Základy a základní problémy ekonomiky dopravy
Trhy jsou místa, kde se setkává nabídka s poptávkou, což platí i pro trhy dopravy. Výkony dopravy se produkují a spotřebovávají v prostoru mezi místem zdroje a místem cíle.
Struktura trhu dopravy – K nabídce dopravy dochází nezávisle na existující potřebě dopravy.
Na straně poptávky dopravního trhu, můžeme zjistit 3 rozdílné stupně:
1) Potřeba
2) Požadavek
3) Poptávka
Propojitost všech 3 uvedených pojmů znázorníme takto:
Potřeba
Letecká Silniční Požadavek Kolejová Lodní
Poptávka
Po rozhodnutí o poptávce se podá dopravní zakázka do určitého dopravního závodu.
Poptávka může být:
1) Původní (originální) – když se doprava uskutečňuje z vlastní vůle.
2) Odvozená (deritativní) – je odvozená z určitého motivu, z nutnosti vykonat cestu
(např. k lékaři)
Výkony dopravní ekonomiky
Výkony v dopravě jsou výsledkem kombinace:
1) Dispoziční části – jako dispoziční část dopr. Výkonu, je třeba chápat plánovitě organizační
uspořádání. V průběhu dopravy, tedy uplatněné KNOW- - HOW ve vztahu
k úspěšné dopravě.
2) Reálné části – Reálnou část dopr. Výkonu tvoří vlastní úkol přemístění, tj. transport objektu
od místa původu k cíly.
Vlastnost, která je společná pro dopravní výkony a většinu ostatních služeb, je jejich neskladovatelnost. Jednou ze základních otázek, která musí být zodpovězena v každém dopr. Podniku, je : „Mají být přepravy prováděny v linkovém provozu nebo v zakázkovém provozu?“
S tímto rozhodnutím se nabídky dopravy posuzují podle vztahu jejich ceny a výkonu, tzn. že se porovnávají kvality požadovaných výkonů s cenou pro každou dopravní variantu.
Význam dopravní ekonomiky
V národním hospodářství, založeném na dělbě práce, se vyrábí statky a poskytují služby rozložením výrobních procesů, které podporuje specializace. Dělba práce jako organizační princip cede ke směně zboží a služeb. Tyto směnné procesy jsou však ve všech případech spjaty s možností dopravy osob, statků nebo zpráv.
ČR němá takové přírodní podmínky, aby mohla zajistit svému obyvatelstvu, vše co potřebuje k životu a musí se tedy nutně podílet na mezinárodní směně výkonů. Právě zde hraje rozhodující roli kvalita dopravní infrastruktury a dopravních výkonů. Transporty přispívají k růstu HDP pokud umožňují spotřebu statků a služeb jednotlivých místech potřeby. Zvyšování hodnoty transportem nastává teprve tehdy, když objekt dopravy se setká v místě cíle s existující potřebou.
Konkurence a kooperace mezi veřejnými a soukromými dopravci
Důležitým problémem pro dopravní sektor, je současná existence veřejných a soukromých subjektů, nabízejících výkony. Řešení této situace v souladu s politickým řádem je velmi obtížné. Veřejný dopravce totiž svoji činnost vykonává na základě historického dědictví, tzn. že určité úkoly v nár. hospodářství on ode dávna plnil, veřejný dopravce a proto by je měl plnit i nadále.
Na druhé straně je však nutné brát v potaz i to, že veřejná doprava je hrazena se SROV. Proto se v současném tržním hospodářství dává velký prostor soukromým dopravcům a teprve tam, kde vznikají tržní trhliny, u soukromých dopr. Závodů, nabízejí své služby veřejní dopravci. V žádném případě si však tyto soukromé a veřejné dopravní závody nekonkurují, v určitých oblastech naopak dochází ke kooperaci.
Zobrazují se příspěvky se štítkemkonkurence. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkonkurence. Zobrazit všechny příspěvky
20) Trh a tržní kategorie
Trh a tržní kategorie
Trh je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a stanovují se ceny zboží a služeb.
Základní tržní kategorie:
1) Nabídka
2) Poptávka
3) Cena
4) Konkurence
1) Nabídka - je množství zboží a služeb se kterými přicházejí výrobci na trh za účelem prodeje
Dělí se na:
A) Individuální – jednoho výrobce
B) Dílčí – jednoho výrobku od více výrobců.
C) Celková (agregátní) – vše s čím přišli výrobci na trh za účelem
prodeje.
2) Poptávka - je množství služeb a zboží pro, které přišli zákazníci na trh za účelem koupě
Dělí se na:
A) Individuální – je to poptávka jednoho zákazníka po různých
druzích zboží.
B) Dílčí – je to poptávka více zákazníků po jednom zboží.
C) Celková (agregátní) – všechny koupě na trhu
3) Cena -je hodnotovým vyjádřením služby nebo zboží. Cena musí být rovnovážná v případě, že je
spokojen jak zákazník tak i prodávající.
4) Konkurence - Může být mezi výrobci, kteří vyrábějí stejný výrobek, nebo mezi nabídkou a
poptávkou tzn.: „konkurence napříč trhem“.
Konkurence může být:
A) Dokonalá – neexistuje nikdy, neboť by výrobci museli mít
naprosto stejné podmínky pro výrobu.
B) Nedokonalá – ta je vždy. Sem patří i monopoly.
Trh je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a stanovují se ceny zboží a služeb.
Základní tržní kategorie:
1) Nabídka
2) Poptávka
3) Cena
4) Konkurence
1) Nabídka - je množství zboží a služeb se kterými přicházejí výrobci na trh za účelem prodeje
Dělí se na:
A) Individuální – jednoho výrobce
B) Dílčí – jednoho výrobku od více výrobců.
C) Celková (agregátní) – vše s čím přišli výrobci na trh za účelem
prodeje.
2) Poptávka - je množství služeb a zboží pro, které přišli zákazníci na trh za účelem koupě
Dělí se na:
A) Individuální – je to poptávka jednoho zákazníka po různých
druzích zboží.
B) Dílčí – je to poptávka více zákazníků po jednom zboží.
C) Celková (agregátní) – všechny koupě na trhu
3) Cena -je hodnotovým vyjádřením služby nebo zboží. Cena musí být rovnovážná v případě, že je
spokojen jak zákazník tak i prodávající.
4) Konkurence - Může být mezi výrobci, kteří vyrábějí stejný výrobek, nebo mezi nabídkou a
poptávkou tzn.: „konkurence napříč trhem“.
Konkurence může být:
A) Dokonalá – neexistuje nikdy, neboť by výrobci museli mít
naprosto stejné podmínky pro výrobu.
B) Nedokonalá – ta je vždy. Sem patří i monopoly.
25) Efektivnost a spravedlnost
Mikroekonomie
25. Efektivnost a spravedlnost. Vliv státu na efektivnost tržního mechanismu z pohledu jednotlivých ekonomických škol. (Keynesiánci a soudobé neokonzervativní školy).
Ani v případě dokonale konkurenčního modelu není jisté, že efektivní situace bude společensky žádoucí. Aby bylo možné zjistit, která situace je pro společnost výhodnější, je nutné provést určité srovnání mezi spotřebiteli. Pro takovou volbu neexistuje univerzálně přijatelné kriterium.
Daná alokace může být označena za:
• Ekonomicky efektivní, když není možné přerozdělení, které by někomu polepšilo, aniž by poškodilo kohokoli jiného.
• Spravedlivou, když je spojena se spravedlivým rozdělováním příjmů a bohatství.
Teorie společenského blahobytu je zaměřena na nalezení těch alokací, které jsou současně efektivní i spravedlivé. Společenský blahobyt je chápán jako synonymum úrovně uspokojení či užitku členů společnosti. Funkce společenského blahobytu je výčtem faktorů, které společenský blahobyt určují. Zahrnuje:
• Celkové množství produktů a služeb
• Způsob, kterým jsou rozdělovány
• Zdraví společnosti
• Množství volného času
• Stupeň znečištění prostředí
• Politickou stabilitu
• Množství vodních srážek
• A jiné relevantní faktory
Kritéria efektivnosti a společenský blahobyt
Za předpokladu měřitelnosti užitku můžeme použít různé kombinace užitku obou spotřebitelů k sestrojení křivky hranice dosažitelného užitku.
Křivka hranice dosažitelného užitku znázorňuje různé kombinace užitku dvou spotřebitelů, které jsou dosažitelné za předpokladu fixního množství spotřebovávaných produktů (všechny kombinace užitku dvou spotřebitelů, které mohou být dosaženy za předpokladu efektivní alokace zdrojů). Obr. str. 470
Kritéria spravedlnosti a společenský blahobyt
Kritéria spravedlnosti:
• Egalitární standard – spotřebitelé by měli užívat stejnou úroveň bohatství. Jde o rovnost užitků.
• Standard „společenského svědomí“ – bohatý člověk má společenské svědomí v tom smyslu, že v případě, kdy dosáhl určité úrovně blahobytu, může ji ještě zvýšit tím, že přenechá část svých statků chudším.
• Standard „pod psa“ – požaduje zvyšování podílu nižších příjmových skupin na celkovém důchodu společnosti.
Konflikt mezi efektivností a spravedlností
Všechny body na smluvní křivce krabicového schématu jsou efektivní, nemusí však být všechny považovány za spravedlivé.
Křivka společenského blahobytu spojuje různé kombinace užitku dvou spotřebitelů, které představují stejnou úroveň společenského blahobytu. Obr. str. 472
Maxima společenského blahobytu je dosahováno v bodě na křivce dosažitelného užitku, v němž se společnost nachází na nejvyšší dosažitelné indiferenční křivce (bod blaženosti).
25. Efektivnost a spravedlnost. Vliv státu na efektivnost tržního mechanismu z pohledu jednotlivých ekonomických škol. (Keynesiánci a soudobé neokonzervativní školy).
Ani v případě dokonale konkurenčního modelu není jisté, že efektivní situace bude společensky žádoucí. Aby bylo možné zjistit, která situace je pro společnost výhodnější, je nutné provést určité srovnání mezi spotřebiteli. Pro takovou volbu neexistuje univerzálně přijatelné kriterium.
Daná alokace může být označena za:
• Ekonomicky efektivní, když není možné přerozdělení, které by někomu polepšilo, aniž by poškodilo kohokoli jiného.
• Spravedlivou, když je spojena se spravedlivým rozdělováním příjmů a bohatství.
Teorie společenského blahobytu je zaměřena na nalezení těch alokací, které jsou současně efektivní i spravedlivé. Společenský blahobyt je chápán jako synonymum úrovně uspokojení či užitku členů společnosti. Funkce společenského blahobytu je výčtem faktorů, které společenský blahobyt určují. Zahrnuje:
• Celkové množství produktů a služeb
• Způsob, kterým jsou rozdělovány
• Zdraví společnosti
• Množství volného času
• Stupeň znečištění prostředí
• Politickou stabilitu
• Množství vodních srážek
• A jiné relevantní faktory
Kritéria efektivnosti a společenský blahobyt
Za předpokladu měřitelnosti užitku můžeme použít různé kombinace užitku obou spotřebitelů k sestrojení křivky hranice dosažitelného užitku.
Křivka hranice dosažitelného užitku znázorňuje různé kombinace užitku dvou spotřebitelů, které jsou dosažitelné za předpokladu fixního množství spotřebovávaných produktů (všechny kombinace užitku dvou spotřebitelů, které mohou být dosaženy za předpokladu efektivní alokace zdrojů). Obr. str. 470
Kritéria spravedlnosti a společenský blahobyt
Kritéria spravedlnosti:
• Egalitární standard – spotřebitelé by měli užívat stejnou úroveň bohatství. Jde o rovnost užitků.
• Standard „společenského svědomí“ – bohatý člověk má společenské svědomí v tom smyslu, že v případě, kdy dosáhl určité úrovně blahobytu, může ji ještě zvýšit tím, že přenechá část svých statků chudším.
• Standard „pod psa“ – požaduje zvyšování podílu nižších příjmových skupin na celkovém důchodu společnosti.
Konflikt mezi efektivností a spravedlností
Všechny body na smluvní křivce krabicového schématu jsou efektivní, nemusí však být všechny považovány za spravedlivé.
Křivka společenského blahobytu spojuje různé kombinace užitku dvou spotřebitelů, které představují stejnou úroveň společenského blahobytu. Obr. str. 472
Maxima společenského blahobytu je dosahováno v bodě na křivce dosažitelného užitku, v němž se společnost nachází na nejvyšší dosažitelné indiferenční křivce (bod blaženosti).
23) Selhání trhu (externality, veřejné statky)
Mikroekonomie
23. Selhání trhu (externality, veřejné statky)
Nedokonalá konkurence (monopolní síla)
Cena zboží je vyšší než mezní příjem. Pokud je zboží X vyráběno v monopolních podmínkách a zboží Y v podmínkách dokonale konkurenčních, platí pro výstup maximalizující zisk:
MRPT = MRX / PY PX / PY = MRS
Obr. str. 482
Externality
Výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům, aniž by ti, kteří způsobili náklady či získali příjmy, za ně platili.
Kladné externality – činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému subjektu a ten náklady s ním spojené nemusí hradit.
Záporné externality – činnost jednoho subjektu přináší náklady jinému subjektu, které mu nejsou hrazeny, a on z nich současně nezískává žádnou výhodu.
Externality a podmínky efektivnosti
• Záporné externality:
Celkové mezní náklady (SMC) jsou dány součtem soukromých mezních nákladů výroby a externích mezních nákladů (EMC), což jsou dodatečné náklady vznikající v důsledku záporné externality: SMC = MC + EMC
Celková mezní míra transformace produktu (SMRPT) je míra, ve které může společnost transformovat jedno zboží ve druhé: SMRPT = SMCY / SMCX
• Kladné externality:
Celkový mezní užitek (SMU) je součtem soukromého mezního užitku, který daná činnost přináší jejímu původci a externího mezního užitku (EMU), což je dodatečný užitek, který získávají jiné subjekty: SMU = MU + EMU
Celková mezní míra substituce (SMRS) je míra, ve které si spotřebitelé přejí směňovat jedno zboží za druhé. Pro efektivní alokaci zdrojů: SMRPT = SMRS
Záporné externality a efektivnost
Při výrobě X jsou celkové mezní náklady shodné se soukromými náklady, zatímco ve výrobě Y jsou celkové mezní náklady větší než soukromé mezní náklady.
Platí: MRPT = PY / PX = SMRS SMRPT MRPT
SMRPT = SMCY / SMCX MRPT = MCY / MCX
Soukromý sektor má z pohledu celkové efektivnosti tendenci vyrábět příliš mnoho zboží, jehož výroba je spojena se zápornými externalitami, protože rozhodování o výši výstupu se zakládá na zkreslených, resp. podhodnocených nákladech.
Společenské náklady efektivnosti
Společensky efektivní výše výstupu: SMU = SMC
V grafickém vyjádření je možné celkový mezní užitek vyjádřit křivkou poptávky. Efektivní výstup je určen průsečíkem křivky poptávky a křivky celkových mezních nákladů. Výše výstupu určuje ovšem vyrovnání poptávky a soukromých mezních nákladů. Zdrojem neefektivnosti je neadekvátní cena produkce, kdy tržní cena je příliš nízká na to, aby byly uhrazeny celkové mezní náklady. Pro každý výstup vyšší než rovnovážný výstup jsou mezní celkové náklady neefektivnosti dány rozdílem mezi celkovými mezními náklady a celkovým mezním užitkem (vertikální vzdálenost křivky SMC a SMU). Celkové náklady neefektivnosti jsou součtem těchto rozdílů pro všechny úrovně výroby, které převýší efektivní úroveň. Obr. str. 486
Kladné externality a neefektivnost
Dochází k příliš nízké produkci, protože není zohledněna určitá část kladného přínosu dané činnosti. Původce činnosti volí rozsah své činnosti odpovídající průsečíku křivek poptávky a mezních nákladů. Celkově efektivní úroveň výstupu určuje průsečík křivek SMU a MC. Neefektivnost vzniká proto, že provozovatel činnosti nezískává veškerý užitek, který plyne z jeho činnosti. Mezní náklady neefektivnosti jsou dány rozdílem mezi celkovým mezním užitkem a mezními náklady. Celkové náklady neefektivnosti jsou dány součtem těchto rozdílů pro všechny úrovně výroby, které jsou nižší než úroveň efektivní. Obr. str. 487
Veřejné statky
Jejich vlastnosti:
• Nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost) – ať tento statek spotřebovává kdokoliv, nemá jeho spotřeba žádný vliv na to, jaké množství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní.
• Nevyloučitelnost – buď není vůbec možné, nebo je neúnosně nákladné neplatící spotřebitele ze spotřeby statku vyloučit.
Důsledkem první vlastnosti je, že mezní náklady poskytnutí veřejného statku dodatečnému spotřebiteli jsou nulové. Důsledkem druhé vlastnosti je, že veřejné statky mohou být užívány, aniž by za ně bylo přímo placeno.
Máme statky veřejné, soukromé a smíšené (jsou nezmenšitelné, jsou však vyloučitelné nebo jsou nevyloučitelné, ale jsou zmenšitelné).
Veřejné statky a efektivnost
Celkový mezní užitek dodatečné jednotky veřejného statku je dán součtem mezních užitků všech členů společnosti. SMUV = MUV1 + MUV2
Prospěch z rozšíření množství poskytovaného veřejného statku dopadne na všechny spotřebitele, prospěch ze zvýšení výroby soukromého statku o jednotku připadne pouze tomu spotřebiteli, který ji získá. Celková mezní míra substituce statku soukromého za statek veřejný: SMRS = SMUV / MUSi = MUV1 / MUSi + MUV2 / MUSi
Podmínka efektivní alokace zdrojů: MRPT (V za S) = SMRS (V za S)
MRPT (V za S) = mezní míra transformace statku veřejného za soukromý.
Volné působení sil dokonale konkurenčního trhu může vést pouze k tomu, že:
MRPT (V za S) = MRS (V za S) MUVi / MUSi SMRS (V za S)
Závěrečná nerovnost platí v důsledku toho, že veřejný statek přináší určitý prospěch nejen určitému spotřebiteli i, ale i jiným spotřebitelům. Volný trh by měl tendenci alokovat do výroby veřejného statku nedostatečné množství zdrojů.
Optimální množství veřejného statku
1. U veřejných statků mezní užitek vyjadřuje, jak každý subjekt ohodnotí dodatečnou jednotku výstupu. Optimální množství veřejného statku určuje rovnost celkového mezního užitku s mezními náklady; celkový užitek je dán součtem ohodnocení statku všemi subjekty, které jej užívají.
2. Každý může spotřebovávat stejné množství veřejného statku, ačkoli mu jednotlivci připisují rozdílné hodnoty.
Tržní křivku poptávky po veřejném statku (křivku ochoty zaplatit za veřejný statek) získáme vertikálním součtem individuálních křivek. Obr. str. 491
Optimální množství veřejného statku je určeno průsečíkem tržní křivky poptávky s křivkou nabídky (je dána mezními náklady jeho výroby).
Asymetrická informace
Jedna strana trhu ví více než druhá. Asymetrická informace vzniká v důsledku utajené činnosti nebo utajené informace:
• Utajené činnosti jsou takové, které nemohou být přesně a bez výrazných dodatečných nákladů pozorovatelné jinými subjekty.
• Utajené informace odpovídají situacím, v nichž jedna strana trhu má více odborných znalostí než druhá.
Asymetrická informace vyvolává dva problémy: morální hazard a nepříznivý výběr.
Morální hazard
Činnost jednoho ekonomického subjektu, který při maximalizaci svého užitku snižuje užitek ostatních účastníků tržní transakce.
Vztah nájemce zmocněnec
• Nájemce obvykle deleguje na zmocněnce určitou část rozhodovacích pravomocí.
• Zmocněnec vykonává určité úkoly nebo rozhoduje určité záležitosti za nájemce a o následky tohoto jednání se s ním dělí.
• Rozhodování probíhá v kontextu nejistoty.
• Existuje zde asymetrická informace a s ní spojený problém morálního hazardu.
Jak zmocněnec tak nájemce chtějí maximalizovat svůj užitek. Dvě metody motivace zmocněnce, aby působil co nejvíce v zájmu nájemce:
1. Zahrnutí určitého pravidla podílnictví
2. Pozorování činnosti zmocněnce
Jednoduchý model vztahu nájemce-zmocněnec
Funkce výnosů: X = x (, ), X – výnos nebo výsledek vyplývající z činnosti (vynaloženého úsilí zmocněnce), - činnost (úroveň úsilí zmocněnce), - objektivní situace
Odměna zmocněnce: YA = y (X)
Odměna nájemce: YP = X – YA – není-li činnost zmocněnce pozorována
YP = X – YA – M – s náklady pozorování
Funkce užitku zmocněnce: UA = f (YA) – v ()
Funkce užitku nájemce: UP = g (X – YA – M)
Motivační a odměňovací systém zmocněnce
Při určování optimálního odměňovacího systému hraje důležitou roli vztah nájemce a zmocněnce k riziku.
• Oba riziko odmítají
• Oba mají k riziku neutrální vztah
• Jeden riziko odmítá a druhému je lhostejné
I.) Zmocněnec přejímá veškeré riziko
YP = YP
YA = X – YP
Tato smlouva není optimální z hlediska dělení rizika. Obr. str. 498
II.) Nájemce nese veškeré riziko
YA = YA
YP = X – YA
Tento systém není optimální z hlediska motivů. Zmocněnec má garantovánu fixní odměnu, při svém rozhodování se bude chovat stejně, jako by byl k riziku lhostejný. Obr. str. 498
III.) Systém odměňování odráží úsilí zmocněnce
a.) YA = k * X - je-li pozorovatelný pouze výnos
YP = X – YA
b.) YA = k * - může-li být sledováno úsilí zmocněnce
YP = X – YA – M
IV.) Nátlaková smlouva
YA = YA *
YP = X – YA – M
Zmocněnec získává fixní odměnu (YA) do té doby, pokud bude úroveň jeho úsilí přinejmenším *.
V.) Lineární smlouva
Poskytuje zmocněnci určitou jistotu příjmu a současně výrazný zájem na výnosu.
a.) YA = F + k * X - není-li úsilí pozorovatelné
YP = X – YA
b.) YA = F + k * - je-li úsilí pozorovatelné
YP = X – YA – M
F- fixní příjem
Nepříznivý výběr
Méně žádoucí subjekty trhu se zúčastní dobrovolné směny spíše než ostatní. Asymetrická informace vede k vytěsňování kvalitnějšího zboží z trhu zbožím méně kvalitním. Obr. str. 502
Problém nepříznivého výběru je překonáván pomocí tzv. signalizačního chování (prostřednictvím signálů může informovaná strana předávat informace straně neinformované). Signálem jsou např.: stanovení vysoké ceny, poskytnutí výrobní záruky či vzdělání na trhu práce.
Mikroekonomická politika zaměřená na překonávání tržních selhání
Nedokonalá konkurence
Nežádoucí chování firem v postavení nedokonalých konkurentů:
• Speciální slevy pro privilegované zákazníky
• Nižší ceny v určitých oblastech s cílem eliminovat konkurenci
• Slevy na nákupy ve větším rozsahu, jež redukují konkurenci nebo podporují vznik monopolů
• Fúze firem, zejména když jde o firmy se stejným programem, čímž se snižuje počet konkurentů
1. Antimonopolní politika – programy, které jsou určeny ke kontrole růstu monopolů a k ochraně konkurentů před nežádoucími praktikami monopolních firem (např. speciální soustava programů podpory rozvoje drobného a středního podnikání, opatření na ochranu hospodářské soutěže a na ochranu spotřebitelů).
2. Státní regulace – firma, která podléhá regulaci, zůstává v soukromém vlastnictví, avšak stát reguluje její ceny, úroveň poskytovaných služeb, normy bezpečnosti apod.
3. Zestátnění
Externality
Základní příčinou existence externalit jsou nepřesně vymezená vlastnická práva.
1. Přesnějším vymezení a snadnější vymahatelnost vlastnických práv.
2. Internalizace externalit státem – spojení dvou původně samostatných tržních subjektů
3. Uplatnění sankcí – stanovení limitů na objem produkované záporné externality, ekologické daně, státní subvence producentům kladných externalit nebo subvence na odstranění záporných externalit
Tržní selhání na trhu s informacemi
Státní orgány mohou působit na výrobce a nutit je, aby vyráběli svá zboží v souladu se zdravotními či bezpečnostními předpisy, mohou nutit prodejce, aby zveřejňovali klíčové informace o svých produktech, mohou zajišťovat veřejnou dostupnost potřebných informací.
23. Selhání trhu (externality, veřejné statky)
Nedokonalá konkurence (monopolní síla)
Cena zboží je vyšší než mezní příjem. Pokud je zboží X vyráběno v monopolních podmínkách a zboží Y v podmínkách dokonale konkurenčních, platí pro výstup maximalizující zisk:
MRPT = MRX / PY PX / PY = MRS
Obr. str. 482
Externality
Výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům, aniž by ti, kteří způsobili náklady či získali příjmy, za ně platili.
Kladné externality – činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému subjektu a ten náklady s ním spojené nemusí hradit.
Záporné externality – činnost jednoho subjektu přináší náklady jinému subjektu, které mu nejsou hrazeny, a on z nich současně nezískává žádnou výhodu.
Externality a podmínky efektivnosti
• Záporné externality:
Celkové mezní náklady (SMC) jsou dány součtem soukromých mezních nákladů výroby a externích mezních nákladů (EMC), což jsou dodatečné náklady vznikající v důsledku záporné externality: SMC = MC + EMC
Celková mezní míra transformace produktu (SMRPT) je míra, ve které může společnost transformovat jedno zboží ve druhé: SMRPT = SMCY / SMCX
• Kladné externality:
Celkový mezní užitek (SMU) je součtem soukromého mezního užitku, který daná činnost přináší jejímu původci a externího mezního užitku (EMU), což je dodatečný užitek, který získávají jiné subjekty: SMU = MU + EMU
Celková mezní míra substituce (SMRS) je míra, ve které si spotřebitelé přejí směňovat jedno zboží za druhé. Pro efektivní alokaci zdrojů: SMRPT = SMRS
Záporné externality a efektivnost
Při výrobě X jsou celkové mezní náklady shodné se soukromými náklady, zatímco ve výrobě Y jsou celkové mezní náklady větší než soukromé mezní náklady.
Platí: MRPT = PY / PX = SMRS SMRPT MRPT
SMRPT = SMCY / SMCX MRPT = MCY / MCX
Soukromý sektor má z pohledu celkové efektivnosti tendenci vyrábět příliš mnoho zboží, jehož výroba je spojena se zápornými externalitami, protože rozhodování o výši výstupu se zakládá na zkreslených, resp. podhodnocených nákladech.
Společenské náklady efektivnosti
Společensky efektivní výše výstupu: SMU = SMC
V grafickém vyjádření je možné celkový mezní užitek vyjádřit křivkou poptávky. Efektivní výstup je určen průsečíkem křivky poptávky a křivky celkových mezních nákladů. Výše výstupu určuje ovšem vyrovnání poptávky a soukromých mezních nákladů. Zdrojem neefektivnosti je neadekvátní cena produkce, kdy tržní cena je příliš nízká na to, aby byly uhrazeny celkové mezní náklady. Pro každý výstup vyšší než rovnovážný výstup jsou mezní celkové náklady neefektivnosti dány rozdílem mezi celkovými mezními náklady a celkovým mezním užitkem (vertikální vzdálenost křivky SMC a SMU). Celkové náklady neefektivnosti jsou součtem těchto rozdílů pro všechny úrovně výroby, které převýší efektivní úroveň. Obr. str. 486
Kladné externality a neefektivnost
Dochází k příliš nízké produkci, protože není zohledněna určitá část kladného přínosu dané činnosti. Původce činnosti volí rozsah své činnosti odpovídající průsečíku křivek poptávky a mezních nákladů. Celkově efektivní úroveň výstupu určuje průsečík křivek SMU a MC. Neefektivnost vzniká proto, že provozovatel činnosti nezískává veškerý užitek, který plyne z jeho činnosti. Mezní náklady neefektivnosti jsou dány rozdílem mezi celkovým mezním užitkem a mezními náklady. Celkové náklady neefektivnosti jsou dány součtem těchto rozdílů pro všechny úrovně výroby, které jsou nižší než úroveň efektivní. Obr. str. 487
Veřejné statky
Jejich vlastnosti:
• Nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost) – ať tento statek spotřebovává kdokoliv, nemá jeho spotřeba žádný vliv na to, jaké množství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní.
• Nevyloučitelnost – buď není vůbec možné, nebo je neúnosně nákladné neplatící spotřebitele ze spotřeby statku vyloučit.
Důsledkem první vlastnosti je, že mezní náklady poskytnutí veřejného statku dodatečnému spotřebiteli jsou nulové. Důsledkem druhé vlastnosti je, že veřejné statky mohou být užívány, aniž by za ně bylo přímo placeno.
Máme statky veřejné, soukromé a smíšené (jsou nezmenšitelné, jsou však vyloučitelné nebo jsou nevyloučitelné, ale jsou zmenšitelné).
Veřejné statky a efektivnost
Celkový mezní užitek dodatečné jednotky veřejného statku je dán součtem mezních užitků všech členů společnosti. SMUV = MUV1 + MUV2
Prospěch z rozšíření množství poskytovaného veřejného statku dopadne na všechny spotřebitele, prospěch ze zvýšení výroby soukromého statku o jednotku připadne pouze tomu spotřebiteli, který ji získá. Celková mezní míra substituce statku soukromého za statek veřejný: SMRS = SMUV / MUSi = MUV1 / MUSi + MUV2 / MUSi
Podmínka efektivní alokace zdrojů: MRPT (V za S) = SMRS (V za S)
MRPT (V za S) = mezní míra transformace statku veřejného za soukromý.
Volné působení sil dokonale konkurenčního trhu může vést pouze k tomu, že:
MRPT (V za S) = MRS (V za S) MUVi / MUSi SMRS (V za S)
Závěrečná nerovnost platí v důsledku toho, že veřejný statek přináší určitý prospěch nejen určitému spotřebiteli i, ale i jiným spotřebitelům. Volný trh by měl tendenci alokovat do výroby veřejného statku nedostatečné množství zdrojů.
Optimální množství veřejného statku
1. U veřejných statků mezní užitek vyjadřuje, jak každý subjekt ohodnotí dodatečnou jednotku výstupu. Optimální množství veřejného statku určuje rovnost celkového mezního užitku s mezními náklady; celkový užitek je dán součtem ohodnocení statku všemi subjekty, které jej užívají.
2. Každý může spotřebovávat stejné množství veřejného statku, ačkoli mu jednotlivci připisují rozdílné hodnoty.
Tržní křivku poptávky po veřejném statku (křivku ochoty zaplatit za veřejný statek) získáme vertikálním součtem individuálních křivek. Obr. str. 491
Optimální množství veřejného statku je určeno průsečíkem tržní křivky poptávky s křivkou nabídky (je dána mezními náklady jeho výroby).
Asymetrická informace
Jedna strana trhu ví více než druhá. Asymetrická informace vzniká v důsledku utajené činnosti nebo utajené informace:
• Utajené činnosti jsou takové, které nemohou být přesně a bez výrazných dodatečných nákladů pozorovatelné jinými subjekty.
• Utajené informace odpovídají situacím, v nichž jedna strana trhu má více odborných znalostí než druhá.
Asymetrická informace vyvolává dva problémy: morální hazard a nepříznivý výběr.
Morální hazard
Činnost jednoho ekonomického subjektu, který při maximalizaci svého užitku snižuje užitek ostatních účastníků tržní transakce.
Vztah nájemce zmocněnec
• Nájemce obvykle deleguje na zmocněnce určitou část rozhodovacích pravomocí.
• Zmocněnec vykonává určité úkoly nebo rozhoduje určité záležitosti za nájemce a o následky tohoto jednání se s ním dělí.
• Rozhodování probíhá v kontextu nejistoty.
• Existuje zde asymetrická informace a s ní spojený problém morálního hazardu.
Jak zmocněnec tak nájemce chtějí maximalizovat svůj užitek. Dvě metody motivace zmocněnce, aby působil co nejvíce v zájmu nájemce:
1. Zahrnutí určitého pravidla podílnictví
2. Pozorování činnosti zmocněnce
Jednoduchý model vztahu nájemce-zmocněnec
Funkce výnosů: X = x (, ), X – výnos nebo výsledek vyplývající z činnosti (vynaloženého úsilí zmocněnce), - činnost (úroveň úsilí zmocněnce), - objektivní situace
Odměna zmocněnce: YA = y (X)
Odměna nájemce: YP = X – YA – není-li činnost zmocněnce pozorována
YP = X – YA – M – s náklady pozorování
Funkce užitku zmocněnce: UA = f (YA) – v ()
Funkce užitku nájemce: UP = g (X – YA – M)
Motivační a odměňovací systém zmocněnce
Při určování optimálního odměňovacího systému hraje důležitou roli vztah nájemce a zmocněnce k riziku.
• Oba riziko odmítají
• Oba mají k riziku neutrální vztah
• Jeden riziko odmítá a druhému je lhostejné
I.) Zmocněnec přejímá veškeré riziko
YP = YP
YA = X – YP
Tato smlouva není optimální z hlediska dělení rizika. Obr. str. 498
II.) Nájemce nese veškeré riziko
YA = YA
YP = X – YA
Tento systém není optimální z hlediska motivů. Zmocněnec má garantovánu fixní odměnu, při svém rozhodování se bude chovat stejně, jako by byl k riziku lhostejný. Obr. str. 498
III.) Systém odměňování odráží úsilí zmocněnce
a.) YA = k * X - je-li pozorovatelný pouze výnos
YP = X – YA
b.) YA = k * - může-li být sledováno úsilí zmocněnce
YP = X – YA – M
IV.) Nátlaková smlouva
YA = YA *
YP = X – YA – M
Zmocněnec získává fixní odměnu (YA) do té doby, pokud bude úroveň jeho úsilí přinejmenším *.
V.) Lineární smlouva
Poskytuje zmocněnci určitou jistotu příjmu a současně výrazný zájem na výnosu.
a.) YA = F + k * X - není-li úsilí pozorovatelné
YP = X – YA
b.) YA = F + k * - je-li úsilí pozorovatelné
YP = X – YA – M
F- fixní příjem
Nepříznivý výběr
Méně žádoucí subjekty trhu se zúčastní dobrovolné směny spíše než ostatní. Asymetrická informace vede k vytěsňování kvalitnějšího zboží z trhu zbožím méně kvalitním. Obr. str. 502
Problém nepříznivého výběru je překonáván pomocí tzv. signalizačního chování (prostřednictvím signálů může informovaná strana předávat informace straně neinformované). Signálem jsou např.: stanovení vysoké ceny, poskytnutí výrobní záruky či vzdělání na trhu práce.
Mikroekonomická politika zaměřená na překonávání tržních selhání
Nedokonalá konkurence
Nežádoucí chování firem v postavení nedokonalých konkurentů:
• Speciální slevy pro privilegované zákazníky
• Nižší ceny v určitých oblastech s cílem eliminovat konkurenci
• Slevy na nákupy ve větším rozsahu, jež redukují konkurenci nebo podporují vznik monopolů
• Fúze firem, zejména když jde o firmy se stejným programem, čímž se snižuje počet konkurentů
1. Antimonopolní politika – programy, které jsou určeny ke kontrole růstu monopolů a k ochraně konkurentů před nežádoucími praktikami monopolních firem (např. speciální soustava programů podpory rozvoje drobného a středního podnikání, opatření na ochranu hospodářské soutěže a na ochranu spotřebitelů).
2. Státní regulace – firma, která podléhá regulaci, zůstává v soukromém vlastnictví, avšak stát reguluje její ceny, úroveň poskytovaných služeb, normy bezpečnosti apod.
3. Zestátnění
Externality
Základní příčinou existence externalit jsou nepřesně vymezená vlastnická práva.
1. Přesnějším vymezení a snadnější vymahatelnost vlastnických práv.
2. Internalizace externalit státem – spojení dvou původně samostatných tržních subjektů
3. Uplatnění sankcí – stanovení limitů na objem produkované záporné externality, ekologické daně, státní subvence producentům kladných externalit nebo subvence na odstranění záporných externalit
Tržní selhání na trhu s informacemi
Státní orgány mohou působit na výrobce a nutit je, aby vyráběli svá zboží v souladu se zdravotními či bezpečnostními předpisy, mohou nutit prodejce, aby zveřejňovali klíčové informace o svých produktech, mohou zajišťovat veřejnou dostupnost potřebných informací.
19) Monopolistická konkurence a její specifika (Chamberlinův model).
Mikroekonomie
19. Monopolistická konkurence a její specifika (Chamberlinův model).
Monopolistický trh je charakterizován následujícími znaky:
• Velký počet výrobců, jejichž výrobky jsou velmi blízkými substituty. Činnost firmy je na chování ostatních firem nezávislá.
• Diferenciace produktu – diferenciace mezi produkty jednotlivých firem je velmi malá. Také je velmi malá i cenová diferenciace mezi nimi. Křížová elasticita poptávky po produkci jedné firmy vzhledem k cenám substitučních produktů jiných firem je v rámci monopolně konkurenčního odvětví velmi vysoká, stejně jako cenová elasticita poptávky po produkci každé z firem.
• Vstup do odvětví – existují určité překážky, která však pro většinu firem nejsou nepřekonatelné.
Maximalizace zisku monopolistické firmy v krátkém období
Individuální poptávková křivka je velmi elastická. Při zjišťování optimálního výstupu vychází firma z rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů. Obr. str. 294
Pokud celkové příjmy poklesnou pod úroveň celkových nákladů:
• Pokud jsou průměrné příjmy vyšší než průměrné variabilní náklady, doporučuje se minimalizovat ztráty pokračováním ve výrobě. Obr. str. 296
• Pokud celkové příjmy jsou menší než variabilní náklady, doporučuje se uzavřít firmu. Obr. str. 297
Maximalizace zisku monopolistické firmy v dlouhém období
Pokud firmy realizují krátkodobý ekonomický zisk, pak se jeho existence stane impulsem pro vstup řady jiných firem. Tržní poptávku potom zabezpečuje větší počet firem, takže na každou z nich připadá menší část trhu, což se projevuje v posunu individuální poptávkové křivky doleva + poptávková křivka se stane ještě elastičtější. Individuální poptávková křivka se bude posunovat doleva dolů tak dlouho, dokud se nevyrovná cena s dlouhodobými průměrnými náklady. Obr. str. 298
V dlouhém období dochází k prosazování tendence k nulovému ekonomickému zisku.
Chamberlinův model monopolistické konkurence
Vznikl v roce 1933. Pracuje s pojmem výrobková skupina a s větším počtem křivek poptávky. Výrobkovou skupinu chápeme jako skupinu firem vyrábějících podobné výrobky. Existence výrobkové skupiny je podmíněna třemi předpoklady:
1. velkým počtem firem vyrábějících diferencovaný produkt
2. rozhodovací nezávislostí firem
3. totožností nákladových a poptávkových křivek všech firem ve skupině
Model pracuje se dvěma typy poptávkových křivek:
1. Křivka poptávky, která v sobě odráží předpoklad, že ostatní firmy ve skupině na rozhodnutí jedné firmy o změně ceny nebudou reagovat. Pokud jedna firma cenu sníží a ostatní firmy cenu svých výrobků nezmění, lze očekávat relativně velký nárůst objemu prodejů první firmy, která nižší cenou odláká některé zákazníky ostatních firem ze stejné výrobkové skupiny. Tato křivka poptávky je velmi elastická.
2. Křivka poptávky, která vyjadřuje předpoklad, že všechny ostatní firmy mění ceny současně s tou firmou, která ke změně ceny přistoupila jako první. Při snížení ceny vzrostou prodeje firmy méně než v 1. případě. Tato křivka poptávky je méně elastická než předcházející.
Obr. str. 300
Křivka poptávky v 1. případě je pouze jakousi očekávanou poptávkou. Křivka poptávky v 2. případě je skutečnou poptávkovou křivkou.
Při výrobě dlouhodobého optimálního výstupu realizuje firma nulový ekonomický zisk. Musí platit, že:
• Křivka LAC se dotýká křivky očekávané poptávky
• Křivka skutečné poptávky protíná bod dotyku křivky očekávané poptávky a křivky LAC
Obr. str. 302
Efektivnost monopolistické konkurence
Nižší výrobní efektivnost firmy v monopolistické konkurenci v porovnání s konkurencí dokonalou je spojována s převisem výrobní kapacity. Firmy operující v monopolisticky konkurenčním odvětví jsou příliš malé na to, aby vyráběly s nejnižšími jednotkovými náklady.
Alokační neefektivnost monopolistické konkurence je analogická s případem monopolu. Firmy stanovují cenu nad úrovní mezních nákladů.
19. Monopolistická konkurence a její specifika (Chamberlinův model).
Monopolistický trh je charakterizován následujícími znaky:
• Velký počet výrobců, jejichž výrobky jsou velmi blízkými substituty. Činnost firmy je na chování ostatních firem nezávislá.
• Diferenciace produktu – diferenciace mezi produkty jednotlivých firem je velmi malá. Také je velmi malá i cenová diferenciace mezi nimi. Křížová elasticita poptávky po produkci jedné firmy vzhledem k cenám substitučních produktů jiných firem je v rámci monopolně konkurenčního odvětví velmi vysoká, stejně jako cenová elasticita poptávky po produkci každé z firem.
• Vstup do odvětví – existují určité překážky, která však pro většinu firem nejsou nepřekonatelné.
Maximalizace zisku monopolistické firmy v krátkém období
Individuální poptávková křivka je velmi elastická. Při zjišťování optimálního výstupu vychází firma z rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů. Obr. str. 294
Pokud celkové příjmy poklesnou pod úroveň celkových nákladů:
• Pokud jsou průměrné příjmy vyšší než průměrné variabilní náklady, doporučuje se minimalizovat ztráty pokračováním ve výrobě. Obr. str. 296
• Pokud celkové příjmy jsou menší než variabilní náklady, doporučuje se uzavřít firmu. Obr. str. 297
Maximalizace zisku monopolistické firmy v dlouhém období
Pokud firmy realizují krátkodobý ekonomický zisk, pak se jeho existence stane impulsem pro vstup řady jiných firem. Tržní poptávku potom zabezpečuje větší počet firem, takže na každou z nich připadá menší část trhu, což se projevuje v posunu individuální poptávkové křivky doleva + poptávková křivka se stane ještě elastičtější. Individuální poptávková křivka se bude posunovat doleva dolů tak dlouho, dokud se nevyrovná cena s dlouhodobými průměrnými náklady. Obr. str. 298
V dlouhém období dochází k prosazování tendence k nulovému ekonomickému zisku.
Chamberlinův model monopolistické konkurence
Vznikl v roce 1933. Pracuje s pojmem výrobková skupina a s větším počtem křivek poptávky. Výrobkovou skupinu chápeme jako skupinu firem vyrábějících podobné výrobky. Existence výrobkové skupiny je podmíněna třemi předpoklady:
1. velkým počtem firem vyrábějících diferencovaný produkt
2. rozhodovací nezávislostí firem
3. totožností nákladových a poptávkových křivek všech firem ve skupině
Model pracuje se dvěma typy poptávkových křivek:
1. Křivka poptávky, která v sobě odráží předpoklad, že ostatní firmy ve skupině na rozhodnutí jedné firmy o změně ceny nebudou reagovat. Pokud jedna firma cenu sníží a ostatní firmy cenu svých výrobků nezmění, lze očekávat relativně velký nárůst objemu prodejů první firmy, která nižší cenou odláká některé zákazníky ostatních firem ze stejné výrobkové skupiny. Tato křivka poptávky je velmi elastická.
2. Křivka poptávky, která vyjadřuje předpoklad, že všechny ostatní firmy mění ceny současně s tou firmou, která ke změně ceny přistoupila jako první. Při snížení ceny vzrostou prodeje firmy méně než v 1. případě. Tato křivka poptávky je méně elastická než předcházející.
Obr. str. 300
Křivka poptávky v 1. případě je pouze jakousi očekávanou poptávkou. Křivka poptávky v 2. případě je skutečnou poptávkovou křivkou.
Při výrobě dlouhodobého optimálního výstupu realizuje firma nulový ekonomický zisk. Musí platit, že:
• Křivka LAC se dotýká křivky očekávané poptávky
• Křivka skutečné poptávky protíná bod dotyku křivky očekávané poptávky a křivky LAC
Obr. str. 302
Efektivnost monopolistické konkurence
Nižší výrobní efektivnost firmy v monopolistické konkurenci v porovnání s konkurencí dokonalou je spojována s převisem výrobní kapacity. Firmy operující v monopolisticky konkurenčním odvětví jsou příliš malé na to, aby vyráběly s nejnižšími jednotkovými náklady.
Alokační neefektivnost monopolistické konkurence je analogická s případem monopolu. Firmy stanovují cenu nad úrovní mezních nákladů.
15) Bariéry konkurence a vznik monopolu. Rozhodování monopolu o ceně a produkci.
Mikroekonomie
15. Bariéry konkurence a vznik monopolu. Rozhodování monopolu o ceně a produkci.
Nedokonalá konkurence představuje situaci, kdy je na trhu alespoň jeden prodávající nebo kupující, který může ovlivnit tržní cenu. V rámci nedokonalé konkurence na straně nabídky rozlišujeme tři typy tržní struktury (monopol, oligopol a monopolní konkurence)
Hlavní příčiny vedoucí ke vzniku monopolu
Monopolní trh je charakterizován přítomností jediného nabízejícího. Jiné firmy na tento trh buď vstoupit nechtějí, nebo nemohou. Nemožnost příchodu na trh je spojena s tzv. překážkami (bariérami) vstupu do odvětví. Hlavní překážky vstupu do odvětví:
• Průměrné náklady určité firmy dosahují svého minima při větším výstupu, než žádá tržní poptávka (přičemž cena je vyšší než průměrné náklady). Případ, kdy tržní poptávku může uspokojovat svou produkcí jedna firma s nižšími průměrnými náklady, než kdyby bylo v odvětví více menších firem, nazýváme přirozený monopol. Obr. str. 265
• Kontrola zdrojů, nezbytných pro výrobu, jednou firmou.
• Stát může udělit určité firmě výsadní právo vyrábět daný statek.
• Právní restrikce v podobě patentů, ochranných práv autorů apod.
Charakteristické rysy monopolu
V důsledku totožnosti produkce monopolu jako jediného výrobce v odvětví s výstupem celého odvětví je totožná individuální a tržní poptávková křivka. Monopol si může zvolit jakoukoliv kombinaci výstupu a ceny podél křivky poptávky. Monopol je cenovým tvůrcem
Volba optimálního výstupu monopolu
Při rozhodování o velikosti výstupu, jehož výroba je spojena s realizací maximálního zisku, vychází monopol z maximalizace rozdílu mezi celkovými příjmy a celkovými náklady, resp. z rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů. Příjmy vykazují specifika plynoucí z klesající poptávkové křivky (Aby monopol prodal dodatečnou jednotku výstupu, snižuje nejen cenu této poslední jednotky, ale všech jednotek výstupu. Mezní příjem proto klesá rychleji než cena).
Obr. str. 269
Podstatným rysem chování monopolu je, že optimální výstup není zpravidla vyráběn s minimálními průměrnými náklady.
Stanovení ceny monopolu
Monopol musí vzít v úvahu poptávkovou křivku. Rovnovážná tržní cena bude převyšovat jak mezní příjmy, tak mezní náklady odpovídající optimálnímu výstupu monopolu. Rozdíl mezi cenou a mezními náklady je ovlivněn cenovou elasticitou poptávky, a to nepřímo úměrně.
• Monopol by měl vyrábět pouze tak velký výstup, kterému odpovídá elastická část poptávkové křivky (ePD - 1)
• Čím elastičtější bude tržní poptávka, tím menší bude převis ceny nad mezními náklady
Vyjádření velikosti ceny: P = MC / (1 + (1 / ePD))
Tvorba cen přirážkou
Ke zjištěným průměrným nákladům je přičtena zisková přirážka „m“.
M = (P – AC) / AC
Pokud předpokládáme, že firma vyrábí dlouhodobý optimální výstup, tedy s minimálními LAC (v bodě minima LAC platí rovnost LMC = LAC) lze upravit rovnici:
m = (P – MC) / MC
Při výrobě optimálního výstupu platí MR = MC, a proto:
m = (P – MR) / MR
Vyjádříme-li mezní příjem pomocí jeho vztahu k elasticitě poptávky:
m = - 1 / (1 + ePD)
Monopolní zisk
Monopol může zisk realizovat i v dlouhém období.
Křivka nabídky monopolu
Křivku nabídky monopolu není možno graficky znázornit. Neexistuje jediný vztah mezi cenou a nabízeným množstvím.
Cenová diskriminace
Cílem cenové diskriminace je získání přebytku spotřebitele a jeho přeměna v dodatečný zisk firmy. Podstatou cenové diskriminace je stanovení rozdílných cen stejných výrobků, aniž by k tomu vedly nákladové důvody. Jde o stanovení různých cen (různým spotřebitelům nebo různých množství) z jiných než nákladových příčin.
Cenová diskriminace prvního stupně
Diskriminace podle spotřebitelů, kdy monopol stanoví každému spotřebiteli maximální cenu, kterou je ochoten zaplatit za každou koupenou jednotku (Reservation Price). Monopol získává celý přebytek spotřebitele. Obr. str. 276
Cenová diskriminace druhého stupně
Stanovení různých cen za různá kumulovaná množství daného statku. Multi-Part Pricing. Monopol může získat část přebytku spotřebitele. Obr. str. 277
Cenová diskriminace třetího stupně
Rozdělení spotřebitelů na dvě nebo více skupin, z nichž každá má svou vlastní poptávkovou křivku. Nutné podmínky:
• Musí existovat kritérium rozdělení spotřebitelů do různých skupin. Tímto kritériem jsou výrazné rozdíly v cenové elasticitě poptávky po daném produktu.
• Není možný vzájemný prodej mezi spotřebiteli.
Rozhodování firmy je determinováno:
• Celkový výstup rozděluje monopol mezi jednotlivé skupiny spotřebitelů tak, aby jeho mezní příjem z prodeje části výstupu každé skupině byl stejný: MR1 = MR2. Kdyby tomu tak nebylo a mezní příjem monopolu z prodeje první skupině by byl větší než mezní příjem z prodeje druhé skupině, přesunula by firma část výstupu z druhé do první skupiny, čímž by se snížila cena první skupiny a vzrostla cena druhé skupiny.
• Mezní příjem z prodeje každé skupině je stejně velký jako mezní náklady: MR1 = MC = MR2. Kdyby mezní příjem z prodeje oběma skupinám spotřebitelů byl stejný, ale současně větší než mezní náklady, firma by mohla zvýšit zisk zvětšením výstupu, což by vedlo k poklesu cen u obou skupin spotřebitelů, takže mezní příjem u obou skupin by poklesl a vyrovnal by se se zvětšenými mezními náklady.
Celkový zisk: (Q1, Q2) = TR1 (Q1) + TR2 (Q2) – TC (Q1 + Q2)
Nutné podmínky maximalizace zisku:
• / Q1 = TR1 / Q1 - TC / Q1 = 0
MR1 = MC
• / Q2 = TR2 / Q2 - TC / Q2 = 0
MR2 = MC
Obr. str. 281
Cena pro skupinu spotřebitelů s méně elastickou poptávkou je vyšší než cena pro skupinu spotřebitelů s elastičtější poptávkou.
Pokud předpokládáme, že MR1 = MR2, potom také platí:
P1 * (1 + (1 / ePD1)) = P2 * (1 + (1 / ePD2))
Některé další formy cenové diskriminace
Diskriminace v čase – v různém čase jsou spotřebitelům, rozděleným do skupin v závislosti na elasticitě jejich poptávky, stanoveny různé ceny. Obr. str. 283
Specifickou formou cenové diskriminace v čase je stanovení cen ve špičkách. V důsledku kapacitních omezení v období zvýšené spotřeby dochází k růstu mezních nákladů. Proto jsou ve špičkách zvyšovány ceny. Není zde uplatňována podmínka: MR1 = MC = MR2. Obr. str. 284
Bilaterální monopol a monopson
Pokud je tržní nabídka představována výstupem jediné firmy (monopolu), a poptávka jediným kupujícím (monopson), nazýváme tuto situaci bilaterální monopol.
15. Bariéry konkurence a vznik monopolu. Rozhodování monopolu o ceně a produkci.
Nedokonalá konkurence představuje situaci, kdy je na trhu alespoň jeden prodávající nebo kupující, který může ovlivnit tržní cenu. V rámci nedokonalé konkurence na straně nabídky rozlišujeme tři typy tržní struktury (monopol, oligopol a monopolní konkurence)
Hlavní příčiny vedoucí ke vzniku monopolu
Monopolní trh je charakterizován přítomností jediného nabízejícího. Jiné firmy na tento trh buď vstoupit nechtějí, nebo nemohou. Nemožnost příchodu na trh je spojena s tzv. překážkami (bariérami) vstupu do odvětví. Hlavní překážky vstupu do odvětví:
• Průměrné náklady určité firmy dosahují svého minima při větším výstupu, než žádá tržní poptávka (přičemž cena je vyšší než průměrné náklady). Případ, kdy tržní poptávku může uspokojovat svou produkcí jedna firma s nižšími průměrnými náklady, než kdyby bylo v odvětví více menších firem, nazýváme přirozený monopol. Obr. str. 265
• Kontrola zdrojů, nezbytných pro výrobu, jednou firmou.
• Stát může udělit určité firmě výsadní právo vyrábět daný statek.
• Právní restrikce v podobě patentů, ochranných práv autorů apod.
Charakteristické rysy monopolu
V důsledku totožnosti produkce monopolu jako jediného výrobce v odvětví s výstupem celého odvětví je totožná individuální a tržní poptávková křivka. Monopol si může zvolit jakoukoliv kombinaci výstupu a ceny podél křivky poptávky. Monopol je cenovým tvůrcem
Volba optimálního výstupu monopolu
Při rozhodování o velikosti výstupu, jehož výroba je spojena s realizací maximálního zisku, vychází monopol z maximalizace rozdílu mezi celkovými příjmy a celkovými náklady, resp. z rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů. Příjmy vykazují specifika plynoucí z klesající poptávkové křivky (Aby monopol prodal dodatečnou jednotku výstupu, snižuje nejen cenu této poslední jednotky, ale všech jednotek výstupu. Mezní příjem proto klesá rychleji než cena).
Obr. str. 269
Podstatným rysem chování monopolu je, že optimální výstup není zpravidla vyráběn s minimálními průměrnými náklady.
Stanovení ceny monopolu
Monopol musí vzít v úvahu poptávkovou křivku. Rovnovážná tržní cena bude převyšovat jak mezní příjmy, tak mezní náklady odpovídající optimálnímu výstupu monopolu. Rozdíl mezi cenou a mezními náklady je ovlivněn cenovou elasticitou poptávky, a to nepřímo úměrně.
• Monopol by měl vyrábět pouze tak velký výstup, kterému odpovídá elastická část poptávkové křivky (ePD - 1)
• Čím elastičtější bude tržní poptávka, tím menší bude převis ceny nad mezními náklady
Vyjádření velikosti ceny: P = MC / (1 + (1 / ePD))
Tvorba cen přirážkou
Ke zjištěným průměrným nákladům je přičtena zisková přirážka „m“.
M = (P – AC) / AC
Pokud předpokládáme, že firma vyrábí dlouhodobý optimální výstup, tedy s minimálními LAC (v bodě minima LAC platí rovnost LMC = LAC) lze upravit rovnici:
m = (P – MC) / MC
Při výrobě optimálního výstupu platí MR = MC, a proto:
m = (P – MR) / MR
Vyjádříme-li mezní příjem pomocí jeho vztahu k elasticitě poptávky:
m = - 1 / (1 + ePD)
Monopolní zisk
Monopol může zisk realizovat i v dlouhém období.
Křivka nabídky monopolu
Křivku nabídky monopolu není možno graficky znázornit. Neexistuje jediný vztah mezi cenou a nabízeným množstvím.
Cenová diskriminace
Cílem cenové diskriminace je získání přebytku spotřebitele a jeho přeměna v dodatečný zisk firmy. Podstatou cenové diskriminace je stanovení rozdílných cen stejných výrobků, aniž by k tomu vedly nákladové důvody. Jde o stanovení různých cen (různým spotřebitelům nebo různých množství) z jiných než nákladových příčin.
Cenová diskriminace prvního stupně
Diskriminace podle spotřebitelů, kdy monopol stanoví každému spotřebiteli maximální cenu, kterou je ochoten zaplatit za každou koupenou jednotku (Reservation Price). Monopol získává celý přebytek spotřebitele. Obr. str. 276
Cenová diskriminace druhého stupně
Stanovení různých cen za různá kumulovaná množství daného statku. Multi-Part Pricing. Monopol může získat část přebytku spotřebitele. Obr. str. 277
Cenová diskriminace třetího stupně
Rozdělení spotřebitelů na dvě nebo více skupin, z nichž každá má svou vlastní poptávkovou křivku. Nutné podmínky:
• Musí existovat kritérium rozdělení spotřebitelů do různých skupin. Tímto kritériem jsou výrazné rozdíly v cenové elasticitě poptávky po daném produktu.
• Není možný vzájemný prodej mezi spotřebiteli.
Rozhodování firmy je determinováno:
• Celkový výstup rozděluje monopol mezi jednotlivé skupiny spotřebitelů tak, aby jeho mezní příjem z prodeje části výstupu každé skupině byl stejný: MR1 = MR2. Kdyby tomu tak nebylo a mezní příjem monopolu z prodeje první skupině by byl větší než mezní příjem z prodeje druhé skupině, přesunula by firma část výstupu z druhé do první skupiny, čímž by se snížila cena první skupiny a vzrostla cena druhé skupiny.
• Mezní příjem z prodeje každé skupině je stejně velký jako mezní náklady: MR1 = MC = MR2. Kdyby mezní příjem z prodeje oběma skupinám spotřebitelů byl stejný, ale současně větší než mezní náklady, firma by mohla zvýšit zisk zvětšením výstupu, což by vedlo k poklesu cen u obou skupin spotřebitelů, takže mezní příjem u obou skupin by poklesl a vyrovnal by se se zvětšenými mezními náklady.
Celkový zisk: (Q1, Q2) = TR1 (Q1) + TR2 (Q2) – TC (Q1 + Q2)
Nutné podmínky maximalizace zisku:
• / Q1 = TR1 / Q1 - TC / Q1 = 0
MR1 = MC
• / Q2 = TR2 / Q2 - TC / Q2 = 0
MR2 = MC
Obr. str. 281
Cena pro skupinu spotřebitelů s méně elastickou poptávkou je vyšší než cena pro skupinu spotřebitelů s elastičtější poptávkou.
Pokud předpokládáme, že MR1 = MR2, potom také platí:
P1 * (1 + (1 / ePD1)) = P2 * (1 + (1 / ePD2))
Některé další formy cenové diskriminace
Diskriminace v čase – v různém čase jsou spotřebitelům, rozděleným do skupin v závislosti na elasticitě jejich poptávky, stanoveny různé ceny. Obr. str. 283
Specifickou formou cenové diskriminace v čase je stanovení cen ve špičkách. V důsledku kapacitních omezení v období zvýšené spotřeby dochází k růstu mezních nákladů. Proto jsou ve špičkách zvyšovány ceny. Není zde uplatňována podmínka: MR1 = MC = MR2. Obr. str. 284
Bilaterální monopol a monopson
Pokud je tržní nabídka představována výstupem jediné firmy (monopolu), a poptávka jediným kupujícím (monopson), nazýváme tuto situaci bilaterální monopol.
14) Utváření rovnováhy v podmínkách dokonalé konkurence a rovnováha firmy.
Mikroekonomie
14. Utváření rovnováhy v podmínkách dokonalé konkurence a rovnováha firmy.
Nabídka dokonale konkurenčního odvětví v krátkém období
Křivka nabídky odvětví je dána horizontálním součtem krátkodobých křivek nabídky všech firem v odvětví při jakékoliv ceně (přepokládáme konstantní ceny vstupů). Faktory ovlivňující křivku nabídky dokonale konkurenčního odvětví v krátkém období: počet firem v odvětví, velikost výstupu každé z nich a determinanty mezních nákladů každé firmy.
Dochází-li na trhu k růstu ceny, každá z firem se bude snažit zvětšovat svůj výstup. Aby mohla vyrobit větší výstup, bude muset najmout větší množství toho vstupu, který je v krátkém období variabilní. Toto zvýšení poptávky všech firem může vyvolat růst ceny variabilního vstupu. Došlo by k růstu nákladů každé firmy, který by se projevil v posunu křivky mezních nákladů směrem nahoru. Křivka nabídky odvětví by potom byla strmější než za předpokladu neměnných cen vstupů. Obr. str. 243
Míra, v jaké firmy v odvětví reagují změnou svého výstupu na změnu tržní ceny, je elasticita nabídky v krátkém období: ePS = (Q / Q) / (P / P) = (Q / P) * (P / Q)
Rovnováha dokonale konkurenčního odvětví v krátkém období
Rovnováha dokonale konkurenčního odvětví v krátkém období nastává pokud se při krátkodobé rovnovážné ceně rovná poptávané a nabízené množství daného statku. Obr. str. 245
Rovnovážná cena plní dvě důležité funkce:
• Firmy maximalizující zisk budou vyrábět takový výstup, pro který platí rovnost P* = MC
• Při tržní rovnovážné ceně P* se jednotlivci maximalizující užitek rozhodují, jakou část svého důchodu vynaloží na nákup daného statku.
Hlavními faktory způsobujícími změny tržní nabídky (posun tržní křivky nabídky) jsou změny cen vstupů, změny technologií, očekávání výrobců a změna počtu firem na daném trhu. Pokud se nabídka posune doprava dolů, potom vliv tohoto posunu na změnu rovnovážné ceny a rovnovážného množství bude záviset na elasticitě tržní poptávky:
• Velmi neelastická tržní poptávka – relativně velký pokles rovnovážné tržní ceny a malý růst rovnovážného množství
• Velmi elastická tržní poptávka – poměrně malý pokles rovnovážné tržní ceny a poměrně velký růst rovnovážného množství
Hlavní faktory způsobující změny tržní poptávky: změny důchodu spotřebitelů, jejich preferencí, očekávání a ceny substitutů a komplementů. Posun křivky tržní poptávky doprava nahoru – změna rovnovážné tržní ceny a množství bude ovlivněna elasticitou nabídky:
• Tržní nabídka neelastická – podstatný růst rovnovážné tržní ceny a velmi malý růst rovnovážného množství
• Elastická tržní nabídka – velmi malý růst rovnovážné ceny a podstatné zvýšení rovnovážného množství
Dochází-li na dokonale konkurenčním trhu k současným změnám nabídky a poptávky, bude výsledná změna tržní rovnováhy ovlivněna elasticitou tržní nabídky a poptávky a relací jejich posunů.
Nabídka dokonale konkurenčního odvětví v dlouhém období
Křivku nabídky dokonale konkurenčního odvětví v dlouhém období (LIS) získáme jako soubor dlouhodobých rovnovážných bodů odvětví vznikajících v průsečících posunující se poptávkové křivky a krátkodobých křivek nabídky.
Reakci firmy a odvětví na změnu v tržní poptávce rozlišujeme z krátkodobého a dlouhodobého hlediska. V krátkém období je reakcí změna nabízeného množství na základě vyrovnávání ceny s mezními náklady. V dlouhém období firmy do odvětví přicházejí nebo z něj odcházejí, což způsobuje posun krátkodobé tržní nabídky a formování nové rovnovážné ceny, při které firmy realizují nulový ekonomický zisk.
Křivka LIS v případě konstantních cen vstupů
Obr. str. 250
Růst tržní poptávky:
V krátkém období, kdy je počet firem v odvětví konstantní, dojde k růstu tržní ceny, každá z firem zvýší svůj výstup a bude realizovat ekonomický zisk.
V dlouhém období vede existence ekonomického zisku k přílivu nových firem do odvětví, což způsobí růst nabídky odvětví. Tržní cena bude klesat tak dlouho, dokud firmy nebudou realizovat nulový ekonomický zisk.
Křivka nabídky odvětví v dlouhém období má tvar přímky rovnoběžné s osou x. Její vzdálenost od osy x je dána úrovní ceny, která se rovná minimálním dlouhodobým průměrným nákladům.
Křivka LIS v případě rostoucích cen vstupů
Obr. str. 252
Růst poptávky po daném statku vede k posunu křivky tržní poptávky doprava. Firmy budou realizovat ekonomický zisk, což povede k příchodu nových firem do odvětví. To povede k růstu poptávky po vstupech a následně k růstu jejich ceny. Dojde k posunu nákladových křivek každé z firem nahoru. Příliv firem do odvětví bude trvat tak dlouho, dokud doprava se posunující křivka tržní nabídky nesníží rovnovážnou tržní cenu na úroveň, při níž je ekonomický zisk firem nulový. Rostoucí křivka LIS.
Křivka LIS v podmínkách klesajících cen vstupů
Obr. str. 254
Růst tržní poptávky vede ke krátkodobému zvýšení tržní ceny, což umožní stávajícím firmám v odvětví realizovat ekonomický zisk. Do odvětví přicházejí nové firmy a expanze odvětví vyvolá pokles nákladů (nákladové křivky se posunou směrem dolů). Poměrně velký ekonomický zisk bude podnětem pro příchod dalších firem do odvětví. Ten ustane, až doprava dolů se posunující krátkodobá křivka tržní nabídky stlačí tržní cenu na úroveň dlouhodobých průměrných nákladů každé firmy, takže ekonomický zisk každé z nich bude roven nule. Klesající křivka LIS.
Elasticita tržní nabídky v dlouhém období
Dlouhodobá elasticita nabídky vyjadřuje poměr procentní změny dlouhodobého výstupu odvětví a procentní změny ceny: (Q / Q) / (P / P) = (Q / P) * (P / Q)
• Odvětví s konstantními náklady – křivka LIS dokonale elastická – koeficient dlouhodobé elasticity nabídky roven nekonečnu
• Odvětví s rostoucími náklady – rostoucí křivka LIS – koeficient dlouhodobé elasticity nabídky dosahuje kladných hodnot
• Odvětví s klesajícími náklady – křivka LIS klesající – koeficient dlouhodobé elasticity nabídky má zápornou hodnotu
Nastolení tržní rovnováhy v dlouhém období
Počet firem odpovídající rovnováze odvětví: n = QT / Q*, QT – rovnovážný výstup odvětví, Q* - dlouhodobý optimální výstup reprezentativní firmy.
14. Utváření rovnováhy v podmínkách dokonalé konkurence a rovnováha firmy.
Nabídka dokonale konkurenčního odvětví v krátkém období
Křivka nabídky odvětví je dána horizontálním součtem krátkodobých křivek nabídky všech firem v odvětví při jakékoliv ceně (přepokládáme konstantní ceny vstupů). Faktory ovlivňující křivku nabídky dokonale konkurenčního odvětví v krátkém období: počet firem v odvětví, velikost výstupu každé z nich a determinanty mezních nákladů každé firmy.
Dochází-li na trhu k růstu ceny, každá z firem se bude snažit zvětšovat svůj výstup. Aby mohla vyrobit větší výstup, bude muset najmout větší množství toho vstupu, který je v krátkém období variabilní. Toto zvýšení poptávky všech firem může vyvolat růst ceny variabilního vstupu. Došlo by k růstu nákladů každé firmy, který by se projevil v posunu křivky mezních nákladů směrem nahoru. Křivka nabídky odvětví by potom byla strmější než za předpokladu neměnných cen vstupů. Obr. str. 243
Míra, v jaké firmy v odvětví reagují změnou svého výstupu na změnu tržní ceny, je elasticita nabídky v krátkém období: ePS = (Q / Q) / (P / P) = (Q / P) * (P / Q)
Rovnováha dokonale konkurenčního odvětví v krátkém období
Rovnováha dokonale konkurenčního odvětví v krátkém období nastává pokud se při krátkodobé rovnovážné ceně rovná poptávané a nabízené množství daného statku. Obr. str. 245
Rovnovážná cena plní dvě důležité funkce:
• Firmy maximalizující zisk budou vyrábět takový výstup, pro který platí rovnost P* = MC
• Při tržní rovnovážné ceně P* se jednotlivci maximalizující užitek rozhodují, jakou část svého důchodu vynaloží na nákup daného statku.
Hlavními faktory způsobujícími změny tržní nabídky (posun tržní křivky nabídky) jsou změny cen vstupů, změny technologií, očekávání výrobců a změna počtu firem na daném trhu. Pokud se nabídka posune doprava dolů, potom vliv tohoto posunu na změnu rovnovážné ceny a rovnovážného množství bude záviset na elasticitě tržní poptávky:
• Velmi neelastická tržní poptávka – relativně velký pokles rovnovážné tržní ceny a malý růst rovnovážného množství
• Velmi elastická tržní poptávka – poměrně malý pokles rovnovážné tržní ceny a poměrně velký růst rovnovážného množství
Hlavní faktory způsobující změny tržní poptávky: změny důchodu spotřebitelů, jejich preferencí, očekávání a ceny substitutů a komplementů. Posun křivky tržní poptávky doprava nahoru – změna rovnovážné tržní ceny a množství bude ovlivněna elasticitou nabídky:
• Tržní nabídka neelastická – podstatný růst rovnovážné tržní ceny a velmi malý růst rovnovážného množství
• Elastická tržní nabídka – velmi malý růst rovnovážné ceny a podstatné zvýšení rovnovážného množství
Dochází-li na dokonale konkurenčním trhu k současným změnám nabídky a poptávky, bude výsledná změna tržní rovnováhy ovlivněna elasticitou tržní nabídky a poptávky a relací jejich posunů.
Nabídka dokonale konkurenčního odvětví v dlouhém období
Křivku nabídky dokonale konkurenčního odvětví v dlouhém období (LIS) získáme jako soubor dlouhodobých rovnovážných bodů odvětví vznikajících v průsečících posunující se poptávkové křivky a krátkodobých křivek nabídky.
Reakci firmy a odvětví na změnu v tržní poptávce rozlišujeme z krátkodobého a dlouhodobého hlediska. V krátkém období je reakcí změna nabízeného množství na základě vyrovnávání ceny s mezními náklady. V dlouhém období firmy do odvětví přicházejí nebo z něj odcházejí, což způsobuje posun krátkodobé tržní nabídky a formování nové rovnovážné ceny, při které firmy realizují nulový ekonomický zisk.
Křivka LIS v případě konstantních cen vstupů
Obr. str. 250
Růst tržní poptávky:
V krátkém období, kdy je počet firem v odvětví konstantní, dojde k růstu tržní ceny, každá z firem zvýší svůj výstup a bude realizovat ekonomický zisk.
V dlouhém období vede existence ekonomického zisku k přílivu nových firem do odvětví, což způsobí růst nabídky odvětví. Tržní cena bude klesat tak dlouho, dokud firmy nebudou realizovat nulový ekonomický zisk.
Křivka nabídky odvětví v dlouhém období má tvar přímky rovnoběžné s osou x. Její vzdálenost od osy x je dána úrovní ceny, která se rovná minimálním dlouhodobým průměrným nákladům.
Křivka LIS v případě rostoucích cen vstupů
Obr. str. 252
Růst poptávky po daném statku vede k posunu křivky tržní poptávky doprava. Firmy budou realizovat ekonomický zisk, což povede k příchodu nových firem do odvětví. To povede k růstu poptávky po vstupech a následně k růstu jejich ceny. Dojde k posunu nákladových křivek každé z firem nahoru. Příliv firem do odvětví bude trvat tak dlouho, dokud doprava se posunující křivka tržní nabídky nesníží rovnovážnou tržní cenu na úroveň, při níž je ekonomický zisk firem nulový. Rostoucí křivka LIS.
Křivka LIS v podmínkách klesajících cen vstupů
Obr. str. 254
Růst tržní poptávky vede ke krátkodobému zvýšení tržní ceny, což umožní stávajícím firmám v odvětví realizovat ekonomický zisk. Do odvětví přicházejí nové firmy a expanze odvětví vyvolá pokles nákladů (nákladové křivky se posunou směrem dolů). Poměrně velký ekonomický zisk bude podnětem pro příchod dalších firem do odvětví. Ten ustane, až doprava dolů se posunující krátkodobá křivka tržní nabídky stlačí tržní cenu na úroveň dlouhodobých průměrných nákladů každé firmy, takže ekonomický zisk každé z nich bude roven nule. Klesající křivka LIS.
Elasticita tržní nabídky v dlouhém období
Dlouhodobá elasticita nabídky vyjadřuje poměr procentní změny dlouhodobého výstupu odvětví a procentní změny ceny: (Q / Q) / (P / P) = (Q / P) * (P / Q)
• Odvětví s konstantními náklady – křivka LIS dokonale elastická – koeficient dlouhodobé elasticity nabídky roven nekonečnu
• Odvětví s rostoucími náklady – rostoucí křivka LIS – koeficient dlouhodobé elasticity nabídky dosahuje kladných hodnot
• Odvětví s klesajícími náklady – křivka LIS klesající – koeficient dlouhodobé elasticity nabídky má zápornou hodnotu
Nastolení tržní rovnováhy v dlouhém období
Počet firem odpovídající rovnováze odvětví: n = QT / Q*, QT – rovnovážný výstup odvětví, Q* - dlouhodobý optimální výstup reprezentativní firmy.
Předpoklady tvorby organizační struktury
Identifikace činností nutných pro dosažení cíle podniku a jejich seskupení do organizačních jednotek tak, aby bylo možno je co nejlépe provést. Rozdělení, přesné definování a přidělení toků spojených s fungováním podniku jednotlivcům, resp. skupinám, představuje organizaci.
Ze specializace vyplývá rozdělení odpovědnosti. Odpovědnost by měla odpovídat pravomoci. Ten, kdo je odpovědný za určitý úkol, musí mít pravomoc činit kroky a disponovat prostředky
k jeho splnění.
Při tvorbě organizační struktury je třeba rozhodovat podle situace podniku o:
- způsobu tvorby organizačních jednotek
- způsobu provázání vytvořených organizačních jednotek
Způsob tvorby organizačních jednotek
1) Funkcionalizace, kdy jde o specializace podle podnikových funkcí. To předpokládá orientaci organizačních jednotek na vykonávání specializované činnosti.
vedení podniku
konstrukce zásobování výroba prodej správa
Ze specializace vyplývá rozdělení odpovědnosti. Odpovědnost by měla odpovídat pravomoci. Ten, kdo je odpovědný za určitý úkol, musí mít pravomoc činit kroky a disponovat prostředky
k jeho splnění.
Při tvorbě organizační struktury je třeba rozhodovat podle situace podniku o:
- způsobu tvorby organizačních jednotek
- způsobu provázání vytvořených organizačních jednotek
Způsob tvorby organizačních jednotek
1) Funkcionalizace, kdy jde o specializace podle podnikových funkcí. To předpokládá orientaci organizačních jednotek na vykonávání specializované činnosti.
vedení podniku
konstrukce zásobování výroba prodej správa
Povinnost tvorby základního kapitálu
Základní kapitál může být vytvářen resp. rozšiřován
- vklady podnikatele a společníků, resp. Získáním tichého společníka,
- přijetím nových členů společnosti,
- prodejem akcií.
Minimální rozsah základního kapitálu, potřebného pro založení společnosti je ze zákona definován u kapitálových společností a u družstva.
Finanční možnosti
• Jedná se především o možnost zvýšení či snížení vl. kapitálu a přístup k cizímu kapitálu.
• Přístup k cizímu kapitálu je závislý především na výši kapitálu, míře ručení společníků a předpisech, které zajišťují jistotu věřitelů.
Administrativní náročnosta rozsah výdajů
Administrativní náročnost je spojena především s úpravou podmínek, za kterých podnik vzniká.
Zákaz konkurence
Jedná se o možnost společníků a zaměstnanců společnosti a družstva podnikat ve stejném předmětu činnosti.
- vklady podnikatele a společníků, resp. Získáním tichého společníka,
- přijetím nových členů společnosti,
- prodejem akcií.
Minimální rozsah základního kapitálu, potřebného pro založení společnosti je ze zákona definován u kapitálových společností a u družstva.
Finanční možnosti
• Jedná se především o možnost zvýšení či snížení vl. kapitálu a přístup k cizímu kapitálu.
• Přístup k cizímu kapitálu je závislý především na výši kapitálu, míře ručení společníků a předpisech, které zajišťují jistotu věřitelů.
Administrativní náročnosta rozsah výdajů
Administrativní náročnost je spojena především s úpravou podmínek, za kterých podnik vzniká.
Zákaz konkurence
Jedná se o možnost společníků a zaměstnanců společnosti a družstva podnikat ve stejném předmětu činnosti.
Teorie podnikatelského objevování
• Účastnící trhu se potýkají s tím, že si nejsou
vědomi strategických plánů ostatních
- přílišný pesimizmus
- přílišný optimizmu
• Koncept konkurence v TPO obsahuje pouze
jednu podmínku – svobodný vstup na trh
Teorie podnikatelského objevování
• Umožňuje zkoumat:
• ekonomii reklamy
• ekonomii protimonopolního hospodářství
• ekonomii blahobytu
• ekonomii socialismu
INSTITUCIONÁLNÍ EKONOMIE – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA
Institucionální ekonomie – ek. člověk
• Smluvní člověk (contractual man)
• Omezená racionalita
• Transakční náklady
• Oportunizmus
vědomi strategických plánů ostatních
- přílišný pesimizmus
- přílišný optimizmu
• Koncept konkurence v TPO obsahuje pouze
jednu podmínku – svobodný vstup na trh
Teorie podnikatelského objevování
• Umožňuje zkoumat:
• ekonomii reklamy
• ekonomii protimonopolního hospodářství
• ekonomii blahobytu
• ekonomii socialismu
INSTITUCIONÁLNÍ EKONOMIE – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA
Institucionální ekonomie – ek. člověk
• Smluvní člověk (contractual man)
• Omezená racionalita
• Transakční náklady
• Oportunizmus
Učebnicová teorie cen
• Model vidí svět v neustále dosahovaných
stavech rovnováhy
• → vylučuje tedy mechanismy, které by takový
stav umožnily
Nerealističnost teor. hl. Proudu
• Předpoklady rozhodování jednotlivců
• Podmínky „dokonalé konkurence“
Předpoklady rozhodování jednotlivců
• Teprve v reálném rozhodovacím procesu jednotlivec určuje své cíle
• Je v podmínkách radikální nejistoty
Podmínky „dokonalé“ konkurence
• Neexistují dokonalé informace
• Neexistuje 唴 množství kupujících
a prodávajících
stavech rovnováhy
• → vylučuje tedy mechanismy, které by takový
stav umožnily
Nerealističnost teor. hl. Proudu
• Předpoklady rozhodování jednotlivců
• Podmínky „dokonalé konkurence“
Předpoklady rozhodování jednotlivců
• Teprve v reálném rozhodovacím procesu jednotlivec určuje své cíle
• Je v podmínkách radikální nejistoty
Podmínky „dokonalé“ konkurence
• Neexistují dokonalé informace
• Neexistuje 唴 množství kupujících
a prodávajících
Monopolistická konkurence
• Camberlin se snažil „zreálnit“ DK modelem
monopolistické konkurence
• Podstatně to však neovlivnilo hl. vysvětlovací
blok nkl teorie
Nkl model mie
• Je nereálný
• Ale je používán ke kritice fungování reálného
konkurenčního trhu
• TPO nechce zpochybnit tento analytický
model
• Upozorňuje na „daň“ placenou za eleganci
nkl modelu
Teorie podnikatelského objevování
• Vysvětluje trhy na záležitostech, které jsou
z učebnicového modelu odstraněny
• Důležitá teze:
Trh nemá v žádném okamžiku povahu
dočasné rovnováhy
monopolistické konkurence
• Podstatně to však neovlivnilo hl. vysvětlovací
blok nkl teorie
Nkl model mie
• Je nereálný
• Ale je používán ke kritice fungování reálného
konkurenčního trhu
• TPO nechce zpochybnit tento analytický
model
• Upozorňuje na „daň“ placenou za eleganci
nkl modelu
Teorie podnikatelského objevování
• Vysvětluje trhy na záležitostech, které jsou
z učebnicového modelu odstraněny
• Důležitá teze:
Trh nemá v žádném okamžiku povahu
dočasné rovnováhy
Učebnicová teorie cen
• Konkurenční prostředí = rychlé vyčištění trhů
• Konkurenční prostředí = vyrovnání mezi trhy
• Každý účastník zná:
- Rozhodnutí všech za všech cen
- Rozhodnutí, jejž jsou skutečně činěna a všemi
• To vede k přímé maximalizaci
• Tento model je užitečný k analytickým účelům
- Je ale nerealistický
- Je vnitřně rozporný
Učebnicová teorie cen
• Vysvětlování rovnováhy je zacyklené
• Dokazuje se to, co je v předpokladech
• Dokonalé informace jsou předpokladem a
• „zapříčiňují“ „dokonalost informací“
• Tento model tedy nevysvětluje rovnováhu,
ale je modelem již dosažené rovnováhy
• Model vylučuje nespokojenost či lítost
rozhodovatelů
• Konkurenční prostředí = vyrovnání mezi trhy
• Každý účastník zná:
- Rozhodnutí všech za všech cen
- Rozhodnutí, jejž jsou skutečně činěna a všemi
• To vede k přímé maximalizaci
• Tento model je užitečný k analytickým účelům
- Je ale nerealistický
- Je vnitřně rozporný
Učebnicová teorie cen
• Vysvětlování rovnováhy je zacyklené
• Dokazuje se to, co je v předpokladech
• Dokonalé informace jsou předpokladem a
• „zapříčiňují“ „dokonalost informací“
• Tento model tedy nevysvětluje rovnováhu,
ale je modelem již dosažené rovnováhy
• Model vylučuje nespokojenost či lítost
rozhodovatelů
Externality
• míra v níž může společnost směňovat dvě zboží převyšuje míru, v níž mohou být směňovány soukromě
• soukromý sektor má tendenci vyrábět ze společenského hlediska příliš moc výrobků se zápornými externalitami a příliš málo s kladnými
Záporné externality
• společenské mezní náklady = vlastní mezní náklady výroby + externí mezní náklady
• SMC = MC + EMC
Kladné externality
• společenský mezní užitek = soukromý mezní užitek + externí mezní užitek
• SMU = D + EMU
• soukromý sektor má tendenci vyrábět ze společenského hlediska příliš moc výrobků se zápornými externalitami a příliš málo s kladnými
Záporné externality
• společenské mezní náklady = vlastní mezní náklady výroby + externí mezní náklady
• SMC = MC + EMC
Kladné externality
• společenský mezní užitek = soukromý mezní užitek + externí mezní užitek
• SMU = D + EMU
Vliv přerozdělování na ekonomiku a společnost¨
• různé pohledy
- liberální
- kolektivistický (socialistický)
• snižování disponibilního důchodu společnosti
• administrativní náklady
• vliv na pracovní úsilí a podnikavost
• snižování úspor a investic
• co je vidět a co není vidět
NEOKLASICKÁ EKONOMIE – TRŽNÍ SELHÁNÍ A ZÁSAHY STÁTU
Tržní selhání
• nedokonalá konkurence
• externality
• veřejné statky
• nedokonalá informace
- liberální
- kolektivistický (socialistický)
• snižování disponibilního důchodu společnosti
• administrativní náklady
• vliv na pracovní úsilí a podnikavost
• snižování úspor a investic
• co je vidět a co není vidět
NEOKLASICKÁ EKONOMIE – TRŽNÍ SELHÁNÍ A ZÁSAHY STÁTU
Tržní selhání
• nedokonalá konkurence
• externality
• veřejné statky
• nedokonalá informace
Nedokonalá konkurence
• jakákoli monopolní síla umožňující určování ceny
• poptávka nenalézá ekvivalent na dané možnosti výrobní technologie
• zdroje nejsou efektivně rozmisťovány (z pohledu „celospolečenské efektivnosti“
Externality
• efekt přelévání
• výroba či spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady či přínosy subjektu jiného bez vyrovnání
• kladné externality
• záporné externality
Externality
• cena zboží není schopna vyjádřit jeho společenskou hodnotu
• společenská mezní míra transformace produktu (SMRPT) – míra, ve které může společnost transformovat jedno zboží ve druhé – se musí shodovat se společenskou mezní mírou substituce (SMRS) – míra, ve které si společnost přeje směňovat jedno zboží za druhé
• ale ekonomické subjekty berou v úvahu pouze své soukromé míry transformace a substituce
• poptávka nenalézá ekvivalent na dané možnosti výrobní technologie
• zdroje nejsou efektivně rozmisťovány (z pohledu „celospolečenské efektivnosti“
Externality
• efekt přelévání
• výroba či spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady či přínosy subjektu jiného bez vyrovnání
• kladné externality
• záporné externality
Externality
• cena zboží není schopna vyjádřit jeho společenskou hodnotu
• společenská mezní míra transformace produktu (SMRPT) – míra, ve které může společnost transformovat jedno zboží ve druhé – se musí shodovat se společenskou mezní mírou substituce (SMRS) – míra, ve které si společnost přeje směňovat jedno zboží za druhé
• ale ekonomické subjekty berou v úvahu pouze své soukromé míry transformace a substituce
Monopson
• opak monopolu
• trh na němž je pouze jeden kupující
Oligopol
• několik firem v odvětví
• diferencovaný produkt
• bariéry vstupu umožňující firmám stanovit cenu nad MC
• chování oligopolních firem je ovlivněno jejich vzájemnou závislostí
Smluvní oligopol
Oligopol s dominantní firmou
Monopolní konkurence
• velký počet firem v odvětví
• diferencovaný produkt
• neexistence bariér vstupu firem do odvětví
• trh na němž je pouze jeden kupující
Oligopol
• několik firem v odvětví
• diferencovaný produkt
• bariéry vstupu umožňující firmám stanovit cenu nad MC
• chování oligopolních firem je ovlivněno jejich vzájemnou závislostí
Smluvní oligopol
Oligopol s dominantní firmou
Monopolní konkurence
• velký počet firem v odvětví
• diferencovaný produkt
• neexistence bariér vstupu firem do odvětví
Monopolní konkurence v krátkém období
Monopolní konkurence v dlouhém období
Alternativní cíle firmy
• uspokojivá výše zisku
• podíl na trhu
• dlouhodobé přežití
• růst a expanze firmy
Manažerské teorie firmy
• jednoduchý model:
- užitek manažerů:
• zisk
• vedlejší výhody
• počet podřízených
• rozsah spravovaných prostředků
- maximalizace užitku manažerů
• model firmy maximalizující obrat
Alternativní cíle firmy
• uspokojivá výše zisku
• podíl na trhu
• dlouhodobé přežití
• růst a expanze firmy
Manažerské teorie firmy
• jednoduchý model:
- užitek manažerů:
• zisk
• vedlejší výhody
• počet podřízených
• rozsah spravovaných prostředků
- maximalizace užitku manažerů
• model firmy maximalizující obrat
NEOKLASICKÁ EKONOMIE – TYPY KONKURENCE
Monopol
• existence jediného výrobce v odvětví
• diferenciace produktu
• bariéry vstupu do odvětví
• produkce monopolu je produkcí celého odvětví
• rovnovážná produkce → maximální zisk
• optimum → MC = MR
Rovnováha monopolu
Monopol
• v podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka
• neexistuje jednoznační vztah mezi cenou a množstvím
• monopol může nabízet různá množství při stejné ceně či stejné množství při různých cenách
Rovnováha monopolu
• existence jediného výrobce v odvětví
• diferenciace produktu
• bariéry vstupu do odvětví
• produkce monopolu je produkcí celého odvětví
• rovnovážná produkce → maximální zisk
• optimum → MC = MR
Rovnováha monopolu
Monopol
• v podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka
• neexistuje jednoznační vztah mezi cenou a množstvím
• monopol může nabízet různá množství při stejné ceně či stejné množství při různých cenách
Rovnováha monopolu
Monopol
• v podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka
• neexistuje jednoznační vztah mezi cenou a množstvím
• monopol může nabízet různá množství při stejné ceně či stejné množství při různých cenách
Lernerův index
• měří monopolní sílu
• monopolní síla: schopnost stanovit cenu nad mezními náklady
• L = 0 dokonalá konkurence
• L = 1 „dokonalý“ monopol
„Neefektivita“ monopolu
Regulace monopol
• antitrustové zákony
• daňová politika
• státní vlastnictví
• cenová regulace
• neexistuje jednoznační vztah mezi cenou a množstvím
• monopol může nabízet různá množství při stejné ceně či stejné množství při různých cenách
Lernerův index
• měří monopolní sílu
• monopolní síla: schopnost stanovit cenu nad mezními náklady
• L = 0 dokonalá konkurence
• L = 1 „dokonalý“ monopol
„Neefektivita“ monopolu
Regulace monopol
• antitrustové zákony
• daňová politika
• státní vlastnictví
• cenová regulace
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)