Zobrazují se příspěvky se štítkemnabídka. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemnabídka. Zobrazit všechny příspěvky
53) Tržní mechanizmus
Tržní mechanizmus
Nazýváme jím komplikovaný systém neuvědomělé koordinace lidí, činností a firem prostřednictvím cen trhu.
Trh
= původně místo, které bylo určeno ke směně zboží za zboží. Místo, kde se střetává poptávka s nabídkou,
místo, kde kupující a prodávající vstupují do vzájemných vztahů, aby určily množství, cenu, jež se nakoupí a prodá. Je složen ze všech potencionálních zákazníků, kteří sdílí zvláštní potřebu nebo požadavek, nebo jsou ochotni a schopni účastnit se směny, aby tuto potřebu nebo požadavek uspokojili.
Subjekty trhu:
- Podniky – přinášejí na trh zboží a služby
- Domácnosti – kupují na trhu zboží
- Stát – vydává zákony, které upravují práva a povinnosti zaměstnavatelů,
pracovníků, zákony regulující trh práce, podpory v nezaměstnanosti, zřizuje veřejně prospěšné podniky, zřizuje úřady práce.
- Banky – poskytují úvěry a bankovní služby
Trh má dva vládce:
- Spotřebitele
- Technologii
Typy trhů:
- Zboží a služeb – trh spotřebních statků a kapitálových statků (zásoby, investiční statky, zboží
určené ke konečné spotřebě)
- Výrobních faktorů – trh práce, peněz, kapitálu (finanční)
- Územní – státní, evropský, světový
Nabídka
= množství zboží, které chtějí prodávající prodat za určitou cenu
Příčiny stoupání:
- při zvýšení ceny daného výrobku se zvýší i jeho nabídka
- vstup nových výrobků do odvětví, vyšší cena pokryje jejich náklady
- náklady na výrobu
- změna výrobních podmínek – extrémní sucho, zásahy státu na trh
Typy nabídky:
- Individuální – nabídka jednoho výrobce
- Dílčí – nab. jednoho druhu výrobků od všech výrobců
- Agregátní – nabídka všech výrobků
Poptávka
= množství zboží, které kupující chtějí koupit za určitou cenu.
Zákon klesající poptávky – s růstem ceny poptávka klesá.
Příčiny:
- Důchodový efekt – je-li dána určitá výše důchodu, platí zákon
- Substituční efekt – při vzrůstu ceny určitého zboží kupuje spotřebitel jiné zboží
- Změna cen substitutů a komplementů – pokles ceny základního zboží vede
k poklesu poptávky po substitutu
- Změna úrovně důchodů – když se zvednou důchody, zvedneme se poptávka
- Změny v preferencích lidí – jsme něčím ovlivněni (reklama, módní vlna –
názory lékařů)
Typy poptávky - Individuální – poptávka jednoho kupujícího
- Dílčí – souhrn. poptávka po jednom druhu výrobku
- Agregátní – popt. všech kupujících po všech výrobcích
Elasticita poptávky – pružnost poptávky – jak poptávka reaguje na změnu něčeho (cenová důchodová)
Cena
= částka sjednaná mezi kupujícím a prodávajícím, určitá forma směnné hodnoty
Rovnováha trhu – vydrží velmi krátce a je rozdílná u jednotl. výrobků, cena vyhovuje prod. i kupujícím
Rovnovážná cena – prodávajícím i kupujícím vyhovuje nabízené množství
Charakteristiky trhu:
- Určitý prostor, kde se setkává nabídka s poptávkou a tržní instituce
- Objektem směny jsou zboží a služby
- Ceny zboží a služeb se určují na základě vztahu nabídky a poptávky, nabízející
chtějí zboží nebo služby při určitých cenách prodat, kupující chtějí za své peníze zboží a služby koupit
- Musí být regulován z hlediska právního
- Prodávající – ověřují účelnost své vynaložené práce
- Kupující – zajišťují spotřebu
- Tržní cena je nástrojem pro rozmisťování zdrojů ve společnosti
Struktura trhu – tvoří jí konkurence dokonalá a nedokonalá.
Sleduje se:
- počtem firem na daném trhu
- velikostí firmy
- povahou výrobku
- podmínkami vstupu do odvětví
Dokonalá konkurence
- V podstatě jde o neexistující optimální situaci, při níž žádný výrobce ani spotřebitel nemá vliv na tržní ceny
- Na trhu je hodně firem, stejnorodá produkce, tzv. stejné ceny, malé podniky a snadný vstup do odvětví
- Vyšší zisk lze dosáhnout minimalizací nákladů
- Takováto dokonalá konkurence se vyskytuje na trhu zemědělských výrobků
Nedokonalá konkurence
- Na trhu je jen jeden výrobce – absolutní monopol
- Menší množství velkých výrobců s dominantním postavením – oligopol
- Zisku lze dosáhnout zvýšením ceny
Dále existuje konkurence:
- cenová (snaha získat kupujícího snížením ceny)
- necenová (reklama, kvalita…)
Nedostatky trhu:
- Nepodceňuje výrobu veřejných statků (silnice, školy)
- Prochází krátkodobými výkyvy – recesemi, kdy klesá ekonomická úroveň obyvatelstva
- Ekonomická činnost jednoho subjektu poškozuje ostatní
- Nerovnoměrné rozdělování důchodů (sociálně slabé rodiny s dětmi – podnikatelé,
manažeři, poslanci s vyššími příjmy)
Hlavním úkolem vlády je tyto nedostatky trhu se snažit odstranit. Mezi hlavní úkoly patří:
- Antimonopolní opatření – dodržování pravidel hospodářské soutěže na trhu, zřízen antimonopolní úřad pro hospodářskou soutěž
- Zabezpečení výroby veřejných statků – ozdravné ekonomické programy pro krachující státní
podniky nebo podniky s majetkovou účastí státu
- Zabezpečit spravedlnost – urychlit soudní jednání, změna soudnictví v ČR – připravuje se, zlepšit práci orgánů činných v trestním řízení – policie a složek ministerstva vnitra, přizpůsobit zákonné normy právu zemím Evropské unie
- Zabezpečit stabilitu systému
32) Peníze
Peníze
Je to prostředek směny zboží a služeb za uznávanou jednotku, ve které jsou vyjadřovány ceny.
Nejprve byly tzv.:
1) Zbožové peníze (drahé kovy, zlato)
2) Papírové peníze
3) Kovové mince
4) Bankovní peníze (šeky, karty…)
Vznik peněz vytvořil podmínky pro nahrazení materiální výměny, založené na směňování statků v naturální podobě, peněžní směnou. Peněžní směna umožňuje efektní fungování trhů, a vede k vysoký, úsporám ekonomických zdrojů. Specifický charakter peněz je dán vlastnostmi, kterými se toto aktivum liší od ostatních: není volně reprodukovatelný statek a není možné jej bez omezení nahradit statkem jiným.
Peníze v tržním ekonomice plní 3 významné funkce:
1) Jsou prostředek směny
2) Jsou zúčtovací jednotkou
3) Jsou uchovatelem hodnot
1) Funkce peněz jako prostředek směny - vychází ze schopnosti peněz zprostředkovat směnné akty a je založena na obchodě všech ekonomických subjektů přijímat je k úhradě – závazků.
Tuto úlohu plní jednak:
a) Oběživa
b) Bankovní peníze
2) Funkce peněz jako zúčtovací jednotky – vyjadřuje schopnost peněz působit jako míra ocenění všech ostatních statků a služeb, aktiv a pasiv.
3) Funkce peněz jako uchovatele hodnot – vyplívá to z toho, že peníze pomáhají udržovat hodnoty v čase, nemusíme je vynakládat pouze na bezprostřední nákupy statků a služeb, můžeme si je rovněž odložit a nákupy odložit na později.
Související pojmy:
1) Měna – soustava peněz určitého státu
2) Měnová jednotka – základ každé měny (u nás 1 Kč)
3) Měnový kurz – je to poměr mezi měnovými jednotkami různých států
4) Valuty – cizí měny: a) Konvertibilní – volně směnitelné
b) Vázané
5) Devizy – jsou pohledávky směnitelné na cizí měnu a v ní splatitelné
6) Kupní síla peněz – je dána množstvím zboží a služeb, které lze za dané peníze koupit.
Poptávka po penězích
Při zkoumání důvodů, které vedou ek. subjekty k držbě peněz zjistíme, že do popředí vstupují 3 základní motivy:
1) Transakční – je to přímo závislé na množství statků a služeb, jež ekonomika vytváří a jejich cíle(
přesněji na vývoji cenové politiky)
2) Opatrností – je výsledkem snahy vytvořit si určitou peněžní zásobu pro případ neočekávaných
událostí vyžadující určité fin. zdroje.
3) Finanční – je to odrazem skutečnosti, že peníze představují pro ek. Subjekty jednu z forem
bohatství a že jejich držba je spojena s porovnáním s užitky, které přinášejí i jiné formy
bohatství.
Poptávka po penězích je tedy souhrnem všech těchto tří druhů poptávek.
Nabídka peněz
V moderním tržním hospodářství je peněžní oběh založen na neplnohodnotných penězích s nuceným oběhem. Tyto peníze mají buť podobu papírového oběživa a mincí nebo zápisů na bankovních účtech nebo v pamětích počítačů. Akceptování peněz s nuceným oběhem ek. Subjekty je založena na autoritě vlády, která je vydává jako legální platidlo. Vývoj důvěry v peníze je však do značné míry závislý i na peněžní politice, kterou sleduje vláda a centrální banka. Nabídka peněz je závislá především na regulačních opatřeních vlády a centrální banky. Centrální banka přímo vytváří monetární bázi složenou z oběživa (mincí a papírových peněz) a z bankovních rezerv.
Celková nabídka peněz v ekonomice je tedy na jedné strane vytvářena centrální bankou, která determinuje monetární bázi a na druhé straně je však rozšiřována komerčními bankami. Nabídka peněz a poptávka po penězích určují společně úrokovou sazbu a vytvářejí rovnováhu na trhu peněz.
Je to prostředek směny zboží a služeb za uznávanou jednotku, ve které jsou vyjadřovány ceny.
Nejprve byly tzv.:
1) Zbožové peníze (drahé kovy, zlato)
2) Papírové peníze
3) Kovové mince
4) Bankovní peníze (šeky, karty…)
Vznik peněz vytvořil podmínky pro nahrazení materiální výměny, založené na směňování statků v naturální podobě, peněžní směnou. Peněžní směna umožňuje efektní fungování trhů, a vede k vysoký, úsporám ekonomických zdrojů. Specifický charakter peněz je dán vlastnostmi, kterými se toto aktivum liší od ostatních: není volně reprodukovatelný statek a není možné jej bez omezení nahradit statkem jiným.
Peníze v tržním ekonomice plní 3 významné funkce:
1) Jsou prostředek směny
2) Jsou zúčtovací jednotkou
3) Jsou uchovatelem hodnot
1) Funkce peněz jako prostředek směny - vychází ze schopnosti peněz zprostředkovat směnné akty a je založena na obchodě všech ekonomických subjektů přijímat je k úhradě – závazků.
Tuto úlohu plní jednak:
a) Oběživa
b) Bankovní peníze
2) Funkce peněz jako zúčtovací jednotky – vyjadřuje schopnost peněz působit jako míra ocenění všech ostatních statků a služeb, aktiv a pasiv.
3) Funkce peněz jako uchovatele hodnot – vyplívá to z toho, že peníze pomáhají udržovat hodnoty v čase, nemusíme je vynakládat pouze na bezprostřední nákupy statků a služeb, můžeme si je rovněž odložit a nákupy odložit na později.
Související pojmy:
1) Měna – soustava peněz určitého státu
2) Měnová jednotka – základ každé měny (u nás 1 Kč)
3) Měnový kurz – je to poměr mezi měnovými jednotkami různých států
4) Valuty – cizí měny: a) Konvertibilní – volně směnitelné
b) Vázané
5) Devizy – jsou pohledávky směnitelné na cizí měnu a v ní splatitelné
6) Kupní síla peněz – je dána množstvím zboží a služeb, které lze za dané peníze koupit.
Poptávka po penězích
Při zkoumání důvodů, které vedou ek. subjekty k držbě peněz zjistíme, že do popředí vstupují 3 základní motivy:
1) Transakční – je to přímo závislé na množství statků a služeb, jež ekonomika vytváří a jejich cíle(
přesněji na vývoji cenové politiky)
2) Opatrností – je výsledkem snahy vytvořit si určitou peněžní zásobu pro případ neočekávaných
událostí vyžadující určité fin. zdroje.
3) Finanční – je to odrazem skutečnosti, že peníze představují pro ek. Subjekty jednu z forem
bohatství a že jejich držba je spojena s porovnáním s užitky, které přinášejí i jiné formy
bohatství.
Poptávka po penězích je tedy souhrnem všech těchto tří druhů poptávek.
Nabídka peněz
V moderním tržním hospodářství je peněžní oběh založen na neplnohodnotných penězích s nuceným oběhem. Tyto peníze mají buť podobu papírového oběživa a mincí nebo zápisů na bankovních účtech nebo v pamětích počítačů. Akceptování peněz s nuceným oběhem ek. Subjekty je založena na autoritě vlády, která je vydává jako legální platidlo. Vývoj důvěry v peníze je však do značné míry závislý i na peněžní politice, kterou sleduje vláda a centrální banka. Nabídka peněz je závislá především na regulačních opatřeních vlády a centrální banky. Centrální banka přímo vytváří monetární bázi složenou z oběživa (mincí a papírových peněz) a z bankovních rezerv.
Celková nabídka peněz v ekonomice je tedy na jedné strane vytvářena centrální bankou, která determinuje monetární bázi a na druhé straně je však rozšiřována komerčními bankami. Nabídka peněz a poptávka po penězích určují společně úrokovou sazbu a vytvářejí rovnováhu na trhu peněz.
Tržní nabídka
● křivka tržní nabídka je součtem individuálních nabídkových křivek
Agregátní nabídka
• je součtem tržních nabídek na všech dílčích trzích
Rovnováha na trhu jednoho zboží
• nabízené množství = poptávanému množství
• rovnováha spotřebitele P = MU
• rovnováha výrobce P = MC
• tržní rovnováha MU = MC
• mezní užitek zboží = mezním nákladům na jeho výrobu
Tržní rovnováha
Agregátní nabídka
• je součtem tržních nabídek na všech dílčích trzích
Rovnováha na trhu jednoho zboží
• nabízené množství = poptávanému množství
• rovnováha spotřebitele P = MU
• rovnováha výrobce P = MC
• tržní rovnováha MU = MC
• mezní užitek zboží = mezním nákladům na jeho výrobu
Tržní rovnováha
Posun křivky nabídky
• změna nákladů (technický pokrok, změny cen vstupů)
• změny cen ostatního zboží
• další faktory (počasí, očekávání výrobců, cla...)
Posun křivky nabídky
Cenová elasticita nabídky
● poměr procentních změn v objemu nabízeného množství k procentním změnám cen
● koeficient cenové elasticity nabídky
Cenová elasticita nabídky
● Neelastická nabídka ES <> 1
● Jednotkově elastická ES = 1
Faktory ovlivňující elasticitu nabídky
● náklady skladování
● charakter technologie
● časový horizont
• změny cen ostatního zboží
• další faktory (počasí, očekávání výrobců, cla...)
Posun křivky nabídky
Cenová elasticita nabídky
● poměr procentních změn v objemu nabízeného množství k procentním změnám cen
● koeficient cenové elasticity nabídky
Cenová elasticita nabídky
● Neelastická nabídka ES <> 1
● Jednotkově elastická ES = 1
Faktory ovlivňující elasticitu nabídky
● náklady skladování
● charakter technologie
● časový horizont
Příjem zahrnuje následující položky:
- úhradu vložených spotřebovaných prostředků (u kapitálových statků ve výši opotřebení).
- důchody vynaloženým výrobním faktorům: mzdy (práce), úrok (výnos použitého kapitálu), renta (důchod z užití půdy), odměna za podstoupené riziko podnikání.
7.2 Nabídková křivka firmy
Na dokonale konkurenčním trhu firma volí výstupy, tak aby došlo k vyrovnání mezních nákladů (MC) a mezního příjmu (MR = P) – BOD VYROVNÁNÍ.
A, B, C – body rovnováhy firmy při poptávkách d1, d2, d3.
Přizpůsobování firmy měnící se situace na trhu:
Variabilní složka nákladů hraje v rozhodovacím procesu firmy významnou hranici. Pokud by z důvodu poklesu ceny poklesl příjem pod úroveň variabilních nákladů, firma ukončí činnost.
U – bod ukončení činnosti – pod cenu Pu nemůže firma jít, nemohla by uhradit variabilní náklady.
Nabídku firmy představuje rostoucí část křivky MC, která začíná v bodě ukončení činnosti U.
- důchody vynaloženým výrobním faktorům: mzdy (práce), úrok (výnos použitého kapitálu), renta (důchod z užití půdy), odměna za podstoupené riziko podnikání.
7.2 Nabídková křivka firmy
Na dokonale konkurenčním trhu firma volí výstupy, tak aby došlo k vyrovnání mezních nákladů (MC) a mezního příjmu (MR = P) – BOD VYROVNÁNÍ.
A, B, C – body rovnováhy firmy při poptávkách d1, d2, d3.
Přizpůsobování firmy měnící se situace na trhu:
Variabilní složka nákladů hraje v rozhodovacím procesu firmy významnou hranici. Pokud by z důvodu poklesu ceny poklesl příjem pod úroveň variabilních nákladů, firma ukončí činnost.
U – bod ukončení činnosti – pod cenu Pu nemůže firma jít, nemohla by uhradit variabilní náklady.
Nabídku firmy představuje rostoucí část křivky MC, která začíná v bodě ukončení činnosti U.
Mezi faktory ovlivňující nabídku je také nutno zařadit:
- cena výrobku – podle ní poměřuje a hodnotí náklady na výrobu.
- průměrné náklady na výrobu – pokud jsou nižší než tržní cena→ zisk. Náklady jsou závislé na technice a cenách vstupů.
- ceny výrobních substitutů – výrobu jednoho statku může nahradit výrobou druhého.
- organizace trhu (tržní struktura) – jestli je trh blízko dokonale konkurenčnímu nebo monopolnímu prostředí.
- jiné vlivy – např. státní hospodářská politika, živelné pohromy atd.
Posun po nabídkové křivce – při změně ceny vlastního výrobku.
Posun nabídkové křivky – zdokonalení technologie, snížení cen vstupů atd.
I firmy volí takové kombinace vstupů, aby minimalizovali výrobní náklady. Zapojuje tolik jednotlivých výrobních faktorů, při kterém nastává rovnost jejich mezních produktů (MP) v poměru k cenám. Platí pravidlo nejmenších nákladů:
Jestliže dojde ke změně ceny některého výrobního faktoru, dojde k substituci (při levnějším výrobním faktoru budou nahrazovány výrobní faktory dražší).
- průměrné náklady na výrobu – pokud jsou nižší než tržní cena→ zisk. Náklady jsou závislé na technice a cenách vstupů.
- ceny výrobních substitutů – výrobu jednoho statku může nahradit výrobou druhého.
- organizace trhu (tržní struktura) – jestli je trh blízko dokonale konkurenčnímu nebo monopolnímu prostředí.
- jiné vlivy – např. státní hospodářská politika, živelné pohromy atd.
Posun po nabídkové křivce – při změně ceny vlastního výrobku.
Posun nabídkové křivky – zdokonalení technologie, snížení cen vstupů atd.
I firmy volí takové kombinace vstupů, aby minimalizovali výrobní náklady. Zapojuje tolik jednotlivých výrobních faktorů, při kterém nastává rovnost jejich mezních produktů (MP) v poměru k cenám. Platí pravidlo nejmenších nákladů:
Jestliže dojde ke změně ceny některého výrobního faktoru, dojde k substituci (při levnějším výrobním faktoru budou nahrazovány výrobní faktory dražší).
Když vycházíme z času t1→ dodá se ...
Když vycházíme z času t1→ dodá se na trh q1 produkce→ dvě ceny→ p1 výrobce je za ni ochoten prodávat; p2 možno za tuto cenu také realizovat, jelikož je výrazná převaha poptávky nad nabídkou→ tato cena má dopad na nabídku (jsou ochotni vyrábět a nabízet q2 produkce)→ cena působí jako podnět pro rozšíření výroby. Ale když budeme dodávat q2, musíme snížit také cenu na p1. Nabízené množství q2 při ceně p1 je výhodné pro poptávku, ale v žádném případě není výhodné pro nabídku, která sníží nabízené množství produkce a cyklus se opakuje, lze ho znázornit tzv. PAVUČINOVÝM MODELEM TRHU
Když se zamyslíme, tak při ceně p2 se vlastně uspokojí všichni ti, co jsou ochotni zaplatit tuto cenu (skutečně cena v tomto případě vyrovnává nabídku a poptávku). Při ceně p1 je poptávka ochotna nakoupit množství q2, avšak výrobce je nucen rozšiřovat (on tyhle vztahy čistě nevidí a je motivovaný).
Budeme-li postupovat správně, zjistíme, že pouze v bodě, který je průsečíkem obou křivek, je dodáno na trh množství produkce, jehož cena není stimulem ke změnám rozsahu výroby.
Když se zamyslíme, tak při ceně p2 se vlastně uspokojí všichni ti, co jsou ochotni zaplatit tuto cenu (skutečně cena v tomto případě vyrovnává nabídku a poptávku). Při ceně p1 je poptávka ochotna nakoupit množství q2, avšak výrobce je nucen rozšiřovat (on tyhle vztahy čistě nevidí a je motivovaný).
Budeme-li postupovat správně, zjistíme, že pouze v bodě, který je průsečíkem obou křivek, je dodáno na trh množství produkce, jehož cena není stimulem ke změnám rozsahu výroby.
Individuální
- individuální – poptávka jednoho kupujícího. Sledujeme, jak vynakládá svůj důchod na koupě různých výrobků (podle cen a užitku).
- dílčí (tržní) – poptávka po jednom výrobku. Zamýšlené výdaje různých kupujících.
Pokud hovoříme o zamýšlených koupích = někdo chce něco koupit, ale také má finanční prostředky, za které může koupi uskutečnit – koupěschopná poptávka.
Zákon klesající poptávky – s rostoucí cenou klesá poptávané množství.
Cena – je to výslednice střetu mezi nabídkou a poptávkou. Např. převaha nabídky nad poptávkou způsobí pokles ceny a naopak.
Tržní cena je pro tržní subjekty základní informací, od které se odvíjí jejich rozhodování a jednání v dalším období. Cena je veličinou znamenající: pro kupujícího – oběť (aby získal statek), pro prodávajícího – efektem, k jehož dosažení musel podstoupit určitou oběť (náklady).
Změna ceny – bezprostředně se projevuje do kalkulace užitku (efektu) a oběti – na obou stranách. Je impulsem ke změně jejich vzájemné proporce. Změna poměru znovu působí na úroveň ceny. Tržní mechanismus je na tomto založen.
- dílčí (tržní) – poptávka po jednom výrobku. Zamýšlené výdaje různých kupujících.
Pokud hovoříme o zamýšlených koupích = někdo chce něco koupit, ale také má finanční prostředky, za které může koupi uskutečnit – koupěschopná poptávka.
Zákon klesající poptávky – s rostoucí cenou klesá poptávané množství.
Cena – je to výslednice střetu mezi nabídkou a poptávkou. Např. převaha nabídky nad poptávkou způsobí pokles ceny a naopak.
Tržní cena je pro tržní subjekty základní informací, od které se odvíjí jejich rozhodování a jednání v dalším období. Cena je veličinou znamenající: pro kupujícího – oběť (aby získal statek), pro prodávajícího – efektem, k jehož dosažení musel podstoupit určitou oběť (náklady).
Změna ceny – bezprostředně se projevuje do kalkulace užitku (efektu) a oběti – na obou stranách. Je impulsem ke změně jejich vzájemné proporce. Změna poměru znovu působí na úroveň ceny. Tržní mechanismus je na tomto založen.
NABÍDKA
NABÍDKA – (S – supply) souhrn všech zamýšlených prodejů (výrobci) – objem je určen výstupy výroby a cenami (za které jsou ochotni prodat nabízené zboží). Rozlišujeme nabídky:
- celková (agregátní) – určena objemem výroby všech producentů a cenami, za které jsou ochotni prodat (makroekonomie).
- individuální – jednotlivý výrobce, určena množstvím produkce a cenou – jaké množství je ochoten při určité tržní ceně produkovat a nabídne.
- dílčí (tržní) – nabídka jediného výrobku (různými výrobci). Množstvím i cenami.
Nabídka vždy vyjadřuje funkční vztah mezi množstvím vyráběné a nabízené produkce (Q) a cenou (P), za kterou jsou ochotni nabízející prodat.
Zákon rostoucí nabídky – s rostoucí cenou se zvyšuje nabízené množství.
POPTÁVKA – (D – demand) – souhrn zamýšlených koupí a je určována rovněž množstvím (poptávaným) a cenou (za kterou jsou kupující ochotni kupovat). Rozlišujeme:
- celková (agregátní) – celkový objem produkce, který chtějí kupující zakoupit a cenami, za které jsou ochotni koupit.
- celková (agregátní) – určena objemem výroby všech producentů a cenami, za které jsou ochotni prodat (makroekonomie).
- individuální – jednotlivý výrobce, určena množstvím produkce a cenou – jaké množství je ochoten při určité tržní ceně produkovat a nabídne.
- dílčí (tržní) – nabídka jediného výrobku (různými výrobci). Množstvím i cenami.
Nabídka vždy vyjadřuje funkční vztah mezi množstvím vyráběné a nabízené produkce (Q) a cenou (P), za kterou jsou ochotni nabízející prodat.
Zákon rostoucí nabídky – s rostoucí cenou se zvyšuje nabízené množství.
POPTÁVKA – (D – demand) – souhrn zamýšlených koupí a je určována rovněž množstvím (poptávaným) a cenou (za kterou jsou kupující ochotni kupovat). Rozlišujeme:
- celková (agregátní) – celkový objem produkce, který chtějí kupující zakoupit a cenami, za které jsou ochotni koupit.
Mohou nastat následující varianty cenové elasticity nabídky:
- Nabídka je považována za pružnou při hodnotách E větších než 1, což znamená, že výrobci reagují na změny ceny živěji a nabídku více zvyšují (resp. snižují) při růstu (resp. poklesu) cen.
- Za nepružnou je považována nabídka s hodnotou E menších než 1.
- Stav, kdy E = 0 je nazýván dokonale (absolutně) nepružná nabídka.
- Stav, kdy E jde k nekonečnu je nazýván dokonale (absolutně) pružná nabídka.
- Za faktory ovlivňující cenovou pružnost nabídky jsou považovány:
* možnosti a náklady skladování (čím obtížnější a nákladnější je skladování, tím menší je pružnost nabídky)
* charakter použité technologie a výrobního procesu (čím obtížnější je vyrábět danými technologiemi jiné příbuzné statky či substituty, tím menší je pružnost nabídky, čím vyšší je využití existujících kapacit, tím menší je pružnost nabídky)
- Čas
Je pro firmu důležité, aby její nabídka byla pružná nebo nepružná?
- Pružnost může být dosti drahá. Sleduje-li firma strategii nejnižších nákladů, nemůže si jí dovolit. Vysoká pružnost může být například tehdy, jestliže:
* jsou snadno dostupné potřebné výrobní zdroje a distribuční kanály,
*firma má k dispozici nevyužité kapacity,
* zboží je možno vyrábět na sklad,
* fixní náklady nejsou vysoké.
- Za nepružnou je považována nabídka s hodnotou E menších než 1.
- Stav, kdy E = 0 je nazýván dokonale (absolutně) nepružná nabídka.
- Stav, kdy E jde k nekonečnu je nazýván dokonale (absolutně) pružná nabídka.
- Za faktory ovlivňující cenovou pružnost nabídky jsou považovány:
* možnosti a náklady skladování (čím obtížnější a nákladnější je skladování, tím menší je pružnost nabídky)
* charakter použité technologie a výrobního procesu (čím obtížnější je vyrábět danými technologiemi jiné příbuzné statky či substituty, tím menší je pružnost nabídky, čím vyšší je využití existujících kapacit, tím menší je pružnost nabídky)
- Čas
Je pro firmu důležité, aby její nabídka byla pružná nebo nepružná?
- Pružnost může být dosti drahá. Sleduje-li firma strategii nejnižších nákladů, nemůže si jí dovolit. Vysoká pružnost může být například tehdy, jestliže:
* jsou snadno dostupné potřebné výrobní zdroje a distribuční kanály,
*firma má k dispozici nevyužité kapacity,
* zboží je možno vyrábět na sklad,
* fixní náklady nejsou vysoké.
Tržní nabídka krátkého období
- Tržní nabídka je součtem nabídek jednotlivých firem, které jsou ochotni při různých úrovních ceny nabízet všichni výrobci tohoto zboží.
- Tržní nabídku krátkého období získáme jako součet krátkodobých nabídek firem, které jsou na trhu.
Tržní nabídka dlouhého období
- V dlouhém období vede růst ceny k příchodu nových firem na trh, to ovšem tlačí cenu zpět dolů…
- S příchodem nových producentů roste cena výrobních faktorů, tj. rostou náklady a mizí ekonomický zisk.
- Růst produkce statku zvyšuje poptávku po specifických výrobních faktorech nutných k jeho výrobě, a protože jejich množství je omezeno, rostou ceny těchto specifických výrobních faktorů. Růst produkce tak vyvolává rostoucí náklady, proto má dlouhodobá nabídka rostoucí průběh.
- Tržní nabídku krátkého období získáme jako součet krátkodobých nabídek firem, které jsou na trhu.
Tržní nabídka dlouhého období
- V dlouhém období vede růst ceny k příchodu nových firem na trh, to ovšem tlačí cenu zpět dolů…
- S příchodem nových producentů roste cena výrobních faktorů, tj. rostou náklady a mizí ekonomický zisk.
- Růst produkce statku zvyšuje poptávku po specifických výrobních faktorech nutných k jeho výrobě, a protože jejich množství je omezeno, rostou ceny těchto specifických výrobních faktorů. Růst produkce tak vyvolává rostoucí náklady, proto má dlouhodobá nabídka rostoucí průběh.
Rovnováhu firmy na dokonale ...
- Rovnováhu firmy na dokonale konkurenčním trhu v dlouhém období můžeme zapsat jako: P = MR = MC = AC = AR.
Elasticita nabídky
- Cenová elasticita nabídky udává o kolik procent se zvýší (resp. sníží) nabízené množství, když se cena zvýší (resp. sníží) o 1%.
- Velikost cenové elasticity nabídky zobrazuje odezvu výrobců (dodavatelů) na pohyb ceny.
- Jde o obdobu koeficientu cenové elasticity poptávky.
% změny množství nabízeného statku
ES = ----------------------------------------------------------
% změny cen
Q2 - Q1 P2 - P1
ES = ------------------ : ------------------
(Q2 + Q1) : 2 (P2 + P1) : 2
kde: Q1 poptávané množství před změnou ceny
Q2 poptávané množství po změně ceny
P1 cena před změnou
P2 cena po změně
Elasticita nabídky
- Cenová elasticita nabídky udává o kolik procent se zvýší (resp. sníží) nabízené množství, když se cena zvýší (resp. sníží) o 1%.
- Velikost cenové elasticity nabídky zobrazuje odezvu výrobců (dodavatelů) na pohyb ceny.
- Jde o obdobu koeficientu cenové elasticity poptávky.
% změny množství nabízeného statku
ES = ----------------------------------------------------------
% změny cen
Q2 - Q1 P2 - P1
ES = ------------------ : ------------------
(Q2 + Q1) : 2 (P2 + P1) : 2
kde: Q1 poptávané množství před změnou ceny
Q2 poptávané množství po změně ceny
P1 cena před změnou
P2 cena po změně
Nabídka firmy v dlouhém období
- Dlouhé období je období, kdy firmy z trhu odcházejí, mají-li ekonomickou ztrátu. Rovněž nové firmy na tento trh vstupují, dosahuje-li se na něm ekonomického zisku.
- V dlouhém období je pro firmu nepřijatelná situace, kdy celkové náklady jsou větší než celkové příjmy. Firmy na tuto situaci zareagují tak, že z trhu (odvětví) odejdou a tudíž poklesne nabídka. Pokles nabídky vyvolá růst ceny až do bodu, kdy se vyrovná s průměrnými náklady (P=AC).
- Dlouhodobě však není možné, aby průměrné příjmy (AR) byly větší než průměrné náklady (AC), neboť takto vzniklý (krátkodobý) ekonomický zisk láká firmy-výrobce, aby vstoupily na daný trh (do daného odvětví).
- Důsledkem vstupu nových firem je růst nabízeného množství a tedy i pokles ceny na úroveň průměrných nákladů.
Dlouhodobě je v bodě A cena vyšší než průměrné náklady, tudíž firma dosahuje dlouhodobě ekonomického zisku a ten láká nové firmy. Příchodem nových firem na trh klesá cena. Pokud cena dlouhodobě klesne pod průměrné náklady (bod C), firma má dlouhodobě ekonomickou ztrátu, tudíž firmy odcházejí z trhu, což vede k růstu ceny.
- V dlouhém období je pro firmu nepřijatelná situace, kdy celkové náklady jsou větší než celkové příjmy. Firmy na tuto situaci zareagují tak, že z trhu (odvětví) odejdou a tudíž poklesne nabídka. Pokles nabídky vyvolá růst ceny až do bodu, kdy se vyrovná s průměrnými náklady (P=AC).
- Dlouhodobě však není možné, aby průměrné příjmy (AR) byly větší než průměrné náklady (AC), neboť takto vzniklý (krátkodobý) ekonomický zisk láká firmy-výrobce, aby vstoupily na daný trh (do daného odvětví).
- Důsledkem vstupu nových firem je růst nabízeného množství a tedy i pokles ceny na úroveň průměrných nákladů.
Dlouhodobě je v bodě A cena vyšší než průměrné náklady, tudíž firma dosahuje dlouhodobě ekonomického zisku a ten láká nové firmy. Příchodem nových firem na trh klesá cena. Pokud cena dlouhodobě klesne pod průměrné náklady (bod C), firma má dlouhodobě ekonomickou ztrátu, tudíž firmy odcházejí z trhu, což vede k růstu ceny.
Růst poptávky po výrobcích (nábytku) ...
Růst poptávky po výrobcích (nábytku) zvyšuje cenu výrobku (desek), proto se výrobce „posouvá“ podél nabídkové křivky nahoru.
Změny nabídky v důsledku změny nákladů
- Růst nákladů vyvolá pokles nabídky, při stejné ceně firma bude nabízet menší množství produkce (křivka nabídky se posune „severozápadním směrem“)
- Snížení nákladů vyvolá růst nabídky, při stejné ceně firma bude nabízet větší množství produkce (křivka nabídky se posune „jihovýchodním směrem“)
- Změnu nákladů mohou způsobit:
* technický pokrok, který vede ke snížení nákladů
* změna cen vstupů (většinou se ceny zvyšují)
Necenové faktory ovlivňující nabídku
Nabídka firmy v dlouhém období
- Dlouhé období je období, kdy firmy z trhu odcházejí, mají-li ekonomickou ztrátu. Rovněž nové firmy na tento trh vstupují, dosahuje-li se na něm ekonomického zisku.
Změny nabídky v důsledku změny nákladů
- Růst nákladů vyvolá pokles nabídky, při stejné ceně firma bude nabízet menší množství produkce (křivka nabídky se posune „severozápadním směrem“)
- Snížení nákladů vyvolá růst nabídky, při stejné ceně firma bude nabízet větší množství produkce (křivka nabídky se posune „jihovýchodním směrem“)
- Změnu nákladů mohou způsobit:
* technický pokrok, který vede ke snížení nákladů
* změna cen vstupů (většinou se ceny zvyšují)
Necenové faktory ovlivňující nabídku
Nabídka firmy v dlouhém období
- Dlouhé období je období, kdy firmy z trhu odcházejí, mají-li ekonomickou ztrátu. Rovněž nové firmy na tento trh vstupují, dosahuje-li se na něm ekonomického zisku.
Nabídka a bod uzavření firmy v krátkém období
- Nabídka je funkce, která ukazuje závislost nabízeného množství statku na jeho ceně.
- V krátkém období se nemění počet firem na trhu daného statku. Firmy z trhu neodcházejí a nové firmy na něj nevstupují.
- Chceme-li odvodit křivku nabídku firmy, musíme zjistit, jak firma reaguje na změny ceny. Cena je nezávislá na chování firmy, avšak cena se může změnit v závislosti na podmínkách trh (např. změna poptávky).
Odvození křivky nabídky firmy a bodu uzavření
Odvození křivky nabídky firmy a bodu zastavení činnosti
- Předchozí obrázek zobrazuje změnu cen a reakci firmy:
* při ceně P1 firma nemůže vyrábět ani krátkodobě, ani dlouhodobě
* cena P2 určuje bod zastavení činnosti firmy z krátkodobého časového hlediska (v bodě minima AVC)
* při ceně P3 firma sice produkuje ztrátu, ale může si to krátkodobě dovolit
* cena P4 určuje bod, od něhož firma začíná vytvářet zisk (v bodě minima AC), jedná se o bod vyrovnání (zvratu, BEP)
* při ceně P5 firma již vytváří zisk
- V krátkém období se nemění počet firem na trhu daného statku. Firmy z trhu neodcházejí a nové firmy na něj nevstupují.
- Chceme-li odvodit křivku nabídku firmy, musíme zjistit, jak firma reaguje na změny ceny. Cena je nezávislá na chování firmy, avšak cena se může změnit v závislosti na podmínkách trh (např. změna poptávky).
Odvození křivky nabídky firmy a bodu uzavření
Odvození křivky nabídky firmy a bodu zastavení činnosti
- Předchozí obrázek zobrazuje změnu cen a reakci firmy:
* při ceně P1 firma nemůže vyrábět ani krátkodobě, ani dlouhodobě
* cena P2 určuje bod zastavení činnosti firmy z krátkodobého časového hlediska (v bodě minima AVC)
* při ceně P3 firma sice produkuje ztrátu, ale může si to krátkodobě dovolit
* cena P4 určuje bod, od něhož firma začíná vytvářet zisk (v bodě minima AC), jedná se o bod vyrovnání (zvratu, BEP)
* při ceně P5 firma již vytváří zisk
Odvození křivky nabídky firmy a bodu uzavření
- Body E1 až E5 jsou rovnováhou firmy v jednotlivých cenových úrovních. Jsou to body. Určující množství, která firma při jednotlivých cenách nabízí. Tudíž to znamená, že tyto body určují křivku nabídky dokonale konkurenční firmy v krátkém období a že tato křivka je totožná se vzestupnou částí křivky MC (od bodu E2, tj. minima AVC).
- Víme, že tvar křivky MC je určen působením zákona klesajících výnosů – rostoucí křivka nabídky rovněž plyne ze zákona klesajících výnosů.
Změny nabídky
- Nabídka je funkce, která vyjadřuje závislost nabízeného množství na ceně.
- Pokud je změna ceny statku příčinou změny množství, firma se posouvá podél své nabídkové křivky.
- Pokud se však změní jiné okolnosti (tzv. necenové faktory), může to změnit nabídku, tj. posunout nabídkovou křivku. Nabídka se může změnit v důsledku těchto necenových faktorů:
* změna nákladů (rozvoj technologií a změny cen výrobních faktorů)
* počet firem nabízejících zboží
* očekávání výrobců (růst cen, neúroda).
* počasí atd.
- Víme, že tvar křivky MC je určen působením zákona klesajících výnosů – rostoucí křivka nabídky rovněž plyne ze zákona klesajících výnosů.
Změny nabídky
- Nabídka je funkce, která vyjadřuje závislost nabízeného množství na ceně.
- Pokud je změna ceny statku příčinou změny množství, firma se posouvá podél své nabídkové křivky.
- Pokud se však změní jiné okolnosti (tzv. necenové faktory), může to změnit nabídku, tj. posunout nabídkovou křivku. Nabídka se může změnit v důsledku těchto necenových faktorů:
* změna nákladů (rozvoj technologií a změny cen výrobních faktorů)
* počet firem nabízejících zboží
* očekávání výrobců (růst cen, neúroda).
* počasí atd.
Tržní konkurence
tržní konkurence = je proces, ve kterém se střebávají různé zájmy různých subjektů trhu
konkurence mezi nabídkou a poptávkou = výrobci chtějí nabízet své zboží tak, aby měli co nejvyšší zisk x zákazníci chtějí uspokojit své potřeby nákupem tohoto zboží za co nejnižší cenu ( vzhledem k meznímu užitku )
konkurence na straně poptávky = konkurence mezi spotřebiteli.
Její význam roste především v případě, kdy nabídka převyšuje poptávku → jde o otázku přežití výrobců na trhu
selhávání trhů = možnosti vzniku různých druhů neefektivnosti na volných trzích
organizace sledující své zájmy nemusí vždy dosahovat společensky optimální výsledky
zásahy státu
do mechanismu trhu s cílem napravit a odstranit neefektivnosti
ale rovněž
→ zásahy i z „ jiných pohnutek“
→ zásahy v rámci problémů veřejného sektoru
konkurence mezi nabídkou a poptávkou = výrobci chtějí nabízet své zboží tak, aby měli co nejvyšší zisk x zákazníci chtějí uspokojit své potřeby nákupem tohoto zboží za co nejnižší cenu ( vzhledem k meznímu užitku )
konkurence na straně poptávky = konkurence mezi spotřebiteli.
Její význam roste především v případě, kdy nabídka převyšuje poptávku → jde o otázku přežití výrobců na trhu
selhávání trhů = možnosti vzniku různých druhů neefektivnosti na volných trzích
organizace sledující své zájmy nemusí vždy dosahovat společensky optimální výsledky
zásahy státu
do mechanismu trhu s cílem napravit a odstranit neefektivnosti
ale rovněž
→ zásahy i z „ jiných pohnutek“
→ zásahy v rámci problémů veřejného sektoru
Nabídka ( z růstu mezd )
nabídka ( z růstu mezd )
- je odvozena od poptávky po volném čase = subjektivní hledisko vyvolávající substituční a důchodový efekt působící proti sobě
- zvýšení mezd zvýší míru partifiace = % potenciálně práceschopného obyvatelstva pracujícího nebo přejícího si pracovat
pozn: platí zde obdobné vztahy jako na dokonale konkurenčních tržních produktů
trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence → deformace E
1) strana nabídky ( S ) = vliv odborných svazů
a) minimální mzdy
b) kolektivní vyjednávání
2) strana poptávky ( D ) = vliv monopolní
3) působí-li současně 1. a 2. = vliv bilaterálního monopolu
1 A )
minimální mzda = mzda nad svou rovnovážnou úrovní
přebytek nabídky pracovních sil
nutnost hledání zaměstnání v konkurenčním odborově neorganizovaném sektoru s velmi nízkými platy
vznik čistého trhu práce
- je odvozena od poptávky po volném čase = subjektivní hledisko vyvolávající substituční a důchodový efekt působící proti sobě
- zvýšení mezd zvýší míru partifiace = % potenciálně práceschopného obyvatelstva pracujícího nebo přejícího si pracovat
pozn: platí zde obdobné vztahy jako na dokonale konkurenčních tržních produktů
trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence → deformace E
1) strana nabídky ( S ) = vliv odborných svazů
a) minimální mzdy
b) kolektivní vyjednávání
2) strana poptávky ( D ) = vliv monopolní
3) působí-li současně 1. a 2. = vliv bilaterálního monopolu
1 A )
minimální mzda = mzda nad svou rovnovážnou úrovní
přebytek nabídky pracovních sil
nutnost hledání zaměstnání v konkurenčním odborově neorganizovaném sektoru s velmi nízkými platy
vznik čistého trhu práce
Křivka nabídky odvětví:
P = MC = minimum AC
stav vyrovnání v dlouhém období nastává při kritické ceně P ( ceně vyrovnání ), při které totožné firmy právě pokrývá své úplné, dokonale konkurenční náklady
pod touto kritickou cenou P by v dlouhém období firmy opouštěly odvětví, dokud by se P nevrátila na rovnovážnou úroveň
v dlouhém období jsou všechny C variabilní, firmy ukončují svou činnost, pokud nemohou pokrýt své variabilní náklady ( splatíme úvěry, propustíme manažery …)
nadnormální zisk ( ekonomická renta ) firma vydělává víc, než je nutné k udržení výroby. Tudíž nastává situace, e přitahuje další firmy do odvětví.
Normální zisk, který stačí k tomu, aby firmy dlouhodobě udrželi výrobu, ale již k tomu, aby přilákat další firmy do odvětví
stav vyrovnání v dlouhém období nastává při kritické ceně P ( ceně vyrovnání ), při které totožné firmy právě pokrývá své úplné, dokonale konkurenční náklady
pod touto kritickou cenou P by v dlouhém období firmy opouštěly odvětví, dokud by se P nevrátila na rovnovážnou úroveň
v dlouhém období jsou všechny C variabilní, firmy ukončují svou činnost, pokud nemohou pokrýt své variabilní náklady ( splatíme úvěry, propustíme manažery …)
nadnormální zisk ( ekonomická renta ) firma vydělává víc, než je nutné k udržení výroby. Tudíž nastává situace, e přitahuje další firmy do odvětví.
Normální zisk, který stačí k tomu, aby firmy dlouhodobě udrželi výrobu, ale již k tomu, aby přilákat další firmy do odvětví
Křivka nabídky odvětví:
Křivka nabídky odvětví:
Když výstup nabízejí dokonale konkurenční firmy s totožnými nákladovými křivkami a když firmy mohou volně vystupovat a vystupovat z odvětví, je podmínkou rovnováhy v dlouhém období skutečnost, že cena se rovná mezním nákladům, které odpovídají bodu minimálních průměrných nákladů firem → P = MC = minimum AC = cena vyrovnání
Dokonalá konkurence – situace, která bezprostředně zainteresovává výrobce na vyhledávání úspor ve výrobě ( jediný zdroj maximalizace zisku )
→ tendence dokonalé konkurence: konkurenční sály mají tendenci tlačit firmy a odvětví v dlouhém období do stavu nulového zisku → zisková odvětví mají tendenci přitahovat vstup nových firem,tím tlačí ceny dolů a sráží zisky k nule (=normální zisk)
rovnováha v dlouhém období je rovnováha s nulovými čistými zisky ( ekonomickými x účetními )
Když výstup nabízejí dokonale konkurenční firmy s totožnými nákladovými křivkami a když firmy mohou volně vystupovat a vystupovat z odvětví, je podmínkou rovnováhy v dlouhém období skutečnost, že cena se rovná mezním nákladům, které odpovídají bodu minimálních průměrných nákladů firem → P = MC = minimum AC = cena vyrovnání
Dokonalá konkurence – situace, která bezprostředně zainteresovává výrobce na vyhledávání úspor ve výrobě ( jediný zdroj maximalizace zisku )
→ tendence dokonalé konkurence: konkurenční sály mají tendenci tlačit firmy a odvětví v dlouhém období do stavu nulového zisku → zisková odvětví mají tendenci přitahovat vstup nových firem,tím tlačí ceny dolů a sráží zisky k nule (=normální zisk)
rovnováha v dlouhém období je rovnováha s nulovými čistými zisky ( ekonomickými x účetními )
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)