12) Nezaměstnanost

Nezaměstnanost


Přináší mnoho negativních sociálních důsledků v podobě poklesu životní úrovně nezaměstnaného a jeho rodiny. Nepříjemnou stránkou je také ztráta kvalifikace a tím i možnosti opětovně najít zaměstnání. Zvláštní význam má nezaměstnanost u mládeže, která vychází ze škol a učilišť, neboť zhoršuje kvalitu její práce. Vede ke stresům, různým závislostem, kriminalitě i k sebevraždám.
Nezaměstnanost vzniká tehdy, když ekonomika nedokáže tvořit dostatečné množství pracovních příležitostí pro lidi, kteří chtějí pracovat. Hlavní příčinou je neschopnost trhu práce zajistit rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou po práci a to především z důvodu nepřiměřených metod. Firmy zase nejsou ochotné při existujících nominálních mzdách zaměstnávat. Vývoj nezaměstnanosti se měří pomocí míry nezaměstnanosti.

Počet nezam. Kteří aktivně hledají práci
Míra nezaměstnanosti = ------------------------------------------------- x 100
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo


Nezaměstnanost dělíme:

1) Dobrovolná (přirozená) – počet nezaměstnaných je nižší nebo roven počtu volných pracovních míst
a její hlavní formy jsou:
a) Frikční – neinformovanost o volných místech
b) Strukturální – profesní struktura neodpovídá nabídce volných pracovních míst
c) Sezónní – shodné s ročním obdobím
d) Kongurtuální – spojená s cyklickým vývojem ekonomiky

2) Nedobrovolná – počet nezaměstnaných je větší než počet volných pracovních míst


Řešení nezaměstnanosti:

1) Pasivní způsob – podpora v nezaměstnanosti
2) Aktivní způsob – rekvalifikace




Příčiny nezaměstnanosti v tržní ekonomice


Pokud by trh práce byl trhem dokonale konkurenčním, vedlo by pružné přizpůsobování mezd automaticky k likvidaci veškeré nedobrovolné nezaměstnanosti. Poptávka po práci, by totiž byla neustále vyrovnávána nabídkou práce, což znamená, že za tohoto stavu by v ekonomice mohla existovat pouze zaměstnanost dobrovolná. Skutečné trhy práce však takovou povahu nemají, jsou výrazně roztříštěny do nekonkurujících si skupin. Ideálně by měla ekonomika udržovat vysokou úroveň zaměstnanosti a měla by být schopna nabízet dostatek pracovních příležitostí pro všechny kdo chtějí pracovat. Ukázalo se však, že v tržní ekonomice není dlouhodobě dosažitelná plná zaměstnanost aniž by za tento stav ekonomika neplatila zrychlením míry inflace

9) Nezaměstanost, makroekonomické problémy trhu práce

Nezaměstanost, makroekonomické problémy trhu práce

Nezaměstnaný = ten, kdo nemá práci a nějakou si hledá
Obyvatelstvo lze rozdělit do 3 skupin:
1. Z a m ě s t n a n í = obyvatelstvo, které má placené zaměstnání nebo sebezaměstnání (včetně osob dočasně v práci nepřítomných, ale s formální vazbou k zaměstnání, jako např. osoby ve stavu nemocných nebo na mateřské dovolené ap.)

2. N e z a m ě s t n a n í = ti, kteří nemají placené zaměstnání ani sebezaměstnání, přitom práci aktivně hledají a jsou ochotní během určité doby nastoupit. Jde tedy o osoby schopné a ochotné pracovat, jejichž práce je potenciálním výrobním faktorem.

3. O s t a t n í = studenti, peznisté, invalidé, ženy v domácnosti (ekonomicky neaktivní obyvatelstvo)
Zaměstnaní + nezaměstnaní vytvářejí tzv. ekonomicky aktivní obyvatelstvo = tzv. pracovní sílu dané země.

Nezaměstnanost se měří pomocí ukazatele míry nezaměstnanosti (procentní podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu)
U
u = -------
L + U
u = míra nezaměstnanosti
U = počet nezaměstnaných
L = počet zaměstnaných

Typy nezaměstnanosti:
1. F r i k č n í = vzniká na základě pohybu pracovníků; frikční nezaměstnaní se po čase mění v zaměstnané; profesní charakter a regionální rozmístění neobsazených pracovních míst odpovídá nabízené nezaměstnané práci; nejde o nedostatek volných prac. míst, nýbrž o hledání existujících neobsazených pracovních míst - odstud též název „vyhledávací nezaměstnanost“; bývá považována za dobrovolnou; vždy existuje větší či menší počet osob, které jsou nezaměstnané, protože:
• ztratilipráci na základě propouštění,
• dobrovolně opustily své předchozí zaměstnání a hledají jinou práci, např. lépe placenou (stěhují se a hledají práci v novém bydlišti),
• vstupují do pracovní síly (mladí lidé po ukončení školy hledají poprvé zaměstnání, ženy v domácnosti se rozhodnou nastoupit do práce ap.)

2. S t r u k t u r á l n í = vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice, kdy se některá odvětví změnšují a jiná naopak expandují; vzniká na základě nedostatečné poptávky, a to v určitých odvětvích; je přirozenou a nevyhnutelnou součástí každé ekonomiky

3. C y k l i c k á = neexistují volná pracovní místa, jde tedy o nezaměstnanost nedobrovolnou; postihuhuje spíše řadu odvětví, než jen několik málo odvětví; její vznik má za následek mezeru produktu Y < Y*; zmizí tehdy, když dojde k obnovení hospodářského růstu

Příčiny vzniku nezaměstnanosti
Mikroekonomické základy - nerovnováha na trhu práce, buď pod vlivem změny nominální mzdové sazby w nebo změnou nabídky práce (demografický vývoj, mezinárodní migrace obyvatelstva, prodloužení věku odchodu do důchodu apod.) či poptávky práce (technologickým pokrokem, prohlubováním kapitálu = mění se MPP), změnou cenové hladiny.

Ekonomické důsledky nezaměstnanosti
Jsou představovány ztrátou produkce v podobě rozdílu mezi skutečným a potenciálním produktem
Okunův zákon = při růstu u nad u* o jeden procentní bod (neboli při poklesu zaměstnanosti přibližně o 1%) poklesne Y pod úroveň Y* o více než 1%. Příčinou je skutečnost, že na pokles odbytu reagují zaměstnavatelé často zkrácením prcacovních úvazků (nikoliv propouštěním).
Ekonomickým dopadem je také snížení případně ztráta kvalifikace pracovníků (lidského kapitálu) = jeden ze zdrojů ekonomického růstu.

Sociální dopady nezaměstnanosti
Patří mezi ně např. psychické zatížení vyvolané nezaměstnaností a s ním související nemocnosti, rozpady rodin apod.
Dalším sociálním dopadem je destrukce etických hodnot a s ní spojené patologické jevy jako kriminalita, alkoholismus, narkomanie, prostituce ap.
Soc. problémy vyvolané nezaměstnaností vedou často k radikalizaci postiženýchg skupin, což může mít politické dopady nebo i extrémní následky jako rasově motivované nepokoje.
Soc. dopady jsou zvláště tíživé v případě dlouhodobé nezaměstnanosti (déle než půl roku) - dochází ke kumulaci všech dopadů v čase, vyčerpají se úspory ap.

Dobrovolná nezaměstnanost
Jde o takovou nezaměstnanost, kdy nezaměstnaný hledá práci, ovšem za vyšší mzdu než která na trhu práce převládá
Jsou-li podpory v nezaměstnanosti nízké a doba jejich poskytování krátká, je dobrovolná nezaměstnanost nízká, protože jsou nezaměstnaní lidé motivováni k tomu, aby si rychle našli nové zaměstnání.

Nedobrovolná nezaměstnanost
Nezaměstnaní hledají práci za takovou mzdu, která na trhu práce převládá (někteří z nich by akceptovali i mzdu nižší), avšak nemohou ji najít.
Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti jsou překážky bránící poklesu mezd. Jednou z nich bývají odbory, pokud si jako jeden z hlavních vytknou prosazování vysokých mezd.
Má pro člověka horší důsledky než dobrovolná nezaměstnanost.
Může postihovat lidi, kteří nemají dobré alternativní příležitosti, protože je pro ně rekvalifikace nebo nalezení jiného zdroje obživy velmi obtížné.
Příčinou n. n. může být i uzákoněná minimální mzda.

Plná zaměstnanost = stav, kdy jsou zaměstnaní všichni, kdo jsou ochotni pracovat při daných nominálních mzdových sazbách

Přirozená míra nezaměstnanosti
Přirozená je taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané.
Při přirozené míře je inflace stálá - nevykazuje tendenci ke zvyšování ani ke snižování.
Vyjadřuje nejvyšší možnou udržitelnou úroveň zaměstnanosti a odpovídá potenciálnímu produktu země.
Přirozená míra je taková, při níž jsou trhy práce a statků v rovnováze.


Snižování nezaměstnanosti
Reakce vlády (pasivní přístup) může mít podobu zmírňování dopadů inflace dávkami v nezaměstnanosti (podpory a pomoc v nezaměstnanosti).
Druhým přístupem vlády je přímé snižování nezaměstnanosti neboli udržování vysoké zaměstnanosti (bývá označován též jako aktivní politika zaměstnanosti).

Toto snižování probíhá v rámci proticyklické politiky, tj. politiky stimulující růst zaměstnanosti a produktu. Bude aktuální zejména tehdy, kdy mezera produktu, tj. rozdíl Y < Y*, a tím i cyklická nezaměstnanost bude zvlášť silná nebo dlouhodobá.
Nástroji v tomto případě jsou:
1. opatření expanzivní poptávkově orientované měnové a fiskální politiky - přispívají k tvorbě nových pracovních míst
2. výdaje veřejných rozpočtů k financování „společensky účelných pracovních míst“, „veřejně prospěšné práce“ apod.
3. využití obchodní a kursové politiky

Cesta snižování přirozené míry nezaměstnanosti (tj. dlouhodobé snižování frikční a strukturální nezaměstnanosti). K tomu mohou přispět opatření, jako je zlepšování informací o volných pracovních místech, vládou financované programy rekvalifikace nebo podpora migrace lidí za prací, redukce sociálních dávek, redukce zákonem stanovených minimálních mezd.
Krátkodobě může být strukturální nezaměstnanost snižována zadržováním dopadů strukturáních změn (např. subvencemi z veřejných rozpočtů).

Zvyšování přirozené míry nezaměstnanosti
1. D e m o g r a f i c k é z m ě n y = měnící se složení ekonomicky aktivního obyvatelstva

2. V l á d n í p o l i t i k a = tzv. humanitární vládní politika (příliš vysoké podpory v nezaměstnanosti); nelze-ji však radikálně zrušit

3. S t r u k t u r á l n í z m ě n y = rostoucí strukturální nezaměstnanost


Phillipsovy křivky
vyjadřuje vztah mezi vývojem cenové hladiny a zaměstnaností
tzv. cenově inflační verze Phillipsových křivek
přirozená míra nezaměstnanosti je spojena se stabilní cenovou hladinou neboli s nulovou mírou inflace

Krátkodobá P. k. - „raná podoba inflační verze Phillipsovy křivky“


stimulací AD dochází k poklesu míry nezaměstnanosti a k růstu cenové hladiny
chceme-li dlouhodobě udržovat nezaměstnanost pod přirozenou mírou, musíme počítat s určitou stabilní mírou inflace; při odstranění inflace se musíme smířit s vyšší nezaměstnaností

zohledníme - li inflační očekávání, poptávkový šok způsobí pokles u a odpovídající zvýšení míry inflace, při postupném vyrovnávání situace na trhu se začne prosazovat vyšší očekávaná míra inflace ; obnovená míra nezaměstnanosti bude spojena s permanentní stabilní skutečnou mírou inflace - „konjunkturní cyklus“
takto lze odvodit křivku, vyjadřující kombinace u a míry inflace v dlouhém období (dlouhodobou Phillipsovu křivku LRPC).

Tři typy nezaměstnanosti:

- frikční nezaměstnanost – vzniká z neustálého pohybu lidí mezi místy či pracovními příležitostmi. Hraje zde roli i nedostatečná informovanost o nabídce volných pozic.
- strukturální nezaměstnanost – nabídka není v souladu s poptávkou po práci. Prohlubuje se technickým pokrokem.
- cyklická nezaměstnanost – souvisí s cyklickým kolísáním výkonu ekonomiky. V období hospodářských poklesů tato složka narůstá.
- nezaměstnanost sezónních prací

Dobrovolná nezaměstnanost – upřednostňován volný čas, mohou mít nabídky pracovních míst, ale aktivně hledají jiné (za daných pracovních podmínek nechtějí pracovat). Označení stavu, kdy počet nezaměstnaných je nižší nebo roven počtu volných pracovních míst. Pokud by trh práce byl dokonale konkurenční, utváření rovnováhy by dospělo k řešení, kdy by byla nezaměstnanost v delším období pouze dobrovolná.
LE – počet zaměstnaných
L´ - ekonomicky aktivní obyvatelstvo.
úsečka LEL´ - rozsah dobrovolné nezaměstnanosti.

Nedobrovolná nezaměstnanost – díky nepružným mzdám – porušen čistící efekt trhu práce. Mzdy uvíznou na vyšší hladině, než odpovídá stavu rovnováhy trhu práce.

w* - vyšší mzdová hladina.

Méně zaměstnaných než při volných mzdách. Vzniká přebytek nabídky – ti, co jsou ochotni při této mzdové hladině pracovat, ale neexistuje pro ně pracovní příležitost.

w*A – zaměstnaní
AB – nedobrovolná nezaměstnanost.
BC – nejsou ochotni při dané mzdě pracovat – dobrovolná nezaměstnanost.

Přirozená míra nezaměstnanosti – politika tzv. plné zaměstnanosti se snaží o udržování tohoto ukazatele. Nejvyšší udržitelná úroveň zaměstnanosti – ekonomika dosahuje výkonu na úrovni tzv. potenciálního produktu – nejvyšší udržitelný výkon ekonomiky za podmínek daného množství a kvality vstupů). Dá se to řešit mnoha směry – omezování nabídky práce, stimulovat poptávku po práci.




11. Trh kapitálu

11.1 Pojetí kapitálu
Kapitál jako výrobní faktor je považován za faktor odvozený, druhotný = výsledkem předchozí hospodářské aktivity. Hledisko vzniku a zdroje je jednou z možností jak přistupovat k vymezení kapitálu – jako úspory přeměněné v investice, vydávané za účelem zhodnocení.

I přes výše uvedené vlivy tržní mechanismus na trhu práce funguje

což si můžeme ilustrovat na obrázku 10.5, kde se projevuje snaha odborů o zvýšení mzdy:

L – práce
w - mzda
w1 vzroste po opatření na w2. Množství původně poptávané práce L1 klesá na L2. E1 je bod původní rovnováhy a E2 odpovídá situaci, kdyby poklesla nabídka práce – ale k poklesu nabídky práce přeci nedochází (stále stejná)→ firma se adaptuje tím, že omezí poptávku po práci (propouštění) a zvýší mzdy (jen těm, co zůstanou). Jestliže omezení poptávky není možno realizovat (znemožněno kolektivními smlouvami) – hledá kompenzaci v oblasti širších pracovních podmínek.




10.3 Nezaměstnanost
Je to projev poruch na trhu práce, rozsah se měří pomocí ukazatelem míry nezaměstnanosti:

n – míra nezaměstnanosti
N – počet nezaměstnaných
L – počet práceschopných (pracují nebo se ucházejí o pracovní místo).

Registrovaná nezaměstnanost

- Ukazatel míry nezaměstnanosti využívající, tzv. registrovanou nezaměstnanost lze zkonstruovat:
U
u = ---- * 100
L
kde: U - počet registrovaných nezaměstnaných na úřadě práce
L - počet pracovních sil
u - míra nezaměstnanosti (umemployment rate)


Výběrové šetření nezaměstnanosti
- Podle výběrové šetření pracovních sil využívající metodiku ILO, jsou nezaměstnaní všechny osoby starší 15 let, které současně splňují tři podmínky:
* nebyly zaměstnané
* hledaly aktivně práci různými způsoby
* byly připraveny k nástupu do práce nejpozději do 14 dnů.

- Ukazatel míry nezaměstnanosti využívající výběrové šetření, lze zkonstruovat:
U´
u´ = ---- * 100
L
kde: U´ – statistický odhad počtu nezaměstnaných dle ILO
L – počet pracovních sil
u´ - míra nezaměstnanosti (umemployment rate)

Ukazatelé míry nezaměstnanosti

- Výběrové šetření pracovních sil provádí v ČR Český statistický úřad (ČSU) a používá metodiku ILO.

- Shodnou metodika využívá i Eurostat (Evropský statistický úřad), proto je možno v rámci EU porovnávat míru nezaměstnanosti v jednotlivých členských státech s velkou přesností.

- Obě míry nezaměstnanosti (registrovaná a výběrové šetření pracovních sil) se liší, a to především z důvodu, že ne každý registrovaný nezaměstnaný nepracuje…(tj. jsem na úřadě práce, ale jsem schopný si přivydělat – tzv. práce „na černo“). V ČR je míra nezaměstnanosti měřená ČSU o cca 1,5% - 2% nižší než vykazuje MPSV.

Důsledky nezaměstnanosti
- Ekonomický důsledek - vysoká nezaměstnanost je projevem plýtvání zdroji, protože během depresí, kdy je nezaměstnanost vysoká, nevytváří ekonomika tolik, kolik je schopna. Ztráty, ke kterým dochází v obdobích vysoké nezaměstnanosti, jsou největším doloženým mrháním zdroji v soudobé ekonomice. Většinou jde hlavně o dopad cyklické nezaměstnanosti, to kvantifikuje Okunův zákon.

Počet lidí (LB), ...

- Počet lidí (LB), kteří chtějí pracovat za minimální mzdu (wm), převyšuje počet pracovníků, které jsou zaměstnavatelé ochotni zaměstnat (LA). To vede k nezaměstnanosti LB - LA, která odpovídá délce úsečky AB.



Ukazatelé míry nezaměstnanosti
- Nejvýznamnějším projevem poruch na trhu práce je nezaměstnanost. Zjednodušeně nezaměstnaným nazveme toho, kdo nemá práci a nějakou si hledá.

- Jak poznat, kdo je nezaměstnaný?
1) ten, kdo se nahlásí na úřad práce - tzv. registrovaná nezaměstnanost (Ministerstvo práce a sociálních věcí)

2) pomocí výběrového šetření pracovních sil využívající metodiku Mezinárodní organizace práce (International Labour Organisation - ILO)

Nezaměstnanost

Nyní si pro analýzu dopadu migrace zvolíme jiný předpoklad a to, že imigranti jsou také organizování v zaměstnaneckých institucích. V tomto případě by došlo k posunu obou křivek – tedy S i SC doprava, došlo by k poklesu mezd a růstu celkového počtu zaměstnaných.
Celkově můžeme říct, že migrace má vliv na pokles mezd, ale vliv na nezaměstnanost je ambivalentní. Je však nutné zdůraznit, že jsme v této analýze předpokládali, že imigranti nabízejí práci, která je substitutem k práci domácích pracovníků. Pokud bychom předpokládali, že je komplementem, pak by analýza vypadala jinak. Vzrostla by poptávka po práci, mzdy i celková zaměstnanost, vliv na nezaměstnanost by byl opět ambivalentní.

Empirická data
Empirie se v pohledu na tuto otázku liší. Některé analýzy ukazují, že migrace snižuje zaměstnanost domácích pracovníků v určitých oblastech (imigrant=substitut), ale zvyšuje v jiných oblastech (imigrant=komplement). Jiné analýzy zase ukazuj, že migrace má velmi malý nebo téměř žádný vliv na míry zaměstnanosti v jakýchkoliv odvětvích. Shrneme-li výsledky analýz tak dojdeme k závěru, že analýzy nepotvrzují mýtus, že migrace by měla nějaký významný negativní vliv na společný evropský pracovní trh.

Nezaměstnanost

Samozřejmě, že v Evropě mzdy pružné nejsou. A to z mnoha důvodů, některých dobrých a některých špatných. Evropská společnost není taková, aby připustila kolísání mezd podle pohybů ceny ropy. Ve valné většině evropských národů lidé požadují určitou stálou mzdu, proto mají nasmlouvanou určitou výši platu, aniž by se vědělo, jak poptávka a nabídka bude vypadat. Mnoho rigidit mezd způsobují odbory, které požadují stanovování pohybů a valorizací mezd na dlouhou dobu dopředu. Je zřejmé, že v takovéto situaci se trh nemůže přes mzdové přizpůsobení vyčistit a dojde tedy k nesouladu mezi poptávkou a nabídkou. Ale toto stále nevysvětluje, proč dochází mnohem častěji k převisu nabídky práce nad poptávkou (nezaměstnanost) než naopak (nedostatek pracovníků).

Institucializovaná podoba pracujících v Evropě (pro zjednodušení odbory) vždy usiluje o to, aby její členové dosahovali na trhu práce nejrůznějších výhod. Chovají se analogicky jako monopolista, omezují nabídku a tím chtějí dosáhnout vyšší ceny. Tedy při aplikaci na trh práce to znamená, že omezení nabídky práce povede k růstu mezd. Důsledkem je potom nezaměstnanost.
Situaci nezaměstnanosti si nejprve vysvětlíme na diagramu, kde ještě nebudeme uvažovat migraci. S je nabídka práce na trhu. SC je nabídka práce po prosazení podmínek odbory (například omezení práce žen a mladistvých v odvětvích, které jsou organizovány v zaměstnaneckých organizacích apod.).
1

Nezaměstnanost

Dochází k vyjednávání mezi odbory a firmami o mzdách. Výsledek najdeme v průsečíku poptávky po práci D a nabídky práce odborů SC, my jsme si tuto výši mzdy označili jako w0. Při této výši mezd, ale dochází na trhu práce k nezaměstnanosti (rozdíl mezi zaměstnanými L0 a těmi, kdo by při takové výši mezd byl ochotný pracovat L1), neboť celková nabídka práce S je větší než poptávka po práci D.

Nyní do analýzy zahrneme imigranty. Dopad imigrantů není zcela jasný, neboť my nevíme, která část nabídky práce je tvořena původními pracovníky a která imigranty. My se ale o analýzu přesto pokusíme. Budeme předpokládat, že imigranti jsou ochotni pracovat za mzdu, která je nižší než mzda vyjednána odbory. Důsledkem bude, že firmy si nejprve najmou imigranty a až následně budou přijímat domácí pracovníky. Celková poptávka po domácích pracovnících tedy klesne na úroveň D', což je pokles, který odpovídá počtu imigrantů. Počet domácích zaměstnaných klesne z úrovně L0 na L'. Nová úroveň mezd vyjednaných odbory bude na úrovni w'. Co se týká nezaměstnanosti, tak ta se nezmění, protože je důsledkem odborového vyjednávání, imigranti by ji teda mohli ovlivnit pouze v případě, že by ovlivnili počet lidí organizovaných v odborech. Možná budete namítat, že L' je méně zaměstnaných než L0, ale musíte uvážit, že nezaměstnanost je rozdíl mezi ochotou za danou mzdu pracovat a ochotou za danou mzdu najímat, pokud mzda klesne, tak ochota najímat vzroste (uspokojeno imigranty) a ochota pracovat klesne (méně zaměstnaných domácích pracovníků).

Přirozená míra nezaměstnanosti

7.4. Přirozená míra nezaměstnanosti, tendence k jejímu zvyšování a politika jejího snižování
Přirozená míra nezaměstnanosti je taková, kdy je reálný produkt na úrovni potenciálního produktu, míra inflace je stabilní.
V případě, že L=0, tj. případ, kdy počet lidí, kteří práci ztratí, je roven počtu těch, kteří práci najdou, se tento stav nazývá přirozená míra nezaměstnanosti, s je míra ztráty pracovních sil, n je míra nových pracovních příležitostí. Matematicky lze PMNZ tj. u* vyjádřit jako:
Vyšší míra ztráty pracovních příležitostí zvyšuje přirozenou míru nezaměstnanosti. Naopak zvyšující se míra nových pracovních příležitostí přirozenou míru snižuje.
V podstatě platí, že pokud je u<=u*, tak se u skládá pouze z frikční a strukturální nezaměstnanosti. Pokud u překročí u*, tak rozdíl mezi u a u* tvoří cyklická nezaměstnanost
Dlouhodobě má u* tendenci růst.
A to z několika důvodů:
• Demografické vlivy zesilují frikční nez.
• Regulace vlády – minimální mzda
• Technický pokrok a následkem růst strukturální nezaměstnanosti.
• Hystereze na trhu práce ( dlouhodobá nez. Vede ke snížení kvalifikace, rezignace po dlouhém, neúspěšném hledání…)

7.4.1. Politika snižování nezaměstnanosti

7.4.1.1. Pasivní
Má podobu zmírňování dopadů nezaměstnanosti např. prostřednictvím poskytování podpor v nezam.

7.4.1.2. Aktivní
V rámci proticyklické politiky, např expanzivní monetární a fiskální politikou lze stimulovat AD a tím snižovat cyklickou nezaměstnanost. V rámci této politiky lze využívat financování speciálních programů – veřejně prospěšné práce, tvorba společensky účelných pracovních míst atd.
Snižováním přirozené míry nezaměstnanosti a tím snižovat frikční a strukturální nezaměstnanost. Např. rekvalifikace, snižování sociálních dávek, podpora migrace lidí za prací, redukce minimální mzdy.

Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost

7.2.1. Sociální dopad
Sociální dopad. Nezaměstnanost nemá dopad jen na celkovou ekonomiku, ale ovlivňuje také život jednotlivých lidí. Nezaměstnanost vede ke snižování disponibilních prostředků domácností, z čehož vzniká mnoho problémů mezi lidmi. Ekonomické obtíže ovlivňují emoce a rodinný život lidí. Následky nezaměstnanosti mohou být zhoršováním fyzické i psychické kondice, vyšší výskyt srdečních chorob, alkoholismus, růst kriminality, stres. V extrémních případech dochází k nepokojům mezi lidmi, rozpadům domácností a životů, ...

7.3. Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost
Dobrovolná nezaměstnanost - lidé, dobrovolně nezaměstnaní by mohli najít práci při tržní ceně, ale tato cena se jim zdá příliš nízká, a proto volí raději volný čas hledají lepší prac. příležitost. Při stávající mzdové sazbě mohou dávat přednost studiu. Existence dobrovolné nezaměstnanosti může napomáhat maximalizaci čistého ekonomického blahobytu (NEW).

Nedobrovolná nezaměstnanost - pracovní síly práci hledají a nemohou je najít ani při nižší mzdové sazbě. V okamžiku ekonomické poruchy se trh vyznačuje příliš vysokou mzdovou sazbou. Trh s dokonale pružnými cenami nemůže vytvářet menší nabídku, než je poptávka nebo vytvářet nedobrovolnou nezaměstnanost. Ceny a mzdy stoupají a klesají tak dlouho, dokud se trhy nevyčistí. Dobrovolná nezaměstnanost je možná.

Typy nezaměstnanosti a její ekonomické a sociální důsledky

Typy nezaměstnanosti a její ekonomické a sociální důsledky
Frikční nezaměstnanost - jde krátkodobou ztrátu zaměstnání v důsledku pohybu pracovníků např. při přechodu mezi zaměstnáními. Je způsobena běžnými přesuny v nabídce a poptávce po výrobcích a službách, nedostatečnou informovaností na trhu práce. Jedná se převážně o dobrovolnou nezaměstnanost. Předpokládáme, že struktura volných míst odpovídá nabídce práce ( tj. nejedná se o strukturální nezaměstnanost )
Příklady:
• Nezaměstnaní, kteří byli propuštěni
• Dobrovolně opustili minulé zaměstnání a hledají lépe placené
• Nově vstupují do pracovní síly - studenti
Strukturální nezaměstnanost – existuje za keynesiánského předpokladu nepružných nominálních mezd směrem dolů ( např díky minimální mzdě ). Souvisí se změnami v požadované kvalifikaci prac. sil. Se situací, kdy struktura prac. příležitostí na trhu práce je ( na rozdíl od frikční nezaměstnanosti ) odlišná od struktury odvětví, výroby. Může trvat i několik let a je spojena s rekvalifikací pracovníků nebo změnou struktury odvětví. Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Jde o nedobrovolnou nezaměstnanost.
Sezónní nezaměstnanost - souvisí s tím, že některé subjekty mají práci pouze v určitém ročním období. Např. zemědělci hospodaří pouze v létě.
Cyklická nezaměstnanost - v této situaci je celková poptávka po práci na nízké úrovni ( na rozdíl od situace, kdy je poptávka po práci nízká jen v určitých oblastech ). Vzniká, když zaměstnanost klesá v důsledku nedostatečné agregátní poptávky, tj. v období hospodářské recese. Její vznik má za následek mezeru produktu YV podstatě platí, že pokud je u<=u*, tak se u skládá pouze z frikční a strukturální nezaměstnanosti. Pokud u překročí u*, tak rozdíl mezi u a u* tvoří cyklická nezaměstnanost.

Nezaměstnanost je velmi důležitou složkou celého ekonomického kolosu. Částečně vypovídá i o výkonnosti a funkčnosti ekonomiky. Určuje produkt, který ekonomika vyrábí. Ovlivňuje hladinu cen. Má tedy hlavně ekonomické, ale i sociální dopady.
Ekonomický význam. Nezaměstnanost, resp. míra nezaměstnanosti, má značný dopad na produktivitu ekonomiky. Když je nezaměstnanost vysoká, dochází k nedostatečnému využití výrobních zdrojů, mrhá se jimi a ekonomika vyrábí na nižší úrovni než jsou její možnosti. Vyrábí se neefektivně.

Podle Okunova zákona každé zvýšení nezaměstnanosti o 1% nad její přirozenou míru vyvolává odklon potenciálního produktu o 2% od jeho dlouhodobého potenciálu.
To znamená, zvýší-li se nezaměstnanost, produkt má tendenci klesat. K jevu zvýšené míry nezaměstnanosti dochází například v období recese hospodářského cyklu. Nezaměstnanost je však i prospěšná (frikční). Bez nezaměstnanosti by nové firmy nebyly schopny najít nové pracovní síly. Docházelo by ke strnulosti na trhu výrobních faktorů, omezovala by se přesnost informací. Výrobní faktory by mohli být snadno přetěžovány.

Měření nezaměstnanosti, přirozená míra nezaměstnanosti

Měření nezaměstnanosti, přirozená míra nezaměstnanosti
Množství lidí, kteří nepracují, je zachycováno pomocí tzv. míry nezaměstnanosti.
Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných k množství ekonomicky aktivních lidí.
Mezi nezaměstnané (U) jsou počítáni ti, kteří sice nepracují, ale o práci se aktivně ucházejí. Jsou registrováni na úřadu práce, hledají zaměstnání, ... Další skupinu tvoří ti, kteří nepracují a ani se o práci jinak nesnaží. S těmito lidmi ekonomika nepočítá. Jedná se o ekonomicky neaktivní část obyvatelstva (studenti, bezdomovci, ...).

Součet pracujících (zaměstnaných nebo samostatně podnikajících) a nezaměstnaných dává množství ekonomicky aktivních obyvatel (L).
Dalším pojmem souvisejícím se zaměstnaností je čistá změna v počtu zaměstnaných. Ta je dána rozdílem počtu těch, kteří našli práci a těch, kteří ji ztratili.
V případě, že L=0, tj. případ, kdy počet lidí, kteří práci ztratí, je roven počtu těch, kteří práci najdou, se tento stav nazývá přirozená míra nezaměstnanosti, s je míra ztráty pracovních sil, n je míra nových pracovních příležitostí.
Vyšší míra ztráty pracovních příležitostí zvyšuje přirozenou míru nezaměstnanosti. Naopak zvyšující se míra nových pracovních příležitostí přirozenou míru snižuje.

Ukazatelé výkonnosti NH

Ukazatelé výkonnosti NH – Hrubý a čistý domácí produkt, obchodní bilance, míra nezaměstnanosti, míra inflace, spotřeba domácností, produktivita práce.

Růstu NH lze dosáhnout:
extenzivně – do ekonomiky se vkládá větší množství výrobních faktorů
intenzivně – zvýšení kvality a lepší využití výrobních faktorů (žádoucí)

Úroveň NH ovlivňuje: politický systém
kulturní vzdělanost národa
přírodní bohatství
národní bohatství státu (co bylo v minulosti vytvořeno a přenáší se do současné doby a využívá se)

Na NH mají vliv:
tempo růstu inflace,
míra nezaměstnanosti,
podíl salda obchodní bilance(rozdíl vývozu a dovozu)
tempo růstu reálného HDP,
= magický čtyřúhelník

1)Inflace = znehodnocení peněz uvnitř ekonomiky daného státu, dochází k poklesu mzdy, rostou ceny
Druhy: mírná inflace (do 10ti %) – únosná, je už dlouhou dobu u nás
pádivá inflace (kolem 100%)
hyperinflace (do 1000ců %)
jádrová inflace – celková inflace očištěná o prvky deregulace (např. sezónní výkyvy)

2) Nezaměstnanost :
frikční – přirozený jev tržní ekonomiky (odchod ze zaměstnání za účelem sebevzdělávání, přestěhování, po mateřské dovolené
Je krátkodobá a neodstranitelná
strukturální - vzniká v důsledku změn ve struktuře ekonomiky. Vzniká v důsledku technického pokroku. Vzniká také jako nezaměstnanost regionální v některých oblastech se snižují pracovní příležitosti
Má dlouhodobější povahu
cyklická - nezaměstnanost se vyvíjí podle hospodářského cyklu
sezónní - Postihuje osoby pracující v oborech, kde není celoroční aktivita nebo se výrazně snižuje (zemědělství, stavebnictví)
- ukazatel nezaměstnanosti vždy v %,
- skutečná nezaměstnanost vždy vyšší

3) Obchodní bilance : rozdíl vývozu a dovozu (kladná, záporná, vyrovnaná) U nás záporná

4) Hrubý domácí produkt (HDP) – je prvním ukazatelem výkonnosti NH, vyjadřujeme v peněžních jednot.zahrnuje konečnou produkci celého hospodářství vytvořenou za určité
období na území určitého státu.
Lze ho vyčíslit v: běžných cenách (zkreslují vývoj hmotných statků)-nominální HDP nebo stálých cenách – reální HDP
Čistý HDP – větší odpisy dl. majetku
Hrubý HDP – více se používá, ale menší vypovídající schopnost
Potencionální HDP – co bychom mohli, kdyby
Skutečný HDP – co skutečně vyrobíme

Metody výpočtu HDP –
výdajová metoda - sledujeme výdaje domácností + státu
výrobní metoda - souhrn hodnot hrubých přidaných zpracováním ve všech odvětvích.

Trh práce

Trh práce
- setkává se zde nabídka a poptávka po pracovní příležitosti
- tímto střetnutím se vytváří cena práce = mzda

zaměstnavatel: nabízí práci a mzdu, poptává se po pracovní síle
zaměstnanec: nabízí svou pracovní sílu a poptává se po místě

Nezaměstnanost
frikční – přirozený jev tržní ekonomiky (odchod ze zaměstnání za účelem sebevzdělávání, přestěhování, po mateřské dovolené
Je krátkodobá a neodstranitelná
strukturální - vzniká v důsledku změn ve struktuře ekonomiky. Vzniká v důsledku technického pokroku. Vzniká také jako nezaměstnanost regionální v některých oblastech se snižují pracovní příležitosti
Má dlouhodobější povahu
cyklická - nezaměstnanost se vyvíjí podle hospodářského cyklu
sezónní - Postihuje osoby pracující v oborech, kde není celoroční aktivita nebo se výrazně snižuje (zemědělství, stavebnictví)

nezaměstnanost:
dobrovolná – lidé vědomě neusilují o práci, nechtějí pracovat (jsou ekonomicky zajištění)
nedobrovolná – chtějí pracovat, ale nemají místo – ekonomicky aktivní obyvatelstvo, jsou ve vedení prac. úřadu

ukazatel nezaměst. v % = počet nezaměst. hledajících práci evidovaných na pr. úř * 100
počet ekonomicky aktivního obyvatelstva

Pracovní úřady:
- evidují volná pracovní místa
- evidují nezaměstnané
- zprostředkovávají práci
- zprostředkovávají rekvalifikaci
- za určitých podmínek vyplácejí podporu v nezaměstnanosti

Zásady vlády v oblastech (cíle)

- odstraňování monopolů, přerozdělování důchodů, starost o chudé,
- stabilizační politika – odříznout vrcholy, lokální extrémy hospodářského cyklu, omezit nezaměstnanost, inflaci,
- podpořit ekonomický růst, omezovat negativní externality, povzbudit výrobu
- tedy makroekonomická stabilita, posilování koruny, ekonomický růst a blahobyt

Příklady nástrojů státu:
- Monopol / protimonopolní zákony
- Externality / regulace znečišťování, omezení rychlosti
- Subvencování činností, které za to stojí / národní obrana
- Nerovnosti v důchodech a bohatství / progresivní zdanění důchodů, programy na podporu důchodů
- Nezaměstnanost / makroekonomická politika
- Inflace / monetární politika (změna nabídky peněz a úrokových měr)
- Nízké tempo růstu / fiskální politika (daňové a výdajové programy)

Přírozená míra nezaměstnanosti

Autorem koncepce přírozené míry nezaměstnanosti je M. Friedman (nositel Nobelovy ceny za ekonomii, hl. představitel monetarismu). Vytvořil vlastní verzi, tzv. Philipsovu křivku. (dále jen PK)
Vysvětlení PK dle keynesovské makroekonomie : Čím je míra nezaměstnanosti NIŽŠÍ, tím je VYŠŠÍ růst nominálních mezd.
Vysvětlení PK dle monetaristické interpretace : PK je založena na samoregulační povaze tržní ekonomiky. JE-LI TRŽNÍ EKONOMIKA PONECHÁNA SAMA SOBĚ, JE JEJÍ VÝVOJ ROVNOVÁŽNÝ. Výsledkem je přirozené tempo růstu HDP a přirozená míra nezaměstnanosti.

Dle Friedmana může vláda pomocí expanzivní či restriktivní rozpočtové a peněžní a úvěrové politiky odchylovat od přirozené, avšak za cenu změny hladiny cen. (provážení inflací nebo deflací)
Za přirozené je považována taková míra nezaměstnanosti, při níž jsout trhy práce v rovnováze a tlaky na hladinu ceny a mezd jsou v národním hospodářstství vyrovnané.

Jakmile počet těch, co práci ztrácejí, se rovná počtu těch,co práci nacházejí, hovoříme o přírozené míře nezaměstnanosti.

Stát a nezaměstnanost

Po 2. světové válce bylo snížování nezaměstnanosti významným cílem vlád většiny vyspěláých tržníc ekonomik. Nakonc se dospělo k závěru, že určitá opatření vlády zaměřená na snižování míry nezaměstnanosti mohou vytváření závažné inflační tlaky a vést k růstu cenové hladiny. V tržní ekonomice není dlouhodobě dosažitelná plná zaměstnanosti, aniž za tento stav ekonomika neplatí rychlením míry inflace. Proto byla plná zaměstnanost interpretována nejprve jako „míra nezaměstnanosti při plné zaměstnanosti“.
Tato míra zaměstnanosti splňuje dvě podmínky :
1. Každý, kdo si přeje pracovat, pracuje s vyjímkou těch, kteří jsou strukturálně a frikčně nezaměstnaní.

2. Míra inflace je stálá, nedochází k její akceleraci, ani deceleraci.
-Při existenci frikční a strukturální nezaměstnanosti, neexistuje cyklická nezaměstnanost.