1. Národohospodářský produkt, jeho deriváty a jeho měření. Vztah mezi produkční funkcí a hranicí produkčních možností.
Hrubý domácí produkt (gross domestic product)
-zobrazuje jak příjmy, tak výdaje (příjmy se vždy rovnají výdajům)
HDP = tržní hodnota všech finálních statků vyrobených v ekonomice za dané časové období
-nezapočítávají se mezistatky, výjimka je pouze u mezistatků do zásoby = investice firem do zásob (při pozdějším užití zásob je tato investice záporná, vyruší se)
-měří se v rámci geograficky určené země
Hrubý národní produkt (gross national product)
- přihlíží se k tomu, kdo vlastní výrobní statky, produkce příslušníků státu na cizím území
Čistý národní produkt (net national product)
HNP – amortizace
Znehodnocení = míra opotřebení všech zařízení a budov, „spotřeba fixního kapitálu“
Rozdíl HDP a HNP = čistý příjem z majetku v zahraničí
Čistý domácí produkt (net domestic product)
-podobně jako u ČNP, od HDP odečteme amortizaci
Čisté ekonomické bohatství (net economic welfare)
-snaha korigovat nedostatky HDP
-k HDP přičteme : 1. stínovou ekonomiku (drogy, prostituce, melouchy)
2. výrobky, které poskytneme sami sobě (zelenina ze zahrádky)
3. volný čas k odpočinku
4. růst kvality výrobků a služeb
-odečteme záporné externality (poškozování životního prostředí)
MĚŘENÍ PRODUKTU
1. výdajová metoda
-zahrnuje výdaje jednotlivých sektorů
a) výdaje domácností na spotřebu (na služby, na statky krátkodobého i dlouhodobého užití)
b) výdaje firem na investice – investice do fixního kapitálu (stroje, budovy, výdaje na bydlení, zařízení)
- investice do zásob
c) výdaje státních orgánů na nákup výrobků a služeb (ne na transfery!)
d)čistý export (export – import)
HDP = C + I + G + NX
2. produkční metoda
-finální tržní ocenění, které nezahrnuje meziprodukt, nebo součet všech přidaných hodnot ve všech odvětvích
3. důchodová metoda
-součet veškerých důchod v ekonomice
a)hrubé mzdy a platy před zdaněním W
b)čisté úroky (přijaté – vydané) i
c) renty R
d) zisky firem π
= čistý důchod
dále přičteme e) amortizace
f) nepřímé daně
= HDP
DŮCHODY
1. národní důchod (national income)
-veškeré důchody z výrobních faktorů, které jsou ve vlastnictví rezidentů bez ohledu na místo působení
ND + amortizace = HND (hrubý národní důchod)
HND + nepřímé daně = HNP (hrubý národní produkt)
2. osobní důchod (personal income)
ND – položky, které nedostanou (nerozdělené zisky, daně podniku, SZZP)
+ transfery, úroky od státu
3. disponibilní důchod (disposable personal income)
OD – osobní daně (DPPO, DPFO, daň z majetku)
ROZDÍL MEZI NOMINÁNÍM A REÁLNÝM PRODUKTEM
Nominální HDP = současná produkce zboží a služeb v běžných cenách Σ p1*g1
Reálný HDP = produkce zboží a služeb ohodnocená stálými cenami Σ p0*g1
-když se změní celkové výdaje, znamená to změnu cen nebo změnu množství
-chceme zjistit jak se změnilo množství statků bez vlivu změn cen, při reálném HDP tedy ceny fixujeme k minulé úrovni
Deflátor = měřítko hladiny cen vypočítané jako podíl nominálního a reálného důchodu * 100
-porovnává současnou cenovou hladinu s cenami základního období (sleduje pohyb cen)
Index spotřebitelských cen = měřítko nákladů na zboží a služby průměrného spotřebitele
-nejprve určíme spotřební koš a nalezneme ceny za jednotlivá období, poté vypočteme Σp1*g0 … náklady na pořízení spotřebitelského koše v jednotlivých letech
-vydělíme Σp0*g0 a výsledek je CPI
-procentuelní změna CPI od minulého období = míra inflace
Index výrobních cen
-měří náklady na koš zboží a služeb, jež kupují firmy (ceny ve firemních nákladech se promítnou do finálních cen, tudíž tento ukazatel je predikce CPI)
-poslední dva indexy jsou explicitní ukazatele, deflátor je implicitní
VZTAH MEZI PRODUKČNÍ FUNKCÍ A HRANÍCÍ PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ
Hranice produkčních možností = graf, který ukazuje různé kombinace výstupů, které může ekonomika vyrobit při daném množství VF
=volba mezi výrobou různých statků v daném časovém intervalu, v čase se může měnit (posouvat) díky technologickému pokroku, atd.
- při posunu po křivce se uplatňuje volba mezi alternativami a náklady ztracené příležitosti
Produkční funkce = vztah mezi množstvím vstupů použitých při výrobě a množstvím výstupů, vztah produkt produkt
Zobrazují se příspěvky se štítkemdůchod. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdůchod. Zobrazit všechny příspěvky
6) Ekonomický význam elasticit poptávky (cenová, důchodová, křížová, časová a jejich algebraické vyjádření)
Mikroekonomie
6. Ekonomický význam elasticit poptávky (cenová, důchodová, křížová, časová a jejich algebraické vyjádření)
Důchodová elasticita poptávky
O kolik procent se změní poptávané množství statku X, když se změní důchod spotřebitele o jedno procento.
Oblouková elasticita: eID = ((X2 – X1) / (X2 + X1)) / ((I2 – I1) / (I2 + I1))
Elasticita v bodě: eID = (X / X) / (I / I) = (X / I) / (X / I)
Pro normální statky je důchodová elasticita kladná. U luxusních statků roste rychleji množství nakupovaných statků než důchodu spotřebitele (eID 1). Pro nezbytné statky je procentní změna nakupovaného množství statku nižší než procentní změna důchodu (0 eID 1).
Pro méněcenné statky je důchodová elasticita záporná.
Důchodovou elasticitu můžeme vypočítat i jako poměr mezi mezním a průměrným sklonem ke spotřebě. (Průměrný a mezní sklon ke spotřebě viz. Engelova křivka)
eID = (X / I) / (X / I) = MPCX / APCX
Součet důchodových elasticit všech spotřebovávaných statků vynásobených podílem těchto statku na důchodu spotřebitele je roven jedné (X * eIDX + Y * eIDY = 1).
Cenová elasticita poptávky
Cenová elasticita poptávky – ePD = ((X2 – X1) / (X2 + X1)) / ((PX2 – PX1) / (PX2 + PX1)). Pro cenovou elasticitu v bodě: eID = (X / X) / (PX / PX) = (X / PX) / (X / PX)
Cenová elasticita poptávky je záporná (výjimkou je Giffenův paradox, kde je cenová elasticita záporná)
Cenová elasticita poptávky je jednotková (= –1) – procentní změna množství je stejná jako procentní změna ceny – Cenová spotřební křivka (PCC) je rovnoběžná s osou x, její směrnice je rovna nule
Poptávka po statku X je neelastická ( -1) – procentní změna poptávaného množství je menší než procentní změna ceny – PCC je rostoucí, má kladnou směrnici
Poptávka po statku X je elastická ( -1) – s poklesem ceny statku X vzroste i objem výdajů na jeho nákup – PCC je klesající, má zápornou směrnici
Grafické znázornění str. 92
Křížová elasticita poptávky
Křížová elasticita poptávky – eCD = (X / PY) / (X / PY)
Je-li X / PY kladné, jde o substituty a křížová elasticita je větší než nula.
Je-li X / PY záporné, jde o komplementy a křížová elasticita je menší než nula.
Elasticita substituce
Elasticita substituce vyjadřuje, jakou změnu poměru spotřeby statků Y a X vyvolá změna mezní míry substituce o jedno procento.
Pro dokonalé substituty platí, že elasticita substituce je rovna nekonečnu.
Pro dokonalé komplementy platí, že elasticita substituce je rovna nule.
Součet elasticit
Součet důchodové, cenové a křížové elasticity poptávky po daném statku se rovná nule.
Cenová elasticita poptávky je vyšší pro luxusní statky než pro statky nezbytné.
Cenová elasticita poptávky je vyšší pro statky, které mají substituty.
Giffenův statek je spíše statek s vyšší absolutní hodnotou důchodové elasticity a nízkou kladnou nebo zápornou křížovou elasticitou.
Giffenův statek:
• Statek méněcenný, který je významnou složkou výdajů spotřebitele (důchodová elasticita)
• Není snadné najít dostupné substituty (křížová elasticita)
Vážený součet důchodových elasticit
PX * X + PY * Y = I
Derivace podle I: PX * (X / I) + PY * (Y / I) = 1
Po úpravě: (PX * X / I) * (X / I) * (I / X) + (PY * Y / I ) * (Y / I) * (I / Y) = 1
Neboli: X * eIDX + Y * eIDY = 1
6. Ekonomický význam elasticit poptávky (cenová, důchodová, křížová, časová a jejich algebraické vyjádření)
Důchodová elasticita poptávky
O kolik procent se změní poptávané množství statku X, když se změní důchod spotřebitele o jedno procento.
Oblouková elasticita: eID = ((X2 – X1) / (X2 + X1)) / ((I2 – I1) / (I2 + I1))
Elasticita v bodě: eID = (X / X) / (I / I) = (X / I) / (X / I)
Pro normální statky je důchodová elasticita kladná. U luxusních statků roste rychleji množství nakupovaných statků než důchodu spotřebitele (eID 1). Pro nezbytné statky je procentní změna nakupovaného množství statku nižší než procentní změna důchodu (0 eID 1).
Pro méněcenné statky je důchodová elasticita záporná.
Důchodovou elasticitu můžeme vypočítat i jako poměr mezi mezním a průměrným sklonem ke spotřebě. (Průměrný a mezní sklon ke spotřebě viz. Engelova křivka)
eID = (X / I) / (X / I) = MPCX / APCX
Součet důchodových elasticit všech spotřebovávaných statků vynásobených podílem těchto statku na důchodu spotřebitele je roven jedné (X * eIDX + Y * eIDY = 1).
Cenová elasticita poptávky
Cenová elasticita poptávky – ePD = ((X2 – X1) / (X2 + X1)) / ((PX2 – PX1) / (PX2 + PX1)). Pro cenovou elasticitu v bodě: eID = (X / X) / (PX / PX) = (X / PX) / (X / PX)
Cenová elasticita poptávky je záporná (výjimkou je Giffenův paradox, kde je cenová elasticita záporná)
Cenová elasticita poptávky je jednotková (= –1) – procentní změna množství je stejná jako procentní změna ceny – Cenová spotřební křivka (PCC) je rovnoběžná s osou x, její směrnice je rovna nule
Poptávka po statku X je neelastická ( -1) – procentní změna poptávaného množství je menší než procentní změna ceny – PCC je rostoucí, má kladnou směrnici
Poptávka po statku X je elastická ( -1) – s poklesem ceny statku X vzroste i objem výdajů na jeho nákup – PCC je klesající, má zápornou směrnici
Grafické znázornění str. 92
Křížová elasticita poptávky
Křížová elasticita poptávky – eCD = (X / PY) / (X / PY)
Je-li X / PY kladné, jde o substituty a křížová elasticita je větší než nula.
Je-li X / PY záporné, jde o komplementy a křížová elasticita je menší než nula.
Elasticita substituce
Elasticita substituce vyjadřuje, jakou změnu poměru spotřeby statků Y a X vyvolá změna mezní míry substituce o jedno procento.
Pro dokonalé substituty platí, že elasticita substituce je rovna nekonečnu.
Pro dokonalé komplementy platí, že elasticita substituce je rovna nule.
Součet elasticit
Součet důchodové, cenové a křížové elasticity poptávky po daném statku se rovná nule.
Cenová elasticita poptávky je vyšší pro luxusní statky než pro statky nezbytné.
Cenová elasticita poptávky je vyšší pro statky, které mají substituty.
Giffenův statek je spíše statek s vyšší absolutní hodnotou důchodové elasticity a nízkou kladnou nebo zápornou křížovou elasticitou.
Giffenův statek:
• Statek méněcenný, který je významnou složkou výdajů spotřebitele (důchodová elasticita)
• Není snadné najít dostupné substituty (křížová elasticita)
Vážený součet důchodových elasticit
PX * X + PY * Y = I
Derivace podle I: PX * (X / I) + PY * (Y / I) = 1
Po úpravě: (PX * X / I) * (X / I) * (I / X) + (PY * Y / I ) * (Y / I) * (I / Y) = 1
Neboli: X * eIDX + Y * eIDY = 1
3) Teorie poptávky, odvození poptávky a determinanty poptávky
Mikroekonomie
3. Teorie poptávky, odvození poptávky a determinanty poptávky
• Individuální poptávka
• Tržní poptávka – součet poptávek jednotlivých tržních subjektů
Individuální poptávka po určitém statku závisí na následujících faktorech:
• Ceně tohoto statku
• Cenách ostatních statků
• Důchodu (příjmu spotřebitele)
Poptávku po každém jednotlivém statku lze vyjádřit funkcí:
• X1 = f1 (P1, P2, … , Pn, I)
• X2 = f2 (P1, P2, … , Pn, I)
• Xn = fn (P1, P2, … , Pn, I)
Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku
Změna důchodu vede k posunu linie rozpočtu. Směrnice všech linií rozpočtu, mezní míra substituce ve směně je stejná. V bodě optima proto zůstává stejná i mezní míra substituce ve spotřebě. Změna důchodu vede ke změně optimální kombinace statků X a Y, mění se i úroveň užitku.
Pokud spojíme body optima odpovídající jednotlivým úrovním důchodu, získáme důchodovou spotřební křivku (ICC). ICC je souborem kombinací dvou statků, při nichž spotřebitel maximalizuje užitek při různých úrovních důchodu.
Pro normální statky se s růstem důchodu zvyšuje i nakupované množství.
Jde-li o méněcenný statek, s růstem důchodu nakupované množství klesá.
Vliv změn ceny statku na poptávané množství
Změna ceny se projeví na linii rozpočtu, která se pootáčí. Linie rozpočtu se stává tečnou jiné indiferenční křivky. Mění se směrnice linie rozpočtu.
Spojíme-li body optima odpovídající jednotlivým úrovním ceny statku X, dostaneme cenovou spotřební křivku (PCC). PCC je souborem kombinací statků X a Y, maximalizujících užitek spotřebitele při různých cenách statku X.
• Pokud je PCC klesající, potom s poklesem ceny statku X spotřebitel nakupuje více statku X a méně statku Y.
• Je-li PCC rostoucí, s poklesem ceny statku X roste poptávané množství statků X i Y.
Změna ceny se projeví jako posun po křivce poptávky.
Odvození křivky poptávky z PCC
Substituční a důchodový efekt
Substituční efekt znamená změnu poptávaného množství v důsledku substituce statku relativně dražšího statkem relativně levnější. Jde o posun po indiferenční křivce.
Důchodový efekt znamená změnu poptávaného množství v důsledku změny reálného důchodu, tzn. změnu indiferenční křivky.
• Úsek AC je celkový efekt
• Úsek AB je substituční efekt
• Úsek BC je důchodový efekt
Substituční efekt je vždy negativní (X / PX U = konst. 0).
Důchodový efekt (X / PX ze změny I nebo –X * X / I ze změny Px):
• Pro normální statky je důchodový efekt negativní – pokles ceny statku X zvyšuje reálný důchod a tedy poptávané množství normálních statků. A tedy i celkový efekt je negativní.
• Pro méněcenné statky je důchodový efekt pozitivní – pokles ceny vede k růstu reálného důchodu a v případě méněcenných statků se s růstem důchodu snižuje poptávané množství. Cenový efekt nelze jednoznačně určit. V případě, že s poklesem ceny poptávané množství klesá a s růstem ceny poptávané množství roste – pozitivní důchodový efekt převáží nad negativním substitučním efektem – hovoříme o Giffenově paradoxu.
2 pojetí substitučních efektů:
• Podle Hickse – konstantní reálný důchod je schopnost spotřebitele dosáhnout stejné úrovně užitku
• Podle Slutského – konstantní reálný důchod je schopnost spotřebitele nakoupit stejný objem statků (Str. 90 Obr. 3-13)
Slutského substituční efekt v sobě zahrnuje i malé zvýšení reálného důchodu (důchodového efektu) Hicksova.
Slutského rovnice (celkový efekt cenové změny):
X / PX = X / PX U = konst. –X * X / I ze změny Px
Vliv změny ostatních cen na poptávku
Křížový substituční efekt: změna poměru cen vede k nahrazování statku dražšího statkem levnějším.
Křížový důchodový efekt: změna ceny statku Y ovlivní reálný důchod a jeho prostřednictvím poptávku po statku X.
Křížový substituční efekt je pro běžné dvojice statků pozitivní. Křížový důchodový efekt je pro běžné statky negativní.
Pro substituty platí, že celkový efekt cenové změny je pozitivní.
Pro komplementy je celkový efekt negativní.
Tržní poptávka
Součet individuálních poptávek jednotlivých spotřebitelů.
Efekt módy: Jde o statky, po nichž roste individuální poptávka v důsledku růstu množství nakupovaného ostatními spotřebiteli.
Efekt snobské spotřeby: poptávka individuálního spotřebitele klesá s růstem počtu spotřebitelů.
Další podrobnosti ohledně determinant poptávky viz. otázka č. 5
3. Teorie poptávky, odvození poptávky a determinanty poptávky
• Individuální poptávka
• Tržní poptávka – součet poptávek jednotlivých tržních subjektů
Individuální poptávka po určitém statku závisí na následujících faktorech:
• Ceně tohoto statku
• Cenách ostatních statků
• Důchodu (příjmu spotřebitele)
Poptávku po každém jednotlivém statku lze vyjádřit funkcí:
• X1 = f1 (P1, P2, … , Pn, I)
• X2 = f2 (P1, P2, … , Pn, I)
• Xn = fn (P1, P2, … , Pn, I)
Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku
Změna důchodu vede k posunu linie rozpočtu. Směrnice všech linií rozpočtu, mezní míra substituce ve směně je stejná. V bodě optima proto zůstává stejná i mezní míra substituce ve spotřebě. Změna důchodu vede ke změně optimální kombinace statků X a Y, mění se i úroveň užitku.
Pokud spojíme body optima odpovídající jednotlivým úrovním důchodu, získáme důchodovou spotřební křivku (ICC). ICC je souborem kombinací dvou statků, při nichž spotřebitel maximalizuje užitek při různých úrovních důchodu.
Pro normální statky se s růstem důchodu zvyšuje i nakupované množství.
Jde-li o méněcenný statek, s růstem důchodu nakupované množství klesá.
Vliv změn ceny statku na poptávané množství
Změna ceny se projeví na linii rozpočtu, která se pootáčí. Linie rozpočtu se stává tečnou jiné indiferenční křivky. Mění se směrnice linie rozpočtu.
Spojíme-li body optima odpovídající jednotlivým úrovním ceny statku X, dostaneme cenovou spotřební křivku (PCC). PCC je souborem kombinací statků X a Y, maximalizujících užitek spotřebitele při různých cenách statku X.
• Pokud je PCC klesající, potom s poklesem ceny statku X spotřebitel nakupuje více statku X a méně statku Y.
• Je-li PCC rostoucí, s poklesem ceny statku X roste poptávané množství statků X i Y.
Změna ceny se projeví jako posun po křivce poptávky.
Odvození křivky poptávky z PCC
Substituční a důchodový efekt
Substituční efekt znamená změnu poptávaného množství v důsledku substituce statku relativně dražšího statkem relativně levnější. Jde o posun po indiferenční křivce.
Důchodový efekt znamená změnu poptávaného množství v důsledku změny reálného důchodu, tzn. změnu indiferenční křivky.
• Úsek AC je celkový efekt
• Úsek AB je substituční efekt
• Úsek BC je důchodový efekt
Substituční efekt je vždy negativní (X / PX U = konst. 0).
Důchodový efekt (X / PX ze změny I nebo –X * X / I ze změny Px):
• Pro normální statky je důchodový efekt negativní – pokles ceny statku X zvyšuje reálný důchod a tedy poptávané množství normálních statků. A tedy i celkový efekt je negativní.
• Pro méněcenné statky je důchodový efekt pozitivní – pokles ceny vede k růstu reálného důchodu a v případě méněcenných statků se s růstem důchodu snižuje poptávané množství. Cenový efekt nelze jednoznačně určit. V případě, že s poklesem ceny poptávané množství klesá a s růstem ceny poptávané množství roste – pozitivní důchodový efekt převáží nad negativním substitučním efektem – hovoříme o Giffenově paradoxu.
2 pojetí substitučních efektů:
• Podle Hickse – konstantní reálný důchod je schopnost spotřebitele dosáhnout stejné úrovně užitku
• Podle Slutského – konstantní reálný důchod je schopnost spotřebitele nakoupit stejný objem statků (Str. 90 Obr. 3-13)
Slutského substituční efekt v sobě zahrnuje i malé zvýšení reálného důchodu (důchodového efektu) Hicksova.
Slutského rovnice (celkový efekt cenové změny):
X / PX = X / PX U = konst. –X * X / I ze změny Px
Vliv změny ostatních cen na poptávku
Křížový substituční efekt: změna poměru cen vede k nahrazování statku dražšího statkem levnějším.
Křížový důchodový efekt: změna ceny statku Y ovlivní reálný důchod a jeho prostřednictvím poptávku po statku X.
Křížový substituční efekt je pro běžné dvojice statků pozitivní. Křížový důchodový efekt je pro běžné statky negativní.
Pro substituty platí, že celkový efekt cenové změny je pozitivní.
Pro komplementy je celkový efekt negativní.
Tržní poptávka
Součet individuálních poptávek jednotlivých spotřebitelů.
Efekt módy: Jde o statky, po nichž roste individuální poptávka v důsledku růstu množství nakupovaného ostatními spotřebiteli.
Efekt snobské spotřeby: poptávka individuálního spotřebitele klesá s růstem počtu spotřebitelů.
Další podrobnosti ohledně determinant poptávky viz. otázka č. 5
1) Teorie determinace produktu – výdajový model s multiplikátorem
Teorie determinace produktu – výdajový model s multiplikátorem
HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT (GNP)
Měří celkovou peněžní hodnotu národního produktu.
= celková peněžní hodnota statků a služeb vyrobených obyvateli určité země během daného roku, slouží k měření výkonnosti ekonomiky
- součet korunové spotřeby, investic, vládních nákupů statků a služeb, čistých vývozů
GNP = C + I + G + NX
NOMINÁLNÍ GNP = celková peněžní hodnota statků a služeb vyrobených v daném roce (v tržních cenách)
REÁLNÝ GNP = upravuje nominální GNP tak, že oceňuje produkt v cenách výchozího roku, čímž vytváří míru produktu ve stálých korunách
Deflátor GNP = cena GNP; cenový index používaný k odstranění inflace
Deflátor = nominální GNP/reálný GNP
REÁLNÝ GNP = nominální GNP / deflátor GNP
ČISTÝ NÁRODNÍ PRODUKT = spotřeba, investice, vládní nákupy, čisté vývozy
GNP = NNP + znehodnocení kapitálu
OSOBNÍ DŮCHOD (PI) = veškeré důchody, které domácnosti skutečně obdrží
PI = NNP
– zisky, které si podrží firmy,
- nepřímé daně a daně soc. poj. A zabezp.,
- čisté úrokové platby,
+ transfery.
DISPONIBILNÍ DŮCHOD (DI) = PI – osobní důchodové daně; to, co veřejnost skutečně dostane do rukou
Domácnosti je rozdělí mezi spotřební výdaje a čisté osobní úspory.
SPOTŘEBA = skládá se z výdajů domácností na finální statky, služby, včetně statků dlouhodobého užití, statků krátkodobého užití a služeb
INVESTICE – tvoří vyrobené statky, které se používají pro další výrobu, včetně strojů a zařízení, budovy a zásoby
ENGELŮV ZÁKON – s rostoucím důchodem klesá podíl výdajů na potraviny
ÚSPORY jsou tou částí důchodu, která se nespotřebovává, bohatí lidé spoří více
SPOTŘEBNÍ FUNKCE = klíčový nástroj k analýze spotřeby; zobrazuje vztah mezi úrovní spotřebních výdajů a úrovní DI domácností
C = Ca + c.YD
GRAF SPOTŘEBNÍ FUNKCE
Linie 45° = v každém bodě této přímky se spotřeba přesně rovná důchodu („osa kvadrantu“).
Leží-li spotřební funkce nad osou kvadrantu, domácnosti vykazují záporné úspory.
Bod vyrovnání = domácnosti ani nespoří ani nevykazují záporné úspory.
Je-li s.f. pod osou kvadrantu, mají domácnosti kladné úspory.
ÚSPOROVÁ FUNKCE
Úspory = důchod – spotřeba
S = -Sa + sYD
Snadno odvoditelná ze spotřební funkce.
MEZNÍ SKLON KE SPOTŘEBĚ – dodatečná částka peněz, kterou lidé vydají na spotřebu, dostanou-li dodatečnou korunu důchodu
MPC = dodatečná spotřeba
MPC je číselným vyjádřením sklonu spotřební funkce (směrnice).
(„stoupání ve vyznačeném úseku“ – u křivky sklon tečny)
MEZNÍ SKLON K ÚSPORÁM = podíl z dodatečné koruny důchodu, který plyne do dodatečných úspor.
DETERMINANTY INVESTIC
Investice = přírůstek zásoby hmotných kapit. Statků společnosti
1. P ř í j m y – investice přináší dodatečný příjem pouze tehdy, jestliže díky ní může firma prodávat více.
2. Ná k l a d y – náklady na vypůjčení = úroková sazby; investiční náklady mohou být ovlivněny vládními daněmi.
3. O č e k á v á ní – očekávání podnikatelů, jaká bude hospodářská situace.
Vlády ovlivňují investice prostřednictvím aktivní monetární politiky, daňových programů a obecného zaměření mikroekonomických politik.
KŘIVKA POPTÁVKY PO INVESTICÍCH
Vztah mezi úrokovými sazbami a investicemi.
Rozdíl mezi ročními výnosy z investic a ročními kapitálovými náklady = čistý roční zisk.
Stupňovitě klesající křivka poptávky
Reálná úroková sazba = úrok, který dlužníci platí v podobě reálných statků a služeb
Nominální úroková sazba = zahrnuje reálnou úrokovou sazbu a inflaci
ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT
Průsečík úsporové a investiční funkce je bodem rovnováhy, ke kterému bude GNP tíhnout .
Zamýšlené úspory domácností = zamýšleným investicím firem.
Y = AE
I = S
IU = 0 (IU = neplánované investice (zásoby)
NEROVNOVÁHA
Zamýšlené úspory domácností se neshodují se zamýšlenými investicemi firem. Tento rozdíl přiměje firmy ke změně úrovní výroby a zaměstnanosti a systém k návratu k rovnovážnému GNP.
Známe 2 metody určení rovnováhy:
1. Průsečík křivek spotřeby a investic (úsporově-investiční způsob),
2. Průsečík přímky celkových výdajů (C+I) a osy kvadrantu (linie 45°) – metoda spotřeby plus investice. Při této úrovni se zamýšlené výdaje na spotřebu a investice přesně rovnají celkovému produktu.
!!! skutečné X plánované úspory (investice)!!!
MULTIPLIKÁTOR (viz skripta)
HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT (GNP)
Měří celkovou peněžní hodnotu národního produktu.
= celková peněžní hodnota statků a služeb vyrobených obyvateli určité země během daného roku, slouží k měření výkonnosti ekonomiky
- součet korunové spotřeby, investic, vládních nákupů statků a služeb, čistých vývozů
GNP = C + I + G + NX
NOMINÁLNÍ GNP = celková peněžní hodnota statků a služeb vyrobených v daném roce (v tržních cenách)
REÁLNÝ GNP = upravuje nominální GNP tak, že oceňuje produkt v cenách výchozího roku, čímž vytváří míru produktu ve stálých korunách
Deflátor GNP = cena GNP; cenový index používaný k odstranění inflace
Deflátor = nominální GNP/reálný GNP
REÁLNÝ GNP = nominální GNP / deflátor GNP
ČISTÝ NÁRODNÍ PRODUKT = spotřeba, investice, vládní nákupy, čisté vývozy
GNP = NNP + znehodnocení kapitálu
OSOBNÍ DŮCHOD (PI) = veškeré důchody, které domácnosti skutečně obdrží
PI = NNP
– zisky, které si podrží firmy,
- nepřímé daně a daně soc. poj. A zabezp.,
- čisté úrokové platby,
+ transfery.
DISPONIBILNÍ DŮCHOD (DI) = PI – osobní důchodové daně; to, co veřejnost skutečně dostane do rukou
Domácnosti je rozdělí mezi spotřební výdaje a čisté osobní úspory.
SPOTŘEBA = skládá se z výdajů domácností na finální statky, služby, včetně statků dlouhodobého užití, statků krátkodobého užití a služeb
INVESTICE – tvoří vyrobené statky, které se používají pro další výrobu, včetně strojů a zařízení, budovy a zásoby
ENGELŮV ZÁKON – s rostoucím důchodem klesá podíl výdajů na potraviny
ÚSPORY jsou tou částí důchodu, která se nespotřebovává, bohatí lidé spoří více
SPOTŘEBNÍ FUNKCE = klíčový nástroj k analýze spotřeby; zobrazuje vztah mezi úrovní spotřebních výdajů a úrovní DI domácností
C = Ca + c.YD
GRAF SPOTŘEBNÍ FUNKCE
Linie 45° = v každém bodě této přímky se spotřeba přesně rovná důchodu („osa kvadrantu“).
Leží-li spotřební funkce nad osou kvadrantu, domácnosti vykazují záporné úspory.
Bod vyrovnání = domácnosti ani nespoří ani nevykazují záporné úspory.
Je-li s.f. pod osou kvadrantu, mají domácnosti kladné úspory.
ÚSPOROVÁ FUNKCE
Úspory = důchod – spotřeba
S = -Sa + sYD
Snadno odvoditelná ze spotřební funkce.
MEZNÍ SKLON KE SPOTŘEBĚ – dodatečná částka peněz, kterou lidé vydají na spotřebu, dostanou-li dodatečnou korunu důchodu
MPC = dodatečná spotřeba
MPC je číselným vyjádřením sklonu spotřební funkce (směrnice).
(„stoupání ve vyznačeném úseku“ – u křivky sklon tečny)
MEZNÍ SKLON K ÚSPORÁM = podíl z dodatečné koruny důchodu, který plyne do dodatečných úspor.
DETERMINANTY INVESTIC
Investice = přírůstek zásoby hmotných kapit. Statků společnosti
1. P ř í j m y – investice přináší dodatečný příjem pouze tehdy, jestliže díky ní může firma prodávat více.
2. Ná k l a d y – náklady na vypůjčení = úroková sazby; investiční náklady mohou být ovlivněny vládními daněmi.
3. O č e k á v á ní – očekávání podnikatelů, jaká bude hospodářská situace.
Vlády ovlivňují investice prostřednictvím aktivní monetární politiky, daňových programů a obecného zaměření mikroekonomických politik.
KŘIVKA POPTÁVKY PO INVESTICÍCH
Vztah mezi úrokovými sazbami a investicemi.
Rozdíl mezi ročními výnosy z investic a ročními kapitálovými náklady = čistý roční zisk.
Stupňovitě klesající křivka poptávky
Reálná úroková sazba = úrok, který dlužníci platí v podobě reálných statků a služeb
Nominální úroková sazba = zahrnuje reálnou úrokovou sazbu a inflaci
ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT
Průsečík úsporové a investiční funkce je bodem rovnováhy, ke kterému bude GNP tíhnout .
Zamýšlené úspory domácností = zamýšleným investicím firem.
Y = AE
I = S
IU = 0 (IU = neplánované investice (zásoby)
NEROVNOVÁHA
Zamýšlené úspory domácností se neshodují se zamýšlenými investicemi firem. Tento rozdíl přiměje firmy ke změně úrovní výroby a zaměstnanosti a systém k návratu k rovnovážnému GNP.
Známe 2 metody určení rovnováhy:
1. Průsečík křivek spotřeby a investic (úsporově-investiční způsob),
2. Průsečík přímky celkových výdajů (C+I) a osy kvadrantu (linie 45°) – metoda spotřeby plus investice. Při této úrovni se zamýšlené výdaje na spotřebu a investice přesně rovnají celkovému produktu.
!!! skutečné X plánované úspory (investice)!!!
MULTIPLIKÁTOR (viz skripta)
Měření nerovnosti v důchodech
• relativní nerovnost důchodů
Měření nerovnosti v důchodech
• Giniho koeficient
• (A – B)/A
• G =0 – rovnostářské rozdělování důchodů
• G = 1 – absolutně nespravedlivé rozdělování
Přerozdělování důchodů
• distributivní spravedlnost
• tržní „spravedlnost“
• daně, poplatky a jiné odvody do SR
• sociální dávky, dotace, subvence
• fondy sociálního pojištění
Měření nerovnosti v důchodech
• Giniho koeficient
• (A – B)/A
• G =0 – rovnostářské rozdělování důchodů
• G = 1 – absolutně nespravedlivé rozdělování
Přerozdělování důchodů
• distributivní spravedlnost
• tržní „spravedlnost“
• daně, poplatky a jiné odvody do SR
• sociální dávky, dotace, subvence
• fondy sociálního pojištění
Mzdové rozdíly
• nerovnovážné
- vede k přesunu pracovníků
• rovnovážné
- segmentace trhů
- nedostatečná mobilita
- vrozené duševní a tělesné rozdíly
- rozdíl ve vzdělání a praxi
- rozdíly v nepeněžním prospěchu určitého zaměstnání
NEOKLASICKÁ EKONOMIE – ROZDĚLOVÁNÍ DŮCHODŮ
Rozdělování důchodů
• důchod – toková veličina – množství peněz, které domácnost obdrží za určité časové období
- mzda
- vlastnický důchod
- transfery
• bohatství – stavová veličina – čistá hodnota aktiv vlastněných v určitém okamžiku
• důchody jsou určovány cenou výrobních faktorů a ty velikostí mezních fyzických produktů jednotlivých faktorů
- vede k přesunu pracovníků
• rovnovážné
- segmentace trhů
- nedostatečná mobilita
- vrozené duševní a tělesné rozdíly
- rozdíl ve vzdělání a praxi
- rozdíly v nepeněžním prospěchu určitého zaměstnání
NEOKLASICKÁ EKONOMIE – ROZDĚLOVÁNÍ DŮCHODŮ
Rozdělování důchodů
• důchod – toková veličina – množství peněz, které domácnost obdrží za určité časové období
- mzda
- vlastnický důchod
- transfery
• bohatství – stavová veličina – čistá hodnota aktiv vlastněných v určitém okamžiku
• důchody jsou určovány cenou výrobních faktorů a ty velikostí mezních fyzických produktů jednotlivých faktorů
Skladba důchodů (Y)
• pracovní důchod YL = w*L
• důchod z vlastnictví půdy YA = I*A
• důchod z vlastnictví kapitálu YK = v*K
• důchod z transferových plateb YT
• Y = YL + YA + YK + YT
• Y = w*L + I*A + v*K + YT
Koncept nerovnosti v důchodech
• nerovnosti v pracovních důchodech
• nerovnosti ve vlastnických důchodech
• měření nerovnosti v důchodech
Nerovnost v pracovních důchodech
• pracovní důchody závisí na ceně práce a množstvím práce nabízeném domácností
• rozdíly ve fyzických a duševních schopnostech
• rozdíly ve vynaloženém úsilí
• rozdíly v povolání
• rozdíly v kvalitě pracovníků
• diskriminace
• štěstí a náhoda
• důchod z vlastnictví půdy YA = I*A
• důchod z vlastnictví kapitálu YK = v*K
• důchod z transferových plateb YT
• Y = YL + YA + YK + YT
• Y = w*L + I*A + v*K + YT
Koncept nerovnosti v důchodech
• nerovnosti v pracovních důchodech
• nerovnosti ve vlastnických důchodech
• měření nerovnosti v důchodech
Nerovnost v pracovních důchodech
• pracovní důchody závisí na ceně práce a množstvím práce nabízeném domácností
• rozdíly ve fyzických a duševních schopnostech
• rozdíly ve vynaloženém úsilí
• rozdíly v povolání
• rozdíly v kvalitě pracovníků
• diskriminace
• štěstí a náhoda
Nerovnost ve vlastnických důchodech
• rozdílné množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácností
• získávání:
- dědictvím
- dary
- úsporami
- podnikáním
• poruchy v mobilitě kapitálu a půdy
Měření nerovnosti v důchodech
• Lorenzova křivka – poměrně rozděleným skupinám se přiřazuje poměrné rozdělení důchodů
• ideální Lorenzova křivka
Měření nerovnosti v důchodech
• absolutně nerovné rozdělení
• statisticky zjištěná Lorenzova křivka
• získávání:
- dědictvím
- dary
- úsporami
- podnikáním
• poruchy v mobilitě kapitálu a půdy
Měření nerovnosti v důchodech
• Lorenzova křivka – poměrně rozděleným skupinám se přiřazuje poměrné rozdělení důchodů
• ideální Lorenzova křivka
Měření nerovnosti v důchodech
• absolutně nerovné rozdělení
• statisticky zjištěná Lorenzova křivka
NEOKLASICKÁ EKONOMIE – TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ
Příklad nabídky v.f. Nabídka práce
• zjednodušení – jediným zdrojem příjmů pracovní činnost
• práce na trhu práce/domácí práce X volný čas
• cíl spotřebitele maximalizace užitku
• maximalizace užitku – mezní užitek dodatečné jednotky času je v alternativních využitích shodný
Substituční efekt
• zvyšování mzdové sazby vede ke zvyšování individuální nabídky práce
Důchodový efekt
● další zvyšování mzdové sazby vede ke snižování individuální nabídky práce ve prospěch volného času
Individuální křivka nabídky práce
Rovnováha na DK práce
• zjednodušení – jediným zdrojem příjmů pracovní činnost
• práce na trhu práce/domácí práce X volný čas
• cíl spotřebitele maximalizace užitku
• maximalizace užitku – mezní užitek dodatečné jednotky času je v alternativních využitích shodný
Substituční efekt
• zvyšování mzdové sazby vede ke zvyšování individuální nabídky práce
Důchodový efekt
● další zvyšování mzdové sazby vede ke snižování individuální nabídky práce ve prospěch volného času
Individuální křivka nabídky práce
Rovnováha na DK práce
2) Když uvažujeme růst cen, který je doprovázen snížením množství realizované produkce, pak platí:
- elastická, celkový příjem klesne.
- jednotkově elastická, celkový příjem se nemění.
- neelastická, celkový příjem vzroste.
Pružnost poptávky je ovlivňována těmito faktory:
- postavení zboží ve spotřebním koši - u předmětu denní spotřeby je pružnost menší (lidé tak rychle nereagují, jsou odkázáni na koupi) než u předmětů luxusních.
- postavení zboží na trhu vzhledem k substitutům (má-li adekvátní substituty, je pružnost vyšší).
- vývoj očekávání spotřebitelů.
Pozor – musíme si všímat měřítka!
Důchodová elasticita – jedná se o citlivost poptávky, která je způsobena změnou důchodu spotřebitele. Definujeme ji jako poměr:
I1 – původní důchod
I2 – nový důchod
Při analýze důchodové elasticity rozlišujeme statky:
a) normální – s rostoucím důchodem jich nakupuje spotřebitel větší množství:
- luxusní – poptávané množství roste rychleji než důchod (nákup je s rostoucím důchodem upřednostňován.
- nezbytné – poptávané množství roste pomaleji než důchod.
b) méněcenné – růst důchodu je provázen poklesem poptávaného množství (přechod ke kvalitnějším statkům).
- jednotkově elastická, celkový příjem se nemění.
- neelastická, celkový příjem vzroste.
Pružnost poptávky je ovlivňována těmito faktory:
- postavení zboží ve spotřebním koši - u předmětu denní spotřeby je pružnost menší (lidé tak rychle nereagují, jsou odkázáni na koupi) než u předmětů luxusních.
- postavení zboží na trhu vzhledem k substitutům (má-li adekvátní substituty, je pružnost vyšší).
- vývoj očekávání spotřebitelů.
Pozor – musíme si všímat měřítka!
Důchodová elasticita – jedná se o citlivost poptávky, která je způsobena změnou důchodu spotřebitele. Definujeme ji jako poměr:
I1 – původní důchod
I2 – nový důchod
Při analýze důchodové elasticity rozlišujeme statky:
a) normální – s rostoucím důchodem jich nakupuje spotřebitel větší množství:
- luxusní – poptávané množství roste rychleji než důchod (nákup je s rostoucím důchodem upřednostňován.
- nezbytné – poptávané množství roste pomaleji než důchod.
b) méněcenné – růst důchodu je provázen poklesem poptávaného množství (přechod ke kvalitnějším statkům).
Osobní důchod
Osobní důchod
= čistý ND – zisky firem – nepřímé daně – (důchody domácností) daně sociálního pojištění – úroky firem + transferové platby domácnostem = hrubý ukazatel
Disponibilní důchod
= osobní důchod – daně z osobních příjmů (tj. přímé daně)
= hodnocení vývoje spotřeby domácností, jejich majetku, úspor
HDP (HND) často užíván k porovnávání příjmů nebo výdajů v konkrétní věci
r. 1999 – odhad C na JE Temelín 100 mld. Kč běžných cenách
r. 1999 – HDP 1870 mld. Kč
r. 1999 – osobní majetek Billa Matese 60 mld. USD
= 2280 mld. Kč (38 Kč/USD)
= čistý ND – zisky firem – nepřímé daně – (důchody domácností) daně sociálního pojištění – úroky firem + transferové platby domácnostem = hrubý ukazatel
Disponibilní důchod
= osobní důchod – daně z osobních příjmů (tj. přímé daně)
= hodnocení vývoje spotřeby domácností, jejich majetku, úspor
HDP (HND) často užíván k porovnávání příjmů nebo výdajů v konkrétní věci
r. 1999 – odhad C na JE Temelín 100 mld. Kč běžných cenách
r. 1999 – HDP 1870 mld. Kč
r. 1999 – osobní majetek Billa Matese 60 mld. USD
= 2280 mld. Kč (38 Kč/USD)
Národní důchod
národní důchod
Makroekonomie studuje ekonomiky jako celku zkoumá:
- úroveň celkového produktu národního hospodářství
- tempa růstu NH
- vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti
- cenové hladiny
- problematiku makroekonomické stabilizační hospodářské politiky - zahraničně ekonomické vztahy země
Vývoj NH odráží pomocí makroekonomických ukazatelů ( agregátů )
- hrubý domácí produkt
- národní důchod
- míra zaměstnanosti a nezaměstnanosti
- míra inflace
Základním měřítkem hospodářské úspěšnosti země je její schopnost vytvářet pro své obyvatelstvo vysokou úroveň výroby ekonomických statků a služeb
Makroekonomie studuje ekonomiky jako celku zkoumá:
- úroveň celkového produktu národního hospodářství
- tempa růstu NH
- vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti
- cenové hladiny
- problematiku makroekonomické stabilizační hospodářské politiky - zahraničně ekonomické vztahy země
Vývoj NH odráží pomocí makroekonomických ukazatelů ( agregátů )
- hrubý domácí produkt
- národní důchod
- míra zaměstnanosti a nezaměstnanosti
- míra inflace
Základním měřítkem hospodářské úspěšnosti země je její schopnost vytvářet pro své obyvatelstvo vysokou úroveň výroby ekonomických statků a služeb
Zdroje nerovností v důchodech a měření těchto nerovností
6.7. Zdroje nerovností v důchodech a měření těchto nerovností
6.7.1. Nerovnost v pracovních důchodech
Pracovní důchody domácností závisí na množství práce, které domácnost prodá na trhu práce a mzdové sazbě. Cena práce je dána objektivně, ale množství nabízené práce obvykle záleží na domácnosti. Nerovnost ve výši výdělku ovlivňují tyto faktory:
• rozdíly ve fyzických a duševních schopnostech intenzita práce
• rozdíly v povolání (doba odborné přípravy, specifické schopnosti a dovednosti, nebezpečnost a nepříjemnost určité práce)
• rozdíly ve vzdělání
• pracovní diskriminace (podle pohlaví, věku, rasy)
6.7.2. Nerovnost ve vlastnických důchodech
Je založena na rozdílném množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácnosti. Tento majetek získávají domácnosti způsoby:
• dědictvím a dary
• úsporami
• podnikáním s ochotou podstupovat riziko
6.7.3. Měření nerovností v důchodech domácností
Pro měření stupně nerovnosti v důchodech se používá tzv. Lorenzův graf a důchodový Giniho koeficient.
Lorenzův graf vyjadřuje vztah mezi absolutní rovností, absolutní nerovností a skutečnou nerovností. Způsob rozdělení vyjadřuje Lorenzova křivka (LC).
ideální LC - s osou x svíra úhel 45o
skutečná LC - lezí mezi oběma extrémními případy
Giniho koeficient - poměřuje skutečnou Lorenzovu křivku s ideální křivkou: . Může mít hodnotu od 0 do 1. G=1 v případě absolutně nerovnoměrného rozdělování a G=0 v případě rovnostářského rozdělování důchodů.
6.7.1. Nerovnost v pracovních důchodech
Pracovní důchody domácností závisí na množství práce, které domácnost prodá na trhu práce a mzdové sazbě. Cena práce je dána objektivně, ale množství nabízené práce obvykle záleží na domácnosti. Nerovnost ve výši výdělku ovlivňují tyto faktory:
• rozdíly ve fyzických a duševních schopnostech intenzita práce
• rozdíly v povolání (doba odborné přípravy, specifické schopnosti a dovednosti, nebezpečnost a nepříjemnost určité práce)
• rozdíly ve vzdělání
• pracovní diskriminace (podle pohlaví, věku, rasy)
6.7.2. Nerovnost ve vlastnických důchodech
Je založena na rozdílném množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácnosti. Tento majetek získávají domácnosti způsoby:
• dědictvím a dary
• úsporami
• podnikáním s ochotou podstupovat riziko
6.7.3. Měření nerovností v důchodech domácností
Pro měření stupně nerovnosti v důchodech se používá tzv. Lorenzův graf a důchodový Giniho koeficient.
Lorenzův graf vyjadřuje vztah mezi absolutní rovností, absolutní nerovností a skutečnou nerovností. Způsob rozdělení vyjadřuje Lorenzova křivka (LC).
ideální LC - s osou x svíra úhel 45o
skutečná LC - lezí mezi oběma extrémními případy
Giniho koeficient - poměřuje skutečnou Lorenzovu křivku s ideální křivkou: . Může mít hodnotu od 0 do 1. G=1 v případě absolutně nerovnoměrného rozdělování a G=0 v případě rovnostářského rozdělování důchodů.
Osobní důchod
Osobní důchod je celkový důchod, který získávají domácnosti.
HNP
- znehodnocení kapitálu
- daně ze zisků podniků
- všechny příspěvky na sociální a zdravotní pojištění
- nepřímé daně zmenšené o subvence
- tu část zisku podniků, co bývá nerozdělena
- úroky získané vládou a přičteme úroky, které domácnosti hradí podnikovému sektoru a také úroky, co získávají ostatní domácí sektory od vlády.
+ transfery
Disponibilní důchod (YD) získáme z osobního důchodu, odečteme-li od něj osobní daně, které domácnosti platí.
YD se využije na spotřební výdaje domácností a na tvorbu osobních úspor.
HNP
- znehodnocení kapitálu
- daně ze zisků podniků
- všechny příspěvky na sociální a zdravotní pojištění
- nepřímé daně zmenšené o subvence
- tu část zisku podniků, co bývá nerozdělena
- úroky získané vládou a přičteme úroky, které domácnosti hradí podnikovému sektoru a také úroky, co získávají ostatní domácí sektory od vlády.
+ transfery
Disponibilní důchod (YD) získáme z osobního důchodu, odečteme-li od něj osobní daně, které domácnosti platí.
YD se využije na spotřební výdaje domácností a na tvorbu osobních úspor.
Měření národního produktu a důchodu
9.1. Měření národního produktu a důchodu
9.1.1. Finální statky
Kýe zjištění výstupu národního hospodářství sčítáme hodnotu tzv. finálních statků (výrobků a služeb ), nikoli hodnotu meziproduktů (statky které jsou dále zpracovány nebo spotřebovány ve výrobě - suroviny, energie).
Finální produkt má podobu:
1. exportovaných statků
2. spotřebních statků nakupované vládou nebo domácnostmi
3. investičních statků – statky doplňující a rozšiřující fyzický kapitál
Celkové investice ( brutto Ib) se dále dělí na :
• Investice do fixního kapitálu – je to nahrazování opotřebeného kapitálu
• Investice do zásob – přírůstek zásob podniků
Dále se potom brutto investice dělí na :
• Investice obnovovací ( restituční Ir ) – ve výší opotřebení fixního kapitálu
• Investice čisté ( netto In ) – hodnota investic v danném období, která převyšuje obnovovací ínvestice
9.1.2. Ukazetele
Hrubý národní produkt ( HNP ) představuje výsledek fungování výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů dané země. Čistý produkt získáme odečtením obnovovacích investic od hrubého produktu.
Hrubý domácí produkt ( HDP ) je výsledkem fungování výrobních faktorů umístěných v dané zemi, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem.
Čistý… pokud od hrubých ukazatelů odečteme amortizaci neboli opotřebení fixního kapitálu, získáme čisté ukazatele.
Národní důchod používáme jako ukazatele při zjišťování výstupu ekonomiky tzv. důchodovou metodou. Ta vychází z toho, že statky jsou produkovány výrobními faktory a ty jsou zaplaceny. Důchod je tedy tvořen příjmy za poskytnutí VF.
9.1.1. Finální statky
Kýe zjištění výstupu národního hospodářství sčítáme hodnotu tzv. finálních statků (výrobků a služeb ), nikoli hodnotu meziproduktů (statky které jsou dále zpracovány nebo spotřebovány ve výrobě - suroviny, energie).
Finální produkt má podobu:
1. exportovaných statků
2. spotřebních statků nakupované vládou nebo domácnostmi
3. investičních statků – statky doplňující a rozšiřující fyzický kapitál
Celkové investice ( brutto Ib) se dále dělí na :
• Investice do fixního kapitálu – je to nahrazování opotřebeného kapitálu
• Investice do zásob – přírůstek zásob podniků
Dále se potom brutto investice dělí na :
• Investice obnovovací ( restituční Ir ) – ve výší opotřebení fixního kapitálu
• Investice čisté ( netto In ) – hodnota investic v danném období, která převyšuje obnovovací ínvestice
9.1.2. Ukazetele
Hrubý národní produkt ( HNP ) představuje výsledek fungování výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů dané země. Čistý produkt získáme odečtením obnovovacích investic od hrubého produktu.
Hrubý domácí produkt ( HDP ) je výsledkem fungování výrobních faktorů umístěných v dané zemi, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem.
Čistý… pokud od hrubých ukazatelů odečteme amortizaci neboli opotřebení fixního kapitálu, získáme čisté ukazatele.
Národní důchod používáme jako ukazatele při zjišťování výstupu ekonomiky tzv. důchodovou metodou. Ta vychází z toho, že statky jsou produkovány výrobními faktory a ty jsou zaplaceny. Důchod je tedy tvořen příjmy za poskytnutí VF.
Rovnovážný důchod
1.7. Rovnovážný důchod ( produkt )
Celkové plánované výdaje (AE) jsou složeny ze spotřebních a investičních výdajů AE = C + I , z nichž část je autonomní (A=Ca+I) a část z indukovaných (cYD) AE=A+cYD. Skutečné výdaje se ale od plánovaných mohou lišit. Rozdíl mezi Y1 a AE1 je tvořen neplánovanými investicemi v podobě neplánovaných zásob IU1 (část produkce nenašla odbyt a zůstala na skladech). Pouze je-li produkt (důchod) na úrovni Y0 (AE=Y0) a jsou-li UI=Y-AE=0 je produkt v rovnovážné úrovni. Za této rovnováhy se úspory domácností rovnají plánovaným investicím S=I.
Čili pří rovnovážném produktu platí:
Y=AE
IU=0
I=S
1.8. Přizpůsobovací procesy v podmínkách nerovnováhy
V případě Y1 jsou úspory větší než plánované investiční výdaje S1>I. V následujícím období dojde k poklesu důchodu a tím i úspor. V případě Y2, kdy S2
1.9.1. Paradox spořivosti
Zamýšlené zvýšení úspor domácností ( posun úsporové funkce rovnoběžně nahoru ) může ve skutečnosti vést ke snížení úspor. Růst úspor by mohl být chápán jako podmínka růstu poptávky po investicích a tedy následného růstu produktu.
Ve skutečnosti však dojde k poklesu AD a produktu, protože s růstem úspor klesají spotřební výdaje domácností, které nejsou ničím nahrazeny a Y klesá. To může vést k omezení investic, poklesu důchodů a nakonec i k nižším úsporám.
Celkové plánované výdaje (AE) jsou složeny ze spotřebních a investičních výdajů AE = C + I , z nichž část je autonomní (A=Ca+I) a část z indukovaných (cYD) AE=A+cYD. Skutečné výdaje se ale od plánovaných mohou lišit. Rozdíl mezi Y1 a AE1 je tvořen neplánovanými investicemi v podobě neplánovaných zásob IU1 (část produkce nenašla odbyt a zůstala na skladech). Pouze je-li produkt (důchod) na úrovni Y0 (AE=Y0) a jsou-li UI=Y-AE=0 je produkt v rovnovážné úrovni. Za této rovnováhy se úspory domácností rovnají plánovaným investicím S=I.
Čili pří rovnovážném produktu platí:
Y=AE
IU=0
I=S
1.8. Přizpůsobovací procesy v podmínkách nerovnováhy
V případě Y1 jsou úspory větší než plánované investiční výdaje S1>I. V následujícím období dojde k poklesu důchodu a tím i úspor. V případě Y2, kdy S2
1.9.1. Paradox spořivosti
Zamýšlené zvýšení úspor domácností ( posun úsporové funkce rovnoběžně nahoru ) může ve skutečnosti vést ke snížení úspor. Růst úspor by mohl být chápán jako podmínka růstu poptávky po investicích a tedy následného růstu produktu.
Ve skutečnosti však dojde k poklesu AD a produktu, protože s růstem úspor klesají spotřební výdaje domácností, které nejsou ničím nahrazeny a Y klesá. To může vést k omezení investic, poklesu důchodů a nakonec i k nižším úsporám.
TEORIE DETERMINACE PRODUKTU - VÝDAJOVÝ MODEL S MULTIPLIKÁTOREM
1. TEORIE DETERMINACE PRODUKTU - VÝDAJOVÝ MODEL S MULTIPLIKÁTOREM
1.1. Disponibilní důchod, spotřeba a úspory
Hrubý národní produkt ( HNP ) představuje výsledek fungování výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů dané země. Čistý produkt získáme odečtením obnovovacích investic od hrubého produktu.
Hrubý domácí produkt ( HDP ) je výsledkem fungování výrobních faktorů umístěných v dané zemi, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem.
Čistý… pokud od hrubých ukazatelů odečteme amortizaci neboli opotřebení fixního kapitálu, získáme čisté ukazatele.
Národní důchod používáme jako ukazatele při zjišťování výstupu ekonomiky tzv. důchodovou metodou. Ta vychází z toho, že statky jsou produkovány výrobními faktory a ty jsou zaplaceny. Důchod je tedy tvořen příjmy za poskytnutí VF.
Mzdy a platy + ostatní náklady ( sociálka a zdravotní )
+ čisté úroky získané domácnostmi a vládou
+ renty
+ důchody ze sebezaměstnání ( živnostníci )
+ zisky ostatních podniků
= Čistý domácí důchod
+ znehodnocení kapitálu
= Hrubý domácí důchod
+- saldo zahraničních DŮCHODŮ
= Národní důchod ( pokud není uvedeno jinak, chápe se čistý ND )
Hrubý národní důchod = HNP v cenách výrobních faktorů
+ nepřímé daně
- subvence
= HNP v tržních cenách
1.1. Disponibilní důchod, spotřeba a úspory
Hrubý národní produkt ( HNP ) představuje výsledek fungování výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů dané země. Čistý produkt získáme odečtením obnovovacích investic od hrubého produktu.
Hrubý domácí produkt ( HDP ) je výsledkem fungování výrobních faktorů umístěných v dané zemi, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem.
Čistý… pokud od hrubých ukazatelů odečteme amortizaci neboli opotřebení fixního kapitálu, získáme čisté ukazatele.
Národní důchod používáme jako ukazatele při zjišťování výstupu ekonomiky tzv. důchodovou metodou. Ta vychází z toho, že statky jsou produkovány výrobními faktory a ty jsou zaplaceny. Důchod je tedy tvořen příjmy za poskytnutí VF.
Mzdy a platy + ostatní náklady ( sociálka a zdravotní )
+ čisté úroky získané domácnostmi a vládou
+ renty
+ důchody ze sebezaměstnání ( živnostníci )
+ zisky ostatních podniků
= Čistý domácí důchod
+ znehodnocení kapitálu
= Hrubý domácí důchod
+- saldo zahraničních DŮCHODŮ
= Národní důchod ( pokud není uvedeno jinak, chápe se čistý ND )
Hrubý národní důchod = HNP v cenách výrobních faktorů
+ nepřímé daně
- subvence
= HNP v tržních cenách
Osobní důchod
1.1.1. Osobní důchod
Osobní důchod je celkový důchod, který získávají domácnosti.
HNP
- znehodnocení kapitálu
- nepřímé daně zmenšené o subvence
- daně ze zisků podniků
- všechny příspěvky na sociální a zdravotní pojištění
- tu část zisku podniků, co bývá nerozdělena
- úroky získané vládou a přičteme úroky, které domácnosti hradí podnikovému sektoru a také úroky, co získávají ostatní domácí sektory od vlády.
+ transfery
1.1.2. Disponibilní důchod YD
Disponibilní důchod (YD) získáme z osobního důchodu, odečteme-li od něj osobní daně, které domácnosti platí.
YD se využije na spotřební výdaje domácností (C)a na tvorbu osobních úspor (S).
1.1.3. Spotřeba C
Tzv. spotřební výdaje domácností – předměty dlouhodobé spotřeby, krátkodobé spotřeby, služby, které domácnosti nakupují a spotřebovávají.
1.1.4. Úspory S
Zjednodušeně řečeno S = YD – C resp. PS + GBS, protože zde abstrahujeme od úspor podniků.
Osobní důchod je celkový důchod, který získávají domácnosti.
HNP
- znehodnocení kapitálu
- nepřímé daně zmenšené o subvence
- daně ze zisků podniků
- všechny příspěvky na sociální a zdravotní pojištění
- tu část zisku podniků, co bývá nerozdělena
- úroky získané vládou a přičteme úroky, které domácnosti hradí podnikovému sektoru a také úroky, co získávají ostatní domácí sektory od vlády.
+ transfery
1.1.2. Disponibilní důchod YD
Disponibilní důchod (YD) získáme z osobního důchodu, odečteme-li od něj osobní daně, které domácnosti platí.
YD se využije na spotřební výdaje domácností (C)a na tvorbu osobních úspor (S).
1.1.3. Spotřeba C
Tzv. spotřební výdaje domácností – předměty dlouhodobé spotřeby, krátkodobé spotřeby, služby, které domácnosti nakupují a spotřebovávají.
1.1.4. Úspory S
Zjednodušeně řečeno S = YD – C resp. PS + GBS, protože zde abstrahujeme od úspor podniků.
1.6. Skladba důchodů domácností
1.6. Skladba důchodů domácností
Celkové důchody domácností (Y) lze rozdělit na:
pracovní důchody: YL=w.L (L ... počet hodin práce odpracovaných domácností, w ... prům. hodinová mzdová sazba)
důchody plynoucí z vlastnictví půdy a kapitálu: YA=I.A, YK=v.K (A ... množství půdy domácnosti, I ... prům. míra výnosu půdy, K ... objem kapitálu, v ... prům. míra výnosu kapitálu
důchod ve formě transferové platby: YT
1.7. Zdroje nerovností v důchodech a měření těchto nerovností
1.7.1. Nerovnost v pracovních důchodech
Pracovní důchody domácností závisí na množství práce, které domácnost prodá na trhu práce a mzdové sazbě. Cena práce je dána objektivně, ale množství nabízené práce obvykle záleží na domácnosti. Nerovnost ve výši výdělku ovlivňují tyto faktory:
• rozdíly ve fyzických a duševních schopnostech intenzita práce
• rozdíly v povolání (doba odborné přípravy, specifické schopnosti a dovednosti, nebezpečnost a nepříjemnost určité práce)
• rozdíly ve vzdělání
• pracovní diskriminace (podle pohlaví, věku, rasy)
1.7.2. Nerovnost ve vlastnických důchodech
Je založena na rozdílném množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácnosti. Tento majetek získávají domácnosti způsoby:
• dědictvím a dary
• úsporami
• podnikáním s ochotou podstupovat riziko
1.7.3. Měření nerovností v důchodech domácností
Pro měření stupně nerovnosti v důchodech se používá tzv. Lorenzův graf a důchodový Giniho koeficient.
Lorenzův graf vyjadřuje vztah mezi absolutní rovností, absolutní nerovností a skutečnou nerovností. Způsob rozdělení vyjadřuje Lorenzova křivka (LC).
ideální LC - s osou x svíra úhel 45o
skutečná LC - lezí mezi oběma extrémními případy
Giniho koeficient - poměřuje skutečnou Lorenzovu křivku s ideální křivkou: . Může mít hodnotu od 0 do 1. G=1 v případě absolutně nerovnoměrného rozdělování a G=0 v případě rovnostářského rozdělování důchodů.
Celkové důchody domácností (Y) lze rozdělit na:
pracovní důchody: YL=w.L (L ... počet hodin práce odpracovaných domácností, w ... prům. hodinová mzdová sazba)
důchody plynoucí z vlastnictví půdy a kapitálu: YA=I.A, YK=v.K (A ... množství půdy domácnosti, I ... prům. míra výnosu půdy, K ... objem kapitálu, v ... prům. míra výnosu kapitálu
důchod ve formě transferové platby: YT
1.7. Zdroje nerovností v důchodech a měření těchto nerovností
1.7.1. Nerovnost v pracovních důchodech
Pracovní důchody domácností závisí na množství práce, které domácnost prodá na trhu práce a mzdové sazbě. Cena práce je dána objektivně, ale množství nabízené práce obvykle záleží na domácnosti. Nerovnost ve výši výdělku ovlivňují tyto faktory:
• rozdíly ve fyzických a duševních schopnostech intenzita práce
• rozdíly v povolání (doba odborné přípravy, specifické schopnosti a dovednosti, nebezpečnost a nepříjemnost určité práce)
• rozdíly ve vzdělání
• pracovní diskriminace (podle pohlaví, věku, rasy)
1.7.2. Nerovnost ve vlastnických důchodech
Je založena na rozdílném množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácnosti. Tento majetek získávají domácnosti způsoby:
• dědictvím a dary
• úsporami
• podnikáním s ochotou podstupovat riziko
1.7.3. Měření nerovností v důchodech domácností
Pro měření stupně nerovnosti v důchodech se používá tzv. Lorenzův graf a důchodový Giniho koeficient.
Lorenzův graf vyjadřuje vztah mezi absolutní rovností, absolutní nerovností a skutečnou nerovností. Způsob rozdělení vyjadřuje Lorenzova křivka (LC).
ideální LC - s osou x svíra úhel 45o
skutečná LC - lezí mezi oběma extrémními případy
Giniho koeficient - poměřuje skutečnou Lorenzovu křivku s ideální křivkou: . Může mít hodnotu od 0 do 1. G=1 v případě absolutně nerovnoměrného rozdělování a G=0 v případě rovnostářského rozdělování důchodů.
Důchodová metoda
Důchodová metoda:
- sečítá všechny důchody vyplácené firmami domácnostem
Při měření důchodovou metodou je problém s duplicitami, pokud bychom mezi důchody započítávali i veškeré platby firmám za nákupy meziproduktů….
Aby se tomu zabránilo zavedli statistikové metodu přidané hodnoty.
Přidaná hodnota: rozdíl mezi tržbami z prodejů statků a služeb a výdaji firmy na pořízení materiálů (vstupů).
Důchodová metoda – důchody či náklady jako zdroje hrubého národního důchodu:
Důchody či náklady na nákup výrobních činitelů:
1. Mzdy a platy
2. Renta
3. Čistý úrok
4. Zisky
Položka, které nemají povahu důchodů výrobních činitelů
1. Odpisy
2. Nepřímé daně z podnikání
- sečítá všechny důchody vyplácené firmami domácnostem
Při měření důchodovou metodou je problém s duplicitami, pokud bychom mezi důchody započítávali i veškeré platby firmám za nákupy meziproduktů….
Aby se tomu zabránilo zavedli statistikové metodu přidané hodnoty.
Přidaná hodnota: rozdíl mezi tržbami z prodejů statků a služeb a výdaji firmy na pořízení materiálů (vstupů).
Důchodová metoda – důchody či náklady jako zdroje hrubého národního důchodu:
Důchody či náklady na nákup výrobních činitelů:
1. Mzdy a platy
2. Renta
3. Čistý úrok
4. Zisky
Položka, které nemají povahu důchodů výrobních činitelů
1. Odpisy
2. Nepřímé daně z podnikání
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)