Celní předpisy
Celní politiku upravuje celní zákon ČNR č. 19/93 Sb. S účinností od 1.1.1993, který plně odpovídá přechodu na tržní ekonomiku, spolu s prováděcí vyhláškou ministerstva financí č. 92/93 Sb. Tento celní zákon přizpůsobuje naše celní předpisy evropským, zajišťuje ekonomickou ochranu státní hranice. Celní zákon upravuje celní kontrolu dovozu, vývozu a průvozu zboží, stanoví práva a povinnosti orgánů celní správy, jakož i fyzických a právnických osob při celní kontrole. Celnice jsou správci daně z přidané hodnoty při dovozu a mají povinnost spolu se clem vybírat i daně.
Celní území a celní pohraniční pásmo
Území ČR je jednotným celním územím. Celní pohraniční pásmo je územní pruh do vzdálenosti 25 km od státní hranice. Ostatní území je celním vnitrozemím. V zájmu rozvoje mezinárodní hospodářské spolupráce, zejména zahraničního obchodu jsou zřízena na území ČR svobodná celní pásma. Rozumí se jimi části území ČR, v nichž se zboží tam dovážené považuje z hlediska cla, jakoby se nacházelo na celním území, a tak nepodléhá obvyklé celní kontrole (např. FREE ZONE Pardubice, Zlín). Zboží se tedy propustí do těchto pásem bez cla (odtud i název „bezcelní zóny“).
Celní kontrola
Celní kontrola je souhrnem úkonů celní správy, kterými zajišťují dodržování celního zákona. Podléhá jí všechno zboží a elektrická energie, a to:
1) Při dovozu
2) Při vývozu
3) Při průvozu
Při celní prohlídce se zjišťuje druh, množství a jiné skutečnosti o zboží, potřebné k posouzení, zda je dovoz, vývoz či průvoz v souladu s celními předpisy.
Celní závěrou - se rozumí zajištění zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech, obalech a
místnostech plombou, pečetí nebo známkou tak, aby z nich nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich něco vložit, aniž zůstanou viditelné stopy poškození.
Celní sazebník - jde o nejdůležitější prostředek celní politiky. Obsahuje seznam zboží a celních sazeb.
V současnosti platí jednotně pro veškerý obchod i turistiku jeden celní sazebník obchodního zboží.
Celní sazby v procentech jsou dvojí:
1) Všeobecné (autonomní)
2) Smluvní
V současnosti se prakticky všechno zboží vyměřuje podle sazeb smluvních. Nárok státu na clo vzniká až okamžikem propuštění zboží do volného oběhu v tuzemsku.
Ze zboží pocházející ze států:
1) s nimiž má ČR sjednanou doložku nejvyšších výhod, se vyměří
clo podle sjednaných sazeb.
2) Na které se vztahuje preferenční clo, se vyměří podle zvláštních
předpisů.
3) S nimiž byla sepsána dohoda o vzájemném osvobození zboží od
cla se clo nevyměří.
Clo je splatné do 10 dnů poté co je účastníku oznámena jeho výše.
Celní postup
V rámci celní kontroly probíhá celní řízení, jehož účelem je rozhodnout zda se zboží propustí. Odbavení se může uskutečnit na celnici nebo v celním prostoru (celní prostory jsou místa železničních nádraží, přístavů, letišť). Celní řízení se zahajuje podáním celního prohlášení, kterým se navrhuje propuštění do příslušného režimu. Celní prohlášení vyplní deklarant (či jeho zástupce), tj. ten, kdo zboží dováží, vyváží nebo prováží.
Celní postup při vývozu – Písemný návrh se podává na předepsaném formuláři jednotná celní deklarace(JCD) pro zboží, které má obchodní charakter. U zboží, které nemá obchodní charakter, se návrh na celní řízení podává ústně.
Celní postup při dovozu – I u dovozu se zahajuje celní řízení podáním „jednotné celní deklarace“ účastníkem. Celní odbavení může uskutečnit buď pohraniční celnice, nebo je – po kontrole na státní hranici postoupí tzv. celní průvodkou k odbavení celnici vnitrozemské.
Způsoby propuštění zboží – Zboží může být propuštěno do těchto celních režimů:
1) Do volného oběhu
2) Do režimu s podmíněným osvobozením od cla a režimu s ekonomickým účinkem
3) Do režimu dočasného použití
Režimy s podmíněným osvobozením od cla a s ekonomickým účinkem:
Tranzit:
• Přímý – od jedné pohraniční celnice k druhé
• Nepřímý – Od vstupního celního úřadu k výstupního, jsou-li splněny podmínky, clo a daně se
nevyměřují
• Vnitřní – Např. Rozvadov – Praha, tj. od jednoho vnitrozemského celního úřadu k jinému
vnitrozemskému.
Celní přestupky a celní delikty
Celní předpisy poruší ten, kdo:
1) Nezákonně doveze nebo vyveze zboží
2) Uvede nesprávné údaje o zboží
3) Nedodrží podmínky stanovené pro zboží propuštěné do režimu s podmíněným osvobozením
či ekonomickým účinkem
4) Padělá doklady o zboží
5) Přechovává zboží uniklé celnímu dohledu
6) Neuposlechne výzvy celního orgánu nebo jim brání při výkonu činnosti.
Zobrazují se příspěvky se štítkemcla. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemcla. Zobrazit všechny příspěvky
16) Cla a celní politika
Cla a celní politika
Každý stát pohybu zboží napomáhá – podporuje obchod a cestovní ruch, tím i devizové příjmy, ale zároveň musí zajistit jejich evidenci, kontrolu a chránit také ekonomické zájmy republiky. Tato činnosti tvoří náplň celní politiky. Zavádění jednotlivých cel jako státních dávek bylo dlouhodobým procesem. V jeho průběhu vzniklo mnoho druhů cel. Všem je však společné, že “překážejí obchodu“. Každé clo vede ke zdražení zboží. Této „zdražovací přirážky“ bylo pokaždé využíváno k pokrytí nákladů na správu státu.
Clo je dávka, kterou stát vybírá ve zboží při jeho přechodu přes hranice.
Význam cel:
1) Fiskální (daňový) – cla jsou důležitým příjmem státního rozpočtu
2) Obchodně politický – clo je jeden z hlavních nástrojů obchodní politiky každého státu 3) Cenotvorný – cla tvoří důležitou položky ceny zboží při jeho prodeji
Clo a jeho druhy
Cla se rozlišují podle různých hledisek:
1) Podle směru pohybu zboží:
• Clo dovozní - které se ukládá na zahraniční zboží při jeho dovozu. V ČR jsou v současnosti
vybírána jen cla dovozní.
• Clo vývozní - kterým se zatěžuje vývoz domácího zboží. Vyskytuje se jen výjimečně, poněvadž
státy mají zpravidla maximální zájem na podpoře vývozu.
2) Podle způsobu výpočtu celní sazby:
• Clo hodnotové - které se stanoví určitou procentní sazbou z tzv. celní hodnoty zboží.
• Clo specifické - které má stanovenou pevnou sazbu za jednotku množství (míru, hmotnost nebo
kus).
3) Podle obchodně politického hlediska:
• Clo autonomní - určované nezávisle autonomním rozhodnutím určitého státu.
• Clo smluvní - určované smlouvou s jiným státem, resp. Skupinou států.
4) Podle účelu:
• Clo preferenční – poskytuje zvýhodnění celní sazby pouze některým zemím.
• Clo odvetné – stát jím zatěžuje dovoz zboží z určité země jako odvetu za opatření namířená proti
jeho zájmům.
• Clo antidumpingové – clo vybírané z dováženého zboží, které je předmětem dumpingu (zahraniční
zboží dovážené za cenu nižší než je obvyklá cena domácího konkurenčního zboží).
Celní unie
Celní unie je integrační seskupení vytvářející jednotné celní území, v němž jsou na rozdíl od oblastí volného obchodu nejen odstraněna cla v obchodu mezi členskými zeměmi, ale zaveden také společný celní sazebník vůči nečlenským zemím, vůči nimž se uplatňuje i společná obchodní politika.Nejznámějším příkladem celní unie je Evropská unie. Cílem této unie je jednotný trh s volným pohybem osob., s volným pohybem zboží, s volným pohybem služeb a s volným pohybem kapitálu. ČR usiluje o přijetí do EU. Podmínkou pro poskytování celních výhod je skutečnost, že zboží bylo vyrobeno v zemích EU.
Po rozdělení Československa byla vytvořena k 1.1.1993 celní unie mezi ČR a SR. Na základě této dohody probíhá vzájemný obchod bez cla. V obchodě s ostatními státy vystupuje unie jako jeden celek s jednotnou obchodní politikou. Znamená to, že se uplatňuje stejná dovozní cla, stejné celní postupy, stejné technické, veterinární i jiné předpisy. Jde o formu ekonomické integrace.
• 1.3.1993 vstoupila v platnost tzv. dohoda CEFTA –středoevropské oblasti volného obchodu – ČR, SR, PR, MR
• 1.1.1994 pak dohoda o oblasti volného obchodu ČR – Republika Slovinsko,
• 1.1.1995 dohoda o volném obchodu s Rumunskem.
Výsledkem těchto seskupení je celá řada preferenčních sazeb. Podmínkou přiznání těchto preferencí je prokázat původ zboží v zemi, se kterou ČR uzavřela dohodu.
Světová obchodní organizace (WTO) – Od 1.1.1995 vstoupila v platnost Dohoda o Světové obchodní
organizaci (WTO), která nahrazuj dosavadní Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (GATT). Je to mnoho stranná dohoda upravující podmínky mezinárodní směny, jejímž cílem je snížit cla a ostatní překážky mezinárodního obchodu cestou vzájemných dohod.
ČR se od 1.1.1991 začala zapojovat do Všeobecného systému preferencí EU. Jde o opatření, které bude zvýhodňovat některé druhy vyváženého zboží z ČR do zemí EU s tím, že na ně bude poskytovat celní slevy z dosud platných dovozních cel podle položky nejvyšších výhod.
Každý stát pohybu zboží napomáhá – podporuje obchod a cestovní ruch, tím i devizové příjmy, ale zároveň musí zajistit jejich evidenci, kontrolu a chránit také ekonomické zájmy republiky. Tato činnosti tvoří náplň celní politiky. Zavádění jednotlivých cel jako státních dávek bylo dlouhodobým procesem. V jeho průběhu vzniklo mnoho druhů cel. Všem je však společné, že “překážejí obchodu“. Každé clo vede ke zdražení zboží. Této „zdražovací přirážky“ bylo pokaždé využíváno k pokrytí nákladů na správu státu.
Clo je dávka, kterou stát vybírá ve zboží při jeho přechodu přes hranice.
Význam cel:
1) Fiskální (daňový) – cla jsou důležitým příjmem státního rozpočtu
2) Obchodně politický – clo je jeden z hlavních nástrojů obchodní politiky každého státu 3) Cenotvorný – cla tvoří důležitou položky ceny zboží při jeho prodeji
Clo a jeho druhy
Cla se rozlišují podle různých hledisek:
1) Podle směru pohybu zboží:
• Clo dovozní - které se ukládá na zahraniční zboží při jeho dovozu. V ČR jsou v současnosti
vybírána jen cla dovozní.
• Clo vývozní - kterým se zatěžuje vývoz domácího zboží. Vyskytuje se jen výjimečně, poněvadž
státy mají zpravidla maximální zájem na podpoře vývozu.
2) Podle způsobu výpočtu celní sazby:
• Clo hodnotové - které se stanoví určitou procentní sazbou z tzv. celní hodnoty zboží.
• Clo specifické - které má stanovenou pevnou sazbu za jednotku množství (míru, hmotnost nebo
kus).
3) Podle obchodně politického hlediska:
• Clo autonomní - určované nezávisle autonomním rozhodnutím určitého státu.
• Clo smluvní - určované smlouvou s jiným státem, resp. Skupinou států.
4) Podle účelu:
• Clo preferenční – poskytuje zvýhodnění celní sazby pouze některým zemím.
• Clo odvetné – stát jím zatěžuje dovoz zboží z určité země jako odvetu za opatření namířená proti
jeho zájmům.
• Clo antidumpingové – clo vybírané z dováženého zboží, které je předmětem dumpingu (zahraniční
zboží dovážené za cenu nižší než je obvyklá cena domácího konkurenčního zboží).
Celní unie
Celní unie je integrační seskupení vytvářející jednotné celní území, v němž jsou na rozdíl od oblastí volného obchodu nejen odstraněna cla v obchodu mezi členskými zeměmi, ale zaveden také společný celní sazebník vůči nečlenským zemím, vůči nimž se uplatňuje i společná obchodní politika.Nejznámějším příkladem celní unie je Evropská unie. Cílem této unie je jednotný trh s volným pohybem osob., s volným pohybem zboží, s volným pohybem služeb a s volným pohybem kapitálu. ČR usiluje o přijetí do EU. Podmínkou pro poskytování celních výhod je skutečnost, že zboží bylo vyrobeno v zemích EU.
Po rozdělení Československa byla vytvořena k 1.1.1993 celní unie mezi ČR a SR. Na základě této dohody probíhá vzájemný obchod bez cla. V obchodě s ostatními státy vystupuje unie jako jeden celek s jednotnou obchodní politikou. Znamená to, že se uplatňuje stejná dovozní cla, stejné celní postupy, stejné technické, veterinární i jiné předpisy. Jde o formu ekonomické integrace.
• 1.3.1993 vstoupila v platnost tzv. dohoda CEFTA –středoevropské oblasti volného obchodu – ČR, SR, PR, MR
• 1.1.1994 pak dohoda o oblasti volného obchodu ČR – Republika Slovinsko,
• 1.1.1995 dohoda o volném obchodu s Rumunskem.
Výsledkem těchto seskupení je celá řada preferenčních sazeb. Podmínkou přiznání těchto preferencí je prokázat původ zboží v zemi, se kterou ČR uzavřela dohodu.
Světová obchodní organizace (WTO) – Od 1.1.1995 vstoupila v platnost Dohoda o Světové obchodní
organizaci (WTO), která nahrazuj dosavadní Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (GATT). Je to mnoho stranná dohoda upravující podmínky mezinárodní směny, jejímž cílem je snížit cla a ostatní překážky mezinárodního obchodu cestou vzájemných dohod.
ČR se od 1.1.1991 začala zapojovat do Všeobecného systému preferencí EU. Jde o opatření, které bude zvýhodňovat některé druhy vyváženého zboží z ČR do zemí EU s tím, že na ně bude poskytovat celní slevy z dosud platných dovozních cel podle položky nejvyšších výhod.
6) Mezinárodní obchod, protekcionismus
Mezinárodní obchod, protekcionismus
otevřenosti NH = zapojení do mezinár. ekon. vztahů (pohyb statků, služeb výr. faktorů a finančních aktiv mezi rezidenty různých národních ekonomik
každá země vyváží ty statky, jejichž tuzemská výroba je nejlevnější a dováží ty statky, při jejichž výrobě mají výhodu nízkých nákladů ostatní země
volný obchod = bez regulačních zásahů autorit; povede ke zvýšení efektivnosti výroby v obchodujících zemích - dochází ke zvýšení spotřebních možností = tzv. přínosy z obchodu
Čisté vývozy (NX) = export (X) - import (M)
nákupy importovaného zboží závisí na důchodu a produktu ekonomiky země - roste-li GNP rychle, dovozy mají tendenci růst ještě rychleji
volba mezi zahr. a domácími statky je dle závislá na jejich relativníchcenách - ty závisí jak na domácí cenové hladině, tak na měnovém kursu
zvyšuje-li se zahraniční produkt nebo klesá-li měnový kurs - objem i hodnota našich vývozů bude růst
celková agregátní poptávka = GNP = C + I + G + NX
vývozy statků a služeb závisí na (a) důchodech a produktech v zahraničí, jsou zadány zvnějšku a na (b) cenách a měnových kursech
dovozy závisí rovněž na vnějších proměnných, tj. cenách a měnových kursech, jsou však navíc závislé na tuzemských důchodech a na výši domácího produkcu
čisté vývozy jsou čistým přírůstkem k výdajovým tokům
rovnovážný produkt v otevřené ekonomice = celkové výdaje (C+I+G+NX) se rovnají celkovému produktu
Mezní sklon k importu = přírůstek dovozů odpovídající přírůstku Gnp o jednu korunu; kolik se dováží při jednotkovém přírůstku celkového GNP
sklon přímky celkových výdajů (C+I+G+NX) je nižší než sklon přímky domácí poptávky
Multiplikátor otevřené ekonomiky = celkový přírůstek produktu
multiplikační efekt otevřené ekonomiky je poněkud nižší než multiplikační efekt uzavřené ekonomiky, protože v otevřené ekonomice část přírůstku důchodu uniká do výdajů na dovozy
1
mult. otevř. ekon. = -------------------
MPS + MPm
MPS = mezní sklon k úsporám a MPm = mezní sklon k importu
Důvody vzniku mezinárodního obchodu - odlišnost podmínek mezi oblastmi, klesající výrobní náklady a rozdíly ve spotřebitelském vkusu; hlavním důvodem jsou komparativní výhody
• Odlišnost výr. podmínek - odlišné výrobní možnosti (přírodní zdroje, půda, práce, kapitál, technologie ap.) - specializace zemí
• Klesající náklady - rsp. rostoucí výnosy z rozsahu (mnohé výr. procesy mají tendenci se zvyšováním objemu produktu snižovat náklady)
• Rozdíly ve spotřebitelském vkusu = preference - vzájemná „výměna“ zboží mezi státy (Švédové mají rádi maso, Norové ryby - Švédové tedy vyvážejí ryby a Norové vyvážejí maso)
Zásada komparativní výhody
Tvrdí, že země bude obchodovat se světem, i když je absolutně efektivnější nebo méně efektivní ve výrobě všech statků.
každá země se specializuje na výrobu a vývoz těch statků, které může vyrábět s relativně nižšími náklady, naopak každá země bude dovážet ty statky, které vyrábí s relativně vyššími náklady (kde je relativně méně efektivní než jiné země)
David Ricardo: „mezinárodní specializace se zemi vyplácí“
v podmínkách volného obchodu zúčastněné země přesouvají svou výrobu do oblastí své komparativní výhody
Ekonomický přínos z obchodu
nejsnadněji lze zjistit výpočtem vlivu obchodu na reálnou mzdu pracovníků
jestliže se uvolní obchod a každá země se přitom zaměří na svou oblast komparativní výhody, všichni se polepší
zvyšuje se národní důchod v každé jednotlivé obchodující zemi
Protekcionismus = ochrana před konkurencí zahraničních dovozů prostřednictvím cla nebo kvóty; důvody:
• neekonomické argumenty - ekonomický blahobyt není jediným cílem života; dosahování neekonomických cílů pomocí ekonomického protekcionismu je obvykle nákladné a neefektivní;
• argumenty, které jsou z ekonomického hlediska mylné - merkantilistická argumentace zaměňuje prostředky a cíle hospodářské činnosti, odmítá myšlenku, že zvýšení cel zaměřené na dosažení obchodního přebytku zlepší ekonomický blahobyt země;
• analýzy, které neplatí ve světě dokonalé konkurence při plné zaměstnanosti
Cíle protekcionismu
1. neekonomické cíle:
• strategické vojensko politické zájmy,
• udržení národní tradice určité výroby,
• udržení odvětví, kde je vysoce koncentrován výzkum,
• ekologické aspekty při ochraně zemědělství ap.
2. ochrana odvětví před specializací - tzv. cla pro nedospělá (nezletilá) odvětví - měla by trvat, dokud nižší náklady neumožní vytvořit komparativní výhodu a tím i dostatečnou konkurenceschopnost; ochranné clo na odvětví, které ztrácí komparativní výhodu,
3. podpora domácí výroby s cílem udržení vysoké zaměstnanosti částečné přesunutí poptávky ze zahraničního na domácí zboží - poptávkový šok, posun AD doprava,
4. teorie optimálního cla = maximalizace spotřeby.
Účinky cel a kvót
vyměřování cel a kvót = jeden z hlavních nástrojů, které vlády používají ke zvyšování příjmů a ovlivňování rozvoje jednotlivých odvětví
clo = daň uvalená na dovozy
kvóta = kvantitativní omezení výše dovozů
Prohibitivní clo - je tak vysoké, že naprosto vylučuje jakékoli dovozy, umrtvuje veškerý obchod
Neprohibitivní clo - poškozuje, ale neumrtvuje obchod
Clo má tendenci zvýšit cenu, snížit spotřebované a dovážené množství a zvýšit domácí výrobu.
Prohibitivní kvóta = zákaz všech dovozů - stejný výsledek jako prohibitivní clo.
Cla přinášejí státu důchod, na jehož základě lze někdy snížit ostatní daně, a tím vyrovnat část újmy, kterou utrpí zákazníci v dovážející zemi.
Kvóta přináší zisk ze vzniklých cenových rozdílů do kapsy těch šťastných dovozců, kteří získali povolení nebo licenci k dovozu.
Při volbě mezi cly a kvótami považují ekonomové obvykle cla za menší zlo.
Cla vytvářejí ekonomickou neefektivnost - uvalení cel způsobuje, že ekonomické ztráty spotřebitelů převyšují příjem získaný vládou plus dodatečné zisky vydělané výrobci.
Uvalení cla má tři účinky:
• podporuje tuzemskou neefektivní výrobu,
• nutí spotřebitele, aby omezovali své nákupy statků, na něž bylo uvaleno clo, až pod efektivní úroveň,
• opatřuje příjmy vlády.
otevřenosti NH = zapojení do mezinár. ekon. vztahů (pohyb statků, služeb výr. faktorů a finančních aktiv mezi rezidenty různých národních ekonomik
každá země vyváží ty statky, jejichž tuzemská výroba je nejlevnější a dováží ty statky, při jejichž výrobě mají výhodu nízkých nákladů ostatní země
volný obchod = bez regulačních zásahů autorit; povede ke zvýšení efektivnosti výroby v obchodujících zemích - dochází ke zvýšení spotřebních možností = tzv. přínosy z obchodu
Čisté vývozy (NX) = export (X) - import (M)
nákupy importovaného zboží závisí na důchodu a produktu ekonomiky země - roste-li GNP rychle, dovozy mají tendenci růst ještě rychleji
volba mezi zahr. a domácími statky je dle závislá na jejich relativníchcenách - ty závisí jak na domácí cenové hladině, tak na měnovém kursu
zvyšuje-li se zahraniční produkt nebo klesá-li měnový kurs - objem i hodnota našich vývozů bude růst
celková agregátní poptávka = GNP = C + I + G + NX
vývozy statků a služeb závisí na (a) důchodech a produktech v zahraničí, jsou zadány zvnějšku a na (b) cenách a měnových kursech
dovozy závisí rovněž na vnějších proměnných, tj. cenách a měnových kursech, jsou však navíc závislé na tuzemských důchodech a na výši domácího produkcu
čisté vývozy jsou čistým přírůstkem k výdajovým tokům
rovnovážný produkt v otevřené ekonomice = celkové výdaje (C+I+G+NX) se rovnají celkovému produktu
Mezní sklon k importu = přírůstek dovozů odpovídající přírůstku Gnp o jednu korunu; kolik se dováží při jednotkovém přírůstku celkového GNP
sklon přímky celkových výdajů (C+I+G+NX) je nižší než sklon přímky domácí poptávky
Multiplikátor otevřené ekonomiky = celkový přírůstek produktu
multiplikační efekt otevřené ekonomiky je poněkud nižší než multiplikační efekt uzavřené ekonomiky, protože v otevřené ekonomice část přírůstku důchodu uniká do výdajů na dovozy
1
mult. otevř. ekon. = -------------------
MPS + MPm
MPS = mezní sklon k úsporám a MPm = mezní sklon k importu
Důvody vzniku mezinárodního obchodu - odlišnost podmínek mezi oblastmi, klesající výrobní náklady a rozdíly ve spotřebitelském vkusu; hlavním důvodem jsou komparativní výhody
• Odlišnost výr. podmínek - odlišné výrobní možnosti (přírodní zdroje, půda, práce, kapitál, technologie ap.) - specializace zemí
• Klesající náklady - rsp. rostoucí výnosy z rozsahu (mnohé výr. procesy mají tendenci se zvyšováním objemu produktu snižovat náklady)
• Rozdíly ve spotřebitelském vkusu = preference - vzájemná „výměna“ zboží mezi státy (Švédové mají rádi maso, Norové ryby - Švédové tedy vyvážejí ryby a Norové vyvážejí maso)
Zásada komparativní výhody
Tvrdí, že země bude obchodovat se světem, i když je absolutně efektivnější nebo méně efektivní ve výrobě všech statků.
každá země se specializuje na výrobu a vývoz těch statků, které může vyrábět s relativně nižšími náklady, naopak každá země bude dovážet ty statky, které vyrábí s relativně vyššími náklady (kde je relativně méně efektivní než jiné země)
David Ricardo: „mezinárodní specializace se zemi vyplácí“
v podmínkách volného obchodu zúčastněné země přesouvají svou výrobu do oblastí své komparativní výhody
Ekonomický přínos z obchodu
nejsnadněji lze zjistit výpočtem vlivu obchodu na reálnou mzdu pracovníků
jestliže se uvolní obchod a každá země se přitom zaměří na svou oblast komparativní výhody, všichni se polepší
zvyšuje se národní důchod v každé jednotlivé obchodující zemi
Protekcionismus = ochrana před konkurencí zahraničních dovozů prostřednictvím cla nebo kvóty; důvody:
• neekonomické argumenty - ekonomický blahobyt není jediným cílem života; dosahování neekonomických cílů pomocí ekonomického protekcionismu je obvykle nákladné a neefektivní;
• argumenty, které jsou z ekonomického hlediska mylné - merkantilistická argumentace zaměňuje prostředky a cíle hospodářské činnosti, odmítá myšlenku, že zvýšení cel zaměřené na dosažení obchodního přebytku zlepší ekonomický blahobyt země;
• analýzy, které neplatí ve světě dokonalé konkurence při plné zaměstnanosti
Cíle protekcionismu
1. neekonomické cíle:
• strategické vojensko politické zájmy,
• udržení národní tradice určité výroby,
• udržení odvětví, kde je vysoce koncentrován výzkum,
• ekologické aspekty při ochraně zemědělství ap.
2. ochrana odvětví před specializací - tzv. cla pro nedospělá (nezletilá) odvětví - měla by trvat, dokud nižší náklady neumožní vytvořit komparativní výhodu a tím i dostatečnou konkurenceschopnost; ochranné clo na odvětví, které ztrácí komparativní výhodu,
3. podpora domácí výroby s cílem udržení vysoké zaměstnanosti částečné přesunutí poptávky ze zahraničního na domácí zboží - poptávkový šok, posun AD doprava,
4. teorie optimálního cla = maximalizace spotřeby.
Účinky cel a kvót
vyměřování cel a kvót = jeden z hlavních nástrojů, které vlády používají ke zvyšování příjmů a ovlivňování rozvoje jednotlivých odvětví
clo = daň uvalená na dovozy
kvóta = kvantitativní omezení výše dovozů
Prohibitivní clo - je tak vysoké, že naprosto vylučuje jakékoli dovozy, umrtvuje veškerý obchod
Neprohibitivní clo - poškozuje, ale neumrtvuje obchod
Clo má tendenci zvýšit cenu, snížit spotřebované a dovážené množství a zvýšit domácí výrobu.
Prohibitivní kvóta = zákaz všech dovozů - stejný výsledek jako prohibitivní clo.
Cla přinášejí státu důchod, na jehož základě lze někdy snížit ostatní daně, a tím vyrovnat část újmy, kterou utrpí zákazníci v dovážející zemi.
Kvóta přináší zisk ze vzniklých cenových rozdílů do kapsy těch šťastných dovozců, kteří získali povolení nebo licenci k dovozu.
Při volbě mezi cly a kvótami považují ekonomové obvykle cla za menší zlo.
Cla vytvářejí ekonomickou neefektivnost - uvalení cel způsobuje, že ekonomické ztráty spotřebitelů převyšují příjem získaný vládou plus dodatečné zisky vydělané výrobci.
Uvalení cla má tři účinky:
• podporuje tuzemskou neefektivní výrobu,
• nutí spotřebitele, aby omezovali své nákupy statků, na něž bylo uvaleno clo, až pod efektivní úroveň,
• opatřuje příjmy vlády.
Politická integrace a celní unie
5.3.2 Politická integrace a celní unie
S výjimkou EU je většina preferenčního obchodu uskutečňována na principu FTA, nikoliv CU. Důvod je jednoduchý – politická integrace. Vytvořit společný celní sazebník je obtížné a je často nutné složitých politických jednání. Tak například, země, která má silně vyvinut strojní průmysl se bude obávat levných dovozů z třetích zemí a bude požadovat velká cla na toto zboží., ale jiná země nemá strojní výrobu téměř žádnou a obává se při vysokých clech následných vysokých cen. A to v jednání přináší problémy.
Prakticky, vytvoření společného celního sazebníku si vyžaduje (alespoň na určité úrovni) společný rozhodovací proces. V EU o společném celním sazebníku rozhoduje Komise, ale takováto delegace pravomocí není ve světě obvyklá. Jen málo národů se chce vzdávat své národní suverenity. A důsledkem toho je, že většina obchodních bloků raději setrvává na úrovni FTA, než aby přešla do CU (NAFTA, EFTA...).
Dalším řešením, jak vytvořit CU je poslouchat rozhodnutí velkého národa, který se takovéto unie účastní. To je příklad Southern African Customs Union, kde dominantní roli hraje Jihoafrická republika, která celní sazebník vytvoří a ostatní účastníci jej respektují.
S výjimkou EU je většina preferenčního obchodu uskutečňována na principu FTA, nikoliv CU. Důvod je jednoduchý – politická integrace. Vytvořit společný celní sazebník je obtížné a je často nutné složitých politických jednání. Tak například, země, která má silně vyvinut strojní průmysl se bude obávat levných dovozů z třetích zemí a bude požadovat velká cla na toto zboží., ale jiná země nemá strojní výrobu téměř žádnou a obává se při vysokých clech následných vysokých cen. A to v jednání přináší problémy.
Prakticky, vytvoření společného celního sazebníku si vyžaduje (alespoň na určité úrovni) společný rozhodovací proces. V EU o společném celním sazebníku rozhoduje Komise, ale takováto delegace pravomocí není ve světě obvyklá. Jen málo národů se chce vzdávat své národní suverenity. A důsledkem toho je, že většina obchodních bloků raději setrvává na úrovni FTA, než aby přešla do CU (NAFTA, EFTA...).
Dalším řešením, jak vytvořit CU je poslouchat rozhodnutí velkého národa, který se takovéto unie účastní. To je příklad Southern African Customs Union, kde dominantní roli hraje Jihoafrická republika, která celní sazebník vytvoří a ostatní účastníci jej respektují.
Analýza celní unie
5.2 Analýza celní unie
Co se týká evropské integrace, tak ta je vždy v určitém období postavena na určitém typu zóny volného obchodu (FTA). Pokud krom toho, že zúčastněné země si odstraní vzájemně cla (princip FTA), ještě navíc vytvoří společný celní sazebník vůči třetím zemím, hovoříme o celní unii (CU).
Pro zjednodušení budeme předpokládat tři země. Dvě spolu vytvoří celní unii a třetí stojí vně. Dále budeme předpokládat, že původně všechny země uvalovaly MFN cla na všechny importy. Dále budeme předpokládat, že se obchoduje se třemi typy zboží (zboží 1,2,3). Každá země produkuje všechny tři typy produktu. Ale nákladová struktura je taková, že exportují vždy dvě zboží a třetí importují.
5.2.1 Cenové a množstevní efekty
Vytvoření CU mezi domácí a partnerskou zemí, znamená odstranění cel o velikosti T na import zboží 1 z partnerské země a v partnerské zemi pak eliminace cel o velikosti T na zboží 2 z domácí země. Cla , kterým čelí RoW se nemění a protože původně měly všechny země stejnou úroveň MFN cel, není nutná ani harmonizace domácí a partnerské země vůči RoW, T představují společný celní sazebník vůči třetím zemím.
Nyní si vysvětlíme cenový a množstevní efekt.
Cena zboží 2 v partnerské zemi klesne z P' na P'', ale cena, kterou získají domácí exportéři do partnerské země stoupne z P' – T na P''. Nic se nestane s vnitřními cenami v RoW zemi, ale exportéři z RoW čelí nižším cenám za svůj export do partnerské země (exportuje tam i domácí země, která nemusí platit cla). Co se týká množstevního efektu, tak domácí import stoupne z M' na M'' a domácí export do partnerské země stoupne z XP' na XP''. RoW export do partnerské země klesne
Co se týká evropské integrace, tak ta je vždy v určitém období postavena na určitém typu zóny volného obchodu (FTA). Pokud krom toho, že zúčastněné země si odstraní vzájemně cla (princip FTA), ještě navíc vytvoří společný celní sazebník vůči třetím zemím, hovoříme o celní unii (CU).
Pro zjednodušení budeme předpokládat tři země. Dvě spolu vytvoří celní unii a třetí stojí vně. Dále budeme předpokládat, že původně všechny země uvalovaly MFN cla na všechny importy. Dále budeme předpokládat, že se obchoduje se třemi typy zboží (zboží 1,2,3). Každá země produkuje všechny tři typy produktu. Ale nákladová struktura je taková, že exportují vždy dvě zboží a třetí importují.
5.2.1 Cenové a množstevní efekty
Vytvoření CU mezi domácí a partnerskou zemí, znamená odstranění cel o velikosti T na import zboží 1 z partnerské země a v partnerské zemi pak eliminace cel o velikosti T na zboží 2 z domácí země. Cla , kterým čelí RoW se nemění a protože původně měly všechny země stejnou úroveň MFN cel, není nutná ani harmonizace domácí a partnerské země vůči RoW, T představují společný celní sazebník vůči třetím zemím.
Nyní si vysvětlíme cenový a množstevní efekt.
Cena zboží 2 v partnerské zemi klesne z P' na P'', ale cena, kterou získají domácí exportéři do partnerské země stoupne z P' – T na P''. Nic se nestane s vnitřními cenami v RoW zemi, ale exportéři z RoW čelí nižším cenám za svůj export do partnerské země (exportuje tam i domácí země, která nemusí platit cla). Co se týká množstevního efektu, tak domácí import stoupne z M' na M'' a domácí export do partnerské země stoupne z XP' na XP''. RoW export do partnerské země klesne
Celní režimy
Celní režimy
Volný oběh – s dovezeným zbožím lze v tuzemsku volně nakládat. Zboží je propuštěno, až je zaplacen celní dluh (tvoří několik položek: clo, DPH, spotřební daň).
Vývoz – zboží schváleno do tohoto režimu může v nezměněném stavu opustit tuzemsko, clo a daně se nevybírají.
Tranzit – rozumí se jim režim, kterému podléhá zboží dopravované pod celním dohledem od jednoho celního úřadu k druhému. Je to doprava zboží z jednoho místa v tuzemsku.
Uskladňování v celním skladu – tento režim umožňuje skladovat v celních skladech zboží jak zahraniční, tak české. V průběhu skladování neplatí se clo, ani daně. V tomto režimu je zboží stále pod celním dohledem, který je zrušen až při přechodu do jiného režimu. Teprve při vyskladnění zboží se platí clo, daně a poplatky.
Aktivní zušlechťovací styk – zahraniční zboží je do tuzemska dovezeno za účelem zušlechtění (montáž, kompletace, oprava, …).
Pasivní zušlechťovací styk – tento režim umožňuje, aby české zboží bylo vyvezeno do zahraničí za účelem zušlechtění. Zušlechtěné výrobky pak musí být dovezeny zpět do volného oběhu.
Dočasné použití – zahraniční zboží je dovezeno do tuzemska a za určitou dobu v nezměněném stavu vyvezeno zpět. Podmínkou je, že vlastníkem zboží zůstává zahraniční osoba. (Leasing, zboží na výstavě veletrhu).
Sankce za celní přestupky
- napomenutí
- pokuta – bloková (5 000 Kč – 2 000 000 Kč)
- propadnutí zboží, jehož vlastníkem se stává stát
Volný oběh – s dovezeným zbožím lze v tuzemsku volně nakládat. Zboží je propuštěno, až je zaplacen celní dluh (tvoří několik položek: clo, DPH, spotřební daň).
Vývoz – zboží schváleno do tohoto režimu může v nezměněném stavu opustit tuzemsko, clo a daně se nevybírají.
Tranzit – rozumí se jim režim, kterému podléhá zboží dopravované pod celním dohledem od jednoho celního úřadu k druhému. Je to doprava zboží z jednoho místa v tuzemsku.
Uskladňování v celním skladu – tento režim umožňuje skladovat v celních skladech zboží jak zahraniční, tak české. V průběhu skladování neplatí se clo, ani daně. V tomto režimu je zboží stále pod celním dohledem, který je zrušen až při přechodu do jiného režimu. Teprve při vyskladnění zboží se platí clo, daně a poplatky.
Aktivní zušlechťovací styk – zahraniční zboží je do tuzemska dovezeno za účelem zušlechtění (montáž, kompletace, oprava, …).
Pasivní zušlechťovací styk – tento režim umožňuje, aby české zboží bylo vyvezeno do zahraničí za účelem zušlechtění. Zušlechtěné výrobky pak musí být dovezeny zpět do volného oběhu.
Dočasné použití – zahraniční zboží je dovezeno do tuzemska a za určitou dobu v nezměněném stavu vyvezeno zpět. Podmínkou je, že vlastníkem zboží zůstává zahraniční osoba. (Leasing, zboží na výstavě veletrhu).
Sankce za celní přestupky
- napomenutí
- pokuta – bloková (5 000 Kč – 2 000 000 Kč)
- propadnutí zboží, jehož vlastníkem se stává stát
Celnictví – základní celní pojmy
Celnictví – základní celní pojmy
Celní území
Celé území ČR.
- celní pohraniční pásmo (25 km široké)
- celní vnitrozemí (ostatní celní území – zbytek)
Celní dohled
Jeho úkolem je ověřovat – vlastnosti zboží
- pravosti dokladů a listin, účetních dokladů
- kontrolu dopravních prostředků a zavazadel
České zboží
Zboží, které bylo vyrobeno v tuzemsku nebo do tuzemska dovezeno a propuštěno do režimu volného oběhu.
Zahraniční zboží
Je jiné zboží než české, např. české zboží propuštěné do režimu vývozu.
Deklarant
Fyzická nebo právnická osoba, která činí celní prohlášení vlastním jménem.
Celní prohlášení
Je to úkon, kterým deklarant navrhuje režim, do kterého zboží má být propuštěno (zpětný vývoz zboží). Může být – podán ústně do hodnoty 30 tis. Kč u neobchodního zboží
- podán písemně na tiskopisech, přes výpočetní techniku, v systému červená, zelená na hraničních přechodech
Celní dluh
Vzniká v okamžiku přijetí celního prohlášení.
Celně schválené určení
Rozumí se jím způsob užívání zboží, které celní orgány schválily: zpětný vývoz zboží, zničení zboží, přenechání ve prospěch státu, umístění do svobodného celního pásma nebo skladu, celní režim.
Celní území
Celé území ČR.
- celní pohraniční pásmo (25 km široké)
- celní vnitrozemí (ostatní celní území – zbytek)
Celní dohled
Jeho úkolem je ověřovat – vlastnosti zboží
- pravosti dokladů a listin, účetních dokladů
- kontrolu dopravních prostředků a zavazadel
České zboží
Zboží, které bylo vyrobeno v tuzemsku nebo do tuzemska dovezeno a propuštěno do režimu volného oběhu.
Zahraniční zboží
Je jiné zboží než české, např. české zboží propuštěné do režimu vývozu.
Deklarant
Fyzická nebo právnická osoba, která činí celní prohlášení vlastním jménem.
Celní prohlášení
Je to úkon, kterým deklarant navrhuje režim, do kterého zboží má být propuštěno (zpětný vývoz zboží). Může být – podán ústně do hodnoty 30 tis. Kč u neobchodního zboží
- podán písemně na tiskopisech, přes výpočetní techniku, v systému červená, zelená na hraničních přechodech
Celní dluh
Vzniká v okamžiku přijetí celního prohlášení.
Celně schválené určení
Rozumí se jím způsob užívání zboží, které celní orgány schválily: zpětný vývoz zboží, zničení zboží, přenechání ve prospěch státu, umístění do svobodného celního pásma nebo skladu, celní režim.
Celnictví
Celnictví
Clo je dávka, kterou vybírá stát ze zboží při jeho přechodu přes hranice.
Význam cel: - fiskální: = rozpočtová politika, plyne do státního rozpočtu
- cenotvorný: je součástí ceny dovozních cel
- obchodně politický: patří k pasivním prostředkům politiky státu
Rozdělení cel:
1. obchodně politické – rozlišujeme cla – autonomní
- smluvní
2. podle směru pohybu zboží - vývozní
- dovozní
- tranzitní (průvozní)
3. podle účelu – finanční
- ochranná
- preferenční
- odvetná
- vyrovnávací
4. podle způsobu výpočtu - specifická
- valorická (hodnotná)
Právní normy celnictví
Všeobecně závazné pravidlo chování, vynutitelné státní mocí, platí pro všechny stejně.
1. Zákony – normy nejvyšší právní normy
- celní zákon: stanovuje práva a povinnosti všech zúčastněných stran, určuje sankce při porušení předpisů, vymezuje zákl. pojmy (clo, celní území, …)
2. Nařízení vlády
- vydání celního sazebníku: obsahuje seznamy zboží, celní sazby – všeobecné (vyšší) a smluvní (nižší), směrné jednotky, kódové označení
3. Vyhlášky ministerstev
- ministerstvo financí o zákazu vývozu a dovozu
- osvobození některých druhů zboží od cla
Organizace celnictví
Ministerstvo financí
- Generální ředitelství cel
- Oblastní celní ředitelství: přezkoumávání rozhodnutí celních úřadů
- Celní úřady: vnitrozemské: rozhodují o propuštění zboží
pohraniční celní úřady
Clo je dávka, kterou vybírá stát ze zboží při jeho přechodu přes hranice.
Význam cel: - fiskální: = rozpočtová politika, plyne do státního rozpočtu
- cenotvorný: je součástí ceny dovozních cel
- obchodně politický: patří k pasivním prostředkům politiky státu
Rozdělení cel:
1. obchodně politické – rozlišujeme cla – autonomní
- smluvní
2. podle směru pohybu zboží - vývozní
- dovozní
- tranzitní (průvozní)
3. podle účelu – finanční
- ochranná
- preferenční
- odvetná
- vyrovnávací
4. podle způsobu výpočtu - specifická
- valorická (hodnotná)
Právní normy celnictví
Všeobecně závazné pravidlo chování, vynutitelné státní mocí, platí pro všechny stejně.
1. Zákony – normy nejvyšší právní normy
- celní zákon: stanovuje práva a povinnosti všech zúčastněných stran, určuje sankce při porušení předpisů, vymezuje zákl. pojmy (clo, celní území, …)
2. Nařízení vlády
- vydání celního sazebníku: obsahuje seznamy zboží, celní sazby – všeobecné (vyšší) a smluvní (nižší), směrné jednotky, kódové označení
3. Vyhlášky ministerstev
- ministerstvo financí o zákazu vývozu a dovozu
- osvobození některých druhů zboží od cla
Organizace celnictví
Ministerstvo financí
- Generální ředitelství cel
- Oblastní celní ředitelství: přezkoumávání rozhodnutí celních úřadů
- Celní úřady: vnitrozemské: rozhodují o propuštění zboží
pohraniční celní úřady
Účinky cel
Účinky cel
Předpoklady pro následující teorii jsou, že země může za požadovanou cenu dovézt do země jakékoliv množství výrobků, země může na světovém trhu prodat za světovou cenu jakékoliv množství výrobků a nemá možnost ovlivnit světové ceny zboží. V normální ekonomice, kde není možnost mezinárodního obchodu se prodává množství Qa za cenu Pa. Když se otevřely hranice, předpokládejme, že světová cena (Pw) je nižší než cena výrobku u nás. V naší ekonomice se tedy uchytí pouze ti výrobci, kteří jsou schopni se udržet na ceně stejné jako je světová cena. Rozdíl mezi poptávkou a nabídkou také musí být nějak kryt, bude se tedy dovážet. Nyní předpokládejme ochranu domácích firem v podobě zavedení cla. Firmy, které budou k nám dovážet jejich zboží nebudou prodávat za cenu Pw, ale za tuto cenu zvýšenou o velikost daně (cla). To znamená, že na našem trhu budou moct vyrábět i méně efektivní (naši) výrobci a dovážet se bude méně, protože pro cizince už nebude dovoz tak výhodný, jako při ceně Pw.
Shrnuto - zvýšení cel vyvolá: pokles objemu dovozu; pokles celkové nabídky zboží; růst tržní ceny na úroveň světové ceny; růst výroby v podnicích, jež vyrábějí pod ochranou cel; růst zaměstnanosti v našem hospodářství; pokles v alokaci národních výrobních faktorů!!. Snížení kvóty má účinky stejné jako zvýšení cla.
Předpoklady pro následující teorii jsou, že země může za požadovanou cenu dovézt do země jakékoliv množství výrobků, země může na světovém trhu prodat za světovou cenu jakékoliv množství výrobků a nemá možnost ovlivnit světové ceny zboží. V normální ekonomice, kde není možnost mezinárodního obchodu se prodává množství Qa za cenu Pa. Když se otevřely hranice, předpokládejme, že světová cena (Pw) je nižší než cena výrobku u nás. V naší ekonomice se tedy uchytí pouze ti výrobci, kteří jsou schopni se udržet na ceně stejné jako je světová cena. Rozdíl mezi poptávkou a nabídkou také musí být nějak kryt, bude se tedy dovážet. Nyní předpokládejme ochranu domácích firem v podobě zavedení cla. Firmy, které budou k nám dovážet jejich zboží nebudou prodávat za cenu Pw, ale za tuto cenu zvýšenou o velikost daně (cla). To znamená, že na našem trhu budou moct vyrábět i méně efektivní (naši) výrobci a dovážet se bude méně, protože pro cizince už nebude dovoz tak výhodný, jako při ceně Pw.
Shrnuto - zvýšení cel vyvolá: pokles objemu dovozu; pokles celkové nabídky zboží; růst tržní ceny na úroveň světové ceny; růst výroby v podnicích, jež vyrábějí pod ochranou cel; růst zaměstnanosti v našem hospodářství; pokles v alokaci národních výrobních faktorů!!. Snížení kvóty má účinky stejné jako zvýšení cla.
Celní režimy
Celní režimy:
1) volný oběh – zahr. zboží se doveze k nám a s tímto zbožím může být volně nakládáno, podléhá clu, DPH, spotřební dani
2) vývoz – zboží z tohoto režimu může opustit ČR, nepodléhá clu ani dani
3) uskladnění v celním skladu – týká se zahr. zboží i našeho zboží vyváženého do zahraničí
4) aktivní zušlechťovací styk – zde je zboží dovezeno k nám k tzv. zušlechtění (dokončení výrobního procesu)
5) pasivní zuštěchťvací styk – české zboží je vyvezeno do zahraničí za účelem dokončení výrobního procesu a vrací se zpět
6) přepracování pod celním dohledem – týká se dovozu zboží k nám, povoluje se pouze českým osobám, dovážené zboží se u nás dál zpracovává (polotovar), clo se vyměřuje až z finálního výrobku.
7) dočasná použití zboží – zahraniční zboží je dovezeno k nám a po určitém čase v nezměněné podobě se vrací zpět
1) volný oběh – zahr. zboží se doveze k nám a s tímto zbožím může být volně nakládáno, podléhá clu, DPH, spotřební dani
2) vývoz – zboží z tohoto režimu může opustit ČR, nepodléhá clu ani dani
3) uskladnění v celním skladu – týká se zahr. zboží i našeho zboží vyváženého do zahraničí
4) aktivní zušlechťovací styk – zde je zboží dovezeno k nám k tzv. zušlechtění (dokončení výrobního procesu)
5) pasivní zuštěchťvací styk – české zboží je vyvezeno do zahraničí za účelem dokončení výrobního procesu a vrací se zpět
6) přepracování pod celním dohledem – týká se dovozu zboží k nám, povoluje se pouze českým osobám, dovážené zboží se u nás dál zpracovává (polotovar), clo se vyměřuje až z finálního výrobku.
7) dočasná použití zboží – zahraniční zboží je dovezeno k nám a po určitém čase v nezměněné podobě se vrací zpět
Celní řízení a jeho dokumentace
Celní řízení a jeho dokumentace
= rozhodnutí o propuštění zboží do navrhovaného celního režimu
- celní řízení se zahajuje podáním tzv. „celního prohlášení“ (může mít podobu ústní nebo písemnou)
- písemná je častější, ústní – u neobchodního zboží, u zboží do určité finanční částky
- celní prohlášení podává deklarant a pomocí tohoto prohlášení žádá o propuštění zboží do zahraničí
- rozhodnutí o celním řízení provádí celní úřad (převažuje písemné rozhodnutí)
- celní prohlášení se podává na tiskopise trz. deklarace (vyplňuje ji deklarant a celnice)
Tiskopis deklarace obsahuje:
- hmotné údaje o zboží (druh dodávky, váha)
- hodnotové údaje o zboží (cena za jednotku, měna, fakturovaná částka, přepočítací kurz)
- údaje o dopravě (druh dopravy)
- údaje o odesílateli, příjemci a deklarantovi
- údaje o zemi původu, zemi určení, údaje o kvótách
- údaje o dodacích podmínkách
- údaje o celním režimu a výpočet poplatků (clo, DPH,…)
Porušení celních předpisů
- zákon stanoví co je považováno za porušení celních předpisů a stanovuje i sankce, které lze za toto porušení udělit
- porušení znamená: nezákonný dovoz nebo vývoz
uvedení nesprávných údajů o zboží
padělání dokladů
= rozhodnutí o propuštění zboží do navrhovaného celního režimu
- celní řízení se zahajuje podáním tzv. „celního prohlášení“ (může mít podobu ústní nebo písemnou)
- písemná je častější, ústní – u neobchodního zboží, u zboží do určité finanční částky
- celní prohlášení podává deklarant a pomocí tohoto prohlášení žádá o propuštění zboží do zahraničí
- rozhodnutí o celním řízení provádí celní úřad (převažuje písemné rozhodnutí)
- celní prohlášení se podává na tiskopise trz. deklarace (vyplňuje ji deklarant a celnice)
Tiskopis deklarace obsahuje:
- hmotné údaje o zboží (druh dodávky, váha)
- hodnotové údaje o zboží (cena za jednotku, měna, fakturovaná částka, přepočítací kurz)
- údaje o dopravě (druh dopravy)
- údaje o odesílateli, příjemci a deklarantovi
- údaje o zemi původu, zemi určení, údaje o kvótách
- údaje o dodacích podmínkách
- údaje o celním režimu a výpočet poplatků (clo, DPH,…)
Porušení celních předpisů
- zákon stanoví co je považováno za porušení celních předpisů a stanovuje i sankce, které lze za toto porušení udělit
- porušení znamená: nezákonný dovoz nebo vývoz
uvedení nesprávných údajů o zboží
padělání dokladů
Celnictví
Celnictví
clo = je to peněžní dávka, kterou vybírá stát při přechodu zboží přes hranice
- je vyjádřeno v peněžních jednotkách
- posiluje státní rozpočet
Význam cla
1) fiskální – posiluje příjmovou stránku státního rozpočtu
2) cenotvorný – clo je součástí ceny zboží
3) obchodně politický – clo je jeden z nástrojů tzv. obchodní politiky státu
Druhy cel
I. Z hlediska pohybu zboží
- vývozní (používá se málokdy např. při neúrodě nějaké plodiny)
- dovozní (vztahuje se na dovážené zboží, zvyšuje cenu, většina dováženého zboží tomuto clu podléhá)
- tranzitní (průvozní) u nás se ani nepoužívá
II. Z hlediska obchodně politického
- autonomní: vzniká z rozhodnutí jednoho státu
- smluvní: vzniká na základě smlouvy mezi státy a používá se vůči státům ostatním
III. Z hlediska způsobu výpočtu cla
- specifické - stanovena pevná sazba na jednotku množství, nepřihlíží k cenám, inflaci
- hodnotové: častější, clo určeno procentem z celní hodnoty zboží
IV. Z hlediska účelu
- preferenční: vztahuje se na zboží tzv. preferenčního původu, což je zboží, které přichází ze zemí, kterým je uděleno určitě zvýhodnění
- odvetní: používá se vůči státům, kde stát vyjadřuje obchodně-politická opatření vůči nim
- antidampingové (vyrovnávací): na zboží ze zahraničí, které je předmětem dumpingu, tzn. zahraniční zboží dovážené za cenu nižší než je cena domácího konkurenčního zboží
clo = je to peněžní dávka, kterou vybírá stát při přechodu zboží přes hranice
- je vyjádřeno v peněžních jednotkách
- posiluje státní rozpočet
Význam cla
1) fiskální – posiluje příjmovou stránku státního rozpočtu
2) cenotvorný – clo je součástí ceny zboží
3) obchodně politický – clo je jeden z nástrojů tzv. obchodní politiky státu
Druhy cel
I. Z hlediska pohybu zboží
- vývozní (používá se málokdy např. při neúrodě nějaké plodiny)
- dovozní (vztahuje se na dovážené zboží, zvyšuje cenu, většina dováženého zboží tomuto clu podléhá)
- tranzitní (průvozní) u nás se ani nepoužívá
II. Z hlediska obchodně politického
- autonomní: vzniká z rozhodnutí jednoho státu
- smluvní: vzniká na základě smlouvy mezi státy a používá se vůči státům ostatním
III. Z hlediska způsobu výpočtu cla
- specifické - stanovena pevná sazba na jednotku množství, nepřihlíží k cenám, inflaci
- hodnotové: častější, clo určeno procentem z celní hodnoty zboží
IV. Z hlediska účelu
- preferenční: vztahuje se na zboží tzv. preferenčního původu, což je zboží, které přichází ze zemí, kterým je uděleno určitě zvýhodnění
- odvetní: používá se vůči státům, kde stát vyjadřuje obchodně-politická opatření vůči nim
- antidampingové (vyrovnávací): na zboží ze zahraničí, které je předmětem dumpingu, tzn. zahraniční zboží dovážené za cenu nižší než je cena domácího konkurenčního zboží
celnictví
Právní normy:
1. celní zákon = právní předpis, stanovuje práva a povinnosti celních orgánů a FO a PO při celní kontrole. Jsou tu definované základní celní pojmy, sankce při neplnění předpisů
2. celní sazebník – vydáván nařízením vlády, slouží pro výpočet cla
Organizace celnictví:
celní orgány = orgány státní správy a mají pravomoce v oblasti celnictví
- zabývají se celní politikou tzn. dodržování pravidel celního zákona
- zabývají se statistikou
- zabývají se správou příslušných daní (DPH, spotř. daň)
- existuje tzv. generální ředitelství cel (pod Min. financí)
- oblastní celní úřady
- výkonné orgány = celní úřady (pohraniční, vnitrostátní)
pohraniční – nacházejí se na hraničních přechodech, nádražích letištích
- mají na starosti vstupní a výstupní celní dohled
Určení celní hodnoty:
- celní hodnota je potřebná pro výpočet trv. hodnotového cla
- pro výpočet celní hodnoty je základem cena (zahraniční, kterou přepočítáme na koruny pomocí platného kurzu – vycházíme z kurzu ČNB, vychází se ze sloupce střed, používá se kur. lístek z 2. středy v měsíci po dobu následujícího měsíce)
- přepočítáváme další položky např. náklady na dopravu, na pojištění…
1. celní zákon = právní předpis, stanovuje práva a povinnosti celních orgánů a FO a PO při celní kontrole. Jsou tu definované základní celní pojmy, sankce při neplnění předpisů
2. celní sazebník – vydáván nařízením vlády, slouží pro výpočet cla
Organizace celnictví:
celní orgány = orgány státní správy a mají pravomoce v oblasti celnictví
- zabývají se celní politikou tzn. dodržování pravidel celního zákona
- zabývají se statistikou
- zabývají se správou příslušných daní (DPH, spotř. daň)
- existuje tzv. generální ředitelství cel (pod Min. financí)
- oblastní celní úřady
- výkonné orgány = celní úřady (pohraniční, vnitrostátní)
pohraniční – nacházejí se na hraničních přechodech, nádražích letištích
- mají na starosti vstupní a výstupní celní dohled
Určení celní hodnoty:
- celní hodnota je potřebná pro výpočet trv. hodnotového cla
- pro výpočet celní hodnoty je základem cena (zahraniční, kterou přepočítáme na koruny pomocí platného kurzu – vycházíme z kurzu ČNB, vychází se ze sloupce střed, používá se kur. lístek z 2. středy v měsíci po dobu následujícího měsíce)
- přepočítáváme další položky např. náklady na dopravu, na pojištění…
Ekonomické důsledky cel a ostatních omezení obchodu
Ekonomické důsledky cel a ostatních omezení obchodu jsou v mnoha ohledech velmi podobné jako růst dopravních nákladů. Zvyšují ceny v dovážející zemi a snižují množství spotřebovaných statků.
V mezinárodním obchodě dodnes prakticky všechny země, i když v různé míře, uplatňují různé formy omezení. Pro omezování zahraničního obchodu existuje řada ekonomických i mimoekonomických argumentů, z nichž jsou nejčastější tyto čtyři:
1. nezletilá odvětví – jedná se o ochranu odvětví před likvidací, extrém – „skleníkové prostředí“
2. bezpečnostní důvody
3. ochrana mezd
4. ochrana zaměstnanosti
V mezinárodním obchodě dodnes prakticky všechny země, i když v různé míře, uplatňují různé formy omezení. Pro omezování zahraničního obchodu existuje řada ekonomických i mimoekonomických argumentů, z nichž jsou nejčastější tyto čtyři:
1. nezletilá odvětví – jedná se o ochranu odvětví před likvidací, extrém – „skleníkové prostředí“
2. bezpečnostní důvody
3. ochrana mezd
4. ochrana zaměstnanosti
Úloha a ekonomické důsledky cel a ostatních omezení obchodu
I když teorie komparativní výhody vyúsťuje v závěr, že svobodný obchod mezi zeměmi vede z dlouhodobého hlediska zpravidla k efektivnějšímu využití zdrojů, a tím k dosažení vyšší životní úrovně, staví se mezinárodnímu obchodu do cesty mnoho různých překážek. Většina z nich má z dlouhodobého hlediska spíše negativní vliv na množství statků, které země mají k dispozici, a tím i na životní úroveň jejich obyvatel. Krátkodobě však mohou přinášet určité výhody.
Většina zemí používá v mezinárodním obchodě cla a dovozní kvóty. Vedle nich však existují mnohé další mimocelní překážky, jako jsou různé hygienické, zdravotní či jiné požadavky na kvalitu statků, technické normy aj.
CLA: jsou stanovena na dovoz různých druhů statků. Mohou být stanovena na jednotku statku, nebo „ad valorem“ – jako přirážka k hodnotě statku stanovená v procentech (10% clo tedy znamená, že se statek bude na trhu země, do níž byl dovezen, prodávat za cenu o 10% vyšší, než byla původní cena v zemi, kdy byl vyroben).Vyšší clo zvyšuje ceny dovážející zemi a snižuje množství spotřebovaného statku. Současně podněcuje výrobu domácích výrobců a zvyšuje příjmy do rozpočtu (clo).
V některých případech se můžeme setkat s prohibitivním clem. To znamená, že na dovozu statku bylo uvaleno vysoké clo, že činí dovoz statku zcela neefektivním (cena+cle převyšuje náklady na jeho domácí výrobu).
DOVOZNÍ KVÓTY: Mají povahu kvantitativních omezení dovozu určitého statku na určité období. Stanovují se v počtu jednotek nebo hmotnosti apod. Důsledky jejich uplatnění jsou pro mezinárodní obchod obdobné jako u cla. Na rozdíl od cel však z nich do státního rozpočtu žádný příjem neplyne. U kvót vznikají i určitá rizika podplácení vládních úředníků, protože pro dovoz určitého statku je třeba získat povolení vydávané vládním orgánem.
Většina zemí používá v mezinárodním obchodě cla a dovozní kvóty. Vedle nich však existují mnohé další mimocelní překážky, jako jsou různé hygienické, zdravotní či jiné požadavky na kvalitu statků, technické normy aj.
CLA: jsou stanovena na dovoz různých druhů statků. Mohou být stanovena na jednotku statku, nebo „ad valorem“ – jako přirážka k hodnotě statku stanovená v procentech (10% clo tedy znamená, že se statek bude na trhu země, do níž byl dovezen, prodávat za cenu o 10% vyšší, než byla původní cena v zemi, kdy byl vyroben).Vyšší clo zvyšuje ceny dovážející zemi a snižuje množství spotřebovaného statku. Současně podněcuje výrobu domácích výrobců a zvyšuje příjmy do rozpočtu (clo).
V některých případech se můžeme setkat s prohibitivním clem. To znamená, že na dovozu statku bylo uvaleno vysoké clo, že činí dovoz statku zcela neefektivním (cena+cle převyšuje náklady na jeho domácí výrobu).
DOVOZNÍ KVÓTY: Mají povahu kvantitativních omezení dovozu určitého statku na určité období. Stanovují se v počtu jednotek nebo hmotnosti apod. Důsledky jejich uplatnění jsou pro mezinárodní obchod obdobné jako u cla. Na rozdíl od cel však z nich do státního rozpočtu žádný příjem neplyne. U kvót vznikají i určitá rizika podplácení vládních úředníků, protože pro dovoz určitého statku je třeba získat povolení vydávané vládním orgánem.
5.6. Přínosy z mezinárodního obchodu
5.6. Přínosy z mezinárodního obchodu
Přínosy z mezinárodního obchodu:
Zvýšení spotřebních možností ( posun PPP ), poznání (věda a výzkum), styk se světem, nové trendy, přenos informací, efektivnější alokace výrobních zdrojů, efektivnější rozdělování ...
5.7. Protekcionismus, jeho cíle a formy
Proktekcionismus ( ochranářství ) znamená omezení zahraniční konkurence vůči domácí výrobě.
Nástroje proktekcionismu:
• cla (tarify) – specifická daň zvyšující cenu dovážených statků, má i fiskální dopad.
• mimocelní bariéry – ( dovozní kvóty, zákaz exportu zbraní do Íráku, neviditelné překážky – zdravotní, ekologické, technické podmínky dovozu…) omezují množství dovážených statků
5.7.1. Cíle protekcionismu:
• neekonomický charakter - strategické vojensko-politické zájmy; udržení národní tradice určité výroby; udržení odvětví s vysoce koncentrovaným výzkumem, ekologické aspekty
• obava z příliš úzké specializace a následné větší zranitelnosti ekonomiky vede k ochranářským opatřením, která podporují nebo chrání ostatní části průmyslu ( nerozvinuté, které by nepřežily v mezinárodní konkurenci. )
• podpora domácí výroby s cílem udržení vysoké zaměstnanosti funguje jen krátkodobě.
• Předpokládaný vývoj směnných relací.
Protekcionismus omezuje komparativní výhody.
5.8. Účinky cel
Předpoklady pro následující teorii jsou, že země může za požadovanou cenu dovézt do země jakékoliv množství výrobků, země může na světovém trhu prodat za světovou cenu jakékoliv množství výrobků a nemá možnost ovlivnit světové ceny zboží. V normální ekonomice, kde není možnost mezinárodního obchodu se prodává množství Qa za cenu Pa. Když se otevřely hranice, předpokládejme, že světová cena (Pw) je nižší než cena výrobku u nás. V naší ekonomice se tedy uchytí pouze ti výrobci, kteří jsou schopni se udržet na ceně stejné jako je světová cena. Rozdíl mezi poptávkou a nabídkou také musí být nějak kryt, bude se tedy dovážet. Nyní předpokládejme ochranu domácích firem v podobě zavedení cla. Firmy, které budou k nám dovážet jejich zboží nebudou prodávat za cenu Pw, ale za tuto cenu zvýšenou o velikost daně (cla). To znamená, že na našem trhu budou moct vyrábět i méně efektivní (naši) výrobci a dovážet se bude méně, protože pro cizince už nebude dovoz tak výhodný, jako při ceně Pw.
Shrnuto - zvýšení cel vyvolá: pokles objemu dovozu; pokles celkové nabídky zboží; růst tržní ceny na úroveň světové ceny; růst výroby v podnicích, jež vyrábějí pod ochranou cel; růst zaměstnanosti v našem hospodářství; pokles v alokaci národních výrobních faktorů!!. Snížení kvóty má účinky stejné jako zvýšení cla.
Přínosy z mezinárodního obchodu:
Zvýšení spotřebních možností ( posun PPP ), poznání (věda a výzkum), styk se světem, nové trendy, přenos informací, efektivnější alokace výrobních zdrojů, efektivnější rozdělování ...
5.7. Protekcionismus, jeho cíle a formy
Proktekcionismus ( ochranářství ) znamená omezení zahraniční konkurence vůči domácí výrobě.
Nástroje proktekcionismu:
• cla (tarify) – specifická daň zvyšující cenu dovážených statků, má i fiskální dopad.
• mimocelní bariéry – ( dovozní kvóty, zákaz exportu zbraní do Íráku, neviditelné překážky – zdravotní, ekologické, technické podmínky dovozu…) omezují množství dovážených statků
5.7.1. Cíle protekcionismu:
• neekonomický charakter - strategické vojensko-politické zájmy; udržení národní tradice určité výroby; udržení odvětví s vysoce koncentrovaným výzkumem, ekologické aspekty
• obava z příliš úzké specializace a následné větší zranitelnosti ekonomiky vede k ochranářským opatřením, která podporují nebo chrání ostatní části průmyslu ( nerozvinuté, které by nepřežily v mezinárodní konkurenci. )
• podpora domácí výroby s cílem udržení vysoké zaměstnanosti funguje jen krátkodobě.
• Předpokládaný vývoj směnných relací.
Protekcionismus omezuje komparativní výhody.
5.8. Účinky cel
Předpoklady pro následující teorii jsou, že země může za požadovanou cenu dovézt do země jakékoliv množství výrobků, země může na světovém trhu prodat za světovou cenu jakékoliv množství výrobků a nemá možnost ovlivnit světové ceny zboží. V normální ekonomice, kde není možnost mezinárodního obchodu se prodává množství Qa za cenu Pa. Když se otevřely hranice, předpokládejme, že světová cena (Pw) je nižší než cena výrobku u nás. V naší ekonomice se tedy uchytí pouze ti výrobci, kteří jsou schopni se udržet na ceně stejné jako je světová cena. Rozdíl mezi poptávkou a nabídkou také musí být nějak kryt, bude se tedy dovážet. Nyní předpokládejme ochranu domácích firem v podobě zavedení cla. Firmy, které budou k nám dovážet jejich zboží nebudou prodávat za cenu Pw, ale za tuto cenu zvýšenou o velikost daně (cla). To znamená, že na našem trhu budou moct vyrábět i méně efektivní (naši) výrobci a dovážet se bude méně, protože pro cizince už nebude dovoz tak výhodný, jako při ceně Pw.
Shrnuto - zvýšení cel vyvolá: pokles objemu dovozu; pokles celkové nabídky zboží; růst tržní ceny na úroveň světové ceny; růst výroby v podnicích, jež vyrábějí pod ochranou cel; růst zaměstnanosti v našem hospodářství; pokles v alokaci národních výrobních faktorů!!. Snížení kvóty má účinky stejné jako zvýšení cla.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)