Okunův zákon

2.1. Okunův zákon
Arthur Okun. Ekonomické důsledky nezaměstnanosti jsou představovány ztrátou produkce v podobě rozdílu mezi skutečným a potenciálním produktem. Kvantifikuje ho Okunův zákon . Je-li skutečná nezaměstnanost na přirozené míře (u=u*), pak Y=Y* Y/Y*=1.
Je-li u>u* ekonomika nevyužívá své potenciální možnosti a Y klesá pod Y* Y/Y*<1.>1. Rozdíl mezi Y a Y* je tzv. inflační mezera.
Koeficient 0,02 vyjadřuje, že růst u nad u* o 1 procentní bod je spojen s poklesem Y pod Y* o 2%.

2.2. Potenciální produkt
Maximální úroveň HNP, které lze dosahovat při daném stavu technologie a počtu obyvatelstva, aniž dochází k urychlení inflace. Je to úroveň produktu, který odpovídá přirozené míře nezaměstnanosti. Je ho dosahováno při rovnováze na trzích práce, kdy se poptávané množství práce vyrovná s nabízeným.

2.3. Charakteristika hospodářského cyklu
Dlouhodobý vývoj potenciálního produktu je trendem, okolo kterého skutečný produkt kolísá ( fluktuuje ). Odchylka skutečného produktu od jeho potenciální úrovně představuje tzv. mezeru produktu. Inflační mezera: Y>Y*. Deflační mezera: Y

Rovnovážný důchod

1.7. Rovnovážný důchod ( produkt )
Celkové plánované výdaje (AE) jsou složeny ze spotřebních a investičních výdajů AE = C + I , z nichž část je autonomní (A=Ca+I) a část z indukovaných (cYD) AE=A+cYD. Skutečné výdaje se ale od plánovaných mohou lišit. Rozdíl mezi Y1 a AE1 je tvořen neplánovanými investicemi v podobě neplánovaných zásob IU1 (část produkce nenašla odbyt a zůstala na skladech). Pouze je-li produkt (důchod) na úrovni Y0 (AE=Y0) a jsou-li UI=Y-AE=0 je produkt v rovnovážné úrovni. Za této rovnováhy se úspory domácností rovnají plánovaným investicím S=I.
Čili pří rovnovážném produktu platí:
Y=AE
IU=0
I=S

1.8. Přizpůsobovací procesy v podmínkách nerovnováhy
V případě Y1 jsou úspory větší než plánované investiční výdaje S1>I. V následujícím období dojde k poklesu důchodu a tím i úspor. V případě Y2, kdy S2

1.9.1. Paradox spořivosti
Zamýšlené zvýšení úspor domácností ( posun úsporové funkce rovnoběžně nahoru ) může ve skutečnosti vést ke snížení úspor. Růst úspor by mohl být chápán jako podmínka růstu poptávky po investicích a tedy následného růstu produktu.
Ve skutečnosti však dojde k poklesu AD a produktu, protože s růstem úspor klesají spotřební výdaje domácností, které nejsou ničím nahrazeny a Y klesá. To může vést k omezení investic, poklesu důchodů a nakonec i k nižším úsporám.

Determinanty investic

1.5. Determinanty investic
Zbývající částí celkových plánovaných výdajů jsou v dvousektorovém výdajovém modelu hrubé soukromé domácí investiční výdaje ( I ), které jsou tvořeny výdaji na nákup fixního kapitálu a na zvýšení zásob.
Předpokládáme, že investiční výdaje na rozdíl od spotřebních jsou na důchodu (Y) nezávislé I=Ia.

1.5.1. Okolnosti vedoucí ke změně objemu plánovaných investic:
• Úroková sazba a její vztah k očekávané výnosnosti investice
• Zdanění zisků
• Očekávání - investice jsou riskantní sázkou na budoucnost, zda budoucí příjmy převýší přítomné a budoucí náklady.

1.6. Křivka poptávky po investicích a její posuny
Křivka investiční poptávky vyjadřuje vztah mezi úrokovými sazbami a plánovanými investičními výdaji. Znázorňuje, jak úroveň investic reaguje na úrokovou sazbu. Firma realizuje jen ziskové investiční projekty. Různé investiční statky mají rozdílnou míru výnosu ( výnosnost r ), tj., poměr mezi očekávaným výnosem a cenou investičního statku. Nejméně možností je investovat do vysoce výnosných projektů a nejvíce možností nabízí nízko výnosné projekty.

Posuny křivky poptávky po investicích:
• zvýšení celkové úrovně produktu v ekonomice
• vyšší zdanění firem
• očekávání atd.

Dvousektorový model: spotřeba a investice

1.2. Dvousektorový model: spotřeba a investice
Tento model ( + třísektorový i čtyřsektorový ) se také nazývá Keynesiánský výdajový model, model s linií 45o, model s multiplikátorem.
Předpokládá se existence pouze dvou subjektů – domácnosti a podniky.
Sektor vláda ani zahraničí neuvažujeme a proto platí, že Y=YD, Y = C + I

1.2.1. Omezení modelu
Dostatečné množství nevyužitých kapacit, vysoká nezaměstnanost
Neexistuje nabídkové omezení tj. podniky jsou schopny uspokojit jakkoliv vysokou poptávku.
Abstrahujeme od úspor podniků
Cenová hladina a mzdy jsou stabilní
Úroková sazba je stabilní

Spotřební a úsporová funkce

1.3. Spotřební a úsporová funkce

1.3.1. Spotřební funkce
Spotřební funkce vyjadřuje vztah mezi spotřebními výdaji a disponibilním důchodem. S růstem YD rostou C.
Spotřební výdaje členíme na:
Autonomní (Ca), tj. nezávislé na výši YD. Jejich financování pochází z dřívějších úspor nebo z úvěru ( pak domácnosti tvoří záporné úspory )
Indukované (cYD) - z každé další jednotky YD, kterou domácnosti získají, je část vynaložena na spotřebu

kde c je mezní sklon ke spotřebě

1.3.2. Úsporová funkce
Úsporová funkce - jestliže existují Ca, pak musí existovat i autonomní úspory Sa, ale v záporné hodnotě

TEORIE DETERMINACE PRODUKTU - VÝDAJOVÝ MODEL S MULTIPLIKÁTOREM

1. TEORIE DETERMINACE PRODUKTU - VÝDAJOVÝ MODEL S MULTIPLIKÁTOREM
1.1. Disponibilní důchod, spotřeba a úspory
Hrubý národní produkt ( HNP ) představuje výsledek fungování výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů dané země. Čistý produkt získáme odečtením obnovovacích investic od hrubého produktu.
Hrubý domácí produkt ( HDP ) je výsledkem fungování výrobních faktorů umístěných v dané zemi, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem.
Čistý… pokud od hrubých ukazatelů odečteme amortizaci neboli opotřebení fixního kapitálu, získáme čisté ukazatele.
Národní důchod používáme jako ukazatele při zjišťování výstupu ekonomiky tzv. důchodovou metodou. Ta vychází z toho, že statky jsou produkovány výrobními faktory a ty jsou zaplaceny. Důchod je tedy tvořen příjmy za poskytnutí VF.

Mzdy a platy + ostatní náklady ( sociálka a zdravotní )
+ čisté úroky získané domácnostmi a vládou
+ renty
+ důchody ze sebezaměstnání ( živnostníci )
+ zisky ostatních podniků
= Čistý domácí důchod
+ znehodnocení kapitálu
= Hrubý domácí důchod
+- saldo zahraničních DŮCHODŮ
= Národní důchod ( pokud není uvedeno jinak, chápe se čistý ND )
Hrubý národní důchod = HNP v cenách výrobních faktorů
+ nepřímé daně
- subvence
= HNP v tržních cenách

Osobní důchod

1.1.1. Osobní důchod
Osobní důchod je celkový důchod, který získávají domácnosti.
HNP
- znehodnocení kapitálu
- nepřímé daně zmenšené o subvence
- daně ze zisků podniků
- všechny příspěvky na sociální a zdravotní pojištění
- tu část zisku podniků, co bývá nerozdělena
- úroky získané vládou a přičteme úroky, které domácnosti hradí podnikovému sektoru a také úroky, co získávají ostatní domácí sektory od vlády.
+ transfery

1.1.2. Disponibilní důchod YD
Disponibilní důchod (YD) získáme z osobního důchodu, odečteme-li od něj osobní daně, které domácnosti platí.
YD se využije na spotřební výdaje domácností (C)a na tvorbu osobních úspor (S).

1.1.3. Spotřeba C
Tzv. spotřební výdaje domácností – předměty dlouhodobé spotřeby, krátkodobé spotřeby, služby, které domácnosti nakupují a spotřebovávají.

1.1.4. Úspory S
Zjednodušeně řečeno S = YD – C resp. PS + GBS, protože zde abstrahujeme od úspor podniků.

1.5. Determinanty investic

1.5. Determinanty investic
Zbývající částí celkových plánovaných výdajů jsou v dvousektorovém výdajovém modelu hrubé soukromé domácí investiční výdaje ( I ), které jsou tvořeny výdaji na nákup fixního kapitálu a na zvýšení zásob.
Předpokládáme, že investiční výdaje na rozdíl od spotřebních jsou na důchodu (Y) nezávislé I=Ia.

1.5.1. Okolnosti vedoucí ke změně objemu plánovaných investic:
• Úroková sazba a její vztah k očekávané výnosnosti investice
• Zdanění zisků
• Očekávání - investice jsou riskantní sázkou na budoucnost, zda budoucí příjmy převýší přítomné a budoucí náklady.

1.6. Křivka poptávky po investicích a její posuny
Křivka investiční poptávky vyjadřuje vztah mezi úrokovými sazbami a plánovanými investičními výdaji. Znázorňuje, jak úroveň investic reaguje na úrokovou sazbu. Firma realizuje jen ziskové investiční projekty. Různé investiční statky mají rozdílnou míru výnosu ( výnosnost r ), tj., poměr mezi očekávaným výnosem a cenou investičního statku. Nejméně možností je investovat do vysoce výnosných projektů a nejvíce možností nabízí nízko výnosné projekty.

Posuny křivky poptávky po investicích:
• zvýšení celkové úrovně produktu v ekonomice
• vyšší zdanění firem
• očekávání atd.

1.7. Rovnovážný důchod ( produkt )
Celkové plánované výdaje (AE) jsou složeny ze spotřebních a investičních výdajů AE = C + I , z nichž část je autonomní (A=Ca+I) a část z indukovaných (cYD) AE=A+cYD. Skutečné výdaje se ale od plánovaných mohou lišit. Rozdíl mezi Y1 a AE1 je tvořen neplánovanými investicemi v podobě neplánovaných zásob IU1 (část produkce nenašla odbyt a zůstala na skladech). Pouze je-li produkt (důchod) na úrovni Y0 (AE=Y0) a jsou-li UI=Y-AE=0 je produkt v rovnovážné úrovni. Za této rovnováhy se úspory domácností rovnají plánovaným investicím S=I.
Čili pří rovnovážném produktu platí:
Y=AE
IU=0
I=S

1.8. Přizpůsobovací procesy v podmínkách nerovnováhy

1.8. Přizpůsobovací procesy v podmínkách nerovnováhy
V případě Y1 jsou úspory větší než plánované investiční výdaje S1>I. V následujícím období dojde k poklesu důchodu a tím i úspor. V případě Y2, kdy S2

1.9. Model multiplikátoru, determinace produktu na průsečíku úspor a investic a na průsečíku linie 45o
Ke změně rovnovážného produktu dochází vlivem změny autonomních plánovaných spotřebních a investičních výdajů ( A=Ca+I )
Přírůstek produktu je větší než přírůstek investičních výdajů. Je určitým násobkem přírůstku autonomních výdajů. Multiplikátor ( - ) je násobitel tohoto přírůstku.
AE = A + cY resp. Y = A + cY, protože AE = Y ( v bodech rovnováhy )

Potom platí:
resp.
kde Y=Y'-Y a A=A'-A
výraz označíme jako a nazveme jej jednoduchým výdajovým multiplikátorem.
( V případě, že do vzorce dosadíme místo A, I dostáváme jednoduchý investiční multiplikátor )
Výše multiplikátoru je závislá na mezním sklonu ke spotřebě z YD čili c.
Čím bude MPC vyšší, tím bude i vyšší. Projeví se to v růstu sklonu křivky AE.
Jde o jednoduchý výdajový multiplikátor, protože pod vlivem změny celkových výdajů (a tím i Y) nedochází ke změně úrokové sazby!!!!!.

1.9.1. Paradox spořivosti
Zamýšlené zvýšení úspor domácností ( posun úsporové funkce rovnoběžně nahoru ) může ve skutečnosti vést ke snížení úspor. Růst úspor by mohl být chápán jako podmínka růstu poptávky po investicích a tedy následného růstu produktu.
Ve skutečnosti však dojde k poklesu AD a produktu, protože s růstem úspor klesají spotřební výdaje domácností, které nejsou ničím nahrazeny a Y klesá. To může vést k omezení investic, poklesu důchodů a nakonec i k nižším úsporám.

1.3. Spotřební a úsporová funkce

1.3. Spotřební a úsporová funkce

1.3.1. Spotřební funkce
Spotřební funkce vyjadřuje vztah mezi spotřebními výdaji a disponibilním důchodem. S růstem YD rostou C.
Spotřební výdaje členíme na:
Autonomní (Ca), tj. nezávislé na výši YD. Jejich financování pochází z dřívějších úspor nebo z úvěru ( pak domácnosti tvoří záporné úspory )
Indukované (cYD) - z každé další jednotky YD, kterou domácnosti získají, je část vynaložena na spotřebu
Spotřební funkce má tvar:

kde c je mezní sklon ke spotřebě

1.3.2. Úsporová funkce
Úsporová funkce - jestliže existují Ca, pak musí existovat i autonomní úspory Sa, ale v záporné hodnotě a má tvar: .


1.4. Mezní sklon ke spotřebě a k úsporám
Mezní sklon ke spotřebě ( MPC, taky c ) je ta část dodatečného disponibilního důchodu, kterou by domácnost vynaložila na dodatečnou spotřebu . Průměrný sklon ke spotřebě je podíl celkových výdajů na YD, tj.

Je-li C>YD potom APC>1
C=YD potom APC=1
C
Mezní sklon k úsporám ( MPS, též s ) je ta část dodatečného disponibilního důchodu, kterou by domácnost uspořila . Průměrný sklon k úsporám je:

Protože je YD rozdělen jen na spotřebu a úspory platí:
APC+APS=1
MPC+MPS=1

1.1.1. Osobní důchod

1.1.1. Osobní důchod
Osobní důchod je celkový důchod, který získávají domácnosti.
HNP
- znehodnocení kapitálu
- nepřímé daně zmenšené o subvence
- daně ze zisků podniků
- všechny příspěvky na sociální a zdravotní pojištění
- tu část zisku podniků, co bývá nerozdělena
- úroky získané vládou a přičteme úroky, které domácnosti hradí podnikovému sektoru a také úroky, co získávají ostatní domácí sektory od vlády.
+ transfery

1.1.2. Disponibilní důchod YD
Disponibilní důchod (YD) získáme z osobního důchodu, odečteme-li od něj osobní daně, které domácnosti platí.
YD se využije na spotřební výdaje domácností (C)a na tvorbu osobních úspor (S).

1.1.3. Spotřeba C
Tzv. spotřební výdaje domácností – předměty dlouhodobé spotřeby, krátkodobé spotřeby, služby, které domácnosti nakupují a spotřebovávají.

1.1.4. Úspory S
Zjednodušeně řečeno S = YD – C resp. PS + GBS, protože zde abstrahujeme od úspor podniků.

1.2. Dvousektorový model: spotřeba a investice
Tento model ( + třísektorový i čtyřsektorový ) se také nazývá Keynesiánský výdajový model, model s linií 45o, model s multiplikátorem.
Předpokládá se existence pouze dvou subjektů – domácnosti a podniky.
Sektor vláda ani zahraničí neuvažujeme a proto platí, že Y=YD, Y = C + I

1.2.1. Omezení modelu
Dostatečné množství nevyužitých kapacit, vysoká nezaměstnanost
Neexistuje nabídkové omezení tj. podniky jsou schopny uspokojit jakkoliv vysokou poptávku.
Abstrahujeme od úspor podniků
Cenová hladina a mzdy jsou stabilní
Úroková sazba je stabilní

1. TEORIE DETERMINACE PRODUKTU - VÝDAJOVÝ MODEL S MULTIPLIKÁTOREM

1.1. Disponibilní důchod, spotřeba a úspory
Hrubý národní produkt ( HNP ) představuje výsledek fungování výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů dané země. Čistý produkt získáme odečtením obnovovacích investic od hrubého produktu.
Hrubý domácí produkt ( HDP ) je výsledkem fungování výrobních faktorů umístěných v dané zemi, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem.
Čistý… pokud od hrubých ukazatelů odečteme amortizaci neboli opotřebení fixního kapitálu, získáme čisté ukazatele.
Národní důchod používáme jako ukazatele při zjišťování výstupu ekonomiky tzv. důchodovou metodou. Ta vychází z toho, že statky jsou produkovány výrobními faktory a ty jsou zaplaceny. Důchod je tedy tvořen příjmy za poskytnutí VF.

Mzdy a platy + ostatní náklady ( sociálka a zdravotní )
+ čisté úroky získané domácnostmi a vládou
+ renty
+ důchody ze sebezaměstnání ( živnostníci )
+ zisky ostatních podniků
= Čistý domácí důchod
+ znehodnocení kapitálu
= Hrubý domácí důchod
+- saldo zahraničních DŮCHODŮ
= Národní důchod ( pokud není uvedeno jinak, chápe se čistý ND )
Hrubý národní důchod = HNP v cenách výrobních faktorů
+ nepřímé daně
- subvence
= HNP v tržních cenách

9.5.3.1. Ridigita mezd

9.5.3.1. Ridigita mezd
Problémem je ale nepružnost mezd a to zejména dolů. Tato odlišná pružnost mezd směrem nahoru a dolů se někdy nazývá jako Druhá asymetrie ve vývoji AS .
Jedním z důvodů nepružnosti mezd směrem dolů je obava zaměstnavatelů, že jim utečou kvalifikovaní zaměstnanci.
Dalším důvodem této nepružnosti je tzv. Hystereze na trhu práce, což je zpětný vliv míry nezaměstnanosti na přirozenou míru nezaměstnanosti. Problematika Insiders a Outsiders – viz. kapitola Nezaměstnanost.

9.5.3.2. Východiska
Prvním z východisek pro obnovení rovnováhy na trhu práce při rigiditě mezd je růst AD.
Další možností je růst AS tj. posun křivky SRAS dolů ( nikoli z důvodu snížení W, ale z jiných důvodů – např. snížení daní, pokles cen surovin ).

9.5.3.3. AS v podmínkách pružných mezd
AD, vnik záporných neplánovaných zásob, podniky chtějí rozšířit výrobu, potřebují více pracovníků, zaměstnanost, pokles mezního produktu práce, nákladů na jednotku produkce,cen,cenové hladiny, W, nákladů je větší než růst zisku, podniky začnou propouštět… Pokud vše probíhá dostatečně rychle tak se produkt nezmění.
Čili pokud budou existovat dokonale pružné nominální mzdové sazby W potom budou trhy práce neustále v rovnováze, bude existovat stále plná zaměstnanost L* a produkt bude na své potencionální úrovni Y*.
Růst AD tedy povede pouze k růstu cenové hladiny resp. nominálních veličin. Křivka SRAS je zároveň i křivkou LRAS. Jedná se o tzv. Klasickou ( monetaristickou ) křivku agregátní nabídky podle klasického předpokladu dokonale vyčištěných trhů.

9.6. Srovnání přístupu keynesiánců, klasiků a hlavního proudu ekonomie

9.6.1. Klasická teorie
Klasická teorie - zakladatelem Adam Smith a jeho dílo An Inquiry into the Causes of the Wealth Of Nations (1776). Nejvýznamnější poznatek byl, že tržní mechanismus představuje samoregulující řád a že cenový systém organizuje chování lidí a činí tak automaticky bez centrálního řízení. Tzv. vláda neviditelné ruky. Křívka SRAS splývá s křivkou LRAS, neboť chování cen vstupů a cen statků je stejné v krátkém i dlouhém období. Je to tzv. klasická křivka AS podle klasického předpokladu dokonale vyčištěných trhů.
Na Smithe navazovali Ricardo, Malthus.

9.6.2. Keynessiánská ekonomie

9.6.2. Keynessiánská ekonomie
Keynessiánská ekonomie. Myšlenkový směr zpracovaný Johnem Mayardem Keynessem v díle "Obecná teorie úroku, zaměstnanosti a peněz". Ústřední myšlenkou bylo, že ( především v důsledku strnulých mezd ) kapitalistický systém nesměřuje automaticky k rovnováze při plné zaměstnanosti. Podle Keynese výsledná rovnováha při neplné zaměstnanosti může být odstraněna fiskální a monetární politikou, která zvýší agregátní poptávku.
Prosazuje aktivní, záměrnou (diskreční ) politiku vlády a její ovlivňování trhu. Zejména fiskální politika.
Snaha zajistit plnou zaměstnanost.Stimulace poptávky

9.6.3. Hlavní proud ekonomie
Hlavní proud ekonomie. Převládá ve smíšených ekonomikách Severní Ameriky, záp. Evropy a Japonska. Lepší porozumění mikro a makroekonomii vedlo od 2. světové války k růstu světového produktu a životní úrovně v nesrovnatelném rozsahu s předchozím vývojem. Vyspělé ekonomiky ale nedosáhly ještě stavu ekonomické nirvány, mají potíže s udržením stabilních cen a plné zaměstnanosti, chudoba je na vzestupu, mezinárodní systém ohrožují závratné dluhy rozvojových zemí a také ekologické problémy.

9.6.4. Monetaristé
M. Friedman.
Zaměstnanci mají nedokonalé informace o cenách a proto neprosazují silný růst nominálních mzdových sazeb.
Plnou zaměstnanost nazývají přirozená míra nezaměstnanosti – u*
Klade se důraz na stranu nabídky. Boj proti inflaci.

9.7. Účinky makroekonomické politiky v modelu AD-AS: expanzivní a restriktivní politika
viz. Fiskální politika, deficity a vládní dluh




10. ÚLOHA VLÁDY V EKONOMICE - MAKROEKONOMICKÉ PROBLÉMY

10.1. Makroekonomická politika
Ve čtyřsektorové ekonomice vstupuje na trh také stát. Na rozdíl od firem a jiných podnikatelských subjektů cílem státu není dosažení zisku, ale udržení ekonomiky dané země v rovnováze. Úlohou státu je veřejný prospěch. Odstraňovat z ekonomiky negativní vlivy. Aby mohl stát ovlivňovat chod hospodářství dané země, nemůže do ekonomiky zasahovat náhodně a jak se mu zalíbí, ale všechny operace musí být předem promyšleny a vypočítány. Hospodářství země je totiž obrovský kolos a jakékoliv zásahy do něj mají velmi dlouhou setrvačnost. Vláda tedy pro každý rok vypracovává tzv. hospodářskou politiku. Je to souhrn nástrojů, cílů a opatření, kterými stát prostřednictvím vlády, státních orgánů a dalších složek zasahuje do hospodářství dané země. Veškerou zodpovědnost za hospodářskou politiku nese vláda a politická strana, která je právě u moci. Hosp. politika je určitá teorie, ze které potom vychází praktická hospodářská politika. Nositelem hospodářské politiky je stát, centrální banka, organizace, mezinárodní organizace, nadnárodní orgány.

9.5.3. Agregátní nabídka v dlouhém období

9.5.3. Agregátní nabídka v dlouhém období
V dlouhém období neuvažujeme fixní mzdy
V návaznosti na předchozí kapitolku AS při stabilních mzdách pokračuje úvaha. V bodě E3 resp. i E4 je již vysoká zaměstnanost, současně však dochází k růstu cenové hladiny, čili reálné mzdy klesají. To vede ke snížení nabídky práce ( lidé nechtějí při těchto reálných mzdách pracovat ) a prosazují růst nominálních mezd W. Křivka SRAS1 se posouvá doleva nahoru na pozici SRAS2. Roste cenová hladina, roste nezaměstnanost a klesá poptávané množství i produkt.
Růst cenové hladiny se zastaví v okamžiku, kdy se poptávané množství práce vyrovná s nabízeným množstvím práce.
Tento stav nazýváme Rovnováha na trhu práce
Stav zaměstnanosti při rovnováze na trzích práce se nazývá Plná zaměstnanost L*.
Při plné zaměstnanosti ( a tedy i maximálním využití všech výrobních kapacit ) je vytvořený produkt Y roven potencionálnímu produktu Y*
Potenciální produkt představuje udržitelnou kapacitu ekonomiky neboli produkt při vysoké zaměstnanosti.
Při plné zaměstnanosti L* existuje i stabilní cenová hladina resp. stabilní inflace !!!!!!!!!!!!!!!!! - tzv. míra nezaměstnanosti nezrychlující inflaci - NAIRU
Krátkodobě se může zaměstnanost zvýšit i nad úroveň L* - tzv. přezaměstnanost.
Tzn. Že i produkt Y se může krátkodobě pod vlivem nabídkových šoků odchylovat od Y*.
Dlouhodobě se však produkt neustále vrací k Y*a udržuje se na jeho úrovni. Zaměstnanost se udržuje na úrovni plné zaměstnanosti. Křivka AS v dlouhém období ( LRAS ) má tedy vertikální tvar a protíná vodorovnou osu na úrovni potencionálního produktu Y* ( klasická neboli monetaristická verze ).
Růst nebo pokles AD má tedy za následek pouze změnu cenové hladiny – reálný produkt se nemění ( mění se pouze nominální v důsledku růstu cenové hladiny ).
Dlouhodobě se tedy může produkt měnit ( růst ) pouze při změně potencionálního produktu (růstu ) neboli při posunu horizontální LRAS doprava.
Z výše uvedeného lze odvodit, že krátkým obdobím rozumíme období ve kterém se může produkt Y odchýlit od potencionálního produktu Y*, tedy dokud není dosažena rovnováha na trzích práce.
Čím bude přizpůsobování W reálné situaci na trhu rychlejší, tím rychleji se bude vracet Y k Y* a tzv. plné zaměstnanosti.

9.5.2. Nabídkové šoky

9.5.2. Nabídkové šoky
Shift factors of aggragate supply
Jsou příčiny, které způsobí posuny křivky SRAS
Dělí se na:
• Pozitivní a negativní (stejné jako u AD )
• Nominální a reálné

9.5.2.1. Nominální nabídkové šoky
Způsobují posun křivky SRAS nahoru a dolů
• Změna nákladů v důsledku růstu cen vstupů - růst nákladů na pracovní sílu ( růst nominálních mzdových sazeb, růst SP, růst zdanění osobního důchodu, které tlačí na růst mezd- to je zároveň i poptávkový šok ) – je to negativní nabídkový šok.
• Růst cen surovin ( např. ropné krize )
• Znehodnocení nominálního kursu a z toho rezultující růst cen dovážených surovin.

9.5.2.2. Reálné nabídkové šoky
Jsou to reálné skutečnosti
Způsobují posun křivky SRAS doleva shift in a doprava shift out
Určují kapacitní možnosti ekonomiky tj. kapacitotvorný efekt
• Růst nebo pokles množství VF ( záplavy – likvidace VF )
• Technologická úroveň
• Změna produktivity práce – růst PP posune AS doprava

9.5. Agregátní nabídka ( aggregate supply )

9.5. Agregátní nabídka ( aggregate supply )
Je množství statků ( produkce Y ), které budou podniky ochotny vyrábět a nabízet při dané cenové hladině.
Nabízené množství závisí na cenách použitých výrobních faktorů.
Výchozí je cena práce. Celkové náklady se počítají jako násobek nominální mzdové sazby.
P = W(1+b)/a
Kde W je nominální mzdová sazba, b je sazba přirážky, a je produktivita práce.
Důležitá je zde délka zkoumaného období.

9.5.1. Agregátní nabídka při stabilních mzdách
!!!!V krátkém období nelze zvýšit ani snížit nominální mzdové sazby.
Křivka SRAS se nazývá Keynesiánská křivka nabídky. (nebo její část, která má horizontální tvar od AD1 do AD2 ).
Graf viz Helísek Makroekonomie str. 46

9.5.1.1. Posun z E1 do E2
Tvar AS v tomto úseku se nazývá Keynesiánská křivka AS
Existuje velké množství nevyužitých výrobních faktorů, produkt je na nízké úrovni. AD začne růst. Dojde k lepšímu využívání stávajících kapacit a zapojování více proměnlivých výrobních vstupů. Vyrábí se tedy více produkce.
Nominální mzdové sazby jsou v tomto období fixní.
Produktivita práce je taktéž fixní, protože lze stále ještě zvyšovat i množství zapojeného fixního kapitálu.

9.5.1.2. Posun z E2 do E3
Tzv. Základní část křivky SRAS
Dochází k dalšímu růstu AD.
Pro uspokojení poptávky musí podniky více vyrábět.Dochází k dalšímu zapojování pracovníků a jiných proměnlivých vstupů při stejném množství fixního kapitálu, což vede ke snižování produktivity práce. To vede k růstu jednotkových pracovních nákladů. Čili rostou i mzdové náklady ( i při fixní W ) z důvodů většího počtu pracovníků. Následuje růst celkových nákladů a pro udržení stejného zisku podniky musí zdražovat, čili dochází k růstu cenové hladiny. Křivka SRAS tedy získává pozitivní sklon.

9.5.1.3. Posun z E3 do E4
Tzv. Extrémní část křivky SRAS
Poptávka dále roste ale množství pracovní síly je absolutně limitováno, čili již neexistuje volná pracovní síla, kterou by bylo možno zaměstnat a tedy již nelze dále zvyšovat produkci.
Zvýšení AD budou tedy výrobci využívat pouze ke zvyšování cen a tím i zisků.
Při neustálém růstu AD zůstávají nominální mzdové sazby W konstantní a to i při zvyšování zaměstnanosti.

9.4.2. Keynesův efekt

9.4.2. Keynesův efekt
Pokles cenové hladiny znamená, že k běžným výdajům postačuje držba méně peněz. Čili klesá poptávka po penězích, roste poptávka po ostatních finančních aktivech a klesá nominální úroková sazba ( i ).
Pokles i vede k růstu výdajů na investice, růstu spotřebních výdajů domácností na dlouhodobé spotřební statky, růstu vládních výdajů popř. i NX.

9.4.3. Efekt bohatství ( The Wealth effect )
Odlišná interpretace růstu poptávaného množství, která pomíjí změnu úrokové sazby.
Domácnosti drží část svých aktiv ve formě peněz. Při poklesu cenové hladiny roste reálná hodnota resp. kupní síla těchto peněz. Domácnosti jsou tedy bohatší a utrácejí tedy více čili roste C. Jde o tzv. efekt reálných peněžních zůstatků ( Pigouův efekt ).

9.4.4. Mezinárodní substituční efekt
Jestliže klesá domácí cenová hladina, poroste poptávka zahraničních subjektů po levnějším zboží dané ekonomiky a popř. domácí subjekty přesunou část poptávky z relativně dražšího zahraničního zboží na domácí zboží.
Poměřuje cenové hladiny mezi dvěma státy. Pokud je u nás dražší zboží než v zahraničí, tak ho kupuji v zahraničí.

9.4.5. Poptávkové šoky
Shift factors of aggragate demand

Poptávkové šoky jsou takové vlivy, které způsobí změnu poptávky tj. posun poptávkové křivky
Reakce při stejné ceně znamená posun křivky AD doleva nebo doprava
Reakce v závislosti na ceně znamená posun křivky AD nahoru nebo dolů.
Tato reakce závisí na tvaru nabídkové křivky
Budu uvádět tzv. Pozitivní poptávkové šoky – čili šoky, které způsobují posun křivky AD doprava popř. nahoru.
Negativní poptávkové šoky jsou opačné.
• Růst bohatství domácností ( růst cen akcií )
• Pokles míry zdanění osobního důchodu
• Pokles úrokové sazby
• Optimistická očekávání budoucího vývoje
• Růst populace
• Rozhodnutí vlády zvýšit G nebo TR vede k růstu C a I.
• Stimulace exportu růstem cenové hladiny v zahraničí, znehodnocením nominálního kursu nebo prostřednictvím proexportních opatření.
• Očekávání růstu cenové hladiny
Poptávkové šoky obecně můžeme dělit na ty které nemůžeme ovlivnit (růst cen v zahraničí, růst populace…) nebo ty které jsou výsledkem cíleného úsilí vlády popř. centrální banky tj. výsledek fiskální, monetární nebo kursové politiky.

9.2. Ekonomická rovnováha a nerovnováha

9.2. Ekonomická rovnováha a nerovnováha
Makroekonomická rovnováha je dána interakcí agragátní nabídky a agregátní poptávky. Bod v němž se křivky AS a AD protínají nám určuje bod makroekonomické rovnováhy.
Čím dále je tento bod vlevo od Y*, tím více má ekonomika nevyužitých zdrojů. Pokud je tento bod vpravo od Y* , trpí ekonomika vysokou inflací a zbytečně přetěžuje zdroje.
Pod vlivem nabídkových i poptávkových šoků dochází ke změně nominálního produktu. Protože je pohyb statků zprostředkováván penězi, musí změně nominálního produktu odpovídat i změny v peněžní sféře.
Vysvětlení tzv. Kvantitativní teorie peněz. M*V = P*T

9.3. Faktory určující agregátní poptávku a nabídku

9.4. Agregátní poptávka ( Aggregate demand )
Představuje celkové plánované množství statků, které chtějí ( zamýšlejí ) ekonomické subjekty ( domácnosti, firmy, vláda a zahraničí ) nakoupit při dané cenové hladině.
Tj. jedná se o zamýšlené množství plánovaných výdajů na nákup produktu Y čili toto množství = C+I+G+NX.

9.4.1. AD závisí na :
• C - spotřeba je určena reálným disponibilním důchodem, který při růstu cenové hladiny klesá a opačně. Při klesající míře zdanění roste disp. důchod a vede k růstu spotřeby.
• I - při poklesu cenové hladiny klesá poptávka po penězích a pokud dojde i ke snížení i povede to i k růstu investic. Důležité je očekávání vývoje cenové hladiny. Investice lze výrazně ovlivňovat prostřednictvím monetární politiky.
• G záleží na rozhodnutí vlády
• NX je silně ovlivňován relativními cenami a směnnými kursy.
Se změnou cenové hladiny se mění i množství resp. objem poptávaného produktu.
S růstem cenové hladiny celkové plánované výdaje klesají.
!!!! neplést cenová hladina ( price level ) X cena ( relative price )
!!!! neplést Změna poptávky ( posun celé křivky ) X změna poptávaného množství ( posun po křivce )
Anglicky posun poptávkové křivky – Shift in Demand curve
Změna posun po křivce – Movements along an Demand curve
Změna poptávky – change in the aggragate demand
Změna popt. množství – change in the aggregate quantity demamded
Změna poptávaného množství je v závislosti na ceně. Vše ostatní je posun křivky.

Příčiny tvaru křivky AD:

9.1.2. Ukazetele

9.1.2. Ukazetele
Hrubý národní produkt ( HNP ) představuje výsledek fungování výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů dané země. Čistý produkt získáme odečtením obnovovacích investic od hrubého produktu.
Hrubý domácí produkt ( HDP ) je výsledkem fungování výrobních faktorů umístěných v dané zemi, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem.
Čistý… pokud od hrubých ukazatelů odečteme amortizaci neboli opotřebení fixního kapitálu, získáme čisté ukazatele.
Národní důchod používáme jako ukazatele při zjišťování výstupu ekonomiky tzv. důchodovou metodou. Ta vychází z toho, že statky jsou produkovány výrobními faktory a ty jsou zaplaceny. Důchod je tedy tvořen příjmy za poskytnutí VF.


Mzdy a platy + ostatní náklady ( sociálka a zdravotní )
+ čisté úroky získané domácnostmi a vládou
+ renty
+ důchody ze sebezaměstnání ( živnostníci )
+ zisky ostatních podniků
= Čistý domácí důchod
+ znehodnocení kapitálu
= Hrubý domácí důchod
+- saldo zahraničních DŮCHODŮ
= Národní důchod ( pokud není uvedeno jinak, chápe se čistý ND )
Hrubý národní důchod = HNP v cenách výrobních faktorů
+ nepřímé daně
- subvence
= HNP v tržních cenách
Osobní důchod je celkový důchod, který získávají domácnosti.
HNP
- znehodnocení kapitálu
- daně ze zisků podniků
- všechny příspěvky na sociální a zdravotní pojištění
- nepřímé daně zmenšené o subvence
- tu část zisku podniků, co bývá nerozdělena
- úroky získané vládou a přičteme úroky, které domácnosti hradí podnikovému sektoru a také úroky, co získávají ostatní domácí sektory od vlády.
+ transfery
Disponibilní důchod (YD) získáme z osobního důchodu, odečteme-li od něj osobní daně, které domácnosti platí.
YD se využije na spotřební výdaje domácností a na tvorbu osobních úspor.