4) MONETARISMUS

MONETARISMUS

nabídka peněz je hlavním určujícím faktorem krátkodobých pohybů nominálního GNP a v dlouhém období představuje hlavní určující faktor
považuje úlohu peněz za ústřední pro makroekonomickou teorii
věnuje velkou pozornost určujícím faktorům agregátní nabídky a poptávky
stát by se měl vyvarovat zasahování do tržních sil
obhajuje maximální spoléhání na tržní síly
Důchodová rychlost oběhu peněz = poměr celkového nominálního GNP k zásobě peněz; rychlost oběhu peněz měří míru, s jakou se zásoba peněz obrací relativně k celkovému důchodu nebo národnímu produktu
Kvantitativní teorie cen = ceny se pohybují proporcionálně s nabídkou peněz

změna nabídky peněz vede ke změně agregátní poptávky:
M roste - i klesá - I, C a X roste - AD roste - reálný GNP a P roste
M klesá - i roste - I, C, X klesá - AD klesá - GNP a P klesají

Nepřímé nástroje monetární politiky:
1. operace na volném trhu - dochází k růstu (poklesu) rezerv komerčních bank a ke změně peněžní zásoby

2. povinné minimální rezervy - jejich změnou ovlivňuje centrální banka peněžní nabídku

3. diskontní sazba - centrální banka ovlivňuje úvěrové schopnosti komerčních bank (a tím i nabídku peněz) prostřednictvím úvěru, které komerčním bankám poskytuje; d. s. = úrok

Přímé nástroje monetární politiky - nejsou v rozvinutých ekonomikách běžně používány:
1. úvěrové limity, tj. stanovení maximálně možného objemu úvěrů, které může komerční banka poskytnout
2. omezení objemu úvěrů, které poskytuje CB komerčním bankám
3. administrativní omezení přílivu nebo odlivu peněz ze nebo do zahraničí
4. převádění depozit vládních institucí z komerčních bank na účty CB

SOUDOBÝ MONETARISMUS
vyvinul se po 2. světové válce, iniciátorem byl Milton Friedman z Chicaga a jeho spolupracovníci
nadměrně zdůrazňovali fiskální politiku
období vrcholu 1979-1981
operuje v rámci kvantitativní teorie cen a opírá se o analýzu trendů rychlosti oběhu peněz

Klíčové body:
1. nabídka peněz je hlavní determinantou růstu nominálního GNP
2. ceny a mzdy jsou relativně pružné
3. soukromý sektor je stabilní

Učebnicová teorie cen

• Model vidí svět v neustále dosahovaných
stavech rovnováhy
• → vylučuje tedy mechanismy, které by takový
stav umožnily

Nerealističnost teor. hl. Proudu
• Předpoklady rozhodování jednotlivců
• Podmínky „dokonalé konkurence“

Předpoklady rozhodování jednotlivců
• Teprve v reálném rozhodovacím procesu jednotlivec určuje své cíle
• Je v podmínkách radikální nejistoty

Podmínky „dokonalé“ konkurence
• Neexistují dokonalé informace
• Neexistuje 唴 množství kupujících
a prodávajících

Učebnicová teorie cen

• Konkurenční prostředí = rychlé vyčištění trhů
• Konkurenční prostředí = vyrovnání mezi trhy
• Každý účastník zná:
- Rozhodnutí všech za všech cen
- Rozhodnutí, jejž jsou skutečně činěna a všemi
• To vede k přímé maximalizaci
• Tento model je užitečný k analytickým účelům
- Je ale nerealistický
- Je vnitřně rozporný

Učebnicová teorie cen
• Vysvětlování rovnováhy je zacyklené
• Dokazuje se to, co je v předpokladech
• Dokonalé informace jsou předpokladem a
• „zapříčiňují“ „dokonalost informací“
• Tento model tedy nevysvětluje rovnováhu,
ale je modelem již dosažené rovnováhy
• Model vylučuje nespokojenost či lítost
rozhodovatelů

Vyjadřování rentability

Tři varianty fondové rentability
1) hr. zisk / výr. fondy v PC
2) hr. zisk / výr. fondy v ZC
3) čistý zisk / vl. prostředky fy

Rentabilita úhrnných vložených prostředků
= čistý zisk + čisté N úroky
úhrnné vložené prostředky
- variantou je rent. dlouhodobě vložených prostředků

Rentabilita vl. zdrojů
= čistý zisk / vl. zdroje

Ziskovost produkce
= čistý zisk + čisté N úroky
tržby

Rentabilita vloženého kapitálu (ROCE)
= zisk / vložený kapitál

Dvě fáze ocenění

Dvě fáze ocenění
(před. u nových produktů)
1) fáze zavedení – zaváděcí poplatek (kabel. televize; telefonní přípojka)
2) fáze provozní – provozovací N vč. N na údržbu (poplatky za televizní provoz)


4.4 Vnitropodnikové ceny
= cena, kterou se oceňují zásoby při převodech mezi HS
- může být shodná s cenou VO

Cenová politika v krocích
1) pečlivé odhadnutí tržního cíle – přežití, maximalizace zisku, prodeje,…
2) určení poptávky – podle P křivek; určení cenové pružnosti P
3) odhad N – musí zahrnovat i zisk, rizika,…; využití N funkcí
4) analýza konkurenčních cen a konkurenční N
5) výběr jedné z metod tvorby ceny
6) určení konečné ceny

5 Statistika cen, rozbory cenového vývoje

5 Statistika cen, rozbory cenového vývoje
- pomocí cenových indexů
- chování spotřebitele je určováno POPTÁVKOVOU FUNKCÍ – závisí na ceně produktu, ceně ostatních spotřebitel. fcí, velikosti důchodu, spotřebitelských preferencích
- nutné je také zhodnocení pružnosti poptávky
Kapitola 5 – Rentabilita


5.1 Rentabilita jako ekonomická kategorie

Pojetí rentability
- široké (obecné) – technická, ekonomická či mimoekonomická výhodnost
- užší (technické) – ukazatel, jehož výchozí veličinou je zisk

Cesty ke zvýšení rentability
1) snížení vl. N výroby
2) strukturální změny ve výrobě



5.2 Vyjadřování rentability

V ČITATELI JE VŽDY ZISK
a) fondová – dělíme výrobními fondy
b) nákladová – dělíme vl. N výroby
c) mzdová – dělíme PMz

Způsoby stanovení ceny

B/ přístup
- odvozením
- VO ceny ze zahr. cenových relací (srovnává podobné výrobky domácí se zahr.)
- VO ceny z ceny dosahované vývozem pro zahr. trhy (vychází ze skutečné ceny nebo z
kvalifikovaného odhadu)
- ze vzájemné relace VO a MO ceny – jestliže vychází VO cena příliš vysoká
- parametrický způsob
- cenové řady – pro výrobky funkčně shodné nebo konstrukčně i technol. podobné
- cenové ukazatele – cena závisí na několika užitných parametrech (jde o shrnutí několika paralelních cen. řad)
- bodovací způsob – bodové ohodnocení vlastností výrobků; u chem. průmyslu
- kalkulační způsoby
- cenové normativy – ocenění podle podrobné kalkulace, sazba zisku je pevná
- stavebnicový způsob – cena = součet konstrukčních prvků výrobku
- kalkulační porovnání – vychází z vyjádření rozdílů jednotlivých položek cenové kalkulace nového a porovnatelného výrobku (vč. nepřímých N)

Světová cena
= souhrnná úroveň běžných TC sjednaných za konkrétních podmínek, bez podmiňovacích vazeb
- mezinárodní hodnota se větš. liší od hodnot v jednotlivých zemích
- důležité: platební podmínky, dodací podmínky, cena na příslušném trhu, clo
- komoditní burzy
- dvoukolonový systém celních sazeb: preferenční sazby (země s doložkou nejvyšších výhod) + všeobecné tarify

Tvorba ceny nového výrobku

Tvorba ceny nového výrobku

Z čeho se vychází
- náklady na výrobu a odbyt
- situace na trhu
- státní cenová politika
- kalkulační pravidla

Řeší se dva okruhy problémů
1. jakým způsobem určit cenu nových výrobků
2. jak provádět změny stanovené ceny

Devět MAR kombinací strategie ceny a objemu výroby
cena
vysoká střední nízká

objem výroby vysoký 1. premiérová strategie 2. strategie vysokých výkonů 3. strategie velmi vysokých výkonů
střední 4. předražená strategie 5. průměrná strategie 6. strategie dobrých výkonů
nízký 7. odtržená strategie 8. falešně úsporná strategie 9. úsporná strategie

Cenová informační soustava

Členění cenové inf. soustavy

A/ zdroj informací
- technické a ekonomické
- správní,…

B/ stupeň řízení
- federální cen. úřad
- cen. příslušné orgány republik
- rezortní ministerstva
- úřady
- firmy
- jednotlivci,…

C/ účel
- prognózování a plánování cen
- tvorba cen
- analýza a kontrola cen

- použití matematicko-statistických metod – indexy
- Jednotná klasifikace prům. oborů a výrobků – více než 9000 položek ze 414 oborů

Úvod do cenových kalkulací

Úvod do cenových kalkulací

Dva druhy kalkulačních propočtů
-- propočet ekonom. preference a rovnováhy
- vyplývá ze vztahu mezi výrobcem a jeho odběrateli
- hodnotí ekonomickou účelnost realizovaných důchodů
-- kalkulační propočty při vl. výrobě produktů
- hodnocení hospodárnosti a účelnosti vynaložených výr. činitelů

V podmínkách TE cena vstupuje jako pevná vnější veličina.
Cenové orgány mohou stanovit ceny
- maximální (nepřekročitelné)
- pevné (nelze je měnit)
- minimální (nelze je snížit)


4.2 Způsoby stanovení ceny
A/orientace
- nákladově orientovaná tvorba ceny - cena vychází z úrovně N a ziskové přirážky
- poptávkově orientovaná tvorba ceny – založena na očekávané hodnotě produktu
- konkurenčně orientovaná tvorba ceny – výrobce reaguje na změny cen konkurence

Funkce ceny

Funkce ceny
regulační – vliv na chování příslušného subjektu
stimulační – stimulace zvyšování efektivnosti výroby, snižování N, nové technologie
alokační (rozdělovací) – působí na rozdělování mater. a peněž. zdrojů v dané výrobě
racionalizační – nákladová problematika (snižování N)
rozdělovací a přerozdělovací – strukturalizace ceny (rozložení na jednotlivé složky) + hodnotový přesun (zvýšení cen vstupů  snížení zisku)

Různé typy ceny
velkoobchodní, nákupní, maloobchodní, tržní (kupní), "zvláštní obliby", brutto, netto, netnetto, pořizovací, vnitropodniková, pevná, minimální, maximální, volná, konkurenční, nabídková, plánová, nákladová, kontraktní (smluvní), stínová (duální)

Tři zákl. otázky řešené na trhu
co – jak - pro koho

Dva kroky vytvoření ceny
1. určení ceny výrobku
2. provádění cenových změn

Cenová soustava a její rozvoj

Cenová soustava a její rozvoj okruh VO cen- před. oblast materiální výroby
- cena, za kterou výrobce prodává své výrobky
-- okruh nákupních cen
- ceny prvovýrobců na počátku realizace obch. vztahů
-- okruh MO cen
- ceny, za něž se nakupuje na vnitřním trhu
- souvisí s oblastí konečné spotřeby
- ceny za služby poskytované soukromým osobám, obyvatelstvu, tarify os. dopravy
-- okruh kupních (smluvních) cen
- vytvořen z cen
-- za které dodávali tuzemští dodavatelé své výrobky na vývoz
-- zahraničních výrobců pro tuzemské dodavatele
- nyní i pro vnitrostátní ceny práce a konaných služeb

+ tarify v dopravě a spojích
+ ceny stavebních a montážních prací
+ odbytové ceny (představují mezičlánek v D-O vztazích, pokud přímé spojení není výhodné)
+ obchodní ceny (prodává se za ně zboží do vnitřní obch. sítě

prozatímní cena – přechodná, platná v období, kdy nelze stanovit fakturací konečnou cenu
přechodně platná cena – omezena časově nebo množstevně (pro překonání zvýšených N)
smluvní cena – vyjádřena jako vzájemná dohoda mezi výrobcem a zákazníkem

Cenová informační soustava

Cenová informační soustava

Informační systém
- je tvořen souborem prvků a činností, jejich vlastností a vzájemných vztahů, které umožňují přenos informací
- musí mít 1 inf. vstup a min. 1 inf. výstup

Dvě stránky informace
- kvantitativní – míra určitosti, uspořádanosti, snižuje neurčitost
- kvalitativní – pojetí obsahu zprávy, význam a účel informace

Požadavky na cenovou inf. soustavu
- sledovat a vyjadřovat vývoj cen, cen. úrovní, cen. relací – v tuzemsku i v zahraničí
- sledovat působení cen na efektivnost a hospodárnost – u výrobních i územních celků
- poskytovat podklady pro tvorbu cen nových výrobků
- poskytovat podklady pro prognózování vývoje cen
- poskytovat podklady pro kontrolu cen
- poskytovat technické a ekonomické informace o cenách,…

Pojetí ceny v TE

Základní principy TE
- užitečnost – podtrhuje prioritní význam spotřeby jako konečného ověření účelnosti zhotovení výrobku a zpětné aktivní působení na výrobu
- rovnováha – vyjadřuje předpoklad ekonomické stability
- preference – motivují při optimálním výběru pro uspokojování zájmů a cílů jednotlivých ekonom. subjektů

Podmínky
1. existence plně fungujícího volného trhu (působení tržního mechanizmu)
2. dominantním cílem podniku je maximalizace zisku


3.3 Funkce ceny, druhy cen
- patří mezi zákl. ekonomické kategorie
- charakterizuje míru vzájemné směnitelnosti jednotlivých užitných hodnot
- je výsledkem vztahů mezi N a P

Skladba ceny
1. základní složky
1.1. přenesená zvěčnělá práce (N na materiál, suroviny, podíl na hodnotě strojů,…)
1.2. samostatný přínos výrobce (MzN)
2. další složky
2.1. čistý důchod, zisk nebo jeho část, DPH
2.2. srážky či přirážky obch. či odbyt. organizací


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

Vývoj typů cen

1 Vývoj typů cen
Cena pro…
- spotřebitele je souhrnem fin. prostředků, které musí vynaložit na získání produktu
- výrobce je výrazným nástrojem, který tvoří jeho příjmy, je součástí MAR strategie

Vývoj v čase
1) centralistický model
- cena se skládá z hodnoty vynaložených N + část odpovídající zhodnocení těchto N na úrovni nadproduktu (projevuje se jako zisk)

2) hodnotový typ ceny
- zisk se zahrnuje proporcionálně k vynaloženým mzdám
- nepostihuje vybavenost výroby zákl. fondy

3) nákladový typ ceny
- vychází ze struktury výr. N + zahrnuje N rentabilitu
- nedostatky: zvyšování ceny je uplatňováno růstem mat. N a snahou používat "levnější" výr. prostředky

4) výrobní typ ceny
- složky mat. a MzN respektuje v plné výši; složka výr. fondů je redukována fondovou rentabilitou (Ø mírou zisku vztaženou k výr. fondům)

5) vícekanálový typ ceny
- cena má záviset na více základnách

Pojetí ceny v TE

2 Pojetí ceny v TE
- cena se tvoří na trhu
- spotřebitelé rozhodují pomocí peněžních hlasů
- cena je střetem zájmu výrobců a zákazníka
- snahou ekonomů je dosáhnout rovnováhy mezi N a P  určit úroveň rovnovážné ceny
- obecně platí, že spotřebitel nakupuje více produktů při nižších cenách

Zákonitosti
1. P > N - cena roste
2. P < N - cena klesá
3. růst ceny - růst N, pokles P
4. pokles ceny - pokles N, růst P
5. cena má tendenci ustálit se na úrovni, kdy se vyrovnává N a P

Co ovlivňuje pohyb cen
- mzdová politika v zemi prodejce (potenciální fin. zdroje)
- dostatek devizových prostředků na dovoz zahr. produktů (dotváření konk. prostředí)
- N na provoz prodejních jednotek (N na nájemné, energii, dopravné,…)
- nezbytné výdaje ob. na ZSP, školství (omezení fin. zdrojů obyvatelstva)
- daňová politika
- kulturně politické tradice a zvyklosti