• míra v níž může společnost směňovat dvě zboží převyšuje míru, v níž mohou být směňovány soukromě
• soukromý sektor má tendenci vyrábět ze společenského hlediska příliš moc výrobků se zápornými externalitami a příliš málo s kladnými
Záporné externality
• společenské mezní náklady = vlastní mezní náklady výroby + externí mezní náklady
• SMC = MC + EMC
Kladné externality
• společenský mezní užitek = soukromý mezní užitek + externí mezní užitek
• SMU = D + EMU
Zobrazují se příspěvky se štítkemexternality. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemexternality. Zobrazit všechny příspěvky
Nedokonalá konkurence
• jakákoli monopolní síla umožňující určování ceny
• poptávka nenalézá ekvivalent na dané možnosti výrobní technologie
• zdroje nejsou efektivně rozmisťovány (z pohledu „celospolečenské efektivnosti“
Externality
• efekt přelévání
• výroba či spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady či přínosy subjektu jiného bez vyrovnání
• kladné externality
• záporné externality
Externality
• cena zboží není schopna vyjádřit jeho společenskou hodnotu
• společenská mezní míra transformace produktu (SMRPT) – míra, ve které může společnost transformovat jedno zboží ve druhé – se musí shodovat se společenskou mezní mírou substituce (SMRS) – míra, ve které si společnost přeje směňovat jedno zboží za druhé
• ale ekonomické subjekty berou v úvahu pouze své soukromé míry transformace a substituce
• poptávka nenalézá ekvivalent na dané možnosti výrobní technologie
• zdroje nejsou efektivně rozmisťovány (z pohledu „celospolečenské efektivnosti“
Externality
• efekt přelévání
• výroba či spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady či přínosy subjektu jiného bez vyrovnání
• kladné externality
• záporné externality
Externality
• cena zboží není schopna vyjádřit jeho společenskou hodnotu
• společenská mezní míra transformace produktu (SMRPT) – míra, ve které může společnost transformovat jedno zboží ve druhé – se musí shodovat se společenskou mezní mírou substituce (SMRS) – míra, ve které si společnost přeje směňovat jedno zboží za druhé
• ale ekonomické subjekty berou v úvahu pouze své soukromé míry transformace a substituce
Kladná externalita vyvolává ...
- Kladná externalita vyvolává nesoulad mezi soukromými výnosy a společenským užitkem, což je součet všech užitků ze statků. Protože výrobci nejsou schopni přisvojovat si některé z výnosů, jsou jejich soukromé výnosy menší než společenský užitek. Důsledkem je, že soukromé optimální množství statku je menší než společensky optimální množství.
Vymezení pojmu veřejný statek
- Doposud jsme předpokládali, že jedinci nakupují a spotřebovávají statky, které ovlivňují pouze jejich vlastní užitek. Spotřeba zboží jedním jedincem neměla žádný vliv na užitek jiných subjektů. Pokud např. někdo vypije litr mléka, ovlivňuje to pouze jeho užitek a nikoho jiného. Statky, které vykazují uvedenou vlastnost, se v mikroekonomické teorii označují jako soukromá zboží. Popsaná vlastnost se potom označuje jako vylučitelnost ve spotřebě.
- Soukromé statky se dále vyznačují svou zmenšitelností ve spotřebě. V našem příkladě s mlékem předpokládejme, že je v danou chvíli k dispozici určité množství tohoto zboží. Koupí litru mléka jedním jedincem se snižuje počet litrů mléka, které si mohou koupit ostatní spotřebitelé.
Vymezení pojmu veřejný statek
- Doposud jsme předpokládali, že jedinci nakupují a spotřebovávají statky, které ovlivňují pouze jejich vlastní užitek. Spotřeba zboží jedním jedincem neměla žádný vliv na užitek jiných subjektů. Pokud např. někdo vypije litr mléka, ovlivňuje to pouze jeho užitek a nikoho jiného. Statky, které vykazují uvedenou vlastnost, se v mikroekonomické teorii označují jako soukromá zboží. Popsaná vlastnost se potom označuje jako vylučitelnost ve spotřebě.
- Soukromé statky se dále vyznačují svou zmenšitelností ve spotřebě. V našem příkladě s mlékem předpokládejme, že je v danou chvíli k dispozici určité množství tohoto zboží. Koupí litru mléka jedním jedincem se snižuje počet litrů mléka, které si mohou koupit ostatní spotřebitelé.
Pokračování motivačního příkladu:
Jaké množství elektřiny bude elektrárna vyrábět?
Bude vyrábět množství QP , protože právě při tomto množství bude cena elektřiny rovna mezním nákladům elektráren (P = MC ). Jenže z hlediska společenského je toto množství elektřiny nadoptimální, protože její mezní užitek (ačkoli je roven mezním nákladům elektráren) je nižší než společenské mezní náklady MCS.
- Optimálním množstvím by bylo QS, protože jedině při tomto množství je mezní užitek elektřiny roven úplným mezním nákladům na výrobu elektřiny (MU = MCS). Jenže elektrárny budou vyrábět množství QP.
- Záporná externalita vyvolává nesoulad mezi soukromými náklady a společenskými náklady.
- Společenské náklady jsou veškeré náklady vyvolávané výrobou daného statku. Ale protože se výrobcům daří přenášet část nákladů na jiné, jsou jejich soukromé náklady menší než společenské náklady. Důsledkem je, že výrobci vyrábějí větší množství, než by vyráběli, kdyby museli nést veškeré náklady. Jinak řečeno, soukromě optimální množství statku je větší než společensky optimální množství.
Bude vyrábět množství QP , protože právě při tomto množství bude cena elektřiny rovna mezním nákladům elektráren (P = MC ). Jenže z hlediska společenského je toto množství elektřiny nadoptimální, protože její mezní užitek (ačkoli je roven mezním nákladům elektráren) je nižší než společenské mezní náklady MCS.
- Optimálním množstvím by bylo QS, protože jedině při tomto množství je mezní užitek elektřiny roven úplným mezním nákladům na výrobu elektřiny (MU = MCS). Jenže elektrárny budou vyrábět množství QP.
- Záporná externalita vyvolává nesoulad mezi soukromými náklady a společenskými náklady.
- Společenské náklady jsou veškeré náklady vyvolávané výrobou daného statku. Ale protože se výrobcům daří přenášet část nákladů na jiné, jsou jejich soukromé náklady menší než společenské náklady. Důsledkem je, že výrobci vyrábějí větší množství, než by vyráběli, kdyby museli nést veškeré náklady. Jinak řečeno, soukromě optimální množství statku je větší než společensky optimální množství.
Neefektivnost kladné externality
- Motivační příklad: Jaké jsou výnosy majitelů lesa?
Majitelé lesa mají výnosy z těžby dřeva, ovšem existence lesa přináší prospěch i lidem z okolních obcí. Když majitelé lesů nejsou schopni přimět obyvatele přilehlých obcí, aby jim za tento prospěch platili, nedostávají veškeré výnosy, které z jejich lesů plynou
Situace majitelů lesů je zobrazena na následujícím obrázku.
Tržní nabídka S odráží mezní náklady na udržování lesa. Křivka MV odráží mezní výnosy majitelů lesa z těžby dřeva. Křivka MVS odráží veškerý užitek z lesů, který kromě užitku z těženého dřeva zahrnuje také užitek obyvatel přilehlých obcí.
- Jaké množství lesů budou chtít majitelé lesů udržovat?
Budou chtít vyrovnat mezní náklady se svými mezními výnosy. Množství lesů proto bude QP , ale společensky optimální množství by bylo QS , protože mezní náklady na toto množství lesů se rovnají jejich užitku.
Majitelé lesa mají výnosy z těžby dřeva, ovšem existence lesa přináší prospěch i lidem z okolních obcí. Když majitelé lesů nejsou schopni přimět obyvatele přilehlých obcí, aby jim za tento prospěch platili, nedostávají veškeré výnosy, které z jejich lesů plynou
Situace majitelů lesů je zobrazena na následujícím obrázku.
Tržní nabídka S odráží mezní náklady na udržování lesa. Křivka MV odráží mezní výnosy majitelů lesa z těžby dřeva. Křivka MVS odráží veškerý užitek z lesů, který kromě užitku z těženého dřeva zahrnuje také užitek obyvatel přilehlých obcí.
- Jaké množství lesů budou chtít majitelé lesů udržovat?
Budou chtít vyrovnat mezní náklady se svými mezními výnosy. Množství lesů proto bude QP , ale společensky optimální množství by bylo QS , protože mezní náklady na toto množství lesů se rovnají jejich užitku.
Tento nedostatek má své ...
- Tento nedostatek má své příčiny ve dvou oblastech:
* nedokonalé rozhodování státních orgánů
* státní orgány zvolí opatření, které nakonec působí na hospodářství nepříznivě (vzhledem k nejednoznačným důsledkům jednotlivých nástrojů mikroekonomické politiky)
V obou případech kolektivní akce (činnost vlády) nezvyšuje ekonomickou efektivnost, negativné ovlivňuje rozdělení důchodů apod., tj. její působení není z hlediska tržní ekonomiky pozitivní.
- Stát svou činností může chtít zlepšit působení tržní ekonomiky, avšak konečný výsledek může být opačný.
Externality a veřejné statky
Vymezení externalit
- Externalita, neboli efekt přelévání, nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří způsobili náklady, či získali příjmy, za neplatili.
* nedokonalé rozhodování státních orgánů
* státní orgány zvolí opatření, které nakonec působí na hospodářství nepříznivě (vzhledem k nejednoznačným důsledkům jednotlivých nástrojů mikroekonomické politiky)
V obou případech kolektivní akce (činnost vlády) nezvyšuje ekonomickou efektivnost, negativné ovlivňuje rozdělení důchodů apod., tj. její působení není z hlediska tržní ekonomiky pozitivní.
- Stát svou činností může chtít zlepšit působení tržní ekonomiky, avšak konečný výsledek může být opačný.
Externality a veřejné statky
Vymezení externalit
- Externalita, neboli efekt přelévání, nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří způsobili náklady, či získali příjmy, za neplatili.
Externality jsou porušením ...
- Externality jsou porušením něčího práva. Vznikají jen tehdy, když na někoho přenesete nějaký náklad a on s tím nesouhlasí (záporná externalita) nebo když vám někdo brání v dosažení úplného výnosu vaší činnosti a vy s tím nesouhlasíte (kladná externalita).
Záporné externality
- Činnost jednoho subjektu přináší náklady subjektu jinému, které mu nejsou hrazeny (přitom z nich nerealizuje žádnou výhodu).
- Záporné externality vznikají např. při vypouštění chemických odpadů do potoka přitékajícího do rybníka s chovem ryb, který poskytuje obživu rybářům. Firma produkující znečištění nemá žádné pohnutky hradit externí náklady důsledků své činnosti pro rybáře.
Kladné externality
- Činnost jednoho ekonomického subjektu přináší prospěch jinému, přičemž jej tento nemusí hradit.
- Kladná externalita může vzniknout např. v tom případě, kdy si vlastník domu ve vilové čtvrti pořídí hlídacího psa, který odradí případné zloděje i od domů sousedů.
Záporné externality
- Činnost jednoho subjektu přináší náklady subjektu jinému, které mu nejsou hrazeny (přitom z nich nerealizuje žádnou výhodu).
- Záporné externality vznikají např. při vypouštění chemických odpadů do potoka přitékajícího do rybníka s chovem ryb, který poskytuje obživu rybářům. Firma produkující znečištění nemá žádné pohnutky hradit externí náklady důsledků své činnosti pro rybáře.
Kladné externality
- Činnost jednoho ekonomického subjektu přináší prospěch jinému, přičemž jej tento nemusí hradit.
- Kladná externalita může vzniknout např. v tom případě, kdy si vlastník domu ve vilové čtvrti pořídí hlídacího psa, který odradí případné zloděje i od domů sousedů.
Externí náklady
externí náklady =
statky, které je nesou ve značné míře
jsou na volném trhu většinou nabízeny v nadměrném množství
( nadprodukce )
( náklady škod způsobených činností firmy „ostatním“ )
Stát může u externality volit možnosti zásahu:
→ přesvědčování ( propagační akce, běžné, levné – ale efekt ? )
→ zajišťování statku státem ( produkce statku prostřednictvím státních podniků )
→ regulace a kontrola ( zákazy, příkazy → motivace )
→ daně a dotace ( struktura pobídek a zábran → externí C = zdanění,
externí U = dotace = „záporné zdanění“ lze je používat alternativně )
→ přidělování vlastnických práv ( zamezení stavu „všechno všech“ → znečištění +
viník + náhrada za vznik externích C )
statky, které je nesou ve značné míře
jsou na volném trhu většinou nabízeny v nadměrném množství
( nadprodukce )
( náklady škod způsobených činností firmy „ostatním“ )
Stát může u externality volit možnosti zásahu:
→ přesvědčování ( propagační akce, běžné, levné – ale efekt ? )
→ zajišťování statku státem ( produkce statku prostřednictvím státních podniků )
→ regulace a kontrola ( zákazy, příkazy → motivace )
→ daně a dotace ( struktura pobídek a zábran → externí C = zdanění,
externí U = dotace = „záporné zdanění“ lze je používat alternativně )
→ přidělování vlastnických práv ( zamezení stavu „všechno všech“ → znečištění +
viník + náhrada za vznik externích C )
Statky nezmenšitelné, ale vylučitelné
Statky nezmenšitelné, ale vylučitelné = málo frekventovaná silnice s dopravním značením
Nezmenšitelnost + nevyléčitelnost ve výrazném poměru = čisté veřejné statky
Pouze nezmenšitelnost = kolektivní statky
! problém ! i když veřejných statků spotřebou neubývá, musí se hradit C vynaložené na jejich produkci
problém černého pasažéra = tendence ekonomických subjektů podílet e na spotřebě, ale neplatit za ni
veřejné blaho x báze sponzoringu
Poskytovatel veřejného statku nemusí být přímo stát
oddělení ( účelové ) „zakoupení a dodávky“
výběrová řízení ( veřejné soutěže )
→ externality
Na volném a konkurenčním trhu:
- křivka a poptávky = odráží MU statku pro spotřebitele a tím i jejich mezní ochotu za statek platit
- křivka nabídky = MC firmy na výrobu statku
- rovnovážná cena = stav, kdy MC = MU
optimální rozložení zdrojů
při porušení rovnováhy klesá celkový užitek z celkové výroby
Nezmenšitelnost + nevyléčitelnost ve výrazném poměru = čisté veřejné statky
Pouze nezmenšitelnost = kolektivní statky
! problém ! i když veřejných statků spotřebou neubývá, musí se hradit C vynaložené na jejich produkci
problém černého pasažéra = tendence ekonomických subjektů podílet e na spotřebě, ale neplatit za ni
veřejné blaho x báze sponzoringu
Poskytovatel veřejného statku nemusí být přímo stát
oddělení ( účelové ) „zakoupení a dodávky“
výběrová řízení ( veřejné soutěže )
→ externality
Na volném a konkurenčním trhu:
- křivka a poptávky = odráží MU statku pro spotřebitele a tím i jejich mezní ochotu za statek platit
- křivka nabídky = MC firmy na výrobu statku
- rovnovážná cena = stav, kdy MC = MU
optimální rozložení zdrojů
při porušení rovnováhy klesá celkový užitek z celkové výroby
Externality
Externality = nezamýšlené kladné či záporné efekty, které může mít výroba nebo spotřeba statku na třetí, tj. nezúčastněné strany, přičemž tyto efekty nejsou zohledněny v ceně statku
externí náklady ani externí užitky nejsou součástí cen, které stanoví a spotřebitelé zaplatí
ti, kdo náklady způsobí, ani ti, kdo užitky získají za mě neplatí
= společenské náklady a užitky výroby plynoucí ze soukromých nákladů a užitků
celkové množství statku poskytovaného určitou organizaci může být větší nebo menší
pozitivní externality = člověk může užívat a nemusí za danou věc platit
externí užitky = společenský užitek Θ soukromý užitek
Jestliže společenský užitek > soukromý užitek → trh nemusí statek nabízet v dostatečném množství ( podprodukce )
důvod pro zásah státu ( ↑ nabídky na optimální úroveň )
→ dotace lze „ospravedlnit“, existují-li externí užitky ze statku
→ stimulace výroby a spotřeby
externí náklady ani externí užitky nejsou součástí cen, které stanoví a spotřebitelé zaplatí
ti, kdo náklady způsobí, ani ti, kdo užitky získají za mě neplatí
= společenské náklady a užitky výroby plynoucí ze soukromých nákladů a užitků
celkové množství statku poskytovaného určitou organizaci může být větší nebo menší
pozitivní externality = člověk může užívat a nemusí za danou věc platit
externí užitky = společenský užitek Θ soukromý užitek
Jestliže společenský užitek > soukromý užitek → trh nemusí statek nabízet v dostatečném množství ( podprodukce )
důvod pro zásah státu ( ↑ nabídky na optimální úroveň )
→ dotace lze „ospravedlnit“, existují-li externí užitky ze statku
→ stimulace výroby a spotřeby
Omezení suverenity spotřebitele
→ omezení suverenity spotřebitele
= spotřebiteli se nedostává úplných a objektivních informací ( manipulace vkusu )
= zdrojem tržního selhání
Je subjektivní nedostatek informací na straně spotřebitele
osvěta, regulace,zdaňování, dotace, zákazy, různé formy ochrany spotřebitele
→ veřejné statky a externality
= ceny neodrážejí skutečné společenské MC a společenské MU ← veřejné statky
vykazují přínosy, které jsou nekontrolovatelné rozptýleny mezi obyvatelstvem
← externality jako vedlejší efekty ekonomických aktivit trh neregistruje
= zdrojem tržního selhání je objektivní nedostatek informací nutných pro
správnou funkci tržního mechanizmu
* makroekonomická selhání = hospodářské cykly vyvolané v neřízených ekonomikách změnami objektivních podmínek na straně nabídky a poptávky ( přírodní katastrofy, války, technologické inovace )
stabilizace hospodářského růstu při optimálním využití zdrojů ( disponibilní zdroje → dosažitelný ekonomický blahobyt ) = makroekonomická politika státu
= spotřebiteli se nedostává úplných a objektivních informací ( manipulace vkusu )
= zdrojem tržního selhání
Je subjektivní nedostatek informací na straně spotřebitele
osvěta, regulace,zdaňování, dotace, zákazy, různé formy ochrany spotřebitele
→ veřejné statky a externality
= ceny neodrážejí skutečné společenské MC a společenské MU ← veřejné statky
vykazují přínosy, které jsou nekontrolovatelné rozptýleny mezi obyvatelstvem
← externality jako vedlejší efekty ekonomických aktivit trh neregistruje
= zdrojem tržního selhání je objektivní nedostatek informací nutných pro
správnou funkci tržního mechanizmu
* makroekonomická selhání = hospodářské cykly vyvolané v neřízených ekonomikách změnami objektivních podmínek na straně nabídky a poptávky ( přírodní katastrofy, války, technologické inovace )
stabilizace hospodářského růstu při optimálním využití zdrojů ( disponibilní zdroje → dosažitelný ekonomický blahobyt ) = makroekonomická politika státu
Charakteristiky smíšených statků
Charakteristiky smíšených statků:
- množství spotřebované statku je dělitelné
- spotřeba smíšeného statku není měřena skalárem, ale vektorem
- kvalita poskytnuté služby je stejná pro všechny spotřebitele
- kvalita smíšeného statku je vázána ke kvantitě jevem přetížení
rozlišujeme 2 různé případy:
a) kvalita klesá při růstu kvantity = např. roste hustota silničního provozu, klesá rychlost
b) kvalita roste s růstem kvantity (méně často)= takovýmito statky jsou např. zdravotnické služby – očkovací kampaň, výstavba čističky odpadních vod atd.
4. EXTERNALITY A JEJICH VÝZNAM VE VEŘEJNÉ EKONOMICE, CHARAKTERISTIKY STATKU PORUČNICKÉHO, PŘÍKLADY, UPLATNĚNÍ
Arthur C. Pigou: Situace, kdy aktivita jednoho ekonomického subjektu přináší jinému ekonomickému subjektu určité náklady (negativní externality), nebo výnosy či výhody (pozitivní externality), aniž by za ně tento subjekt byl odškodněn, nebo za ně musel platit.
- množství spotřebované statku je dělitelné
- spotřeba smíšeného statku není měřena skalárem, ale vektorem
- kvalita poskytnuté služby je stejná pro všechny spotřebitele
- kvalita smíšeného statku je vázána ke kvantitě jevem přetížení
rozlišujeme 2 různé případy:
a) kvalita klesá při růstu kvantity = např. roste hustota silničního provozu, klesá rychlost
b) kvalita roste s růstem kvantity (méně často)= takovýmito statky jsou např. zdravotnické služby – očkovací kampaň, výstavba čističky odpadních vod atd.
4. EXTERNALITY A JEJICH VÝZNAM VE VEŘEJNÉ EKONOMICE, CHARAKTERISTIKY STATKU PORUČNICKÉHO, PŘÍKLADY, UPLATNĚNÍ
Arthur C. Pigou: Situace, kdy aktivita jednoho ekonomického subjektu přináší jinému ekonomickému subjektu určité náklady (negativní externality), nebo výnosy či výhody (pozitivní externality), aniž by za ně tento subjekt byl odškodněn, nebo za ně musel platit.
Externality
Externality se objevují, když se soukromé náklady nebo přínosy nerovnají společenským požadavkům nebo přínosům.
Externality pozitivní = dochází k nim, když činnost firmy přináší prospěch ostatním, aniž by za to platili
Externality negativní = činnost firmy, která způsobuje ostatním stranám nevykompenzované náklady – např. ocelárny vypouští zplodiny, které poškozují veřejné zdraví, aniž by poškozeným stranám platili za škody.
Externality mají svou podobu buď jako:
- Externality spotřeby (jízda autem)
- Externality produkční (stavím budovu a stroje dělají hluk)
Totální externalita = veřejný statek, jedná se o takový statek, který nutně figuruje ve funkcích užitku veškerých spotřebitelů.
Internalizace = jedná se o způsob, kterým se může veřejný sektor vypořádat s externalitami bez pomocí státní intervence
Externality pozitivní = dochází k nim, když činnost firmy přináší prospěch ostatním, aniž by za to platili
Externality negativní = činnost firmy, která způsobuje ostatním stranám nevykompenzované náklady – např. ocelárny vypouští zplodiny, které poškozují veřejné zdraví, aniž by poškozeným stranám platili za škody.
Externality mají svou podobu buď jako:
- Externality spotřeby (jízda autem)
- Externality produkční (stavím budovu a stroje dělají hluk)
Totální externalita = veřejný statek, jedná se o takový statek, který nutně figuruje ve funkcích užitku veškerých spotřebitelů.
Internalizace = jedná se o způsob, kterým se může veřejný sektor vypořádat s externalitami bez pomocí státní intervence
Externality
9.2.2. Externality
Činnost, která kladně nebo záporně ovlivňuje jiné subjekty, aniž tyto subjekty za to musí platit nebo jsou odškodňovány. Externality vznikají tehdy, když se soukromé náklady nebo přínosy neshodují s náklady nebo přínosy celé společnosti.
Vláda může omezit nebo i zakázat výrobu a prodej zboží, které přináší záporné externality. Nutnost ale rozhodnout, jakým způsobem velikost externalit ovlivnit:
• přesné vymezení vlastnických práv s nízkými náklady na jejich prosazování. Za těchto předpokladů nedochází k externalitám při výrobě a alokace statků bude efektivní, tzv. Coaseho teorém.
• zavádění sankcí vůči subjektům, jejichž činnost je zdrojem záporných externalit. Mají podobu licencí, pokut, poplatků, daní ... Řešením je stanovit daň, která svou velikostí odpovídá externím mezním nákladům (EMC) MC se zvýší na úroveň společenských MC v grafu posun křivky MC doleva nahoru o výši EMC. Na trhu se bude nabízet méně výrobků za vyšší cenu.
• státní dotace - v případě kladných externalit. Dotace sníží MC firem na úroveň, která je potřeba, aby tyto firmy produkovaly vyšší objem produkce. Velikost dotace nebude taková, aby odpovídala externí užitečnosti z důvodu velmi vysokých nákladů státu, ale bude na úrovni optimální výše - rozdíl mezi P1 a PE. Dotaci hradí stát ze svých daňových příjmů, jestliže není přesně znám příjemce kladné externality.
Činnost, která kladně nebo záporně ovlivňuje jiné subjekty, aniž tyto subjekty za to musí platit nebo jsou odškodňovány. Externality vznikají tehdy, když se soukromé náklady nebo přínosy neshodují s náklady nebo přínosy celé společnosti.
Vláda může omezit nebo i zakázat výrobu a prodej zboží, které přináší záporné externality. Nutnost ale rozhodnout, jakým způsobem velikost externalit ovlivnit:
• přesné vymezení vlastnických práv s nízkými náklady na jejich prosazování. Za těchto předpokladů nedochází k externalitám při výrobě a alokace statků bude efektivní, tzv. Coaseho teorém.
• zavádění sankcí vůči subjektům, jejichž činnost je zdrojem záporných externalit. Mají podobu licencí, pokut, poplatků, daní ... Řešením je stanovit daň, která svou velikostí odpovídá externím mezním nákladům (EMC) MC se zvýší na úroveň společenských MC v grafu posun křivky MC doleva nahoru o výši EMC. Na trhu se bude nabízet méně výrobků za vyšší cenu.
• státní dotace - v případě kladných externalit. Dotace sníží MC firem na úroveň, která je potřeba, aby tyto firmy produkovaly vyšší objem produkce. Velikost dotace nebude taková, aby odpovídala externí užitečnosti z důvodu velmi vysokých nákladů státu, ale bude na úrovni optimální výše - rozdíl mezi P1 a PE. Dotaci hradí stát ze svých daňových příjmů, jestliže není přesně znám příjemce kladné externality.
1.2. Omezení důsledků tržních selhání
1.2. Omezení důsledků tržních selhání
1.2.1. Nedokonalá konkurence ( monopolní síla )
Firmy s dostatečnou monopolní silou vyrábějí menší objem produkce za vyšší ceny než v DK. Vznikají náklady mrtvé váhy a snižuje se přebytek spotřebitele oproti DK. Stát reaguje cenovou regulací. Reguluje ceny na úrovni MC nebo AC.
Další možnostmi jsou antitrustové zákony, daňová politika…
1.2.2. Externality
Činnost, která kladně nebo záporně ovlivňuje jiné subjekty, aniž tyto subjekty za to musí platit nebo jsou odškodňovány. Externality vznikají tehdy, když se soukromé náklady nebo přínosy neshodují s náklady nebo přínosy celé společnosti.
Vláda může omezit nebo i zakázat výrobu a prodej zboží, které přináší záporné externality. Nutnost ale rozhodnout, jakým způsobem velikost externalit ovlivnit:
• přesné vymezení vlastnických práv s nízkými náklady na jejich prosazování. Za těchto předpokladů nedochází k externalitám při výrobě a alokace statků bude efektivní, tzv. Coaseho teorém.
• zavádění sankcí vůči subjektům, jejichž činnost je zdrojem záporných externalit. Mají podobu licencí, pokut, poplatků, daní ... Řešením je stanovit daň, která svou velikostí odpovídá externím mezním nákladům (EMC) MC se zvýší na úroveň společenských MC v grafu posun křivky MC doleva nahoru o výši EMC. Na trhu se bude nabízet méně výrobků za vyšší cenu.
• státní dotace - v případě kladných externalit. Dotace sníží MC firem na úroveň, která je potřeba, aby tyto firmy produkovaly vyšší objem produkce. Velikost dotace nebude taková, aby odpovídala externí užitečnosti z důvodu velmi vysokých nákladů státu, ale bude na úrovni optimální výše - rozdíl mezi P1 a PE. Dotaci hradí stát ze svých daňových příjmů, jestliže není přesně znám příjemce kladné externality.
1.2.1. Nedokonalá konkurence ( monopolní síla )
Firmy s dostatečnou monopolní silou vyrábějí menší objem produkce za vyšší ceny než v DK. Vznikají náklady mrtvé váhy a snižuje se přebytek spotřebitele oproti DK. Stát reaguje cenovou regulací. Reguluje ceny na úrovni MC nebo AC.
Další možnostmi jsou antitrustové zákony, daňová politika…
1.2.2. Externality
Činnost, která kladně nebo záporně ovlivňuje jiné subjekty, aniž tyto subjekty za to musí platit nebo jsou odškodňovány. Externality vznikají tehdy, když se soukromé náklady nebo přínosy neshodují s náklady nebo přínosy celé společnosti.
Vláda může omezit nebo i zakázat výrobu a prodej zboží, které přináší záporné externality. Nutnost ale rozhodnout, jakým způsobem velikost externalit ovlivnit:
• přesné vymezení vlastnických práv s nízkými náklady na jejich prosazování. Za těchto předpokladů nedochází k externalitám při výrobě a alokace statků bude efektivní, tzv. Coaseho teorém.
• zavádění sankcí vůči subjektům, jejichž činnost je zdrojem záporných externalit. Mají podobu licencí, pokut, poplatků, daní ... Řešením je stanovit daň, která svou velikostí odpovídá externím mezním nákladům (EMC) MC se zvýší na úroveň společenských MC v grafu posun křivky MC doleva nahoru o výši EMC. Na trhu se bude nabízet méně výrobků za vyšší cenu.
• státní dotace - v případě kladných externalit. Dotace sníží MC firem na úroveň, která je potřeba, aby tyto firmy produkovaly vyšší objem produkce. Velikost dotace nebude taková, aby odpovídala externí užitečnosti z důvodu velmi vysokých nákladů státu, ale bude na úrovni optimální výše - rozdíl mezi P1 a PE. Dotaci hradí stát ze svých daňových příjmů, jestliže není přesně znám příjemce kladné externality.
Zásady vlády v oblastech (cíle)
- odstraňování monopolů, přerozdělování důchodů, starost o chudé,
- stabilizační politika – odříznout vrcholy, lokální extrémy hospodářského cyklu, omezit nezaměstnanost, inflaci,
- podpořit ekonomický růst, omezovat negativní externality, povzbudit výrobu
- tedy makroekonomická stabilita, posilování koruny, ekonomický růst a blahobyt
Příklady nástrojů státu:
- Monopol / protimonopolní zákony
- Externality / regulace znečišťování, omezení rychlosti
- Subvencování činností, které za to stojí / národní obrana
- Nerovnosti v důchodech a bohatství / progresivní zdanění důchodů, programy na podporu důchodů
- Nezaměstnanost / makroekonomická politika
- Inflace / monetární politika (změna nabídky peněz a úrokových měr)
- Nízké tempo růstu / fiskální politika (daňové a výdajové programy)
- stabilizační politika – odříznout vrcholy, lokální extrémy hospodářského cyklu, omezit nezaměstnanost, inflaci,
- podpořit ekonomický růst, omezovat negativní externality, povzbudit výrobu
- tedy makroekonomická stabilita, posilování koruny, ekonomický růst a blahobyt
Příklady nástrojů státu:
- Monopol / protimonopolní zákony
- Externality / regulace znečišťování, omezení rychlosti
- Subvencování činností, které za to stojí / národní obrana
- Nerovnosti v důchodech a bohatství / progresivní zdanění důchodů, programy na podporu důchodů
- Nezaměstnanost / makroekonomická politika
- Inflace / monetární politika (změna nabídky peněz a úrokových měr)
- Nízké tempo růstu / fiskální politika (daňové a výdajové programy)
Externalita
Externality: Při hospodářských činnostech mnoha ekonomických subjektů vznikají pozitivní nebo negativní důsledky pro ostatní ekonomické subjekty, které trh neumí ocenit a tudíž je nedokáže regulovat. Tyto důsledky označujeme jako externality.
Externalita = je jev, který se vymyká ekvivalenci jinak všeobecně platné směně a představuje nechtěný vedlejší efekt z hlediska fungování trhu.
Pozitivní externality: Akt směny se v podstatě týká jen prodávajícího a kupujícího. Někdy se však stává, že s určité transakce mohou mít užitek i jiné subjekty, které tak dosahují „nezaslouženého zisku“ – tehdy jde o pozitivní exteranlitu.
Negativní externality: Situace, kdy je určitý subjekt nějakou transakcí poškozován, nebo mu vznikají dodatečné náklady (z nějaké ekonomické aktivity jiného subjektu). Tyto škody či dodatečné náklady mu však nikdo neuhrazuje.
Př. znehodnocování životního prostředí, vody,…, ale i neumírněně nákladná reklamní kampaň, kterou poté v ceně zaplatí spotřebitel.
Tržní mechanismus je spojen s externalitami především proto, že přesné vymezení vlastních práv je v některých oblastech velmi obtížné či dokonce nemožné.
Trh má tendenci podněcovat nadměrně produkci takových činností, s nimiž je spojena tvorba negativních exteralit, která nevstupuje do peněžně vyjádřených nákladů, zatímco činnosti, s nimiž je spojena tvorba pozitivních externalit, dostatečně nepodněcuje.
O odstraňování negativních exteranalit, které přerostly do velkých rozměrů, se musí snažit vláda. Ta může negativní externality ocenit, zpoplatnit, a tak tlačit na jejich snížení. Ekonomický subjekt na který jsou negativní externality přenášeny se chová jinak, než když spotřebovává statky, s nimiž je jejich tvorba spojeny „beztrestně“.
Externalita = je jev, který se vymyká ekvivalenci jinak všeobecně platné směně a představuje nechtěný vedlejší efekt z hlediska fungování trhu.
Pozitivní externality: Akt směny se v podstatě týká jen prodávajícího a kupujícího. Někdy se však stává, že s určité transakce mohou mít užitek i jiné subjekty, které tak dosahují „nezaslouženého zisku“ – tehdy jde o pozitivní exteranlitu.
Negativní externality: Situace, kdy je určitý subjekt nějakou transakcí poškozován, nebo mu vznikají dodatečné náklady (z nějaké ekonomické aktivity jiného subjektu). Tyto škody či dodatečné náklady mu však nikdo neuhrazuje.
Př. znehodnocování životního prostředí, vody,…, ale i neumírněně nákladná reklamní kampaň, kterou poté v ceně zaplatí spotřebitel.
Tržní mechanismus je spojen s externalitami především proto, že přesné vymezení vlastních práv je v některých oblastech velmi obtížné či dokonce nemožné.
Trh má tendenci podněcovat nadměrně produkci takových činností, s nimiž je spojena tvorba negativních exteralit, která nevstupuje do peněžně vyjádřených nákladů, zatímco činnosti, s nimiž je spojena tvorba pozitivních externalit, dostatečně nepodněcuje.
O odstraňování negativních exteranalit, které přerostly do velkých rozměrů, se musí snažit vláda. Ta může negativní externality ocenit, zpoplatnit, a tak tlačit na jejich snížení. Ekonomický subjekt na který jsou negativní externality přenášeny se chová jinak, než když spotřebovává statky, s nimiž je jejich tvorba spojeny „beztrestně“.
Tržní mechanizmus
Trh prodávajícího
Špatně fungující trh, prodávající či výrobce mají převahu a rozhodují o podmínkách, za jakých se na trhu bude prodávat. .. socialismus
Trh kupujícího
Trh s převahou nabídky nad poptávkou, firmy si konkurují => rosta kvalita, klesá cena.
Trh kapitálových a spotřebních statků
- rovnováha trhu je určována střetem nabídky a poptávky; nedokonalá – spočívá v tom, že skutečnost osciluje okolo středu (rohlíky)
- rozhodnutí jsou decentralizována – dělají je vlastníci; nedokonalá – rozhodování vlastníků jsou ovlivňována zásahy státu a zákony (minimální mzda)
- soukromé vlastnictví výrobních prostředků (převážně); nedokonalá – neplatí vždy, existuje i státní
- existence velkého počtu firem, z nichž každá zaujímá zanedbatelný podíl na trhu; nedokonalá – existují monopoly (energetika, telekomunikace…)
- firmy vytvářejí homogenní produkt, mají dokonalou informaci a stejný výrobní proces; nedokonalá – homogenní produkt není = přístup k informacím také není stejný
- volný vstup do odvětví; nedokonalá – existují omezení a překážky
Trh určuje cenu
- trh výrobce (socialismus) – špatně fungující
- trh spotřebitele = s převahou nabídky = firmy si konkurují – získání spotřebitele na základě nízké ceny a vysoké kvality výrobků
Funkce cenového sytému
1. přenáší informace .. o koupě schopné poptávce, potřebách, zdrojích, výrobních možnostech
2. podněcuje výrobce a spotřebitele .. k optimálnímu využívání zdrojů
3. přerozděluje důchody
Kapitálový trh – řeší problém vzdání se současné spotřeby ve prospěch budoucí.
Pozitivní a negativní externality
Funkce vlády v oblasti hospodářské politiky:
a) zabezpečení podmínek pro fungování tržního mechanismu
b) zabezpečení podmínek spravedlivého fungování tržního mechanismu
c) zajišťování vnitřní a vnější stability ekonomiky
Špatně fungující trh, prodávající či výrobce mají převahu a rozhodují o podmínkách, za jakých se na trhu bude prodávat. .. socialismus
Trh kupujícího
Trh s převahou nabídky nad poptávkou, firmy si konkurují => rosta kvalita, klesá cena.
Trh kapitálových a spotřebních statků
- rovnováha trhu je určována střetem nabídky a poptávky; nedokonalá – spočívá v tom, že skutečnost osciluje okolo středu (rohlíky)
- rozhodnutí jsou decentralizována – dělají je vlastníci; nedokonalá – rozhodování vlastníků jsou ovlivňována zásahy státu a zákony (minimální mzda)
- soukromé vlastnictví výrobních prostředků (převážně); nedokonalá – neplatí vždy, existuje i státní
- existence velkého počtu firem, z nichž každá zaujímá zanedbatelný podíl na trhu; nedokonalá – existují monopoly (energetika, telekomunikace…)
- firmy vytvářejí homogenní produkt, mají dokonalou informaci a stejný výrobní proces; nedokonalá – homogenní produkt není = přístup k informacím také není stejný
- volný vstup do odvětví; nedokonalá – existují omezení a překážky
Trh určuje cenu
- trh výrobce (socialismus) – špatně fungující
- trh spotřebitele = s převahou nabídky = firmy si konkurují – získání spotřebitele na základě nízké ceny a vysoké kvality výrobků
Funkce cenového sytému
1. přenáší informace .. o koupě schopné poptávce, potřebách, zdrojích, výrobních možnostech
2. podněcuje výrobce a spotřebitele .. k optimálnímu využívání zdrojů
3. přerozděluje důchody
Kapitálový trh – řeší problém vzdání se současné spotřeby ve prospěch budoucí.
Pozitivní a negativní externality
Funkce vlády v oblasti hospodářské politiky:
a) zabezpečení podmínek pro fungování tržního mechanismu
b) zabezpečení podmínek spravedlivého fungování tržního mechanismu
c) zajišťování vnitřní a vnější stability ekonomiky
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)