Příklad nabídky v.f. Nabídka práce
• zjednodušení – jediným zdrojem příjmů pracovní činnost
• práce na trhu práce/domácí práce X volný čas
• cíl spotřebitele maximalizace užitku
• maximalizace užitku – mezní užitek dodatečné jednotky času je v alternativních využitích shodný
Substituční efekt
• zvyšování mzdové sazby vede ke zvyšování individuální nabídky práce
Důchodový efekt
● další zvyšování mzdové sazby vede ke snižování individuální nabídky práce ve prospěch volného času
Individuální křivka nabídky práce
Rovnováha na DK práce
Zobrazují se příspěvky se štítkemtrh výrobních faktorů. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemtrh výrobních faktorů. Zobrazit všechny příspěvky
Mezní náklady na faktor MFC
• dodatečné náklady vzniklé najmutím dodatečné jednotky výrobního faktoru
• MFC = ΔTC/ΔF
• v DK MFC = PF
Rovnováha dokonale konkurenční firmy
• MRP = MFC
• MRP = MFC = PF
Odvození poptávky po výrobním faktoru
• předpokládejme změnu ceny faktoru
Změna poptávky firmy
• změna poptávky po zboží
• množství jiných vstupů
• změna v technologii
Poptávky firmy po vstupu v NK
• poptávku po faktoru ovlivňuje mezní příjem
• MRP = MPP*MR
• MFC = ΔTC/ΔF
• v DK MFC = PF
Rovnováha dokonale konkurenční firmy
• MRP = MFC
• MRP = MFC = PF
Odvození poptávky po výrobním faktoru
• předpokládejme změnu ceny faktoru
Změna poptávky firmy
• změna poptávky po zboží
• množství jiných vstupů
• změna v technologii
Poptávky firmy po vstupu v NK
• poptávku po faktoru ovlivňuje mezní příjem
• MRP = MPP*MR
Trh výrobních faktorů
• poptávka po výrobních faktorech je poptávkou odvozenou od poptávky po zboží
• vlastníkem výrobních faktorů jsou spotřebitelé maximalizující užitek
• cena výrobního faktoru je cena spojená se službou tohoto faktoru
• rovnováhu ovlivňuje časový horizont a podmínky konkurence
Cena výrobního faktoru
• práce - mzda
• půda – pozemková renta
• kapitál – úroková míra
Transferový výdělek a ekonomická renta
• Transferový výdělek – výše výdělku nejlepšího alternativního využití vstupu = alternativní náklady vstupu
• Ekonomická renta – část celkového výdělku vstupu převyšujícího transferový výdělek
• vlastníkem výrobních faktorů jsou spotřebitelé maximalizující užitek
• cena výrobního faktoru je cena spojená se službou tohoto faktoru
• rovnováhu ovlivňuje časový horizont a podmínky konkurence
Cena výrobního faktoru
• práce - mzda
• půda – pozemková renta
• kapitál – úroková míra
Transferový výdělek a ekonomická renta
• Transferový výdělek – výše výdělku nejlepšího alternativního využití vstupu = alternativní náklady vstupu
• Ekonomická renta – část celkového výdělku vstupu převyšujícího transferový výdělek
Transferový výdělek a ekonomická renta
Transferový výdělek a ekonomická renta
Transferový výdělek a ekonomická renta
Tzv. čistá ekonomická renta
Pozemková renta
Příklad čisté ekonomické renty
Poptávka firmy po výrobním faktoru
• cíl firmy – maximalizovat zisk
• poptávka po v.f. je závislá na:
- výnosu výrobního faktoru
- nákladu na daný faktor
Příjem z mezního produktu MRP
• dodatečný příjem , jež firma získala prodejem produktu vytvořeného zapojením dodatečné jednotky vstupu do výroby (c.p.)
• MRP = MPP*P
Transferový výdělek a ekonomická renta
Tzv. čistá ekonomická renta
Pozemková renta
Příklad čisté ekonomické renty
Poptávka firmy po výrobním faktoru
• cíl firmy – maximalizovat zisk
• poptávka po v.f. je závislá na:
- výnosu výrobního faktoru
- nákladu na daný faktor
Příjem z mezního produktu MRP
• dodatečný příjem , jež firma získala prodejem produktu vytvořeného zapojením dodatečné jednotky vstupu do výroby (c.p.)
• MRP = MPP*P
Firma maximalizující obrat - zjednodušení
Behavioristické teorie firmy
• firma jako „koalice“ různých skupin
• konflikty mezi skupinami
• uspokojivá výše zisku
Model zaměstnanecké firmy
● podnikatelskou „funkci“ mají všichni zaměstnanci
● mzda daná trhem
● podíl na zisku
NEOKLASICKÁ EKONOMIE – TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ
Trh výrobních faktorů
• tvorba ceny
• poptávka a nabídka
Konstituce ceny
• firma jako „koalice“ různých skupin
• konflikty mezi skupinami
• uspokojivá výše zisku
Model zaměstnanecké firmy
● podnikatelskou „funkci“ mají všichni zaměstnanci
● mzda daná trhem
● podíl na zisku
NEOKLASICKÁ EKONOMIE – TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ
Trh výrobních faktorů
• tvorba ceny
• poptávka a nabídka
Konstituce ceny
Křivka vyjadřující vývoj ...
- Křivka vyjadřující vývoj mezních nákladů na výrobní faktor v závislosti na množství faktoru je proto vodorovná přímka (viz. následující obrázek).
- Křivka mezních nákladů na výrobní faktor je za těchto podmínek současně křivkou nabídky výrobního faktoru dané firmě: různé množství vstupu je nabízeno při určité (trhem určené) ceně výrobního faktoru. Nabídka vstupu firmě je dokonale elastická.
Rovnováha firmy na trhu výrobních faktorů v podmínkách dokonalé konkurence
- Firma maximalizující zisk bude najímat dodatečné množství vstupu dokud jí bude přinášet vyšší dodatečné příjmy než náklady, tzn. dokud bude příjem z mezního produktu (MRP) převyšovat mezní náklady na faktor(MFC). Firma přestane zvyšovat množství vstupu tehdy, když se dodatečné příjmy vyrovná s dodatečnými náklady, tj. MRP = MFC.
- Je-li MRP > MFC, firma najímá další jednotky výrobního faktoru, a rozšiřuje výrobu až na úroveň, při níž poklesne příjem z mezního produktu na výši mezních nákladů na výrobní faktor.
- Je-li MRP < MFC, firma snižuje nájem daného výrobního faktor, a omezuje výrobu, příjem z mezního produktu příslušného faktoru roste až na úroveň mezních nákladů na daný faktor.
- Křivka mezních nákladů na výrobní faktor je za těchto podmínek současně křivkou nabídky výrobního faktoru dané firmě: různé množství vstupu je nabízeno při určité (trhem určené) ceně výrobního faktoru. Nabídka vstupu firmě je dokonale elastická.
Rovnováha firmy na trhu výrobních faktorů v podmínkách dokonalé konkurence
- Firma maximalizující zisk bude najímat dodatečné množství vstupu dokud jí bude přinášet vyšší dodatečné příjmy než náklady, tzn. dokud bude příjem z mezního produktu (MRP) převyšovat mezní náklady na faktor(MFC). Firma přestane zvyšovat množství vstupu tehdy, když se dodatečné příjmy vyrovná s dodatečnými náklady, tj. MRP = MFC.
- Je-li MRP > MFC, firma najímá další jednotky výrobního faktoru, a rozšiřuje výrobu až na úroveň, při níž poklesne příjem z mezního produktu na výši mezních nákladů na výrobní faktor.
- Je-li MRP < MFC, firma snižuje nájem daného výrobního faktor, a omezuje výrobu, příjem z mezního produktu příslušného faktoru roste až na úroveň mezních nákladů na daný faktor.
Mezní náklady na výrobní faktor
- Mezní náklady na výrobní faktor (MFC - Marginal Factor Costs) jsou dodatečné náklady, které firmě vznikají při najmutí dodatečné jednotky výrobního faktoru ( jde o změnu v celkových nákladech firmy v důsledku zaměstnání dodatečné jednotky výrobního faktoru).
DTC
MFC = ------
DF
- Například mezní náklady na výrobní faktor práce (MFCL) jsou dodatečné náklady firmy, vzniklé v důsledku zapojení dodatečné jednotky faktoru práce (index L znamená označení výrobní faktoru práce - Labour). Zjednodušeně řečeno, jsou to náklady vzniklé z přijmutí jednoho zaměstnance.
- Za předpokladu dokonalé konkurence na trhu výrobních faktorů firma najímá vstupy za ceny určené trhem — přijímá tržní cenu. Firma totiž najímá tak malý podíl daného vstupu, že její činnost nemůže ovlivnit jeho cenu. Přírůstek nákladů na faktor je proto určen výší jeho ceny:
MFC = PF
Pozn. PF znamená cena výrobního faktoru (určená trhem)
DTC
MFC = ------
DF
- Například mezní náklady na výrobní faktor práce (MFCL) jsou dodatečné náklady firmy, vzniklé v důsledku zapojení dodatečné jednotky faktoru práce (index L znamená označení výrobní faktoru práce - Labour). Zjednodušeně řečeno, jsou to náklady vzniklé z přijmutí jednoho zaměstnance.
- Za předpokladu dokonalé konkurence na trhu výrobních faktorů firma najímá vstupy za ceny určené trhem — přijímá tržní cenu. Firma totiž najímá tak malý podíl daného vstupu, že její činnost nemůže ovlivnit jeho cenu. Přírůstek nákladů na faktor je proto určen výší jeho ceny:
MFC = PF
Pozn. PF znamená cena výrobního faktoru (určená trhem)
Výnosy výrobních faktorů a zákon klesajících výnosů
- Ekonomové při zkoumání výnosnosti výrobních faktorů objevili skutečnost, označovanou jako zákon klesajících výnosů.
- Tento zákon popisuje situaci, kdy při postupném zvětšování spotřeby jednoho výrobního faktoru v kombinaci s pevně danými množstvími jiných výrobních faktorů začne výnosnost od jistého bodu klesat.
Poptávka firmy po výrobním faktoru
- Firma se na trhu výrobních faktorů rozhoduje, jaké vstupy a v jakém množství poptávat.
- Stejně jako při rozhodování na trhu výrobků a služeb, také rozhodování firmy na trhu výrobních faktorů je určováno cílem firmy maximalizovat zisk, tzn. vyrábět s co nejvyššími výnosy a současně s co nejnižšími náklady. Poptávka firmy po výrobním faktoru závisí tedy na tom:
* jaký je výnos z výrobního faktoru, tzn. jaká je produktivita výrobního faktoru a za jakou cenu firma prodá produkt, který je tímto faktorem vytvořen
* a jak vysoký je náklad na daný faktor
Příjem z mezního produktu
- Každá dodatečná jednotka vstupu přináší firmě dodatečný příjem, jehož výši určuje jednak přírůstek produktu, který tato jednotka vstupu vytvoří a jednak přírůstek příjmu, který firma získá z prodeje tohoto produktu.
- Tento zákon popisuje situaci, kdy při postupném zvětšování spotřeby jednoho výrobního faktoru v kombinaci s pevně danými množstvími jiných výrobních faktorů začne výnosnost od jistého bodu klesat.
Poptávka firmy po výrobním faktoru
- Firma se na trhu výrobních faktorů rozhoduje, jaké vstupy a v jakém množství poptávat.
- Stejně jako při rozhodování na trhu výrobků a služeb, také rozhodování firmy na trhu výrobních faktorů je určováno cílem firmy maximalizovat zisk, tzn. vyrábět s co nejvyššími výnosy a současně s co nejnižšími náklady. Poptávka firmy po výrobním faktoru závisí tedy na tom:
* jaký je výnos z výrobního faktoru, tzn. jaká je produktivita výrobního faktoru a za jakou cenu firma prodá produkt, který je tímto faktorem vytvořen
* a jak vysoký je náklad na daný faktor
Příjem z mezního produktu
- Každá dodatečná jednotka vstupu přináší firmě dodatečný příjem, jehož výši určuje jednak přírůstek produktu, který tato jednotka vstupu vytvoří a jednak přírůstek příjmu, který firma získá z prodeje tohoto produktu.
S každým přírůstkem variabilního faktoru
- S každým přírůstkem variabilního faktoru (při ostatních faktorech fixních) se přírůstky produkce nejprve zvyšují a pak klesají - projevují se klesající výnosy z variabilního faktoru. Je to způsobeno tím, že roste-li variabilní faktor, zatímco ostatní faktory zůstávají fixní, klesá vybavenost variabilního faktoru fixními faktory a s poklesem této vybavenosti klesá i jeho schopnost zvyšovat produkci.
- Motivační příklad: Pana Petra zajímá průběh produkční funkce znázorňující závislost produkce prken na měnícím se počtu dělníků (průměrné měsíční hodnoty), při ostatních výrobních faktorech (cirkulárkách) neměnných. Na průběhu funkce (viz. následující tabulka a grafy) můžeme vidět, že přírůstky produkce se zpočátku zvyšují a potom klesají. To je projev zákona klesajících výnosů z variabilního faktoru (práce).
Počet pil Počet dělníků Sady prken Přírůstek sad
5 7 60
9
5 8 69
15
5 9 84
18
5 10 102
18
5 11 120
16
5 12 136
13
5 13 149
10
5 14 159
6
5 15 165
2
5 16 167
- Motivační příklad: Pana Petra zajímá průběh produkční funkce znázorňující závislost produkce prken na měnícím se počtu dělníků (průměrné měsíční hodnoty), při ostatních výrobních faktorech (cirkulárkách) neměnných. Na průběhu funkce (viz. následující tabulka a grafy) můžeme vidět, že přírůstky produkce se zpočátku zvyšují a potom klesají. To je projev zákona klesajících výnosů z variabilního faktoru (práce).
Počet pil Počet dělníků Sady prken Přírůstek sad
5 7 60
9
5 8 69
15
5 9 84
18
5 10 102
18
5 11 120
16
5 12 136
13
5 13 149
10
5 14 159
6
5 15 165
2
5 16 167
Trhy výrobních faktorů
Trhy výrobních faktorů
- K výrobě statků jsou nezbytné výrobní faktory. Existují tři základní výrobní faktory:
* půda
* práce
* kapitál
- Obecné výrobní faktory však reálně existují jen v konkrétních formách – v podobě specifických výrobních faktorů.
Specifické výrobní faktory
- Specifické výrobní faktory jsou tedy konkrétní pozemky, kapitálové statky a pracovní profese, které jsou specializované pro výrobu konkrétních statků.
- Výrobci si od vlastníků výrobních faktorů najímají výrobní faktory. Nájemní ceny výrobních faktorů jsou náklady výrobců.
- Výrobce si vždy najímá výrobní faktory. Dokonce i tehdy, když je jejich vlastníkem (v takovém případě si je najímá implicitně a „platí“ implicitní nájemní ceny).
- K výrobě statků jsou nezbytné výrobní faktory. Existují tři základní výrobní faktory:
* půda
* práce
* kapitál
- Obecné výrobní faktory však reálně existují jen v konkrétních formách – v podobě specifických výrobních faktorů.
Specifické výrobní faktory
- Specifické výrobní faktory jsou tedy konkrétní pozemky, kapitálové statky a pracovní profese, které jsou specializované pro výrobu konkrétních statků.
- Výrobci si od vlastníků výrobních faktorů najímají výrobní faktory. Nájemní ceny výrobních faktorů jsou náklady výrobců.
- Výrobce si vždy najímá výrobní faktory. Dokonce i tehdy, když je jejich vlastníkem (v takovém případě si je najímá implicitně a „platí“ implicitní nájemní ceny).
Odlišnosti trhů výrobních faktorů ve srovnání s trhy zboží a služeb
- Jiná motivace poptávky (nikoliv uspokojování osobní potřeby, nýbrž tvorba zisku
- Odvozená poptávka
- Vyšší tendence k využívání substituce
- Obchoduje se odlišným způsobem a v daleko větších objemech
- Trhy výrobních faktorů jsou více ovlivňovány politickými vlivy (války, embarga)
Produkční funkce
- Poptávka po výrobních faktorech je odvozena od produkční funkce.
- Produkční funkce ukazuje závislost produkce na množství výrobních faktorů.
- V krátkém období lze provést rozdělení výrobních faktorů na fixní a variabilní.
- V rámci fixních výrobních faktorů se produkce může zvětšovat jen růstem variabilních výrobních faktorů.
- Odvozená poptávka
- Vyšší tendence k využívání substituce
- Obchoduje se odlišným způsobem a v daleko větších objemech
- Trhy výrobních faktorů jsou více ovlivňovány politickými vlivy (války, embarga)
Produkční funkce
- Poptávka po výrobních faktorech je odvozena od produkční funkce.
- Produkční funkce ukazuje závislost produkce na množství výrobních faktorů.
- V krátkém období lze provést rozdělení výrobních faktorů na fixní a variabilní.
- V rámci fixních výrobních faktorů se produkce může zvětšovat jen růstem variabilních výrobních faktorů.
Trh práce, trh kapitálu
platí
Výrobci si od vlastníků výrobních faktorů najímají výrobní faktory – vždy
Pokud je výrobce přímo vlastníkem rovněž si výrobní faktory najímá → odměnou je zisk ← výnos výrobních faktorů je ekonomický významný bez ohledu na to, kdo faktor vlastní ( implicitní nájemní ceny )
trhy výrobních faktorů = nájemní trhy
koupě ↔ prodej x nájem ↔ pronájem
nájemní ceny výrobních faktorů = náklady výrobců
Základní otázka poptávka po výrobním faktory =
kolik určitého výrobního faktoru si má firma najmout ?
Množství požadovaného faktoru je funkcí přínosu daného faktoru k výnosu firmy
Jedná se o poptávku odvozenou od produkční funkce, tj. ze závislostí produkce na množství výrobních faktorů ( x poptávky finální )
Výrobci si od vlastníků výrobních faktorů najímají výrobní faktory – vždy
Pokud je výrobce přímo vlastníkem rovněž si výrobní faktory najímá → odměnou je zisk ← výnos výrobních faktorů je ekonomický významný bez ohledu na to, kdo faktor vlastní ( implicitní nájemní ceny )
trhy výrobních faktorů = nájemní trhy
koupě ↔ prodej x nájem ↔ pronájem
nájemní ceny výrobních faktorů = náklady výrobců
Základní otázka poptávka po výrobním faktory =
kolik určitého výrobního faktoru si má firma najmout ?
Množství požadovaného faktoru je funkcí přínosu daného faktoru k výnosu firmy
Jedná se o poptávku odvozenou od produkční funkce, tj. ze závislostí produkce na množství výrobních faktorů ( x poptávky finální )
Podstata a specifika trhů výrobních faktorů
6.1. Podstata a specifika trhů výrobních faktorů
Dva základní výrobní faktory - práce a kapitál. Stejně jako na trhu zboží, také na trzích výrobních faktorů jsou určujícími elementy poptávka a nabídka výrobního faktoru.
Na trhu výr. faktorů firmy poptávají takovou kombinaci vstupů, která jim umožňuje maximalizovat zisk.
6.1.1. Specifika trhu výrobních faktorů
• Poptávka po výrobních faktorech není přímá, ale odvozená od poptávky po produkci firmy
• Nabídka výrobních faktorů je specifická tím, že vlastníkem VF jsou domácnosti, které se snaží maximalizovat užitek
• Cena VF je cenou spojenou se službou a nikoliv koupí. U práce je to mzdová sazba, u pozemků je to pachtovné resp. sazba pozemkové renty a u kapitálu je to úrok resp. úroková míra.
Dva základní výrobní faktory - práce a kapitál. Stejně jako na trhu zboží, také na trzích výrobních faktorů jsou určujícími elementy poptávka a nabídka výrobního faktoru.
Na trhu výr. faktorů firmy poptávají takovou kombinaci vstupů, která jim umožňuje maximalizovat zisk.
6.1.1. Specifika trhu výrobních faktorů
• Poptávka po výrobních faktorech není přímá, ale odvozená od poptávky po produkci firmy
• Nabídka výrobních faktorů je specifická tím, že vlastníkem VF jsou domácnosti, které se snaží maximalizovat užitek
• Cena VF je cenou spojenou se službou a nikoliv koupí. U práce je to mzdová sazba, u pozemků je to pachtovné resp. sazba pozemkové renty a u kapitálu je to úrok resp. úroková míra.
1.5. Teorie rozdělování na bázi teorie mezního fyzického produktu
1.5. Teorie rozdělování na bázi teorie mezního fyzického produktu
Rozlišujeme:
• důchod tj.celkové množství peněz, které domácnost obdrží během určitého období( toková veličina za určité období např. roční mzda )
• bohatství je čistá hodnota aktiv vlastněná domácností k určitému okamžiku tj.suma majetku ( stavová veličina ).
Rozdělení důchodu společnosti na mzdu, rentu a úrok by v případě rovnováhy na všech trzích mělo odpovídat poměrům mezních produktivit práce jednotlivých výrobních faktorů.
Prvotní rozdělení důchodů obvykle neodpovídá poměrům mezních produktivit výr. faktorů. Rozdělení podle poměru mezních produktivit je však stavem, kolem kterého skutečné výsledky oscilují v dlouhém období. K oscilacím kolem rovnovážného stavu nemusí docházet, jsou-li situace na monopolních trzích trvalé. Trvale nerovnovážné ceny způsobují trvale nerovnovážné prvotní rozdělování. Dochází k přerozdělování zejména prostřednictvím státního rozpočtu. Výsledkem je konečné rozdělení důchodů.
Prvotní rozdělení – rozdělení mezd, úroků, zisků a rent mezi domácnosti za poskytnutí VF.
Přerozdělování – zejména prostř. Státního rozpočtu ve formě daní, transferů, atd.
Konečné rozdělení – výsledek po přerozdělení. Konečné důchody vykazují menší míru nerovnosti než důchody prvotní.
Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity - snižuje disponibilní důchod společnosti. Důvody: administrativní náklady (neproduktivní náklady), vliv na pracovní úsilí, tvorbu úspor a investic
Rozlišujeme:
• důchod tj.celkové množství peněz, které domácnost obdrží během určitého období( toková veličina za určité období např. roční mzda )
• bohatství je čistá hodnota aktiv vlastněná domácností k určitému okamžiku tj.suma majetku ( stavová veličina ).
Rozdělení důchodu společnosti na mzdu, rentu a úrok by v případě rovnováhy na všech trzích mělo odpovídat poměrům mezních produktivit práce jednotlivých výrobních faktorů.
Prvotní rozdělení důchodů obvykle neodpovídá poměrům mezních produktivit výr. faktorů. Rozdělení podle poměru mezních produktivit je však stavem, kolem kterého skutečné výsledky oscilují v dlouhém období. K oscilacím kolem rovnovážného stavu nemusí docházet, jsou-li situace na monopolních trzích trvalé. Trvale nerovnovážné ceny způsobují trvale nerovnovážné prvotní rozdělování. Dochází k přerozdělování zejména prostřednictvím státního rozpočtu. Výsledkem je konečné rozdělení důchodů.
Prvotní rozdělení – rozdělení mezd, úroků, zisků a rent mezi domácnosti za poskytnutí VF.
Přerozdělování – zejména prostř. Státního rozpočtu ve formě daní, transferů, atd.
Konečné rozdělení – výsledek po přerozdělení. Konečné důchody vykazují menší míru nerovnosti než důchody prvotní.
Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity - snižuje disponibilní důchod společnosti. Důvody: administrativní náklady (neproduktivní náklady), vliv na pracovní úsilí, tvorbu úspor a investic
1.6. Skladba důchodů domácností
1.6. Skladba důchodů domácností
Celkové důchody domácností (Y) lze rozdělit na:
pracovní důchody: YL=w.L (L ... počet hodin práce odpracovaných domácností, w ... prům. hodinová mzdová sazba)
důchody plynoucí z vlastnictví půdy a kapitálu: YA=I.A, YK=v.K (A ... množství půdy domácnosti, I ... prům. míra výnosu půdy, K ... objem kapitálu, v ... prům. míra výnosu kapitálu
důchod ve formě transferové platby: YT
1.7. Zdroje nerovností v důchodech a měření těchto nerovností
1.7.1. Nerovnost v pracovních důchodech
Pracovní důchody domácností závisí na množství práce, které domácnost prodá na trhu práce a mzdové sazbě. Cena práce je dána objektivně, ale množství nabízené práce obvykle záleží na domácnosti. Nerovnost ve výši výdělku ovlivňují tyto faktory:
• rozdíly ve fyzických a duševních schopnostech intenzita práce
• rozdíly v povolání (doba odborné přípravy, specifické schopnosti a dovednosti, nebezpečnost a nepříjemnost určité práce)
• rozdíly ve vzdělání
• pracovní diskriminace (podle pohlaví, věku, rasy)
1.7.2. Nerovnost ve vlastnických důchodech
Je založena na rozdílném množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácnosti. Tento majetek získávají domácnosti způsoby:
• dědictvím a dary
• úsporami
• podnikáním s ochotou podstupovat riziko
1.7.3. Měření nerovností v důchodech domácností
Pro měření stupně nerovnosti v důchodech se používá tzv. Lorenzův graf a důchodový Giniho koeficient.
Lorenzův graf vyjadřuje vztah mezi absolutní rovností, absolutní nerovností a skutečnou nerovností. Způsob rozdělení vyjadřuje Lorenzova křivka (LC).
ideální LC - s osou x svíra úhel 45o
skutečná LC - lezí mezi oběma extrémními případy
Giniho koeficient - poměřuje skutečnou Lorenzovu křivku s ideální křivkou: . Může mít hodnotu od 0 do 1. G=1 v případě absolutně nerovnoměrného rozdělování a G=0 v případě rovnostářského rozdělování důchodů.
Celkové důchody domácností (Y) lze rozdělit na:
pracovní důchody: YL=w.L (L ... počet hodin práce odpracovaných domácností, w ... prům. hodinová mzdová sazba)
důchody plynoucí z vlastnictví půdy a kapitálu: YA=I.A, YK=v.K (A ... množství půdy domácnosti, I ... prům. míra výnosu půdy, K ... objem kapitálu, v ... prům. míra výnosu kapitálu
důchod ve formě transferové platby: YT
1.7. Zdroje nerovností v důchodech a měření těchto nerovností
1.7.1. Nerovnost v pracovních důchodech
Pracovní důchody domácností závisí na množství práce, které domácnost prodá na trhu práce a mzdové sazbě. Cena práce je dána objektivně, ale množství nabízené práce obvykle záleží na domácnosti. Nerovnost ve výši výdělku ovlivňují tyto faktory:
• rozdíly ve fyzických a duševních schopnostech intenzita práce
• rozdíly v povolání (doba odborné přípravy, specifické schopnosti a dovednosti, nebezpečnost a nepříjemnost určité práce)
• rozdíly ve vzdělání
• pracovní diskriminace (podle pohlaví, věku, rasy)
1.7.2. Nerovnost ve vlastnických důchodech
Je založena na rozdílném množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácnosti. Tento majetek získávají domácnosti způsoby:
• dědictvím a dary
• úsporami
• podnikáním s ochotou podstupovat riziko
1.7.3. Měření nerovností v důchodech domácností
Pro měření stupně nerovnosti v důchodech se používá tzv. Lorenzův graf a důchodový Giniho koeficient.
Lorenzův graf vyjadřuje vztah mezi absolutní rovností, absolutní nerovností a skutečnou nerovností. Způsob rozdělení vyjadřuje Lorenzova křivka (LC).
ideální LC - s osou x svíra úhel 45o
skutečná LC - lezí mezi oběma extrémními případy
Giniho koeficient - poměřuje skutečnou Lorenzovu křivku s ideální křivkou: . Může mít hodnotu od 0 do 1. G=1 v případě absolutně nerovnoměrného rozdělování a G=0 v případě rovnostářského rozdělování důchodů.
1.2. Poptávka po výrobních faktorech
1.2. Poptávka po výrobních faktorech
není poptávkou přímou, ale odvozenou: je odvozená od poptávky po zboží, na jehož výrobu se daný faktor používá. Firmy poptávají výr. faktory jen proto, že s nimi chtějí vyrobit zboží. Výchozím momentem pro rozhodování firmy o velikosti produkce a množství a kombinaci výr. faktorů je poptávka po produkci firmy.
Poptávka po výr. faktoru závisí na tom:
• jaký je výnos z výrobního faktoru ( tzn. jaká je produktivita výr. faktoru a za jakou cenu firma prodá produkt vytvořený tímto faktorem)
• jak vysoký je náklad na daný faktor.
Příjem z mezního produktu ( MRP ) je dodatečný příjem, který firma získává prodejem produktu, vytvořeného zapojením dodatečné jednotky vstupu do výroby a ostatní vstupy zůstávají konstantní.
MRP=MPP.P
Mezní náklady na faktor ( MFC ) jsou dodatečné náklady, které firmě vznikají při najmutí dodatečné jednotky výr. faktoru:
Protože firma najímá tak malý podíl daného vstupu, že její činnost nemůže ovlivnit jeho cenu, se MFC=PF.
Rovnováha dokonale konkurenční firmy: MRP=MFC. Je-li MRP>MFC firma najímá další výr. faktor a rozšiřuje výrobu. Je-li MRPZměna poptávky firmy po výrobním faktoru: znamená, že při každé výši jeho ceny bude najímáno větší nebo menší množství tohoto faktoru. Projeví se posunem křivky poptávky.
Faktory způsobující změnu poptávky po VF:
• změna poptávky po zboží
• množství a kvalita ostatních vstupů resp. výrobních faktorů
• změny v technologii
Poptávka firmy po vstupu v nedokonalé konkurenci: jestli má firma na trhu monopolní sílu, musí při zvyšování množství prodaného zboží snižovat jeho cenu. Proto je přírůstek příjmů menší než cena zboží MRP=MPP.MR
Čili MPR v podmínkách dokonalé konkurence je MPP*P a v podmínkách nedokonalé konkurence je MPP*MR ( protože při nedokonalé konkurenci nemůže firma prodávat kolik chce bez vlivu na cenu ).
není poptávkou přímou, ale odvozenou: je odvozená od poptávky po zboží, na jehož výrobu se daný faktor používá. Firmy poptávají výr. faktory jen proto, že s nimi chtějí vyrobit zboží. Výchozím momentem pro rozhodování firmy o velikosti produkce a množství a kombinaci výr. faktorů je poptávka po produkci firmy.
Poptávka po výr. faktoru závisí na tom:
• jaký je výnos z výrobního faktoru ( tzn. jaká je produktivita výr. faktoru a za jakou cenu firma prodá produkt vytvořený tímto faktorem)
• jak vysoký je náklad na daný faktor.
Příjem z mezního produktu ( MRP ) je dodatečný příjem, který firma získává prodejem produktu, vytvořeného zapojením dodatečné jednotky vstupu do výroby a ostatní vstupy zůstávají konstantní.
MRP=MPP.P
Mezní náklady na faktor ( MFC ) jsou dodatečné náklady, které firmě vznikají při najmutí dodatečné jednotky výr. faktoru:
Protože firma najímá tak malý podíl daného vstupu, že její činnost nemůže ovlivnit jeho cenu, se MFC=PF.
Rovnováha dokonale konkurenční firmy: MRP=MFC. Je-li MRP>MFC firma najímá další výr. faktor a rozšiřuje výrobu. Je-li MRP
Faktory způsobující změnu poptávky po VF:
• změna poptávky po zboží
• množství a kvalita ostatních vstupů resp. výrobních faktorů
• změny v technologii
Poptávka firmy po vstupu v nedokonalé konkurenci: jestli má firma na trhu monopolní sílu, musí při zvyšování množství prodaného zboží snižovat jeho cenu. Proto je přírůstek příjmů menší než cena zboží MRP=MPP.MR
Čili MPR v podmínkách dokonalé konkurence je MPP*P a v podmínkách nedokonalé konkurence je MPP*MR ( protože při nedokonalé konkurenci nemůže firma prodávat kolik chce bez vlivu na cenu ).
1.3. Nabídka výrobních faktorů
1.3. Nabídka výrobních faktorů
Vlastníky výr. faktorů jsou spotřebitelé (domácnosti), tzn. řídí se snahou maximalizovat užitek. Užitek podmiňují jak příjmové tak i nepeněžní aspekty zaměstnání. Na straně nabídky výr. faktorů je třeba rozlišovat mezi nabídkou faktoru celé ekonomice a nabídkou faktoru jednotlivé firmě.
1.4. Formy cen výrobních faktorů
Cena výrobního faktoru je spojená s jeho službou, tzn. s jeho pronájmem:
• mzdová sazba - jde-li o práci
• pozemková renta - jde-li o půdu
• úroková míra - jde-li o kapitál
Na trzích výr. faktorů vývoj rovnováhy ovlivňuje časový horizont (délka období) a podmínky konkurence (DK, NDK). V důsledku propojenosti trhu výr. faktorů s trhem produktů jde o podmínky, jak na trhu vstupu, tak i výstupu.
Výdělek výrobního faktoru se skládá ze dvou částí:
• Transferový výdělek – je to taková výše výdělku, kterou by daný vstup mohl získat při svém nejlepším alternativním využití
• ekonomická renta - ta část celkového výdělku, která převyšuje transferový výdělek. Část, která není nutná k udržení výr faktoru v daném použití.
Pokud je nabídka absolutně elastická, neexistuje žádná ekonomická renta a celkový výdělek je tvořen jen transferovými výdělky. Je-li nabídka absolutně neelastická neexistuje naopak žádný transferový výdělek a celkový výdělek je tvořen pouze ekonomickou rentou, tzv. čistou ekonomickou rentou (např. pozemková renta, protože množství půdy je absolutně omezeno, není elastické ).
Vlastníky výr. faktorů jsou spotřebitelé (domácnosti), tzn. řídí se snahou maximalizovat užitek. Užitek podmiňují jak příjmové tak i nepeněžní aspekty zaměstnání. Na straně nabídky výr. faktorů je třeba rozlišovat mezi nabídkou faktoru celé ekonomice a nabídkou faktoru jednotlivé firmě.
1.4. Formy cen výrobních faktorů
Cena výrobního faktoru je spojená s jeho službou, tzn. s jeho pronájmem:
• mzdová sazba - jde-li o práci
• pozemková renta - jde-li o půdu
• úroková míra - jde-li o kapitál
Na trzích výr. faktorů vývoj rovnováhy ovlivňuje časový horizont (délka období) a podmínky konkurence (DK, NDK). V důsledku propojenosti trhu výr. faktorů s trhem produktů jde o podmínky, jak na trhu vstupu, tak i výstupu.
Výdělek výrobního faktoru se skládá ze dvou částí:
• Transferový výdělek – je to taková výše výdělku, kterou by daný vstup mohl získat při svém nejlepším alternativním využití
• ekonomická renta - ta část celkového výdělku, která převyšuje transferový výdělek. Část, která není nutná k udržení výr faktoru v daném použití.
Pokud je nabídka absolutně elastická, neexistuje žádná ekonomická renta a celkový výdělek je tvořen jen transferovými výdělky. Je-li nabídka absolutně neelastická neexistuje naopak žádný transferový výdělek a celkový výdělek je tvořen pouze ekonomickou rentou, tzv. čistou ekonomickou rentou (např. pozemková renta, protože množství půdy je absolutně omezeno, není elastické ).
1.1. Podstata a specifika trhů výrobních faktorů
1.1. Podstata a specifika trhů výrobních faktorů
Dva základní výrobní faktory - práce a kapitál. Stejně jako na trhu zboží, také na trzích výrobních faktorů jsou určujícími elementy poptávka a nabídka výrobního faktoru.
Na trhu výr. faktorů firmy poptávají takovou kombinaci vstupů, která jim umožňuje maximalizovat zisk.
1.1.1. Specifika trhu výrobních faktorů
• Poptávka po výrobních faktorech není přímá, ale odvozená od poptávky po produkci firmy
• Nabídka výrobních faktorů je specifická tím, že vlastníkem VF jsou domácnosti, které se snaží maximalizovat užitek
• Cena VF je cenou spojenou se službou a nikoliv koupí. U práce je to mzdová sazba, u pozemků je to pachtovné resp. sazba pozemkové renty a u kapitálu je to úrok resp. úroková míra.
Dva základní výrobní faktory - práce a kapitál. Stejně jako na trhu zboží, také na trzích výrobních faktorů jsou určujícími elementy poptávka a nabídka výrobního faktoru.
Na trhu výr. faktorů firmy poptávají takovou kombinaci vstupů, která jim umožňuje maximalizovat zisk.
1.1.1. Specifika trhu výrobních faktorů
• Poptávka po výrobních faktorech není přímá, ale odvozená od poptávky po produkci firmy
• Nabídka výrobních faktorů je specifická tím, že vlastníkem VF jsou domácnosti, které se snaží maximalizovat užitek
• Cena VF je cenou spojenou se službou a nikoliv koupí. U práce je to mzdová sazba, u pozemků je to pachtovné resp. sazba pozemkové renty a u kapitálu je to úrok resp. úroková míra.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)