17) Komparace produkční a alokační efektivnosti v podmínkách monopolu a dokonalé konkurence

Mikroekonomie

17. Komparace produkční a alokační efektivnosti v podmínkách monopolu a dokonalé konkurence

Efektivnost mechanismu dokonalé konkurence
• Výrobní efektivnost – výstup je vyroben s minimálními náklady
• Alokační efektivnost – firmy vyrábějí takový výstup, který si spotřebitelé nejvíc přejí – v bodě, kde se protínají křivka nabídky s křivkou poptávky, platí MC = MU – firma nemůže realokací vstupů výstup zvětšit a spotřebitel nemůže realokací svých zdrojů zvýšit svou užitečnost

Alokační efektivnost monopolu
Ve srovnání s dokonalou konkurencí vede existence monopolu k vyšší ceně a menšímu výstupu.
Celkový přínos odvětví, v němž existuje monopol, je menší než v případě dokonalé konkurence. Monopol je alokačně neefektivní (ztráta – náklady – mrtvé váhy)
Výstup dokonale konkurenčního trhu je odvozen z rovnosti P = MC. To znamená, že pokračujícím obchodem nemůže být dosaženo žádných zlepšení (existuje tzv. Paretovsky optimální alokace zdrojů).
V podmínkách monopolizovaného trhu je výstup odvozen z převisu ceny nad mezními náklady a monopol svou silou brání dalším směnám, které by směřovaly ke zlepšení Paretovsky chápané efektivnosti.
Pokud monopol uplatňuje některou z forem cenové diskriminace, může dojít ke zmenšení jeho alokační neefektivnosti, tj. k omezení nákladů mrtvé váhy, ovšem na úkor spotřebitelů, neboť část jejich přebytku přeměňuje monopol ve svůj zisk.
Obr. str. 285

14) Utváření rovnováhy v podmínkách dokonalé konkurence a rovnováha firmy.

Mikroekonomie

14. Utváření rovnováhy v podmínkách dokonalé konkurence a rovnováha firmy.

Nabídka dokonale konkurenčního odvětví v krátkém období
Křivka nabídky odvětví je dána horizontálním součtem krátkodobých křivek nabídky všech firem v odvětví při jakékoliv ceně (přepokládáme konstantní ceny vstupů). Faktory ovlivňující křivku nabídky dokonale konkurenčního odvětví v krátkém období: počet firem v odvětví, velikost výstupu každé z nich a determinanty mezních nákladů každé firmy.
Dochází-li na trhu k růstu ceny, každá z firem se bude snažit zvětšovat svůj výstup. Aby mohla vyrobit větší výstup, bude muset najmout větší množství toho vstupu, který je v krátkém období variabilní. Toto zvýšení poptávky všech firem může vyvolat růst ceny variabilního vstupu. Došlo by k růstu nákladů každé firmy, který by se projevil v posunu křivky mezních nákladů směrem nahoru. Křivka nabídky odvětví by potom byla strmější než za předpokladu neměnných cen vstupů. Obr. str. 243
Míra, v jaké firmy v odvětví reagují změnou svého výstupu na změnu tržní ceny, je elasticita nabídky v krátkém období: ePS = (Q / Q) / (P / P) = (Q / P) * (P / Q)

Rovnováha dokonale konkurenčního odvětví v krátkém období
Rovnováha dokonale konkurenčního odvětví v krátkém období nastává pokud se při krátkodobé rovnovážné ceně rovná poptávané a nabízené množství daného statku. Obr. str. 245
Rovnovážná cena plní dvě důležité funkce:
• Firmy maximalizující zisk budou vyrábět takový výstup, pro který platí rovnost P* = MC
• Při tržní rovnovážné ceně P* se jednotlivci maximalizující užitek rozhodují, jakou část svého důchodu vynaloží na nákup daného statku.
Hlavními faktory způsobujícími změny tržní nabídky (posun tržní křivky nabídky) jsou změny cen vstupů, změny technologií, očekávání výrobců a změna počtu firem na daném trhu. Pokud se nabídka posune doprava dolů, potom vliv tohoto posunu na změnu rovnovážné ceny a rovnovážného množství bude záviset na elasticitě tržní poptávky:
• Velmi neelastická tržní poptávka – relativně velký pokles rovnovážné tržní ceny a malý růst rovnovážného množství
• Velmi elastická tržní poptávka – poměrně malý pokles rovnovážné tržní ceny a poměrně velký růst rovnovážného množství
Hlavní faktory způsobující změny tržní poptávky: změny důchodu spotřebitelů, jejich preferencí, očekávání a ceny substitutů a komplementů. Posun křivky tržní poptávky doprava nahoru – změna rovnovážné tržní ceny a množství bude ovlivněna elasticitou nabídky:
• Tržní nabídka neelastická – podstatný růst rovnovážné tržní ceny a velmi malý růst rovnovážného množství
• Elastická tržní nabídka – velmi malý růst rovnovážné ceny a podstatné zvýšení rovnovážného množství
Dochází-li na dokonale konkurenčním trhu k současným změnám nabídky a poptávky, bude výsledná změna tržní rovnováhy ovlivněna elasticitou tržní nabídky a poptávky a relací jejich posunů.

Nabídka dokonale konkurenčního odvětví v dlouhém období
Křivku nabídky dokonale konkurenčního odvětví v dlouhém období (LIS) získáme jako soubor dlouhodobých rovnovážných bodů odvětví vznikajících v průsečících posunující se poptávkové křivky a krátkodobých křivek nabídky.
Reakci firmy a odvětví na změnu v tržní poptávce rozlišujeme z krátkodobého a dlouhodobého hlediska. V krátkém období je reakcí změna nabízeného množství na základě vyrovnávání ceny s mezními náklady. V dlouhém období firmy do odvětví přicházejí nebo z něj odcházejí, což způsobuje posun krátkodobé tržní nabídky a formování nové rovnovážné ceny, při které firmy realizují nulový ekonomický zisk.

Křivka LIS v případě konstantních cen vstupů
Obr. str. 250
Růst tržní poptávky:
V krátkém období, kdy je počet firem v odvětví konstantní, dojde k růstu tržní ceny, každá z firem zvýší svůj výstup a bude realizovat ekonomický zisk.
V dlouhém období vede existence ekonomického zisku k přílivu nových firem do odvětví, což způsobí růst nabídky odvětví. Tržní cena bude klesat tak dlouho, dokud firmy nebudou realizovat nulový ekonomický zisk.
Křivka nabídky odvětví v dlouhém období má tvar přímky rovnoběžné s osou x. Její vzdálenost od osy x je dána úrovní ceny, která se rovná minimálním dlouhodobým průměrným nákladům.

Křivka LIS v případě rostoucích cen vstupů
Obr. str. 252
Růst poptávky po daném statku vede k posunu křivky tržní poptávky doprava. Firmy budou realizovat ekonomický zisk, což povede k příchodu nových firem do odvětví. To povede k růstu poptávky po vstupech a následně k růstu jejich ceny. Dojde k posunu nákladových křivek každé z firem nahoru. Příliv firem do odvětví bude trvat tak dlouho, dokud doprava se posunující křivka tržní nabídky nesníží rovnovážnou tržní cenu na úroveň, při níž je ekonomický zisk firem nulový. Rostoucí křivka LIS.

Křivka LIS v podmínkách klesajících cen vstupů
Obr. str. 254
Růst tržní poptávky vede ke krátkodobému zvýšení tržní ceny, což umožní stávajícím firmám v odvětví realizovat ekonomický zisk. Do odvětví přicházejí nové firmy a expanze odvětví vyvolá pokles nákladů (nákladové křivky se posunou směrem dolů). Poměrně velký ekonomický zisk bude podnětem pro příchod dalších firem do odvětví. Ten ustane, až doprava dolů se posunující krátkodobá křivka tržní nabídky stlačí tržní cenu na úroveň dlouhodobých průměrných nákladů každé firmy, takže ekonomický zisk každé z nich bude roven nule. Klesající křivka LIS.

Elasticita tržní nabídky v dlouhém období
Dlouhodobá elasticita nabídky vyjadřuje poměr procentní změny dlouhodobého výstupu odvětví a procentní změny ceny: (Q / Q) / (P / P) = (Q / P) * (P / Q)
• Odvětví s konstantními náklady – křivka LIS dokonale elastická – koeficient dlouhodobé elasticity nabídky roven nekonečnu
• Odvětví s rostoucími náklady – rostoucí křivka LIS – koeficient dlouhodobé elasticity nabídky dosahuje kladných hodnot
• Odvětví s klesajícími náklady – křivka LIS klesající – koeficient dlouhodobé elasticity nabídky má zápornou hodnotu

Nastolení tržní rovnováhy v dlouhém období
Počet firem odpovídající rovnováze odvětví: n = QT / Q*, QT – rovnovážný výstup odvětví, Q* - dlouhodobý optimální výstup reprezentativní firmy.

11. Přednáška - Teorie firmy

Teorie firmy

Uvažujeme maximalizaci zisku MR = MC (také podmínka minimalizace ztráty)

Tπ = TR – TC
Aπ = Tπ/Q = P – AC
Mπ = dTπ/dQ = MR – MC

Tπ max Mπ = 0


Dokonalá konkurence

Předpoklady:
- velký počet malých firem (prodávajících)
- velký počet kupujících konkurence na obou stranách
- homogenní produkt – spotřebitel nemůže diferencovat mezi produkty jednotlivých firem. Jako kupující nepoznáme, která firma produkt vyrobila. Jsou stejné technické parametry, stejné služby spojené s prodejem)
- firmy jsou cenový příjemci – firmy jsou malé, kdyby snížily cenu, nebyly by schopny uspokojit rostoucí poptávku po jejich výrobcích, která by jim vzrostla, kdyby cenu snížily
- volný vstup a výstup do odvětví
- žádné vládní regulace a intervence
- dokonalá mobilita výrobních faktorů
- dokonalá informovanost

Nejslabším místem je, že tyto podmínky nejdou dosáhnout. V praxi velice vzácné.


Rovnováha firmy v krátkém období

Musí být splněny podmínky:
- MR = MC
- Sklon MC > sklon MR


- poptávková křivka firmy je horizontální a rovná se P a MR
- maximalizace zisku v bodě (e)

P>SAC ekonomický zisk
P= STC (TFC + TVC)
V krátkém období TFC nebereme v úvahu, firma musí platit účty, i když nevyrábí TR>TVC ATR = P*Q / Q ATR = P

P>= AVC nejnižší cena může být na úrovni minima AVC MR = P = min AVC = MC BOD UZAVŘENÍ FIRMY

Křivka MC je křivka nabídky firmy od bodu uzavření firmy. Součtem těchto krátkodobých křivek firem dostaneme křivku nabídky celého odvětví v krátkém období.


Dlouhé období – křivka nabídky

LIS – long industry supply
Její tvar závisí na tom, jak se vyvíjí náklady odvětví, jejich náklady jsou určeny cenami VF. Může mít 3 tvary:
1. křivka je horizontální, když půjde o odvětví s konstantními náklady. S růstem odvětví se nemění ceny VF
2. rostoucí tvar odvětví s rostoucími náklady
3. klesající tvar odvětví s klesajícími náklady (vznikají externí úspory z rozsahu)


Dlouhodobá rovnováha

- většina firem v krátkém období dosahuje ek. Zisku
- zisk v odvětví přitáhne nové firmy, zvětšování kapacit
- růst počtu firem růst nabídky odvětví z S do S1 nová cena P1 P1 = LMC = LAC bod dlouhodobé rovnováhy
Bod rovnováhy v minimu LAC
Firmy jsou v dlouhodobé rovnováze, když můžou přizpůsobit výrobní zařízení tak, aby produkovali při minimálních LAC


Monopol

- jediný prodávající
- produkt bez blízkých substitutů (křížová cenová elasticita je velmi nízká)
- periferní konkurence
- bariéry vstupu

Příčiny existence monopolu:
1. vlastnictví strategických zdrojů surovin nebo výrobních technologií
2. patenty a licence (i vládní licence)
3. bariéry bránící vstupu zahraniční konkurenci
4. velikost trhu, který neumožňuje více než jedno výrobní zařízení optimální velikosti přirozený monopol
5. politiky stranící vstupu nových firem (cenová politika či jiné politiky, např. používání reklamy, která zvyšuje náklady)
6. cenové bariéry – politika nízkých cen

MR < P nové zákazníky získá pouze snížením P u všech výrobků, proto

MR = P * (1 + 1/ε) ε cenová elasticita poptávky (vždy záporné znaménko!!!!!!)

Cílem je maximalizace zisku MR = MC (v krátkém období)
Není žádná nabídková křivka.

Mezní náklady na faktor MFC

• dodatečné náklady vzniklé najmutím dodatečné jednotky výrobního faktoru
• MFC = ΔTC/ΔF
• v DK MFC = PF

Rovnováha dokonale konkurenční firmy
• MRP = MFC
• MRP = MFC = PF

Odvození poptávky po výrobním faktoru
• předpokládejme změnu ceny faktoru

Změna poptávky firmy
• změna poptávky po zboží
• množství jiných vstupů
• změna v technologii

Poptávky firmy po vstupu v NK
• poptávku po faktoru ovlivňuje mezní příjem
• MRP = MPP*MR

V podmínkách dokonalé konkurence

● celkové příjmy závisí pouze na objemu vyrobené produkce

V podmínkách dokonalé konkurence

V podmínkách dokonalé konkurence

• MR = MC
• MC = P

Reakce firmy na změnu ceny

• MC = P


Křivka nabídky firmy

D1 – původní poptávka po produkci firmy

MR1 – poptávce odpovídající mezní příjem; MC – mezní náklady; AC – průměrné náklady; E1 – bod rovnováhy při ceně P1→ firma realizuje mimořádný zisk (rozdíl mezi P1 a AC1 při rozsahu Q1). Realizace za tuto cenu přináší přebytek nad normálním ziskem, ale zároveň přiláká dodatečné producenty→ rozšíří nabídku→ cenový pokles→ klesá poptávka po produkci naší firmy na D2→ snižuje se mezní příjem na MR2. Snižuje se cena a nabízené množství na P2 a Q2→ vytváří se nový rovnovážný bod E2 jako bod dotyku D2 a AC.

Toto se dá chápat jako ideální řešení – obecně - Čím více jsou potlačeny preference výrobce, tím více se blíží tržní cena hladině průměrných nákladů AC.

Srovnání rovnováhy monopolistické a dokonalé konkurence:
Shoda: tržní cena odpovídá průměrným nákladům.
Rozdíl: narozdíl od dokonalé konkurence, nejsou minimalizovány průměrné náklady – cena se utváří za situace, AC > MC. Jako na ostatních trzích nedokonalé konkurence platí: P > MC.

Obdobní situace nastane

Obdobní situace nastane, když firma zavede zdokonalení (sníží náklady). Firma pak realizuje zisk→ ostatní firmy však brzo inovaci také zavedou (u výrobců dojde ke snížení AC, MC se posunou u všech doprava – vzroste tržní nabídka a dojde k poklesu tržní ceny). Klesající cena bude nutit výrobce ke snižování výstupů). Obnovena bude rovnováha splňující p = AC = MC = MR = AR.

Fungování dokonale konkurenčního trhu je efektivní:
- firmy se snaží vždy dosáhnout optima, jsou minimalizovány náklady na jednotku produkce.
- to platí pro firmy ve všech odvětví.

Funkce cen na reálném trhu:
Reálné trhy 20. století jsou plny výrobců, kteří jsou tak silní, že dokáží ovlivňovat tržní situaci→ vytvářejí bariéry→ zabraňují vstupu do odvětví→ má to vliv na ceny a intenzitu prosazování její funkcí (hlavně na alokačních funkcí cen – nevyužívají zcela zdroje, protože je k tomu netlačí). Čím dále je trh od dokonalé konkurence→ víc se snižuje informační a stimulační funkce cen (nátlak na stabilizaci cen).

Diferenciační dopad na výrobce

– souvisí se stimulačním účinkem – ti nejsou schopni dosáhnout srovnatelné úrovně nákladů→ vyšší náklady je zbavují prostředků na rozvoj→ konkurenční prostředí eliminuje (vylučuje) výrobce, kteří nejsou schopni efektivně využívat zdroje.
- omezovací funkce – směrem ke spotřebitelům – jsou vyloučeni ti, kteří nejsou schopni tržní cenu uhradit.
- funkce distribuční – nástrojem distribuce důchodů při směnných transakcích.





7.4 Efektivnost trhu dokonalé konkurence
Výrobce nemá možnost cenu ovlivnit (je k němu objektivní) – na trhu dokonalé konkurence.

Platnost grafu rovnováhy firmy musí být v podmínkách dokonale konkurenčního trhu všeobecná (platí pro každou firmu.
Jestliže se na trhu utvoří cena p1→ je výslednicí střetu nabídky (S1) a poptávky (D1) – firmě se uhradí náklady→ rovnovážný bod E1. Když dojde k růstu poptávky (z D1 na D2)→ E2→ vzestup ceny na P2→ firma na to reaguje a rovnováha (E2) vzniká na novém MR (P2) a na původních MC→ P2 > AC = ZISK→ do odvětví vstupují dodateční výrobci→ posun tržní nabídky (z S1 na S2)→ nová rovnováha trhu v bodě E3 (průsečík D2 a S2 )→ cena poklesla na dřívější úroveň→ optimum firmy se navrací do výchozího rovnovážného bodu (E3 = E1) – firma omezila rozsah nabízeného množství na původní úroveň.

7. Rovnováha firmy na dokonale konkurenčním trhu

7.1 Postavení firmy v podmínkách dokonalé konkurence
Jednotlivá firma nemůže ovlivnit celkovou tržní nabídku, ani tržní situaci a cenu. Cena je vůči firmě objektivní. Poptávka po produkci firmy je dokonale pružná a jakýkoliv rozsah své produkce prodá za tutéž cenu.
Jestliže je tržní cena P = 150, tak v podmínkách dokonalé konkurence platí:

MR = AR = P – Kdy dosáhne firma rovnováhy v uvedených podmínkách?? Musíme otázku upřesnit podle toho, o jaké časové období se jedná:
a) z hlediska krátkého období – firma může měnit pouze variabilní náklady (VC), snaží se maximalizovat zisk, ale každá jednotka produkce má vyšší mezní náklad – na druhou stranu mezní příjem z každé další jednotky zůstává stejný. Dokud je MR větší než MC→ může zvyšovat rozsah výroby.

Bod E – bod rovnováhy firmy. Při rozsahu výroby qE dosahuje firma rovnosti:
MR = MC

b) z hlediska dlouhého období – rovnováha je závislá na rovnováze odvětví jako celku – firmy v odvětví jsou schopny uspokojit požadavky poptávky a nastala rovnováha tržní nabídky a tržní poptávky.
Dojde-li ke změně tržní ceny→ změní se MR.

Monopol je výsadním postavením a právě ...

Monopol je výsadním postavením a právě kvalita postavení konkurujících subjektů je v ekonomické teorii důležitým kritériem k popisu charakteru konkurence.

Z hlediska postavení jednotlivých subjektů rozlišujeme konkurenci na:
1) Dokonalá konkurence – je abstrakcí (slouží k popisu souvislostí v dokonalých podmínkách). Důležitá je rovnost podmínek pro všechny tržní subjekty. Žádný z výrobců nemá možnost ovlivnit cenu na trhu a totéž platí pro stranu poptávky. Tedy:
- Na straně výrobců je mnoho subjektů, každý dodává dílčí část celkové nabídky a svojí přítomností či nepřítomností nemůže ovlivnit celkovou nabídku.
- Existuje volný vstup do odvětví.
- Kvalita výrobků je u všech stejná (dokonalé substituty) a nedochází k upřednostňování koupě produkce určitého výrobce kupujícími.
- Všichni disponují informacemi nezbytnými pro jejich rozhodnutí.

Při splnění těchto podmínek existuje na trhu jediná cena, která je vůči výrobcům objektivní (nemůžou ji ovlivnit).→ výrobci by museli mít srovnatelné kapitály, výrobní faktory a technologie.

Křivka vyjadřující vývoj ...

- Křivka vyjadřující vývoj mezních nákladů na výrobní faktor v závislosti na množství faktoru je proto vodorovná přímka (viz. následující obrázek).
- Křivka mezních nákladů na výrobní faktor je za těchto podmínek současně křivkou nabídky výrobního faktoru dané firmě: různé množství vstupu je nabízeno při určité (trhem určené) ceně výrobního faktoru. Nabídka vstupu firmě je dokonale elastická.

Rovnováha firmy na trhu výrobních faktorů v podmínkách dokonalé konkurence
- Firma maximalizující zisk bude najímat dodatečné množství vstupu dokud jí bude přinášet vyšší dodatečné příjmy než náklady, tzn. dokud bude příjem z mezního produktu (MRP) převyšovat mezní náklady na faktor(MFC). Firma přestane zvyšovat množství vstupu tehdy, když se dodatečné příjmy vyrovná s dodatečnými náklady, tj. MRP = MFC.
- Je-li MRP > MFC, firma najímá další jednotky výrobního faktoru, a rozšiřuje výrobu až na úroveň, při níž poklesne příjem z mezního produktu na výši mezních nákladů na výrobní faktor.
- Je-li MRP < MFC, firma snižuje nájem daného výrobního faktor, a omezuje výrobu, příjem z mezního produktu příslušného faktoru roste až na úroveň mezních nákladů na daný faktor.

V podmínkách dokonalé ...

- V podmínkách dokonalé konkurence na trhu výrobků a služeb se tento přírůstek příjmu, tzn. mezní příjem shoduje s cenou (MR=MC). To znamená, že každá dodatečná jednotka vstupu přináší firmě dodatečný příjem, jehož výši určuje:
1) mezní fyzický produkt
2) cena výrobku

- Mezní fyzický produkt lze chápat jako dodatečný výstup, jenž je výsledkem jedné dodatečné jednotky určitého vstupu, přičemž všechny ostatní vstupy jsou konstantní.
- Dodatečný příjem, který firma získává prodejem produktu, vytvořeného zapojením dodatečné jednotky vstupu do výroby, přičemž ostatní vstupy zůstávají konstantní se nazývá příjem z mezního produktu (MRP - Marginal Revenue Product).

- Jedná se o změnu celkového příjmu při využití dodatečné jednotky vstupu: MRP = MP * P

- Pokračování motivačního příkladu: Tabulkové a grafické zobrazení příjmu z mezního produktu (práce, tj. se zvyšujícího se počtu dělníků) je zobrazeno na následujících tabulkách a obrázcích.

Optimum spotřebitele (a) a optimum firmy (b)

Při ceně 2 Kč je na trhu nedostatek statku – nerovnováha. Nedostatek
vede k růstu ceny statku a trh směřuje k rovnovážné ceně 2,70 Kč.


Při ceně 3,50 Kč je na trhu přebytek statku – nerovnováha. Přebytek
statku vede k poklesu ceny statku a trh směřuje k rovnovážné ceně 2,70 Kč

Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu
- Co určuje optimum spotřebitele?
* MU ve vztahu k ceně – křivka poptávky je totožná s křivkou mezního užitku. Poptávka je tedy v rovnováze, pokud platí: P = MU

- Rovnováhu firmy určuje vztah ceny a mezních nákladů. Individuální křivka nabídky je totožná s křivkou mezních nákladů (s její částí). Nabídka je tedy v rovnováze, pokud pro všechny výrobce platí: P = MC.

- Má–li být trh v rovnováze (poptávka se rovnat nabídce), musí platit současně P = MU a P = MC a odtud:
MU = MC

Homogenní produkt

- Homogenní produkt - spotřebitel se rozhoduje o koupi výrobku výlučně podle ceny, nebere v úvahu jiná hlediska, např. kvalitu výrobku či pověst firmy. Tuto podmínku splňuje jen málo výrobků a služeb, téměř všechny výrobky spotřebního průmyslu a služby jsou heterogenním produktem (důvodem je i to, že výrobci se chtějí odlišit od konkurence). Homogenní trhy jsou obvykle trhy zemědělských plodin nebo surovin.

Dokonale konkurenční firma (price taker)
- Dokonale konkurenční firma bývá někdy označována jako „price taker“, tj. jako firma, přebírající cenu. Toto označení vyjadřuje skutečnost, že pro firmu je cena její produkce a cena vstupů (specifických výrobních faktorů) exogenní, tj. daná zvnějšku - tzn. firma tyto ceny nemůže ovlivnit.

- To se projevuje v tom, že poptávka po její produkci je dokonale elastická, což lze graficky znázornit jako vodorovnou přímku rovnoběžnou (graf na následující straně)

- Rozhodování firmy se v takovém případě omezuje na rozhodování o objemu výstupů a o množství vstupů, které hodlá koupit.

Dokonale konkurenční trh (a) a firma (b)

Tržní rovnováha a její dosahování
Motivace:
* na trh přichází mnoho kupujících, jakou cenu jsou ochotni zaplatit?

- Kupující si navzájem o zboží konkurují a jejich vzájemná konkurence žene ceny vzhůru…

- Cena, kterou jsou kupující maximálně zaplatit, je dána jejich mezním užitkem

- I prodávající si vzájemně konkurují, jejich konkurence naopak tlačí ceny dolů…

- Kam až?

- Minimální cena, kterou jsou prodávající ochotni akceptovat, je ohraničena jejich mezními náklady.

Tržní nabídka v dlouhém a krátkém období

Tržní rovnováha a dokonalá konkurence

Vymezení dokonalé konkurence
- Vymezení pojmu dokonalá konkurence zahrnuje 3 podmínky, abychom mohly považovat trh za dokonale konkurenční:

- Dokonalá informovanost kupujících
- Nulové náklady na změnu dodavatele
- Homogenní produkt

- Nesplnění jediné z výše uvedených podmínek mění trh v nedokonale konkurenční.
- Dokonalá informovanost kupujících - tato podmínka bývá splněna pouze na územně centralizovaných trzích, jako jsou například burzy.V případě trhů územně rozptýlených, jako jsou např. restaurační služby, hotely, cukrárny atp. nemívají kupující k dispozici všechny informace.

- Nulové náklady na změnu dodavatele - pokud se rozhodne kupující změnit dodavatele, tak jej tato změna nic nestojí žádné dodatečné náklady…Ve skutečnosti však spotřebitel např. musí vynaložit minimálně čas na změnu dodavatele (a také náklady na „průzkum“ trhu).

Stanovení cílů firmy

- V téměř každé definici charakterizující podnikání (včetně současného obchodního zákoníku) je formulován cíl této činnosti slovy „za účelem dosažení zisku“. Lze tedy za základní cíl firmy považovat tuto skutečnost.

- Cíle podniku jsou žádoucí stavy, kterých se podnik snaží dosáhnout prostřednictvím své existence a svých činností. Stupeň dosažení cílů lze označit za nejdůležitější kriterium hodnocení činnosti podniku.

- Poznámka: Podniky mohou mít různé cíle, jaké např. udržení určité úrovně zisku, hospodárnosti (nízké úrovně nákladů), výroby výrobků a poskytování služeb vysoké kvality, vedoucí postavení na trhu co do objemu prodeje, maximalizace úrovně dividend apod. V našem základním „modelovém“ mikroekonomickém přístupu považujeme za jediný cíl (prozatím) právě maximalizaci zisku.

Rozhodování firmy na dokonale konkurenčním trhu
- Rozhodování firmy se týká především objemu vyráběné produkce a kombinace používaných výrobních faktorů.

Základní rozdíl mezi dokonalou a nedokonalou konkurencí

základní rozdíl mezi dokonalou a nedokonalou konkurencí je průběh poptávkové křivky :

1) poptávka firmy po dokonalé konkurenci 2) poptávka firmy po
nedokonalé konkurenci

ad 1)
- dokonale konkurenční firma může prodat libovolné množství statku, které si přeje, podíl své vodorovné křivky, aniž by kdy stlačovala cenu

ad 2)
- nedokonalý konkurent je v pozici, kdy jeho poptávková křivka se sklání směrem dolů, protože jeho zvýšené Q stlačuje dolů P, kterou může za Q dostat.
Zároveň pokud není chráněný monopolista → pokud „ soupeř“ sníží P, vlastní křivka monopolisty se citelně posune doleva.
Monopolní konkurence

a) existuje mnoho prodávajících
b) žádný z nich nemá rozhodující podíl na trhu ( volný příchod )
c) produkty jsou diferencované

- všechny firmy uspokojují podobné potřeby spotřebitelů
- každá firma se pokouší odlišit svůj výrobek od výrobků konkurentů
- výrobky firem jsou blízkými, ale ne zcela dokonalými substituty

Dokonale konkurenční trh

Dokonale konkurenční trh je nástroje k syntetizování ochoty lidí, majících peněžní hlasy, platit za statky představované poptávkou s mezními náklady těchto statků představovaných nabídkou.

Za ideálních podmínek zaručuje výsledek této syntézy alokační efektivnost, při které nelze zvýšit užitek žádného spotřebitele bez snížení užitku jiného spotřebitele.
Jestliže se v mnohoproduktovém a mnohafaktorovém světě individuální a společenské náklady a poptávky shodují, pak je dokonale konkurenční ekonomika efektivní ( všechny statky by byly v rovnováze a vyráběny za minimální jednotkové náklady → každé odvětví musí vyrovnávat mezní náklady a mezní užitek )

Pouze tehdy, rovnají-li se ceny mezním nákladům, dokáže ekonomika získat maximální výstup ze svých vzácných zdrojů – půdy, práce, kapitálu
+
Pouze tehdy, jestliže se mezní náklady každé firmy shodují s mezními náklady všech ostatních firem, bude odvětví vyrábět svůj celkový výstup s minimálními náklady
+
Pouze tehdy, rovná-li se cena mezním nákladům všech firem, bude se společnost nacházet na hranici produkčních možností, nikoliv neefektivně uvnitř této hranice

Dokonalá informace

→ Dokonalá informace = kupující mají dost informací o tom, že
různé firmy prodávají identické produkty
= dodavatelé znají nejméně nákladné
technologie a metody výroby a mají k nim
neomezený přistup

Zároveň obecně předpokládáme, že firmy se snaží maximalizovat zisky a nakupují výrobní faktory.
Reálnost výše uvedených restriktivních opatření z hlediska fungování v rámci konkrétního odvětví je minimální, spíše žádná.

Proč tedy model dokonalé konkurence ? Protože :
- pomáhá nám pochopit fungování odvětví, jejich tržní struktura se přibližuje dokonalé konkurenci.
- poskytuje nám kritéria ( srovnávací ) pro vyhodnocování nedokonale konkurenčního trhu → otázky jako: Jaká bude cena a nabídka u monopolu ( oligopolu ) ve srovnávací s dokonalou konkurencí ?
Měly by zásahy státu směřovat k vytváření konkurenčních trhů? atd…