5. Trh práce z mikroekonomického hlediska příčiny nezaměstnanosti, její jednotlivé formy a důsledky.
Trh práce
Práci lze chápat jako jeden z výrobních faktor, případně jeden ze statků charakterizovaným tržními kategoriemi (tj. cena, poptávka, nabídka). Současně však existuje celá řada zvláštních rysů, které tento statek charakterizují, rysů sociálního a kulturně historického charakteru.
Kvantitativně je práce množstvím vynaložených hodin na určité množství produktu. A proto z hlediska množství hodin je řazena k variabilním faktorům. Kvalitativně je práce součástí technické úrovně výroby, neboť spolurozhoduje o technickém pokroku. Ve smyslu kvalitativním tvoří práci úroveň všeobecného a odborného vzdělání, profesní struktura (skladba povolání) a všeobecné podmínky kulturní vyspělosti a zdraví obyvatelstva.
Charakteristika poptávky po práci v DK a NK
Stejně jako na trhu kteréhokoli statku je funkce poptávky po práci vztahem mezi cenou statku a poptávaným množstvím při této ceně a současně vztahem mezi množstvím statku a cenou, za níž je kupující ochoten jednotku práce koupit. Poptávajícím na trhu práce je firma, která nakupuje určitý počet jednotek práce stejně jako určitý počet jednotek jiných výrobních faktorů.
Trh práce v podmínkách dokonalé konkurence
Práce je činnost, jejímž nositelem je člověk, z tohoto důvodu ovlivňuje práci řada neekonomických faktorů, což působí na situaci na trhu práce, zejména na vývoj nabídky na tomto trhu. Dokonalá konkurence se projevuje v tom, že je velký počet nabízejících i poptávajících, všichni jsou dokonale informováni o poměrech na trhu, zaměstnavatelé se mezi sebou výrazně neliší, nemají sílu výrazně ovlivnit mzdovou sazbu a zaměstnanci se mezi sebou taky moc neliší.
POPTÁVKA PO PRÁCI
Poptávka po práci je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce, resp. při různých mzdových sazbách.
Je tedy firma při určité ceně statku práce ochotna nakoupit určitý počet pracovních hodin za předpokladu, že tyto hodiny se mezi sebou kvalitativně neliší. Stejně tak bude firma ochotna při určitém množství hodin práce na trhu zaplatit za jednotku práce maximálně cenu, kterou můžeme nazvat cena poptávky po práci.
Poptávková funkce na trhu práce je vztahem mezi poptávaným množstvím a poptávanou cenou. Práce však není jen statek, je také výrobní faktor. Poptávka na trhu výrobních faktorů je určena funkcí příjmu z mezního produktu příslušného faktoru, v tomto případě práce (L). Tato funkce je určena jako součin ceny produktu vyrobeného s pomocí příslušného VF a mezního produktu faktoru. P*MPL.
Mezní produkt práce MPL závisí na kvalitě vstupů práce (vzdělání, kvalifikace), na množství a kvalitě kooperujících VF (včetně přírodních zdrojů) a na úrovni a aplikaci technologických znalostí.
Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němž se vyrovnává příjem z mezního produktu práce s mezními náklady na práci, resp. mzdovou sazbou: MRPL=MFCL=w
Vývoj produktivity práce určuje zákon klesajících výnos, tzn. že se přírůstky produktu s každou dodatečnou jednotkou práce snižují. Protože mezní náklady na faktor určuje tržní výše mzdy, je klesající část křivky mezního produktu práce základem pro určení křivky poptávky po práci. Odvození křivky poptávky po práci spočívá v nalezení optimální výše zaměstnanosti pro jednotlivé výše mzdové sazby, resp. MFCL.
Při mzdové sazbě wa je optimální zaměstnanost La určena bodem A, mezní příjem z produktu práce se shoduje s výší mzdy. Protože je mezní příjem z produktu práce klesající (klesající křivka MRPL) a mzdová sazba konstantní, pak když firma zaměstná méně než La pracovníků, bude MRPL > w, jestliže naopak najme více pracovníků, pak bude MRPL < w. To znamená, že při menším množství práce (než La) se zvyšováním množství práce zisk roste, při vyšším množství práce (naž La) naopak klesá. V dlouhém období se zvyšuje pružnost poptávkové křivky přímo úměrné míře nahrazování práce fyzickým kapitálem. Za předpokladu, že v dlouhém období dochází v rámci technického rozvoje k nahrazování práce fyzickým kapitálem, se na jedné straně zvyšuje podíl fyzického kapitálu na výrobě finálního produktu a snižuje se podíl práce. Proto je poptávané množství práce více citlivé na změnu ceny práce, pružnost poptávky po práci ve vztahu k ceně práce roste. Agregace dílčích poptávkových křivek na trhu práce vede k vytvoření tržní poptávkové křivky. Firmy v určitém odvětví reagují na pokles ceny práce tím, že vyrábějí větší množství finálního produktu. To vede po určité době k poklesu mezního produktu práce, který je však větší, než by byl, kdyby v odvětví poptávala pouze jediná firma. Tržní poptávková funkce bude tedy strmější (méně elastická) než individuální poptávkové křivky na trhu práce. NABÍDKA PRÁCE Člověk jakožto spotřebitel poptává na trhu zboží takové množství výrobků a služeb, jaké mu umožňuje jeho příjem a ceny zboží. Nadále budeme předpokládat, že jediným zdrojem příjmu je pro něj jeho pracovní činnost. (Jak u koho…) Pracovní činnost může mít podobu práce ve firmě, tzn. pronájem práce na trhu práce za účelem získání peněz a podobu domácí práce. Domácí práce umožňuje vytvářet výrobky či služby pro přímou spotřebu nebo zvyšování znalosti a dovednosti, které mohou vést ke zvýšení spotřeby v budoucnu. Práce ve firmě a domácí práce zaberou část dne, zbytek je volným časem. Ovšem záměrem této analýzy je charakteristika tržní nabídky práce (je to v nadpisu), proto budeme předpokládat pouze dvě možnosti využití času: práci, která je pronajímána za mzdovou sazbu a volný čas. Cílem spotřebitele je maximalizace užitku. V rámci denního časového fondu se spotřebitel rozhoduje, jak maximalizovat užitek rozdělením času mezi práci ve firmě a volný čas. Práce ve firmě zpravidla snižuje užitek, neboť jde (až na výjimky!) o činnost nepohodlnou, namáhavou, atd., současně však umožňuje zvyšování užitku prostřednictvím zboží, které si za získaný příjem koupíme. Volný čas je příjemný, čím více volného času, tím více užitku. Podmínka optima (rovnováhy) spotřebitele je v tomto případě analogická jako podmínka optima spotřebitele na trhu vyrobeného zboží. Člověk bude chtít zvyšovat počet odpracovaných hodin, dokud mezní užitek plynoucí ze zboží získaného díky poslední hodině práce nevyrovná s mezním užitkem z poslední hodiny volného času. Maximálního užitku je dosaženo tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný. Jestliže je mezní užitek dodatečné jednotky volného času větší, než mezní užitek ze zboží financovaného poslední hodinou práce, člověk pracuje příliš dlouho. Snížením práce o hodinu může zvýšit celkový užitek. Platí i naopak. Nabídková funkce práce je také vztahem ceny a množství. Nabízející je ochoten nabídnout určitý počet hodin práce při určité ceně za jednu hodinu. Tento potenciální zaměstnanec je současně ochotný při určitém počtu pracovních hodin přijmout danou práci až od určité ceny, tato cena je spodní hranicí ceny práce. Mzda je rovnovážná cena jednotky práce, tedy cena, při níž se poptávané množství práce rovná množství nabízenému. Při nižší úrovni mzdy by došlo k nedostatku na trhu práce, tj. poptávané množství by převýšilo nabízený počet jednotek práce, zaměstnavatelé by začali mzdu zvyšovat a ta by se začala přibližovat rovnovážné úrovni. Při vyšší úrovni mzdy než je rovnovážná by došlo k přebytku na trhu práce, tj. nabízené množství práce by převýšilo poptávané, mzda by klesala a přibližovala se k rovnovážné úrovni. Kromě homogenity práce je nutným předpokladem nepřítomnost všech prvků narušujících dokonalou konkurenci. Vyšší mzdová sazba zvyšuje množství zboží, které je možné díky poslední hodině práce koupit. Práce se tím stává více přitažlivou a vzniká tendence zvýšit počet nabízených hodin práce. Současně je možné získat stejný příjem při menším množství odpracovaných hodin a mít tak více volného času. Změna mzdové sazby má tedy na rozhodování dvojí účinek: substituční a důchodový efekt. Substituční efekt: při vyšší mzdové sazbě každá hodina práce umožňuje získání většího množství výrobků a služeb, což vede k nahrazování volného času prací. Důchodový efekt:vyšší mzdová sazba zvyšuje zvyšuje reálný příjem a vede tak k tendenci mít více volného času, resp. nahrazovat práci volným časem. Substituční a důchodový efekt působí protichůdně. Efekt, který převažuje Změna množství práce s růstem mzdové sazby Substituční efekt Množství práce roste Důchodový efekt Množství práce klesá Při relativně nízké mzdové sazbě převažuje substituční efekt, tzn. s růstem mzdové sazby nabízené množství práce roste. S růstem mzdové sazby však substituční efekt klesá a důchodový roste a při určité výši mzdy převáží důchodový efekt tak moc, že nabízené množství práce klesá. Dodatečný příjem plynoucí z relativně vysoké mzdové sazby poskytuje pracovníkovi stále více prostředků a umožňuje mu snížit práci a věnovat se jiným činnostem v rámci volného času. Nabídka práce, resp. tvar křivky individuální nabídky práce závisí na tom, který z efektů převládá. Jedná se o zpět zakřivenou individuální křivku nabídky práce. Rovnováha na trhu práce Rovnováha vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou při rovnovážné mzdové sazbě. Tržní poptávka po práci je součet individuálních křivek poptávky všech firem na trhu. Tržní křivka nabídky práce ukazuje, kolik hodin budou nabízet všichni pracovníci při každé výši mzdy, nebude mít specifický ohyb, protože jen u někoho se prosazuje více důchodový efekt a navíc nabídka práce není ovlivněna jen cenou práce. Nominální mzda: rovnovážná cena statku práce za jednotku. Je určena počtem peněžních jednotek za určitý čas. Wn = P*MPL = MPRL Reálná mzda: je určena kupní silou nominální mzdy, tj. vyjadřuje ji množství statků a služeb, které si příjemce nominální mzdy za ni může koupit. Wr = wn / P Jestliže se mzdová sazba v jednotlivých zaměstnání liší, pracovníci budou přecházet z hře placených míst na lépe placená místa. Následně bude nabídka práce v lépe placených místech růst a mzdová sazba bude klesat, v hůře placených místech bude nabídka práce klesat a mzdová sazba růst. (Nakonec by se to mělo asi vyrovnat…)
VÝRAZNÉ MZDOVÉ ROZDÍLY 1.nerovnovážné rozdíly – mzdy u stejně kvalifikovaných pracovníků odrážejí změny v rozvoji jednotlivých odvětví. Různá mzdová sazba povede ke změnám v nabídce i poptávce, dokud se nevyrovná. Může to trvat roky, ale pokud nejsou na trzích práce monopoly, vyrovná se to. 2.rovnovážné rozdíly – způsobeny: nedostatečná mobilita zdrojů a segmentací trhu, rozdíly ve vrozených duševních a tělesných schopnostech, rozdíly v čase a penězích potřebných k rozvoji určitých dovedností a schopností, rozdíly v nepeněžních prospěších v určitých zaměstnáních. Zvláštnosti trhu práce Profesní segmentace – vysoce heterogenní poptávka i nabídka, např. práce lékaře a kopáče se docela liší. Mezi některými obory je možnost vzájemné zastupitelnosti téměř nulová. Mezi vysoce kvalifikovanou profesí a nízce kvalifikovanou mže nastat asymetrická zastupitelnost. Lékař může jít kopat příkopy, ale kopáč nemůže jít dělat doktora. Zastupitelnost se liší z hlediska časového období. V dlouhém období je možné kopáče přeškolit (v hodně dlouhém období…) Segmentace územní – jak poptávka, tak i nabídka práce se značně odlišují v různých teritoriích, přitom mobilita obyvatelstva je v různých zemích odlišná, tj. lidé jsou více či méně ochotni se stěhovat za prací. Institucionalizace – na trhu práce působí profesionální vazy (např. lékařské komory), velké firmy a odbory. Jejich existence a působení je do velké míry výsledkem tradice a kulturně historických specifik jednotlivých zemí. Nejsou výrazem jen ekonomických zájmů příslušných profesionálních skupin, ale i jejich politických ambicí. Strnulost mzdy – mzdy reagují pomalu na změny ekonomických veličin. Za hlavní příčiny strnulosti se považuje vliv odborů, administrativní politika velkých firem (stanoví fixní tarify a stupnice mezd), převládá spíše tendence měnit požadavky na pracovníky než na mzdy. Smluvní charakter mezd – většinou se mzdy stanovují na delší dobu, taky se uzavírají smlouvy s obory. Administrativní evidenční náklady na změnu celé mzdové struktury by převýšily efekt, který by byl dosažen pružnější reakcí firmy na změny na trhu práce. Diskriminace – specifický jev trhu práce, souvisí s kulturními a historickými tradicemi, projeví se jako disparita mezi příjmy určitých skupin obyvatelstva. Netržní diskriminace (cizinci, ženy) vzniká ještě než se člověk dostane do kontaktu se zaměstnavatelem. Tržní diskriminace souvisí nedokonalou konkurencí a nadměrnou nabídkou práce v určitém regionu. Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence Příznaky a projevy NK: mzdová strnulost, mzdové tarify firem, … 1. MONOPSON – TRH S MONOPOLEM NA STRANĚ POPTÁVKY Existuje pouze jedna dominantní firma, která je v dané oblasti nebo která poptává práci určité kvalifikace.Tato firma má monopsonní sílu ve všech případech, kdy se setkává s rostoucí nabídkou práce. Může ovlivnit mzdovou sazbu svých zaměstnanců, protože není dána trhem. Jestliže najme dodatečného pracovníka, zvyšuje mzdovou sazbu všem dosud zaměstnaným pracovníkům. Mezní náklady firmy spojené se zaměstnáním dodatečného člověka se rovnají mzdové sazbě tohoto pracovníka plus zaplaceným vyšším mzdovým sazbám již najmutých pracovníků. Proto jsou mezní náklady práce vyšší, než mzdová sazba nutná pro zaměstnání dodatečné jednotky práce a tento rozdíl se zvyšováním množství práce roste: MFCL> w
Křivka mezních nákladů na práci roste rychleji než nabídky práce firmě. Firma maximalizující zisk zvyšuje zaměstnanost práce tak dlouho, dokud dodatečný příjem ze zaměstnané dodatečné jednotky práce (MPRL) převyšuje dodatečné náklady na práci (MFCL).
MFCL jsou vyšší než nabídka práce (SL), zaměstnanost nebude dána SL=DL.
Monopson nebude najímat L1 pracovníků. Jeho výsadní postavení mu umožní najímat méně pracovníků L0 při nižší sazbě W0 a zaměstnanci budou ochotni za tuto sazbu pracovat.
MPRL > w
Pracovníci se rozhodují, zda pracovat či nepracovat za danou sazbu. Ti, kteří mají alternativní náklady na úrovni mzdové sazby nebo pod ní, budou pracovat.
2.ODBOROVÉ SVAZY NA TRHU PRÁCE
Odborové svazy jsou sdružení pracujících, které ovlivňují určitým způsobem nabídku práce a v určité míře mohou ovlivnit i poptávku po práci. Odbory vznášejí celou řadu požadavků, ať už chtějí pro své členy vyšší mzdy, větší bezpečnost práce, lepší pracovní podmínky, apod. My se zaměříme na požadavek vyšší mzdové sazby.
1.Mzdový práh
Odbory mohou vyjednáváním se zaměstnavateli dosáhnout minimální mzdovou sazbu, jejíž úroveň převyšuje rovnovážnou mzdu na tomto trhu. Stává-li se tímto způsobem tato výš mzdy tržní mzdovou sazbou, představuje pro každou firmu výši mezních nákladů na práci, resp. nabídky práce. S růstem ceny práce bude najímáno menší množství práce, tzn. že se sníží zaměstnanost u všech firem v odvětví a zaměstnanost práce v celém odvětví klesne.
Graf znázorňuje uvedený efekt dosažení vyšší než rovnovážné mzdové sazby. Rovnovážná mzdová sazba je we. Při této výši najímá firma práci do okamžiku vyrovnání MPRL s MFCL ve výši we. Každá firma tak najímá Ie práce a na trhu je celková zaměstnanost Le.
Jestliže odbory vyjednají mzdovou sazbu ve výši wo, zvyšuje se mezní náklad na práci firmy na MFCLo a firmy najímají méně práce Io. Celková zaměstnanost klesá na Lo a na trhu vzniká přebytečná nabídka práce v rozsahu od Lo do Lf.
2.snížení nabídky práce
Snížení nabídky práce posune křivku nabídky doleva. Tento postup vyžaduje dva předpoklady: odbory musí být schopné snížit počet těch, kteří nabízejí práci určitého typu (prostřednictvím vysokých členských příspěvků, dlouhodobým učebním procesem, obtížnými kvalifikačními zkouškami…) a jednak musí být schopné donutit zaměstnavatele zaměstnávat pouze členy odborů.
Efektem snížení nabídky je zvýšení mzdové sazby, současně klesá poptávané množství práce. Křivka nabídky S se posune doleva a je nový bod rovnováhy, mzdová sazba se zvýší na wo, ale mnozí pracovníci přicházejí o práci, zaměstnanost se snižuje z Le na Lo. Vzniká přebytek pracovních si Lo až Lf.
3.zvýšení poptávky po práci
Zvýšení poptávky mohou odbory dosáhnout: snahou přimět spotřebitele ke zvýšení poptávky po jimi vyráběném zboží, snaha omezit prodej konkurenčního zboží nebo zvýšením produktivity práce. Dojde k posunu poptávky D na Do, současně dochází ke zvýšení mzdové sazby i zvýšení zaměstnanosti.
3. BILATARÁLNÍ MONOPOL
Dvoustranný monopol vzniká tehdy, když existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak i na straně poptávky po práci. Jestliže mají odborové svazy monopol nabídky práce a firma poptávající tuto práci je monopsonem potom obě strany disponují monopolní silou. Zájmy obou stran jsou pak protichůdné. Monopson se snaží platit co nejmenší mzdy a odborové svazy usilují o co nejvyšší mzdovou sazbu. Výsledek nelze předem určit. Záleží na vzájemném poměru sil, zpravidla dojde ke kolektivním smlouvám mezi oběma stranami.
Zobrazují se příspěvky se štítkemtrh práce. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemtrh práce. Zobrazit všechny příspěvky
5. VNITŘNÍ PODNIKOVÝ TRH PRÁCE
VNITŘNÍ PODNIKOVÝ TRH PRÁCE
Pracovní síla
- rozhodující výrobní faktor
- otázka:
o kolik a jaké prac. bude podnik potřebovat (pers. plánování)
o kde prac. síly podnik získá
o jakým způsobem prac. síly získá a udrží
VP trh práce
- nabídka prac. míst – popt. po prac. silách – stávající zam. prac. zdroje mimo podnik (spádové území)
- nabídka prac. sil – popt. po prac. místech – všechna existující prac. místa v podniku
- pro jeho analýzu – 3 skutečnosti:
o 1) analýza stavu a pohybu prac. míst
- prac. místo
• soubor úkolů a odpovědností tvořících ve svém souhrnu prac. povinnosti 1 pracovníka
• kvalitativní charakteristika
o základem – analýza úkolů, podmínek a požadavků prac. místa
o otázky týkající se úkolů – kdo vykonává práci, pojmenování a povaha práce, proč jsou úkoly vykonávány, odpovědnost za úkoly, místo výkonu
• kvantitativní charakteristika
o počet prac. míst v org. (plánování, organizování)
o struktura prac. míst (pro koho je místo určeno – ženy, věk,…)
o prostorová strukt. prac. místa (rozmístění)
o 2) analýza stavu, pohybu, využívání prac.
- počet prac:
• okamžiková, proměnlivá veličina (sleduje se k urč. rozhodnému období = okamžiku -> kmenový stav -> okamžiková; proměnlivá -> málokdy zůstává dlouhodobě stabilní)
• evidenční počet není okamžikový
o 3) analýza trhu práce ve spádovém okolí podniku
Způsoby výpočtů počtů zaměstnanců (Ø)
1) Prostý aritmetický Ø krajních stavů
P = (PP + PK) / Z PP = počáteční stav
PK = konečný stav
2) Prostý geometrický Ø krajních stavů
- přesnější (bere v úvahu relativní přírůstek a úbytek)
P = √PP * PK
3) Přirozené logaritmy krajních stavů
P = (PP - PK) / INPK - INPP
- můžeme znázornit pomocí grafů
1) Analýza stavu
- analýza struktury zaměstnanců
- a) demografická
o a) ukazatelé podle pohlaví
- kolik mužů v og. připadá na celk. počet
PM = (PM / P) * 100
- kolik žen připadá na celk. počet
PF = (PF / P) * 100
o b) ukazatelé maskulinity a feminity
- kolik mužů připadá na 100 žen
PM = (PM / PF) * 100
- kolik žen připadá na 100 mužů
PF = (PF / PM) * 100
o c) ukazatelé podle věku
- předproduktivní
- produktivní
- poproduktivní
- b) ekonomická
o několik dílčích analýz
o dělení podle:
- a) kategorií (dělníci,…)
- b) zaměstnání – činnost, kterou zam. vykonává, aniž byl pro ni vyučen, vystudován
- c) povolání – to, co jsem vystudoval
- d) kvalifikace
- e) délky prac. doby v organizaci
- c) sociální
o vzdělání, rodinný stav, národnost, změněná prac. schopnost, náboženství
- d) prostorová
o a) vnitřní
- týká se vnitřku podniku
- 1) horizontální – defin. územně
- 2) vertikální – defin. hierarchicky
o b) vnější
- struktura podle místa bydliště (trvalého) -> souvisí s racionální dopravou do podniku = spádové území
2) Analýza pohybu prac.
S = I – E S = přírůstek počtu prac.
I = počty prac. vstupujících do podniku
E = počty prac. vystupujících z podniku
O = I + E O = celkový obrat vstupů a výstupů
- intenzívní ukazatele:
o a) intenzita vstupů zam.
i = (F / P) * 100 P = Ø evidenční počet ve fyz. osobách
o b) intenzita výstupů zam.
e = (E / P) * 100
o a) přirozené (autonomní) pohyby
+ příchody – absolventi
- odchody – důchod, smrt
o b) mechanické (iniciované) pohyby
+ příchody – návrat z mateř. dovolené, výběrové řízení
- odchody – výpověď
3) Analýza využívání pracovních sil
- otázka personálního řízení
- personální řízení
o jádrem celého podnik. řízení
o prošlo historickým vývojem
o 1) pouze pasivní role personalisty – pers. administrativa
o 2) personalista začíná hrát aktiv. roli – metody personál. práce
o 3) řízení lid. zdrojů – koncepční činnost, kt. bere v úvahu vnější faktory
o základní úkoly personálního řízení
- vytvořit dynamický soulad mezi počtem a strukturou prac. míst a počtem strukturou prac. sil v podniku
- optimální využívání prac. sil v podniku
- péče o personál. a soc. rozvoj prac.
o podílí se všichni vedoucí pracovníci a personální útvar
Počet prac. Počet personal. Prac. funkce, popis org. řešení
Méně než 150 0 – 1 Kumulace pers. a admin. činností nebo 1 personalista
150 – 250 2 1 pers. manager
1 personalista
250 – 500 3 – 4 1 person. manager
2 – 3 personalisté
o personální politika
- systém relativně stabilních zásad, jimiž se subjekt personál. politiky řídí při rozhodnutích, kt. se týkají lid. činitele
- soubor opatření, jimiž se subjekt snaží ovlivňovat lid. činit.
o personální strategie
- dosahování dlouhodobých cílů v oblasti získávání prac.
- formulace představ, nástrojů, metod naplňování cílů
o strategické personál. řízení
- praktické vyústění podnik. personál. strategie
- nástrojem je personál. plánování
o faktory ovlivňující pers. politiku a strategie podniku
- vnější
• demograf. vývoj, ekonomické faktory, sociální faktory, infrastruktura, geograf. vlivy, situace na trhu práce
- vnitřní
• právní forma spol., předmět činnosti, organická struktura, počet firem v regionu
o nástroje pers. řízení
- analýza prac. míst
- personální plánování
- zisk a výběr prac.
- hodnocení prac.
- odměňování
- rozmisťování prac.
- pdnik. vzdělávání
- prac. vztahy
- péče o prac.
- ochrana ŽP
- bezpečnost při práci
- personál. IS
- ukončování prac. poměru
Pracovní síla
- rozhodující výrobní faktor
- otázka:
o kolik a jaké prac. bude podnik potřebovat (pers. plánování)
o kde prac. síly podnik získá
o jakým způsobem prac. síly získá a udrží
VP trh práce
- nabídka prac. míst – popt. po prac. silách – stávající zam. prac. zdroje mimo podnik (spádové území)
- nabídka prac. sil – popt. po prac. místech – všechna existující prac. místa v podniku
- pro jeho analýzu – 3 skutečnosti:
o 1) analýza stavu a pohybu prac. míst
- prac. místo
• soubor úkolů a odpovědností tvořících ve svém souhrnu prac. povinnosti 1 pracovníka
• kvalitativní charakteristika
o základem – analýza úkolů, podmínek a požadavků prac. místa
o otázky týkající se úkolů – kdo vykonává práci, pojmenování a povaha práce, proč jsou úkoly vykonávány, odpovědnost za úkoly, místo výkonu
• kvantitativní charakteristika
o počet prac. míst v org. (plánování, organizování)
o struktura prac. míst (pro koho je místo určeno – ženy, věk,…)
o prostorová strukt. prac. místa (rozmístění)
o 2) analýza stavu, pohybu, využívání prac.
- počet prac:
• okamžiková, proměnlivá veličina (sleduje se k urč. rozhodnému období = okamžiku -> kmenový stav -> okamžiková; proměnlivá -> málokdy zůstává dlouhodobě stabilní)
• evidenční počet není okamžikový
o 3) analýza trhu práce ve spádovém okolí podniku
Způsoby výpočtů počtů zaměstnanců (Ø)
1) Prostý aritmetický Ø krajních stavů
P = (PP + PK) / Z PP = počáteční stav
PK = konečný stav
2) Prostý geometrický Ø krajních stavů
- přesnější (bere v úvahu relativní přírůstek a úbytek)
P = √PP * PK
3) Přirozené logaritmy krajních stavů
P = (PP - PK) / INPK - INPP
- můžeme znázornit pomocí grafů
1) Analýza stavu
- analýza struktury zaměstnanců
- a) demografická
o a) ukazatelé podle pohlaví
- kolik mužů v og. připadá na celk. počet
PM = (PM / P) * 100
- kolik žen připadá na celk. počet
PF = (PF / P) * 100
o b) ukazatelé maskulinity a feminity
- kolik mužů připadá na 100 žen
PM = (PM / PF) * 100
- kolik žen připadá na 100 mužů
PF = (PF / PM) * 100
o c) ukazatelé podle věku
- předproduktivní
- produktivní
- poproduktivní
- b) ekonomická
o několik dílčích analýz
o dělení podle:
- a) kategorií (dělníci,…)
- b) zaměstnání – činnost, kterou zam. vykonává, aniž byl pro ni vyučen, vystudován
- c) povolání – to, co jsem vystudoval
- d) kvalifikace
- e) délky prac. doby v organizaci
- c) sociální
o vzdělání, rodinný stav, národnost, změněná prac. schopnost, náboženství
- d) prostorová
o a) vnitřní
- týká se vnitřku podniku
- 1) horizontální – defin. územně
- 2) vertikální – defin. hierarchicky
o b) vnější
- struktura podle místa bydliště (trvalého) -> souvisí s racionální dopravou do podniku = spádové území
2) Analýza pohybu prac.
S = I – E S = přírůstek počtu prac.
I = počty prac. vstupujících do podniku
E = počty prac. vystupujících z podniku
O = I + E O = celkový obrat vstupů a výstupů
- intenzívní ukazatele:
o a) intenzita vstupů zam.
i = (F / P) * 100 P = Ø evidenční počet ve fyz. osobách
o b) intenzita výstupů zam.
e = (E / P) * 100
o a) přirozené (autonomní) pohyby
+ příchody – absolventi
- odchody – důchod, smrt
o b) mechanické (iniciované) pohyby
+ příchody – návrat z mateř. dovolené, výběrové řízení
- odchody – výpověď
3) Analýza využívání pracovních sil
- otázka personálního řízení
- personální řízení
o jádrem celého podnik. řízení
o prošlo historickým vývojem
o 1) pouze pasivní role personalisty – pers. administrativa
o 2) personalista začíná hrát aktiv. roli – metody personál. práce
o 3) řízení lid. zdrojů – koncepční činnost, kt. bere v úvahu vnější faktory
o základní úkoly personálního řízení
- vytvořit dynamický soulad mezi počtem a strukturou prac. míst a počtem strukturou prac. sil v podniku
- optimální využívání prac. sil v podniku
- péče o personál. a soc. rozvoj prac.
o podílí se všichni vedoucí pracovníci a personální útvar
Počet prac. Počet personal. Prac. funkce, popis org. řešení
Méně než 150 0 – 1 Kumulace pers. a admin. činností nebo 1 personalista
150 – 250 2 1 pers. manager
1 personalista
250 – 500 3 – 4 1 person. manager
2 – 3 personalisté
o personální politika
- systém relativně stabilních zásad, jimiž se subjekt personál. politiky řídí při rozhodnutích, kt. se týkají lid. činitele
- soubor opatření, jimiž se subjekt snaží ovlivňovat lid. činit.
o personální strategie
- dosahování dlouhodobých cílů v oblasti získávání prac.
- formulace představ, nástrojů, metod naplňování cílů
o strategické personál. řízení
- praktické vyústění podnik. personál. strategie
- nástrojem je personál. plánování
o faktory ovlivňující pers. politiku a strategie podniku
- vnější
• demograf. vývoj, ekonomické faktory, sociální faktory, infrastruktura, geograf. vlivy, situace na trhu práce
- vnitřní
• právní forma spol., předmět činnosti, organická struktura, počet firem v regionu
o nástroje pers. řízení
- analýza prac. míst
- personální plánování
- zisk a výběr prac.
- hodnocení prac.
- odměňování
- rozmisťování prac.
- pdnik. vzdělávání
- prac. vztahy
- péče o prac.
- ochrana ŽP
- bezpečnost při práci
- personál. IS
- ukončování prac. poměru
4. VNĚJŠÍ PODNIKOVÝ TRH PRÁCE
VNĚJŠÍ PODNIKOVÝ TRH PRÁCE
- podnik obvykle získává rozhodující množství svých zam. z obyvatelstva, které bydlí v okolí podniku = spádové území podniku
- podnik je v rozh. míře závislý na zdrojích prac. sil, které jsou v okolí s racionální vzdáleností dojíždění
- jde o poznání vývojových tendencí
- spádové území podniku
o území, z něhož je možné racionálně dojíždět do práce
o hlediska vymezení
a) analýza geografická a dopravní situace
b) denní dojížďka prac. za prací do práce
c) analýza konkurenční nabídky prac. příležitostí
d) pohlaví, věk
Trh práce
- trh, na kterém se nabízí a hledá prac. síla
- trh určen
o velikost nabídky prac. sil
o velikost nabídky prac. míst (popt. po prac. silách)
- faktory ovlivňující velikost nabídky prac. sil
o populační vývoj
o politika zaměstnanosti
- hl. státní a lokální
- cíl – zajistit funkčnost trhu práce
o existující pracovní podmínky
- mzdové podmínky – min. mzda, soc. dávky
- úprava prac. doby
- faktory ovlivňující velikost poptávky po prac. silách
o stávající věková struktura (i konkrétních podniků)
o pracovní podmínky (v konkr. podniku)
o politika zaměstnanosti (např.: povinné zaměstnávání osob se ZPS se zam. nad 25 zam. 4%)
Politika zaměstnanosti
- a) systém relativně stabilních zásad jimiž se subjekty politiky řídí při rozhodování o míře využití prac. zdrojů
- b) opatření, kterými se subjekty politiky zam. snaží ovlivňovat množství prac. zdrojů a jejich využívání
- 3 úrovně
o 1) státní
cíl – zajištění makroekonomické rovnováhy na trhu práce
opatření – propopulační politika, migrační politika, vzdělávání ob., hodnotová orientace mládeže
o 2) lokální
- ve zvýšené míře přihlíží ke specifikům konkrétního rgionu
o 3) podniková
- více autonomní
- nejprve cíle podnikové, pak až státní a lokální
- nástroje
o veřejně prospěšné práce
o společensky účelná prac. místa
o absolventské praxe
o chráněné dílny a chráněná pracoviště
o rekvalifikace
- nezaměstnaný čl.
o a) je bez práce
o b) aktivně hledá práci
o c) připravenost k nástupu do práce do 14 dnů
- míra nezaměstnanosti = u
o u = U/(E+U)*100
- U = nezaměstnané osoby
- E+U = zam. os. + nez. os.
- druhy nezaměstnanosti
o frikční – vzniká v důsledku nedokonalých info o volných prac. místech (mezi přestupy do zam.)
o strukturální – nesouladem mezi nab. a popt.
o cyklická
- živ. cyklus podniku (sezónnost)
• 1) vznik
• 2) růst
• 3) zralost (ideální pro inovaci)
• 4) úpadek (strategie sanace)
• 5) zánik (strategie znovuzrození)
Model trhu práce
1) Jednoduchý
- stabilní trh práce => n*U=z*E
2) Rozšířený
- „O“ – nepracují, ale nejsou zaregistrováni na ÚP
Přirozená míra nezaměstnanosti
- Philipsova křivka
a) základní
- inverzní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mzdovou inflací
- čím vyšší je míra nezaměstnanosti, tím nižší je mzdová inflace
- w = (Wt – Wt-1)/Wt-1
b) modifikovaná
= (Pt – Pt-1)/Pt-1
Pracovní zdroje
- pracovní populace, ve které se rekrutuje prac. síla
- ea = PEA/P * 100
o velikost společenské prac. síly je význ. charakterem eko potenciálu společnosti
o ekonomická aktivita
o PEA – počet eko aktivních osob, které trvale bydlí na sledovaném území
o P – počet obyvatel, které trvale bydlí na sledovaném území
- eaPZ = PEA/PPZ * 100
o obecná míra eko aktivity prac. zdrojů
o PPZ – celk. počet domácích prac. zdrojů, které bydlí na sledovaném území
- kritéria:
o a) biologická
o b) společensko-historická – tradice,…
- a) osoby v předproduktivním věku
- b) osoby v produktivním věku
- c) osoby v poproduktivním věku
- vlivy ovlivňující velikost prac. zdrojů – sociální,…
Pracovní síla
- a) společenská
- b) individuální
- souhrn duševních a fyzických vlastností (schopností)
- reprodukce prac. síly – podle věku - rozšířená
- prostá
- zúžená
- podnik obvykle získává rozhodující množství svých zam. z obyvatelstva, které bydlí v okolí podniku = spádové území podniku
- podnik je v rozh. míře závislý na zdrojích prac. sil, které jsou v okolí s racionální vzdáleností dojíždění
- jde o poznání vývojových tendencí
- spádové území podniku
o území, z něhož je možné racionálně dojíždět do práce
o hlediska vymezení
a) analýza geografická a dopravní situace
b) denní dojížďka prac. za prací do práce
c) analýza konkurenční nabídky prac. příležitostí
d) pohlaví, věk
Trh práce
- trh, na kterém se nabízí a hledá prac. síla
- trh určen
o velikost nabídky prac. sil
o velikost nabídky prac. míst (popt. po prac. silách)
- faktory ovlivňující velikost nabídky prac. sil
o populační vývoj
o politika zaměstnanosti
- hl. státní a lokální
- cíl – zajistit funkčnost trhu práce
o existující pracovní podmínky
- mzdové podmínky – min. mzda, soc. dávky
- úprava prac. doby
- faktory ovlivňující velikost poptávky po prac. silách
o stávající věková struktura (i konkrétních podniků)
o pracovní podmínky (v konkr. podniku)
o politika zaměstnanosti (např.: povinné zaměstnávání osob se ZPS se zam. nad 25 zam. 4%)
Politika zaměstnanosti
- a) systém relativně stabilních zásad jimiž se subjekty politiky řídí při rozhodování o míře využití prac. zdrojů
- b) opatření, kterými se subjekty politiky zam. snaží ovlivňovat množství prac. zdrojů a jejich využívání
- 3 úrovně
o 1) státní
cíl – zajištění makroekonomické rovnováhy na trhu práce
opatření – propopulační politika, migrační politika, vzdělávání ob., hodnotová orientace mládeže
o 2) lokální
- ve zvýšené míře přihlíží ke specifikům konkrétního rgionu
o 3) podniková
- více autonomní
- nejprve cíle podnikové, pak až státní a lokální
- nástroje
o veřejně prospěšné práce
o společensky účelná prac. místa
o absolventské praxe
o chráněné dílny a chráněná pracoviště
o rekvalifikace
- nezaměstnaný čl.
o a) je bez práce
o b) aktivně hledá práci
o c) připravenost k nástupu do práce do 14 dnů
- míra nezaměstnanosti = u
o u = U/(E+U)*100
- U = nezaměstnané osoby
- E+U = zam. os. + nez. os.
- druhy nezaměstnanosti
o frikční – vzniká v důsledku nedokonalých info o volných prac. místech (mezi přestupy do zam.)
o strukturální – nesouladem mezi nab. a popt.
o cyklická
- živ. cyklus podniku (sezónnost)
• 1) vznik
• 2) růst
• 3) zralost (ideální pro inovaci)
• 4) úpadek (strategie sanace)
• 5) zánik (strategie znovuzrození)
Model trhu práce
1) Jednoduchý
- stabilní trh práce => n*U=z*E
2) Rozšířený
- „O“ – nepracují, ale nejsou zaregistrováni na ÚP
Přirozená míra nezaměstnanosti
- Philipsova křivka
a) základní
- inverzní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mzdovou inflací
- čím vyšší je míra nezaměstnanosti, tím nižší je mzdová inflace
- w = (Wt – Wt-1)/Wt-1
b) modifikovaná
= (Pt – Pt-1)/Pt-1
Pracovní zdroje
- pracovní populace, ve které se rekrutuje prac. síla
- ea = PEA/P * 100
o velikost společenské prac. síly je význ. charakterem eko potenciálu společnosti
o ekonomická aktivita
o PEA – počet eko aktivních osob, které trvale bydlí na sledovaném území
o P – počet obyvatel, které trvale bydlí na sledovaném území
- eaPZ = PEA/PPZ * 100
o obecná míra eko aktivity prac. zdrojů
o PPZ – celk. počet domácích prac. zdrojů, které bydlí na sledovaném území
- kritéria:
o a) biologická
o b) společensko-historická – tradice,…
- a) osoby v předproduktivním věku
- b) osoby v produktivním věku
- c) osoby v poproduktivním věku
- vlivy ovlivňující velikost prac. zdrojů – sociální,…
Pracovní síla
- a) společenská
- b) individuální
- souhrn duševních a fyzických vlastností (schopností)
- reprodukce prac. síly – podle věku - rozšířená
- prostá
- zúžená
20) Trh výrobních faktorů a specifika dílčích trhů tj. trhu práce, půdy, kapitálu.
Mikroekonomie
20. Trh výrobních faktorů a specifika dílčích trhů tj. trhu práce, půdy, kapitálu.
Na trhu vstupů vytvářejí jednotlivci nabídku daného vstupu, zatímco firmy přicházejí na tento trh jako poptávající. Poptávka po daném vstupu je tzv. odvozenou poptávkou.
Podmínky maximalizace zisku na trhu vstupů
(K, L) = TR (K, L) – TC (K, L)
Nutné podmínky maximalizace zisku:
• / K = (TR / K) – (TC / K) = 0 TR / K = TC / K MRPK = MFCK
• / L = (TR / L) – (TC / L) = 0 TR / L = TC / L MRPL = MFCL
Podmínky druhého řádu pro maximalizaci zisku:
2 / K2 0 2 / L2 0
Příjmové veličiny v analýze trhu výrobních faktorů
Příjem z mezního produktu (MRP) – změna celkového příjmu, způsobená změnou objemu daného výrobního faktoru o jednotku.
• Příjem z mezního produktu kapitálu – změna celkového příjmu způsobená změnou objemu použitého kapitálu o jednotku
1. MRPK = TR / K
2. MRPK = MRA * MPK
MRA – mezní příjem firmy z prodeje dodatečné jednotky výrobku A, tj. TR / QA
MPK – mezní produkt kapitálu, tj. QA / K
• Příjem z mezního produktu práce – změna celkového příjmu způsobená změnou objemu použité práce o jednotku
1. MRPL = TR / L
2. MRPL = MRA * MPL
MPL – mezní produkt práce, tj. QA / L
Příjem z průměrného produktu (ARP) – příjem na jednotku zapojeného výrobního faktoru.
• Příjem z průměrného produktu kapitálu – příjem firmy připadající na jednotku použitého kapitálu. ARPK = TR / K = (PA * QA) / K = PA * APK
APK – průměrný produkt kapitálu
• Příjem z průměrného produktu práce – příjem firmy připadající na jednotku použité práce. ARPL = TR / L = (PA * QA) / L = PA * APL
APL – průměrný produkt práce
Nákladové veličiny v analýze trhu výrobních faktorů
Mezní náklady na faktor – změna celkových nákladů firmy způsobená tím, že firma najala dodatečnou jednotku daného výrobního faktoru.
• Mezní náklady na faktor kapitálu – dodatečné náklady, které firmě vznikly zapojením dodatečné jednotky kapitálu. MFCK = TC / K
• Mezní náklady na faktor práce – změna celkových nákladů firmy způsobená změnou objemu použité práce o jednotku. MFCL = TC / L = (w*L) / L = w + L*(w / L)
Průměrné náklady na faktor – náklady připadající na jednotku daného faktoru.
• Průměrné náklady na faktor kapitálu – náklady na jednotku kapitálu zapojeného do výroby. AFCK = TC / K = (r * K) / K = r
r – cena kapitálu
• Průměrné náklady na faktor práce – náklady na jednotku práce použité ve výrobě. AFCL = TC / L = (w * L) / L = w
w – cena práce
Maximalizace zisku a minimalizace nákladů – str. 356
Poptávka na dokonale konkurenčním trhu práce
MRPL = MRA * MPL
Poptávka firmy po práci je ovlivněna postavením firmy na trhu výstupu A (to se odráží ve funkci MRA) a jednak efektivností práce zapojené ve výrobním procesu (to se odráží ve funkci MPL).
MFCL = w + L * (w / L)
w / L je směrnicí funkce individuální nabídky práce jako práce nabízené jedné firmě.
Pokud existuje na trhu práce dokonalá konkurence, potom firma kupuje každou dodatečnou jednotku práce za konstantní mzdovou sazbu w. Pokud by existovala na trhu práce nedokonalá konkurence, platilo by MFCL w.
Poptávka firmy, prodávající svůj výstup na dokonale konkurenčním trhu
Z hlediska firmy je křivka nabídky práce (individuální nabídka práce) horizontální ve výši tržní ceny práce. Individuální nabídka práce je dokonale elastická. Mezní náklady na faktor práce jsou stejně vysoké jako průměrné náklady na práci a jsou totožné s výší tržní mzdové sazby. Obr. str. 360
Poptávka firmy po práci v krátkém období
MRPL = MFCL = MRA * MPL
Na dokonale konkurenčním trhu je mezní příjem firmy totožný s cenou výstupu (MRA = PA). Poptává-li firma práci na dokonale konkurenčním trhu, jsou mezní náklady na práci totožné se mzdovou sazbou (MFCL = w). Potom platí:
PA * MPL = w
Celkový příjem je maximální v bodě, v němž MRPL je nulový. Firma maximalizuje zisk pokud platí: MRPL = MFCL. Obr. str. 362
Funkce poptávky firmy po práci je tvořena tou částí křivky MRPL, která je shora ohraničena maximem ARPL (ARPL w). Obr. str. 363.
Poptávka firmy po práci v dlouhém období
Pokles ceny práce způsobí za jinak nezměněných okolností změnu směrnice izokosty, která se stane plošší. Firma bude schopna se stejnými celkovými náklady vyrobit větší výstup. Změna optimální kombinace vstupů představuje celkový efekt změny mzdové sazby (skládá se ze substitučního, produkčního a nákladového efektu).
Substituční efekt ukazuje změnu optimální kombinace vstupů, ke které by došlo, kdyby firma pokračovala ve výrobě původního výstupu. Substituční efekt je negativní: nemění-li se objem výstupu, pokles mzdové sazby vede k růstu objemu najímané práce. Zmenšení objemu kapitálu a současné zvětšení objemu práce způsobuje pokles efektivnosti práce (pokles MPL).
Produkční efekt ukazuje změnu optimální kombinace vstupů, která je spojena pouze se změnou výstupu firmy. Tento efekt je výsledkem zvětšení objemu obou vstupů. Přítomnost většího množství kapitálu umožňuje větší produktivitu práce (růst MPL). Obr. str. 365
Nákladový efekt je spojován s produkčním efektem. Pokles mzdové sazby znamená pokles mezních nákladů.
Čistým efektem poklesu mzdové sazby bude posun křivky MPL nahoru, což znamená i posun křivky MRPL nahoru. Dlouhodobá poptávka firmy po práci je elastičtější než její krátkodobá poptávka. Obr. str. 367
Faktory ovlivňující poptávku firmy po práci
1. Cena daného zboží či služby, jejíž změna způsobuje pohyb podél křivky poptávky.
2. Ostatní faktory, které vyvolávají posun celé křivky poptávky.
Změna ceny práce (mzdové sazby)
Vztah mezi procentní změnou poptávaného množství práce a procentní změnou její ceny vyjadřuje koeficient cenové elasticity poptávky po práci:
eDL = (L / L) / (w / w) = (L / w) * (w / L) při konstantním výstupu Q
Křížová elasticita poptávky po práci:
eCDL = (L / L) / (r / r) = (L / r) * (r / L) při konstantním výstupu Q
Elasticita poptávky po práci je ovlivněna elasticitou poptávky po produktu, který se s využitím práce vyrábí: čím je poptávka po výrobku elastičtější, tím více výstupu chce firma vyrobit a tím více práce bude najímat.
Pokud se elasticita substituce vstupů rovná 0, potom nelze vzájemně nahrazovat vstupy. Dojde-li potom k poklesu mzdové sazby, nezmění se poptávané množství práce. Poptávka po práci bude dokonale neelastická.
Elasticitu poptávky po práci ovlivňuje také podíl výdajů na práci na celkových nákladech firmy. Čím je podíl výdajů na práci na celkových výdajích firmy větší, tím elastičtější je poptávka po práci.
Ostatní faktory poptávky po práci
• Poptávka po produktu A a všichni činitelé, kteří ji ovlivňují
• Úroveň známé technologie a směry předpokládaných změn
• Počet kooperujících vstupů
Tržní poptávka po práci
Vzniká sečtením objemů práce, které budou všechny firmy na daném trhu poptávat při její dané ceně.
Při poklesu tržní mzdové sazby se projeví nákladový efekt (dojde ke snížení mezních nákladů, což firmám umožní vyrobit se stejnými náklady větší optimální objem výstupu). Tržní nabídka se posune doprava. Dojde k poklesu tržní ceny, což znamená pokles MRPL. Křivka MRPL se posune dolů. Tržní poptávka je méně elastická. Obr. str. 371
Poptávka firmy, prodávající svůj výstup na nedokonale konkurenčním trhu
Firma může ovlivnit cenu svého výstupu, který prodává, ale nemůže ovlivnit cenu práce, kterou kupuje.
Firma bude snižovat cenu své produkce, aby prodala její dodatečnou jednotku (klesající individuální poptávková křivka po produkci firmy). To současně znamená klesající mezní příjem, který je nižší než cena.
MRPL nedokonale konkurenční firmy je nižší než MRPL dokonale konkurenční firmy. MRPL dokonale konkurenční firmy na trhu statků je determinován konstantním mezním příjmem (MR = PA) a klesajícím mezním produktem práce. V případě nedokonale konkurenční firmy na trhu statků je determinován klesajícím mezním příjmem a klesajícím mezním produktem práce. Křivka poptávky nedokonale konkurenční firmy po práci by ležela pod křivkou poptávky dokonale konkurenční firmy po práci a byla by strmější.
Volba optimálního množství práce v krátkém a dlouhém období
Krátkodobá poptávka po práci
Firma bude nakupovat dodatečné jednotky práce tak dlouho, dokud se nevyrovnají dodatečné náklady na práci (MFCL) s jejím dodatečným přínosem (MRPL). Růst tržní ceny práce znamená posun průsečíku křivek MRPL a MFCL po křivce MRPL směrem doleva nahoru a implikuje menší množství poptávané práce. Křivka krátkodobé poptávky po práci je totožná s křivkou příjmu z mezního produktu práce, která je shora omezena maximem ARPL.
Poptávka firmy po práci v dlouhém období
Kromě substitučního, produkčního a nákladového efektu, je zde ještě příjmový efekt. Dojde-li k poklesu mzdové sazby, posune se křivka mezních nákladů doprava dolů a vznikne nový průsečík MRA s MC.
Výsledkem poklesu mzdové sazby bude posun křivky MRPL směrem nahoru, ale díky příjmovému efektu tento posun bude menší. Obr. str. 374
Tržní poptávka po práci
Vzniká stejně jako u firmy prodávající svůj výstup na dokonale konkurenčním trhu. Obr. str. 371
Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce
1. Monopson: práci poptává pouze jediná firma
2. Oligopson: na trh práce přichází nakupovat několik firem
3. Monopsonistická konkurence: práci kupuje mnoho firem, z nichž každá může mzdovou sazbu alespoň nepatrně ovlivnit
Základním rysem nedokonale konkurenčního trhu práce je rostoucí křivka individuální nabídky práce. Rostoucí funkce nabídky práce je totožná s rostoucí funkcí průměrných nákladů na faktor práce (AFCL). Funkce MFCL roste rychlejším tempem než funkce individuální nabídky práce. Mezní náklady na dodatečnou jednotku práce jsou vyšší než mzdová sazba rovnající se průměrným nákladům na faktor práce.
Volba optimálního množství práce v krátkém období
Zisk firmy bude maximální pokud platí MRPL = MFCL. Mzdová sazba nebude odpovídat průsečíku MRPL a MFCL, ale bude stanovena na nižší úrovni. Obr. str. 380
Křivku monopsonu po práci nelze zkonstruovat.
Volba optimálního množství práce v dlouhém období
Maximalizace zisku: MRPL / MFCL = MRPK / MFCK = 1
Mzdová diskriminace monopsonu
Je to schopnost monopsonu rozdělit nabídku práce alespoň na dva segmenty. Rozdělení trhu práce na dva segmenty je představováno dvěma křivkami nabídky práce lišícími se elasticitou. Pracovníci představující segment trhu práce s méně elastickou nabídkou jsou najímáni za nižší mzdovou sazbu než pracovníci v segmentu trhu s elastičtější nabídkou práce.
Obr. str. 383
Nabídka práce
Individuální nabídka práce
Jednotlivec volí mezi spotřebou (C) a volným časem (H). Funkce užitku je: U = f (C, H)
Dvě omezení:
1. Den má 24 hodin. L = 24 - H
2. Spotřeba může být realizována pouze na základě jeho vlastní práce. C = w * L
Potom: C = w * (24 – H)
Podmínka maxima užitku: w = (U / H) / (U / C) = MRS (mezní míra substituce volného času a mzdy)
Růst mzdové sazby má dva důsledky Obr. str. 389:
1. Růst ceny volného času
2. Změní se směrnice omezení C = 24 * w – w * H
Celkový efekt lze rozložit na substituční a důchodový efekt.
Substituční efekt spočívá v nahrazování volného času prací. Zvýšená reálná mzdová sazby stimuluje jednotlivce, aby zvětšil počet hodin práce a snížil počet hodin volného času. Substituční efekt je negativní.
Důchodový efekt – zvýšená mzdová sazba vede k růstu reálného důchodu jednotlivce. Rostoucí reálný důchod umožňuje zvětšovat spotřebu všech statků, včetně volného času. Důchodový efekt je pozitivní.
Dvě možné situace:
1. Substituční efekt převáží nad důchodovým efektem, takže celkový efekt bude negativní. Růst počtu hodin práce nabízené jednotlivcem.
2. Důchodový efekt převáží nad substitučním efektem, takže celkový efekt bude pozitivní. Pokles počtu hodin práce nabízených jednotlivcem.
Tvar individuální nabídky práce je zakřivený. Obr. str. 391
Tržní nabídka práce
Rostoucí mzdová sazba vede k tomu, že:
1. Každý jednotlivec, který již na tomto trhu je, bude zvětšovat nabízené množství práce.
2. Na daný trh práce přichází větší počet jednotlivců nabízejících práci.
Křivka tržní nabídky vzniká horizontálním součtem všech individuálních křivek nabídky práce. Křivka tržní nabídky práce není zpětně zakřivena.
Prosazování monopolní síly odborových svazů na trhu práce
Mezi cíle odborových svazů může patřit:
• Maximalizace ekonomické renty realizované členy odborů,
• Maximalizace celkových mezd členů odborového svazu,
• Maximalizace zaměstnanosti.
Maximalizace celkové ekonomické renty
Ekonomická renta je rozdíl mezi reálně vyplacenou mzdou a transferovou cenou práce. Transferová cena práce je minimální mzdová sazba, za kterou je určitá jednotka práce ochotna vstoupit na trh práce. Odborový svaz by volil takový objem nabízené práce, při němž by se mezní mzda (MRL = d (w * L) / d L) rovnala transferové ceně práce.
Pokud je MRL SL (na daném trhu práce je vyšší mzdová sazba než na jiných trzích), množství práce nabízené odborovým svazem poroste.
Maximalizace celkové mzdy
Celková mzda bude maximální, bude-li mezní mzda rovna nule.
Maximalizace celkové zaměstnanosti členů odborového svazu
Nabídka a poptávka po práci jsou vyrovnány.
Bilaterální monopol na trhu práce
Jediný kupující (vychází z rovnosti MRPL a MFCL) a jediný prodávající (vychází z rovnosti MRL a SL). Konečný výsledek závisí na jejich vyjednávací síle.
Maximalizace užitku – str. 395-396
Trh kapitálu
Kapitál
Různé podoby:
• Kapitálové statky – ve výrobě se nespotřebovávají najednou, ale postupně.
• Finanční kapitál – obligace, akcie.
• Lidský kapitál – zásoba technických znalostí a dovedností ztělesněných v pracovních silách
Společným rysem je, že v budoucnosti ekonomickému subjektu dodatečný příjem nebo užitek.
Dvě otázky:
• Rozhodování o spotřebě kapitálu v čase
• Teorie investování
Spotřební rozhodování
Příjem ekonomických subjektů se skládá ze spotřebních výdajů a úspor. Spotřebu budeme rozlišovat na současnou (C0) a budoucí (C1).
Indiferenční křivky
Funkce užitku: U = f (C0, C1) Obr. str. 402
Směrnice (dC1 / dC0) udává poměr, v němž je ochoten spotřebitel nahradit současnou spotřebu jedné jednotky statku C za (1 + ) jednotek budoucí spotřeby statku C při zachování konstantní úrovně svého celkového užitku: dC1 / dC0 = - (1 + )
- mezní míra časových preferencí
c0 J´ J C0
Úsečka HA vyjadřuje situaci, kdy může spotřebitel volit mezi různými kombinacemi současné a budoucí spotřeby.
Úsečka AJ vyjadřuje situaci, kdy spotřebitel využívá některou z kombinací současné a budoucí spotřeby. V tomto případě spotřebitel využívá půjček, aby zvýšil svou současnou spotřebu na úkor spotřeby budoucí.
Celá přímka HJ představuje linii tržních příležitostí. Udává kombinace současné a budoucí spotřeby zboží C dostupné spotřebiteli při určité současné a budoucí ceně statku C a při dané výši jeho celkového příjmu.
Směrnici linie tržních příležitostí označujeme jako mezní míru substituce mezi současnou a budoucí spotřebou. dC1 / dC0 = - (1 + r). Udává o kolik jednotek může spotřebitel zvýšit svou budoucí spotřebu statku C, jestliže sníží svou současnou spotřebu o jednu jednotku při konstantním příjmu a cenách statku C.
Přímka H´J´ představuje linii tržních příležitostí zvýšení úrokové sazby.
Optimum spotřebitele
Platí: - (1 + ) = - (1 + r) = r
V bodě optima se rovná mezní míra časových preferencí spotřebitele reálné úrokové míře.
Rozhodnutí spotřebitele o výši současné a budoucí spotřeby je ovlivněno:
• Mezní mírou jeho časových preferencí (určují tvar indiferenčních křivek)
• Velikostí reálné úrokové míry (určuje směrnici linie tržních příležitostí)
• Velikostí současného a budoucího příjmu spotřebitele a výší cen statku C v obou obdobích (určují polohu výchozího bodu A)
20. Trh výrobních faktorů a specifika dílčích trhů tj. trhu práce, půdy, kapitálu.
Na trhu vstupů vytvářejí jednotlivci nabídku daného vstupu, zatímco firmy přicházejí na tento trh jako poptávající. Poptávka po daném vstupu je tzv. odvozenou poptávkou.
Podmínky maximalizace zisku na trhu vstupů
(K, L) = TR (K, L) – TC (K, L)
Nutné podmínky maximalizace zisku:
• / K = (TR / K) – (TC / K) = 0 TR / K = TC / K MRPK = MFCK
• / L = (TR / L) – (TC / L) = 0 TR / L = TC / L MRPL = MFCL
Podmínky druhého řádu pro maximalizaci zisku:
2 / K2 0 2 / L2 0
Příjmové veličiny v analýze trhu výrobních faktorů
Příjem z mezního produktu (MRP) – změna celkového příjmu, způsobená změnou objemu daného výrobního faktoru o jednotku.
• Příjem z mezního produktu kapitálu – změna celkového příjmu způsobená změnou objemu použitého kapitálu o jednotku
1. MRPK = TR / K
2. MRPK = MRA * MPK
MRA – mezní příjem firmy z prodeje dodatečné jednotky výrobku A, tj. TR / QA
MPK – mezní produkt kapitálu, tj. QA / K
• Příjem z mezního produktu práce – změna celkového příjmu způsobená změnou objemu použité práce o jednotku
1. MRPL = TR / L
2. MRPL = MRA * MPL
MPL – mezní produkt práce, tj. QA / L
Příjem z průměrného produktu (ARP) – příjem na jednotku zapojeného výrobního faktoru.
• Příjem z průměrného produktu kapitálu – příjem firmy připadající na jednotku použitého kapitálu. ARPK = TR / K = (PA * QA) / K = PA * APK
APK – průměrný produkt kapitálu
• Příjem z průměrného produktu práce – příjem firmy připadající na jednotku použité práce. ARPL = TR / L = (PA * QA) / L = PA * APL
APL – průměrný produkt práce
Nákladové veličiny v analýze trhu výrobních faktorů
Mezní náklady na faktor – změna celkových nákladů firmy způsobená tím, že firma najala dodatečnou jednotku daného výrobního faktoru.
• Mezní náklady na faktor kapitálu – dodatečné náklady, které firmě vznikly zapojením dodatečné jednotky kapitálu. MFCK = TC / K
• Mezní náklady na faktor práce – změna celkových nákladů firmy způsobená změnou objemu použité práce o jednotku. MFCL = TC / L = (w*L) / L = w + L*(w / L)
Průměrné náklady na faktor – náklady připadající na jednotku daného faktoru.
• Průměrné náklady na faktor kapitálu – náklady na jednotku kapitálu zapojeného do výroby. AFCK = TC / K = (r * K) / K = r
r – cena kapitálu
• Průměrné náklady na faktor práce – náklady na jednotku práce použité ve výrobě. AFCL = TC / L = (w * L) / L = w
w – cena práce
Maximalizace zisku a minimalizace nákladů – str. 356
Poptávka na dokonale konkurenčním trhu práce
MRPL = MRA * MPL
Poptávka firmy po práci je ovlivněna postavením firmy na trhu výstupu A (to se odráží ve funkci MRA) a jednak efektivností práce zapojené ve výrobním procesu (to se odráží ve funkci MPL).
MFCL = w + L * (w / L)
w / L je směrnicí funkce individuální nabídky práce jako práce nabízené jedné firmě.
Pokud existuje na trhu práce dokonalá konkurence, potom firma kupuje každou dodatečnou jednotku práce za konstantní mzdovou sazbu w. Pokud by existovala na trhu práce nedokonalá konkurence, platilo by MFCL w.
Poptávka firmy, prodávající svůj výstup na dokonale konkurenčním trhu
Z hlediska firmy je křivka nabídky práce (individuální nabídka práce) horizontální ve výši tržní ceny práce. Individuální nabídka práce je dokonale elastická. Mezní náklady na faktor práce jsou stejně vysoké jako průměrné náklady na práci a jsou totožné s výší tržní mzdové sazby. Obr. str. 360
Poptávka firmy po práci v krátkém období
MRPL = MFCL = MRA * MPL
Na dokonale konkurenčním trhu je mezní příjem firmy totožný s cenou výstupu (MRA = PA). Poptává-li firma práci na dokonale konkurenčním trhu, jsou mezní náklady na práci totožné se mzdovou sazbou (MFCL = w). Potom platí:
PA * MPL = w
Celkový příjem je maximální v bodě, v němž MRPL je nulový. Firma maximalizuje zisk pokud platí: MRPL = MFCL. Obr. str. 362
Funkce poptávky firmy po práci je tvořena tou částí křivky MRPL, která je shora ohraničena maximem ARPL (ARPL w). Obr. str. 363.
Poptávka firmy po práci v dlouhém období
Pokles ceny práce způsobí za jinak nezměněných okolností změnu směrnice izokosty, která se stane plošší. Firma bude schopna se stejnými celkovými náklady vyrobit větší výstup. Změna optimální kombinace vstupů představuje celkový efekt změny mzdové sazby (skládá se ze substitučního, produkčního a nákladového efektu).
Substituční efekt ukazuje změnu optimální kombinace vstupů, ke které by došlo, kdyby firma pokračovala ve výrobě původního výstupu. Substituční efekt je negativní: nemění-li se objem výstupu, pokles mzdové sazby vede k růstu objemu najímané práce. Zmenšení objemu kapitálu a současné zvětšení objemu práce způsobuje pokles efektivnosti práce (pokles MPL).
Produkční efekt ukazuje změnu optimální kombinace vstupů, která je spojena pouze se změnou výstupu firmy. Tento efekt je výsledkem zvětšení objemu obou vstupů. Přítomnost většího množství kapitálu umožňuje větší produktivitu práce (růst MPL). Obr. str. 365
Nákladový efekt je spojován s produkčním efektem. Pokles mzdové sazby znamená pokles mezních nákladů.
Čistým efektem poklesu mzdové sazby bude posun křivky MPL nahoru, což znamená i posun křivky MRPL nahoru. Dlouhodobá poptávka firmy po práci je elastičtější než její krátkodobá poptávka. Obr. str. 367
Faktory ovlivňující poptávku firmy po práci
1. Cena daného zboží či služby, jejíž změna způsobuje pohyb podél křivky poptávky.
2. Ostatní faktory, které vyvolávají posun celé křivky poptávky.
Změna ceny práce (mzdové sazby)
Vztah mezi procentní změnou poptávaného množství práce a procentní změnou její ceny vyjadřuje koeficient cenové elasticity poptávky po práci:
eDL = (L / L) / (w / w) = (L / w) * (w / L) při konstantním výstupu Q
Křížová elasticita poptávky po práci:
eCDL = (L / L) / (r / r) = (L / r) * (r / L) při konstantním výstupu Q
Elasticita poptávky po práci je ovlivněna elasticitou poptávky po produktu, který se s využitím práce vyrábí: čím je poptávka po výrobku elastičtější, tím více výstupu chce firma vyrobit a tím více práce bude najímat.
Pokud se elasticita substituce vstupů rovná 0, potom nelze vzájemně nahrazovat vstupy. Dojde-li potom k poklesu mzdové sazby, nezmění se poptávané množství práce. Poptávka po práci bude dokonale neelastická.
Elasticitu poptávky po práci ovlivňuje také podíl výdajů na práci na celkových nákladech firmy. Čím je podíl výdajů na práci na celkových výdajích firmy větší, tím elastičtější je poptávka po práci.
Ostatní faktory poptávky po práci
• Poptávka po produktu A a všichni činitelé, kteří ji ovlivňují
• Úroveň známé technologie a směry předpokládaných změn
• Počet kooperujících vstupů
Tržní poptávka po práci
Vzniká sečtením objemů práce, které budou všechny firmy na daném trhu poptávat při její dané ceně.
Při poklesu tržní mzdové sazby se projeví nákladový efekt (dojde ke snížení mezních nákladů, což firmám umožní vyrobit se stejnými náklady větší optimální objem výstupu). Tržní nabídka se posune doprava. Dojde k poklesu tržní ceny, což znamená pokles MRPL. Křivka MRPL se posune dolů. Tržní poptávka je méně elastická. Obr. str. 371
Poptávka firmy, prodávající svůj výstup na nedokonale konkurenčním trhu
Firma může ovlivnit cenu svého výstupu, který prodává, ale nemůže ovlivnit cenu práce, kterou kupuje.
Firma bude snižovat cenu své produkce, aby prodala její dodatečnou jednotku (klesající individuální poptávková křivka po produkci firmy). To současně znamená klesající mezní příjem, který je nižší než cena.
MRPL nedokonale konkurenční firmy je nižší než MRPL dokonale konkurenční firmy. MRPL dokonale konkurenční firmy na trhu statků je determinován konstantním mezním příjmem (MR = PA) a klesajícím mezním produktem práce. V případě nedokonale konkurenční firmy na trhu statků je determinován klesajícím mezním příjmem a klesajícím mezním produktem práce. Křivka poptávky nedokonale konkurenční firmy po práci by ležela pod křivkou poptávky dokonale konkurenční firmy po práci a byla by strmější.
Volba optimálního množství práce v krátkém a dlouhém období
Krátkodobá poptávka po práci
Firma bude nakupovat dodatečné jednotky práce tak dlouho, dokud se nevyrovnají dodatečné náklady na práci (MFCL) s jejím dodatečným přínosem (MRPL). Růst tržní ceny práce znamená posun průsečíku křivek MRPL a MFCL po křivce MRPL směrem doleva nahoru a implikuje menší množství poptávané práce. Křivka krátkodobé poptávky po práci je totožná s křivkou příjmu z mezního produktu práce, která je shora omezena maximem ARPL.
Poptávka firmy po práci v dlouhém období
Kromě substitučního, produkčního a nákladového efektu, je zde ještě příjmový efekt. Dojde-li k poklesu mzdové sazby, posune se křivka mezních nákladů doprava dolů a vznikne nový průsečík MRA s MC.
Výsledkem poklesu mzdové sazby bude posun křivky MRPL směrem nahoru, ale díky příjmovému efektu tento posun bude menší. Obr. str. 374
Tržní poptávka po práci
Vzniká stejně jako u firmy prodávající svůj výstup na dokonale konkurenčním trhu. Obr. str. 371
Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce
1. Monopson: práci poptává pouze jediná firma
2. Oligopson: na trh práce přichází nakupovat několik firem
3. Monopsonistická konkurence: práci kupuje mnoho firem, z nichž každá může mzdovou sazbu alespoň nepatrně ovlivnit
Základním rysem nedokonale konkurenčního trhu práce je rostoucí křivka individuální nabídky práce. Rostoucí funkce nabídky práce je totožná s rostoucí funkcí průměrných nákladů na faktor práce (AFCL). Funkce MFCL roste rychlejším tempem než funkce individuální nabídky práce. Mezní náklady na dodatečnou jednotku práce jsou vyšší než mzdová sazba rovnající se průměrným nákladům na faktor práce.
Volba optimálního množství práce v krátkém období
Zisk firmy bude maximální pokud platí MRPL = MFCL. Mzdová sazba nebude odpovídat průsečíku MRPL a MFCL, ale bude stanovena na nižší úrovni. Obr. str. 380
Křivku monopsonu po práci nelze zkonstruovat.
Volba optimálního množství práce v dlouhém období
Maximalizace zisku: MRPL / MFCL = MRPK / MFCK = 1
Mzdová diskriminace monopsonu
Je to schopnost monopsonu rozdělit nabídku práce alespoň na dva segmenty. Rozdělení trhu práce na dva segmenty je představováno dvěma křivkami nabídky práce lišícími se elasticitou. Pracovníci představující segment trhu práce s méně elastickou nabídkou jsou najímáni za nižší mzdovou sazbu než pracovníci v segmentu trhu s elastičtější nabídkou práce.
Obr. str. 383
Nabídka práce
Individuální nabídka práce
Jednotlivec volí mezi spotřebou (C) a volným časem (H). Funkce užitku je: U = f (C, H)
Dvě omezení:
1. Den má 24 hodin. L = 24 - H
2. Spotřeba může být realizována pouze na základě jeho vlastní práce. C = w * L
Potom: C = w * (24 – H)
Podmínka maxima užitku: w = (U / H) / (U / C) = MRS (mezní míra substituce volného času a mzdy)
Růst mzdové sazby má dva důsledky Obr. str. 389:
1. Růst ceny volného času
2. Změní se směrnice omezení C = 24 * w – w * H
Celkový efekt lze rozložit na substituční a důchodový efekt.
Substituční efekt spočívá v nahrazování volného času prací. Zvýšená reálná mzdová sazby stimuluje jednotlivce, aby zvětšil počet hodin práce a snížil počet hodin volného času. Substituční efekt je negativní.
Důchodový efekt – zvýšená mzdová sazba vede k růstu reálného důchodu jednotlivce. Rostoucí reálný důchod umožňuje zvětšovat spotřebu všech statků, včetně volného času. Důchodový efekt je pozitivní.
Dvě možné situace:
1. Substituční efekt převáží nad důchodovým efektem, takže celkový efekt bude negativní. Růst počtu hodin práce nabízené jednotlivcem.
2. Důchodový efekt převáží nad substitučním efektem, takže celkový efekt bude pozitivní. Pokles počtu hodin práce nabízených jednotlivcem.
Tvar individuální nabídky práce je zakřivený. Obr. str. 391
Tržní nabídka práce
Rostoucí mzdová sazba vede k tomu, že:
1. Každý jednotlivec, který již na tomto trhu je, bude zvětšovat nabízené množství práce.
2. Na daný trh práce přichází větší počet jednotlivců nabízejících práci.
Křivka tržní nabídky vzniká horizontálním součtem všech individuálních křivek nabídky práce. Křivka tržní nabídky práce není zpětně zakřivena.
Prosazování monopolní síly odborových svazů na trhu práce
Mezi cíle odborových svazů může patřit:
• Maximalizace ekonomické renty realizované členy odborů,
• Maximalizace celkových mezd členů odborového svazu,
• Maximalizace zaměstnanosti.
Maximalizace celkové ekonomické renty
Ekonomická renta je rozdíl mezi reálně vyplacenou mzdou a transferovou cenou práce. Transferová cena práce je minimální mzdová sazba, za kterou je určitá jednotka práce ochotna vstoupit na trh práce. Odborový svaz by volil takový objem nabízené práce, při němž by se mezní mzda (MRL = d (w * L) / d L) rovnala transferové ceně práce.
Pokud je MRL SL (na daném trhu práce je vyšší mzdová sazba než na jiných trzích), množství práce nabízené odborovým svazem poroste.
Maximalizace celkové mzdy
Celková mzda bude maximální, bude-li mezní mzda rovna nule.
Maximalizace celkové zaměstnanosti členů odborového svazu
Nabídka a poptávka po práci jsou vyrovnány.
Bilaterální monopol na trhu práce
Jediný kupující (vychází z rovnosti MRPL a MFCL) a jediný prodávající (vychází z rovnosti MRL a SL). Konečný výsledek závisí na jejich vyjednávací síle.
Maximalizace užitku – str. 395-396
Trh kapitálu
Kapitál
Různé podoby:
• Kapitálové statky – ve výrobě se nespotřebovávají najednou, ale postupně.
• Finanční kapitál – obligace, akcie.
• Lidský kapitál – zásoba technických znalostí a dovedností ztělesněných v pracovních silách
Společným rysem je, že v budoucnosti ekonomickému subjektu dodatečný příjem nebo užitek.
Dvě otázky:
• Rozhodování o spotřebě kapitálu v čase
• Teorie investování
Spotřební rozhodování
Příjem ekonomických subjektů se skládá ze spotřebních výdajů a úspor. Spotřebu budeme rozlišovat na současnou (C0) a budoucí (C1).
Indiferenční křivky
Funkce užitku: U = f (C0, C1) Obr. str. 402
Směrnice (dC1 / dC0) udává poměr, v němž je ochoten spotřebitel nahradit současnou spotřebu jedné jednotky statku C za (1 + ) jednotek budoucí spotřeby statku C při zachování konstantní úrovně svého celkového užitku: dC1 / dC0 = - (1 + )
- mezní míra časových preferencí
c0 J´ J C0
Úsečka HA vyjadřuje situaci, kdy může spotřebitel volit mezi různými kombinacemi současné a budoucí spotřeby.
Úsečka AJ vyjadřuje situaci, kdy spotřebitel využívá některou z kombinací současné a budoucí spotřeby. V tomto případě spotřebitel využívá půjček, aby zvýšil svou současnou spotřebu na úkor spotřeby budoucí.
Celá přímka HJ představuje linii tržních příležitostí. Udává kombinace současné a budoucí spotřeby zboží C dostupné spotřebiteli při určité současné a budoucí ceně statku C a při dané výši jeho celkového příjmu.
Směrnici linie tržních příležitostí označujeme jako mezní míru substituce mezi současnou a budoucí spotřebou. dC1 / dC0 = - (1 + r). Udává o kolik jednotek může spotřebitel zvýšit svou budoucí spotřebu statku C, jestliže sníží svou současnou spotřebu o jednu jednotku při konstantním příjmu a cenách statku C.
Přímka H´J´ představuje linii tržních příležitostí zvýšení úrokové sazby.
Optimum spotřebitele
Platí: - (1 + ) = - (1 + r) = r
V bodě optima se rovná mezní míra časových preferencí spotřebitele reálné úrokové míře.
Rozhodnutí spotřebitele o výši současné a budoucí spotřeby je ovlivněno:
• Mezní mírou jeho časových preferencí (určují tvar indiferenčních křivek)
• Velikostí reálné úrokové míry (určuje směrnici linie tržních příležitostí)
• Velikostí současného a budoucího příjmu spotřebitele a výší cen statku C v obou obdobích (určují polohu výchozího bodu A)
9) Nezaměstanost, makroekonomické problémy trhu práce
Nezaměstanost, makroekonomické problémy trhu práce
Nezaměstnaný = ten, kdo nemá práci a nějakou si hledá
Obyvatelstvo lze rozdělit do 3 skupin:
1. Z a m ě s t n a n í = obyvatelstvo, které má placené zaměstnání nebo sebezaměstnání (včetně osob dočasně v práci nepřítomných, ale s formální vazbou k zaměstnání, jako např. osoby ve stavu nemocných nebo na mateřské dovolené ap.)
2. N e z a m ě s t n a n í = ti, kteří nemají placené zaměstnání ani sebezaměstnání, přitom práci aktivně hledají a jsou ochotní během určité doby nastoupit. Jde tedy o osoby schopné a ochotné pracovat, jejichž práce je potenciálním výrobním faktorem.
3. O s t a t n í = studenti, peznisté, invalidé, ženy v domácnosti (ekonomicky neaktivní obyvatelstvo)
Zaměstnaní + nezaměstnaní vytvářejí tzv. ekonomicky aktivní obyvatelstvo = tzv. pracovní sílu dané země.
Nezaměstnanost se měří pomocí ukazatele míry nezaměstnanosti (procentní podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu)
U
u = -------
L + U
u = míra nezaměstnanosti
U = počet nezaměstnaných
L = počet zaměstnaných
Typy nezaměstnanosti:
1. F r i k č n í = vzniká na základě pohybu pracovníků; frikční nezaměstnaní se po čase mění v zaměstnané; profesní charakter a regionální rozmístění neobsazených pracovních míst odpovídá nabízené nezaměstnané práci; nejde o nedostatek volných prac. míst, nýbrž o hledání existujících neobsazených pracovních míst - odstud též název „vyhledávací nezaměstnanost“; bývá považována za dobrovolnou; vždy existuje větší či menší počet osob, které jsou nezaměstnané, protože:
• ztratilipráci na základě propouštění,
• dobrovolně opustily své předchozí zaměstnání a hledají jinou práci, např. lépe placenou (stěhují se a hledají práci v novém bydlišti),
• vstupují do pracovní síly (mladí lidé po ukončení školy hledají poprvé zaměstnání, ženy v domácnosti se rozhodnou nastoupit do práce ap.)
2. S t r u k t u r á l n í = vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice, kdy se některá odvětví změnšují a jiná naopak expandují; vzniká na základě nedostatečné poptávky, a to v určitých odvětvích; je přirozenou a nevyhnutelnou součástí každé ekonomiky
3. C y k l i c k á = neexistují volná pracovní místa, jde tedy o nezaměstnanost nedobrovolnou; postihuhuje spíše řadu odvětví, než jen několik málo odvětví; její vznik má za následek mezeru produktu Y < Y*; zmizí tehdy, když dojde k obnovení hospodářského růstu
Příčiny vzniku nezaměstnanosti
Mikroekonomické základy - nerovnováha na trhu práce, buď pod vlivem změny nominální mzdové sazby w nebo změnou nabídky práce (demografický vývoj, mezinárodní migrace obyvatelstva, prodloužení věku odchodu do důchodu apod.) či poptávky práce (technologickým pokrokem, prohlubováním kapitálu = mění se MPP), změnou cenové hladiny.
Ekonomické důsledky nezaměstnanosti
Jsou představovány ztrátou produkce v podobě rozdílu mezi skutečným a potenciálním produktem
Okunův zákon = při růstu u nad u* o jeden procentní bod (neboli při poklesu zaměstnanosti přibližně o 1%) poklesne Y pod úroveň Y* o více než 1%. Příčinou je skutečnost, že na pokles odbytu reagují zaměstnavatelé často zkrácením prcacovních úvazků (nikoliv propouštěním).
Ekonomickým dopadem je také snížení případně ztráta kvalifikace pracovníků (lidského kapitálu) = jeden ze zdrojů ekonomického růstu.
Sociální dopady nezaměstnanosti
Patří mezi ně např. psychické zatížení vyvolané nezaměstnaností a s ním související nemocnosti, rozpady rodin apod.
Dalším sociálním dopadem je destrukce etických hodnot a s ní spojené patologické jevy jako kriminalita, alkoholismus, narkomanie, prostituce ap.
Soc. problémy vyvolané nezaměstnaností vedou často k radikalizaci postiženýchg skupin, což může mít politické dopady nebo i extrémní následky jako rasově motivované nepokoje.
Soc. dopady jsou zvláště tíživé v případě dlouhodobé nezaměstnanosti (déle než půl roku) - dochází ke kumulaci všech dopadů v čase, vyčerpají se úspory ap.
Dobrovolná nezaměstnanost
Jde o takovou nezaměstnanost, kdy nezaměstnaný hledá práci, ovšem za vyšší mzdu než která na trhu práce převládá
Jsou-li podpory v nezaměstnanosti nízké a doba jejich poskytování krátká, je dobrovolná nezaměstnanost nízká, protože jsou nezaměstnaní lidé motivováni k tomu, aby si rychle našli nové zaměstnání.
Nedobrovolná nezaměstnanost
Nezaměstnaní hledají práci za takovou mzdu, která na trhu práce převládá (někteří z nich by akceptovali i mzdu nižší), avšak nemohou ji najít.
Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti jsou překážky bránící poklesu mezd. Jednou z nich bývají odbory, pokud si jako jeden z hlavních vytknou prosazování vysokých mezd.
Má pro člověka horší důsledky než dobrovolná nezaměstnanost.
Může postihovat lidi, kteří nemají dobré alternativní příležitosti, protože je pro ně rekvalifikace nebo nalezení jiného zdroje obživy velmi obtížné.
Příčinou n. n. může být i uzákoněná minimální mzda.
Plná zaměstnanost = stav, kdy jsou zaměstnaní všichni, kdo jsou ochotni pracovat při daných nominálních mzdových sazbách
Přirozená míra nezaměstnanosti
Přirozená je taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané.
Při přirozené míře je inflace stálá - nevykazuje tendenci ke zvyšování ani ke snižování.
Vyjadřuje nejvyšší možnou udržitelnou úroveň zaměstnanosti a odpovídá potenciálnímu produktu země.
Přirozená míra je taková, při níž jsou trhy práce a statků v rovnováze.
Snižování nezaměstnanosti
Reakce vlády (pasivní přístup) může mít podobu zmírňování dopadů inflace dávkami v nezaměstnanosti (podpory a pomoc v nezaměstnanosti).
Druhým přístupem vlády je přímé snižování nezaměstnanosti neboli udržování vysoké zaměstnanosti (bývá označován též jako aktivní politika zaměstnanosti).
Toto snižování probíhá v rámci proticyklické politiky, tj. politiky stimulující růst zaměstnanosti a produktu. Bude aktuální zejména tehdy, kdy mezera produktu, tj. rozdíl Y < Y*, a tím i cyklická nezaměstnanost bude zvlášť silná nebo dlouhodobá.
Nástroji v tomto případě jsou:
1. opatření expanzivní poptávkově orientované měnové a fiskální politiky - přispívají k tvorbě nových pracovních míst
2. výdaje veřejných rozpočtů k financování „společensky účelných pracovních míst“, „veřejně prospěšné práce“ apod.
3. využití obchodní a kursové politiky
Cesta snižování přirozené míry nezaměstnanosti (tj. dlouhodobé snižování frikční a strukturální nezaměstnanosti). K tomu mohou přispět opatření, jako je zlepšování informací o volných pracovních místech, vládou financované programy rekvalifikace nebo podpora migrace lidí za prací, redukce sociálních dávek, redukce zákonem stanovených minimálních mezd.
Krátkodobě může být strukturální nezaměstnanost snižována zadržováním dopadů strukturáních změn (např. subvencemi z veřejných rozpočtů).
Zvyšování přirozené míry nezaměstnanosti
1. D e m o g r a f i c k é z m ě n y = měnící se složení ekonomicky aktivního obyvatelstva
2. V l á d n í p o l i t i k a = tzv. humanitární vládní politika (příliš vysoké podpory v nezaměstnanosti); nelze-ji však radikálně zrušit
3. S t r u k t u r á l n í z m ě n y = rostoucí strukturální nezaměstnanost
Phillipsovy křivky
vyjadřuje vztah mezi vývojem cenové hladiny a zaměstnaností
tzv. cenově inflační verze Phillipsových křivek
přirozená míra nezaměstnanosti je spojena se stabilní cenovou hladinou neboli s nulovou mírou inflace
Krátkodobá P. k. - „raná podoba inflační verze Phillipsovy křivky“
stimulací AD dochází k poklesu míry nezaměstnanosti a k růstu cenové hladiny
chceme-li dlouhodobě udržovat nezaměstnanost pod přirozenou mírou, musíme počítat s určitou stabilní mírou inflace; při odstranění inflace se musíme smířit s vyšší nezaměstnaností
zohledníme - li inflační očekávání, poptávkový šok způsobí pokles u a odpovídající zvýšení míry inflace, při postupném vyrovnávání situace na trhu se začne prosazovat vyšší očekávaná míra inflace ; obnovená míra nezaměstnanosti bude spojena s permanentní stabilní skutečnou mírou inflace - „konjunkturní cyklus“
takto lze odvodit křivku, vyjadřující kombinace u a míry inflace v dlouhém období (dlouhodobou Phillipsovu křivku LRPC).
2. Přednáška - Neokeyesiánství
Modely:
- hosp. cyklu s investičním a důchod. Multiplikátorem (Samuelson, Hicks)
- pod úhlem 45 (model důchod-výdaje; jednoduchý keynesovský model s multiplikátorem)
- IS-LM (Hicks): je poptávkově orientovaný (S se přizpůsobuje D). Modiliani rozšířil IS-LM na tzv. úplný model IS-LM rozšířil jej o nabídku obsahuje trh práce, produkční funkci
- Phillipsova křivka (krátkodobá)
Neokeynesiánství
– syntéza Keynese s neoklasickou ekonomií
– v 60. letech nazýván jako velká neoklasická syntéza
– snaží se ukázat, že pravdu mají Keynes i neoklasici v krátkém období při úrovni výstupu pod optim. Výstupem platí Keynes, v dlouhém období platí neoklasici Keynes popsal speciální případ v ekonomice
Postkeyesiánství
- představitelé: Joan Robinsonová
- odmítají snahu spojovat Keynese s neoklasiky a vycházejí z Keynese, Marxe, Ricarda…
Neokeyesiánství
Po 2. svět. Válce (50.,60. léta) úsilí o dosažení plné zaměstnanosti a dosažení potencionálního produktu pomocí HP.
1946 – USA přijaly zákon o plné zaměstnanosti
Okunův zákon: pokud se Y přiblíží k potenc. Produktu o 3 % klesne u o 1 % (empiricky odvozený zákon)
Aplikace nástrojů fisk. A monetární politiky poptávková orientace (tzv. politika poptávkového managementu + tzv. pol. Jemného dolaďování)
Ještě v r. 1971 přednesl Nixon „nyní jsem keynesovec“ aktivistická HP
Neokeynes. Prosazovalo modelování a mat. metody vznikly rozsáhlé makroekonomické modely.
Hlasy proti keynesiánství:
Monetarismus
M. Friedman (již v 50. letech) vznik monetarismu
Významní monetaristé: Karl Brunner, Allen Meltzer, A. J. Schwartzová, Jerry Jordan, Phillip Cagan, P. Salin
1956 – Friedman vydal „Kvatitativní teorie peněz – reformulace“. Toto datum považováno za „vznik monetarismu“
70., 80. léta monetarismus v HP (reganomika, tacherismus)
Základní monet. Koncepce:
- nová kvantitativní teorie peněz
- „rehabilitace“ role peněz v ekonomice Keynes na úlohu peněz nepohlížel. Friedman – „inflace je vždy peněží jev“
Friedmanova kvantitativní teorie peněz
Původní rovnice: M * V = P * Y
Friedman říkal,že se rychlost obratu příliš nemění. Rovnici logaritmoval.
g… tempo růstu gM + gV = gP + gY
gV je v krátkém období = 0, gY je v USA = 3 % aby gP = 0 %, pak musí být gP (změna cenové hladiny) = 3 %.
Aby v eko. Nevznikaly infl. Tlaky, má CB udržovat tempo růstu M, aby odpovídalo tempu růstu Y konstantní tempo růstu M (monetární pravidlo)
Podle monetaristů je CB v krátkém období schopna změnou M ovlivnit výstup ekonomiky, ale neměla by to dělat.
Friedmanův model hosp. cyklu:
- předpoklady: adaptivní očekávání eko. Subjektů a asymetrie info v eko. (zaměstnavatelé mají dokonalejší info, než zaměstnanci)
- první škola modelující očekávání adaptivní očekávání (adaptuje se na určitou situaci dlouhý proces) Očekávání se vytváří ze zkušenosti, kdy největší váhu mají nejnovější zkušenosti. Objekt se může dopouštět opakovaně stejných chyb.
- … koeficient setrvačnosti očekávání (s jakou rychlostí jsou subjekty schopny se učit)
Trh práce:
W/P DL = f(W/P)
SL = f(W/Pe)
Zaměstnavatelé znají W/P, ale zaměstnanci ji musí odhadnout.
P
AD´…CB zvýší M roste AD roste P roste Y (klesá nezaměst. Musí růst W)
Podle Friedmana P roste rychleji než W (W/P)1 > (W/P)2
Nízká W/P … firmy poptávají práci, firmy ví, že klesá W/P poptávka po práci. Zato domácnosti trpí peněžní iluzí. Ví o růstu W, ale nepředpokládají růst P pracují víc, roste Y
Po určité době prohlédnou zaměstnanci peněžní iluzi chtějí růst W/P Y klesne na původní úroveň (SAS´´). V dlouhém období P1 P3 (růst P), krátkodobě se také zvýší Y
Dalším problémem, mluvícím proti zásahům do ekonomiky, jsou časová zpoždění. CB chce vrátit AD´zpět na AD, ale mezitím SAS přejde na SAS´´. Poté začnou působit opatření, AD´se vrátí do AD, klesne produkt (Y3) s vyšší cenovou hladinou (P2). Vznikne recese.
- hosp. cyklu s investičním a důchod. Multiplikátorem (Samuelson, Hicks)
- pod úhlem 45 (model důchod-výdaje; jednoduchý keynesovský model s multiplikátorem)
- IS-LM (Hicks): je poptávkově orientovaný (S se přizpůsobuje D). Modiliani rozšířil IS-LM na tzv. úplný model IS-LM rozšířil jej o nabídku obsahuje trh práce, produkční funkci
- Phillipsova křivka (krátkodobá)
Neokeynesiánství
– syntéza Keynese s neoklasickou ekonomií
– v 60. letech nazýván jako velká neoklasická syntéza
– snaží se ukázat, že pravdu mají Keynes i neoklasici v krátkém období při úrovni výstupu pod optim. Výstupem platí Keynes, v dlouhém období platí neoklasici Keynes popsal speciální případ v ekonomice
Postkeyesiánství
- představitelé: Joan Robinsonová
- odmítají snahu spojovat Keynese s neoklasiky a vycházejí z Keynese, Marxe, Ricarda…
Neokeyesiánství
Po 2. svět. Válce (50.,60. léta) úsilí o dosažení plné zaměstnanosti a dosažení potencionálního produktu pomocí HP.
1946 – USA přijaly zákon o plné zaměstnanosti
Okunův zákon: pokud se Y přiblíží k potenc. Produktu o 3 % klesne u o 1 % (empiricky odvozený zákon)
Aplikace nástrojů fisk. A monetární politiky poptávková orientace (tzv. politika poptávkového managementu + tzv. pol. Jemného dolaďování)
Ještě v r. 1971 přednesl Nixon „nyní jsem keynesovec“ aktivistická HP
Neokeynes. Prosazovalo modelování a mat. metody vznikly rozsáhlé makroekonomické modely.
Hlasy proti keynesiánství:
Monetarismus
M. Friedman (již v 50. letech) vznik monetarismu
Významní monetaristé: Karl Brunner, Allen Meltzer, A. J. Schwartzová, Jerry Jordan, Phillip Cagan, P. Salin
1956 – Friedman vydal „Kvatitativní teorie peněz – reformulace“. Toto datum považováno za „vznik monetarismu“
70., 80. léta monetarismus v HP (reganomika, tacherismus)
Základní monet. Koncepce:
- nová kvantitativní teorie peněz
- „rehabilitace“ role peněz v ekonomice Keynes na úlohu peněz nepohlížel. Friedman – „inflace je vždy peněží jev“
Friedmanova kvantitativní teorie peněz
Původní rovnice: M * V = P * Y
Friedman říkal,že se rychlost obratu příliš nemění. Rovnici logaritmoval.
g… tempo růstu gM + gV = gP + gY
gV je v krátkém období = 0, gY je v USA = 3 % aby gP = 0 %, pak musí být gP (změna cenové hladiny) = 3 %.
Aby v eko. Nevznikaly infl. Tlaky, má CB udržovat tempo růstu M, aby odpovídalo tempu růstu Y konstantní tempo růstu M (monetární pravidlo)
Podle monetaristů je CB v krátkém období schopna změnou M ovlivnit výstup ekonomiky, ale neměla by to dělat.
Friedmanův model hosp. cyklu:
- předpoklady: adaptivní očekávání eko. Subjektů a asymetrie info v eko. (zaměstnavatelé mají dokonalejší info, než zaměstnanci)
- první škola modelující očekávání adaptivní očekávání (adaptuje se na určitou situaci dlouhý proces) Očekávání se vytváří ze zkušenosti, kdy největší váhu mají nejnovější zkušenosti. Objekt se může dopouštět opakovaně stejných chyb.
- … koeficient setrvačnosti očekávání (s jakou rychlostí jsou subjekty schopny se učit)
Trh práce:
W/P DL = f(W/P)
SL = f(W/Pe)
Zaměstnavatelé znají W/P, ale zaměstnanci ji musí odhadnout.
P
AD´…CB zvýší M roste AD roste P roste Y (klesá nezaměst. Musí růst W)
Podle Friedmana P roste rychleji než W (W/P)1 > (W/P)2
Nízká W/P … firmy poptávají práci, firmy ví, že klesá W/P poptávka po práci. Zato domácnosti trpí peněžní iluzí. Ví o růstu W, ale nepředpokládají růst P pracují víc, roste Y
Po určité době prohlédnou zaměstnanci peněžní iluzi chtějí růst W/P Y klesne na původní úroveň (SAS´´). V dlouhém období P1 P3 (růst P), krátkodobě se také zvýší Y
Dalším problémem, mluvícím proti zásahům do ekonomiky, jsou časová zpoždění. CB chce vrátit AD´zpět na AD, ale mezitím SAS přejde na SAS´´. Poté začnou působit opatření, AD´se vrátí do AD, klesne produkt (Y3) s vyšší cenovou hladinou (P2). Vznikne recese.
Tři typy nezaměstnanosti:
- frikční nezaměstnanost – vzniká z neustálého pohybu lidí mezi místy či pracovními příležitostmi. Hraje zde roli i nedostatečná informovanost o nabídce volných pozic.
- strukturální nezaměstnanost – nabídka není v souladu s poptávkou po práci. Prohlubuje se technickým pokrokem.
- cyklická nezaměstnanost – souvisí s cyklickým kolísáním výkonu ekonomiky. V období hospodářských poklesů tato složka narůstá.
- nezaměstnanost sezónních prací
Dobrovolná nezaměstnanost – upřednostňován volný čas, mohou mít nabídky pracovních míst, ale aktivně hledají jiné (za daných pracovních podmínek nechtějí pracovat). Označení stavu, kdy počet nezaměstnaných je nižší nebo roven počtu volných pracovních míst. Pokud by trh práce byl dokonale konkurenční, utváření rovnováhy by dospělo k řešení, kdy by byla nezaměstnanost v delším období pouze dobrovolná.
LE – počet zaměstnaných
L´ - ekonomicky aktivní obyvatelstvo.
úsečka LEL´ - rozsah dobrovolné nezaměstnanosti.
Nedobrovolná nezaměstnanost – díky nepružným mzdám – porušen čistící efekt trhu práce. Mzdy uvíznou na vyšší hladině, než odpovídá stavu rovnováhy trhu práce.
- strukturální nezaměstnanost – nabídka není v souladu s poptávkou po práci. Prohlubuje se technickým pokrokem.
- cyklická nezaměstnanost – souvisí s cyklickým kolísáním výkonu ekonomiky. V období hospodářských poklesů tato složka narůstá.
- nezaměstnanost sezónních prací
Dobrovolná nezaměstnanost – upřednostňován volný čas, mohou mít nabídky pracovních míst, ale aktivně hledají jiné (za daných pracovních podmínek nechtějí pracovat). Označení stavu, kdy počet nezaměstnaných je nižší nebo roven počtu volných pracovních míst. Pokud by trh práce byl dokonale konkurenční, utváření rovnováhy by dospělo k řešení, kdy by byla nezaměstnanost v delším období pouze dobrovolná.
LE – počet zaměstnaných
L´ - ekonomicky aktivní obyvatelstvo.
úsečka LEL´ - rozsah dobrovolné nezaměstnanosti.
Nedobrovolná nezaměstnanost – díky nepružným mzdám – porušen čistící efekt trhu práce. Mzdy uvíznou na vyšší hladině, než odpovídá stavu rovnováhy trhu práce.
I přes výše uvedené vlivy tržní mechanismus na trhu práce funguje
což si můžeme ilustrovat na obrázku 10.5, kde se projevuje snaha odborů o zvýšení mzdy:
L – práce
w - mzda
w1 vzroste po opatření na w2. Množství původně poptávané práce L1 klesá na L2. E1 je bod původní rovnováhy a E2 odpovídá situaci, kdyby poklesla nabídka práce – ale k poklesu nabídky práce přeci nedochází (stále stejná)→ firma se adaptuje tím, že omezí poptávku po práci (propouštění) a zvýší mzdy (jen těm, co zůstanou). Jestliže omezení poptávky není možno realizovat (znemožněno kolektivními smlouvami) – hledá kompenzaci v oblasti širších pracovních podmínek.
10.3 Nezaměstnanost
Je to projev poruch na trhu práce, rozsah se měří pomocí ukazatelem míry nezaměstnanosti:
n – míra nezaměstnanosti
N – počet nezaměstnaných
L – počet práceschopných (pracují nebo se ucházejí o pracovní místo).
L – práce
w - mzda
w1 vzroste po opatření na w2. Množství původně poptávané práce L1 klesá na L2. E1 je bod původní rovnováhy a E2 odpovídá situaci, kdyby poklesla nabídka práce – ale k poklesu nabídky práce přeci nedochází (stále stejná)→ firma se adaptuje tím, že omezí poptávku po práci (propouštění) a zvýší mzdy (jen těm, co zůstanou). Jestliže omezení poptávky není možno realizovat (znemožněno kolektivními smlouvami) – hledá kompenzaci v oblasti širších pracovních podmínek.
10.3 Nezaměstnanost
Je to projev poruch na trhu práce, rozsah se měří pomocí ukazatelem míry nezaměstnanosti:
n – míra nezaměstnanosti
N – počet nezaměstnaných
L – počet práceschopných (pracují nebo se ucházejí o pracovní místo).
Mzda je specifickou cenou
Mzda je specifickou cenou, plní významnou reprodukční funkci – omezen pohyb mzdy směrem dolů (prostřednictvím smluv tlak na minimálně uchování výše reálných mezd).
Trh provází převaha nabídky nad poptávkou.
Faktory ovlivňující situaci na trhu práce:
- vynakládání práce je prostředkem získávání statků nutných k uspokojování potřeb.
- nabídka práce je podmíněna vývojem mimoekonomických (zejména demografických a sociálních) faktorů. Volba je velmi omezená (když nepřihlížíme k důchodovému efektu).
- poptávka je podmíněna využíváním práce s ostatními výrobními faktory.
Trh práce není dokonalý:
Mzdová oblast je také pod dohledem státní regulace. Působí zde i odbory (snaží se také utvářet mzdu)→ nepružnost (strnulost) jak na straně nabídky, tak na straně poptávky (nepružnost je podporována také omezenou zastupitelností pracovních sil. Pod vlivem ekonomických, sociálních i politických faktorů se na trhu práce prosazuje nepružnost mzdy směrem dolů.
Trh provází převaha nabídky nad poptávkou.
Faktory ovlivňující situaci na trhu práce:
- vynakládání práce je prostředkem získávání statků nutných k uspokojování potřeb.
- nabídka práce je podmíněna vývojem mimoekonomických (zejména demografických a sociálních) faktorů. Volba je velmi omezená (když nepřihlížíme k důchodovému efektu).
- poptávka je podmíněna využíváním práce s ostatními výrobními faktory.
Trh práce není dokonalý:
Mzdová oblast je také pod dohledem státní regulace. Působí zde i odbory (snaží se také utvářet mzdu)→ nepružnost (strnulost) jak na straně nabídky, tak na straně poptávky (nepružnost je podporována také omezenou zastupitelností pracovních sil. Pod vlivem ekonomických, sociálních i politických faktorů se na trhu práce prosazuje nepružnost mzdy směrem dolů.
10.3 Trh práce
Koupě výrobního faktoru práce se sjednává s jejím vlastníkem a cenou je mzda. Cena je zase založena na motivaci nabídky a poptávky.
Poptávka po práci – je určena mezním produktem práce – MPL (stejně jako ostatní výrobní faktory) – podnikatel je ochoten najímat práci, jestliže příjem z mezního produktu bude větší než náklady na její získání. Dojde-li k rovnosti, nemá zájem o dodatečné jednotky práce. Poptávka se utváří na závislosti množství ostatních výrobních faktorů a jejich vzájemných poměrech.
Nabídka práce – domácnosti – efekt (mzda) musí být větší než oběť. Mzda – ocenění vynaložené práce (jejího mezního produktu). Nominální mzda není pro rozhodování tak důležitá, hlavní je reálná mzda (vyjadřuje koupěschopnost nominální mzdy – kolik zboží si může koupit).
w – reálná mzda
L – množství práce
S rostoucí mzdou roste i množství nabízené práce. Nabídka práce je pod vlivem tzv. substitučního efektu – domácnosti jsou rostoucím důchodem motivovány a zvyšují nabídku práce. To se zastavuje při určité míře reálné mzdy (wA), rostoucí reálná mzda omezuje nabídku práce. Když to bereme z pohledu domácností, domácnost upřednostní u svého člena „volný čas“ před nabídkou práce. Volný čas se využívá pro chod domácnosti, péči o děti atd. Je to způsobeno důchodovým efektem.
Poptávka po práci – je určena mezním produktem práce – MPL (stejně jako ostatní výrobní faktory) – podnikatel je ochoten najímat práci, jestliže příjem z mezního produktu bude větší než náklady na její získání. Dojde-li k rovnosti, nemá zájem o dodatečné jednotky práce. Poptávka se utváří na závislosti množství ostatních výrobních faktorů a jejich vzájemných poměrech.
Nabídka práce – domácnosti – efekt (mzda) musí být větší než oběť. Mzda – ocenění vynaložené práce (jejího mezního produktu). Nominální mzda není pro rozhodování tak důležitá, hlavní je reálná mzda (vyjadřuje koupěschopnost nominální mzdy – kolik zboží si může koupit).
w – reálná mzda
L – množství práce
S rostoucí mzdou roste i množství nabízené práce. Nabídka práce je pod vlivem tzv. substitučního efektu – domácnosti jsou rostoucím důchodem motivovány a zvyšují nabídku práce. To se zastavuje při určité míře reálné mzdy (wA), rostoucí reálná mzda omezuje nabídku práce. Když to bereme z pohledu domácností, domácnost upřednostní u svého člena „volný čas“ před nabídkou práce. Volný čas se využívá pro chod domácnosti, péči o děti atd. Je to způsobeno důchodovým efektem.
Diskrétnost nabídky ...
- Diskrétnost nabídky (např. platové stupnice, omezení pracovní doby atd.)
- Mimoekonomické vlivy, z nichž nejvýznamnější jsou na jedné straně aktivity odborů, na straně druhé regulační aktivity vlády.
Nedokonalosti na trhu práce na straně poptávky
- Právní předpisy (např. omezení pracovní doby, zákonná minimální mzda)
- Kolektivní smlouvy
Zákonná minimální mzda
- Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti se může být i uzákoněná minimální mzda (viz. následující obr.) – vláda stanoví určitou minimální mzdu (wm), a zaměstnavatelé pak nesmí nikomu platit nižší mzdu než tuto. To může vyvolat nedobrovolnou nezaměstnanost zejména u některých málo kvalifikovaných profesí, kde bývají mzdy nízké
- Lidé by byli ochotni pracovat i za nižší mzdu než je minimální mzda, avšak firmy jej za nižší než minimální mzdy nesmějí zaměstnat.
- Mimoekonomické vlivy, z nichž nejvýznamnější jsou na jedné straně aktivity odborů, na straně druhé regulační aktivity vlády.
Nedokonalosti na trhu práce na straně poptávky
- Právní předpisy (např. omezení pracovní doby, zákonná minimální mzda)
- Kolektivní smlouvy
Zákonná minimální mzda
- Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti se může být i uzákoněná minimální mzda (viz. následující obr.) – vláda stanoví určitou minimální mzdu (wm), a zaměstnavatelé pak nesmí nikomu platit nižší mzdu než tuto. To může vyvolat nedobrovolnou nezaměstnanost zejména u některých málo kvalifikovaných profesí, kde bývají mzdy nízké
- Lidé by byli ochotni pracovat i za nižší mzdu než je minimální mzda, avšak firmy jej za nižší než minimální mzdy nesmějí zaměstnat.
Mzdové sazby pod bodem
- Mzdové sazby pod bodem rovnováhy (např. w1) vyvolávají nedostatek pracovních sil (lidé nemají o práci zájem a raději zůstanou nezaměstnaní; podnikatelé jsou ochotni při nízkých mzdových sazbách zaměstnávat více lidí).
- Při mzdových sazbách nad bodem rovnováhy (např. w2) vzniká přebytek pracovních sil, tj. nezaměstnanost. Počet nezaměstnaných je dán úsečkou (AB).
- Při mzdové sazbě w2 vzniká přebytek pracovních sil (počet nezaměstnaných je dán úsečkou AB).
- Při mzdové sazbě w1 vzniká nedostatek pracovních sil (počet pracovních sil, které chybí na trhu práce je dán úsečkou CD).
Nedokonalosti na trhu práce na straně nabídky
- Strukturální různorodost - trhy nejsou konkurenční (např. trh práce lékařů, pilotů vojenských letadel atd.)
- Při mzdových sazbách nad bodem rovnováhy (např. w2) vzniká přebytek pracovních sil, tj. nezaměstnanost. Počet nezaměstnaných je dán úsečkou (AB).
- Při mzdové sazbě w2 vzniká přebytek pracovních sil (počet nezaměstnaných je dán úsečkou AB).
- Při mzdové sazbě w1 vzniká nedostatek pracovních sil (počet pracovních sil, které chybí na trhu práce je dán úsečkou CD).
Nedokonalosti na trhu práce na straně nabídky
- Strukturální různorodost - trhy nejsou konkurenční (např. trh práce lékařů, pilotů vojenských letadel atd.)
Trh práce a nabídka práce
- Empirická pozorování ukazují, že substituční efekt převládá při nižších mzdách, zatímco při vysokých mzdách začíná převládat důchodový efekt. Proto má typická křivka poptávky po volném čase a z ní vyplývající křivka nabídky práce průběh zobrazen na následujícím obrázku (s růstem mzdy nabízené množství práce nejprve roste a posléze s dalším růstem klesá).
- Nabídka práce je odvozena od poptávky po volném čase (chce-li mít člověk například 16 hodin volného času, znamená to, že chce 8 hodin pracovat, chce-li mít 17 hodin volného času, znamená to, že chce pracovat 7 hodin).
Zpětně zakřivená individuální nabídka práce
Poptávka po práci
- Poptávka po práci je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce, resp. při různých mzdových sazbách.
- Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němž se vyrovnává příjem z mezního produktu práce s mezními náklady na práci, resp. mzdovou sazbou:
MRPL = MFCL = w
- Nabídka práce je odvozena od poptávky po volném čase (chce-li mít člověk například 16 hodin volného času, znamená to, že chce 8 hodin pracovat, chce-li mít 17 hodin volného času, znamená to, že chce pracovat 7 hodin).
Zpětně zakřivená individuální nabídka práce
Poptávka po práci
- Poptávka po práci je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce, resp. při různých mzdových sazbách.
- Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němž se vyrovnává příjem z mezního produktu práce s mezními náklady na práci, resp. mzdovou sazbou:
MRPL = MFCL = w
Pozn. příjem z mezního produktu práce ...
Pozn. příjem z mezního produktu práce je násobkem mezního produktu práce a ceny produktu: MRPL = MPL* P.
- Vývoj produktivity práce určuje zákon klesajících výnosů, tzn. že se přírůstky produktu s každou dodatečnou jednotkou práce snižují.
- Tržní výše mzdy určuje mezní náklady na faktor (MFCL) , tudíž je klesající část křivky mezního produktu práce (MRPL) základem pro určení křivky poptávky po práci (viz. následující obrázek).
Pozn. Obecně lze pojem produktivita definovat jako poměr výstupu ke vstupu. Produktivita vstupu se zvyšuje, když stejné množství vstupů vyrábí více výstupů. Produktivita práce je ovlivněna kvalifikací práce, produktivitou ostatních výrobních faktorů, které firma zapojuje do výroby, a také řídícími a technologickými metodami firmy.
Rovnováha na trhu práce
- Rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou (viz. následující obr.) při rovnovážné mzdové sazbě (wE), která je dána průsečíkem tržní křivky poptávky po práci (DL) a tržní křivky nabídky práce (SL).
- Vývoj produktivity práce určuje zákon klesajících výnosů, tzn. že se přírůstky produktu s každou dodatečnou jednotkou práce snižují.
- Tržní výše mzdy určuje mezní náklady na faktor (MFCL) , tudíž je klesající část křivky mezního produktu práce (MRPL) základem pro určení křivky poptávky po práci (viz. následující obrázek).
Pozn. Obecně lze pojem produktivita definovat jako poměr výstupu ke vstupu. Produktivita vstupu se zvyšuje, když stejné množství vstupů vyrábí více výstupů. Produktivita práce je ovlivněna kvalifikací práce, produktivitou ostatních výrobních faktorů, které firma zapojuje do výroby, a také řídícími a technologickými metodami firmy.
Rovnováha na trhu práce
- Rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou (viz. následující obr.) při rovnovážné mzdové sazbě (wE), která je dána průsečíkem tržní křivky poptávky po práci (DL) a tržní křivky nabídky práce (SL).
Rovnováha firmy na trhu výrobních ...
Rovnováha firmy na trhu výrobních faktorů v podmínkách dokonalé konkurence
- Na základě získaných údajů můžeme říci, že pan Petr by neměl zaměstnat 16. dělníka, protože MRP < MFC, tj. příjmy z mezního produktu jsou menší než náklady na tohoto dělníka.
Firma zvyšuje množství najímaného výrobního faktoru dokud se příjem z mezního produktu tohoto faktoru nevyrovná s úrovní ceny výrobního faktoru. Pro jednotlivé výrobní faktory to znamená, že v optimu:
MRP práce = mzdová sazba
MRP půdy = sazba pozemkové renty
MRP kapitálu = úroková míra
Trh práce
- Práce je výrobním faktorem, jehož nositelem je člověk.
- Rozhodování člověka mezi volným časem a prací, je rozhodování zda pracovat nebo nepracovat.
- Práce přináší člověku mzdu, ale co mu přináší „nepráce“, tj. volný čas?
- Ve volném čase může člověk: odpočívat, spát, číst,dívat se na televizi, sportovat…tudíž můžeme na volný čas nahlížet jako na zvláštní statek.
- Rozhodování člověka, zda má pracovat či nikoliv, nabývá podobu spotřebitelského rozhodování. Člověk se vlastně rozhoduje mezi volným časem (zvláštním statkem) a ostatními statky, které by si mohl koupit za mzdu.
- Na základě získaných údajů můžeme říci, že pan Petr by neměl zaměstnat 16. dělníka, protože MRP < MFC, tj. příjmy z mezního produktu jsou menší než náklady na tohoto dělníka.
Firma zvyšuje množství najímaného výrobního faktoru dokud se příjem z mezního produktu tohoto faktoru nevyrovná s úrovní ceny výrobního faktoru. Pro jednotlivé výrobní faktory to znamená, že v optimu:
MRP práce = mzdová sazba
MRP půdy = sazba pozemkové renty
MRP kapitálu = úroková míra
Trh práce
- Práce je výrobním faktorem, jehož nositelem je člověk.
- Rozhodování člověka mezi volným časem a prací, je rozhodování zda pracovat nebo nepracovat.
- Práce přináší člověku mzdu, ale co mu přináší „nepráce“, tj. volný čas?
- Ve volném čase může člověk: odpočívat, spát, číst,dívat se na televizi, sportovat…tudíž můžeme na volný čas nahlížet jako na zvláštní statek.
- Rozhodování člověka, zda má pracovat či nikoliv, nabývá podobu spotřebitelského rozhodování. Člověk se vlastně rozhoduje mezi volným časem (zvláštním statkem) a ostatními statky, které by si mohl koupit za mzdu.
1 B) Trh práce
1 B)
vyjednávání mezi odbory a zaměstnavateli → závisí na vyjednávací síle zúčastněných stran
2)
monopol→ kartel nákupčích ( sdružení zaměstnavatelů ) → důsledkem snížení mezd pod úroveň konkurence
3)
vyjednávají monopolní odbory s monopolem zaměstnavatelů → nelze přesně předpovědět ani výši mezd ani úroveň zaměstnanosti
Bariéry mobility
= objasňují velké rozdíly ve výdělcích
= mimoekonomické důvody rozdílů ve výdělcích ( postavení pracovní síly dle jiných měřítek )
1) nekonkurující s skupiny
→ nabídky práce je rozdělena do velkých navzájem si nekonkurujících skupin
→ lidé si konkurují na jednom nebo několika málo úzce
propojených dílčích trzích
→ ojedinělé dispozice ( nadání, schopnosti, dovednosti,
odbornost …)
vyjednávání mezi odbory a zaměstnavateli → závisí na vyjednávací síle zúčastněných stran
2)
monopol→ kartel nákupčích ( sdružení zaměstnavatelů ) → důsledkem snížení mezd pod úroveň konkurence
3)
vyjednávají monopolní odbory s monopolem zaměstnavatelů → nelze přesně předpovědět ani výši mezd ani úroveň zaměstnanosti
Bariéry mobility
= objasňují velké rozdíly ve výdělcích
= mimoekonomické důvody rozdílů ve výdělcích ( postavení pracovní síly dle jiných měřítek )
1) nekonkurující s skupiny
→ nabídky práce je rozdělena do velkých navzájem si nekonkurujících skupin
→ lidé si konkurují na jednom nebo několika málo úzce
propojených dílčích trzích
→ ojedinělé dispozice ( nadání, schopnosti, dovednosti,
odbornost …)
Trh práce:
trh práce:
- výrobce porovnává peněžní mezní produkt práce se mzdou
- výrobce bere v úvahu čistý mezní produkt ( přidanou hodnotu práce )
trh kapitálu :
- obdobný princip jako trh práce
- fyzický kapitál by měl být instalován do výše, kdy peněžní mezní produkt stálých
aktiv je roven nákladům vynaloženým na poslední jednotku investice ( výnosová investiční míra x úroková míra na půjčky )
TRH PRÁCE
- existuje konkurence na straně poptávky i na straně nabídky
poptávka ( ze vztahu MRP = MPP . P )
- funkce poptávky po práci závisí na - ceně produktu
- faktorech ovlivňující mezní fyzický produkt
faktoru práce =
→ kvalifikovanost práce ( práce,
dovednosti, vzdělání ) → mezní produktivita ( MPP )ostatních
výrobních faktorů zapojených do výroby
→ úroveň řízení a technologie výroby
- výrobce porovnává peněžní mezní produkt práce se mzdou
- výrobce bere v úvahu čistý mezní produkt ( přidanou hodnotu práce )
trh kapitálu :
- obdobný princip jako trh práce
- fyzický kapitál by měl být instalován do výše, kdy peněžní mezní produkt stálých
aktiv je roven nákladům vynaloženým na poslední jednotku investice ( výnosová investiční míra x úroková míra na půjčky )
TRH PRÁCE
- existuje konkurence na straně poptávky i na straně nabídky
poptávka ( ze vztahu MRP = MPP . P )
- funkce poptávky po práci závisí na - ceně produktu
- faktorech ovlivňující mezní fyzický produkt
faktoru práce =
→ kvalifikovanost práce ( práce,
dovednosti, vzdělání ) → mezní produktivita ( MPP )ostatních
výrobních faktorů zapojených do výroby
→ úroveň řízení a technologie výroby
Nabídka ( z růstu mezd )
nabídka ( z růstu mezd )
- je odvozena od poptávky po volném čase = subjektivní hledisko vyvolávající substituční a důchodový efekt působící proti sobě
- zvýšení mezd zvýší míru partifiace = % potenciálně práceschopného obyvatelstva pracujícího nebo přejícího si pracovat
pozn: platí zde obdobné vztahy jako na dokonale konkurenčních tržních produktů
trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence → deformace E
1) strana nabídky ( S ) = vliv odborných svazů
a) minimální mzdy
b) kolektivní vyjednávání
2) strana poptávky ( D ) = vliv monopolní
3) působí-li současně 1. a 2. = vliv bilaterálního monopolu
1 A )
minimální mzda = mzda nad svou rovnovážnou úrovní
přebytek nabídky pracovních sil
nutnost hledání zaměstnání v konkurenčním odborově neorganizovaném sektoru s velmi nízkými platy
vznik čistého trhu práce
- je odvozena od poptávky po volném čase = subjektivní hledisko vyvolávající substituční a důchodový efekt působící proti sobě
- zvýšení mezd zvýší míru partifiace = % potenciálně práceschopného obyvatelstva pracujícího nebo přejícího si pracovat
pozn: platí zde obdobné vztahy jako na dokonale konkurenčních tržních produktů
trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence → deformace E
1) strana nabídky ( S ) = vliv odborných svazů
a) minimální mzdy
b) kolektivní vyjednávání
2) strana poptávky ( D ) = vliv monopolní
3) působí-li současně 1. a 2. = vliv bilaterálního monopolu
1 A )
minimální mzda = mzda nad svou rovnovážnou úrovní
přebytek nabídky pracovních sil
nutnost hledání zaměstnání v konkurenčním odborově neorganizovaném sektoru s velmi nízkými platy
vznik čistého trhu práce
Trh práce, trh kapitálu
platí
Výrobci si od vlastníků výrobních faktorů najímají výrobní faktory – vždy
Pokud je výrobce přímo vlastníkem rovněž si výrobní faktory najímá → odměnou je zisk ← výnos výrobních faktorů je ekonomický významný bez ohledu na to, kdo faktor vlastní ( implicitní nájemní ceny )
trhy výrobních faktorů = nájemní trhy
koupě ↔ prodej x nájem ↔ pronájem
nájemní ceny výrobních faktorů = náklady výrobců
Základní otázka poptávka po výrobním faktory =
kolik určitého výrobního faktoru si má firma najmout ?
Množství požadovaného faktoru je funkcí přínosu daného faktoru k výnosu firmy
Jedná se o poptávku odvozenou od produkční funkce, tj. ze závislostí produkce na množství výrobních faktorů ( x poptávky finální )
Výrobci si od vlastníků výrobních faktorů najímají výrobní faktory – vždy
Pokud je výrobce přímo vlastníkem rovněž si výrobní faktory najímá → odměnou je zisk ← výnos výrobních faktorů je ekonomický významný bez ohledu na to, kdo faktor vlastní ( implicitní nájemní ceny )
trhy výrobních faktorů = nájemní trhy
koupě ↔ prodej x nájem ↔ pronájem
nájemní ceny výrobních faktorů = náklady výrobců
Základní otázka poptávka po výrobním faktory =
kolik určitého výrobního faktoru si má firma najmout ?
Množství požadovaného faktoru je funkcí přínosu daného faktoru k výnosu firmy
Jedná se o poptávku odvozenou od produkční funkce, tj. ze závislostí produkce na množství výrobních faktorů ( x poptávky finální )
Trh práce, trh kapitálu
trh práce, trh kapitálu
obecné výrobní faktory
a) půda ( přírodní zdroje )
b) kapitál ( fyzický )
c) práce
specifické výrobní faktory = konkrétní
1) orná půda, pastvina, stavební parcely
2) nemovitosti, stroje, materiál. zásoby specializace na výrobu konkrétních
3) různé profese statků
Výrob produktů a poskytování služeb je možná pouze za předpokladu vstupu výrobce na trhy výrobních faktorů
Výrobce nepořizuje výrobní faktory pro využívání samotných služeb výrobních faktorů, ale pro jejich přispívání k výrobě finálního produktu nebo služby
obecné výrobní faktory
a) půda ( přírodní zdroje )
b) kapitál ( fyzický )
c) práce
specifické výrobní faktory = konkrétní
1) orná půda, pastvina, stavební parcely
2) nemovitosti, stroje, materiál. zásoby specializace na výrobu konkrétních
3) různé profese statků
Výrob produktů a poskytování služeb je možná pouze za předpokladu vstupu výrobce na trhy výrobních faktorů
Výrobce nepořizuje výrobní faktory pro využívání samotných služeb výrobních faktorů, ale pro jejich přispívání k výrobě finálního produktu nebo služby
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)