5. INVESTIČNÍ ČINNOST

INVESTIČNÍ ČINNOST

Efektivnost investice – hodnocení (jednotlivé kroky):
1. účelnost (analýza – kapacitní propočty – využití stávající kapacity; analýza trhů – trendy technologie, rozvoje, životní prostředí)
2. varianty – definování (stávající stav –modernizace – nová investice)
3. náklady (a X b se liší spolehlivostí odhadů očekávaných nákladů i metodikou – u strojní části lze odhad provést snadněji):
a) strojní část
b) stavební vybavení
4. výnosy (v podstatě pouhé odhady; faktor času, inflace, kursy)
5. náklady na kapitál = na kolik přijde kapitál, kterým budeme investici hradit
[ a) optimální kapitálová struktura; b) ekonomická přidaná hodnota ]

[ Ka = Wd * Kd (1 – d) + Wp * Kp + Ws * Ks + Wz * Kz
W = podíly jednotl. kapitálových (cizích) zdrojů
Kd = bankovní úroková míra
WpKp = podíl prioritních akcií X dividend)
WsKs = běžné akcie (podíl X dividenda)
WzKz = nerozdělený zisk = samofinancování
Kz = náklad spojený se samofinancováním (= oportunitní) ] = % náklady na kapitál
vyjádřené úrokovou mírou

6. vlastní propočti efektivnosti jednotlivých variant = až v závěru se počítají ukazatele:
a) rentabilita investic (výnosnost) = průměrný roční ČZ / IN (investiční náklady) (ROI)
výsledek bude index – podniky mají určenou svoji hranici (odvozenou od nákladů na kapitál), podle které se porovnává
b) doba splacení = CF (cash flow) / IN
načítá se za každý rok, až dosáhneme výsledku 1; počet let = počet výpočtů
c) čistá současná hodnota = SHCF (současná hodnota CF) -- IN
n
CFt / (1 + i)t -- IN
t - 1
t = léta provozu investice; i = viz dále d); -- IN = zjištěné hodnoty se porovnávají s IN (pokud jsou vyšší, investice se nevyplatí)
d) vnitřní výnosové procento (= vnitřní podniková úroková míra) = hledáme „i“ = Ka (pro blbé, tedy hlavně pro mě: Ka jsme počítali viz výše ad 5)
e) porovnání dvou vylučujících se variant (bez faktoru času, musí být srovnatelné např. z hlediska životnosti, výkonnosti apod.):
- zda se vyplatí investovat do nové varianty – nižší náklady v provozu X nižší investice do modernizace – vyšší provozní náklady
(N1 – N2) / (I2 – I1) = koeficient efektivnosti dodatečných IN (srovnej s podnikovou normou životnosti); výsledný koeficient srovnáme s vnitropodnikovou normou výnosnosti – podle toho vybíráme levnější X dražší variantu
N = roční provozní náklady; I = investiční náklady
reciprocká hodnota = doba úhrady (= otočené čitatele a jmenovatele); výsledek = počet let za které se vyrovná vyšší investiční náklady, srovnává se s životností
více variant: sestavíme pořadí
Takto zjistíme pouze relativní efektivnost (výhodnost), žádná z těchto variant nemusí splňovat kritéria podniku na efektivnost.

VÝROBNÍ ČINNOST
= další oblast podnikových činností; = přeměna vstupu na výstupy (suroviny, materiál, energie - lidská práce + stroje - výrobky, služby apod.)
- nejlepší kombinace výrobních činitelů, stanovení nejefektivnější kombinace (jaká potřeba strojů, pracovní síly k zajištění výroby)

2 okruhy pro šetření:
1. výchozí – co vyrábět (určuje trh – jaké výrobky, sortiment, množství, v jakých časových dispozicích) = jak bude formulován náš výrobní program
2. na čem vyrobit (technologie, způsob organizování výroby, výrobní kapacity k dispozici, možnosti)

AD 1: výrobní program = charakterizován 4 složkami:
1) objem – zjištění objemu výroby na základě fyzikálních ukazatelů (naturální)
- velmi malé použití v praxi, většinou je třeba použít tzv. smluvní – převedené ukazatele = přepočtené na jednu stejnou hodnotu předem smluvenou X ukazatele hodnotové – celá řada podle toho, co zahrnují
- Ukazatele objemu výroby:

Hrubý výrobní obrat (součet objemů výroby v Kč za všechny
vnitropodnikové faktory bez ohledu na použití
vně X mimo podniku)

- vnitropodnikový obrat

= hrubá výroba (nezahrnuje vnitropodnikový obrat, ale obsahuje
nedokončenou výrobu, kterou nelze realizovat na
trhu)
- změna stavu NV

= výroba, zboží (= určeno pro realizaci)
- suroviny, materiál, odpisy (= zjištění našeho přínosu do výroby = odečteme,
co není naším produktem)

= čistá výroba (přidaná hodnota) (= mzdy + zisk)


2) nomenklatura = přehled druhů výrobků (položek), které podnik vyrábí (české podniky mají současně příliš širokou = příliš mnoho různých druhů ( = podniky jsou méně zranitelnější; = problémy s technickou úrovní; ceny krátké série = drahá výroba) a příliš úzkou nomenklaturu = u výrobků zařazených ve výrobním programu nejsme schopni uskutečňovat různé modely a varianty = jen základní provedení, avšak efektivnost trhu spočívá právě v modelech a variantách; východisko = zúžit nomenklaturu a rozšířit varianty těch výrobků, které zůstanou)


3) sortiment = množstevní vyjádření nomenklatury (kolik kterého výrobku – nomenklatury)


4) jakost = schopnost výrobku splnit požadavky, které jsou na něj kladeny (podniky se mají snažit o 100% jakost, všechny výrobky mají odpovídat určeným požadavkům); vedle jakosti je třeba rozlišit úroveň parametrů (špičková firma X průměrná úroveň, i mírně podprůměrná úroveň může být žádoucí, pokud jsou takové parametry určeny); tato úroveň by měla být odpovídající trhu (= jakou je trh ochoten akceptovat)



AD 2:
- plánování, rozhodování o investicích, podle požadavků zákazníků – jaké kapacity potřebujeme mít k dispozici;
- kapacita = schopnost vyrobit určité množství výroby za danou časovou jednotku v optimálních podmínkách = optimální kvalifikace, suroviny atd. (skutečná výroba bude mít VŽDY odchylky)

3. Optimalizace kapitálové struktury

Optimalizace kapitálové struktury

= nejefektivnější kapitálová struktura podle původu; optimalizace = složení z hlediska podílu cizího kapitálu; (minimalizace je něco jiného)


Hodnocení investic – viz učebnice – důležité!!
1. ..
2. varianty (2 či více)
3. odhad IN (strojní, stavební – zahrnovat rizika; T – R)
4. náklady na kapitál


WACC: Ka = Wd * Kd (1 – d) + Wp * Kp + Ws * Ks
↓ ↓ ↓ ↓
Ø míra k nákl. podniku náklady ciz. kapitálu preferenční akcie běžné akcie
(podn.disk.míra) (Kd = i, d = daň) (Wp = % podíl prefer. akcií,
Kp = dividenda = předpokládaný náklad)

Wd 30%: 0,3*10(1-0,4) Wp 10%: 0,1*12 Ws 60%: 06,*15
1,8 + 1,2 + 9 = 12% ↓
faktické náklady spojené s kapitálem


Nepočítá se zde s nerozděleným ziskem jako event. dalším zdrojem náklady spojené s použitím nerozděleného zisku jsou oportunitní náklady.
Výsledek: kvalifikované posuzování (více cizího kapitálu, vyšší míra rizika)


SANACE A ZÁNIK PODNIKU

Pokles: likvidity, efektivnosti


Tournaround, snaha o „otočení“situace – 3 fáze:
a) crash program = obnova likvidity, odklad plateb; záchrana podniku před likvidací, konkursem (pokud nenásledují další kroky, jde pouze o oddálení problému)
b) restrukturalizace = nové prodejní cesty, partneři; analyzovat příčiny problému podniku
c) změna strategie = u výrobku, cen, marketingu

Při neúspěchu:
- konkurs: stávající management odchází, je jmenovaný správce konkursní podstaty
- vyrovnání: stávající management navrhne způsob vyrovnání, předloží soudu
Oboje je soudem řízení proces pro uspokojení věřitele.

Příčiny poklesu:
a) vnitřní (endogenní) – chybné kalkulace, finanční politika, neúspěch nových výrobků, kvalita organizace řízení
b) vnější (exogenní) – změny trhu, politické situace, úroků, technologie, nájmů, kursů, hospodářské politiky


NÁKLADY, VÝNOSY, HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK

VÝZNAM KATEGORIE NÁKLADŮ
• náklady = vynaložené částky na proces výroby, realizace; jako hospodářská kategorie jsou podceňovány – historický vývoj (dříve byl závazně stanoven objem vývoje a ceny, zvýšení zisku bylo možné dosáhnout pouze snížením nákladů; odpor části managementu k tomuto přístupu); objektivní důvod – některé položky nemají ve struktuře nákladů dostatečný podíl: mzdy + související náklady, náklady na energii (i suroviny) – tyto položky činí u nás podstatně menší podíl oproti jiným zemím.
• reálné ocenění nákladů
• definice nákladů: v penězích vyjádřená potřeba (ne výdaj!!) živé práce, zvěcnělé práce pro účelnou činnost podniku (v úvahu brát inflaci…). V jednoduchém účetnictví výjimka: náklad = výdaj = spotřeba
• Klasifikace nákladů:
a) podle účelu (na výrobu, odbyt, marketing, výzkum a vývoj); v podílech nákladů bývá obrovský rozdíl u administrativních nákladů X malý podíl na výzkum a vývoj, propagaci (protože se nedaří prokázat příčinnou souvislost, záruku): zjištění slabých míst podniku
b) z hlediska druhů: materiálové náklady, mzdové, odpisy (vyj. v cash flow), ostatní náklady (finanční)
c) podle přiřaditelnosti ke konkrétním výrobkům
- přímé náklady (přímé mzdy výrobních dělníků, přímý materiál, ostatní přímé náklady)
- nepřímé režijní náklady: všechny ostatní náklady u kterých nelze přesně stanovit jakého konkrétního výrobku se týkají, nebo je toto zjišťování příliš nákladné
Náklady na 1 výrobek = přímé i nepřímé, všechny které jsou spojeny s výrobkem – v kalkulaci nákladů zahrneme přímé náklady skutečnou částkou a režijní náklady rozpočteme: klíčování režijních nákladů (= rozvržení); nesprávný klíč = zatížení výrobku příliš velkými nepřímými náklady, příliš vysoká cena – neprodejný X naopak; neexistuje universální spolehlivá metoda, obvykle se použijí přímé mzdové náklady
d) podle reakce na změnu objemu výroby
- fixní náklady = nemění se při změně objemu výroby, nebo se mění skokem – v intervalu, např. časovém
- proměnné náklady = variabilní: při růstu objemu výroby rostou, při poklesu objemu výroby klesají

1) Teorie determinace produktu – výdajový model s multiplikátorem

Teorie determinace produktu – výdajový model s multiplikátorem

HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT (GNP)
Měří celkovou peněžní hodnotu národního produktu.
= celková peněžní hodnota statků a služeb vyrobených obyvateli určité země během daného roku, slouží k měření výkonnosti ekonomiky
- součet korunové spotřeby, investic, vládních nákupů statků a služeb, čistých vývozů
GNP = C + I + G + NX

NOMINÁLNÍ GNP = celková peněžní hodnota statků a služeb vyrobených v daném roce (v tržních cenách)

REÁLNÝ GNP = upravuje nominální GNP tak, že oceňuje produkt v cenách výchozího roku, čímž vytváří míru produktu ve stálých korunách
Deflátor GNP = cena GNP; cenový index používaný k odstranění inflace
Deflátor = nominální GNP/reálný GNP

REÁLNÝ GNP = nominální GNP / deflátor GNP

ČISTÝ NÁRODNÍ PRODUKT = spotřeba, investice, vládní nákupy, čisté vývozy

GNP = NNP + znehodnocení kapitálu

OSOBNÍ DŮCHOD (PI) = veškeré důchody, které domácnosti skutečně obdrží
PI = NNP
– zisky, které si podrží firmy,
- nepřímé daně a daně soc. poj. A zabezp.,
- čisté úrokové platby,
+ transfery.

DISPONIBILNÍ DŮCHOD (DI) = PI – osobní důchodové daně; to, co veřejnost skutečně dostane do rukou
Domácnosti je rozdělí mezi spotřební výdaje a čisté osobní úspory.

SPOTŘEBA = skládá se z výdajů domácností na finální statky, služby, včetně statků dlouhodobého užití, statků krátkodobého užití a služeb

INVESTICE – tvoří vyrobené statky, které se používají pro další výrobu, včetně strojů a zařízení, budovy a zásoby

ENGELŮV ZÁKON – s rostoucím důchodem klesá podíl výdajů na potraviny

ÚSPORY jsou tou částí důchodu, která se nespotřebovává, bohatí lidé spoří více


SPOTŘEBNÍ FUNKCE = klíčový nástroj k analýze spotřeby; zobrazuje vztah mezi úrovní spotřebních výdajů a úrovní DI domácností
C = Ca + c.YD



GRAF SPOTŘEBNÍ FUNKCE
Linie 45° = v každém bodě této přímky se spotřeba přesně rovná důchodu („osa kvadrantu“).
Leží-li spotřební funkce nad osou kvadrantu, domácnosti vykazují záporné úspory.
Bod vyrovnání = domácnosti ani nespoří ani nevykazují záporné úspory.
Je-li s.f. pod osou kvadrantu, mají domácnosti kladné úspory.


ÚSPOROVÁ FUNKCE

Úspory = důchod – spotřeba
S = -Sa + sYD
Snadno odvoditelná ze spotřební funkce.


MEZNÍ SKLON KE SPOTŘEBĚ – dodatečná částka peněz, kterou lidé vydají na spotřebu, dostanou-li dodatečnou korunu důchodu
MPC = dodatečná spotřeba
MPC je číselným vyjádřením sklonu spotřební funkce (směrnice).
(„stoupání ve vyznačeném úseku“ – u křivky sklon tečny)

MEZNÍ SKLON K ÚSPORÁM = podíl z dodatečné koruny důchodu, který plyne do dodatečných úspor.


DETERMINANTY INVESTIC
Investice = přírůstek zásoby hmotných kapit. Statků společnosti
1. P ř í j m y – investice přináší dodatečný příjem pouze tehdy, jestliže díky ní může firma prodávat více.
2. Ná k l a d y – náklady na vypůjčení = úroková sazby; investiční náklady mohou být ovlivněny vládními daněmi.
3. O č e k á v á ní – očekávání podnikatelů, jaká bude hospodářská situace.

Vlády ovlivňují investice prostřednictvím aktivní monetární politiky, daňových programů a obecného zaměření mikroekonomických politik.


KŘIVKA POPTÁVKY PO INVESTICÍCH
Vztah mezi úrokovými sazbami a investicemi.
Rozdíl mezi ročními výnosy z investic a ročními kapitálovými náklady = čistý roční zisk.

Stupňovitě klesající křivka poptávky

Reálná úroková sazba = úrok, který dlužníci platí v podobě reálných statků a služeb
Nominální úroková sazba = zahrnuje reálnou úrokovou sazbu a inflaci

ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT
Průsečík úsporové a investiční funkce je bodem rovnováhy, ke kterému bude GNP tíhnout .
Zamýšlené úspory domácností = zamýšleným investicím firem.
Y = AE
I = S
IU = 0 (IU = neplánované investice (zásoby)

NEROVNOVÁHA
Zamýšlené úspory domácností se neshodují se zamýšlenými investicemi firem. Tento rozdíl přiměje firmy ke změně úrovní výroby a zaměstnanosti a systém k návratu k rovnovážnému GNP.

Známe 2 metody určení rovnováhy:
1. Průsečík křivek spotřeby a investic (úsporově-investiční způsob),
2. Průsečík přímky celkových výdajů (C+I) a osy kvadrantu (linie 45°) – metoda spotřeby plus investice. Při této úrovni se zamýšlené výdaje na spotřebu a investice přesně rovnají celkovému produktu.

!!! skutečné X plánované úspory (investice)!!!

MULTIPLIKÁTOR (viz skripta)

Metody hodnocení efektivnosti investic

• statické metody (pomocné)
– výnosnost (rentabilita) investic
– doba návratnosti
• dynamické metody (zohledňují faktor času)
– metoda čisté současné hodnoty
– metoda indexu ziskovosti
– metoda vnitřní míry výnosu
– metoda doby návratnosti

Metoda čisté současné hodnoty (ČSH)
ČSH = Σ SHCF – kapitálové výdaje

ČSH = ΣNn-1 Pn {1/(l+i)n}-k = P/(l+i) + P/(l+i) 2 + …..+ P/(l+i) n

n…od 1 do N
Pn… peněžní příjmy v jednotlivých letech životnosti
i…úrok (mezní cena kapitálu)
n…léta životnosti
N…doba životnosti
K…kapitálový výdaj
ČSH > 0 přijatelná investice

Interní forma financování - ODPISY

• vyjadřují fyzické i morální opotřebení majetku, přenáší hodnotu majetku do nákladů
• fixní náklad; vrací se v tržbách – proto zdroj pořízení nového majetku
• souhrn odpisů = oprávky
• účetní odpisy – snaha zachytit co nejpřesněji skutečné opotřebení
• daňové odpisy – max. výše odpisů, která je pro účely základu daně uznána jako náklad
• Zákon o DzP zařazuje majetek do 6 odpisovýchskupin a určuje závaznou dobu odepisování
a metodiku výpočtu ročních odpisů
• Odpisy rovnoměrné a zrychlené


Hodnocení ekonomické efektivnosti investičního záměru
INVESTICE
• peněžní výdaje, k jejichž přeměně v budoucí příjmy dojde v delším časovém období
• statky, které nejsou určeny pro bezprostřední spotřebu, ale pro využití ve výrobě
• dělení:– hmotné– nehmotné– finanční
• způsoby pořízení: koupě, investiční výstavba, leasing, dar
• zdroje financování

Mezní sklon (propensity) k úsporám:

dS- přírůstek úspor
dY – přírůstek důchodu

Mezní sklon ke spotřebě:
dC- přírůstek výdajů na spotřebu.

Sklon k investicím (je jím ovlivněna přeměna úspor v investice):

I – výdaje na investice
Y – investice k celkovému důchodu
i – sklon k investicím

dI – přírůstek investic
dY – přírůstek důchodu
mpi – mezní sklon k investicím

Sklon k investicím je závislý na úrokové míře – nepřímo úměrně – rostoucí úroková míra působí na pokles sklonu (raději získám z úroků – očekávaný výnos).

Podnikové pojetí investic

– ve výrobních podnicích tvoří převážnou část pořizování hmotných investic (výstavba, obnova, modernizace…), naopak u finančních domů tvoří převážnou část finanční investice.
Inv. činn. se řídí investičním plánem.

Plánování a financování investic
Inv. plán podniku je rozveden v investičních projektech, které podrobně uvádějí věcnou i ekonomickou stránku pořízení investic.
K věcné stránce patří: co má být poř., kdo zajistí projektovou dokumentaci, kdo bude realizovat dodávku
K ekonomické stránce patří: rozhodnutí o způsobu fin., vyhodnocení efektivnost projetku
Financování investic:
zdroje – vlastní (vklady vlastníků, nerozdělený zisk, odpisy, výnosy z prodeje a likvidace HM a zásob)
- cizí (investiční úvěr od banky, obligace, splátkový prodej, leasing)

Finanční řízení v podniku
Financování – získání finančních zdrojů a jejich použití k obstarání potřebných statků a k úhradě výdajů na činnost podniku. Cílem je zajištění růstu tržní hodnoty podniku, průběžné platební schopnosti a průběžné likvidity majetku.

Při hodnocení investic postupujeme následovně:

o stanovíme kapitálové náklady na investici, do kterých patří pořizovací cena investice, zvýšení čistého pracovního kapitálu, výdaje spojené s likvidací
o vyčíslíme předpokládané čisté peněžní příjmy, které investice přinese, tj. tržby minus výdaje, do kterých patří mzdy, cena surovin, energie
o pokud financujeme vlastními zdroji, určíme náklady na kapitál vlastního podniku
o stanovíme současnou hodnotu očekávaných peněžních příjmů (cash flow)

12. Strategie podniku
Strategie = posloupnost kroků a činností, které směřují k dosažení vytyčených cílů. Posloupnost volíme s vědomím, že neznáme všechny možné budoucí okolnosti a souvislosti, ani všechny přípustné alternativy. Účelem je integrace dílčích strategií jednotlivých složek podniku. Strategie vyjadřují základní představy o tom, jakou cestou budou firemní cíle dosaženy. Předurčuje budoucí činnosti podniku.

Strategická myšlení
- základní podmínkou je zvládnutí principů strategického myšlení, ke kterým patří:
o variantnost – strategii je třeba vypracovat ve více variantách
o permanentnost – proces je třeba neustále sledovat a vyhodnocovat
o globální systémový přístup – musíme přihlížet k celosvětovému vývoji ve všech oblastech

K nejdůležitějším vlastním zdrojům patří

K nejdůležitějším vlastním zdrojům patří odpisy a zisk. Nejčasnějším zdrojem cizího kapitálu jsou banky. Žádost o půjčku musí být doložena podnikatelským záměrem, ve kterém je:
- na co se půjčka požaduje
- čím nebo kým je půjčka ručena
- splátkový kalendář

Leasing – umožňuje užívat stálá aktiva bez jejich nákupu. Pronajímatel je vlastníkem a poskytuje nájemci právo na jejich užívání. Formy:
- operativní leasing – pronajímatel zabezpečuje opravy a údržbu a po uplynutí doby pronájmu se předmět vrací pronajímateli
- finanční leasing – pronajímaný předmět je splácen formou splátek dle splátkového kalendáře, náklady na opravy a údržbu nese nájemce a po uplynutí doby pronájmu nájemce předmět odkoupí za zůstatkovou cenu
- prodej a zpětný pronájem – podnik jako vlastník stálé aktivy tuto prodá a současně uzavře smlouvu o zpětném nájmu


Hodnocení efektivnosti investic
- při hodnocení investičního záměru používáme následující kritéria:
o výnosnost, tj. porovnání výdajů na investici s výnosy, které realizace této investice přinese. Výnosem je přírůstek čistého zisku a přírůstek odpisů
o rizikovost, tj. míra nebezpečí, že nebude dosaženo předpokládaných výnosů
o doba splácení, tj. čas potřebný k tomu, aby se investice přeměnila zpět do peněžní formy

Plánování investic

– investiční plán je rozveden v investičních projektech, které uvádějí věcnou i ekonomickou stránku pořízení investic.

- k věcné stránce patří:
o co má být pořízeno nebo obnoveno
o kdo zajistí projektovou dokumentaci
o kdo bude realizovat dodávku

- k ekonomické stránce patří:
o rozhodnutí o způsobu financování
o vyhodnocení efektivnosti projektu

Při rozsáhlé investiční výstavbě jsou účastníky:
- investor (organizace, která financuje investici)
- projektant (organizace zpracovávající projekt výstavby)
- dodavatel (dodávku zabezpečuje buď vlastní výstavbou nebo dovozem)

Zdroje financování investic
- zdroje, ze kterých lze investice financovat, je možno rozdělit na:

vklady vlastníků nebo účastníků (akcie)
vlastní nerozdělený zisk
odpisy
zdroje výnosy z prodeje a likvidace hmotného majetku a zásob
investiční úvěr od banky
cizí obligace vydané a prodané
splátkový prodej
leasing (finanční pronájem s následující koupí)

Podnikové pojetí investic

- investice jsou zdrojem dlouhodobého ekonomického růstu. Rozlišujeme 3 základní skupiny:
o hmotné (tvoří nebo rozšiřují výrobní kapacitu)
o finanční (cenné papíry, akcie, obligace)
o nehmotné (know how, výdaje na výzkum a vzdělání)

- pořizování hmotných investic tvoří hlavní část investiční činnosti strojírenského podniku. Menší část tvoří výdaje na pořízení nehmotného majetku a finanční investice. Finanční investice jsou naopak hlavní částí investic bank, investičních společností apod.

- ve výrobních podnicích tvoří převážnou část investiční činnosti pořizování hmotných investic, tj. výdaje na výstavbu, obnovu, modernizaci či rekonstrukci majetku. Tyto výdaje přinesou peněžní příjmy podniku během budoucích období, zpravidla delších než 1 rok.

- dobrá investice je zdrojem přírůstku zisku podniku, každá investice ale zatěžuje podnik vyššími fixními náklady. Odpisy lze v tomto případě charakterizovat jako fixní náklady, které při nedostatečném využívání investic zvyšují průměrné náklady na jednotlivé výrobky, tj. snižují rentabilitu výroby. Neefektivní investice neúměrně finančně zatěžují podnik.

- bez investic nelze efektivně vyrábět a v konkurenčním boji obstát. Je nutné investiční činnost řídit pomocí investičního plánu podniku, který je sestaven tak, aby zabezpečil naplnění dlouhodobých cílů podniku stanovených ve strategickém podnikatelském plánu.

Postup hodnocení efektivnosti investic:

1. určení kapitálových výdajů na investici kapitálové výdaje tvoří:
- pořizovací cena investice (nákupní ceny + veškeré pořizovací náklady)
- zvýšení čistého pracovního kapitálu (zvýšení OM - zvýšení krátk. závazků)
- výdaje spojené s prodejem a likvidací nahrazovaného IM
- daňové vlivy aj.

2. odhadnutí budoucích peněžních příjmů, které investice přinese, a rizika, se kterým jsou tyto příjmy spojeny,

3. určení „ nákladů na kapitál“ vlastního podniku,
- financuje-li firma celou investici vlastním kapitálem - nákladem je požadovaný výnos z kapitálu,
- je-li financována úvěrem, pak nákladem je úrok z úvěru

4. výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů (cash flow)
Pro hodnocení efektivnosti musíme mít kritérium, podle kterého budeme investici posuzovat, cílem je snížení nákladů, zvýšení výroby nebo zisku, kritériem jejich hodnocení proto musí být míra splnění těchto cílů. Za obecný efekt investic považujeme cash flow.

Dvě skupiny metod hodnocení investic:
- metody statické - nepřihlíží k působení faktoru času, použijeme u méně významných projektů s krátkou dobou životnosti a v případech, kdy diskontní faktor je nízký
- metody dynamické - přihlíží k působení faktoru času a základem je aktualizace všech vstupních dat vstupujících do výpočtů

K hodnocení investic se používají tyto metody:

1. metoda výnosnosti (ziskovosti, rentability) investic
- statická metoda
- za efekt z investice se považuje zisk
- výnosnost investice rI se počíta podle vzorce: rI = Zr / IN,
Zr - průměrný čistý roční zisk plynoucí z investice
- protože ve vzorci se používá průměrný roční zisk (po zdanění), lze takto srovnávat i projekty s různou dobou životnosti a s různou výši investičních nákladů a objemu výroby
- nebere v úvahu všechny peněžní příjmy, ale pouze zisk,
- nebere v úvahu působení faktoru času a nepřihlíží k rozložení zisku v času

2. metoda doby splacení
- doba splacení - takové období, za které tok příjmů přinese hodnotu rovnající se původním nákladům na investici
DS = náklady na investici / roční cash flow
- čím je kratší doba splacení, tím je investice výhodnější, doba splacení musí být kratší, než je doba životností investice
- nevýhodou je, že nebere v úvahu výnosy po době splacení a časové rozložení výnosů v době splácení - nemůže být všeobecnou mírou pro posuzování investic
- poskytuje důležitou informaci o riziku investice a o likviditě investice
- vylepšením metody je pracování s diskontovanými hodnotami

10. ODBYT

1. Význam prodeje – vše, co bylo vyrobeno, musí být realizováno
Prodej – specializovaná ekonomická činnost, která realizuje transakce. Akt směny. Prodej je za protihodnotu (peníze) Obchod – nákup uspokojování potřeb.
Prodej – závazek dodávajícího dodat zboží a předat vlastnická práva na kupujícího
Kupující má závazek převzít zboží a zaplatit požadovanou (kupní) cenu
Odbyt – prodej výrobních podniků, prodej u obch. podniků
zbytek viz přednášky


11. INVESTIČNÍ ČINNOST
viz Synek fialový str. 273 nebo v ruce


12. ROZHODOVÁNÍ O INVESTICÍCH
Rozhodování o investicích patří k nejdůležitějším manažerským rozhodnutím – slouží řadu let, zatěžují ekonomiku podniku především FN, představují peněžní výdaje – do N podniku vchází formou odpisů až při svém využívání,
Nesprávná investice – vážné problémy, podnik se neobejde bez investice; investiční plán je součást strateg. plánu.
Rozhodujícími kritérii pro posuzování investice je její:
- výnosnost (rentabilita), tj. vztah mezi výnosy (přesněji - peněžními příjmy), které investice za dobu své existence přinese, a náklady, které její pořízení a provoz stojí,
- rizikovost, tj. stupeň nebezpečí, že nebude dosaženo očekávaných výnosů,
- doba splacení, tj. doba přeměny investice zpět do peněžní formy

Investice do kapitálu ...

- Investice do kapitálu vyžaduje obětování přítomné spotřeby v zájmu zvýšení budoucí potřeby.

- Investici předchází spotřeba neboli úspory.

Vztah mezi kapitálem a investicí

* Kapitál je stav (budov, strojů, znalostí).
* Investice je tok, který doplňuje, popřípadě zvětšuje stav kapitálu.
* Kapitál se výrobou opotřebovává, a proto je nutné, nemá-li jeho stav
poklesnout, jej novými investicemi stále obnovovat.
- Kapitál nabývá různých forem a můžeme jej zhruba rozdělit do tří základních skupin:
* kapitálové statky - budovy, komunikace, stroje, zboží na skladě, polotovary, technologie…
* peněžní (finanční) kapitál - majetek držený v takové formě, aby vynášel peněžní výnos (nejčastěji úrok)
* lidský kapitál - znalosti, získané zejména studiem

Injekce

injekce ( kompenzace úniků , mají povahu výdajů na domácí výstup, ale nemají původ v sektoru domácností )
- investice ( L ) → jejich zdrojem jsou nerozdělené zisky firem a vklady domácností do finančních aktiv

čisté investice = hrubé investice – odpisy

- státní výdaje ( G ) → nákupy „ z daní“
- export ( Ex ) → platby získané vývozem

Všechny ukazatele ( makroekonomické veličiny ) je možné konstruovat pouze jako peněžní ukazatele
problém inflace ( deflace )
( existující ceny statků a služeb x vývoj cenové hladiny )

nutnost vyloučení změn cen hladiny

očištění makroekonomických ukazatelů

→ běžné ceny = aktuální ceny daného roku ( nemožnost srovnání )
→ stálé ceny = přepočet běžných cen podle cen výchozího vybraného roku )
→ cenový deflátor (v %) = odráží změny cen všech statků a služeb na trhu (čím více je do tohoto indexu zahrnuto cen, tím obtížněji se konstruují = cena celého HDP (u HDP)

cenový deflátor HDP = nominální HDP/reálný HDP

- nominální HDP = HDP vyjádřený v běžných cenách
- reálný HDP = HDP vyjádřený ve stálých cenách

Efektivnost investic

Efektivnost investic = dopad investiční činnosti na výrobu je opožděný. Růstu investic generuje růst výroby v dalším roce, přičemž výroba se mění mírnějšími tempy než investice.

Přímé zahraniční investice = největší přímé zahraniční investice jsou spjaty s odprodejem významných podílů velkých tuzemských firem.

Hrubá míra investic = podíl hrubé tvorby fixního kapitálu na hrubém domácím produktu.

Oblast veřejných investic = je ovlivňována v ČR zákonem o veřejných zakázkách.

Z hlediska rozsahu veřejných investic je na jedné straně Japonsko, na druhé pak USA.

úroveň veřejných investic záleží - dle úrovně země
- dle stupně rozvoje země

Specifikace

Specifikace = zúžení, omezení nucených podmínke pro uzavření nabídky (dle návrhu nabídky)

Druhy specifikace:
- technické, funkční nebo výkonová
- značková = technologie, jakost…
- normalizované = spojení s podmínkami, plnění nových, určitých norem
- kombinace těchto specifikací (pro úplné zůžení nabídek)

uzavření veřejné obchodní soutěže – dvoustupňové:
1. podá návrh smlouvy, která bude uzavřena
2. vyzve jenom ty, kteří splnily bod č.1

Veřejné investice
- které mají být financovány z veřejných zdrojů, rozpočtů
- zabezpečuje se rozvoj výroby, energie, vody, zásobování těmito zdroji
- odstranění odpadů, rekultivace krajiny
- investice do dopravy a spojů
- oblast školství, kultury, zdravotnictví
- sociálního zabezpečení asociálních služeb
- část bytové výstavby
- investice do veřejné správy
- rozvoj lidských zdrojů

VEŘEJNÉ INVESTOVÁNÍ

VEŘEJNÉ INVESTOVÁNÍ

Problematika veřejných investic se stala jedním z ústředních témat politických problémů.

Jedná se o problematiku:

- které investice mají být financovány
- kolik investičních prostředků má být na veřejně prospěšné činnosti vynaloženo
- v jaké míře bude břemeno financování investic přeneseno na příští generace

veřejnými investicemi = bývá většinou zabezpečován rozvoj výroby energií a vody, zásobování těmito zdroji, odstraňování odpadů, investice do dopravy a spojů, školství, kultury, zdravotnictví, sociálních služeb, část bytové výstavby, investice do životního prostředí.

Počátkem devadesátých let představovaly většinu investic stavební práce.
Zvyšoval se podíl investic do soukromého sektoru.
Podíl investic do ostatního vlastnictví se zvyšoval.
Zvýšil se podíl investic do sféry služeb a to na úrok výroby.

VEŘEJNÉ INVESTICE A VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

VEŘEJNÉ INVESTICE A VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

veřejná zakázka = každou zakázkou, do které vstupují peníze z veřejných rozpočtů.

V ČR JE POKLÁDÁNA ZA VEŘEJNOU ZAKÁZKU KAŽDÁ ZAKÁZKA:

- zadávána subjektem jako jsou ministerstva, jiné správní úřady, územní samosprávné celky, jimi řízené rozpočtové a příspěvkové organizace, nejvyšší kontrolní úřad, soudy, státní zastupitelství, státní fondy.

- zadávána právnickou osobou nebo zřízenou zákonem = znakem těchto dvou kategorií je, že hospodaří s prostředky státního rozpočtu, státních fondů, příspěvků mezinárodních organizace např. PHARE, rozpočtů okresních úřadů nebo rozpočtů územních samosprávných celků.

- zadávána osobou právnickou či fyzickou = která k úhradě zakázky použije prostředky pocházející z uvedených zdrojů.