Franchisové poradenství
ČAF vede adresář poradců a specialistů, kteří mohou pomoci ve franchisingovém podnikání a poskytuje reference o jejich službách. Jde o seznam poradců, specialistů a odborných institucí, které jsou členy České asociace franchisingu nebo jsou ČAF autorizované jako odborníci, kteří se poradensky zabývají franchisingem. Pro udržení vysoké úrovně odborných znalostí ČAF usiluje o spolupráci s odbornými
pracovišti a vysokými školami.
Spolupráce ČAF s partnery
ČAF se stala v roce 1994 členem Evropské franchisové federace (EFF), kterou společně založily v roce 1972 evropské franchisové svazy. V rámci této evropské platformy dochází k výměně informací a zkušeností o franchisingu. Členství v EFF tak dává ČAF a jejím členům možnost, aby franchising v ČR udržoval krok s evropskými trendy, včetně návaznosti na evropské právní prostředí. ČAF udržuje kontakty nebo spolupracuje v oblasti společných cílů s ostatními profesními sdruženími a informuje jejich členy o aktivitách v oblasti franchisingu. Jedním z hlavních partnerů je i Svaz obchodu
Zobrazují se příspěvky se štítkemekonomie 4. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemekonomie 4. Zobrazit všechny příspěvky
Vyberte si franchisu
Vyberte si franchisu
ČAF je seriózním zprostředkovatelem mezi franchisory a jejich potenciálními franchisanty. Soustřeďuje nabídku franchisingu od jednotlivých franchisorů v Katalogu franchisingových příležitostí České asociace franchisingu. Katalog pomáhá franchisorům při oslovení potenciálních franchisantů. Těm zase může poskytnout potřebný přehled a reference o každém registrovaném franchisorovi a jeho franchisovém konceptu. ČAF prostřednictvím katalogu může varovat před neověřenými nebo spornými podnikatelskými "franchisingovými" koncepty, které nerespektují Etický kodex ČAF nebo nezabezpečují nezbytné doprovodné služby. Součástí katalogu bude sekce evidující zahraničních nabídky pro import franchisingu do ČR a sekce nabídek franchis určených pro export z české republiky do zahraničí. Další sekcí katalogu jsou evidence soustřeďující nabídky i poptávky práce ve franchisingu, tzn. práce ve franchisových centrálách, vedení franchisových prodejen, atd. Každá nabídka na zařazení do této databáze musí obsahovat údaje v předem stanovené struktuře. Pro členy ČAF je bezplatná.
ČAF je seriózním zprostředkovatelem mezi franchisory a jejich potenciálními franchisanty. Soustřeďuje nabídku franchisingu od jednotlivých franchisorů v Katalogu franchisingových příležitostí České asociace franchisingu. Katalog pomáhá franchisorům při oslovení potenciálních franchisantů. Těm zase může poskytnout potřebný přehled a reference o každém registrovaném franchisorovi a jeho franchisovém konceptu. ČAF prostřednictvím katalogu může varovat před neověřenými nebo spornými podnikatelskými "franchisingovými" koncepty, které nerespektují Etický kodex ČAF nebo nezabezpečují nezbytné doprovodné služby. Součástí katalogu bude sekce evidující zahraničních nabídky pro import franchisingu do ČR a sekce nabídek franchis určených pro export z české republiky do zahraničí. Další sekcí katalogu jsou evidence soustřeďující nabídky i poptávky práce ve franchisingu, tzn. práce ve franchisových centrálách, vedení franchisových prodejen, atd. Každá nabídka na zařazení do této databáze musí obsahovat údaje v předem stanovené struktuře. Pro členy ČAF je bezplatná.
Semináře pro franchisory a franchisanty
Semináře pro franchisory a franchisanty
Pro ty, kteří přemýšlejí o využití franchisingu jako nástroji pro růst svého obchodu, mohou přinést užitečné informace a podněty jednodenní semináře a školení pořádané ČAF. Jimi chce ČAF zájemcům poskytnout ucelenou představu o franchisingu, o způsobu jeho fungování a jeho výhodách i úskalích, popř. dřívější znalosti o franchisingu prohlubovat. Přednášejícími jsou jak odborníci na nejrůznější aspekty franchisingu (právo, marketing) tak i zástupci konkrétních franchisových systémů působících v České republice a to jak z řad franchisorů, tak i franchisantů … Semináře jsou pořádány několikrát ročně. Absolventi těchto vzdělávacích akcí mohou získat osvědčení o jejich absolvování, které jim pak může pomoci např. při získávání pracovního umístění ve franchisovém podniku nebo i v případě splnění dalších podmínek při podávání žádosti o udělení franchisové licence. V budoucnu Česká asociace franchisingu připravuje kursy franchisingu obdobné kursům pořádaným v zemích Evropské unie, na kterých by měli být přítomni zahraniční odborníci ve franchisingu.
Pro ty, kteří přemýšlejí o využití franchisingu jako nástroji pro růst svého obchodu, mohou přinést užitečné informace a podněty jednodenní semináře a školení pořádané ČAF. Jimi chce ČAF zájemcům poskytnout ucelenou představu o franchisingu, o způsobu jeho fungování a jeho výhodách i úskalích, popř. dřívější znalosti o franchisingu prohlubovat. Přednášejícími jsou jak odborníci na nejrůznější aspekty franchisingu (právo, marketing) tak i zástupci konkrétních franchisových systémů působících v České republice a to jak z řad franchisorů, tak i franchisantů … Semináře jsou pořádány několikrát ročně. Absolventi těchto vzdělávacích akcí mohou získat osvědčení o jejich absolvování, které jim pak může pomoci např. při získávání pracovního umístění ve franchisovém podniku nebo i v případě splnění dalších podmínek při podávání žádosti o udělení franchisové licence. V budoucnu Česká asociace franchisingu připravuje kursy franchisingu obdobné kursům pořádaným v zemích Evropské unie, na kterých by měli být přítomni zahraniční odborníci ve franchisingu.
Franchising, ČAF
Co je to franchising?
Princip franchisingu lze stručně vyjádřit jako druh obchodní strategie, kdy jedna firma jako tzv. franchisor dále expanduje na trhu tak, že za úplatu poskytuje svůj osvědčený a úspěšný obchodní koncept prodeje výrobků nebo služeb (tzv. franchisu) nezávislým obchodním partnerům - franchisantům.
Co je ČAF ?
Česká asociace franchisingu je nezávislá a dobrovolná profesní instituce pro franchising. Sdružuje v České republice poskytovatele franchisy (franchisory), franchisové podnikatele a franchisové poradce za účelem prosazování, podpory a rozvoje etického franchisového podnikání. Jednou z hlavních úloh ČAF je pomáhat potenciálnímu franchisantovi rozpoznat klady, zápory, rizika a možnosti franchisingu. Dalším úkolem ČAF je napomáhat upevnit pozici obchodů spojených s franchisingem probíhajících mezi dobrými provozovateli franchisingu. Jedním ze základních poslání ČAF je být zdrojem informací a zkušeností v oblasti franchisingu. K tomu asociace vede Franchisingovou knihovnu ČAF, kde postupně shromažďuje nejrůznější teoretické i praktické, veřejné i komerční informace z této oblasti, včetně původních prací, přednášek, diplomových prací a rešerší a článků z tisku. Pro zájemce asociace doporučuje knižní publikace a periodika, která se tématu franchisingu fundovaně věnují. Česká asociace franchisingu také monitoruje stav a vede základní franchisingové statistiky v České republice a publikuje je formou Ročenky franchisingu ČAF.
Princip franchisingu lze stručně vyjádřit jako druh obchodní strategie, kdy jedna firma jako tzv. franchisor dále expanduje na trhu tak, že za úplatu poskytuje svůj osvědčený a úspěšný obchodní koncept prodeje výrobků nebo služeb (tzv. franchisu) nezávislým obchodním partnerům - franchisantům.
Co je ČAF ?
Česká asociace franchisingu je nezávislá a dobrovolná profesní instituce pro franchising. Sdružuje v České republice poskytovatele franchisy (franchisory), franchisové podnikatele a franchisové poradce za účelem prosazování, podpory a rozvoje etického franchisového podnikání. Jednou z hlavních úloh ČAF je pomáhat potenciálnímu franchisantovi rozpoznat klady, zápory, rizika a možnosti franchisingu. Dalším úkolem ČAF je napomáhat upevnit pozici obchodů spojených s franchisingem probíhajících mezi dobrými provozovateli franchisingu. Jedním ze základních poslání ČAF je být zdrojem informací a zkušeností v oblasti franchisingu. K tomu asociace vede Franchisingovou knihovnu ČAF, kde postupně shromažďuje nejrůznější teoretické i praktické, veřejné i komerční informace z této oblasti, včetně původních prací, přednášek, diplomových prací a rešerší a článků z tisku. Pro zájemce asociace doporučuje knižní publikace a periodika, která se tématu franchisingu fundovaně věnují. Česká asociace franchisingu také monitoruje stav a vede základní franchisingové statistiky v České republice a publikuje je formou Ročenky franchisingu ČAF.
Ekonomické důsledky vládního dluhu
Ekonomické důsledky vládního dluhu
Délka rozhodovacího procesu je podstatně nižší u monetární politiky než u fiskální. Monetární politice se trh a tržní subjekt přizpůsobují rychleji než když mají reagovat na účinky fiskální politiky.
Cyklický deficit je vyrovnán přebytky z období hospodářského rozmachu, takže je k ekonomice neutrální. Strukturální deficit snižuje v dlouhém období investiční výdaje (v důsledku vytěsňovacího efektu) a může být zdrojem inflace.
Délka rozhodovacího procesu je podstatně nižší u monetární politiky než u fiskální. Monetární politice se trh a tržní subjekt přizpůsobují rychleji než když mají reagovat na účinky fiskální politiky.
Cyklický deficit je vyrovnán přebytky z období hospodářského rozmachu, takže je k ekonomice neutrální. Strukturální deficit snižuje v dlouhém období investiční výdaje (v důsledku vytěsňovacího efektu) a může být zdrojem inflace.
Debata o vytlačování soukromých investic
Debata o vytlačování soukromých investic
Fiskální politika má vliv i na posun agregátní nabídky. Snížení daní může vyvolat dvě různé situace. V každém případě se zvýší příjmy domácností. Ale v prvním případě zvýšení daňových sazeb vyvolá u domácností větší zájem o práci. Lidé začnou víc pracovat. Tento fakt zvýší agregátní nabídku. Ve druhém případě budou mít lidé vyšší příjmy, tím se budou cítit bohatší a omezí práci. Agregátní nabídka poklesne.
Krátkodobé účinky (expanzivní) fiskální politiky. Agregátní poptávka je v poli, kdy jsou v ekonomice nevyužity výrobní faktory. Zde se daří zvyšovat reálný produkt bez velkého zvýšení cenové hladiny. V poli, kdy se ekonomika blíží potenciálnímu produktu se spíš daří úspěšně zvyšovat hladinu cen.
Dlouhodobé účinky rozpočtové politiky. V dlouhém období s růstem agregátní poptávky souvisí krátkodobý růst nominálního produktu. Na tento růst reaguje poptávka po penězích, čímž dojde ke zvýšení úrokových sazeb a tím k omezení investic. Dochází k procesu vytěsnění. Situace, kdy vládní rozpočtové výdaje snižují soukromé investiční výdaje. Tím vlastně také konkurují v investicích soukromým investorům. Vzroste cenová hladina, reálné i nominální úrokové míry (nevrátí se na svou původní úroveň jako v monetární politice). Úroveň produktu a zaměstnanosti se nemění.
Fiskální politika má vliv i na posun agregátní nabídky. Snížení daní může vyvolat dvě různé situace. V každém případě se zvýší příjmy domácností. Ale v prvním případě zvýšení daňových sazeb vyvolá u domácností větší zájem o práci. Lidé začnou víc pracovat. Tento fakt zvýší agregátní nabídku. Ve druhém případě budou mít lidé vyšší příjmy, tím se budou cítit bohatší a omezí práci. Agregátní nabídka poklesne.
Krátkodobé účinky (expanzivní) fiskální politiky. Agregátní poptávka je v poli, kdy jsou v ekonomice nevyužity výrobní faktory. Zde se daří zvyšovat reálný produkt bez velkého zvýšení cenové hladiny. V poli, kdy se ekonomika blíží potenciálnímu produktu se spíš daří úspěšně zvyšovat hladinu cen.
Dlouhodobé účinky rozpočtové politiky. V dlouhém období s růstem agregátní poptávky souvisí krátkodobý růst nominálního produktu. Na tento růst reaguje poptávka po penězích, čímž dojde ke zvýšení úrokových sazeb a tím k omezení investic. Dochází k procesu vytěsnění. Situace, kdy vládní rozpočtové výdaje snižují soukromé investiční výdaje. Tím vlastně také konkurují v investicích soukromým investorům. Vzroste cenová hladina, reálné i nominální úrokové míry (nevrátí se na svou původní úroveň jako v monetární politice). Úroveň produktu a zaměstnanosti se nemění.
Fiskální politika v modelu multiplikátoru
Fiskální politika v modelu multiplikátoru
Multiplikační efekt státních nákupů výrobků a služeb. Výdaje státních orgánů jsou součástí agregátní poptávky. Růst rozpočtových výdajů zvyšuje agregátní poptávku, nikoliv ve stejném rozsahu jako výdaje, ale v rozsahu větším daném tzv. multiplikátorem státních výdajů. Tento multiplikátor je stejný jako investiční . Jiný je však multiplikační efekt čistých daní. Musíme brát v úvahu, že ne celá část příjmů domácností je použita na spotřebu. Domácnosti část uspoří. To znamená, že sníží-li se sazba daně z příjmů, zvýší se příjem spotřebitele. Ten však nespotřebuje celou částku, o kterou se příjem zvýší, ale jen část. Zbytek uspoří, kolik uspoří je dáno mezním sklonem k úsporám (MPS) na AD má větší účinek zvýšení státních výdajů než změna daní.
Multiplikační efekt státních nákupů výrobků a služeb. Výdaje státních orgánů jsou součástí agregátní poptávky. Růst rozpočtových výdajů zvyšuje agregátní poptávku, nikoliv ve stejném rozsahu jako výdaje, ale v rozsahu větším daném tzv. multiplikátorem státních výdajů. Tento multiplikátor je stejný jako investiční . Jiný je však multiplikační efekt čistých daní. Musíme brát v úvahu, že ne celá část příjmů domácností je použita na spotřebu. Domácnosti část uspoří. To znamená, že sníží-li se sazba daně z příjmů, zvýší se příjem spotřebitele. Ten však nespotřebuje celou částku, o kterou se příjem zvýší, ale jen část. Zbytek uspoří, kolik uspoří je dáno mezním sklonem k úsporám (MPS) na AD má větší účinek zvýšení státních výdajů než změna daní.
Fiskální deficity
Fiskální deficity
Deficit státního rozpočtu vzniká když výdaje převažují nad příjmy. Rozlišujeme strukturální a cyklický:
Strukturální deficit vzniká například v důsledku opakované expanzivní politiky vlády. Když v roce s plnou zaměstnaností vláda vydá víc než přijme má strukturální deficit. Ten může být kryt státní půjčkou u komerčních bank, získáním prostředků operacemi na volném trhu peněz nebo emisí peněz ( kombinace fiskální politiky s monetární)
Cyklický deficit souvisí s hospodářským cyklem. Například v pěti po sobě jdoucích letech hospodaří stát se ztrátou; dalších šesti letech se ziskem. Ztráta předešlých pěti let je tedy kryta ziskem (přebytkem z šesti let posledních). Cyklický deficit je ukazatelem v jakém období hospodářského cyklu se ekonomika nachází. Odráží automatické změny v daních, státních výdajích. Opakovaným deficitem vzniká státní dluh. Strukturální deficit má vytěsňovací účinky.
1.3. Automatická a diskreční fiskální politika
Nástroje fisk. pol se dělí do dvou skupin. První jsou diskreční (záměrná) opatření. Zde spadají opatření, pro která jsou nutná jednorázová rozhodnutí státních orgánů. Je to například změna daňových sazeb, změna výše a struktury státního rozpočtu. Tyto změny mají vliv na pohyby v agregátní poptávce a nabídce, které nakonec vyvolají změnu velikosti reálného produktu.
Vestavěné stabilizátory. Tato opatření působí v hospodářství automaticky a nevyžadují rozhodnutí státních orgánů. Patří sem zejména výše daní, pojištění nezaměstnanosti, subvence cen zemědělské produkce. Tyto opatření zmírňují výkyvy hospodářského cyklu.
Deficit státního rozpočtu vzniká když výdaje převažují nad příjmy. Rozlišujeme strukturální a cyklický:
Strukturální deficit vzniká například v důsledku opakované expanzivní politiky vlády. Když v roce s plnou zaměstnaností vláda vydá víc než přijme má strukturální deficit. Ten může být kryt státní půjčkou u komerčních bank, získáním prostředků operacemi na volném trhu peněz nebo emisí peněz ( kombinace fiskální politiky s monetární)
Cyklický deficit souvisí s hospodářským cyklem. Například v pěti po sobě jdoucích letech hospodaří stát se ztrátou; dalších šesti letech se ziskem. Ztráta předešlých pěti let je tedy kryta ziskem (přebytkem z šesti let posledních). Cyklický deficit je ukazatelem v jakém období hospodářského cyklu se ekonomika nachází. Odráží automatické změny v daních, státních výdajích. Opakovaným deficitem vzniká státní dluh. Strukturální deficit má vytěsňovací účinky.
1.3. Automatická a diskreční fiskální politika
Nástroje fisk. pol se dělí do dvou skupin. První jsou diskreční (záměrná) opatření. Zde spadají opatření, pro která jsou nutná jednorázová rozhodnutí státních orgánů. Je to například změna daňových sazeb, změna výše a struktury státního rozpočtu. Tyto změny mají vliv na pohyby v agregátní poptávce a nabídce, které nakonec vyvolají změnu velikosti reálného produktu.
Vestavěné stabilizátory. Tato opatření působí v hospodářství automaticky a nevyžadují rozhodnutí státních orgánů. Patří sem zejména výše daní, pojištění nezaměstnanosti, subvence cen zemědělské produkce. Tyto opatření zmírňují výkyvy hospodářského cyklu.
Cíle fiskální politiky
1.3.1. Cíle fiskální politiky
Cíle fiskální politiky jsou bezprostřední a konečné. Bezprostředními cíli je ovlivnění agregátní poptávky a nabídky a na základě těchto výsledků zásahy do zaměstnanosti a cenové hladiny, což jsou už konečné cíle. Podle toho jakou politiku má vláda ve svém programu, rozlišujeme restriktivní a expansivní politiku. Restriktivní politika utlumuje růst agregátní poptávky. K dosažení těchto cílů jsou použity nástroje: změny ve výši čistých daních a státní výdaje.
1.4. Kombinace monetární a fiskální politiky
Ve skutečnosti vláda provádí makroekonomickou regulaci oběma politikami - monetární i fiskální. Snaží se o jejich vzájemnou koordinaci:
makroekonomická regulace je zaměřena na řízení agregátní poptávky a to její stimulací (usilují o růst zaměstnanosti a produktu). V případě expanzivní politiky vláda preferuje fiskální expanzi (růst výdajů G, snížení daně). Účinnost může být zesílena expanzivní měnovou politikou, čímž je minimalizován efekt vytěsňování. U fiskální restrikce a poklesu úrokové míry by restriktivní měnová politika tento pokles brzdila
ovlivňování struktury produktu - měnová politika stimuluje výdaje citlivé na úrokovou sazbu, zejména soukromé investiční výdaje. Naopak opatření fiskální pol. vedou jednak k růstu úrokové sazby a jednak stimulují výdaje podle typu fiskálních nástrojů (vládní nákupy, transfery domácnostem nebo podnikům, ...)
Cíle fiskální politiky jsou bezprostřední a konečné. Bezprostředními cíli je ovlivnění agregátní poptávky a nabídky a na základě těchto výsledků zásahy do zaměstnanosti a cenové hladiny, což jsou už konečné cíle. Podle toho jakou politiku má vláda ve svém programu, rozlišujeme restriktivní a expansivní politiku. Restriktivní politika utlumuje růst agregátní poptávky. K dosažení těchto cílů jsou použity nástroje: změny ve výši čistých daních a státní výdaje.
1.4. Kombinace monetární a fiskální politiky
Ve skutečnosti vláda provádí makroekonomickou regulaci oběma politikami - monetární i fiskální. Snaží se o jejich vzájemnou koordinaci:
makroekonomická regulace je zaměřena na řízení agregátní poptávky a to její stimulací (usilují o růst zaměstnanosti a produktu). V případě expanzivní politiky vláda preferuje fiskální expanzi (růst výdajů G, snížení daně). Účinnost může být zesílena expanzivní měnovou politikou, čímž je minimalizován efekt vytěsňování. U fiskální restrikce a poklesu úrokové míry by restriktivní měnová politika tento pokles brzdila
ovlivňování struktury produktu - měnová politika stimuluje výdaje citlivé na úrokovou sazbu, zejména soukromé investiční výdaje. Naopak opatření fiskální pol. vedou jednak k růstu úrokové sazby a jednak stimulují výdaje podle typu fiskálních nástrojů (vládní nákupy, transfery domácnostem nebo podnikům, ...)
Celní režimy
Celní režimy
Volný oběh – s dovezeným zbožím lze v tuzemsku volně nakládat. Zboží je propuštěno, až je zaplacen celní dluh (tvoří několik položek: clo, DPH, spotřební daň).
Vývoz – zboží schváleno do tohoto režimu může v nezměněném stavu opustit tuzemsko, clo a daně se nevybírají.
Tranzit – rozumí se jim režim, kterému podléhá zboží dopravované pod celním dohledem od jednoho celního úřadu k druhému. Je to doprava zboží z jednoho místa v tuzemsku.
Uskladňování v celním skladu – tento režim umožňuje skladovat v celních skladech zboží jak zahraniční, tak české. V průběhu skladování neplatí se clo, ani daně. V tomto režimu je zboží stále pod celním dohledem, který je zrušen až při přechodu do jiného režimu. Teprve při vyskladnění zboží se platí clo, daně a poplatky.
Aktivní zušlechťovací styk – zahraniční zboží je do tuzemska dovezeno za účelem zušlechtění (montáž, kompletace, oprava, …).
Pasivní zušlechťovací styk – tento režim umožňuje, aby české zboží bylo vyvezeno do zahraničí za účelem zušlechtění. Zušlechtěné výrobky pak musí být dovezeny zpět do volného oběhu.
Dočasné použití – zahraniční zboží je dovezeno do tuzemska a za určitou dobu v nezměněném stavu vyvezeno zpět. Podmínkou je, že vlastníkem zboží zůstává zahraniční osoba. (Leasing, zboží na výstavě veletrhu).
Sankce za celní přestupky
- napomenutí
- pokuta – bloková (5 000 Kč – 2 000 000 Kč)
- propadnutí zboží, jehož vlastníkem se stává stát
Volný oběh – s dovezeným zbožím lze v tuzemsku volně nakládat. Zboží je propuštěno, až je zaplacen celní dluh (tvoří několik položek: clo, DPH, spotřební daň).
Vývoz – zboží schváleno do tohoto režimu může v nezměněném stavu opustit tuzemsko, clo a daně se nevybírají.
Tranzit – rozumí se jim režim, kterému podléhá zboží dopravované pod celním dohledem od jednoho celního úřadu k druhému. Je to doprava zboží z jednoho místa v tuzemsku.
Uskladňování v celním skladu – tento režim umožňuje skladovat v celních skladech zboží jak zahraniční, tak české. V průběhu skladování neplatí se clo, ani daně. V tomto režimu je zboží stále pod celním dohledem, který je zrušen až při přechodu do jiného režimu. Teprve při vyskladnění zboží se platí clo, daně a poplatky.
Aktivní zušlechťovací styk – zahraniční zboží je do tuzemska dovezeno za účelem zušlechtění (montáž, kompletace, oprava, …).
Pasivní zušlechťovací styk – tento režim umožňuje, aby české zboží bylo vyvezeno do zahraničí za účelem zušlechtění. Zušlechtěné výrobky pak musí být dovezeny zpět do volného oběhu.
Dočasné použití – zahraniční zboží je dovezeno do tuzemska a za určitou dobu v nezměněném stavu vyvezeno zpět. Podmínkou je, že vlastníkem zboží zůstává zahraniční osoba. (Leasing, zboží na výstavě veletrhu).
Sankce za celní přestupky
- napomenutí
- pokuta – bloková (5 000 Kč – 2 000 000 Kč)
- propadnutí zboží, jehož vlastníkem se stává stát
Státní rozpočet
Státní rozpočet
Fiskální politika je dalším nástrojem hosp. politiky vlády. Touto politikou má být ovlivňována ekonomika, regulován její chod a alespoň částečně odstraňovány negativní vlivy, které v ekonomice působí: Ke svému fungování používá fiskální (rozpočtová) politika několik nástrojů. Nejdůležitější je daňová soustava a státní rozpočet. Hlavními cíli fiskální politiky je ovlivňovat nabídku peněz v ekonomice a agregátní poptávku a tím tak nepřímo hýbat cenovou hladinou a mírou nezaměstnanosti.
Státní rozpočet. I stát jako organizace je hospodařící jednotkou. Svou činnost musí z nějakých zdrojů krý't. Účet státního rozpočtu je tvořen stranou příjmů a stranou výdajů. Příjmy státního rozpočtu tvoří především daně a různé správní poplatky (asi 90%). Strana výdajů je tvořena státními výdaji na potřebu vlády, investice, armádu, byrokratický aparát úředníků, parlament, speciální fondy, rozpočty orgánů místní správy, transfery ... Výše státního rozpočtu souvisí s daňovými sazbami. Cílem vlády by mělo být, aby byly obě strany (příjmy i výdaje) vyrovnány. Výše rozpočtu je schvalována každý rok parlamentem.
Jestliže je na konci roku bilance taková, že výdaje převyšují příjmy, vzniká deficit státního rozpočtu.
Fiskální politika je dalším nástrojem hosp. politiky vlády. Touto politikou má být ovlivňována ekonomika, regulován její chod a alespoň částečně odstraňovány negativní vlivy, které v ekonomice působí: Ke svému fungování používá fiskální (rozpočtová) politika několik nástrojů. Nejdůležitější je daňová soustava a státní rozpočet. Hlavními cíli fiskální politiky je ovlivňovat nabídku peněz v ekonomice a agregátní poptávku a tím tak nepřímo hýbat cenovou hladinou a mírou nezaměstnanosti.
Státní rozpočet. I stát jako organizace je hospodařící jednotkou. Svou činnost musí z nějakých zdrojů krý't. Účet státního rozpočtu je tvořen stranou příjmů a stranou výdajů. Příjmy státního rozpočtu tvoří především daně a různé správní poplatky (asi 90%). Strana výdajů je tvořena státními výdaji na potřebu vlády, investice, armádu, byrokratický aparát úředníků, parlament, speciální fondy, rozpočty orgánů místní správy, transfery ... Výše státního rozpočtu souvisí s daňovými sazbami. Cílem vlády by mělo být, aby byly obě strany (příjmy i výdaje) vyrovnány. Výše rozpočtu je schvalována každý rok parlamentem.
Jestliže je na konci roku bilance taková, že výdaje převyšují příjmy, vzniká deficit státního rozpočtu.
Celnictví – základní celní pojmy
Celnictví – základní celní pojmy
Celní území
Celé území ČR.
- celní pohraniční pásmo (25 km široké)
- celní vnitrozemí (ostatní celní území – zbytek)
Celní dohled
Jeho úkolem je ověřovat – vlastnosti zboží
- pravosti dokladů a listin, účetních dokladů
- kontrolu dopravních prostředků a zavazadel
České zboží
Zboží, které bylo vyrobeno v tuzemsku nebo do tuzemska dovezeno a propuštěno do režimu volného oběhu.
Zahraniční zboží
Je jiné zboží než české, např. české zboží propuštěné do režimu vývozu.
Deklarant
Fyzická nebo právnická osoba, která činí celní prohlášení vlastním jménem.
Celní prohlášení
Je to úkon, kterým deklarant navrhuje režim, do kterého zboží má být propuštěno (zpětný vývoz zboží). Může být – podán ústně do hodnoty 30 tis. Kč u neobchodního zboží
- podán písemně na tiskopisech, přes výpočetní techniku, v systému červená, zelená na hraničních přechodech
Celní dluh
Vzniká v okamžiku přijetí celního prohlášení.
Celně schválené určení
Rozumí se jím způsob užívání zboží, které celní orgány schválily: zpětný vývoz zboží, zničení zboží, přenechání ve prospěch státu, umístění do svobodného celního pásma nebo skladu, celní režim.
Celní území
Celé území ČR.
- celní pohraniční pásmo (25 km široké)
- celní vnitrozemí (ostatní celní území – zbytek)
Celní dohled
Jeho úkolem je ověřovat – vlastnosti zboží
- pravosti dokladů a listin, účetních dokladů
- kontrolu dopravních prostředků a zavazadel
České zboží
Zboží, které bylo vyrobeno v tuzemsku nebo do tuzemska dovezeno a propuštěno do režimu volného oběhu.
Zahraniční zboží
Je jiné zboží než české, např. české zboží propuštěné do režimu vývozu.
Deklarant
Fyzická nebo právnická osoba, která činí celní prohlášení vlastním jménem.
Celní prohlášení
Je to úkon, kterým deklarant navrhuje režim, do kterého zboží má být propuštěno (zpětný vývoz zboží). Může být – podán ústně do hodnoty 30 tis. Kč u neobchodního zboží
- podán písemně na tiskopisech, přes výpočetní techniku, v systému červená, zelená na hraničních přechodech
Celní dluh
Vzniká v okamžiku přijetí celního prohlášení.
Celně schválené určení
Rozumí se jím způsob užívání zboží, které celní orgány schválily: zpětný vývoz zboží, zničení zboží, přenechání ve prospěch státu, umístění do svobodného celního pásma nebo skladu, celní režim.
Zdroje financování ZO
Zdroje financování ZO
1) Financování vývozu
a) bankovní úvěr – kterákoliv banka nám poskytne úvěr (ČEB – Česká exportní banka) EGAP – Exportní garanční pojišťovací společnost – poskytuje záruku, garantuje návratnost úvěrů)
b) faktoring – odkup krátkodobých pohledávek faktoringovou společností (banka úvěrová, vkladová, faktoringová činnost)
c) forfaiting – metoda financování vývozních úvěrů středně až dlouhodobých na investiční celky (odkup středně až dlouhodobých pohledávek)
2) Financování dovozu
a) úvěr dodavatelský/obchodní
b) úvěr od banky/bankovní
- přímý: přímo nám výrobce pronajme
- nepřímý: přes banku, leasingové společnosti nám pronajme
- operativní: krátkodobý, majetek se vrací zpět k pronajímateli, pronajímatel financuje údržbu, pojištění, opravy, výměnu
- finanční: pronajímatel je vlastníkem věci po celou dobu trvání smlouvy, není odpovědný za provoz, po skončení smlouvy věc většinou přechází do vlastnictví nájemce
1) Financování vývozu
a) bankovní úvěr – kterákoliv banka nám poskytne úvěr (ČEB – Česká exportní banka) EGAP – Exportní garanční pojišťovací společnost – poskytuje záruku, garantuje návratnost úvěrů)
b) faktoring – odkup krátkodobých pohledávek faktoringovou společností (banka úvěrová, vkladová, faktoringová činnost)
c) forfaiting – metoda financování vývozních úvěrů středně až dlouhodobých na investiční celky (odkup středně až dlouhodobých pohledávek)
2) Financování dovozu
a) úvěr dodavatelský/obchodní
b) úvěr od banky/bankovní
- přímý: přímo nám výrobce pronajme
- nepřímý: přes banku, leasingové společnosti nám pronajme
- operativní: krátkodobý, majetek se vrací zpět k pronajímateli, pronajímatel financuje údržbu, pojištění, opravy, výměnu
- finanční: pronajímatel je vlastníkem věci po celou dobu trvání smlouvy, není odpovědný za provoz, po skončení smlouvy věc většinou přechází do vlastnictví nájemce
Celnictví
Celnictví
Clo je dávka, kterou vybírá stát ze zboží při jeho přechodu přes hranice.
Význam cel: - fiskální: = rozpočtová politika, plyne do státního rozpočtu
- cenotvorný: je součástí ceny dovozních cel
- obchodně politický: patří k pasivním prostředkům politiky státu
Rozdělení cel:
1. obchodně politické – rozlišujeme cla – autonomní
- smluvní
2. podle směru pohybu zboží - vývozní
- dovozní
- tranzitní (průvozní)
3. podle účelu – finanční
- ochranná
- preferenční
- odvetná
- vyrovnávací
4. podle způsobu výpočtu - specifická
- valorická (hodnotná)
Právní normy celnictví
Všeobecně závazné pravidlo chování, vynutitelné státní mocí, platí pro všechny stejně.
1. Zákony – normy nejvyšší právní normy
- celní zákon: stanovuje práva a povinnosti všech zúčastněných stran, určuje sankce při porušení předpisů, vymezuje zákl. pojmy (clo, celní území, …)
2. Nařízení vlády
- vydání celního sazebníku: obsahuje seznamy zboží, celní sazby – všeobecné (vyšší) a smluvní (nižší), směrné jednotky, kódové označení
3. Vyhlášky ministerstev
- ministerstvo financí o zákazu vývozu a dovozu
- osvobození některých druhů zboží od cla
Organizace celnictví
Ministerstvo financí
- Generální ředitelství cel
- Oblastní celní ředitelství: přezkoumávání rozhodnutí celních úřadů
- Celní úřady: vnitrozemské: rozhodují o propuštění zboží
pohraniční celní úřady
Clo je dávka, kterou vybírá stát ze zboží při jeho přechodu přes hranice.
Význam cel: - fiskální: = rozpočtová politika, plyne do státního rozpočtu
- cenotvorný: je součástí ceny dovozních cel
- obchodně politický: patří k pasivním prostředkům politiky státu
Rozdělení cel:
1. obchodně politické – rozlišujeme cla – autonomní
- smluvní
2. podle směru pohybu zboží - vývozní
- dovozní
- tranzitní (průvozní)
3. podle účelu – finanční
- ochranná
- preferenční
- odvetná
- vyrovnávací
4. podle způsobu výpočtu - specifická
- valorická (hodnotná)
Právní normy celnictví
Všeobecně závazné pravidlo chování, vynutitelné státní mocí, platí pro všechny stejně.
1. Zákony – normy nejvyšší právní normy
- celní zákon: stanovuje práva a povinnosti všech zúčastněných stran, určuje sankce při porušení předpisů, vymezuje zákl. pojmy (clo, celní území, …)
2. Nařízení vlády
- vydání celního sazebníku: obsahuje seznamy zboží, celní sazby – všeobecné (vyšší) a smluvní (nižší), směrné jednotky, kódové označení
3. Vyhlášky ministerstev
- ministerstvo financí o zákazu vývozu a dovozu
- osvobození některých druhů zboží od cla
Organizace celnictví
Ministerstvo financí
- Generální ředitelství cel
- Oblastní celní ředitelství: přezkoumávání rozhodnutí celních úřadů
- Celní úřady: vnitrozemské: rozhodují o propuštění zboží
pohraniční celní úřady
Rizika v ZO
Rizika v ZO
Hospodářská – tržní rizika – souvisí s ekonomikou .. – špatný průzkum trhu, nevhodný sortiment zboží, špatná kvalita
Dopravní rizika – poškození zboží při dopravě, zpoždění
Rizika nezaplacení – dovozce nechce nebo nemůže zaplatit, případně platí se zpožděním
Rizika nepřevzetí zboží – dovozce odmítne zboží převzít
Politická rizika – vzniká na základě obchodně politických opatření státu nebo politických událostí
Druhy akreditivu
1) odvolatelný
neodvolatelný
2) krytý
nekrytý
3) akreditiv s odloženým placením
4) potvrzený
nepotvrzený
1) Odvolatelný – může být kdykoliv změněn otevírající bankou
2) Krytý – částka akreditivu je ihned po jeho otevření převedena bance vývozce
Nekrytý – příslušná částka je převedena bance až po jejím proplacení dovozcem
3) Akreditiv s odloženým placením – částka akreditivu je vývozci proplacena až za určitou dobu po předložení dokladu
4) Potvrzený – banka prodávajícího přijímá závazky banky dovozce, jsou tedy obě banky vůči dovozci stejně zavázány
Nepotvrzený – avizovaný akreditivní závazek vůči vývozci nese banka dovozce
Hospodářská – tržní rizika – souvisí s ekonomikou .. – špatný průzkum trhu, nevhodný sortiment zboží, špatná kvalita
Dopravní rizika – poškození zboží při dopravě, zpoždění
Rizika nezaplacení – dovozce nechce nebo nemůže zaplatit, případně platí se zpožděním
Rizika nepřevzetí zboží – dovozce odmítne zboží převzít
Politická rizika – vzniká na základě obchodně politických opatření státu nebo politických událostí
Druhy akreditivu
1) odvolatelný
neodvolatelný
2) krytý
nekrytý
3) akreditiv s odloženým placením
4) potvrzený
nepotvrzený
1) Odvolatelný – může být kdykoliv změněn otevírající bankou
2) Krytý – částka akreditivu je ihned po jeho otevření převedena bance vývozce
Nekrytý – příslušná částka je převedena bance až po jejím proplacení dovozcem
3) Akreditiv s odloženým placením – částka akreditivu je vývozci proplacena až za určitou dobu po předložení dokladu
4) Potvrzený – banka prodávajícího přijímá závazky banky dovozce, jsou tedy obě banky vůči dovozci stejně zavázány
Nepotvrzený – avizovaný akreditivní závazek vůči vývozci nese banka dovozce
Platební nástroje používané v ZO
Platební nástroje používané v ZO
A: Nedokumentární
1) platba v hotovosti – je méně častá v ZO, užívá se při placení malých částek (aukce), nevýhodou je přijetí padělků a kurzovní rozdíly.
2) hladký plat – bezhotovostní styk na základě příkazu k úhradě, jednoduchý často používaný způsob placení, mezi obchodními partnery NOSTRO – účet v bance jiné země v měně jiné země, LORO – účet banky jiné země u nás
3) šek – cenný papír – dlužný úpis – dluhopis. Vlastní (jenom dlužník + věřitel) a cizí (3 osoby).
4) směnka – cenný papír – dlužný úpis – dluhopis. Odběratelé se zaručují, zavazují dodavatelům.
B: Dokumentární – složitější a náročnější způsoby placení, větší jistota zaplacení.
DOKUMENTÁRNÍ INKASO inkasovat peníze
DOKUMENTÁRNÍ AKREDITIV pověřit, pověřovat
Jde zejména o tyto dokumenty (doklady):
faktura
balící list
dopravní doklady
pojistné doklady
osvědčení o původu zboží
osvědčení o jakosti
KONOSAMENT – při námořní dopravě
A: Nedokumentární
1) platba v hotovosti – je méně častá v ZO, užívá se při placení malých částek (aukce), nevýhodou je přijetí padělků a kurzovní rozdíly.
2) hladký plat – bezhotovostní styk na základě příkazu k úhradě, jednoduchý často používaný způsob placení, mezi obchodními partnery NOSTRO – účet v bance jiné země v měně jiné země, LORO – účet banky jiné země u nás
3) šek – cenný papír – dlužný úpis – dluhopis. Vlastní (jenom dlužník + věřitel) a cizí (3 osoby).
4) směnka – cenný papír – dlužný úpis – dluhopis. Odběratelé se zaručují, zavazují dodavatelům.
B: Dokumentární – složitější a náročnější způsoby placení, větší jistota zaplacení.
DOKUMENTÁRNÍ INKASO inkasovat peníze
DOKUMENTÁRNÍ AKREDITIV pověřit, pověřovat
Jde zejména o tyto dokumenty (doklady):
faktura
balící list
dopravní doklady
pojistné doklady
osvědčení o původu zboží
osvědčení o jakosti
KONOSAMENT – při námořní dopravě
Financování ZO
Financování ZO
Dokumentární inkaso – jednoduché a hromadné, smlouva s bankou, kdy prodávající žádá, aby banka vydala kupujícímu doklady až po splnění inkasních podmínek (zaplacení nebo akceptace směnky nebo předložení bankovní záruky)
a) zaslání dokladů
b) provedení platby (nebo jiného splnění inkasních podmínek)
Dokumentární akreditiv – smlouva s bankou na žádost kupujícího, kdy se banka zavazuje, že prodávajícímu zaplatí, jestliže splní akreditivní podmínky
a) sjednání podmínek akreditivu
b) otevření akreditivu (vystavení)
c) čerpání akreditivu (výplata)
- odvolatelný: kdykoliv může být změněn
- neodvolatelný: může být změněn jen se souhlasem všech zúčastněných stran
Bankovní záruka
Písemné prohlášení banky v záruční listině, že věřiteli (prodávajícímu) zaplatí, pokud tak neučiní dlužník (kupující).
Dokumentární inkaso – jednoduché a hromadné, smlouva s bankou, kdy prodávající žádá, aby banka vydala kupujícímu doklady až po splnění inkasních podmínek (zaplacení nebo akceptace směnky nebo předložení bankovní záruky)
a) zaslání dokladů
b) provedení platby (nebo jiného splnění inkasních podmínek)
Dokumentární akreditiv – smlouva s bankou na žádost kupujícího, kdy se banka zavazuje, že prodávajícímu zaplatí, jestliže splní akreditivní podmínky
a) sjednání podmínek akreditivu
b) otevření akreditivu (vystavení)
c) čerpání akreditivu (výplata)
- odvolatelný: kdykoliv může být změněn
- neodvolatelný: může být změněn jen se souhlasem všech zúčastněných stran
Bankovní záruka
Písemné prohlášení banky v záruční listině, že věřiteli (prodávajícímu) zaplatí, pokud tak neučiní dlužník (kupující).
Dodací podmínky (dodací parita), Platební podmínky
Dodací podmínky (dodací parita)
Určují práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího a řeší: PŘECHOD RIZIK (poškození zboží, … během cesty)
PŘECHOD NÁKLADŮ (náklady na dopravu, skladování, …)
MÍSTO PŘECHODU RIZIK A NÁKLADŮ (na kterém místě z prodávajícího na kupujícího)
Využívání mezinárodních pravidel. INCOTERMS 1990 (International Commercial Terms), přijatá obchodní komora v Paříži. RAFTD 1941 (Revised American Foreign Trade Definitons) v cizině, odlišná.
Platební podmínky
Faktory určující PP:
1) Mezinárodní situace – při stabilitě ve světě se používají jednoduché platební nástroje, než v období konfliktu
2) Stav na trhu – při převaze poptávky je ve východě prodávající a naopak
3) Vztahy partnerů – dlouhodobí spolehliví obch. partneři používají jednoduché platební nástroje (hladký platební styk – hladké platby)
4) Druh zboží – u některých druhů zboží vznikla zvyková pravidla
Obsah platebních podmínek
1) K platebním podmínkám patří, musí se určit subjekty placení – subjektem placení je kupující. Prodávající může určit příjemcem platby i třetí osobu.
2) Místo placení – může být kterékoli místo, na němž se smluvní strany dohodnou.
3) Měna – může jít o měnu jedné ze smluvních stran nebo o měnu jedné země
4) Doba splatnosti – musí být uvedena, podle lhůty splatnosti lez rozlišit:
- placení předem
- placení při dodání
- placení po dodání
Určují práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího a řeší: PŘECHOD RIZIK (poškození zboží, … během cesty)
PŘECHOD NÁKLADŮ (náklady na dopravu, skladování, …)
MÍSTO PŘECHODU RIZIK A NÁKLADŮ (na kterém místě z prodávajícího na kupujícího)
Využívání mezinárodních pravidel. INCOTERMS 1990 (International Commercial Terms), přijatá obchodní komora v Paříži. RAFTD 1941 (Revised American Foreign Trade Definitons) v cizině, odlišná.
Platební podmínky
Faktory určující PP:
1) Mezinárodní situace – při stabilitě ve světě se používají jednoduché platební nástroje, než v období konfliktu
2) Stav na trhu – při převaze poptávky je ve východě prodávající a naopak
3) Vztahy partnerů – dlouhodobí spolehliví obch. partneři používají jednoduché platební nástroje (hladký platební styk – hladké platby)
4) Druh zboží – u některých druhů zboží vznikla zvyková pravidla
Obsah platebních podmínek
1) K platebním podmínkám patří, musí se určit subjekty placení – subjektem placení je kupující. Prodávající může určit příjemcem platby i třetí osobu.
2) Místo placení – může být kterékoli místo, na němž se smluvní strany dohodnou.
3) Měna – může jít o měnu jedné ze smluvních stran nebo o měnu jedné země
4) Doba splatnosti – musí být uvedena, podle lhůty splatnosti lez rozlišit:
- placení předem
- placení při dodání
- placení po dodání
Náležitosti běžné kupní smlouvy
Náležitosti běžné kupní smlouvy DRUH – PŘEDMĚT, CENA, MNOŽSTVÍ
1. Smluvní strany + identifikační údaje
2. Předmět smlouvy (množství, balení, …)
3. Cena a celková částka
4. Dodací lhůta, den dodání
5. Dodací podmínky
6. Platební podmínky
7. Další dohody (slevy, poj., zp. dopravy, forma řešení sporů, sankce při neplnění, …)
8. Všeobecné prodejní (nákupní) podmínky jsou uváděny na rubu kupní smlouvy
2) Dodání zboží a dokladů – Balící list, přepravní doklady (CIM – Mezinárodní železniční nákladní list, CMR – Mezinárodní nákladní list pro silniční dopravu, Poštovní podací lístek, průvodka, Letecký nákladní list, Konosament – při námořní dopravě), osvědčení o původu, osvědčení o jakosti, osvědčení fytopatologické, veterinární, zdravotní, o desinfekci apod. dle požadavků země dovozce, doklady o pojištění, jednotná celní deklarace (JCD) DEKLARACE – písemné celní prohlášení, deklarant žádá celní orgány o propuštění zboží, faktura
3) Přijetí platby
4) Výsledná kalkulace
1. Smluvní strany + identifikační údaje
2. Předmět smlouvy (množství, balení, …)
3. Cena a celková částka
4. Dodací lhůta, den dodání
5. Dodací podmínky
6. Platební podmínky
7. Další dohody (slevy, poj., zp. dopravy, forma řešení sporů, sankce při neplnění, …)
8. Všeobecné prodejní (nákupní) podmínky jsou uváděny na rubu kupní smlouvy
2) Dodání zboží a dokladů – Balící list, přepravní doklady (CIM – Mezinárodní železniční nákladní list, CMR – Mezinárodní nákladní list pro silniční dopravu, Poštovní podací lístek, průvodka, Letecký nákladní list, Konosament – při námořní dopravě), osvědčení o původu, osvědčení o jakosti, osvědčení fytopatologické, veterinární, zdravotní, o desinfekci apod. dle požadavků země dovozce, doklady o pojištění, jednotná celní deklarace (JCD) DEKLARACE – písemné celní prohlášení, deklarant žádá celní orgány o propuštění zboží, faktura
3) Přijetí platby
4) Výsledná kalkulace
Dovozní operace
Dovozní operace
Zrcadlovou operací vývozní. Podnikatelský subjekt je dovozce (nikoliv vývozcem).
A – příprava
1) Rozbor potřeby dovozu – prověření zboží, zda má všechny požadavky
2) Vyhledání možných dodavatelů – informace o zahr. dodav. na výstavách, veletrzích, …
3) Poptávky – posílá se vybranému okruhu dodavatelů z různých zemí. Obsahuje charakteristiku výrobku, dodací a platební podmínky.
4) Vyhodnocení nabídek – srovnání technické a ekonomické. Vypracování předběžné kalkulace. Vybrání a vypracování objednávky.
B – realizace
1) Uzavření kupní smlouvy – dovozce je povinen v souladu s předpisy pro určité zboží si opatřit dovozní licenci. U výrobků, vyhlášených k výkonům státního zkušebnictví, potřeba schválení pro prodej v ČR od státní zkušebny.
2) Převzetí dodávky
3) Zaplacení zboží
4) Výsledná kalkulace
Zrcadlovou operací vývozní. Podnikatelský subjekt je dovozce (nikoliv vývozcem).
A – příprava
1) Rozbor potřeby dovozu – prověření zboží, zda má všechny požadavky
2) Vyhledání možných dodavatelů – informace o zahr. dodav. na výstavách, veletrzích, …
3) Poptávky – posílá se vybranému okruhu dodavatelů z různých zemí. Obsahuje charakteristiku výrobku, dodací a platební podmínky.
4) Vyhodnocení nabídek – srovnání technické a ekonomické. Vypracování předběžné kalkulace. Vybrání a vypracování objednávky.
B – realizace
1) Uzavření kupní smlouvy – dovozce je povinen v souladu s předpisy pro určité zboží si opatřit dovozní licenci. U výrobků, vyhlášených k výkonům státního zkušebnictví, potřeba schválení pro prodej v ČR od státní zkušebny.
2) Převzetí dodávky
3) Zaplacení zboží
4) Výsledná kalkulace
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)