5. Trh práce z mikroekonomického hlediska příčiny nezaměstnanosti, její jednotlivé formy a důsledky.
Trh práce
Práci lze chápat jako jeden z výrobních faktor, případně jeden ze statků charakterizovaným tržními kategoriemi (tj. cena, poptávka, nabídka). Současně však existuje celá řada zvláštních rysů, které tento statek charakterizují, rysů sociálního a kulturně historického charakteru.
Kvantitativně je práce množstvím vynaložených hodin na určité množství produktu. A proto z hlediska množství hodin je řazena k variabilním faktorům. Kvalitativně je práce součástí technické úrovně výroby, neboť spolurozhoduje o technickém pokroku. Ve smyslu kvalitativním tvoří práci úroveň všeobecného a odborného vzdělání, profesní struktura (skladba povolání) a všeobecné podmínky kulturní vyspělosti a zdraví obyvatelstva.
Charakteristika poptávky po práci v DK a NK
Stejně jako na trhu kteréhokoli statku je funkce poptávky po práci vztahem mezi cenou statku a poptávaným množstvím při této ceně a současně vztahem mezi množstvím statku a cenou, za níž je kupující ochoten jednotku práce koupit. Poptávajícím na trhu práce je firma, která nakupuje určitý počet jednotek práce stejně jako určitý počet jednotek jiných výrobních faktorů.
Trh práce v podmínkách dokonalé konkurence
Práce je činnost, jejímž nositelem je člověk, z tohoto důvodu ovlivňuje práci řada neekonomických faktorů, což působí na situaci na trhu práce, zejména na vývoj nabídky na tomto trhu. Dokonalá konkurence se projevuje v tom, že je velký počet nabízejících i poptávajících, všichni jsou dokonale informováni o poměrech na trhu, zaměstnavatelé se mezi sebou výrazně neliší, nemají sílu výrazně ovlivnit mzdovou sazbu a zaměstnanci se mezi sebou taky moc neliší.
POPTÁVKA PO PRÁCI
Poptávka po práci je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce, resp. při různých mzdových sazbách.
Je tedy firma při určité ceně statku práce ochotna nakoupit určitý počet pracovních hodin za předpokladu, že tyto hodiny se mezi sebou kvalitativně neliší. Stejně tak bude firma ochotna při určitém množství hodin práce na trhu zaplatit za jednotku práce maximálně cenu, kterou můžeme nazvat cena poptávky po práci.
Poptávková funkce na trhu práce je vztahem mezi poptávaným množstvím a poptávanou cenou. Práce však není jen statek, je také výrobní faktor. Poptávka na trhu výrobních faktorů je určena funkcí příjmu z mezního produktu příslušného faktoru, v tomto případě práce (L). Tato funkce je určena jako součin ceny produktu vyrobeného s pomocí příslušného VF a mezního produktu faktoru. P*MPL.
Mezní produkt práce MPL závisí na kvalitě vstupů práce (vzdělání, kvalifikace), na množství a kvalitě kooperujících VF (včetně přírodních zdrojů) a na úrovni a aplikaci technologických znalostí.
Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němž se vyrovnává příjem z mezního produktu práce s mezními náklady na práci, resp. mzdovou sazbou: MRPL=MFCL=w
Vývoj produktivity práce určuje zákon klesajících výnos, tzn. že se přírůstky produktu s každou dodatečnou jednotkou práce snižují. Protože mezní náklady na faktor určuje tržní výše mzdy, je klesající část křivky mezního produktu práce základem pro určení křivky poptávky po práci. Odvození křivky poptávky po práci spočívá v nalezení optimální výše zaměstnanosti pro jednotlivé výše mzdové sazby, resp. MFCL.
Při mzdové sazbě wa je optimální zaměstnanost La určena bodem A, mezní příjem z produktu práce se shoduje s výší mzdy. Protože je mezní příjem z produktu práce klesající (klesající křivka MRPL) a mzdová sazba konstantní, pak když firma zaměstná méně než La pracovníků, bude MRPL > w, jestliže naopak najme více pracovníků, pak bude MRPL < w. To znamená, že při menším množství práce (než La) se zvyšováním množství práce zisk roste, při vyšším množství práce (naž La) naopak klesá. V dlouhém období se zvyšuje pružnost poptávkové křivky přímo úměrné míře nahrazování práce fyzickým kapitálem. Za předpokladu, že v dlouhém období dochází v rámci technického rozvoje k nahrazování práce fyzickým kapitálem, se na jedné straně zvyšuje podíl fyzického kapitálu na výrobě finálního produktu a snižuje se podíl práce. Proto je poptávané množství práce více citlivé na změnu ceny práce, pružnost poptávky po práci ve vztahu k ceně práce roste. Agregace dílčích poptávkových křivek na trhu práce vede k vytvoření tržní poptávkové křivky. Firmy v určitém odvětví reagují na pokles ceny práce tím, že vyrábějí větší množství finálního produktu. To vede po určité době k poklesu mezního produktu práce, který je však větší, než by byl, kdyby v odvětví poptávala pouze jediná firma. Tržní poptávková funkce bude tedy strmější (méně elastická) než individuální poptávkové křivky na trhu práce. NABÍDKA PRÁCE Člověk jakožto spotřebitel poptává na trhu zboží takové množství výrobků a služeb, jaké mu umožňuje jeho příjem a ceny zboží. Nadále budeme předpokládat, že jediným zdrojem příjmu je pro něj jeho pracovní činnost. (Jak u koho…) Pracovní činnost může mít podobu práce ve firmě, tzn. pronájem práce na trhu práce za účelem získání peněz a podobu domácí práce. Domácí práce umožňuje vytvářet výrobky či služby pro přímou spotřebu nebo zvyšování znalosti a dovednosti, které mohou vést ke zvýšení spotřeby v budoucnu. Práce ve firmě a domácí práce zaberou část dne, zbytek je volným časem. Ovšem záměrem této analýzy je charakteristika tržní nabídky práce (je to v nadpisu), proto budeme předpokládat pouze dvě možnosti využití času: práci, která je pronajímána za mzdovou sazbu a volný čas. Cílem spotřebitele je maximalizace užitku. V rámci denního časového fondu se spotřebitel rozhoduje, jak maximalizovat užitek rozdělením času mezi práci ve firmě a volný čas. Práce ve firmě zpravidla snižuje užitek, neboť jde (až na výjimky!) o činnost nepohodlnou, namáhavou, atd., současně však umožňuje zvyšování užitku prostřednictvím zboží, které si za získaný příjem koupíme. Volný čas je příjemný, čím více volného času, tím více užitku. Podmínka optima (rovnováhy) spotřebitele je v tomto případě analogická jako podmínka optima spotřebitele na trhu vyrobeného zboží. Člověk bude chtít zvyšovat počet odpracovaných hodin, dokud mezní užitek plynoucí ze zboží získaného díky poslední hodině práce nevyrovná s mezním užitkem z poslední hodiny volného času. Maximálního užitku je dosaženo tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný. Jestliže je mezní užitek dodatečné jednotky volného času větší, než mezní užitek ze zboží financovaného poslední hodinou práce, člověk pracuje příliš dlouho. Snížením práce o hodinu může zvýšit celkový užitek. Platí i naopak. Nabídková funkce práce je také vztahem ceny a množství. Nabízející je ochoten nabídnout určitý počet hodin práce při určité ceně za jednu hodinu. Tento potenciální zaměstnanec je současně ochotný při určitém počtu pracovních hodin přijmout danou práci až od určité ceny, tato cena je spodní hranicí ceny práce. Mzda je rovnovážná cena jednotky práce, tedy cena, při níž se poptávané množství práce rovná množství nabízenému. Při nižší úrovni mzdy by došlo k nedostatku na trhu práce, tj. poptávané množství by převýšilo nabízený počet jednotek práce, zaměstnavatelé by začali mzdu zvyšovat a ta by se začala přibližovat rovnovážné úrovni. Při vyšší úrovni mzdy než je rovnovážná by došlo k přebytku na trhu práce, tj. nabízené množství práce by převýšilo poptávané, mzda by klesala a přibližovala se k rovnovážné úrovni. Kromě homogenity práce je nutným předpokladem nepřítomnost všech prvků narušujících dokonalou konkurenci. Vyšší mzdová sazba zvyšuje množství zboží, které je možné díky poslední hodině práce koupit. Práce se tím stává více přitažlivou a vzniká tendence zvýšit počet nabízených hodin práce. Současně je možné získat stejný příjem při menším množství odpracovaných hodin a mít tak více volného času. Změna mzdové sazby má tedy na rozhodování dvojí účinek: substituční a důchodový efekt. Substituční efekt: při vyšší mzdové sazbě každá hodina práce umožňuje získání většího množství výrobků a služeb, což vede k nahrazování volného času prací. Důchodový efekt:vyšší mzdová sazba zvyšuje zvyšuje reálný příjem a vede tak k tendenci mít více volného času, resp. nahrazovat práci volným časem. Substituční a důchodový efekt působí protichůdně. Efekt, který převažuje Změna množství práce s růstem mzdové sazby Substituční efekt Množství práce roste Důchodový efekt Množství práce klesá Při relativně nízké mzdové sazbě převažuje substituční efekt, tzn. s růstem mzdové sazby nabízené množství práce roste. S růstem mzdové sazby však substituční efekt klesá a důchodový roste a při určité výši mzdy převáží důchodový efekt tak moc, že nabízené množství práce klesá. Dodatečný příjem plynoucí z relativně vysoké mzdové sazby poskytuje pracovníkovi stále více prostředků a umožňuje mu snížit práci a věnovat se jiným činnostem v rámci volného času. Nabídka práce, resp. tvar křivky individuální nabídky práce závisí na tom, který z efektů převládá. Jedná se o zpět zakřivenou individuální křivku nabídky práce. Rovnováha na trhu práce Rovnováha vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou při rovnovážné mzdové sazbě. Tržní poptávka po práci je součet individuálních křivek poptávky všech firem na trhu. Tržní křivka nabídky práce ukazuje, kolik hodin budou nabízet všichni pracovníci při každé výši mzdy, nebude mít specifický ohyb, protože jen u někoho se prosazuje více důchodový efekt a navíc nabídka práce není ovlivněna jen cenou práce. Nominální mzda: rovnovážná cena statku práce za jednotku. Je určena počtem peněžních jednotek za určitý čas. Wn = P*MPL = MPRL Reálná mzda: je určena kupní silou nominální mzdy, tj. vyjadřuje ji množství statků a služeb, které si příjemce nominální mzdy za ni může koupit. Wr = wn / P Jestliže se mzdová sazba v jednotlivých zaměstnání liší, pracovníci budou přecházet z hře placených míst na lépe placená místa. Následně bude nabídka práce v lépe placených místech růst a mzdová sazba bude klesat, v hůře placených místech bude nabídka práce klesat a mzdová sazba růst. (Nakonec by se to mělo asi vyrovnat…)
VÝRAZNÉ MZDOVÉ ROZDÍLY 1.nerovnovážné rozdíly – mzdy u stejně kvalifikovaných pracovníků odrážejí změny v rozvoji jednotlivých odvětví. Různá mzdová sazba povede ke změnám v nabídce i poptávce, dokud se nevyrovná. Může to trvat roky, ale pokud nejsou na trzích práce monopoly, vyrovná se to. 2.rovnovážné rozdíly – způsobeny: nedostatečná mobilita zdrojů a segmentací trhu, rozdíly ve vrozených duševních a tělesných schopnostech, rozdíly v čase a penězích potřebných k rozvoji určitých dovedností a schopností, rozdíly v nepeněžních prospěších v určitých zaměstnáních. Zvláštnosti trhu práce Profesní segmentace – vysoce heterogenní poptávka i nabídka, např. práce lékaře a kopáče se docela liší. Mezi některými obory je možnost vzájemné zastupitelnosti téměř nulová. Mezi vysoce kvalifikovanou profesí a nízce kvalifikovanou mže nastat asymetrická zastupitelnost. Lékař může jít kopat příkopy, ale kopáč nemůže jít dělat doktora. Zastupitelnost se liší z hlediska časového období. V dlouhém období je možné kopáče přeškolit (v hodně dlouhém období…) Segmentace územní – jak poptávka, tak i nabídka práce se značně odlišují v různých teritoriích, přitom mobilita obyvatelstva je v různých zemích odlišná, tj. lidé jsou více či méně ochotni se stěhovat za prací. Institucionalizace – na trhu práce působí profesionální vazy (např. lékařské komory), velké firmy a odbory. Jejich existence a působení je do velké míry výsledkem tradice a kulturně historických specifik jednotlivých zemí. Nejsou výrazem jen ekonomických zájmů příslušných profesionálních skupin, ale i jejich politických ambicí. Strnulost mzdy – mzdy reagují pomalu na změny ekonomických veličin. Za hlavní příčiny strnulosti se považuje vliv odborů, administrativní politika velkých firem (stanoví fixní tarify a stupnice mezd), převládá spíše tendence měnit požadavky na pracovníky než na mzdy. Smluvní charakter mezd – většinou se mzdy stanovují na delší dobu, taky se uzavírají smlouvy s obory. Administrativní evidenční náklady na změnu celé mzdové struktury by převýšily efekt, který by byl dosažen pružnější reakcí firmy na změny na trhu práce. Diskriminace – specifický jev trhu práce, souvisí s kulturními a historickými tradicemi, projeví se jako disparita mezi příjmy určitých skupin obyvatelstva. Netržní diskriminace (cizinci, ženy) vzniká ještě než se člověk dostane do kontaktu se zaměstnavatelem. Tržní diskriminace souvisí nedokonalou konkurencí a nadměrnou nabídkou práce v určitém regionu. Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence Příznaky a projevy NK: mzdová strnulost, mzdové tarify firem, … 1. MONOPSON – TRH S MONOPOLEM NA STRANĚ POPTÁVKY Existuje pouze jedna dominantní firma, která je v dané oblasti nebo která poptává práci určité kvalifikace.Tato firma má monopsonní sílu ve všech případech, kdy se setkává s rostoucí nabídkou práce. Může ovlivnit mzdovou sazbu svých zaměstnanců, protože není dána trhem. Jestliže najme dodatečného pracovníka, zvyšuje mzdovou sazbu všem dosud zaměstnaným pracovníkům. Mezní náklady firmy spojené se zaměstnáním dodatečného člověka se rovnají mzdové sazbě tohoto pracovníka plus zaplaceným vyšším mzdovým sazbám již najmutých pracovníků. Proto jsou mezní náklady práce vyšší, než mzdová sazba nutná pro zaměstnání dodatečné jednotky práce a tento rozdíl se zvyšováním množství práce roste: MFCL> w
Křivka mezních nákladů na práci roste rychleji než nabídky práce firmě. Firma maximalizující zisk zvyšuje zaměstnanost práce tak dlouho, dokud dodatečný příjem ze zaměstnané dodatečné jednotky práce (MPRL) převyšuje dodatečné náklady na práci (MFCL).
MFCL jsou vyšší než nabídka práce (SL), zaměstnanost nebude dána SL=DL.
Monopson nebude najímat L1 pracovníků. Jeho výsadní postavení mu umožní najímat méně pracovníků L0 při nižší sazbě W0 a zaměstnanci budou ochotni za tuto sazbu pracovat.
MPRL > w
Pracovníci se rozhodují, zda pracovat či nepracovat za danou sazbu. Ti, kteří mají alternativní náklady na úrovni mzdové sazby nebo pod ní, budou pracovat.
2.ODBOROVÉ SVAZY NA TRHU PRÁCE
Odborové svazy jsou sdružení pracujících, které ovlivňují určitým způsobem nabídku práce a v určité míře mohou ovlivnit i poptávku po práci. Odbory vznášejí celou řadu požadavků, ať už chtějí pro své členy vyšší mzdy, větší bezpečnost práce, lepší pracovní podmínky, apod. My se zaměříme na požadavek vyšší mzdové sazby.
1.Mzdový práh
Odbory mohou vyjednáváním se zaměstnavateli dosáhnout minimální mzdovou sazbu, jejíž úroveň převyšuje rovnovážnou mzdu na tomto trhu. Stává-li se tímto způsobem tato výš mzdy tržní mzdovou sazbou, představuje pro každou firmu výši mezních nákladů na práci, resp. nabídky práce. S růstem ceny práce bude najímáno menší množství práce, tzn. že se sníží zaměstnanost u všech firem v odvětví a zaměstnanost práce v celém odvětví klesne.
Graf znázorňuje uvedený efekt dosažení vyšší než rovnovážné mzdové sazby. Rovnovážná mzdová sazba je we. Při této výši najímá firma práci do okamžiku vyrovnání MPRL s MFCL ve výši we. Každá firma tak najímá Ie práce a na trhu je celková zaměstnanost Le.
Jestliže odbory vyjednají mzdovou sazbu ve výši wo, zvyšuje se mezní náklad na práci firmy na MFCLo a firmy najímají méně práce Io. Celková zaměstnanost klesá na Lo a na trhu vzniká přebytečná nabídka práce v rozsahu od Lo do Lf.
2.snížení nabídky práce
Snížení nabídky práce posune křivku nabídky doleva. Tento postup vyžaduje dva předpoklady: odbory musí být schopné snížit počet těch, kteří nabízejí práci určitého typu (prostřednictvím vysokých členských příspěvků, dlouhodobým učebním procesem, obtížnými kvalifikačními zkouškami…) a jednak musí být schopné donutit zaměstnavatele zaměstnávat pouze členy odborů.
Efektem snížení nabídky je zvýšení mzdové sazby, současně klesá poptávané množství práce. Křivka nabídky S se posune doleva a je nový bod rovnováhy, mzdová sazba se zvýší na wo, ale mnozí pracovníci přicházejí o práci, zaměstnanost se snižuje z Le na Lo. Vzniká přebytek pracovních si Lo až Lf.
3.zvýšení poptávky po práci
Zvýšení poptávky mohou odbory dosáhnout: snahou přimět spotřebitele ke zvýšení poptávky po jimi vyráběném zboží, snaha omezit prodej konkurenčního zboží nebo zvýšením produktivity práce. Dojde k posunu poptávky D na Do, současně dochází ke zvýšení mzdové sazby i zvýšení zaměstnanosti.
3. BILATARÁLNÍ MONOPOL
Dvoustranný monopol vzniká tehdy, když existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak i na straně poptávky po práci. Jestliže mají odborové svazy monopol nabídky práce a firma poptávající tuto práci je monopsonem potom obě strany disponují monopolní silou. Zájmy obou stran jsou pak protichůdné. Monopson se snaží platit co nejmenší mzdy a odborové svazy usilují o co nejvyšší mzdovou sazbu. Výsledek nelze předem určit. Záleží na vzájemném poměru sil, zpravidla dojde ke kolektivním smlouvám mezi oběma stranami.
Zobrazují se příspěvky se štítkemmonopol. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemmonopol. Zobrazit všechny příspěvky
19) Monopolistická konkurence a její specifika (Chamberlinův model).
Mikroekonomie
19. Monopolistická konkurence a její specifika (Chamberlinův model).
Monopolistický trh je charakterizován následujícími znaky:
• Velký počet výrobců, jejichž výrobky jsou velmi blízkými substituty. Činnost firmy je na chování ostatních firem nezávislá.
• Diferenciace produktu – diferenciace mezi produkty jednotlivých firem je velmi malá. Také je velmi malá i cenová diferenciace mezi nimi. Křížová elasticita poptávky po produkci jedné firmy vzhledem k cenám substitučních produktů jiných firem je v rámci monopolně konkurenčního odvětví velmi vysoká, stejně jako cenová elasticita poptávky po produkci každé z firem.
• Vstup do odvětví – existují určité překážky, která však pro většinu firem nejsou nepřekonatelné.
Maximalizace zisku monopolistické firmy v krátkém období
Individuální poptávková křivka je velmi elastická. Při zjišťování optimálního výstupu vychází firma z rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů. Obr. str. 294
Pokud celkové příjmy poklesnou pod úroveň celkových nákladů:
• Pokud jsou průměrné příjmy vyšší než průměrné variabilní náklady, doporučuje se minimalizovat ztráty pokračováním ve výrobě. Obr. str. 296
• Pokud celkové příjmy jsou menší než variabilní náklady, doporučuje se uzavřít firmu. Obr. str. 297
Maximalizace zisku monopolistické firmy v dlouhém období
Pokud firmy realizují krátkodobý ekonomický zisk, pak se jeho existence stane impulsem pro vstup řady jiných firem. Tržní poptávku potom zabezpečuje větší počet firem, takže na každou z nich připadá menší část trhu, což se projevuje v posunu individuální poptávkové křivky doleva + poptávková křivka se stane ještě elastičtější. Individuální poptávková křivka se bude posunovat doleva dolů tak dlouho, dokud se nevyrovná cena s dlouhodobými průměrnými náklady. Obr. str. 298
V dlouhém období dochází k prosazování tendence k nulovému ekonomickému zisku.
Chamberlinův model monopolistické konkurence
Vznikl v roce 1933. Pracuje s pojmem výrobková skupina a s větším počtem křivek poptávky. Výrobkovou skupinu chápeme jako skupinu firem vyrábějících podobné výrobky. Existence výrobkové skupiny je podmíněna třemi předpoklady:
1. velkým počtem firem vyrábějících diferencovaný produkt
2. rozhodovací nezávislostí firem
3. totožností nákladových a poptávkových křivek všech firem ve skupině
Model pracuje se dvěma typy poptávkových křivek:
1. Křivka poptávky, která v sobě odráží předpoklad, že ostatní firmy ve skupině na rozhodnutí jedné firmy o změně ceny nebudou reagovat. Pokud jedna firma cenu sníží a ostatní firmy cenu svých výrobků nezmění, lze očekávat relativně velký nárůst objemu prodejů první firmy, která nižší cenou odláká některé zákazníky ostatních firem ze stejné výrobkové skupiny. Tato křivka poptávky je velmi elastická.
2. Křivka poptávky, která vyjadřuje předpoklad, že všechny ostatní firmy mění ceny současně s tou firmou, která ke změně ceny přistoupila jako první. Při snížení ceny vzrostou prodeje firmy méně než v 1. případě. Tato křivka poptávky je méně elastická než předcházející.
Obr. str. 300
Křivka poptávky v 1. případě je pouze jakousi očekávanou poptávkou. Křivka poptávky v 2. případě je skutečnou poptávkovou křivkou.
Při výrobě dlouhodobého optimálního výstupu realizuje firma nulový ekonomický zisk. Musí platit, že:
• Křivka LAC se dotýká křivky očekávané poptávky
• Křivka skutečné poptávky protíná bod dotyku křivky očekávané poptávky a křivky LAC
Obr. str. 302
Efektivnost monopolistické konkurence
Nižší výrobní efektivnost firmy v monopolistické konkurenci v porovnání s konkurencí dokonalou je spojována s převisem výrobní kapacity. Firmy operující v monopolisticky konkurenčním odvětví jsou příliš malé na to, aby vyráběly s nejnižšími jednotkovými náklady.
Alokační neefektivnost monopolistické konkurence je analogická s případem monopolu. Firmy stanovují cenu nad úrovní mezních nákladů.
19. Monopolistická konkurence a její specifika (Chamberlinův model).
Monopolistický trh je charakterizován následujícími znaky:
• Velký počet výrobců, jejichž výrobky jsou velmi blízkými substituty. Činnost firmy je na chování ostatních firem nezávislá.
• Diferenciace produktu – diferenciace mezi produkty jednotlivých firem je velmi malá. Také je velmi malá i cenová diferenciace mezi nimi. Křížová elasticita poptávky po produkci jedné firmy vzhledem k cenám substitučních produktů jiných firem je v rámci monopolně konkurenčního odvětví velmi vysoká, stejně jako cenová elasticita poptávky po produkci každé z firem.
• Vstup do odvětví – existují určité překážky, která však pro většinu firem nejsou nepřekonatelné.
Maximalizace zisku monopolistické firmy v krátkém období
Individuální poptávková křivka je velmi elastická. Při zjišťování optimálního výstupu vychází firma z rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů. Obr. str. 294
Pokud celkové příjmy poklesnou pod úroveň celkových nákladů:
• Pokud jsou průměrné příjmy vyšší než průměrné variabilní náklady, doporučuje se minimalizovat ztráty pokračováním ve výrobě. Obr. str. 296
• Pokud celkové příjmy jsou menší než variabilní náklady, doporučuje se uzavřít firmu. Obr. str. 297
Maximalizace zisku monopolistické firmy v dlouhém období
Pokud firmy realizují krátkodobý ekonomický zisk, pak se jeho existence stane impulsem pro vstup řady jiných firem. Tržní poptávku potom zabezpečuje větší počet firem, takže na každou z nich připadá menší část trhu, což se projevuje v posunu individuální poptávkové křivky doleva + poptávková křivka se stane ještě elastičtější. Individuální poptávková křivka se bude posunovat doleva dolů tak dlouho, dokud se nevyrovná cena s dlouhodobými průměrnými náklady. Obr. str. 298
V dlouhém období dochází k prosazování tendence k nulovému ekonomickému zisku.
Chamberlinův model monopolistické konkurence
Vznikl v roce 1933. Pracuje s pojmem výrobková skupina a s větším počtem křivek poptávky. Výrobkovou skupinu chápeme jako skupinu firem vyrábějících podobné výrobky. Existence výrobkové skupiny je podmíněna třemi předpoklady:
1. velkým počtem firem vyrábějících diferencovaný produkt
2. rozhodovací nezávislostí firem
3. totožností nákladových a poptávkových křivek všech firem ve skupině
Model pracuje se dvěma typy poptávkových křivek:
1. Křivka poptávky, která v sobě odráží předpoklad, že ostatní firmy ve skupině na rozhodnutí jedné firmy o změně ceny nebudou reagovat. Pokud jedna firma cenu sníží a ostatní firmy cenu svých výrobků nezmění, lze očekávat relativně velký nárůst objemu prodejů první firmy, která nižší cenou odláká některé zákazníky ostatních firem ze stejné výrobkové skupiny. Tato křivka poptávky je velmi elastická.
2. Křivka poptávky, která vyjadřuje předpoklad, že všechny ostatní firmy mění ceny současně s tou firmou, která ke změně ceny přistoupila jako první. Při snížení ceny vzrostou prodeje firmy méně než v 1. případě. Tato křivka poptávky je méně elastická než předcházející.
Obr. str. 300
Křivka poptávky v 1. případě je pouze jakousi očekávanou poptávkou. Křivka poptávky v 2. případě je skutečnou poptávkovou křivkou.
Při výrobě dlouhodobého optimálního výstupu realizuje firma nulový ekonomický zisk. Musí platit, že:
• Křivka LAC se dotýká křivky očekávané poptávky
• Křivka skutečné poptávky protíná bod dotyku křivky očekávané poptávky a křivky LAC
Obr. str. 302
Efektivnost monopolistické konkurence
Nižší výrobní efektivnost firmy v monopolistické konkurenci v porovnání s konkurencí dokonalou je spojována s převisem výrobní kapacity. Firmy operující v monopolisticky konkurenčním odvětví jsou příliš malé na to, aby vyráběly s nejnižšími jednotkovými náklady.
Alokační neefektivnost monopolistické konkurence je analogická s případem monopolu. Firmy stanovují cenu nad úrovní mezních nákladů.
17) Komparace produkční a alokační efektivnosti v podmínkách monopolu a dokonalé konkurence
Mikroekonomie
17. Komparace produkční a alokační efektivnosti v podmínkách monopolu a dokonalé konkurence
Efektivnost mechanismu dokonalé konkurence
• Výrobní efektivnost – výstup je vyroben s minimálními náklady
• Alokační efektivnost – firmy vyrábějí takový výstup, který si spotřebitelé nejvíc přejí – v bodě, kde se protínají křivka nabídky s křivkou poptávky, platí MC = MU – firma nemůže realokací vstupů výstup zvětšit a spotřebitel nemůže realokací svých zdrojů zvýšit svou užitečnost
Alokační efektivnost monopolu
Ve srovnání s dokonalou konkurencí vede existence monopolu k vyšší ceně a menšímu výstupu.
Celkový přínos odvětví, v němž existuje monopol, je menší než v případě dokonalé konkurence. Monopol je alokačně neefektivní (ztráta – náklady – mrtvé váhy)
Výstup dokonale konkurenčního trhu je odvozen z rovnosti P = MC. To znamená, že pokračujícím obchodem nemůže být dosaženo žádných zlepšení (existuje tzv. Paretovsky optimální alokace zdrojů).
V podmínkách monopolizovaného trhu je výstup odvozen z převisu ceny nad mezními náklady a monopol svou silou brání dalším směnám, které by směřovaly ke zlepšení Paretovsky chápané efektivnosti.
Pokud monopol uplatňuje některou z forem cenové diskriminace, může dojít ke zmenšení jeho alokační neefektivnosti, tj. k omezení nákladů mrtvé váhy, ovšem na úkor spotřebitelů, neboť část jejich přebytku přeměňuje monopol ve svůj zisk.
Obr. str. 285
17. Komparace produkční a alokační efektivnosti v podmínkách monopolu a dokonalé konkurence
Efektivnost mechanismu dokonalé konkurence
• Výrobní efektivnost – výstup je vyroben s minimálními náklady
• Alokační efektivnost – firmy vyrábějí takový výstup, který si spotřebitelé nejvíc přejí – v bodě, kde se protínají křivka nabídky s křivkou poptávky, platí MC = MU – firma nemůže realokací vstupů výstup zvětšit a spotřebitel nemůže realokací svých zdrojů zvýšit svou užitečnost
Alokační efektivnost monopolu
Ve srovnání s dokonalou konkurencí vede existence monopolu k vyšší ceně a menšímu výstupu.
Celkový přínos odvětví, v němž existuje monopol, je menší než v případě dokonalé konkurence. Monopol je alokačně neefektivní (ztráta – náklady – mrtvé váhy)
Výstup dokonale konkurenčního trhu je odvozen z rovnosti P = MC. To znamená, že pokračujícím obchodem nemůže být dosaženo žádných zlepšení (existuje tzv. Paretovsky optimální alokace zdrojů).
V podmínkách monopolizovaného trhu je výstup odvozen z převisu ceny nad mezními náklady a monopol svou silou brání dalším směnám, které by směřovaly ke zlepšení Paretovsky chápané efektivnosti.
Pokud monopol uplatňuje některou z forem cenové diskriminace, může dojít ke zmenšení jeho alokační neefektivnosti, tj. k omezení nákladů mrtvé váhy, ovšem na úkor spotřebitelů, neboť část jejich přebytku přeměňuje monopol ve svůj zisk.
Obr. str. 285
16) Rovnováha monopolu, antimonopolní opatření státu, klady a zápory trhu ovládaného monopolem
Mikroekonomie
16. Rovnováha monopolu, antimonopolní opatření státu, klady a zápory trhu ovládaného monopolem. Přirozený monopol. Úloha státu v liberálních a kolektivistických teoriích.
Volba optimálního výstupu monopolu
Při rozhodování o velikosti výstupu, jehož výroba je spojena s realizací maximálního zisku, vychází monopol z maximalizace rozdílu mezi celkovými příjmy a celkovými náklady, resp. z rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů. Příjmy vykazují specifika plynoucí z klesající poptávkové křivky (Aby monopol prodal dodatečnou jednotku výstupu, snižuje nejen cenu této poslední jednotky, ale všech jednotek výstupu. Mezní příjem proto klesá rychleji než cena).
Obr. str. 269
Podstatným rysem chování monopolu je, že optimální výstup není zpravidla vyráběn s minimálními průměrnými náklady.
Stanovení ceny monopolu
Monopol musí vzít v úvahu poptávkovou křivku. Rovnovážná tržní cena bude převyšovat jak mezní příjmy, tak mezní náklady odpovídající optimálnímu výstupu monopolu. Rozdíl mezi cenou a mezními náklady je ovlivněn cenovou elasticitou poptávky, a to nepřímo úměrně.
• Monopol by měl vyrábět pouze tak velký výstup, kterému odpovídá elastická část poptávkové křivky (ePD - 1)
• Čím elastičtější bude tržní poptávka, tím menší bude převis ceny nad mezními náklady
Vyjádření velikosti ceny: P = MC / (1 + (1 / ePD))
Regulace monopolu
Cílem regulace monopolu je eliminovat jeho neefektivnost ztělesněnou v nákladech mrtvé váhy. Regulace se může vztahovat na výši a strukturu cen, kvalitu služeb, finanční strukturu firem apod.
• Daně
• Cenové regulace
• Vládní vlastnictví monopolů
• Ekonomická regulace (ovlivňování cen, druhů produktů, podmínek vstupu a výstupu a standardů služeb v určitém odvětví)
• Protimonopolní politika (např. zákony, které zakazují spojování firem ke stanovení cen)
Cenová regulace: poměrně častým způsobem jejího řešení je stanovení regulované ceny na úrovni mezních nákladů (P = MC). Pokud je regulovaná cena na úrovni mezních nákladů stanovena přirozeným monopolům, způsobuje vznik jejich ztráty. Jedním z možných řešení je umožnit monopolu stanovit cenu nad mezními náklady tak, aby mohl realizovat alespoň tzv. slušnou míru výnosu z investice.
Zápory monopolu
• Monopol deformuje alokaci zdrojů a způsobuje plýtvání. MR a MC jsou nižší než cena.
• Snížení výstupu
• Negativně ovlivňuje technický pokrok
Klady monopolu
• Úspory z rozsahu
• Úspory ze sortimentu (určitý počet různých produktů lze efektivněji vyrábět společně)
Přirozený monopol
Tržní poptávku může uspokojovat svou produkcí jedna firma s nižšími průměrnými náklady, než kdyby bylo v odvětví více menších firem. Za přirozený je tento monopol považován proto, že k jeho vzniku vedou přirozené síly konkurence.
Důležitý faktor zániku přirozeného monopolu je rozvoj a aplikace nových technologií, spojených s používáním výrazně menšího objemu vstupů ve srovnání se staršími technologiemi.
Obr. str. 265
16. Rovnováha monopolu, antimonopolní opatření státu, klady a zápory trhu ovládaného monopolem. Přirozený monopol. Úloha státu v liberálních a kolektivistických teoriích.
Volba optimálního výstupu monopolu
Při rozhodování o velikosti výstupu, jehož výroba je spojena s realizací maximálního zisku, vychází monopol z maximalizace rozdílu mezi celkovými příjmy a celkovými náklady, resp. z rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů. Příjmy vykazují specifika plynoucí z klesající poptávkové křivky (Aby monopol prodal dodatečnou jednotku výstupu, snižuje nejen cenu této poslední jednotky, ale všech jednotek výstupu. Mezní příjem proto klesá rychleji než cena).
Obr. str. 269
Podstatným rysem chování monopolu je, že optimální výstup není zpravidla vyráběn s minimálními průměrnými náklady.
Stanovení ceny monopolu
Monopol musí vzít v úvahu poptávkovou křivku. Rovnovážná tržní cena bude převyšovat jak mezní příjmy, tak mezní náklady odpovídající optimálnímu výstupu monopolu. Rozdíl mezi cenou a mezními náklady je ovlivněn cenovou elasticitou poptávky, a to nepřímo úměrně.
• Monopol by měl vyrábět pouze tak velký výstup, kterému odpovídá elastická část poptávkové křivky (ePD - 1)
• Čím elastičtější bude tržní poptávka, tím menší bude převis ceny nad mezními náklady
Vyjádření velikosti ceny: P = MC / (1 + (1 / ePD))
Regulace monopolu
Cílem regulace monopolu je eliminovat jeho neefektivnost ztělesněnou v nákladech mrtvé váhy. Regulace se může vztahovat na výši a strukturu cen, kvalitu služeb, finanční strukturu firem apod.
• Daně
• Cenové regulace
• Vládní vlastnictví monopolů
• Ekonomická regulace (ovlivňování cen, druhů produktů, podmínek vstupu a výstupu a standardů služeb v určitém odvětví)
• Protimonopolní politika (např. zákony, které zakazují spojování firem ke stanovení cen)
Cenová regulace: poměrně častým způsobem jejího řešení je stanovení regulované ceny na úrovni mezních nákladů (P = MC). Pokud je regulovaná cena na úrovni mezních nákladů stanovena přirozeným monopolům, způsobuje vznik jejich ztráty. Jedním z možných řešení je umožnit monopolu stanovit cenu nad mezními náklady tak, aby mohl realizovat alespoň tzv. slušnou míru výnosu z investice.
Zápory monopolu
• Monopol deformuje alokaci zdrojů a způsobuje plýtvání. MR a MC jsou nižší než cena.
• Snížení výstupu
• Negativně ovlivňuje technický pokrok
Klady monopolu
• Úspory z rozsahu
• Úspory ze sortimentu (určitý počet různých produktů lze efektivněji vyrábět společně)
Přirozený monopol
Tržní poptávku může uspokojovat svou produkcí jedna firma s nižšími průměrnými náklady, než kdyby bylo v odvětví více menších firem. Za přirozený je tento monopol považován proto, že k jeho vzniku vedou přirozené síly konkurence.
Důležitý faktor zániku přirozeného monopolu je rozvoj a aplikace nových technologií, spojených s používáním výrazně menšího objemu vstupů ve srovnání se staršími technologiemi.
Obr. str. 265
15) Bariéry konkurence a vznik monopolu. Rozhodování monopolu o ceně a produkci.
Mikroekonomie
15. Bariéry konkurence a vznik monopolu. Rozhodování monopolu o ceně a produkci.
Nedokonalá konkurence představuje situaci, kdy je na trhu alespoň jeden prodávající nebo kupující, který může ovlivnit tržní cenu. V rámci nedokonalé konkurence na straně nabídky rozlišujeme tři typy tržní struktury (monopol, oligopol a monopolní konkurence)
Hlavní příčiny vedoucí ke vzniku monopolu
Monopolní trh je charakterizován přítomností jediného nabízejícího. Jiné firmy na tento trh buď vstoupit nechtějí, nebo nemohou. Nemožnost příchodu na trh je spojena s tzv. překážkami (bariérami) vstupu do odvětví. Hlavní překážky vstupu do odvětví:
• Průměrné náklady určité firmy dosahují svého minima při větším výstupu, než žádá tržní poptávka (přičemž cena je vyšší než průměrné náklady). Případ, kdy tržní poptávku může uspokojovat svou produkcí jedna firma s nižšími průměrnými náklady, než kdyby bylo v odvětví více menších firem, nazýváme přirozený monopol. Obr. str. 265
• Kontrola zdrojů, nezbytných pro výrobu, jednou firmou.
• Stát může udělit určité firmě výsadní právo vyrábět daný statek.
• Právní restrikce v podobě patentů, ochranných práv autorů apod.
Charakteristické rysy monopolu
V důsledku totožnosti produkce monopolu jako jediného výrobce v odvětví s výstupem celého odvětví je totožná individuální a tržní poptávková křivka. Monopol si může zvolit jakoukoliv kombinaci výstupu a ceny podél křivky poptávky. Monopol je cenovým tvůrcem
Volba optimálního výstupu monopolu
Při rozhodování o velikosti výstupu, jehož výroba je spojena s realizací maximálního zisku, vychází monopol z maximalizace rozdílu mezi celkovými příjmy a celkovými náklady, resp. z rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů. Příjmy vykazují specifika plynoucí z klesající poptávkové křivky (Aby monopol prodal dodatečnou jednotku výstupu, snižuje nejen cenu této poslední jednotky, ale všech jednotek výstupu. Mezní příjem proto klesá rychleji než cena).
Obr. str. 269
Podstatným rysem chování monopolu je, že optimální výstup není zpravidla vyráběn s minimálními průměrnými náklady.
Stanovení ceny monopolu
Monopol musí vzít v úvahu poptávkovou křivku. Rovnovážná tržní cena bude převyšovat jak mezní příjmy, tak mezní náklady odpovídající optimálnímu výstupu monopolu. Rozdíl mezi cenou a mezními náklady je ovlivněn cenovou elasticitou poptávky, a to nepřímo úměrně.
• Monopol by měl vyrábět pouze tak velký výstup, kterému odpovídá elastická část poptávkové křivky (ePD - 1)
• Čím elastičtější bude tržní poptávka, tím menší bude převis ceny nad mezními náklady
Vyjádření velikosti ceny: P = MC / (1 + (1 / ePD))
Tvorba cen přirážkou
Ke zjištěným průměrným nákladům je přičtena zisková přirážka „m“.
M = (P – AC) / AC
Pokud předpokládáme, že firma vyrábí dlouhodobý optimální výstup, tedy s minimálními LAC (v bodě minima LAC platí rovnost LMC = LAC) lze upravit rovnici:
m = (P – MC) / MC
Při výrobě optimálního výstupu platí MR = MC, a proto:
m = (P – MR) / MR
Vyjádříme-li mezní příjem pomocí jeho vztahu k elasticitě poptávky:
m = - 1 / (1 + ePD)
Monopolní zisk
Monopol může zisk realizovat i v dlouhém období.
Křivka nabídky monopolu
Křivku nabídky monopolu není možno graficky znázornit. Neexistuje jediný vztah mezi cenou a nabízeným množstvím.
Cenová diskriminace
Cílem cenové diskriminace je získání přebytku spotřebitele a jeho přeměna v dodatečný zisk firmy. Podstatou cenové diskriminace je stanovení rozdílných cen stejných výrobků, aniž by k tomu vedly nákladové důvody. Jde o stanovení různých cen (různým spotřebitelům nebo různých množství) z jiných než nákladových příčin.
Cenová diskriminace prvního stupně
Diskriminace podle spotřebitelů, kdy monopol stanoví každému spotřebiteli maximální cenu, kterou je ochoten zaplatit za každou koupenou jednotku (Reservation Price). Monopol získává celý přebytek spotřebitele. Obr. str. 276
Cenová diskriminace druhého stupně
Stanovení různých cen za různá kumulovaná množství daného statku. Multi-Part Pricing. Monopol může získat část přebytku spotřebitele. Obr. str. 277
Cenová diskriminace třetího stupně
Rozdělení spotřebitelů na dvě nebo více skupin, z nichž každá má svou vlastní poptávkovou křivku. Nutné podmínky:
• Musí existovat kritérium rozdělení spotřebitelů do různých skupin. Tímto kritériem jsou výrazné rozdíly v cenové elasticitě poptávky po daném produktu.
• Není možný vzájemný prodej mezi spotřebiteli.
Rozhodování firmy je determinováno:
• Celkový výstup rozděluje monopol mezi jednotlivé skupiny spotřebitelů tak, aby jeho mezní příjem z prodeje části výstupu každé skupině byl stejný: MR1 = MR2. Kdyby tomu tak nebylo a mezní příjem monopolu z prodeje první skupině by byl větší než mezní příjem z prodeje druhé skupině, přesunula by firma část výstupu z druhé do první skupiny, čímž by se snížila cena první skupiny a vzrostla cena druhé skupiny.
• Mezní příjem z prodeje každé skupině je stejně velký jako mezní náklady: MR1 = MC = MR2. Kdyby mezní příjem z prodeje oběma skupinám spotřebitelů byl stejný, ale současně větší než mezní náklady, firma by mohla zvýšit zisk zvětšením výstupu, což by vedlo k poklesu cen u obou skupin spotřebitelů, takže mezní příjem u obou skupin by poklesl a vyrovnal by se se zvětšenými mezními náklady.
Celkový zisk: (Q1, Q2) = TR1 (Q1) + TR2 (Q2) – TC (Q1 + Q2)
Nutné podmínky maximalizace zisku:
• / Q1 = TR1 / Q1 - TC / Q1 = 0
MR1 = MC
• / Q2 = TR2 / Q2 - TC / Q2 = 0
MR2 = MC
Obr. str. 281
Cena pro skupinu spotřebitelů s méně elastickou poptávkou je vyšší než cena pro skupinu spotřebitelů s elastičtější poptávkou.
Pokud předpokládáme, že MR1 = MR2, potom také platí:
P1 * (1 + (1 / ePD1)) = P2 * (1 + (1 / ePD2))
Některé další formy cenové diskriminace
Diskriminace v čase – v různém čase jsou spotřebitelům, rozděleným do skupin v závislosti na elasticitě jejich poptávky, stanoveny různé ceny. Obr. str. 283
Specifickou formou cenové diskriminace v čase je stanovení cen ve špičkách. V důsledku kapacitních omezení v období zvýšené spotřeby dochází k růstu mezních nákladů. Proto jsou ve špičkách zvyšovány ceny. Není zde uplatňována podmínka: MR1 = MC = MR2. Obr. str. 284
Bilaterální monopol a monopson
Pokud je tržní nabídka představována výstupem jediné firmy (monopolu), a poptávka jediným kupujícím (monopson), nazýváme tuto situaci bilaterální monopol.
15. Bariéry konkurence a vznik monopolu. Rozhodování monopolu o ceně a produkci.
Nedokonalá konkurence představuje situaci, kdy je na trhu alespoň jeden prodávající nebo kupující, který může ovlivnit tržní cenu. V rámci nedokonalé konkurence na straně nabídky rozlišujeme tři typy tržní struktury (monopol, oligopol a monopolní konkurence)
Hlavní příčiny vedoucí ke vzniku monopolu
Monopolní trh je charakterizován přítomností jediného nabízejícího. Jiné firmy na tento trh buď vstoupit nechtějí, nebo nemohou. Nemožnost příchodu na trh je spojena s tzv. překážkami (bariérami) vstupu do odvětví. Hlavní překážky vstupu do odvětví:
• Průměrné náklady určité firmy dosahují svého minima při větším výstupu, než žádá tržní poptávka (přičemž cena je vyšší než průměrné náklady). Případ, kdy tržní poptávku může uspokojovat svou produkcí jedna firma s nižšími průměrnými náklady, než kdyby bylo v odvětví více menších firem, nazýváme přirozený monopol. Obr. str. 265
• Kontrola zdrojů, nezbytných pro výrobu, jednou firmou.
• Stát může udělit určité firmě výsadní právo vyrábět daný statek.
• Právní restrikce v podobě patentů, ochranných práv autorů apod.
Charakteristické rysy monopolu
V důsledku totožnosti produkce monopolu jako jediného výrobce v odvětví s výstupem celého odvětví je totožná individuální a tržní poptávková křivka. Monopol si může zvolit jakoukoliv kombinaci výstupu a ceny podél křivky poptávky. Monopol je cenovým tvůrcem
Volba optimálního výstupu monopolu
Při rozhodování o velikosti výstupu, jehož výroba je spojena s realizací maximálního zisku, vychází monopol z maximalizace rozdílu mezi celkovými příjmy a celkovými náklady, resp. z rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů. Příjmy vykazují specifika plynoucí z klesající poptávkové křivky (Aby monopol prodal dodatečnou jednotku výstupu, snižuje nejen cenu této poslední jednotky, ale všech jednotek výstupu. Mezní příjem proto klesá rychleji než cena).
Obr. str. 269
Podstatným rysem chování monopolu je, že optimální výstup není zpravidla vyráběn s minimálními průměrnými náklady.
Stanovení ceny monopolu
Monopol musí vzít v úvahu poptávkovou křivku. Rovnovážná tržní cena bude převyšovat jak mezní příjmy, tak mezní náklady odpovídající optimálnímu výstupu monopolu. Rozdíl mezi cenou a mezními náklady je ovlivněn cenovou elasticitou poptávky, a to nepřímo úměrně.
• Monopol by měl vyrábět pouze tak velký výstup, kterému odpovídá elastická část poptávkové křivky (ePD - 1)
• Čím elastičtější bude tržní poptávka, tím menší bude převis ceny nad mezními náklady
Vyjádření velikosti ceny: P = MC / (1 + (1 / ePD))
Tvorba cen přirážkou
Ke zjištěným průměrným nákladům je přičtena zisková přirážka „m“.
M = (P – AC) / AC
Pokud předpokládáme, že firma vyrábí dlouhodobý optimální výstup, tedy s minimálními LAC (v bodě minima LAC platí rovnost LMC = LAC) lze upravit rovnici:
m = (P – MC) / MC
Při výrobě optimálního výstupu platí MR = MC, a proto:
m = (P – MR) / MR
Vyjádříme-li mezní příjem pomocí jeho vztahu k elasticitě poptávky:
m = - 1 / (1 + ePD)
Monopolní zisk
Monopol může zisk realizovat i v dlouhém období.
Křivka nabídky monopolu
Křivku nabídky monopolu není možno graficky znázornit. Neexistuje jediný vztah mezi cenou a nabízeným množstvím.
Cenová diskriminace
Cílem cenové diskriminace je získání přebytku spotřebitele a jeho přeměna v dodatečný zisk firmy. Podstatou cenové diskriminace je stanovení rozdílných cen stejných výrobků, aniž by k tomu vedly nákladové důvody. Jde o stanovení různých cen (různým spotřebitelům nebo různých množství) z jiných než nákladových příčin.
Cenová diskriminace prvního stupně
Diskriminace podle spotřebitelů, kdy monopol stanoví každému spotřebiteli maximální cenu, kterou je ochoten zaplatit za každou koupenou jednotku (Reservation Price). Monopol získává celý přebytek spotřebitele. Obr. str. 276
Cenová diskriminace druhého stupně
Stanovení různých cen za různá kumulovaná množství daného statku. Multi-Part Pricing. Monopol může získat část přebytku spotřebitele. Obr. str. 277
Cenová diskriminace třetího stupně
Rozdělení spotřebitelů na dvě nebo více skupin, z nichž každá má svou vlastní poptávkovou křivku. Nutné podmínky:
• Musí existovat kritérium rozdělení spotřebitelů do různých skupin. Tímto kritériem jsou výrazné rozdíly v cenové elasticitě poptávky po daném produktu.
• Není možný vzájemný prodej mezi spotřebiteli.
Rozhodování firmy je determinováno:
• Celkový výstup rozděluje monopol mezi jednotlivé skupiny spotřebitelů tak, aby jeho mezní příjem z prodeje části výstupu každé skupině byl stejný: MR1 = MR2. Kdyby tomu tak nebylo a mezní příjem monopolu z prodeje první skupině by byl větší než mezní příjem z prodeje druhé skupině, přesunula by firma část výstupu z druhé do první skupiny, čímž by se snížila cena první skupiny a vzrostla cena druhé skupiny.
• Mezní příjem z prodeje každé skupině je stejně velký jako mezní náklady: MR1 = MC = MR2. Kdyby mezní příjem z prodeje oběma skupinám spotřebitelů byl stejný, ale současně větší než mezní náklady, firma by mohla zvýšit zisk zvětšením výstupu, což by vedlo k poklesu cen u obou skupin spotřebitelů, takže mezní příjem u obou skupin by poklesl a vyrovnal by se se zvětšenými mezními náklady.
Celkový zisk: (Q1, Q2) = TR1 (Q1) + TR2 (Q2) – TC (Q1 + Q2)
Nutné podmínky maximalizace zisku:
• / Q1 = TR1 / Q1 - TC / Q1 = 0
MR1 = MC
• / Q2 = TR2 / Q2 - TC / Q2 = 0
MR2 = MC
Obr. str. 281
Cena pro skupinu spotřebitelů s méně elastickou poptávkou je vyšší než cena pro skupinu spotřebitelů s elastičtější poptávkou.
Pokud předpokládáme, že MR1 = MR2, potom také platí:
P1 * (1 + (1 / ePD1)) = P2 * (1 + (1 / ePD2))
Některé další formy cenové diskriminace
Diskriminace v čase – v různém čase jsou spotřebitelům, rozděleným do skupin v závislosti na elasticitě jejich poptávky, stanoveny různé ceny. Obr. str. 283
Specifickou formou cenové diskriminace v čase je stanovení cen ve špičkách. V důsledku kapacitních omezení v období zvýšené spotřeby dochází k růstu mezních nákladů. Proto jsou ve špičkách zvyšovány ceny. Není zde uplatňována podmínka: MR1 = MC = MR2. Obr. str. 284
Bilaterální monopol a monopson
Pokud je tržní nabídka představována výstupem jediné firmy (monopolu), a poptávka jediným kupujícím (monopson), nazýváme tuto situaci bilaterální monopol.
12. Přednáška - Monopol v dlouhém období
Monopol v dlouhém období
Může se nacházet ve třech situacích. Závisí to na velikosti trhu, která z daných situací nastane. Tyto situace se týkají využití kapacit:
1. využívá plně kapacity (optimálně) – je v minimu LAC – minimální náklady na jednotku produkce, dosahuje maximálních úspor z rozsahu (a)
2. vyrábí na klesající části LAC, maximalizuje zisk v dlouhém období, ale nevyužívá plně své kapacity, dosahuje úspor z rozsahu, ale ne maximální (b)
3. velikost trhu je taková, že monopol zase sice maximalizuje zisk, ale nachází se na rostoucí části LAC, kapacity využívá více, než je optimální ztráty z rozsahu (c)
!!!! Není pravidlem, že když využívá své kapacity nad optimum, že dosahuje ztráty z rozsahu a ani, že jeho zisk je maximální.
V dlouhém období dosahuje monopol ekonomický zisk.
Přirozený monopol
Velikost trhu je taková, že ideální situace je, když na daném trhu funguje pouze jedna firma. Pro spotřebitele je to lepší, když je jedna firma, která vždy dosahuje úspory z rozsahu, protože se vždy nachází na klesající části LAC.
LAC je nad křivkou poptávky.
I přirozený monopol podléhá regulaci státu, jelikož i on může nadsazovat cenu.
Regulace monopolu:
1. zpětné převzetí monopolu státem
2. speciální zdanění, které odrazuje firmy od maximalizace zisku
3. regulace cen (viz obrázek č. 9)
- podle mezních nákladů P = MC (cena P1)
- podle průměrných nákladů P = AC (P2) – firma má nulový ek. Zisk
Tři stupně cenové diskriminace
Cenová diskriminace je taková situace, kdy firma stanovuje různé ceny různým zákazníkům za stejný produkt. Tyto rozdíly ceny nevyjadřují rozdílné ceny služby související s produktem.
Pro uplatnění cenové diskriminace musí být splněny tři podmínky:
1. rozdílné ceny musí být oddělitelné ve smyslu, že zákazníci nemohou mezi sebou obchodovat. Nesmí být možná arbitráž (nákup produktu tam, kde je levnější a prodej, kde je dražší)
2. zákazníci musí vykazovat rozdílnou elasticitu poptávky
3. na existujících trzích chybí konkurence
1. stupeň cenové diskriminace – zákazník je donucen zaplatit maximální cenu, kterou je ochoten zaplatit holandská aukce (navrhne se vysoká cena a ta se poté snižuje). Monopol si přivlastňuje celý přebytek spotřebitele. Prodává za cenu Pp (a).
2. diskriminace na základě času, naléhavosti nebo množství (např. pokud množstevní slevy neznamenají nižší náklady, kino je např. levnější dopoledne oproti večeru, parkovné
Ve stejném časovém okamžiku je účtována rozdílná cena. Za existence dvou trhů je maximalizován zisk když MR1 = MR2 = MC.
Na trhu s nižší elasticitou poptávky bude vyšší cena. Viz obrázek č. 10
Monopolistická konkurence
Rozvinuta ve 20. – 30. letech 20. století.
Předpoklady:
- mnoho malých firem (malý tržní podíl) – nemají na sebe vliv, rozhodnutí jedné firmy neovlivní rozhodnutí ostatních firem
- diferencovaný produkt – uměle vytvořená diferenciace (jiná výbava, barva) x přirozená diferenciace (volant vlevo ve VB)
- volný vstup a výstup do odvětví
Firmy v MK si mohou zvolit za cíl maximalizaci zisku (MC = MR) dosahují ekonomického zisku.
V dlouhém období
- neexistují bariéry vstupu přicházejí nové firmy
- poptávka u jedné firmy se snižuje (d´ dE´) až se ekonomický zisk eliminuje
- na rozdíl od DK se poptávka bude posouvat až bude tangentou LAC cena je rovna LAC (bod E). U DK by byla rovnováha v minimu LAC (bod B)
Oligopol
Nejrozšířenější v realitě.
Předpoklady:
- několik málo firem (malých i velkých)
- produkt může být homogenní i diferencovaný
- částečně omezený vstup, překonatelné bariéry
- velké firmy jsou cenoví tvůrci – jsou schopni ovlivnit konkurenci
Model oligopolu se zalomenou poptávkou (viz obrázek č. 12)
Jsme v bodě A Co by se stalo, kdyby firma chtěla zvýšit cenu?
Firma začne ztrácet své zákazníky. Proto je D plošší, více elastická, malá změna P vyvolá velkou změnu Q. Předpokládá se, že ostatní firmy svou cenu nezvýší.
Co se stane, když sníží cenu?
Ostatní firmy taky sníží cenu, proto D je méně elastická, moc se nezmění tržní podíly.
Zlom D je na běžné úrovni ceny!!!!
V tomto bodě nemají firmy tendenci měnit cenu trhy vykazují cenovou rigiditu (strnulost). Nezvyšují cenu, protože by ztratily, nesnižují, protože by nic nezískaly.
Mezera mezi body B a C mezera mezních příjmů
P je cena maximalizující zisk, protože MC leží mezi body B a C. AC je v minimu, FEAP je zisk.
Změna ceny a produktu
A) U oligopolu může docházet ke zvyšování nákladů, která nepovede ke změně produktu či ceny (strnulost cen) změna mezi body B a C
B) Může dojít ke změně poptávky aniž by došlo ke změně ceny (viz obrázek č.14)
Kdy bude mít firma motivaci cenu změnit?
Když MC překročí mezeru C a B. (viz obrázek č. 15). Změní se cena, posune se zlom (A A´), změní se MR, změní se sklon, nový bod B.
Vědomý paralelismus – firmy jsou ochotny v krátkém období všechny změnit P, když se všem změní náklady
Může se nacházet ve třech situacích. Závisí to na velikosti trhu, která z daných situací nastane. Tyto situace se týkají využití kapacit:
1. využívá plně kapacity (optimálně) – je v minimu LAC – minimální náklady na jednotku produkce, dosahuje maximálních úspor z rozsahu (a)
2. vyrábí na klesající části LAC, maximalizuje zisk v dlouhém období, ale nevyužívá plně své kapacity, dosahuje úspor z rozsahu, ale ne maximální (b)
3. velikost trhu je taková, že monopol zase sice maximalizuje zisk, ale nachází se na rostoucí části LAC, kapacity využívá více, než je optimální ztráty z rozsahu (c)
!!!! Není pravidlem, že když využívá své kapacity nad optimum, že dosahuje ztráty z rozsahu a ani, že jeho zisk je maximální.
V dlouhém období dosahuje monopol ekonomický zisk.
Přirozený monopol
Velikost trhu je taková, že ideální situace je, když na daném trhu funguje pouze jedna firma. Pro spotřebitele je to lepší, když je jedna firma, která vždy dosahuje úspory z rozsahu, protože se vždy nachází na klesající části LAC.
LAC je nad křivkou poptávky.
I přirozený monopol podléhá regulaci státu, jelikož i on může nadsazovat cenu.
Regulace monopolu:
1. zpětné převzetí monopolu státem
2. speciální zdanění, které odrazuje firmy od maximalizace zisku
3. regulace cen (viz obrázek č. 9)
- podle mezních nákladů P = MC (cena P1)
- podle průměrných nákladů P = AC (P2) – firma má nulový ek. Zisk
Tři stupně cenové diskriminace
Cenová diskriminace je taková situace, kdy firma stanovuje různé ceny různým zákazníkům za stejný produkt. Tyto rozdíly ceny nevyjadřují rozdílné ceny služby související s produktem.
Pro uplatnění cenové diskriminace musí být splněny tři podmínky:
1. rozdílné ceny musí být oddělitelné ve smyslu, že zákazníci nemohou mezi sebou obchodovat. Nesmí být možná arbitráž (nákup produktu tam, kde je levnější a prodej, kde je dražší)
2. zákazníci musí vykazovat rozdílnou elasticitu poptávky
3. na existujících trzích chybí konkurence
1. stupeň cenové diskriminace – zákazník je donucen zaplatit maximální cenu, kterou je ochoten zaplatit holandská aukce (navrhne se vysoká cena a ta se poté snižuje). Monopol si přivlastňuje celý přebytek spotřebitele. Prodává za cenu Pp (a).
2. diskriminace na základě času, naléhavosti nebo množství (např. pokud množstevní slevy neznamenají nižší náklady, kino je např. levnější dopoledne oproti večeru, parkovné
Ve stejném časovém okamžiku je účtována rozdílná cena. Za existence dvou trhů je maximalizován zisk když MR1 = MR2 = MC.
Na trhu s nižší elasticitou poptávky bude vyšší cena. Viz obrázek č. 10
Monopolistická konkurence
Rozvinuta ve 20. – 30. letech 20. století.
Předpoklady:
- mnoho malých firem (malý tržní podíl) – nemají na sebe vliv, rozhodnutí jedné firmy neovlivní rozhodnutí ostatních firem
- diferencovaný produkt – uměle vytvořená diferenciace (jiná výbava, barva) x přirozená diferenciace (volant vlevo ve VB)
- volný vstup a výstup do odvětví
Firmy v MK si mohou zvolit za cíl maximalizaci zisku (MC = MR) dosahují ekonomického zisku.
V dlouhém období
- neexistují bariéry vstupu přicházejí nové firmy
- poptávka u jedné firmy se snižuje (d´ dE´) až se ekonomický zisk eliminuje
- na rozdíl od DK se poptávka bude posouvat až bude tangentou LAC cena je rovna LAC (bod E). U DK by byla rovnováha v minimu LAC (bod B)
Oligopol
Nejrozšířenější v realitě.
Předpoklady:
- několik málo firem (malých i velkých)
- produkt může být homogenní i diferencovaný
- částečně omezený vstup, překonatelné bariéry
- velké firmy jsou cenoví tvůrci – jsou schopni ovlivnit konkurenci
Model oligopolu se zalomenou poptávkou (viz obrázek č. 12)
Jsme v bodě A Co by se stalo, kdyby firma chtěla zvýšit cenu?
Firma začne ztrácet své zákazníky. Proto je D plošší, více elastická, malá změna P vyvolá velkou změnu Q. Předpokládá se, že ostatní firmy svou cenu nezvýší.
Co se stane, když sníží cenu?
Ostatní firmy taky sníží cenu, proto D je méně elastická, moc se nezmění tržní podíly.
Zlom D je na běžné úrovni ceny!!!!
V tomto bodě nemají firmy tendenci měnit cenu trhy vykazují cenovou rigiditu (strnulost). Nezvyšují cenu, protože by ztratily, nesnižují, protože by nic nezískaly.
Mezera mezi body B a C mezera mezních příjmů
P je cena maximalizující zisk, protože MC leží mezi body B a C. AC je v minimu, FEAP je zisk.
Změna ceny a produktu
A) U oligopolu může docházet ke zvyšování nákladů, která nepovede ke změně produktu či ceny (strnulost cen) změna mezi body B a C
B) Může dojít ke změně poptávky aniž by došlo ke změně ceny (viz obrázek č.14)
Kdy bude mít firma motivaci cenu změnit?
Když MC překročí mezeru C a B. (viz obrázek č. 15). Změní se cena, posune se zlom (A A´), změní se MR, změní se sklon, nový bod B.
Vědomý paralelismus – firmy jsou ochotny v krátkém období všechny změnit P, když se všem změní náklady
11. Přednáška - Teorie firmy
Teorie firmy
Uvažujeme maximalizaci zisku MR = MC (také podmínka minimalizace ztráty)
Tπ = TR – TC
Aπ = Tπ/Q = P – AC
Mπ = dTπ/dQ = MR – MC
Tπ max Mπ = 0
Dokonalá konkurence
Předpoklady:
- velký počet malých firem (prodávajících)
- velký počet kupujících konkurence na obou stranách
- homogenní produkt – spotřebitel nemůže diferencovat mezi produkty jednotlivých firem. Jako kupující nepoznáme, která firma produkt vyrobila. Jsou stejné technické parametry, stejné služby spojené s prodejem)
- firmy jsou cenový příjemci – firmy jsou malé, kdyby snížily cenu, nebyly by schopny uspokojit rostoucí poptávku po jejich výrobcích, která by jim vzrostla, kdyby cenu snížily
- volný vstup a výstup do odvětví
- žádné vládní regulace a intervence
- dokonalá mobilita výrobních faktorů
- dokonalá informovanost
Nejslabším místem je, že tyto podmínky nejdou dosáhnout. V praxi velice vzácné.
Rovnováha firmy v krátkém období
Musí být splněny podmínky:
- MR = MC
- Sklon MC > sklon MR
- poptávková křivka firmy je horizontální a rovná se P a MR
- maximalizace zisku v bodě (e)
P>SAC ekonomický zisk
P= STC (TFC + TVC)
V krátkém období TFC nebereme v úvahu, firma musí platit účty, i když nevyrábí TR>TVC ATR = P*Q / Q ATR = P
P>= AVC nejnižší cena může být na úrovni minima AVC MR = P = min AVC = MC BOD UZAVŘENÍ FIRMY
Křivka MC je křivka nabídky firmy od bodu uzavření firmy. Součtem těchto krátkodobých křivek firem dostaneme křivku nabídky celého odvětví v krátkém období.
Dlouhé období – křivka nabídky
LIS – long industry supply
Její tvar závisí na tom, jak se vyvíjí náklady odvětví, jejich náklady jsou určeny cenami VF. Může mít 3 tvary:
1. křivka je horizontální, když půjde o odvětví s konstantními náklady. S růstem odvětví se nemění ceny VF
2. rostoucí tvar odvětví s rostoucími náklady
3. klesající tvar odvětví s klesajícími náklady (vznikají externí úspory z rozsahu)
Dlouhodobá rovnováha
- většina firem v krátkém období dosahuje ek. Zisku
- zisk v odvětví přitáhne nové firmy, zvětšování kapacit
- růst počtu firem růst nabídky odvětví z S do S1 nová cena P1 P1 = LMC = LAC bod dlouhodobé rovnováhy
Bod rovnováhy v minimu LAC
Firmy jsou v dlouhodobé rovnováze, když můžou přizpůsobit výrobní zařízení tak, aby produkovali při minimálních LAC
Monopol
- jediný prodávající
- produkt bez blízkých substitutů (křížová cenová elasticita je velmi nízká)
- periferní konkurence
- bariéry vstupu
Příčiny existence monopolu:
1. vlastnictví strategických zdrojů surovin nebo výrobních technologií
2. patenty a licence (i vládní licence)
3. bariéry bránící vstupu zahraniční konkurenci
4. velikost trhu, který neumožňuje více než jedno výrobní zařízení optimální velikosti přirozený monopol
5. politiky stranící vstupu nových firem (cenová politika či jiné politiky, např. používání reklamy, která zvyšuje náklady)
6. cenové bariéry – politika nízkých cen
MR < P nové zákazníky získá pouze snížením P u všech výrobků, proto
MR = P * (1 + 1/ε) ε cenová elasticita poptávky (vždy záporné znaménko!!!!!!)
Cílem je maximalizace zisku MR = MC (v krátkém období)
Není žádná nabídková křivka.
Uvažujeme maximalizaci zisku MR = MC (také podmínka minimalizace ztráty)
Tπ = TR – TC
Aπ = Tπ/Q = P – AC
Mπ = dTπ/dQ = MR – MC
Tπ max Mπ = 0
Dokonalá konkurence
Předpoklady:
- velký počet malých firem (prodávajících)
- velký počet kupujících konkurence na obou stranách
- homogenní produkt – spotřebitel nemůže diferencovat mezi produkty jednotlivých firem. Jako kupující nepoznáme, která firma produkt vyrobila. Jsou stejné technické parametry, stejné služby spojené s prodejem)
- firmy jsou cenový příjemci – firmy jsou malé, kdyby snížily cenu, nebyly by schopny uspokojit rostoucí poptávku po jejich výrobcích, která by jim vzrostla, kdyby cenu snížily
- volný vstup a výstup do odvětví
- žádné vládní regulace a intervence
- dokonalá mobilita výrobních faktorů
- dokonalá informovanost
Nejslabším místem je, že tyto podmínky nejdou dosáhnout. V praxi velice vzácné.
Rovnováha firmy v krátkém období
Musí být splněny podmínky:
- MR = MC
- Sklon MC > sklon MR
- poptávková křivka firmy je horizontální a rovná se P a MR
- maximalizace zisku v bodě (e)
P>SAC ekonomický zisk
P
V krátkém období TFC nebereme v úvahu, firma musí platit účty, i když nevyrábí TR>TVC ATR = P*Q / Q ATR = P
P>= AVC nejnižší cena může být na úrovni minima AVC MR = P = min AVC = MC BOD UZAVŘENÍ FIRMY
Křivka MC je křivka nabídky firmy od bodu uzavření firmy. Součtem těchto krátkodobých křivek firem dostaneme křivku nabídky celého odvětví v krátkém období.
Dlouhé období – křivka nabídky
LIS – long industry supply
Její tvar závisí na tom, jak se vyvíjí náklady odvětví, jejich náklady jsou určeny cenami VF. Může mít 3 tvary:
1. křivka je horizontální, když půjde o odvětví s konstantními náklady. S růstem odvětví se nemění ceny VF
2. rostoucí tvar odvětví s rostoucími náklady
3. klesající tvar odvětví s klesajícími náklady (vznikají externí úspory z rozsahu)
Dlouhodobá rovnováha
- většina firem v krátkém období dosahuje ek. Zisku
- zisk v odvětví přitáhne nové firmy, zvětšování kapacit
- růst počtu firem růst nabídky odvětví z S do S1 nová cena P1 P1 = LMC = LAC bod dlouhodobé rovnováhy
Bod rovnováhy v minimu LAC
Firmy jsou v dlouhodobé rovnováze, když můžou přizpůsobit výrobní zařízení tak, aby produkovali při minimálních LAC
Monopol
- jediný prodávající
- produkt bez blízkých substitutů (křížová cenová elasticita je velmi nízká)
- periferní konkurence
- bariéry vstupu
Příčiny existence monopolu:
1. vlastnictví strategických zdrojů surovin nebo výrobních technologií
2. patenty a licence (i vládní licence)
3. bariéry bránící vstupu zahraniční konkurenci
4. velikost trhu, který neumožňuje více než jedno výrobní zařízení optimální velikosti přirozený monopol
5. politiky stranící vstupu nových firem (cenová politika či jiné politiky, např. používání reklamy, která zvyšuje náklady)
6. cenové bariéry – politika nízkých cen
MR < P nové zákazníky získá pouze snížením P u všech výrobků, proto
MR = P * (1 + 1/ε) ε cenová elasticita poptávky (vždy záporné znaménko!!!!!!)
Cílem je maximalizace zisku MR = MC (v krátkém období)
Není žádná nabídková křivka.
Monopolní konkurence v krátkém období
Monopolní konkurence v dlouhém období
Alternativní cíle firmy
• uspokojivá výše zisku
• podíl na trhu
• dlouhodobé přežití
• růst a expanze firmy
Manažerské teorie firmy
• jednoduchý model:
- užitek manažerů:
• zisk
• vedlejší výhody
• počet podřízených
• rozsah spravovaných prostředků
- maximalizace užitku manažerů
• model firmy maximalizující obrat
Alternativní cíle firmy
• uspokojivá výše zisku
• podíl na trhu
• dlouhodobé přežití
• růst a expanze firmy
Manažerské teorie firmy
• jednoduchý model:
- užitek manažerů:
• zisk
• vedlejší výhody
• počet podřízených
• rozsah spravovaných prostředků
- maximalizace užitku manažerů
• model firmy maximalizující obrat
NEOKLASICKÁ EKONOMIE – TYPY KONKURENCE
Monopol
• existence jediného výrobce v odvětví
• diferenciace produktu
• bariéry vstupu do odvětví
• produkce monopolu je produkcí celého odvětví
• rovnovážná produkce → maximální zisk
• optimum → MC = MR
Rovnováha monopolu
Monopol
• v podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka
• neexistuje jednoznační vztah mezi cenou a množstvím
• monopol může nabízet různá množství při stejné ceně či stejné množství při různých cenách
Rovnováha monopolu
• existence jediného výrobce v odvětví
• diferenciace produktu
• bariéry vstupu do odvětví
• produkce monopolu je produkcí celého odvětví
• rovnovážná produkce → maximální zisk
• optimum → MC = MR
Rovnováha monopolu
Monopol
• v podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka
• neexistuje jednoznační vztah mezi cenou a množstvím
• monopol může nabízet různá množství při stejné ceně či stejné množství při různých cenách
Rovnováha monopolu
Monopol
• v podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka
• neexistuje jednoznační vztah mezi cenou a množstvím
• monopol může nabízet různá množství při stejné ceně či stejné množství při různých cenách
Lernerův index
• měří monopolní sílu
• monopolní síla: schopnost stanovit cenu nad mezními náklady
• L = 0 dokonalá konkurence
• L = 1 „dokonalý“ monopol
„Neefektivita“ monopolu
Regulace monopol
• antitrustové zákony
• daňová politika
• státní vlastnictví
• cenová regulace
• neexistuje jednoznační vztah mezi cenou a množstvím
• monopol může nabízet různá množství při stejné ceně či stejné množství při různých cenách
Lernerův index
• měří monopolní sílu
• monopolní síla: schopnost stanovit cenu nad mezními náklady
• L = 0 dokonalá konkurence
• L = 1 „dokonalý“ monopol
„Neefektivita“ monopolu
Regulace monopol
• antitrustové zákony
• daňová politika
• státní vlastnictví
• cenová regulace
D1 – původní poptávka po produkci firmy
MR1 – poptávce odpovídající mezní příjem; MC – mezní náklady; AC – průměrné náklady; E1 – bod rovnováhy při ceně P1→ firma realizuje mimořádný zisk (rozdíl mezi P1 a AC1 při rozsahu Q1). Realizace za tuto cenu přináší přebytek nad normálním ziskem, ale zároveň přiláká dodatečné producenty→ rozšíří nabídku→ cenový pokles→ klesá poptávka po produkci naší firmy na D2→ snižuje se mezní příjem na MR2. Snižuje se cena a nabízené množství na P2 a Q2→ vytváří se nový rovnovážný bod E2 jako bod dotyku D2 a AC.
Toto se dá chápat jako ideální řešení – obecně - Čím více jsou potlačeny preference výrobce, tím více se blíží tržní cena hladině průměrných nákladů AC.
Srovnání rovnováhy monopolistické a dokonalé konkurence:
Shoda: tržní cena odpovídá průměrným nákladům.
Rozdíl: narozdíl od dokonalé konkurence, nejsou minimalizovány průměrné náklady – cena se utváří za situace, AC > MC. Jako na ostatních trzích nedokonalé konkurence platí: P > MC.
Toto se dá chápat jako ideální řešení – obecně - Čím více jsou potlačeny preference výrobce, tím více se blíží tržní cena hladině průměrných nákladů AC.
Srovnání rovnováhy monopolistické a dokonalé konkurence:
Shoda: tržní cena odpovídá průměrným nákladům.
Rozdíl: narozdíl od dokonalé konkurence, nejsou minimalizovány průměrné náklady – cena se utváří za situace, AC > MC. Jako na ostatních trzích nedokonalé konkurence platí: P > MC.
Uvedené kroky se v konkrétní situaci zavádění výrobku na trh modifikují v závislosti na tom, jedná-li se o:
a) technologické inovace – zavedený výrobek se vyrábí pomocí nové technologie
b) výrobkové inovace (nový výrobek) – pokud je zároveň substitutem, musí jeho cena zohledňovat cenu výrobků dosud užívaných (metoda imitace). Když přijde na trh jako jedinečný→ možnost vysoké ziskovosti – postupně ho zavádí na trh, kdy cena postupně klesá po poptávkové křivce, až se ustálí na úrovni množství MC = MR.
Segmentace trhu – možnost vyšší ziskovosti – různé provedení výrobku v různých cenových hladinách – luxusní, středně náročný, masový.
Jedinečnost výrobku – nástrojem strategie proniknutí na nový trh.
9.4 Monopolistická konkurence a rovnováha firmy
Označována jako konkurence velké skupiny. Nedokonalost je založena na skutečnosti, že produkce jednotlivých firem není identická, produkt je diferencovaný a navíc působí řada dalších faktorů (značka, jméno firmy, reklama, tradice a zvyky spotřebitelů, aj.) – výrobce vstupuje na svůj, dočasně stabilizovaný trh – je tam velký konkurenční vliv, který se prosadí při nějaké tržní změně (diferencovaná produkce má charakter téměř dokonalých substitutů) – i když je firma ve „svém“ trhu v postavení monopolu, nemůže realizovat dlouhodobě zisk, který výrazně přesahuje hladinu průměrných nákladů.
b) výrobkové inovace (nový výrobek) – pokud je zároveň substitutem, musí jeho cena zohledňovat cenu výrobků dosud užívaných (metoda imitace). Když přijde na trh jako jedinečný→ možnost vysoké ziskovosti – postupně ho zavádí na trh, kdy cena postupně klesá po poptávkové křivce, až se ustálí na úrovni množství MC = MR.
Segmentace trhu – možnost vyšší ziskovosti – různé provedení výrobku v různých cenových hladinách – luxusní, středně náročný, masový.
Jedinečnost výrobku – nástrojem strategie proniknutí na nový trh.
9.4 Monopolistická konkurence a rovnováha firmy
Označována jako konkurence velké skupiny. Nedokonalost je založena na skutečnosti, že produkce jednotlivých firem není identická, produkt je diferencovaný a navíc působí řada dalších faktorů (značka, jméno firmy, reklama, tradice a zvyky spotřebitelů, aj.) – výrobce vstupuje na svůj, dočasně stabilizovaný trh – je tam velký konkurenční vliv, který se prosadí při nějaké tržní změně (diferencovaná produkce má charakter téměř dokonalých substitutů) – i když je firma ve „svém“ trhu v postavení monopolu, nemůže realizovat dlouhodobě zisk, který výrazně přesahuje hladinu průměrných nákladů.
Minimální ceny
– problematické – opatření na ochranu soutěže (pod nátlakem slabších konkurentů). Prodej výrobků pod úrovní nákladů má možnost realizovat jen velká firma (chce získat větší zastoupení na trhu). Je ale těžké zjistit minimální cenu. Garantovaná hranice cen také podporuje stagnaci.
Zákon se snaží omezit:
Umělé udržování tržních cen – na základě smluv mezi výrobci a prodejci.
Vázané prodeje a úmluvy o nich – zboží A je prodáno pouze, je-li zákazníkem koupeno zboží B.
Cenová diskriminace – firma prodává tentýž výrobek různým zákazníkům za různé ceny.
Dodatečné daňové zatížení monopolu – argumentací je odčerpání nepřiměřených monopolních zisků. Efekt účinku je problematický, vede totiž k omezování nabídky a tím u růstu ceny (monopol to zdanění chápe jako nákladová položka, rostou náklady→ optimalizace výstupu monopolu).
Pozitivní stránkou regulací je to, že svojí existencí usměrňují monopoly a jejich praktiky k přijatelným formám. Ale současně je nutno zvažovat, že každý zásah omezuje konkurenci. (monopol také musí hledět na dobré jméno a snaží se o stabilizaci dlouhodobě výhodného postavení – před možností maximalizovat zisk v dané chvíli, takže nemá úplně volné pole působnosti).
Zákon se snaží omezit:
Umělé udržování tržních cen – na základě smluv mezi výrobci a prodejci.
Vázané prodeje a úmluvy o nich – zboží A je prodáno pouze, je-li zákazníkem koupeno zboží B.
Cenová diskriminace – firma prodává tentýž výrobek různým zákazníkům za různé ceny.
Dodatečné daňové zatížení monopolu – argumentací je odčerpání nepřiměřených monopolních zisků. Efekt účinku je problematický, vede totiž k omezování nabídky a tím u růstu ceny (monopol to zdanění chápe jako nákladová položka, rostou náklady→ optimalizace výstupu monopolu).
Pozitivní stránkou regulací je to, že svojí existencí usměrňují monopoly a jejich praktiky k přijatelným formám. Ale současně je nutno zvažovat, že každý zásah omezuje konkurenci. (monopol také musí hledět na dobré jméno a snaží se o stabilizaci dlouhodobě výhodného postavení – před možností maximalizovat zisk v dané chvíli, takže nemá úplně volné pole působnosti).
Kritika monopolu:
- monopol má tendenci omezovat rozsah nabízené produkce. Dokonce méně, než odpovídá průsečíku MC a AC.
- omezováním budeme rozumět, že rozsah výroby je vždy menší než odpovídá maximalizaci užitku spotřebitelů (tam, kde MC X D).
- jakémukoliv omezení výroby zákonitě odpovídá vyšší cena (monopol tím může sám tvořit cenu).
Kritika zdůrazňuje tři prvky:
1. Ceny, za které monopol realizuje jsou vyšší než ceny, které by se utvořily na trhu dokonalé konkurence (cena je vyšší než minimum AC).
2. Monopol nevyrábí s minimálními náklady (zdražuje výrobu).
3. Monopol má tendenci omezovat rozsah nabídky a tím omezuje i spotřebu.
Monopol také tvoří bariéry pro vstup do odvětví a celkově svojí činností stimuluje stabilizaci tržních poměrů, včetně cen→ utlumení cenových informací a pružnosti tržního systému.
- omezováním budeme rozumět, že rozsah výroby je vždy menší než odpovídá maximalizaci užitku spotřebitelů (tam, kde MC X D).
- jakémukoliv omezení výroby zákonitě odpovídá vyšší cena (monopol tím může sám tvořit cenu).
Kritika zdůrazňuje tři prvky:
1. Ceny, za které monopol realizuje jsou vyšší než ceny, které by se utvořily na trhu dokonalé konkurence (cena je vyšší než minimum AC).
2. Monopol nevyrábí s minimálními náklady (zdražuje výrobu).
3. Monopol má tendenci omezovat rozsah nabídky a tím omezuje i spotřebu.
Monopol také tvoří bariéry pro vstup do odvětví a celkově svojí činností stimuluje stabilizaci tržních poměrů, včetně cen→ utlumení cenových informací a pružnosti tržního systému.
9.2 Protimonopolní regulace
Vznik heterogenní struktury (před sto lety) vyústil v požadavek uchovat rovné možnosti pro nerovné konkurující subjekty. Snaha rozdělit velké firmy na menší, ale to se nemohlo povést:
- velikost firmy je jev objektivně podmíněný konkrétními technickými a technologickými možnostmi.
- podnikatelská sféra si našla způsoby, jak zákonná omezování obcházet – rychlý rozvoj koncernů, holdingových společností, tajných dohod.
Ale trh bez monopolních výhod (firmy se vždy snaží získat výhodu→ konkurence→ pozitivní vliv) → dochází k závěru, že společnost musí žít s monopoly, akorát se musí zákonně usměrnit do přijatelného postavení. Dochází ke sledování cenové politiky firem, dodržování pravidel hospodářské soutěže:
Nástroje regulace:
- zákonné normy – postihuje zneužívání výhody (protikartelové a protitrustové zákonodárství) – rozpuštění firmy, pokud využívá postavení k nepřiměřeným ziskům.
- daňová politika – progresivní metoda zdanění – odčerpává nejvyšší podíl z nejvyšších zisků.
- stát může oslabit monopol v daném podnikání tím, že vstoupí do odvětví (nesleduje ziskové kritérium) nebo nějak podporuje konkurenční firmy.
- jsou to možnosti využívání tržního prostředí k regulaci monopolu.
Dva základní přístupy:
a) stimulace konkurenčního prostředí
b) cenová regulace
- velikost firmy je jev objektivně podmíněný konkrétními technickými a technologickými možnostmi.
- podnikatelská sféra si našla způsoby, jak zákonná omezování obcházet – rychlý rozvoj koncernů, holdingových společností, tajných dohod.
Ale trh bez monopolních výhod (firmy se vždy snaží získat výhodu→ konkurence→ pozitivní vliv) → dochází k závěru, že společnost musí žít s monopoly, akorát se musí zákonně usměrnit do přijatelného postavení. Dochází ke sledování cenové politiky firem, dodržování pravidel hospodářské soutěže:
Nástroje regulace:
- zákonné normy – postihuje zneužívání výhody (protikartelové a protitrustové zákonodárství) – rozpuštění firmy, pokud využívá postavení k nepřiměřeným ziskům.
- daňová politika – progresivní metoda zdanění – odčerpává nejvyšší podíl z nejvyšších zisků.
- stát může oslabit monopol v daném podnikání tím, že vstoupí do odvětví (nesleduje ziskové kritérium) nebo nějak podporuje konkurenční firmy.
- jsou to možnosti využívání tržního prostředí k regulaci monopolu.
Dva základní přístupy:
a) stimulace konkurenčního prostředí
b) cenová regulace
Proto budeme v dalším textu pod pojmem ...
Proto budeme v dalším textu pod pojmem monopol chápat především výsadní postavení určitého subjektu (může to být sdružení), který realizuje výhodu oproti svým konkurentům (pokud to nebude výslovně uvedeno, že je samotným výrobcem na trhu).
Příčiny existence monopolu:
a) krátkodobé – plynoucí z převahy poptávky nad nabídkou, který realizuje dočasným cenovým zvýhodněním.
b) relativně stálé – mají pro mikroekonomickou analýzu mechanismu trhu zásadní postavení. Založeno na:
- na přírodní zvláštnosti (přírodní monopol).
- na administrativním státním zásahu (administrativní monopol).
- na kontrole zdrojů, např. suroviny.
- na tržním podílu opírající se o kapitálovou sílu (monopol ekonomické síly).
- právní restrikcí, např. patenty či ochrana autorských práv
Přirozený monopol – jedna firma je schopna uspokojovat rozsahem své produkce tržní poptávku, přičemž bude produkovat výstup s nižšími náklady, než by byla úroveň nákladů, kdyby v odvětví produkovalo více firem.
Příčiny existence monopolu:
a) krátkodobé – plynoucí z převahy poptávky nad nabídkou, který realizuje dočasným cenovým zvýhodněním.
b) relativně stálé – mají pro mikroekonomickou analýzu mechanismu trhu zásadní postavení. Založeno na:
- na přírodní zvláštnosti (přírodní monopol).
- na administrativním státním zásahu (administrativní monopol).
- na kontrole zdrojů, např. suroviny.
- na tržním podílu opírající se o kapitálovou sílu (monopol ekonomické síly).
- právní restrikcí, např. patenty či ochrana autorských práv
Přirozený monopol – jedna firma je schopna uspokojovat rozsahem své produkce tržní poptávku, přičemž bude produkovat výstup s nižšími náklady, než by byla úroveň nákladů, kdyby v odvětví produkovalo více firem.
Jelikož je cena vůči nim objektivní ...
Jelikož je cena vůči nim objektivní (nezměnitelná), usiluje o maximalizaci zisku→ musí snižovat náklady (forma cenové konkurence), hledá účinnější využití výrobních faktorů, jimiž disponuje. Dokonalá konkurence je cestou úspor, zdokonalování a hospodářského pokroku. Je to však situace ideální, které se reálné trhy více či méně vzdalují.
2) Nedokonalá konkurence – reálné poměry na reálných trzích. Základní formy nedokonalé konkurence:
- monopol (jeden) – (pozor užíváno jako označení formy nedokonalé konkurence) – na straně nabídky stojí jediný výrobce. Aby mohl realizovat výsadu – musí koupěschopná poptávka přesahovat nabídku. Pokud se výjimečně objeví, tak pouze dočasně (extrémní krajní forma). Konkurence eliminována není (omezeno rozměrem koupěschopné poptávky). Dalším omezením může bát existující substituty, potenciálně možná výroba aj. – Nejostřejší forma nedokonalé konkurence.
- oligopol (malá skupina) – nejtypičtější forma nedokonalé konkurence – rozhodující část produkce dodává několik málo firem. Cena je výsledkem nátlaku vedoucí skupiny, který se realizuje prostřednictvím cenové strategie a metod cenové tvorby. Vedoucí firmy mají zájem na stabilizaci výhodné situace. Díky svému postavení nedovolují dalšímu výrobci vstoupit na trh.
2) Nedokonalá konkurence – reálné poměry na reálných trzích. Základní formy nedokonalé konkurence:
- monopol (jeden) – (pozor užíváno jako označení formy nedokonalé konkurence) – na straně nabídky stojí jediný výrobce. Aby mohl realizovat výsadu – musí koupěschopná poptávka přesahovat nabídku. Pokud se výjimečně objeví, tak pouze dočasně (extrémní krajní forma). Konkurence eliminována není (omezeno rozměrem koupěschopné poptávky). Dalším omezením může bát existující substituty, potenciálně možná výroba aj. – Nejostřejší forma nedokonalé konkurence.
- oligopol (malá skupina) – nejtypičtější forma nedokonalé konkurence – rozhodující část produkce dodává několik málo firem. Cena je výsledkem nátlaku vedoucí skupiny, který se realizuje prostřednictvím cenové strategie a metod cenové tvorby. Vedoucí firmy mají zájem na stabilizaci výhodné situace. Díky svému postavení nedovolují dalšímu výrobci vstoupit na trh.
2) Necenová konkurence
2) Necenová konkurence – také usiluje o přilákání koupěschopné poptávky. Má k tomu prostředky:
- kvalita produkce
- širší podmínky prodeje (servis, garance, úvěr aj.)
- reklama
- dobré jméno firmy, značka atd.
Pozitivní stránka konkurence je tlak na kvalitu produkce. Na druhé straně je negativní trvalý růst nákladů na reklamu (velké ovlivnění lidí).
Z hlediska dlení konkurence je také důležité zmínit, že charakter konkurence závisí na charakteru tržního prostředí (jaké má tržní subjekt postavení – musíme vymezit pojem monopol).
4.3 Monopol
Je reálným jevem a můžeme ho zařadit mezi vlastnosti trhu – má současně vliv na charakter a kvalitu konkurence. Chápat monopol jako protiklad konkurence, jako její negaci, je nesprávné. Monopol je formou konkurence. Název odvozen z řečtiny (jeden prodávající). Monopol znamená, jeden který má výhodu. Problémem je to, že může existovat jeden, který ale nemusí mít skutečnou výhodu (přesto se běžně pro něj tento název používá). Také ve výhodě nemusí být jediný subjekt, mohou se formovat výrobní uskupení více subjektů, která realizují výhodu→ mluví se o monopolních praktikách, o tom, že je realizován monopol.
- kvalita produkce
- širší podmínky prodeje (servis, garance, úvěr aj.)
- reklama
- dobré jméno firmy, značka atd.
Pozitivní stránka konkurence je tlak na kvalitu produkce. Na druhé straně je negativní trvalý růst nákladů na reklamu (velké ovlivnění lidí).
Z hlediska dlení konkurence je také důležité zmínit, že charakter konkurence závisí na charakteru tržního prostředí (jaké má tržní subjekt postavení – musíme vymezit pojem monopol).
4.3 Monopol
Je reálným jevem a můžeme ho zařadit mezi vlastnosti trhu – má současně vliv na charakter a kvalitu konkurence. Chápat monopol jako protiklad konkurence, jako její negaci, je nesprávné. Monopol je formou konkurence. Název odvozen z řečtiny (jeden prodávající). Monopol znamená, jeden který má výhodu. Problémem je to, že může existovat jeden, který ale nemusí mít skutečnou výhodu (přesto se běžně pro něj tento název používá). Také ve výhodě nemusí být jediný subjekt, mohou se formovat výrobní uskupení více subjektů, která realizují výhodu→ mluví se o monopolních praktikách, o tom, že je realizován monopol.
Monopolistická konkurence
- Monopolistická konkurence je představována takovou situací na trhu, kdy mnoho firem prodává podobné, ale nikoliv stejné statky (např. alkoholické nápoje).
- Monopolistická konkurence je v rámci nedokonalé konkurence tržní strukturou nejvíce připomínající dokonalou konkurenci. Zejména tím, že uvažuje velký počet firem na trhu a značnou mobilitu firem mezi jednotlivými trhy. Naopak nedokonale konkurenčním rysem je výroba diferencovaného produktu a schopnost firmy stanovit jeho cenu. V rámci svého produktu má tedy firma monopolní postavení a monopolní sílu.
- Základní předpoklady modelu monopolistické konkurence lze shrnout jako:
* velký počet firem v odvětví
* výroba diferencovaného produktu
* neexistence bariér vstupu firem do odvětví
- Firma má monopol nad svou produkcí a sama stanoví cenu. Klesající poptávková křivka po produkci firmy je poměrně vysoce elastická, neboť řada firem prodává blízké substituty. Tudíž z klesající poptávkové křivky vyplývá možnost realizace monopolního zisku v krátkém období (viz. následující obrázek).
- Monopolistická konkurence je v rámci nedokonalé konkurence tržní strukturou nejvíce připomínající dokonalou konkurenci. Zejména tím, že uvažuje velký počet firem na trhu a značnou mobilitu firem mezi jednotlivými trhy. Naopak nedokonale konkurenčním rysem je výroba diferencovaného produktu a schopnost firmy stanovit jeho cenu. V rámci svého produktu má tedy firma monopolní postavení a monopolní sílu.
- Základní předpoklady modelu monopolistické konkurence lze shrnout jako:
* velký počet firem v odvětví
* výroba diferencovaného produktu
* neexistence bariér vstupu firem do odvětví
- Firma má monopol nad svou produkcí a sama stanoví cenu. Klesající poptávková křivka po produkci firmy je poměrně vysoce elastická, neboť řada firem prodává blízké substituty. Tudíž z klesající poptávkové křivky vyplývá možnost realizace monopolního zisku v krátkém období (viz. následující obrázek).
Monopolistická konkurence – krátkodobá a dlouhodobá rovnováha
- Optimální objem produkce je QD, neboť v bodě D se protínají funkce mezních nákladů a mezního příjmu. Firma přitom dociluje cenu PD, protože funkce d je funkcí poptávky po jejím produktu. Jelikož při produkci QD jsou průměrné (jednotkové) náklady menší než docilovaná cena, dosahuje firma monopolního zisku, a to o velikosti GH z každé jednotky produkce.
- Monopolní zisk láká na trh nové firmy. Jejich příchod způsobuje, že se tržní poptávka dělí mezi stále větší počet firem. Poptávka po zboží jedné firmy se v důsledku toho snižuje – křivka poptávky d se posouvá dolů a s ní se posouvá dolů i křivka mezního příjmu. Nové firmy přicházejí do odvětví tak dlouho, dokud není monopolní zisk nulový (viz. následující obrázek).
Monopolistická konkurence – dlouhodobá rovnováha
Z grafického znázornění je zřejmé, že:
* v krátkém období se firma v monopolistické konkurenci chová při hledání optimálního objemu produkce jako monopol.
* v dlouhém období směřuje firma v důsledku volného vstupu do odvětví k nulovému monopolnímu zisku, čímž připomíná dokonalou konkurenci. Na rozdíl od ní však disponuje přebytečnými výrobními kapacitami a prodává za vyšší cenu než dokonale konkurenční firma.
- Monopolní zisk láká na trh nové firmy. Jejich příchod způsobuje, že se tržní poptávka dělí mezi stále větší počet firem. Poptávka po zboží jedné firmy se v důsledku toho snižuje – křivka poptávky d se posouvá dolů a s ní se posouvá dolů i křivka mezního příjmu. Nové firmy přicházejí do odvětví tak dlouho, dokud není monopolní zisk nulový (viz. následující obrázek).
Monopolistická konkurence – dlouhodobá rovnováha
Z grafického znázornění je zřejmé, že:
* v krátkém období se firma v monopolistické konkurenci chová při hledání optimálního objemu produkce jako monopol.
* v dlouhém období směřuje firma v důsledku volného vstupu do odvětví k nulovému monopolnímu zisku, čímž připomíná dokonalou konkurenci. Na rozdíl od ní však disponuje přebytečnými výrobními kapacitami a prodává za vyšší cenu než dokonale konkurenční firma.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)