Odměňování práce
Odměňování práce představuje ohodnocení výkonu formou mzdy nebo platu.
Plat – se užívá pro pevně stanovenou částku za měsíční výplatní období
Mzda - se užívá v případech, kdy výše odměny závisí na výkonu či odpracovaném čase, je proto pohyblivá.
Užívá se zejména u dělníků.
Časová mzda – se vypočítává podle odpravované doby.
Výpočet: Počet odpracovaných hodin x sazba za hodinu
Úkolová mzda – se počítá podle skutečně provedeného výkonu pracovníka.
Výpočet: Odměna za jednotku výkonu (úkolová mzda) x počet kvalitních jednotek
Úkolová mzda podle stanovené doby se počítá podle výkonové normy času:
Výpočet: Normový čas v hodinách x sazba za hodinu
Tyto základní formy mzdy jsou doplňovány různými formami pobídkové mzdy. Pokud se používá mzda s prémií, je pracovník odměňován základní mzdou časovou nebo úkolovou, ke které se připočítává prémie. Pravidla pro přiznání prémií a jejich výpočet stanoví vedení podniku v prémiovém řádu.
Podklady pro odměňování zaměstnanců jsou obsaženy ve mzdových předpisech a v evidenci o vykonané práci. Na základě zákonných předpisů si zpracovávají podniky vnitřní mzdové předpisy, podle kterých odměňují zaměstnance. Základem mzdových předpisů je tarifní soustava, která zahrnuje katalogy prací a stupnice mzdových tarifů.
Katalog prací – obsahuje určení kvalifikovaných předpokladů v jednotlivých kvalifikačních stupních, tj. zhodnocení složitosti, odpovědnosti a namáhavosti typických pracovních činností.
Stupnice mzdových tarifů – vymezuje tarifní stupně a výši mzdových tarifů, tj. odměny za vymezenou časovou jednotku (hodiny nebo měsíce)
V souvislosti s odměňováním se v praxi používají další pojmy:
1) Mzda (plat) – v peněžní formě
2) Naturální mzda - má formu zboží nebo služeb
3) Hrubá mzda – představuje celkový výdělek zaměstnance před zdaněním
4) Čistá mzda – počítá se jako rozdíl hrubé mzdy, daně z příjmu fyzických osob, pojistného a sociálního zabezpečení a všeobecného zdravotního pojištění.
5) Tarifní mzda – kterou se rozumí nejnižší mzda podle zákonných předpisů
6) Smluvní mzda – tj. mzda dohodnutá individuálně mezi podnikatelem a zaměstnancem
7) Nominální mzda – tj. peněžní částka bez ohledu na to, co za ni lze koupit
8) Reálná mzda – tj. množství zboží nebo služeb, které lze za mzdu koupit
Zobrazují se příspěvky se štítkemmzdy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemmzdy. Zobrazit všechny příspěvky
Všeobecný kalkulační vzorec
1. Přímý materiál
2. Přímé mzdy
3. Ostatní přímé náklady
4. Výrobní (provozní) režie
Vlastní náklady výroby - položky 1 - 4
5. Správní režie
Vlastní náklady výkonu - položky 1 - 5
6. Odbytové náklady
Úplné vlastní náklady výkonu - položky 1 - 6
7. Zisk (ztráta)
Cena výkonu
Členění kalkulace nákladů (dle způsobu zpracování)
Předběžná - slouží k naplánování nákladů a tržeb podniku.
Výsledná – slouží k zhodnocení dodržení naplánovaných nákladů a tržeb.
2. Přímé mzdy
3. Ostatní přímé náklady
4. Výrobní (provozní) režie
Vlastní náklady výroby - položky 1 - 4
5. Správní režie
Vlastní náklady výkonu - položky 1 - 5
6. Odbytové náklady
Úplné vlastní náklady výkonu - položky 1 - 6
7. Zisk (ztráta)
Cena výkonu
Členění kalkulace nákladů (dle způsobu zpracování)
Předběžná - slouží k naplánování nákladů a tržeb podniku.
Výsledná – slouží k zhodnocení dodržení naplánovaných nákladů a tržeb.
Cena volného času
- Cena volného času je to čeho se člověk obětuje, čeho se vzdá – pokud se rozhodne mít volný čas, tj. nepracovat. Chce-li mít více volného času, pak ušlá mzda (kterou by mohl dostávat, kdyby místo volného času pracoval) je jeho obětovaná příležitost. Proto můžeme říci, že mzda je cenou volného času.
- Mzda je nejen cenou za volný čas, nýbrž zároveň i důchodem. Tímto se poptávka po volném čase zásadně odlišuje od poptávky po jiných statcích.
- Při vyšší mzdové sazbě každá hodina práce umožňuje získání většího množství výrobků a služeb, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času, tzn. nahrazovat volný čas prací. Jedná se o tzv. substituční efekt změny mzdové sazby, který vede ke zvyšování nabízeného množství práce.
- S růstem mzdy současně vzroste důchod, a pak si můžeme kupovat více všech statků, včetně volného času, resp. nahrazovat práci volným časem. Důchodový efekt zde působí opačně než u jiných poptávek. Důchodový efekt růstu mzdy vyvolává zvýšení „nákupu“ volného času.
- V případě poptávky po volném času působí oba dva efekty – substituční a důchodový proti sobě, nikoliv stejnoměrně (jako u jiných poptávek). Dopad změny mzdové sazby na nabízené množství práce záleží na tom, který z nich převažuje:
* jestliže převažuje substituční efekt nad důchodovým efektem, pak s růstem mzdové sazby nabízené množství práce roste.
* jestliže převáží důchodový efekt nad substitučním efektem, tak s růstem mzdové sazby nabízené množství práce klesá.
- Mzda je nejen cenou za volný čas, nýbrž zároveň i důchodem. Tímto se poptávka po volném čase zásadně odlišuje od poptávky po jiných statcích.
- Při vyšší mzdové sazbě každá hodina práce umožňuje získání většího množství výrobků a služeb, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času, tzn. nahrazovat volný čas prací. Jedná se o tzv. substituční efekt změny mzdové sazby, který vede ke zvyšování nabízeného množství práce.
- S růstem mzdy současně vzroste důchod, a pak si můžeme kupovat více všech statků, včetně volného času, resp. nahrazovat práci volným časem. Důchodový efekt zde působí opačně než u jiných poptávek. Důchodový efekt růstu mzdy vyvolává zvýšení „nákupu“ volného času.
- V případě poptávky po volném času působí oba dva efekty – substituční a důchodový proti sobě, nikoliv stejnoměrně (jako u jiných poptávek). Dopad změny mzdové sazby na nabízené množství práce záleží na tom, který z nich převažuje:
* jestliže převažuje substituční efekt nad důchodovým efektem, pak s růstem mzdové sazby nabízené množství práce roste.
* jestliže převáží důchodový efekt nad substitučním efektem, tak s růstem mzdové sazby nabízené množství práce klesá.
Nabídka ( z růstu mezd )
nabídka ( z růstu mezd )
- je odvozena od poptávky po volném čase = subjektivní hledisko vyvolávající substituční a důchodový efekt působící proti sobě
- zvýšení mezd zvýší míru partifiace = % potenciálně práceschopného obyvatelstva pracujícího nebo přejícího si pracovat
pozn: platí zde obdobné vztahy jako na dokonale konkurenčních tržních produktů
trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence → deformace E
1) strana nabídky ( S ) = vliv odborných svazů
a) minimální mzdy
b) kolektivní vyjednávání
2) strana poptávky ( D ) = vliv monopolní
3) působí-li současně 1. a 2. = vliv bilaterálního monopolu
1 A )
minimální mzda = mzda nad svou rovnovážnou úrovní
přebytek nabídky pracovních sil
nutnost hledání zaměstnání v konkurenčním odborově neorganizovaném sektoru s velmi nízkými platy
vznik čistého trhu práce
- je odvozena od poptávky po volném čase = subjektivní hledisko vyvolávající substituční a důchodový efekt působící proti sobě
- zvýšení mezd zvýší míru partifiace = % potenciálně práceschopného obyvatelstva pracujícího nebo přejícího si pracovat
pozn: platí zde obdobné vztahy jako na dokonale konkurenčních tržních produktů
trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence → deformace E
1) strana nabídky ( S ) = vliv odborných svazů
a) minimální mzdy
b) kolektivní vyjednávání
2) strana poptávky ( D ) = vliv monopolní
3) působí-li současně 1. a 2. = vliv bilaterálního monopolu
1 A )
minimální mzda = mzda nad svou rovnovážnou úrovní
přebytek nabídky pracovních sil
nutnost hledání zaměstnání v konkurenčním odborově neorganizovaném sektoru s velmi nízkými platy
vznik čistého trhu práce
Výše nemocenské dávky
f) výše nemocenské dávky
1-3 den 25% upraveného DVZ
4-x den 69% upraveného DVZ
Nemocenská dávka je přirážka k ČM!
Př: Pracovní neschopnost 10 dnů
HM – 120 000
Počet dnů 365
DVZ = 120 00: 365 = 329 Kč
Úprava : 90% z 329 Kč = 296 Kč
1-3 den : 25% z 296 = 74 Kč
74+74+74 = 222
4-10 : 69% z 296 = 204*7=1428 celkem:1650
Struktura mzdy
Hrubá mzda (HM)
- sociální pojištění (SP) – 8% z HM zaokrouhlujeme v Kč nahoru
- zdrav. Pojištění (ZP) – 4,5% z HM zaok. v Kč nahoru
- daň z příjmů (Dzp) – po slevě, záloha
= čistá mzda (ČM)
- srážky (strava,manko,výživné)
+ přirážky (nemocenská dávka, cestovní náhrady)
= vyplácená mzda
základ daně = HM-SP-ZP (zaok.na 100 nahoru)
daně = ZD * sazba (tabulka)
daň po slevě = daň-slevy (tabulka)
1-3 den 25% upraveného DVZ
4-x den 69% upraveného DVZ
Nemocenská dávka je přirážka k ČM!
Př: Pracovní neschopnost 10 dnů
HM – 120 000
Počet dnů 365
DVZ = 120 00: 365 = 329 Kč
Úprava : 90% z 329 Kč = 296 Kč
1-3 den : 25% z 296 = 74 Kč
74+74+74 = 222
4-10 : 69% z 296 = 204*7=1428 celkem:1650
Struktura mzdy
Hrubá mzda (HM)
- sociální pojištění (SP) – 8% z HM zaokrouhlujeme v Kč nahoru
- zdrav. Pojištění (ZP) – 4,5% z HM zaok. v Kč nahoru
- daň z příjmů (Dzp) – po slevě, záloha
= čistá mzda (ČM)
- srážky (strava,manko,výživné)
+ přirážky (nemocenská dávka, cestovní náhrady)
= vyplácená mzda
základ daně = HM-SP-ZP (zaok.na 100 nahoru)
daně = ZD * sazba (tabulka)
daň po slevě = daň-slevy (tabulka)
Ostatní složky mzdy
2.Prémie
= za splnění předem stanovených úkolů
- prémiový řád (splnění plánů tržby, kvality…)
3.Odměny
= práce navíc
4.Podíl na zisku
- ze zisku odvedeme státu daň z příjmu
- pro zaměstnance je to část čistého zisku
5.Náhady mzdy
= část mzdy při nepřítomnosti v práci (nemocenské dovolené)
a) dovolené
- min. 4 týdny za kal. Rok (domluva se zaměstnav.)
- vyplácí nám průměrnou mzdu (která vychází z minulého čtvrtletí)
Př: dovolená 7 dnů v březnu
HM z říjnu , list , pros.
Mzda : 16000 + 15000 + 20 000 = 51 000/ 51 000 : 60 = 850
21 + 20 + 19 = 60
= za splnění předem stanovených úkolů
- prémiový řád (splnění plánů tržby, kvality…)
3.Odměny
= práce navíc
4.Podíl na zisku
- ze zisku odvedeme státu daň z příjmu
- pro zaměstnance je to část čistého zisku
5.Náhady mzdy
= část mzdy při nepřítomnosti v práci (nemocenské dovolené)
a) dovolené
- min. 4 týdny za kal. Rok (domluva se zaměstnav.)
- vyplácí nám průměrnou mzdu (která vychází z minulého čtvrtletí)
Př: dovolená 7 dnů v březnu
HM z říjnu , list , pros.
Mzda : 16000 + 15000 + 20 000 = 51 000/ 51 000 : 60 = 850
21 + 20 + 19 = 60
5.Náhrady mzdy
b) pohotovost
- na pracovišti min. 20% z prům. mzdy
- mino pracoviště min. 10% z prům. mzdy
c) nemocenská dávka
- pracovní neschopnost
- ošetřování člena rodiny (např.nemocné dítě, max.nárok být doma je 9 dnů)
- peněžitá pomoc v mateřství
d) výše nemocenské dávky
pro všechny kalendářní dny
- vyměřovací základ / den = HM za 12 kal. Měs.
Počet kalen.dnů
- výpočet platí jen pro prvních 14 dnů
e) úprava daňového vyměřovacího základu
do 510 Kč 90%
510-730 Kč 60% prvních 14 dnů
510-730 100%
510-730 60% 15 – x dnů
- na pracovišti min. 20% z prům. mzdy
- mino pracoviště min. 10% z prům. mzdy
c) nemocenská dávka
- pracovní neschopnost
- ošetřování člena rodiny (např.nemocné dítě, max.nárok být doma je 9 dnů)
- peněžitá pomoc v mateřství
d) výše nemocenské dávky
pro všechny kalendářní dny
- vyměřovací základ / den = HM za 12 kal. Měs.
Počet kalen.dnů
- výpočet platí jen pro prvních 14 dnů
e) úprava daňového vyměřovacího základu
do 510 Kč 90%
510-730 Kč 60% prvních 14 dnů
510-730 100%
510-730 60% 15 – x dnů
Ostatní složky mzdy
Ostatní složky mzdy
1.Příplatky – státem určené (povinné)
- dobrovolné (nepovinné)
a) povinné příplatky
- přesčas 25% průměrné mzdy nebo si vybere náhradní volno
př: prac. Dny : 21 dnů = 168 hod.
odpracované : 180 hod.
přesčas : 12 hod.
čas mzda : 80 Kč/hod.
prům.mzda : 84 Kč/hod.
HM = ZM + PP
ZM = 180 * 80
PP = 12 * 84 * 0,25 = 252
- svátek 100% prům. mzdy
- za noc min. 6 Kč/ hod.
(od 22 – 6 ráno , musíme pracovat min. 3 hodiny, pak nám začne platit přesčas)
- za stížené pracovní podmínky min. 6 Kč/ hod.
b) nepovinné (motivace)
- So, Ne, odpoled., směny
1.Příplatky – státem určené (povinné)
- dobrovolné (nepovinné)
a) povinné příplatky
- přesčas 25% průměrné mzdy nebo si vybere náhradní volno
př: prac. Dny : 21 dnů = 168 hod.
odpracované : 180 hod.
přesčas : 12 hod.
čas mzda : 80 Kč/hod.
prům.mzda : 84 Kč/hod.
HM = ZM + PP
ZM = 180 * 80
PP = 12 * 84 * 0,25 = 252
- svátek 100% prům. mzdy
- za noc min. 6 Kč/ hod.
(od 22 – 6 ráno , musíme pracovat min. 3 hodiny, pak nám začne platit přesčas)
- za stížené pracovní podmínky min. 6 Kč/ hod.
b) nepovinné (motivace)
- So, Ne, odpoled., směny
Mzda
Mzda
- zaměstnanci přísluší mzda za vykonanou práci.
Minimální mzda – nařízená vládou od 1.1 2006 je 7570 kč a od 1.7 2006 7955 kč nižší minimální mzdu mohou dostat mladiství,lidé od 18- 21 let a invalidé
Minimální mzdový tarif – zaměstnavatel musí zařadit zaměstnance do
příslušného tarifního stupně podle vládního
nařízení (zákona) a podle toho vyplácet min.
mzdu
- je 12 tarifních stupňů
Mzdový systém
- způsob odměňování v podniku
určení formy základní mzdy
pohyblivé složky: a) státem určené b) nepovinné
- zaměstnanci přísluší mzda za vykonanou práci.
Minimální mzda – nařízená vládou od 1.1 2006 je 7570 kč a od 1.7 2006 7955 kč nižší minimální mzdu mohou dostat mladiství,lidé od 18- 21 let a invalidé
Minimální mzdový tarif – zaměstnavatel musí zařadit zaměstnance do
příslušného tarifního stupně podle vládního
nařízení (zákona) a podle toho vyplácet min.
mzdu
- je 12 tarifních stupňů
Mzdový systém
- způsob odměňování v podniku
určení formy základní mzdy
pohyblivé složky: a) státem určené b) nepovinné
Formy mzdy
Formy mzdy
1.časová
- zaměstnanec je odměňován podle času práce
- Kč/hod. počet odpracovaných hodin
- Záleží na nadřízeném , jak bude zaměstnance motivovat , aby nedocházelo ke ztrátám.
2.úkolová
- závisí na množství odvedené práce
- stanovena norma (Kč/ks , Kč/m čtvereční)
- např. výkon Kč/ks
3.podílová
- podíl na dosažených výsledcích tzn. % z tržby
- např. stánkový prodej
4.smíšená
- časová + podílová , časová + úkolová
5.pevná
- měsíční mzda
- např. sekretářka, účetní, samostatný tech. Pracovník
1.časová
- zaměstnanec je odměňován podle času práce
- Kč/hod. počet odpracovaných hodin
- Záleží na nadřízeném , jak bude zaměstnance motivovat , aby nedocházelo ke ztrátám.
2.úkolová
- závisí na množství odvedené práce
- stanovena norma (Kč/ks , Kč/m čtvereční)
- např. výkon Kč/ks
3.podílová
- podíl na dosažených výsledcích tzn. % z tržby
- např. stánkový prodej
4.smíšená
- časová + podílová , časová + úkolová
5.pevná
- měsíční mzda
- např. sekretářka, účetní, samostatný tech. Pracovník
Odměňování zaměstnanců
Odměňování zaměstnanců
- zákony:o mzdě, o platu, o min.mzdách, daňové, atd…
Plat – odměna pro státní zaměstnance příspěvkových a rozpočtových organizací.
Mzda – odměna v podnikatelské sféře
- plat je přesně stanoven podle zákona
- mzdu určuje podnikatel , ale musí dodržet minimální mzdu výše
Složky platu
platová třída – druh práce + kvalifikace (v tab.jaký plat má dostávat)
- platový tarif platový stupeň – odpracovaná doba
- ostatní složky platu – příplatky,prémie,přesčas,svátky
- Zvláštní platový tarif mají příslušníci bezpečnostních institucí (policie,hasiči,záchranka,celníci)
- zákony:o mzdě, o platu, o min.mzdách, daňové, atd…
Plat – odměna pro státní zaměstnance příspěvkových a rozpočtových organizací.
Mzda – odměna v podnikatelské sféře
- plat je přesně stanoven podle zákona
- mzdu určuje podnikatel , ale musí dodržet minimální mzdu výše
Složky platu
platová třída – druh práce + kvalifikace (v tab.jaký plat má dostávat)
- platový tarif platový stupeň – odpracovaná doba
- ostatní složky platu – příplatky,prémie,přesčas,svátky
- Zvláštní platový tarif mají příslušníci bezpečnostních institucí (policie,hasiči,záchranka,celníci)
Práce
1.Práce = cílevědomá lidská činnost vytvářející statky a služby
Pracovní síla = souhrn fyzických a psychických (duševních) schopností vykonávat práci
Mzda = cena práce
- nominální – mzda, kterou si vydělal pracovník jako zaměstnanec, když vynaložil svou pracovní sílu. Pro pracovníka je to příjem, pro firmu náklad, vyjádřené v penězích.
-reálná – vyjadřuje, co si za utržené peníze je schopen pracovník koupit.
Trh práce
- nabídka pracovních sil = tvoří lidé, kteří mají schopnost pracovat, je zpravidla neměnná.
- poptávka prac. sil = tvoří množství prac. sil, které chtějí firmy zaměstnat, proměnlivá.
N < p =" nedostatek"> P = nezaměstnanost – dobrovolná, nedobrovolná
Pracovní síla = souhrn fyzických a psychických (duševních) schopností vykonávat práci
Mzda = cena práce
- nominální – mzda, kterou si vydělal pracovník jako zaměstnanec, když vynaložil svou pracovní sílu. Pro pracovníka je to příjem, pro firmu náklad, vyjádřené v penězích.
-reálná – vyjadřuje, co si za utržené peníze je schopen pracovník koupit.
Trh práce
- nabídka pracovních sil = tvoří lidé, kteří mají schopnost pracovat, je zpravidla neměnná.
- poptávka prac. sil = tvoří množství prac. sil, které chtějí firmy zaměstnat, proměnlivá.
N < p =" nedostatek"> P = nezaměstnanost – dobrovolná, nedobrovolná
Ridigita mezd
9.5.3.1. Ridigita mezd
Problémem je ale nepružnost mezd a to zejména dolů. Tato odlišná pružnost mezd směrem nahoru a dolů se někdy nazývá jako Druhá asymetrie ve vývoji AS .
Jedním z důvodů nepružnosti mezd směrem dolů je obava zaměstnavatelů, že jim utečou kvalifikovaní zaměstnanci.
Dalším důvodem této nepružnosti je tzv. Hystereze na trhu práce, což je zpětný vliv míry nezaměstnanosti na přirozenou míru nezaměstnanosti. Problematika Insiders a Outsiders – viz. kapitola Nezaměstnanost.
9.5.3.2. Východiska
Prvním z východisek pro obnovení rovnováhy na trhu práce při rigiditě mezd je růst AD.
Další možností je růst AS tj. posun křivky SRAS dolů ( nikoli z důvodu snížení W, ale z jiných důvodů – např. snížení daní, pokles cen surovin ).
9.5.3.3. AS v podmínkách pružných mezd
AD, vnik záporných neplánovaných zásob, podniky chtějí rozšířit výrobu, potřebují více pracovníků, zaměstnanost, pokles mezního produktu práce, nákladů na jednotku produkce,cen,cenové hladiny, W, nákladů je větší než růst zisku, podniky začnou propouštět… Pokud vše probíhá dostatečně rychle tak se produkt nezmění.
Čili pokud budou existovat dokonale pružné nominální mzdové sazby W potom budou trhy práce neustále v rovnováze, bude existovat stále plná zaměstnanost L* a produkt bude na své potencionální úrovni Y*.
Růst AD tedy povede pouze k růstu cenové hladiny resp. nominálních veličin. Křivka SRAS je zároveň i křivkou LRAS. Jedná se o tzv. Klasickou ( monetaristickou ) křivku agregátní nabídky podle klasického předpokladu dokonale vyčištěných trhů.
Problémem je ale nepružnost mezd a to zejména dolů. Tato odlišná pružnost mezd směrem nahoru a dolů se někdy nazývá jako Druhá asymetrie ve vývoji AS .
Jedním z důvodů nepružnosti mezd směrem dolů je obava zaměstnavatelů, že jim utečou kvalifikovaní zaměstnanci.
Dalším důvodem této nepružnosti je tzv. Hystereze na trhu práce, což je zpětný vliv míry nezaměstnanosti na přirozenou míru nezaměstnanosti. Problematika Insiders a Outsiders – viz. kapitola Nezaměstnanost.
9.5.3.2. Východiska
Prvním z východisek pro obnovení rovnováhy na trhu práce při rigiditě mezd je růst AD.
Další možností je růst AS tj. posun křivky SRAS dolů ( nikoli z důvodu snížení W, ale z jiných důvodů – např. snížení daní, pokles cen surovin ).
9.5.3.3. AS v podmínkách pružných mezd
AD, vnik záporných neplánovaných zásob, podniky chtějí rozšířit výrobu, potřebují více pracovníků, zaměstnanost, pokles mezního produktu práce, nákladů na jednotku produkce,cen,cenové hladiny, W, nákladů je větší než růst zisku, podniky začnou propouštět… Pokud vše probíhá dostatečně rychle tak se produkt nezmění.
Čili pokud budou existovat dokonale pružné nominální mzdové sazby W potom budou trhy práce neustále v rovnováze, bude existovat stále plná zaměstnanost L* a produkt bude na své potencionální úrovni Y*.
Růst AD tedy povede pouze k růstu cenové hladiny resp. nominálních veličin. Křivka SRAS je zároveň i křivkou LRAS. Jedná se o tzv. Klasickou ( monetaristickou ) křivku agregátní nabídky podle klasického předpokladu dokonale vyčištěných trhů.
Evidence pracovníků, práce a mezdy
Evidence pracovníků, práce a mezdy
1) osobní karta = hlavní evidenční doklad o pracovníkovi, obsahuje:
- údaje o vzdělání
- předchozí zaměstnání, praxe
- změněná pracovní schopnost
- důchodové zabezpečení
- platové zařazení
- údaje o rodinných příslušnících
2) doklady o práci:
- pracovní lístek – slouží pro 1 operaci pro 1 pracovníka, použití u kusové výroby
- průvodka – slouží pro několik navazujících operací, použití u sériové výroby
- směnový plán – slouží pro celou výr. linku a všechny pracovníky, použití u hromadné výroby
3) doklady o mzdách:
- soupiska práce a mezd – eviduje skutečné výkony na základě pr. lístků, průvodek a směnových plánů
- zúčtovací a výplatní listina – hrubá mzda, soc. a zdrav. poj., čistá mzda, daň z příjmu, srážky, částka k výplatě
- mzdový list – má ho každý pracovník, podnik eviduje mzdy podle jednotlivých měsíců, slouží jako podklad pro výpočet průměrných mezd, které jsou potřeba při výpočtu dávek nem. pojišt., starobních a invalidních důchodů…..
- doklady časových mezd: kontrolní list (píchačka) a formulář evidence docházky
1) osobní karta = hlavní evidenční doklad o pracovníkovi, obsahuje:
- údaje o vzdělání
- předchozí zaměstnání, praxe
- změněná pracovní schopnost
- důchodové zabezpečení
- platové zařazení
- údaje o rodinných příslušnících
2) doklady o práci:
- pracovní lístek – slouží pro 1 operaci pro 1 pracovníka, použití u kusové výroby
- průvodka – slouží pro několik navazujících operací, použití u sériové výroby
- směnový plán – slouží pro celou výr. linku a všechny pracovníky, použití u hromadné výroby
3) doklady o mzdách:
- soupiska práce a mezd – eviduje skutečné výkony na základě pr. lístků, průvodek a směnových plánů
- zúčtovací a výplatní listina – hrubá mzda, soc. a zdrav. poj., čistá mzda, daň z příjmu, srážky, částka k výplatě
- mzdový list – má ho každý pracovník, podnik eviduje mzdy podle jednotlivých měsíců, slouží jako podklad pro výpočet průměrných mezd, které jsou potřeba při výpočtu dávek nem. pojišt., starobních a invalidních důchodů…..
- doklady časových mezd: kontrolní list (píchačka) a formulář evidence docházky
Druhy a formy mezd
Druhy a formy mezd
a) úkolová mzda – musíme znát úkolovou sazbu (mzda za ks)
1. individuální
2. kolektivní
b) časová mzda – je stanovena sazba na hod
c) podílová mzda – mzda se odvíjí např. do podílu na zisku
mzda:
- hrubá
- nominální
- reálná
Složky mezd
1) pevná část (je dána za měsíční období)
2) pohyblivá část (každý měsíc může být jiná)
- pobídková složka (prémie, odměny)
- osobní ohodnocení
- příplatky (za práci přes čas, přes noc, svátky)
- náhrady mezd (nemocenská, dovolená)
srážky:
- povinné (zdravotní a sociální pojištění)
- srážky, které se sráží bez souhlasu zaměstnance (alimenty)
- srážky, které se sráží se souhlasem zaměstnance (důchodové připojištění)
a) úkolová mzda – musíme znát úkolovou sazbu (mzda za ks)
1. individuální
2. kolektivní
b) časová mzda – je stanovena sazba na hod
c) podílová mzda – mzda se odvíjí např. do podílu na zisku
mzda:
- hrubá
- nominální
- reálná
Složky mezd
1) pevná část (je dána za měsíční období)
2) pohyblivá část (každý měsíc může být jiná)
- pobídková složka (prémie, odměny)
- osobní ohodnocení
- příplatky (za práci přes čas, přes noc, svátky)
- náhrady mezd (nemocenská, dovolená)
srážky:
- povinné (zdravotní a sociální pojištění)
- srážky, které se sráží bez souhlasu zaměstnance (alimenty)
- srážky, které se sráží se souhlasem zaměstnance (důchodové připojištění)
Mzdy a odměňování
mzda = odměna za vykonanou práci nebo službu v tržní ekonomice podléhá odměna za práci zákonu nabídky a poptávky – tržní mzda.
Hranice (spodní) pro odměňování je dána minimální mzdou.
Zásady odměňování práce
Na výši mzdy mají vliv:
1. stát a jeho zásahy = vyhlášky a zákony, které se vztahují ke mzdám (zákon o mzdě, zákoník práce, zákon o průměrném výdělku)
2. odbory (zákon o kolektivním vyjednávání, stávková pohotovost, stávka)
3. geografické podmínky (např. Praha má větší mzdy než jižní Čechy)
4. diskriminace podle pohlaví, rasy
5. druh práce = profese
6. množství práce = měříme počtem odpracovaných hodin nebo objemem výkonu
7. jakost práce = kvalita, pečlivost, samostatnost
8. namáhavost práce = z hlediska fyzické nebo duševní práce
Právní úprava
1) listina základní práv a svobod
2) zákon o mzdě
3) zákon o platu
4) vládní nařízení o minimální mzdě
5) zákoník práce např. délka dovolené, příplatky ke mzdám
6) vládní nařízení o min. mzdových tarifech za práci v noci a ve zdraví škodlivých podmínkách
7) zákon o kolektivním vyjednávání
- mzda je většinou vyplácen v bezhotovostní podobě v dne výplaty, pokud je přijímána hotovostně musí zaměstnanci mzdu poslat zaměstnavatel
Hranice (spodní) pro odměňování je dána minimální mzdou.
Zásady odměňování práce
Na výši mzdy mají vliv:
1. stát a jeho zásahy = vyhlášky a zákony, které se vztahují ke mzdám (zákon o mzdě, zákoník práce, zákon o průměrném výdělku)
2. odbory (zákon o kolektivním vyjednávání, stávková pohotovost, stávka)
3. geografické podmínky (např. Praha má větší mzdy než jižní Čechy)
4. diskriminace podle pohlaví, rasy
5. druh práce = profese
6. množství práce = měříme počtem odpracovaných hodin nebo objemem výkonu
7. jakost práce = kvalita, pečlivost, samostatnost
8. namáhavost práce = z hlediska fyzické nebo duševní práce
Právní úprava
1) listina základní práv a svobod
2) zákon o mzdě
3) zákon o platu
4) vládní nařízení o minimální mzdě
5) zákoník práce např. délka dovolené, příplatky ke mzdám
6) vládní nařízení o min. mzdových tarifech za práci v noci a ve zdraví škodlivých podmínkách
7) zákon o kolektivním vyjednávání
- mzda je většinou vyplácen v bezhotovostní podobě v dne výplaty, pokud je přijímána hotovostně musí zaměstnanci mzdu poslat zaměstnavatel
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)