„bezhierarchická“ organizace

Zde by bylo přesnější hovořit o změně koordinačního mechanismu (resp. systému řízení a
komunikačního systému) a nikoliv o zrušení hierarchického uspořádání podniku. Hierarchie
nezanikne, tak jako nikdy nezanikne dělba pravomoci a manažeři. Hierarchie usnadňuje
spolupráci při plnění cílů podniku, tzn. Umožňuje realizaci „velkých“ úkolů.

Přímým nákladem je, pokud mohu jednoznačně naznačit že souvislosti s daným produktem nebo výrobkem jednoznačně souvisí např. vyrábím auta a mám 2 technologické linky fabie a octavie, jednotlivé linky dostávají mzdu (přímý náklad) energie není přímý náklad taktéž voda, olej, čím můžu dát více v podniku přímých nákladů tím je to pro mě lepší
Nepřímé náklady rozvrhuji pomocí:
1) Celkových přímých nákladů (toto kritérium si stanoví podnik ve vnitropodnikové směrnici)
2) Počítám nepřímé náklady na jednu korunu mezd

Metody kalkulace je tzv. druhá fáze kalkulace (k jednotlivým výrobkům přiřadím přímé a nepřímé náklady a druhá fáze je že je vlastně propočítávám) Předběžná (abych se nějak v procesu výroby řídil)
1)odečítací metoda (hl. a vedlejší produkt)
2) dělící neboli prostá
3) poměrových čísel (máme zde více hlavních výrobků a stanovíme poměry jednotlivých výrobků)
4) metoda zakázková (uděláme zakázku a kalkulujeme náklad na danou zakázku)

Všeobecný kalkulační vzorec

1. Přímý materiál
2. Přímé mzdy
3. Ostatní přímé náklady
4. Výrobní (provozní) režie
Vlastní náklady výroby - položky 1 - 4
5. Správní režie
Vlastní náklady výkonu - položky 1 - 5
6. Odbytové náklady
Úplné vlastní náklady výkonu - položky 1 - 6
7. Zisk (ztráta)
Cena výkonu


Členění kalkulace nákladů (dle způsobu zpracování)
Předběžná - slouží k naplánování nákladů a tržeb podniku.
Výsledná – slouží k zhodnocení dodržení naplánovaných nákladů a tržeb.

Metody kalkulace

Kalkulace dělením
- prostá
- stupňovitá
- s poměrovými čísly
Kalkulace přirážková
Kalkulace ve sdružené výrobě - zůstatková (odečítací) metoda, rozčítací metoda, metoda
kvantitativní výtěž
Kalkulace rozdílová (metoda standardních nákladů, metoda normová)
Rentabilita
Prostřednictvím rentability hospodářské činnosti je hodnoceno dosahování zisku podnikem.
Její úroveň lze kvantifikovat absolutním ukazatelem, poměrovými ukazateli.
Nejvýznamnějším ukazatelem je kapitálová míra rentability, označovaná také jako míra
zisku nebo výnosnost vloženého kapitálu.

Rentabilita celkového kapitálu
Slouží k hodnocení celkové ekonomické efektivnosti podniku.
Výpočet:
rentabilita celkového kapitálu = zisk před odpočtem úroků a daní / celková aktiva
rentabilita celkového kapitálu = [zisk po zdanění +úroky ( 1 - d)] / celková aktiva
(d = sazba daně ze zisku)

Rentabilita vlastního kapitálu

informuje o výnosnosti kapitálu, vloženého do podniku jeho vlastníky.
Je definována: rentabilita vlastního kapitálu = zisk po zdanění / vlastní jmění

Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálHodnocení výnosnosti dlouhodobých zdrojů a to jak vlastních, tak cizích.
rentabilita dlouhodobého kapitálu = [ zisk po zdanění +úroky ( 1 - d) ] / [vl. jmění + dl. cizí zdroje]
Podává informaci o výnosnosti všech investorů.
výnosová míra rentability = zisk po zdanění / výnosy
rentabilita tržeb = zisk po zdanění / tržby
nákladová míra rentability = zisk po zdanění / náklady

Rozpočty
Rozpočet je plán, jehož pomocí zjišťujeme náklady a výnosy podniku nebo vnitropodnikových útvarů.

Rozdíly mezi rozpočtem a kalkulací
Rozpočet
- vypočítává se pro určité období
- je zaměřen na náklady a výnosy
- u nákladů je prvořadé hledisko odpovědnosti
- týká se vnitropodnikového útvaru
- je podrobnější v režijních nákladech

Kalkulace
- vypočítává se pro určitý úsek výrobků
- je zaměřena na náklady
- u nákladů je prvořadé hledisko účelu jejich vynaložení a místa vzniku
- týká se výkonů (výrobků, služeb)
- režijní náklady shrnuje do globálních položek

Degresivní odpisy

Roční odpis v prvním roce: vstupní pořizovací cena/koeficient pro 1. Rok odepisování

Roční odpis v dalších letech: (zůstatková cena X 2)/koeficient – počet let,kdy byl majetek odp.


Účetní odpisy
Lineární
Degresivní
Progresivní

Kalkulace nákladů
K řízení nákladů je nezbytné jejich sledování i z hlediska věcného, tj. podle výkonů. To je úkolem kalkulací vlastních nákladů.
Kalkulace nákladů je písemný přehled jednotlivých složek nákladů a jejich úhrn na kalkulační jednici.
Kalkulační jednice je určitý výkon vymezený měřící jednotkou.
Jednotlivé složky nákladů se vyčíslují v kalkulačních položkách. Doporučené kalkulační položky obsahuje všeobecný kalkulační vzorec, který je používán většinou podniků v České republice.

Kalkulace nákladů:

- rozlišují se podle následujících hledisek:
operativní výchozí
běžné

předběžná plánované čtvrtletní
roční
dle doby propočtové
sestavování (pro nové výrobky)
výsledná
Kalkulace
z hlediska postupná
struktury průběžná

z hlediska úplných nákladů (všechny náklady)
úplných neúplných nákladů (variabilní náklady + příspěvek
nákladů na úhradu fixních nákladů a zisku)

Kalkulace nákladů

- kalkulace nákladů – písemný přehled o jednotlivých položkách nákladů a jejich úhrnu na kalkulační jednici. Většina podniků používá kalkulační vzorec úplných vlastních nákladů

1. přímý materiál přímé
2. přímé mzdy náklady úplné
3. ostatní přímé náklady vlastní
náklady
4. výrobní (provozní režie) nepřímé (režijní) výkonu
5. správní režie náklady
6. odbytová režie


- kalkulace neúplných nákladů – kalkulují se pouze variabilní náklady (jednicové náklady + variabilní režijní náklady). Zbývající se nepromítají do ceny výrobku, ale zahrnují se až do celkového výsledku za určité období.
- Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – rozdíl mezi prodejní cenou výrobku a jeho variabilními náklady.

Rozdělení kalkulací

Rozdělení kalkulací:
• předběžná – pro cenu budoucího období, tzn. že odhadujeme, jaké budeme mít N a zisk
• výsledková – srovnávání skutečnosti s kalkulací předběžnou

Členění nákladů při kalkulaci:
- náklady na 1 výrobek
a) přímé
b) nepřímé

c) fixní
d) variabilní (proporciální, degresivní, progresivní)

Kalkulace přímých nákladů:
- přímý materiál = pořizovací cena zboží, surovin
- lze přesně stanovit na 1 výrobek

př. Restaurace:
- cena za jednotku … na faktuře
- známe druhy surovin a jejich množství (g, ml, ks) na 10 porcí
- pořizovací cenu na 1 porci zjistíme tak, že si rozpočítáme pořizovací ceny jednotlivých surovin na 10 porcí (g převedeme na kg a vynásobíme cenou za jednotku v kg)
- sečteme pořizovací ceny surovin = přímé N na 10 porcí
- přímé N na 1 porci - vydělíme 10

př. Nápoje:
0,7 l …….. 490 Kč
4 cl ……... x Kč
KP ……… 200 %

0,7 l = 70 cl - 490 : 70 = 7 Kč / 1 cl
7 . 4 = 28 Kč ….. 100 %
200 % = 28 . 2 = 56 Kč

Kalkulace nepřímých nákladů

Kalkulace nepřímých nákladů:
- nelze přesně stanovit na 1 výrobek
- musíme rozpočítat, odhadnout

• Metoda přirážkové kalkulace
základna … přímé náklady (přímý materiál, přímé mzdy, materiál + mzdy)
přirážka = nepřímé náklady + zisk (stanoví se jako %, koeficient k základně)
prodejní cena = základna + přirážka

př.
N + zisk vnímaného období . . . . 1 000 000 Kč
přímé N . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 400 000 Kč
přirážka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ? %

základna: přímé N . . . . . . . . . . 400 000 Kč (100%)
nepřímé N + zisk . . 1 000 000 Kč

100% . . . . . . . . 400 000 Kč
x % . . . . . . . . . 600 000 Kč

600
. 100 = 150 % (KP)
400

N + zisk 1 000 000
koeficient k = = = 2,5
přímé N 400 000
Jaká je prodejní cena, jestliže přímé N suroviny jsou 30 Kč?
KP 150% z 30 Kč = 45 Kč
prodejní cena = 30 + 45 = 75 Kč přímé N + přirážka
prodejní cena = přímé N . koeficient
= 30 . 2,5 = 75 Kč

Kalkulace neúplných nákladů, D A Ň O V Á S O U S T A V A

Kalkulace neúplných nákladů
Nedostatkem přirážkové kalkulace je, že nezachycuje změny N při změně objemu výroby.
Neúplné N = fixní N

Postup:
1) Tržby = plán množství . cena
2) Určení variabilních N
3) Výpočet krycího příspěvku (tržby – variabilní N)
- rozdíl obsahuje Fixní N + zisk


D A Ň O V Á S O U S T A V A

= soustava daní v určitém státě
Daň = je to příjem veřejných rozpočtů, který ze zákona (povinně) odčerpává část důchodu subjektu (poplatníka), jsou nenávratné.
Principy daně
- nenávratnost – stát vynaloží daně na potřeby státu, obyvatel)
- solidarita – daně jsou vynaloženy i na potřeby neplátců daní

KALKULACE CEN

kalkulace = zajištění nákladů na 1 výrobek

PRODEJNÍ CENA = náklady + zisk (popřípadě + DPH)
= náklady přímé + kalkulační přirážka
(kalkulační přirážka obsahuje náklady nepřímé a zisk)
KALKULAČNÍ VZOREC = složení prodejní ceny na 1 výrobek
KALKULAČNÍ VZOREC =
přímé náklady na materiál (pořiz. cena zboží, surovin)
+ přímé mzdy (úkolová mzda)
+ ostatní přímé náklady
+ výrobní režie (nepřímé N na výrobu – mzdy, energie, nájem, odpisy DM ve výr. středisku)
+ správní režie (N na správu, mzda správ. zaměstnance, kancelářs. potřeby)
+ prodejní náklady (N na reklamu, mzdy)
= vlastní náklady
+ zisk
= prodejní cena

- tyto položky najdeme v účetnictví

Úvod do cenových kalkulací

Úvod do cenových kalkulací

Dva druhy kalkulačních propočtů
-- propočet ekonom. preference a rovnováhy
- vyplývá ze vztahu mezi výrobcem a jeho odběrateli
- hodnotí ekonomickou účelnost realizovaných důchodů
-- kalkulační propočty při vl. výrobě produktů
- hodnocení hospodárnosti a účelnosti vynaložených výr. činitelů

V podmínkách TE cena vstupuje jako pevná vnější veličina.
Cenové orgány mohou stanovit ceny
- maximální (nepřekročitelné)
- pevné (nelze je měnit)
- minimální (nelze je snížit)


4.2 Způsoby stanovení ceny
A/orientace
- nákladově orientovaná tvorba ceny - cena vychází z úrovně N a ziskové přirážky
- poptávkově orientovaná tvorba ceny – založena na očekávané hodnotě produktu
- konkurenčně orientovaná tvorba ceny – výrobce reaguje na změny cen konkurence

Kalkulace N na základě sazeb N na 1 hodinu činnosti

Kalkulace N na základě sazeb N na 1 hodinu činnosti
R A K O U S K Ý P Ř Í S T U P
- os. N jsou definovány specificky – mohou být přímé i režijní
- rež. N se rozvrhují na předpokládaný počet přímo zúčtovatelných hodin
- os. N = hr. mzdy + platy + učňovské odměny + přídavky + vedlejší os. výdaje (nepřítomnost, soc. pojištění, příspěvek do fondu odstupného)
- časový fond pracovníka (doba přítomnosti) – jednicový zúčtovatelný charakter + hodiny nepřímo zúčtovatelné (zahrnují se do rež. N)
- mat. N i rež. N – běžný postup
- VLASTNÍ KALKULACE HODINOVÉ SAZBY = hr. hodinová odměna (vč. příplatků) + vedlejší os. N + sazba rež. N na hodinu + plánovaná sazba zisku na hodinu
- krycí příspěvek = příspěvek na úhradu


2.7 Zjednodušený výpočet nákladů na zakázku
např.

C = cena zakázky
hp = počet prac. hodin připadajících na danou zakázku
N1h = N na jednu odprac. hodinu příslušným dělníkem (Kč/hod)
hs = počet hodin činnosti daného stroje, zařízení nebo dopr. prostředku
Npr = fin. hodnota příplatků na 1 hodinu činnosti při použití stroje (Kč/hod)
n = počet dělníků, kteří pracují na dané zakázce
m = počet strojů, zařízení či dopr. prostředků, které se svojí činností podílí na dané zakázce

Metody kalkulace

3) Stupňová metoda
- součet N výr. procesů, které se skládají z více technologicky samostatných ukončených úseků (stupňů)
- předmětem jsou i polotovary vl. výroby

4) Zakázková metoda
- nositelem nákladů je zakázka
- kritéria sledovaných N z hlediska místa a času jsou druhořadá
- skut. N zjišťujeme až po dohotovení celého výrobku

Další využívané kalkulace
- kalkulace optimálních N - zjišťuje nejnižší dosažitelnou výši Ø N při dané technologii a plném využití kapacity
- kalkulace proporcionálních N - zjišťuje var. N s předpoklade proporcionálního vývoje
- výpočet celk. Ø N - nerozlišujeme N fixní a variabilní
- maticové kalkulační metody - před. pro jednodušší ekonomické analýzy

Přirážková kalkulace

Přirážková kalkulace
ABSORBČNÍ KALKULACE, KALKULACE PLNÝCH (ÚPLNÝCH) NÁKLADŮ
- přímé N (PM, PMz, další přímé N) + nepřímé N
- nepřímé N jsou stanoveny jako urč. násobek užitého základu (zprav. PMz)
- je vhodné u "zaběhnuté výroby" – vycházíme z ověřených N

Požadavky na základnu
- akceptuje příčinné závislosti vývoje jak položek rež. N, tak zvolené RZ
- stálost poměru vztahu základy a položek rež. N
- stálost RZ, jednoznačně definovatelný rozsah, dostatečně veliká

Charakter RZ
a) materiální – množství SM, spotřeba normohodin, strojových hodin,…
b) peněžní – spotřeba N na PMz, PM, zpracovací N,…

Násobitel = režijní přirážka; vyjadřuje se v %.
Použití PM jako RZ: rozsáhlý sklad; materiálově nákladný produkt.

Členění kalkulace vl. N výroby

Členění kalkulace vl. N výroby

A/ časová souvislost
- předběžné
- dodatečné

B/ funkce pro řízení N
- propočtové
- plánové
- operativní
- výsledné

C/ účel
- postupné (pro jednotlivé výr. fáze)
- průběžné (souhrn N v daném čase)

Pro výpočet vl. N výroby jsou v hosp. praxi využívány KALKULAČNÍ VZORCE.

Metody kalkulace

Metody kalkulace

1) Jednoduché metody
a) prosté dělení
- hromadná výroba jednoho druhu výrobku (stejná technologie)

b) dělení s 1 řadou ekvivalentních čísel
- několik druhů výrobků z jedné suroviny + stejná technologie
- výr. se liší jedním parametrem (např. rozměr)

c) dělení se 2 nebo více řadami ekviv. čísel
- diferenciace podle více hledisek (technologie, hmotnost, jiná surovina)

d) přirážková kalkulace
- několik druhů výrobků s různou skladbou N; rozvrhová základna

e) neúplné N
- zjišťuje reálnou část fin. prostředků připadajících na úhradu fix. N a zisku


2) Fázová metoda
- součet podílů N na postupně probíhající fáze výroby
- ve výr. procesech, které nejsou plynulé (jsou realizovány postupnými fázemi)
- předmětem je konečná výroba
- vl. N se zjišťují součtem podílu N za postupně probíhající fáze výroby

Kalkulace nákladů

Kalkulace nákladů
Kalkulace je chápána jako rozpočet, úvodní pohled, vstupní informace o N práce; jako prostředek sledování čerpání příslušných N.

Základní kalkulace
a) vlastních N (struktura, období jejich vzniku)
b) cenové (pro tvorbu či hodnocení ceny)

Vymezení kalkulace
1) objem kalkulace - CO se oceňuje?
2) obsah kalkulace (rozsah zjišťovaných N)
3) forma kalkulace (struktura N položek)

Jsou využívány pro:
1. oceňování polotovarů vl. výroby, NV, výrobků, prací, služeb
2. stanovení VP ceny
3. jako součást rozpočetnictví - sledování vývoje N položek
4. kontrola a rozbor hospodárnosti výr. procesů
5. sestavování rozpočtu pro části jednotlivých N
6. technickoekonomické propočty (při hodnocení realizačních záměrů, volbě technol. varianty, posouzení hospodárnosti)
7. jako podklad pro:
- komplexní řešení úkolů ve snižování N
- tvorbu a racionální řízení VP cen a jejich statistiku
- výchozí podklady k propočtům efektivnosti realizace inv. záměrů či jednotlivých akcí