12) Nezaměstnanost

Nezaměstnanost


Přináší mnoho negativních sociálních důsledků v podobě poklesu životní úrovně nezaměstnaného a jeho rodiny. Nepříjemnou stránkou je také ztráta kvalifikace a tím i možnosti opětovně najít zaměstnání. Zvláštní význam má nezaměstnanost u mládeže, která vychází ze škol a učilišť, neboť zhoršuje kvalitu její práce. Vede ke stresům, různým závislostem, kriminalitě i k sebevraždám.
Nezaměstnanost vzniká tehdy, když ekonomika nedokáže tvořit dostatečné množství pracovních příležitostí pro lidi, kteří chtějí pracovat. Hlavní příčinou je neschopnost trhu práce zajistit rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou po práci a to především z důvodu nepřiměřených metod. Firmy zase nejsou ochotné při existujících nominálních mzdách zaměstnávat. Vývoj nezaměstnanosti se měří pomocí míry nezaměstnanosti.

Počet nezam. Kteří aktivně hledají práci
Míra nezaměstnanosti = ------------------------------------------------- x 100
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo


Nezaměstnanost dělíme:

1) Dobrovolná (přirozená) – počet nezaměstnaných je nižší nebo roven počtu volných pracovních míst
a její hlavní formy jsou:
a) Frikční – neinformovanost o volných místech
b) Strukturální – profesní struktura neodpovídá nabídce volných pracovních míst
c) Sezónní – shodné s ročním obdobím
d) Kongurtuální – spojená s cyklickým vývojem ekonomiky

2) Nedobrovolná – počet nezaměstnaných je větší než počet volných pracovních míst


Řešení nezaměstnanosti:

1) Pasivní způsob – podpora v nezaměstnanosti
2) Aktivní způsob – rekvalifikace




Příčiny nezaměstnanosti v tržní ekonomice


Pokud by trh práce byl trhem dokonale konkurenčním, vedlo by pružné přizpůsobování mezd automaticky k likvidaci veškeré nedobrovolné nezaměstnanosti. Poptávka po práci, by totiž byla neustále vyrovnávána nabídkou práce, což znamená, že za tohoto stavu by v ekonomice mohla existovat pouze zaměstnanost dobrovolná. Skutečné trhy práce však takovou povahu nemají, jsou výrazně roztříštěny do nekonkurujících si skupin. Ideálně by měla ekonomika udržovat vysokou úroveň zaměstnanosti a měla by být schopna nabízet dostatek pracovních příležitostí pro všechny kdo chtějí pracovat. Ukázalo se však, že v tržní ekonomice není dlouhodobě dosažitelná plná zaměstnanost aniž by za tento stav ekonomika neplatila zrychlením míry inflace

Tržní ekonomiky

- Tržní ekonomiky – zde o základních otázkách ekonomického života rozhoduje systém cen, trhů, zisků a ztrát. Firmy vyrábějí statky, které poskytují nejvyšší zisky (Co?), technikami s nejnižšími náklady (Jak?) a spotřeba vychází z rozhodnutí, jak utratit mzdy a důchody vytvořené prací a majetkem (Pro koho?)

- Smíšené ekonomiky (s prvky „sociálního kompromisu“) – obsahuje prvky trhu, příkazů i zvyků. Je určitým kompromisem přístupu k ekonomice.
Úloha státu a sociálně tržní ekonomika

- Fungování trhu je spojeno s řadou typů tržních selhání (např. znečistění či vznik monopolů), a proto není možné ponechat vývoj hospodářství pouze působení spontánních tržních sil. V tomto momentu zde nastává prostor pro státní zásahy.

- V současných ekonomicky vyspělých zemích je tržní ekonomika více než pouhou technickou podobou směny. Tržní ekonomika obsahuje významné prvky ochrany svobody a prvky tzv. „sociálního kompromisu“. Tj. sociální opatření by měla být v souladu s tržními podmínkami, nesmějí však narušovat síly konkurence nebo funkční životaschopnost výroby na svobodném trhu, pak se hovoří o sociálně tržní ekonomice.

K 4 ekonomické systémy

příkazová ekonomika
→ o výrobě a rozdělování plně rozhoduje stát ( vláda )
→ základním nástrojem je plán → centrální plán
→ dochází část k selhání plánování ( podvýroba, nadvýroba )
→ rozdělování důchodů formou přerozdělování přes státní rozpočet rovnostářským
přístupem
→ společnost může být diktátorská i demokratická

tržní ekonomika
→ de facto protikladem k plánovitému rozhodování z centra ( suverenita spotřebitele )
→ alokace výsledkem decentralizovaného, tj. nezávislého individuálního rozhodování spotřebitelů a výrobců → regulátorem je trh

Efektivnost investic

Efektivnost investic = dopad investiční činnosti na výrobu je opožděný. Růstu investic generuje růst výroby v dalším roce, přičemž výroba se mění mírnějšími tempy než investice.

Přímé zahraniční investice = největší přímé zahraniční investice jsou spjaty s odprodejem významných podílů velkých tuzemských firem.

Hrubá míra investic = podíl hrubé tvorby fixního kapitálu na hrubém domácím produktu.

Oblast veřejných investic = je ovlivňována v ČR zákonem o veřejných zakázkách.

Z hlediska rozsahu veřejných investic je na jedné straně Japonsko, na druhé pak USA.

úroveň veřejných investic záleží - dle úrovně země
- dle stupně rozvoje země

Veřejná obchodní soutěž

veřejná obchodní soutěž – musí žadatel povinně vyhlásit jestliže bude nabídková cena v určitém limitu

- pro nemovitosti >= 50 mil Kč
- ostatní případy >= 12 mil Kč
- provozovatel telefonních sítí a služeb >= 18 mil Kč

!! výzva více zájemců – nutno, aby žadateli plnil evidenční povinnost - do 15 dnů od uzavření musí poslat orgánům vyplnění evidenční list veřejné zakázky.
- do 30 dnů po uzavření musí zveřejnit veškeré informace v obchodním věstníku (kdo byl vybrán + nabídková cena)

archivační povinnost = musí vše archivovat 5 let od všech, kdo nabídkou prošli

UZAVŘENÍ SMLOUVY
a)dvoustupňové
1. Návrh smlouvy, která bude uzavřena
2. Přijetí návrhu smlouvy mezi žadatelem a uchazečem

b) třístupňové
1. podnět, výzva k podání návrhu smlouvy ze strany zadavatele
2. návrh na uzavření smlouvy ze strany uchazeče
3. přijetí návrhu smlouvy žadatele

Specifikace

Specifikace = zúžení, omezení nucených podmínke pro uzavření nabídky (dle návrhu nabídky)

Druhy specifikace:
- technické, funkční nebo výkonová
- značková = technologie, jakost…
- normalizované = spojení s podmínkami, plnění nových, určitých norem
- kombinace těchto specifikací (pro úplné zůžení nabídek)

uzavření veřejné obchodní soutěže – dvoustupňové:
1. podá návrh smlouvy, která bude uzavřena
2. vyzve jenom ty, kteří splnily bod č.1

Veřejné investice
- které mají být financovány z veřejných zdrojů, rozpočtů
- zabezpečuje se rozvoj výroby, energie, vody, zásobování těmito zdroji
- odstranění odpadů, rekultivace krajiny
- investice do dopravy a spojů
- oblast školství, kultury, zdravotnictví
- sociálního zabezpečení asociálních služeb
- část bytové výstavby
- investice do veřejné správy
- rozvoj lidských zdrojů

VEŘEJNÉ INVESTOVÁNÍ

VEŘEJNÉ INVESTOVÁNÍ

Problematika veřejných investic se stala jedním z ústředních témat politických problémů.

Jedná se o problematiku:

- které investice mají být financovány
- kolik investičních prostředků má být na veřejně prospěšné činnosti vynaloženo
- v jaké míře bude břemeno financování investic přeneseno na příští generace

veřejnými investicemi = bývá většinou zabezpečován rozvoj výroby energií a vody, zásobování těmito zdroji, odstraňování odpadů, investice do dopravy a spojů, školství, kultury, zdravotnictví, sociálních služeb, část bytové výstavby, investice do životního prostředí.

Počátkem devadesátých let představovaly většinu investic stavební práce.
Zvyšoval se podíl investic do soukromého sektoru.
Podíl investic do ostatního vlastnictví se zvyšoval.
Zvýšil se podíl investic do sféry služeb a to na úrok výroby.

PŘEDMĚTEM VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

tuzemská osoba
1. právnická osoba se sídlem v ČR nebo fyzická osoba s bydlištěm v ČR
2. fyzická osoba s bydlištěm mimo území ČR nebo právnická osoba se sídlem mimo území ČR, oprávněná podnikat na území ČR v souladu se zvláštními předpisy.

zahraniční osoba = právnická osoba se sídlem a fyzická osoba s bydlištěm mimo území ČR.
Nabídka a předběžná nabídka = návrh uchazeče.

Nabídka = návrh na uzavření smlouvy.
Předběžná nabídka = návrh na způsob plnění veřejné zakázky.(je spjat s dvoustupňovou veřejnou obchodní soutěží)

nabídková cena = cena, kterou uchazeč navrhuje zadavateli za splnění veřejné zakázky.
zadávací dokumentace = souhrn údajů a informací nezbytných pro zpracování nabídky.

PODMÍNKY OBCHODNÍ VEŘEJNÉ SOUTĚŽE

PODMÍNKY OBCHODNÍ VEŘEJNÉ SOUTĚŽE
- podmínky založení a zrušení musí být vyhlášeny v obchodním věstníku, který žadatel vyhlásí.

musí splňovat:
- musí být dáno „ co se bude plnit“
- doba a místo plnění „konání zakázky“
- požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů uchazečů
- musí obsahovat „způsob hodnocení nabídek“
- stanoveny požadavky i na „nabídkovou cenu“
- soutěžní lhůta, místo otevírání nabídek (obálek s nabídkou)
- samotná zadávací lhůta
- místo pro podání nabídek (posta, adresa, osobně..)
- název, sídlo - informace a kontakt na žadatele
- oznámení prohlídky (době o prohlídce) veřejné obchodní zakázky
- požadavek na poskytnutí jistoty

hodnocení se provádí dle:
- nabídkové ceny
- ekonomické vhodnosti nabídky
- technické jakostní, funkční charakteristiky veřejné zakázky

VEŘEJNÁ ZAKÁZKA

VEŘEJNÁ ZAKÁZKA
- uchazeč může podat několik nabídek na řešení veřejné zakázky (různé varianty) a žadatel je musí všechny zvážit - variantní řešení
- jinak musí být vyhlášeno, že to bude bez variantního řešení - žadatel je odmítá
- sejde se komise a seřadí se dle pořadí, dle hodnosti nabídke (od nejlepší po nejhorší)
- žadatel musí 1.oznámit , že je vybraný a „vyzve ho“, aby dodal veškeré náležitosti (doklady) pro uzavření smlouvy.
- Nesplní-li do 3 dnů od uzavření smlouvy, je vyloučen a žadatel osloví 2.uchazeče.
- Nesplní-li tak , tak 3.uchazeč, vše končí.
- Doba pro podání nabídek nesmí být kratší než 14 dnů (pro uchazeče).

ZRUŠENÍ
- odmítne-li smlouvu 3.uchazeč (nesplní podmínky)
- jestliže není podána ani jedna nabídka
- poté je žadatel povinen to všem oznámit, že veřejná zakázka končí
- vzhledem ke změně okolností, za níž byla veřejná zakázka žádána, které žadatel nemohl předvídat ani ovlivnit

NESMÍ
- žádat novou zakázku až do té doby, dokud nedojde k vyřešení zrušení a důvody zrušení předchozí veřejné zakázky

VEŘEJNÉ INVESTICE A VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

VEŘEJNÉ INVESTICE A VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

veřejná zakázka = každou zakázkou, do které vstupují peníze z veřejných rozpočtů.

V ČR JE POKLÁDÁNA ZA VEŘEJNOU ZAKÁZKU KAŽDÁ ZAKÁZKA:

- zadávána subjektem jako jsou ministerstva, jiné správní úřady, územní samosprávné celky, jimi řízené rozpočtové a příspěvkové organizace, nejvyšší kontrolní úřad, soudy, státní zastupitelství, státní fondy.

- zadávána právnickou osobou nebo zřízenou zákonem = znakem těchto dvou kategorií je, že hospodaří s prostředky státního rozpočtu, státních fondů, příspěvků mezinárodních organizace např. PHARE, rozpočtů okresních úřadů nebo rozpočtů územních samosprávných celků.

- zadávána osobou právnickou či fyzickou = která k úhradě zakázky použije prostředky pocházející z uvedených zdrojů.

PŘEDMĚTEM VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

PŘEDMĚTEM VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
- je zhotovení, montáž, úprava, popř. koupě věcí nemovité či souboru strojů a zařízení, tvořících samostatný celek, za veřejnou zakázku se rovněž považuje nájem nebytových prostor.

Zadavatel = nejedná se o toho, kdo zadává, ale o dvě skupiny, dva okruhy subjektů, které jsou specifikovány tak, že:

1. skupina hospodaří s rozpočtovými prostředky
2. skupina používá k úhradě zakázky jí poskytované rozpočtové prostředky

zájemce o veřejnou zakázku = může být tuzemská nebo zahraniční osoba, případně více těchto osob společně, která:

- si vyžádá zadávací nebo kvalifikační dokumentaci
- prokáže svou kvalifikaci
- je vyzvána zadavatelem k předložení nabídky
- se zúčastní jednání v prvním stupni dvoustupňové obchodní veřejné soutěže

uchazeč o veřejnou zakázku = jedná se o tuzemskou nebo zahraniční osobu, popřípadě více těchto osob společně, která předložila:
- nabídku
- předběžnou nabídku
- nabídku na podkladě výzvy zadavatele

SPOLEČENSKÉ ROZHODOVÁNÍ V PŘÍMÉ DEMOKRACII

SPOLEČENSKÉ ROZHODOVÁNÍ V PŘÍMÉ DEMOKRACII
- rozhodují všichni
- nejjednodušší volební systém
- alternativní pravidla hlasování

PRAVIDLA HLASOVÁNÍ

1. pravidlo jednomyslného koncenzu – Knut Wicksell (Švéd)
2. většinová pravidla hlasování

ad 1) princip tohoto pravidla spočívá v tom, že rozhodnutí může být učiněno pouze v případě souhlasu všech účastníků rozhodujícího procesu

ad 2) Kolektivní rozhodnutí – přijetí rozhodnutí pouze tehdy, když s ním souhlasí většina voličů

důchod
skupiny B B – menšina, E-bod rovnováhy

L dostupné důchody
E M
N

důchod skupiny A

PRAVIDLA HLASOVÁNÍ:

PRAVIDLA HLASOVÁNÍ:

a) nadpoloviční většiny (absolutní)
b) relativní většiny
c) kvalifikované většiny
d) optimální většiny

ad a) pravidlo nadpoloviční většina
N počet voličů, - binární proměnná
= 0 N je sudé
= 1 N je liché
N -
M = + 1
2

polovina s celkového počtu +1

Nejužší rozhodovací koalice (minimální), které zaručují nemožnost přijetí dvou protichůdných rozhodnutí

ad b) pravidlo relativní většiny = užívá se tehdy, je –li za potřebí rozhodnout 3 a více návrhů najednou, a je přijat ten návrh, který obdrží největší počet hlasů. Každý volič řadí navrhované varianty podle svých preferencí.

ad c) pravidlo kvalifikované většiny = ke schválení opatření je nutné dosáhnout předem definované kvalifikované většiny. Jedná se o 3/4 nebo 2/3

ad d) pravidlo optimální většiny = vychází z toho, že pravidla kolektivního rozhodnutí obsahují dva typy společenských nákladů:

- externí = pro občana to bude takový náklad, který vyjadřuje riziko, že výsledné rozhodnutí bude jiné, než si přál on sám.

- Interní = vyjadřuje velikost nákladů vynaložených na informace a projednávání celého postupu při kolektivním rozhodnutí.

DALŠÍ ZPŮSOBY:

DALŠÍ ZPŮSOBY:

1. pluralitní hlasování
2. hlasování podle počtu

ad 1) volič dělí rozhodnutí podle jednotlivé varianty body od nejmenšího = nejlepší do největší. Vítězí varianta s nejnižším celkovým počtem bodů

ad 2) volič má určitou „banku“ bodů, kterou může libovolně rozdělit mezi jednotlivé varianty, vítězí varianta s celkovým nejvyšším počtem bodů.

Hlasovací paradox = paradox cyklických voleb, vzniká tehdy, když žádná z variant nemůže dosáhnout většiny

Tranzitivita = počet hlasů pro X > počet hlasů Y > počet hlasů Z

volič V1 X > Y <> X vítězí Z
volič V2 X > Y >Z vítězí X neexistuje řešení
volič V3 X <>Z vítězí Y

JINÁ PRAVIDLA HLASOVÁNÍ
- eliminační
- bodové
- schvalovací

Určitá pravidla jsou schopna eliminovat cyklické hlasování.

Logrolling = jánabrachismus – politické smlouvání, obchodování s hlasy také může eliminovat cyklické hlasování, ale jen když se varianty nevylučují

VOLIČ MEDIÁN
- takový volič, pro nějž platí, že počet voličů preferující vyšší úroveň výdajů je roven počtu voličů, preferující nižší úroveň výdajů.

VOLEBNÍ SYSTÉMY

Ad 2) většinová volba kandidátů
- ve svých vlastních důsledcích je opakem poměrné zastoupení kandidátních listin
- vytváří parlament, který % neodráží složení voličů
- podněcuje štěpení stran a podporuje střídání dvou velkých stran
- snaha vytvářet akceschopnou a solidní vládu --- většinou stálá podpora v parlamentu
- umožňuje volení nezávislých osobností
- zvyšuje jakousi váhu parlamentu, přináší rostoucí úroveň poslanců
- umožňuje přímý výběr osob, přímý styk voliče s poslancem --- přímá odpovědnost poslance k voličům
- tlumí proslov pro vytváření extremistických stran

ad 3) smíšené = kombinace výše uvedených systému, každý má své pro i proti

13. PŘÍMÁ A ZASTUPITELSKÁ DEMOKRACIE (PRAVIDLA HLASOVÁNÍ), CYKLICKÉ HLASOVÁNÍ, VOLIČ MEDIÁN

Proces veřejné volby se může odehrávat ve dvou základních formách:

a) přímá demokracie = na rozhodování se podílí všichni členové skupiny, ve které se volí. Člověk by měl mít jeden hlas a jednotlivé hlasy by měly mít stejnou váhu.

b) Nepřímá (reprezentativní) demokracie = za voliče rozhodují volení zástupci

SPOLEČNÉ ROZHODOVÁNÍ V ZASTUPITELKSÉ DEMOKRACII

SPOLEČNÉ ROZHODOVÁNÍ V ZASTUPITELKSÉ DEMOKRACII
Rozlišujeme 2 modely reprezentativní demokracie:
I. demokracie dvou politických stran
II. model demokracie více politických stran

demokracie dvou politických stran = jsou dvě stěžejní strany, většinová strana tvoří vládu, menšinová strana tvoří opozici.
- vláda se snaží udržet moc, udržet si příznivce
- opozice se snaží získat si moc

model demokracie více politických stran = jestliže se rozčlení model dvou stran vzniká systém více stran.
- vyvstává problém cyklických voleb, cyklického hlasování
- vzniká vládní nestabilita
- rozhodující úlohu má volič „ medián“
- problém týkající se vzniku koalic
- snaha je mít rozhodující převaha - minimální koalice

koalice = se formují seskupením voličů, kteří mají podobný pohled na určitý soubor variant.

Mechanismus veřejné volby

Mechanismus veřejné volby existuje v každé zemi. Je to proces, kterým se individuální preference spojují do kolektivních rozhodnutí.

DEMOKRATICKÁ SPOLEČNOST KLADE DŮRAZ NA VÝZNAM INDIVIDUÁLNÍCH HODNOT A PREFERENCÍ. Základním problémem je agregace milionů názorů do jediného rozhodnutí.

VOLEBNÍ SYSTÉMY
1. poměrné zastoupení kandidátních listin
2. většinová volba kandidátů
3. smíšené

Ad 1) poměrné zastoupení kandidátních listin
- vede k parlamentu, jehož politické složení odráží procentní složení voličů
- vede ke vzniku malých stran a štěpení velkých stran
- činí nezbytnými velké koalice s nejistou podporou parlamentu a tím pádem omezuje akceschopnost vlády
- znemožňuje volbu nezávislých kandidátů
- podřizuje poslance stranickým programům
- znesnadňuje volbu osob, poslanci nemají odpovědnost vůči voličům (já volím, aniž bych ho znal)
- umožňuje tvorbu a vliv extrémistických stran (negativním způsobem ovlivňují lidi)

TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY (PŘEDMĚT ZKOUMÁNÍ, METODOLOGIE, PŘÍSTUP), VOLEBNÍ PROCES, TYPY VOLEBNÍCH SYSTÉMŮ

TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY (PŘEDMĚT ZKOUMÁNÍ, METODOLOGIE, PŘÍSTUP), VOLEBNÍ PROCES, TYPY VOLEBNÍCH SYSTÉMŮ

teorie veřejné volby je poměrně mladá disciplína, která se jako samostatný obor začala rozvíjet zejména v roce 1948.

Počátky teorie veřejné volby jsou spjaty se jmény:
Abraham Bergson (30.léta 20.století)
Kenneth Arrow (50.léta 20.století)

- zkoumali funkcí společenského blahobytu
- zaměřili se na problémy agregace individuálních preferencí za účelem maximalizace společenského blahobytu

veřejná volba = proces, kterým se individuální preference spojují do kolektivních rozhodnutí

PŘEDMĚT ZKOUMÁNÍ
1. teorie státu
2. volební pravidla
3. volební chování
4. stranická politika a byrokracie

METODOLOGIE: stejná jako u ekonomie – vede ke studiu netržních procedur, odhaluje preference jednotlivců

PŘÍSTUP TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY

PŘÍSTUP TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY je založen na 3 předpokladech:

a) behaviorální předpoklady = jednotlivci uvažují racionálně, cílem maximalizovat užitek, sledují svůj vlastní prospěch.

b) proces odhalování preferencí = voliči odhalují své preference prostřednictvím hlasování.

c) přístup tradiční teorie cen = klade si otázky zda existuje rovnováha, paretooptimální stav, jak ji dosáhnout atd.

Teorie veřejné volby je významná ve všech oblastech, ve kterých je ekonomický mechanismus rozhodování nahrazen z jakýchkoliv důvodů politickým systémem.

Teorie veřejné volby popisuje mechanismus politického rozhodování, poukazuje na slabá místa, klade si otázky Jak? , Co? Pro Koho? ve veřejném sektoru.

VOLEBNÍ PROCES
VOLIČI
Preference

Zájmové skupiny ZÁKONODÁRCI
Rozhodování

BYROKRATÉ
Realizace


Akce