1. Národohospodářský produkt, jeho deriváty a jeho měření. Vztah mezi produkční funkcí a hranicí produkčních možností.
Hrubý domácí produkt (gross domestic product)
-zobrazuje jak příjmy, tak výdaje (příjmy se vždy rovnají výdajům)
HDP = tržní hodnota všech finálních statků vyrobených v ekonomice za dané časové období
-nezapočítávají se mezistatky, výjimka je pouze u mezistatků do zásoby = investice firem do zásob (při pozdějším užití zásob je tato investice záporná, vyruší se)
-měří se v rámci geograficky určené země
Hrubý národní produkt (gross national product)
- přihlíží se k tomu, kdo vlastní výrobní statky, produkce příslušníků státu na cizím území
Čistý národní produkt (net national product)
HNP – amortizace
Znehodnocení = míra opotřebení všech zařízení a budov, „spotřeba fixního kapitálu“
Rozdíl HDP a HNP = čistý příjem z majetku v zahraničí
Čistý domácí produkt (net domestic product)
-podobně jako u ČNP, od HDP odečteme amortizaci
Čisté ekonomické bohatství (net economic welfare)
-snaha korigovat nedostatky HDP
-k HDP přičteme : 1. stínovou ekonomiku (drogy, prostituce, melouchy)
2. výrobky, které poskytneme sami sobě (zelenina ze zahrádky)
3. volný čas k odpočinku
4. růst kvality výrobků a služeb
-odečteme záporné externality (poškozování životního prostředí)
MĚŘENÍ PRODUKTU
1. výdajová metoda
-zahrnuje výdaje jednotlivých sektorů
a) výdaje domácností na spotřebu (na služby, na statky krátkodobého i dlouhodobého užití)
b) výdaje firem na investice – investice do fixního kapitálu (stroje, budovy, výdaje na bydlení, zařízení)
- investice do zásob
c) výdaje státních orgánů na nákup výrobků a služeb (ne na transfery!)
d)čistý export (export – import)
HDP = C + I + G + NX
2. produkční metoda
-finální tržní ocenění, které nezahrnuje meziprodukt, nebo součet všech přidaných hodnot ve všech odvětvích
3. důchodová metoda
-součet veškerých důchod v ekonomice
a)hrubé mzdy a platy před zdaněním W
b)čisté úroky (přijaté – vydané) i
c) renty R
d) zisky firem π
= čistý důchod
dále přičteme e) amortizace
f) nepřímé daně
= HDP
DŮCHODY
1. národní důchod (national income)
-veškeré důchody z výrobních faktorů, které jsou ve vlastnictví rezidentů bez ohledu na místo působení
ND + amortizace = HND (hrubý národní důchod)
HND + nepřímé daně = HNP (hrubý národní produkt)
2. osobní důchod (personal income)
ND – položky, které nedostanou (nerozdělené zisky, daně podniku, SZZP)
+ transfery, úroky od státu
3. disponibilní důchod (disposable personal income)
OD – osobní daně (DPPO, DPFO, daň z majetku)
ROZDÍL MEZI NOMINÁNÍM A REÁLNÝM PRODUKTEM
Nominální HDP = současná produkce zboží a služeb v běžných cenách Σ p1*g1
Reálný HDP = produkce zboží a služeb ohodnocená stálými cenami Σ p0*g1
-když se změní celkové výdaje, znamená to změnu cen nebo změnu množství
-chceme zjistit jak se změnilo množství statků bez vlivu změn cen, při reálném HDP tedy ceny fixujeme k minulé úrovni
Deflátor = měřítko hladiny cen vypočítané jako podíl nominálního a reálného důchodu * 100
-porovnává současnou cenovou hladinu s cenami základního období (sleduje pohyb cen)
Index spotřebitelských cen = měřítko nákladů na zboží a služby průměrného spotřebitele
-nejprve určíme spotřební koš a nalezneme ceny za jednotlivá období, poté vypočteme Σp1*g0 … náklady na pořízení spotřebitelského koše v jednotlivých letech
-vydělíme Σp0*g0 a výsledek je CPI
-procentuelní změna CPI od minulého období = míra inflace
Index výrobních cen
-měří náklady na koš zboží a služeb, jež kupují firmy (ceny ve firemních nákladech se promítnou do finálních cen, tudíž tento ukazatel je predikce CPI)
-poslední dva indexy jsou explicitní ukazatele, deflátor je implicitní
VZTAH MEZI PRODUKČNÍ FUNKCÍ A HRANÍCÍ PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ
Hranice produkčních možností = graf, který ukazuje různé kombinace výstupů, které může ekonomika vyrobit při daném množství VF
=volba mezi výrobou různých statků v daném časovém intervalu, v čase se může měnit (posouvat) díky technologickému pokroku, atd.
- při posunu po křivce se uplatňuje volba mezi alternativami a náklady ztracené příležitosti
Produkční funkce = vztah mezi množstvím vstupů použitých při výrobě a množstvím výstupů, vztah produkt produkt
Zobrazují se příspěvky se štítkemhrubý národní produkt. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemhrubý národní produkt. Zobrazit všechny příspěvky
11) Teorie determinace produktu - agregátní nabídka a agregátní poptávka
Teorie determinace produktu - agregátní nabídka a agregátní poptávka
činitelé, kteří určují agregátní produkt a cenovou úroveň v moderní průmyslové ekonomice
podstata makroekonomiky: agregátní nabídka a poptávka
Agregátní nabídka (AS) - vztahuje se k rozsahu celkového národního produktu, který firmy o své vůli v daném období vyrábějí a prodávají
závisí na: cenové úřovni, na výrobní kapacitě firem a na úrovni nákladů
AS je úzce spjata s kapacitou či potenciálním produktem země
AS je determinována rozsahem produktivních vstupů (práce a kapitál jsou nejdůležitější) a efektivností, s níž jsou tyto vstupy kombinovány (tj. determinována technologií společnosti
Nabídkové šoky (v krátkém období): = posuny křivky AS
1. růst nákladů na pracovní sílu (růst nákladů v důsledku změn cen vstupů); při zvýšení cenové hladiny se křivka SRAS posune nahoru, při poklesu cen vstupů = pozitivní nabídkový šok, se posune dolů
2. růst cen surovin na světových trzích - výrobcům rostou náklady, ktré se promítají do cen produktů; křivka SRAS se proto bude pohybovat nahoru = negativní nab. šok
3. růst daní, které přímo zvyšují ceny statků, nebo růst daní z důchodů; křivka SRAS se bude posouvat nahoru
4. změny v produktivitě výrobních faktorů (např. zvýšení kvalifikace pracovní síly, zdokonalení technické úrovně strojů, zvýšení úrodnosti půdy ap. = pozitivní n. š.
5. změna kvanta disponibilních fýrobních faktorů, např. rozšíření nebo likvidace výrobních zařízení, přírůstek/úbytek obyvatelstva a pracovních sil
Agregátní poptávka (AD) - vztahuje s e k celkovému či agregátnímu množství produktu, který spotřebitelé, firmy, cizinci a vlády o své vůli v daném období nakoupí
závisí na úrovni cen a důchodů a rovněž na hospodářskopolitických proměnných, jako jsou monetární a fiskální politika
měří celkové výdaje všech subjektů v ekonomice
celkové nákupy jsou ovlivněny cenami, důchody osob, finančními podmínkami a očekáváním budoucnosti, i zahraničními ekonomickými podmínkami a vládní politkou v monetární a fiskální oblasti
Poptávkové šoky = posuny křivky AD:
1. růst bohatství domácností (vede k růstu spotřebních výdajů)
2. pokles míry zdanění osobního důchodů
3. pokles úrokové sazby - zvyšuje poptávku po investicích (tzv. n e p ř í m ý model vztahu peněžní zásoby a AD)
4. změna peněžní zásoby (projevuje se p ř í m o)
5. optimistická očekávání - růst AD
6. růst populace vede k růstu spotřebních výdajů
7. rozhodnutí vlády zvýšit své nákupy - růst AD; růst transferových výdajů - růst spotřebních a investičních výdajů
8. změna nominálního měnového kursu - částečné přesměrování výdajů
9. očekávání růstu cenové hladiny - v současnosti porosou plánované výdaje
10. řada dalších okolností, jako např. administrativní regulační opatření, změna preferencí spotřebitelů ap.
V kombinaci s křivkou AS může mít změna AD různé důsledky:
1. změnu reálného produktu při stabilní cenové hladině = posun křivky AD doleva / doprava
2. změnu cenové hladiny při stabilním reálném produktu = posun AD nohoru / dolů
3. změnu reálného produktu i cenové hladiny = posun křivky AD doprava nahoru / doleva dolů
Makroekonomická rovnováha
je určena vzájemným působením agregátní nabídky a poptávky
národní produkt, cenová hladina a celková zaměstnanost se ustálí na úrovních, které odrážejí množství, jež chtějí firmy prodat kupujícím, kteří o ně mají zájem
je určena průsečíkem křivky AS a AD - dochází k rovonováze při takové celkové cenové hladině, kdy firmy o své vůli vyrábějí a prodávají určité množství produktu a kupující si přejí nakoupit právě toto množství
kvantitativní rovnice M.V=P.T (množstvní peněz M obíhající určitou transakční rychlostí V zprostředkuje určitý počet transakcí T, oceněných určitými cenami P)
Agregátní poptávková křivka (AD křivka) představuje to, co by všechny subjekty v ekonomice nakupovaly při různžch agregátních cenových hladinách
hodnota bohatství neklesá v té míře jako cenová hladina, tudíž nižší celková cenová hladina vede k vyšší reálné spotřebě a vyšší celkové poptávce - křivka AD klesá
AD = celkové výdaje ve všech výrobních sektorech na spotřebu, soukromé domácí investice, na vládní nákupy statků a služeb a na čisté vývozy
1. spotřeba (C) je primárně určena osobním disponibilním důchodem = osobní důchod po zaplacení daní, a bohatstvím spotřebitelů; při růstu cenové hladiny mají spotřebitelé sklon kupovat méně statků a služeb, poněvadž jejich reálné důchody i reálné bohatství nestačí držet krok s cenovou hladinou
2. výdaje na investice (I), tj. na nákupy budov, zařízení a zvýšení zásob; hlavním prostředkem ovlivnění investic je monetární politika, která má tendenci zvyšovat úrokové sazby a snižovat investice, roste-li nabídka peněz pomaleji, a naopak
3. vládní výdaje na statky a služby (G) jsou přímo určeny rozhodnutími vlády o výdajích
4. čisté vývozy (NX); dovozy jsou významně ovlivněny domácím důchodem a produktem, poměrem domácích cen k cenám zahraničním a něnovým kursem; vývozy jsou ovlivňovány důchodem a produktem inportujících zemí, relativními cenami a něnovými kurzy
Faktory ovlivňující AD:
1. proměnné hospodářské politiky - monetární politika, fiskální politika
2. vnější proměnné - očekávání a podnikatelská důvěra, zahraniční produkt, hodnoty aktiv, demografické změny
Agregátní nabídková křivka (AS křivka) představuje vztah mezi cenami, které si firmy budou účtovat a množstvím produktu, který vyrábějí a prodávají
sklon AS je různý v závislosti na délce období
AS závisí na dvou odlišných skupinách sil: na potenciálním produktu a na chování cen a mezd
AS závisí v čase především na potenciálním produktu (potenciální GNP představuje udržitelnou kapacitu ekonomiky neboli produkt při vysoké zaměstnanosti)
ceny a mzdy jsou nepružné, pokud je GNP nižší než potenciální produkt - křivka AS je poměrně plochá; jakmile začne reálný GNP převyšovat potenciální, křivka se stácí prudce nahoru
ve velmi dlouhém období je AS svislá - v dlouhém období se náklady zvyšují proporcionálně s cenami, dl. AS je svislá, protože se díky dostatku času všechny náklady přizpůsobují, firmy nemohou využívat výhody fixních nominálních mzdových sazeb donekonečna
v krátkém a středně dlouhém období je AS zvolna rostoucí - odráží závislost mezi cenovou hladinou a produktem v období jednoho roku nebo dvou let. V krátkém období jsou firmy ochotny zvýšit úroveň svého výstupu jako reakci na vyšší cenovou hladinu, rsp. když se úroveň AS zvyšuje, jsou firmy ochotny nabízet stále více výstupu, jestliže mohou s růstem výstupu zvyšovat také své ceny
firmy mají určité náklady (v k.o. jsou fixní - např. mzdové sazby)
Klasická analýza
křivka AS je relativně strmá nebo dokonce svislá
ceny a mzdy se přizpůsobují rychle, krátké období je tak krátké, že je možné jej zanedbat
ekonomika vždy pracuje při plné zaměstnanosti či na úrovni potenciálního produktu
produkt nereaguje na změny v agregátní poptávce
v situace plně pružných cen i mezd by nabídka a poptávka na jednotlivých trzích vedla k tomu, že by zvýšení agregátní poptávky jednoduše zvyšovalo veškeré náklady a ceny, a celkový produkt by se tudíž neměnil
nikdy neexistují ztráty z nevyužitých zdrojů, produkt se vždy nachází na úrovni potenciálního produktu
makroekonomická politika nemůže ovlivnit hladinu nezaměstnanosti a produktu (lze spíše ovlivňovat cenovou hladinu a složení reálného GNP
John Stuart Mill, Alfred Marshall, A. C. Pigou
noví klasici: Robert Lucas, Thomas Sargent, Robert Barro
převládá skepse k potřebě vládních zásahů, které by stabilizovaly hospodářský cyklus
vládní výdaje „vytlačují“ investice
Soudobý hlavní proud
strnulost mezd a cen umožňuje, aby produkt reagoval na změny agregátní poptávky během delšího časového období, tj. křivka AS je spíše mírně rostoucí, a to po dlouhou dobu
mzdy a ceny se přizpůsobují pomalu, bude se produkt přizpůsobovat agregátní poptávce po významně dlouhou dobu, křivka AS je rostoucí
Keynesiánská revoluce
Keynes zavedl pojem agregátní poptávky
tvrdil, že ceny a mzdy jsou nepružné či strnulé, takže svislá klasická křivka AS se bude muset nahradit rosoucí či vodorovo AS křivkou
nezaměstnanost se může stát trvalým rysem průmyslové ekonomiky
země může setrvávat v podmínkách vysoké nezaměstnanosti a značné bídy mnoho let, protože neexistuje rovnovážný mechanismus, který by zajistil rychlý návrat GNP k jeho potenciální úrovni
vláda může monetární nebo fiskální politikou stimulovat návrat ekonomiky k plné zaměstnanosti, rsp. vláda je s to při vhodném užívání hospodářské politiky zajistit, aby se ekonomika pohybovala směrem k žádoucí výši produktu a zaměstnanosti
vyšší vládní výdaje zvyšují produkt a umožňují další soukromé výdaje
Měření národního produktu a důchodu
máme 3 základní metody: produktová metoda
důchodová metoda
výdajová metoda
1. Důchodová metoda - sčítáme následující důchody (vždy před zdaněním):
- mzdy a platy
- úroky získané domáctnostmi a vládou
- renty (důchody z vlastnictví půdy a nemovitostí)
- důchody ze sebezaměstnání (podnikatelé)
- zisky ostatních podniků
- znehodnocení kapitálu
- nepřímé daně
mínus subvence
= HDP (v tržních cenách)
2. Produktová metoda - sčítáme:
- finální produkce všech 3 sektorů
- nepřímé daně
odečteme subvence
= HDP (v tržních cenách)
3. Výdajová metoda = C + I + G + NX
Expanzivní politika
jde o pokles zdanění a růst výdajů G, TR
rozpočtovým výsledkem je rozpočtový schodek
Restriktivní politika
růst zdanění a poklesu výdajů G, TR
rozpočtovým výsledkem je rozpočtový přebytek
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
činitelé, kteří určují agregátní produkt a cenovou úroveň v moderní průmyslové ekonomice
podstata makroekonomiky: agregátní nabídka a poptávka
Agregátní nabídka (AS) - vztahuje se k rozsahu celkového národního produktu, který firmy o své vůli v daném období vyrábějí a prodávají
závisí na: cenové úřovni, na výrobní kapacitě firem a na úrovni nákladů
AS je úzce spjata s kapacitou či potenciálním produktem země
AS je determinována rozsahem produktivních vstupů (práce a kapitál jsou nejdůležitější) a efektivností, s níž jsou tyto vstupy kombinovány (tj. determinována technologií společnosti
Nabídkové šoky (v krátkém období): = posuny křivky AS
1. růst nákladů na pracovní sílu (růst nákladů v důsledku změn cen vstupů); při zvýšení cenové hladiny se křivka SRAS posune nahoru, při poklesu cen vstupů = pozitivní nabídkový šok, se posune dolů
2. růst cen surovin na světových trzích - výrobcům rostou náklady, ktré se promítají do cen produktů; křivka SRAS se proto bude pohybovat nahoru = negativní nab. šok
3. růst daní, které přímo zvyšují ceny statků, nebo růst daní z důchodů; křivka SRAS se bude posouvat nahoru
4. změny v produktivitě výrobních faktorů (např. zvýšení kvalifikace pracovní síly, zdokonalení technické úrovně strojů, zvýšení úrodnosti půdy ap. = pozitivní n. š.
5. změna kvanta disponibilních fýrobních faktorů, např. rozšíření nebo likvidace výrobních zařízení, přírůstek/úbytek obyvatelstva a pracovních sil
Agregátní poptávka (AD) - vztahuje s e k celkovému či agregátnímu množství produktu, který spotřebitelé, firmy, cizinci a vlády o své vůli v daném období nakoupí
závisí na úrovni cen a důchodů a rovněž na hospodářskopolitických proměnných, jako jsou monetární a fiskální politika
měří celkové výdaje všech subjektů v ekonomice
celkové nákupy jsou ovlivněny cenami, důchody osob, finančními podmínkami a očekáváním budoucnosti, i zahraničními ekonomickými podmínkami a vládní politkou v monetární a fiskální oblasti
Poptávkové šoky = posuny křivky AD:
1. růst bohatství domácností (vede k růstu spotřebních výdajů)
2. pokles míry zdanění osobního důchodů
3. pokles úrokové sazby - zvyšuje poptávku po investicích (tzv. n e p ř í m ý model vztahu peněžní zásoby a AD)
4. změna peněžní zásoby (projevuje se p ř í m o)
5. optimistická očekávání - růst AD
6. růst populace vede k růstu spotřebních výdajů
7. rozhodnutí vlády zvýšit své nákupy - růst AD; růst transferových výdajů - růst spotřebních a investičních výdajů
8. změna nominálního měnového kursu - částečné přesměrování výdajů
9. očekávání růstu cenové hladiny - v současnosti porosou plánované výdaje
10. řada dalších okolností, jako např. administrativní regulační opatření, změna preferencí spotřebitelů ap.
V kombinaci s křivkou AS může mít změna AD různé důsledky:
1. změnu reálného produktu při stabilní cenové hladině = posun křivky AD doleva / doprava
2. změnu cenové hladiny při stabilním reálném produktu = posun AD nohoru / dolů
3. změnu reálného produktu i cenové hladiny = posun křivky AD doprava nahoru / doleva dolů
Makroekonomická rovnováha
je určena vzájemným působením agregátní nabídky a poptávky
národní produkt, cenová hladina a celková zaměstnanost se ustálí na úrovních, které odrážejí množství, jež chtějí firmy prodat kupujícím, kteří o ně mají zájem
je určena průsečíkem křivky AS a AD - dochází k rovonováze při takové celkové cenové hladině, kdy firmy o své vůli vyrábějí a prodávají určité množství produktu a kupující si přejí nakoupit právě toto množství
kvantitativní rovnice M.V=P.T (množstvní peněz M obíhající určitou transakční rychlostí V zprostředkuje určitý počet transakcí T, oceněných určitými cenami P)
Agregátní poptávková křivka (AD křivka) představuje to, co by všechny subjekty v ekonomice nakupovaly při různžch agregátních cenových hladinách
hodnota bohatství neklesá v té míře jako cenová hladina, tudíž nižší celková cenová hladina vede k vyšší reálné spotřebě a vyšší celkové poptávce - křivka AD klesá
AD = celkové výdaje ve všech výrobních sektorech na spotřebu, soukromé domácí investice, na vládní nákupy statků a služeb a na čisté vývozy
1. spotřeba (C) je primárně určena osobním disponibilním důchodem = osobní důchod po zaplacení daní, a bohatstvím spotřebitelů; při růstu cenové hladiny mají spotřebitelé sklon kupovat méně statků a služeb, poněvadž jejich reálné důchody i reálné bohatství nestačí držet krok s cenovou hladinou
2. výdaje na investice (I), tj. na nákupy budov, zařízení a zvýšení zásob; hlavním prostředkem ovlivnění investic je monetární politika, která má tendenci zvyšovat úrokové sazby a snižovat investice, roste-li nabídka peněz pomaleji, a naopak
3. vládní výdaje na statky a služby (G) jsou přímo určeny rozhodnutími vlády o výdajích
4. čisté vývozy (NX); dovozy jsou významně ovlivněny domácím důchodem a produktem, poměrem domácích cen k cenám zahraničním a něnovým kursem; vývozy jsou ovlivňovány důchodem a produktem inportujících zemí, relativními cenami a něnovými kurzy
Faktory ovlivňující AD:
1. proměnné hospodářské politiky - monetární politika, fiskální politika
2. vnější proměnné - očekávání a podnikatelská důvěra, zahraniční produkt, hodnoty aktiv, demografické změny
Agregátní nabídková křivka (AS křivka) představuje vztah mezi cenami, které si firmy budou účtovat a množstvím produktu, který vyrábějí a prodávají
sklon AS je různý v závislosti na délce období
AS závisí na dvou odlišných skupinách sil: na potenciálním produktu a na chování cen a mezd
AS závisí v čase především na potenciálním produktu (potenciální GNP představuje udržitelnou kapacitu ekonomiky neboli produkt při vysoké zaměstnanosti)
ceny a mzdy jsou nepružné, pokud je GNP nižší než potenciální produkt - křivka AS je poměrně plochá; jakmile začne reálný GNP převyšovat potenciální, křivka se stácí prudce nahoru
ve velmi dlouhém období je AS svislá - v dlouhém období se náklady zvyšují proporcionálně s cenami, dl. AS je svislá, protože se díky dostatku času všechny náklady přizpůsobují, firmy nemohou využívat výhody fixních nominálních mzdových sazeb donekonečna
v krátkém a středně dlouhém období je AS zvolna rostoucí - odráží závislost mezi cenovou hladinou a produktem v období jednoho roku nebo dvou let. V krátkém období jsou firmy ochotny zvýšit úroveň svého výstupu jako reakci na vyšší cenovou hladinu, rsp. když se úroveň AS zvyšuje, jsou firmy ochotny nabízet stále více výstupu, jestliže mohou s růstem výstupu zvyšovat také své ceny
firmy mají určité náklady (v k.o. jsou fixní - např. mzdové sazby)
Klasická analýza
křivka AS je relativně strmá nebo dokonce svislá
ceny a mzdy se přizpůsobují rychle, krátké období je tak krátké, že je možné jej zanedbat
ekonomika vždy pracuje při plné zaměstnanosti či na úrovni potenciálního produktu
produkt nereaguje na změny v agregátní poptávce
v situace plně pružných cen i mezd by nabídka a poptávka na jednotlivých trzích vedla k tomu, že by zvýšení agregátní poptávky jednoduše zvyšovalo veškeré náklady a ceny, a celkový produkt by se tudíž neměnil
nikdy neexistují ztráty z nevyužitých zdrojů, produkt se vždy nachází na úrovni potenciálního produktu
makroekonomická politika nemůže ovlivnit hladinu nezaměstnanosti a produktu (lze spíše ovlivňovat cenovou hladinu a složení reálného GNP
John Stuart Mill, Alfred Marshall, A. C. Pigou
noví klasici: Robert Lucas, Thomas Sargent, Robert Barro
převládá skepse k potřebě vládních zásahů, které by stabilizovaly hospodářský cyklus
vládní výdaje „vytlačují“ investice
Soudobý hlavní proud
strnulost mezd a cen umožňuje, aby produkt reagoval na změny agregátní poptávky během delšího časového období, tj. křivka AS je spíše mírně rostoucí, a to po dlouhou dobu
mzdy a ceny se přizpůsobují pomalu, bude se produkt přizpůsobovat agregátní poptávce po významně dlouhou dobu, křivka AS je rostoucí
Keynesiánská revoluce
Keynes zavedl pojem agregátní poptávky
tvrdil, že ceny a mzdy jsou nepružné či strnulé, takže svislá klasická křivka AS se bude muset nahradit rosoucí či vodorovo AS křivkou
nezaměstnanost se může stát trvalým rysem průmyslové ekonomiky
země může setrvávat v podmínkách vysoké nezaměstnanosti a značné bídy mnoho let, protože neexistuje rovnovážný mechanismus, který by zajistil rychlý návrat GNP k jeho potenciální úrovni
vláda může monetární nebo fiskální politikou stimulovat návrat ekonomiky k plné zaměstnanosti, rsp. vláda je s to při vhodném užívání hospodářské politiky zajistit, aby se ekonomika pohybovala směrem k žádoucí výši produktu a zaměstnanosti
vyšší vládní výdaje zvyšují produkt a umožňují další soukromé výdaje
Měření národního produktu a důchodu
máme 3 základní metody: produktová metoda
důchodová metoda
výdajová metoda
1. Důchodová metoda - sčítáme následující důchody (vždy před zdaněním):
- mzdy a platy
- úroky získané domáctnostmi a vládou
- renty (důchody z vlastnictví půdy a nemovitostí)
- důchody ze sebezaměstnání (podnikatelé)
- zisky ostatních podniků
- znehodnocení kapitálu
- nepřímé daně
mínus subvence
= HDP (v tržních cenách)
2. Produktová metoda - sčítáme:
- finální produkce všech 3 sektorů
- nepřímé daně
odečteme subvence
= HDP (v tržních cenách)
3. Výdajová metoda = C + I + G + NX
Expanzivní politika
jde o pokles zdanění a růst výdajů G, TR
rozpočtovým výsledkem je rozpočtový schodek
Restriktivní politika
růst zdanění a poklesu výdajů G, TR
rozpočtovým výsledkem je rozpočtový přebytek
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
1) Teorie determinace produktu – výdajový model s multiplikátorem
Teorie determinace produktu – výdajový model s multiplikátorem
HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT (GNP)
Měří celkovou peněžní hodnotu národního produktu.
= celková peněžní hodnota statků a služeb vyrobených obyvateli určité země během daného roku, slouží k měření výkonnosti ekonomiky
- součet korunové spotřeby, investic, vládních nákupů statků a služeb, čistých vývozů
GNP = C + I + G + NX
NOMINÁLNÍ GNP = celková peněžní hodnota statků a služeb vyrobených v daném roce (v tržních cenách)
REÁLNÝ GNP = upravuje nominální GNP tak, že oceňuje produkt v cenách výchozího roku, čímž vytváří míru produktu ve stálých korunách
Deflátor GNP = cena GNP; cenový index používaný k odstranění inflace
Deflátor = nominální GNP/reálný GNP
REÁLNÝ GNP = nominální GNP / deflátor GNP
ČISTÝ NÁRODNÍ PRODUKT = spotřeba, investice, vládní nákupy, čisté vývozy
GNP = NNP + znehodnocení kapitálu
OSOBNÍ DŮCHOD (PI) = veškeré důchody, které domácnosti skutečně obdrží
PI = NNP
– zisky, které si podrží firmy,
- nepřímé daně a daně soc. poj. A zabezp.,
- čisté úrokové platby,
+ transfery.
DISPONIBILNÍ DŮCHOD (DI) = PI – osobní důchodové daně; to, co veřejnost skutečně dostane do rukou
Domácnosti je rozdělí mezi spotřební výdaje a čisté osobní úspory.
SPOTŘEBA = skládá se z výdajů domácností na finální statky, služby, včetně statků dlouhodobého užití, statků krátkodobého užití a služeb
INVESTICE – tvoří vyrobené statky, které se používají pro další výrobu, včetně strojů a zařízení, budovy a zásoby
ENGELŮV ZÁKON – s rostoucím důchodem klesá podíl výdajů na potraviny
ÚSPORY jsou tou částí důchodu, která se nespotřebovává, bohatí lidé spoří více
SPOTŘEBNÍ FUNKCE = klíčový nástroj k analýze spotřeby; zobrazuje vztah mezi úrovní spotřebních výdajů a úrovní DI domácností
C = Ca + c.YD
GRAF SPOTŘEBNÍ FUNKCE
Linie 45° = v každém bodě této přímky se spotřeba přesně rovná důchodu („osa kvadrantu“).
Leží-li spotřební funkce nad osou kvadrantu, domácnosti vykazují záporné úspory.
Bod vyrovnání = domácnosti ani nespoří ani nevykazují záporné úspory.
Je-li s.f. pod osou kvadrantu, mají domácnosti kladné úspory.
ÚSPOROVÁ FUNKCE
Úspory = důchod – spotřeba
S = -Sa + sYD
Snadno odvoditelná ze spotřební funkce.
MEZNÍ SKLON KE SPOTŘEBĚ – dodatečná částka peněz, kterou lidé vydají na spotřebu, dostanou-li dodatečnou korunu důchodu
MPC = dodatečná spotřeba
MPC je číselným vyjádřením sklonu spotřební funkce (směrnice).
(„stoupání ve vyznačeném úseku“ – u křivky sklon tečny)
MEZNÍ SKLON K ÚSPORÁM = podíl z dodatečné koruny důchodu, který plyne do dodatečných úspor.
DETERMINANTY INVESTIC
Investice = přírůstek zásoby hmotných kapit. Statků společnosti
1. P ř í j m y – investice přináší dodatečný příjem pouze tehdy, jestliže díky ní může firma prodávat více.
2. Ná k l a d y – náklady na vypůjčení = úroková sazby; investiční náklady mohou být ovlivněny vládními daněmi.
3. O č e k á v á ní – očekávání podnikatelů, jaká bude hospodářská situace.
Vlády ovlivňují investice prostřednictvím aktivní monetární politiky, daňových programů a obecného zaměření mikroekonomických politik.
KŘIVKA POPTÁVKY PO INVESTICÍCH
Vztah mezi úrokovými sazbami a investicemi.
Rozdíl mezi ročními výnosy z investic a ročními kapitálovými náklady = čistý roční zisk.
Stupňovitě klesající křivka poptávky
Reálná úroková sazba = úrok, který dlužníci platí v podobě reálných statků a služeb
Nominální úroková sazba = zahrnuje reálnou úrokovou sazbu a inflaci
ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT
Průsečík úsporové a investiční funkce je bodem rovnováhy, ke kterému bude GNP tíhnout .
Zamýšlené úspory domácností = zamýšleným investicím firem.
Y = AE
I = S
IU = 0 (IU = neplánované investice (zásoby)
NEROVNOVÁHA
Zamýšlené úspory domácností se neshodují se zamýšlenými investicemi firem. Tento rozdíl přiměje firmy ke změně úrovní výroby a zaměstnanosti a systém k návratu k rovnovážnému GNP.
Známe 2 metody určení rovnováhy:
1. Průsečík křivek spotřeby a investic (úsporově-investiční způsob),
2. Průsečík přímky celkových výdajů (C+I) a osy kvadrantu (linie 45°) – metoda spotřeby plus investice. Při této úrovni se zamýšlené výdaje na spotřebu a investice přesně rovnají celkovému produktu.
!!! skutečné X plánované úspory (investice)!!!
MULTIPLIKÁTOR (viz skripta)
HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT (GNP)
Měří celkovou peněžní hodnotu národního produktu.
= celková peněžní hodnota statků a služeb vyrobených obyvateli určité země během daného roku, slouží k měření výkonnosti ekonomiky
- součet korunové spotřeby, investic, vládních nákupů statků a služeb, čistých vývozů
GNP = C + I + G + NX
NOMINÁLNÍ GNP = celková peněžní hodnota statků a služeb vyrobených v daném roce (v tržních cenách)
REÁLNÝ GNP = upravuje nominální GNP tak, že oceňuje produkt v cenách výchozího roku, čímž vytváří míru produktu ve stálých korunách
Deflátor GNP = cena GNP; cenový index používaný k odstranění inflace
Deflátor = nominální GNP/reálný GNP
REÁLNÝ GNP = nominální GNP / deflátor GNP
ČISTÝ NÁRODNÍ PRODUKT = spotřeba, investice, vládní nákupy, čisté vývozy
GNP = NNP + znehodnocení kapitálu
OSOBNÍ DŮCHOD (PI) = veškeré důchody, které domácnosti skutečně obdrží
PI = NNP
– zisky, které si podrží firmy,
- nepřímé daně a daně soc. poj. A zabezp.,
- čisté úrokové platby,
+ transfery.
DISPONIBILNÍ DŮCHOD (DI) = PI – osobní důchodové daně; to, co veřejnost skutečně dostane do rukou
Domácnosti je rozdělí mezi spotřební výdaje a čisté osobní úspory.
SPOTŘEBA = skládá se z výdajů domácností na finální statky, služby, včetně statků dlouhodobého užití, statků krátkodobého užití a služeb
INVESTICE – tvoří vyrobené statky, které se používají pro další výrobu, včetně strojů a zařízení, budovy a zásoby
ENGELŮV ZÁKON – s rostoucím důchodem klesá podíl výdajů na potraviny
ÚSPORY jsou tou částí důchodu, která se nespotřebovává, bohatí lidé spoří více
SPOTŘEBNÍ FUNKCE = klíčový nástroj k analýze spotřeby; zobrazuje vztah mezi úrovní spotřebních výdajů a úrovní DI domácností
C = Ca + c.YD
GRAF SPOTŘEBNÍ FUNKCE
Linie 45° = v každém bodě této přímky se spotřeba přesně rovná důchodu („osa kvadrantu“).
Leží-li spotřební funkce nad osou kvadrantu, domácnosti vykazují záporné úspory.
Bod vyrovnání = domácnosti ani nespoří ani nevykazují záporné úspory.
Je-li s.f. pod osou kvadrantu, mají domácnosti kladné úspory.
ÚSPOROVÁ FUNKCE
Úspory = důchod – spotřeba
S = -Sa + sYD
Snadno odvoditelná ze spotřební funkce.
MEZNÍ SKLON KE SPOTŘEBĚ – dodatečná částka peněz, kterou lidé vydají na spotřebu, dostanou-li dodatečnou korunu důchodu
MPC = dodatečná spotřeba
MPC je číselným vyjádřením sklonu spotřební funkce (směrnice).
(„stoupání ve vyznačeném úseku“ – u křivky sklon tečny)
MEZNÍ SKLON K ÚSPORÁM = podíl z dodatečné koruny důchodu, který plyne do dodatečných úspor.
DETERMINANTY INVESTIC
Investice = přírůstek zásoby hmotných kapit. Statků společnosti
1. P ř í j m y – investice přináší dodatečný příjem pouze tehdy, jestliže díky ní může firma prodávat více.
2. Ná k l a d y – náklady na vypůjčení = úroková sazby; investiční náklady mohou být ovlivněny vládními daněmi.
3. O č e k á v á ní – očekávání podnikatelů, jaká bude hospodářská situace.
Vlády ovlivňují investice prostřednictvím aktivní monetární politiky, daňových programů a obecného zaměření mikroekonomických politik.
KŘIVKA POPTÁVKY PO INVESTICÍCH
Vztah mezi úrokovými sazbami a investicemi.
Rozdíl mezi ročními výnosy z investic a ročními kapitálovými náklady = čistý roční zisk.
Stupňovitě klesající křivka poptávky
Reálná úroková sazba = úrok, který dlužníci platí v podobě reálných statků a služeb
Nominální úroková sazba = zahrnuje reálnou úrokovou sazbu a inflaci
ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT
Průsečík úsporové a investiční funkce je bodem rovnováhy, ke kterému bude GNP tíhnout .
Zamýšlené úspory domácností = zamýšleným investicím firem.
Y = AE
I = S
IU = 0 (IU = neplánované investice (zásoby)
NEROVNOVÁHA
Zamýšlené úspory domácností se neshodují se zamýšlenými investicemi firem. Tento rozdíl přiměje firmy ke změně úrovní výroby a zaměstnanosti a systém k návratu k rovnovážnému GNP.
Známe 2 metody určení rovnováhy:
1. Průsečík křivek spotřeby a investic (úsporově-investiční způsob),
2. Průsečík přímky celkových výdajů (C+I) a osy kvadrantu (linie 45°) – metoda spotřeby plus investice. Při této úrovni se zamýšlené výdaje na spotřebu a investice přesně rovnají celkovému produktu.
!!! skutečné X plánované úspory (investice)!!!
MULTIPLIKÁTOR (viz skripta)
Celkový produkt ( výkonnost NH )
Pod pojmem celkový produkt ( výkonnost NH ) většinou chápeme množství statků a služeb, kterou ekonomika vyprodukovala za určité období ( většinou jeden rok )
Tento produkt vzniká v důsledku využití služeb různých výrobních faktorů
Důchody pocházejí z prodeje výstupu ( tj. zboží a služeb ) a zároveň vytvářejí i kupní sílu nezbytnou k nákupu tohoto výstupu
Nejdůležitějšími konkrétními ukazateli měření celkového produktu jsou:
1)hrubý domácí produkt – ( HDP – GDP ) = souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích vytvořený za určité období ( zpravidla 1 rok ) výrobními faktory NH bez ohledu na to, jsou-li vlastněny občany státu nebo cizinci
HDP je počítám na územním principu = území státu ( preferují ho evropské země )
2)hrubý národní produkt ( HNP v GNP ) = souhrn státků a služeb vyjádřený v penězích vytvořený za určité období výrobními faktory ve vlastnictví občanů příslušené země, bez ohledu na to, zda tyto statky vyrobili na území dané země nebo v zahraničí.
HNP je počítán na národním principu ( používán především v USA )
HDP a HNP můžeme vzájemně přepočítat, pokud známe hodnotu čistého příjmu z majetku v zahraničí
Tento produkt vzniká v důsledku využití služeb různých výrobních faktorů
Důchody pocházejí z prodeje výstupu ( tj. zboží a služeb ) a zároveň vytvářejí i kupní sílu nezbytnou k nákupu tohoto výstupu
Nejdůležitějšími konkrétními ukazateli měření celkového produktu jsou:
1)hrubý domácí produkt – ( HDP – GDP ) = souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích vytvořený za určité období ( zpravidla 1 rok ) výrobními faktory NH bez ohledu na to, jsou-li vlastněny občany státu nebo cizinci
HDP je počítám na územním principu = území státu ( preferují ho evropské země )
2)hrubý národní produkt ( HNP v GNP ) = souhrn státků a služeb vyjádřený v penězích vytvořený za určité období výrobními faktory ve vlastnictví občanů příslušené země, bez ohledu na to, zda tyto statky vyrobili na území dané země nebo v zahraničí.
HNP je počítán na národním principu ( používán především v USA )
HDP a HNP můžeme vzájemně přepočítat, pokud známe hodnotu čistého příjmu z majetku v zahraničí
Měření národního produktu a důchodu
9.1. Měření národního produktu a důchodu
9.1.1. Finální statky
Kýe zjištění výstupu národního hospodářství sčítáme hodnotu tzv. finálních statků (výrobků a služeb ), nikoli hodnotu meziproduktů (statky které jsou dále zpracovány nebo spotřebovány ve výrobě - suroviny, energie).
Finální produkt má podobu:
1. exportovaných statků
2. spotřebních statků nakupované vládou nebo domácnostmi
3. investičních statků – statky doplňující a rozšiřující fyzický kapitál
Celkové investice ( brutto Ib) se dále dělí na :
• Investice do fixního kapitálu – je to nahrazování opotřebeného kapitálu
• Investice do zásob – přírůstek zásob podniků
Dále se potom brutto investice dělí na :
• Investice obnovovací ( restituční Ir ) – ve výší opotřebení fixního kapitálu
• Investice čisté ( netto In ) – hodnota investic v danném období, která převyšuje obnovovací ínvestice
9.1.2. Ukazetele
Hrubý národní produkt ( HNP ) představuje výsledek fungování výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů dané země. Čistý produkt získáme odečtením obnovovacích investic od hrubého produktu.
Hrubý domácí produkt ( HDP ) je výsledkem fungování výrobních faktorů umístěných v dané zemi, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem.
Čistý… pokud od hrubých ukazatelů odečteme amortizaci neboli opotřebení fixního kapitálu, získáme čisté ukazatele.
Národní důchod používáme jako ukazatele při zjišťování výstupu ekonomiky tzv. důchodovou metodou. Ta vychází z toho, že statky jsou produkovány výrobními faktory a ty jsou zaplaceny. Důchod je tedy tvořen příjmy za poskytnutí VF.
9.1.1. Finální statky
Kýe zjištění výstupu národního hospodářství sčítáme hodnotu tzv. finálních statků (výrobků a služeb ), nikoli hodnotu meziproduktů (statky které jsou dále zpracovány nebo spotřebovány ve výrobě - suroviny, energie).
Finální produkt má podobu:
1. exportovaných statků
2. spotřebních statků nakupované vládou nebo domácnostmi
3. investičních statků – statky doplňující a rozšiřující fyzický kapitál
Celkové investice ( brutto Ib) se dále dělí na :
• Investice do fixního kapitálu – je to nahrazování opotřebeného kapitálu
• Investice do zásob – přírůstek zásob podniků
Dále se potom brutto investice dělí na :
• Investice obnovovací ( restituční Ir ) – ve výší opotřebení fixního kapitálu
• Investice čisté ( netto In ) – hodnota investic v danném období, která převyšuje obnovovací ínvestice
9.1.2. Ukazetele
Hrubý národní produkt ( HNP ) představuje výsledek fungování výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů dané země. Čistý produkt získáme odečtením obnovovacích investic od hrubého produktu.
Hrubý domácí produkt ( HDP ) je výsledkem fungování výrobních faktorů umístěných v dané zemi, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem.
Čistý… pokud od hrubých ukazatelů odečteme amortizaci neboli opotřebení fixního kapitálu, získáme čisté ukazatele.
Národní důchod používáme jako ukazatele při zjišťování výstupu ekonomiky tzv. důchodovou metodou. Ta vychází z toho, že statky jsou produkovány výrobními faktory a ty jsou zaplaceny. Důchod je tedy tvořen příjmy za poskytnutí VF.
Hrubý domácí produkt (HDP)
- největší význam má hrubý domácí produkt (HDP), případně národní důchod, můžou to být však i další ukazatele jako např. čistý domácí produkt, osobní důchod, disponibilní důchod apod.
HDP: vyjadřuje celkovou peněžní hodnotu toků statků a služeb vytvořených za určité období (zpravidla 1 rok) výrobními faktory v národním hospodářství bez ohledu na to jsou-li vlastněny občany státu, nebo cizinci.
- ukazatel HDP se používá především v Evropě, zatímco v Severní Americe je preferován ukazatel hrubý národní produkt (HNP) – vyjadřuje hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období výrobními faktory ve vlastnictví občanů příslušné země, ať už tyto statky vyrobili na území dané země, nebo v zahraničí.
HDP: vyjadřuje celkovou peněžní hodnotu toků statků a služeb vytvořených za určité období (zpravidla 1 rok) výrobními faktory v národním hospodářství bez ohledu na to jsou-li vlastněny občany státu, nebo cizinci.
- ukazatel HDP se používá především v Evropě, zatímco v Severní Americe je preferován ukazatel hrubý národní produkt (HNP) – vyjadřuje hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období výrobními faktory ve vlastnictví občanů příslušné země, ať už tyto statky vyrobili na území dané země, nebo v zahraničí.
2.8.3.1. Tempo růstu HDP na hlavu
2.9. Bariéry růstu
• Nedostatečná zásoba kapitálových statků
• Nedostatečný technologický pokrok
• Únik mozků
2.10. Ekonomika rozvojových zemí
Rozvojová země je taková země, v níž reálný důchod na obyvatele ve srovnání se Spojenými státy, Japonskem a západní Evropou je nízký. Ukazatele rozvojových zemí: odvětvová struktura (typická jednostrannost); demografická struktura (vysoký podíl venkovského obyv.), dále všeobecně nízká střední délka života.
Příčiny nízkého tempa růstu HDP/1 obyv.:
• vývoj obyvatelstva: vysoká míra porodnosti a úmrtnosti přetrvává vysoká porodnost a pod vlivem pokroku se snižuje úmrtnost (populační exploze) - zde se nachází rozvojové země klesá míra porodnosti a růst obyv. se zpomaluje stabilizovaná míra porodnosti i úmrtnosti (v rozvinutých zemích)
• nedostatečná zásoba kapitálových statků - k rozšíření a prohloubení kapitálu chybí úspory, ty ale nemohou být rozšířeny díky nízkému produktu a důchodu na obyvatele. Nízká produktivita (Y/L) se ale nezvýší, dokud nevzroste zásoba kapitálu na jednotku práce, ale to opět naráží na nedostatečné úspory bludný kruh nerozvinutosti.
• nedostatečný technologický pokrok spojený také s nedostatkem kapitálu
• únik mozků - tj. kvalifikovaní pracovníci migrují do rozvinutých zemí
• bariéra v podobě institucí - právní rámec podnikání, byrokracie zneužívají své postavení, licence
2.11. Strategie ekonomického rozvoje rozvojové země
Východiskem je start ekonomického růstu, kde startem je rozvoj výroby v určitém odvětví, kde rychlý růst umožní tvorbu úspor a ty poslouží k financování investic v dalším odvětví až k sebeudržujícímu růstu celé ekonomiky. Většinou jde o rozvoj průmyslových odvětví, tzv. industrializace. Bývá stimulována vládní regulací jako podpory vývozu (dotace, daňové úlevy, ...) nebo nahrazování dovozů (ochrana domácí výroby před zahr. konkurencí). Součástí strategie je využívání zahraničních finančních zdrojů. Rozhodující význam mají úvěrové zdroje. Přijaté úvěry jsou základní součástí zahraničního dluhu rozvojových zemí. Budou použity na nákup kap.statků, který povede k růstu produktu.
• Nedostatečná zásoba kapitálových statků
• Nedostatečný technologický pokrok
• Únik mozků
2.10. Ekonomika rozvojových zemí
Rozvojová země je taková země, v níž reálný důchod na obyvatele ve srovnání se Spojenými státy, Japonskem a západní Evropou je nízký. Ukazatele rozvojových zemí: odvětvová struktura (typická jednostrannost); demografická struktura (vysoký podíl venkovského obyv.), dále všeobecně nízká střední délka života.
Příčiny nízkého tempa růstu HDP/1 obyv.:
• vývoj obyvatelstva: vysoká míra porodnosti a úmrtnosti přetrvává vysoká porodnost a pod vlivem pokroku se snižuje úmrtnost (populační exploze) - zde se nachází rozvojové země klesá míra porodnosti a růst obyv. se zpomaluje stabilizovaná míra porodnosti i úmrtnosti (v rozvinutých zemích)
• nedostatečná zásoba kapitálových statků - k rozšíření a prohloubení kapitálu chybí úspory, ty ale nemohou být rozšířeny díky nízkému produktu a důchodu na obyvatele. Nízká produktivita (Y/L) se ale nezvýší, dokud nevzroste zásoba kapitálu na jednotku práce, ale to opět naráží na nedostatečné úspory bludný kruh nerozvinutosti.
• nedostatečný technologický pokrok spojený také s nedostatkem kapitálu
• únik mozků - tj. kvalifikovaní pracovníci migrují do rozvinutých zemí
• bariéra v podobě institucí - právní rámec podnikání, byrokracie zneužívají své postavení, licence
2.11. Strategie ekonomického rozvoje rozvojové země
Východiskem je start ekonomického růstu, kde startem je rozvoj výroby v určitém odvětví, kde rychlý růst umožní tvorbu úspor a ty poslouží k financování investic v dalším odvětví až k sebeudržujícímu růstu celé ekonomiky. Většinou jde o rozvoj průmyslových odvětví, tzv. industrializace. Bývá stimulována vládní regulací jako podpory vývozu (dotace, daňové úlevy, ...) nebo nahrazování dovozů (ochrana domácí výroby před zahr. konkurencí). Součástí strategie je využívání zahraničních finančních zdrojů. Rozhodující význam mají úvěrové zdroje. Přijaté úvěry jsou základní součástí zahraničního dluhu rozvojových zemí. Budou použity na nákup kap.statků, který povede k růstu produktu.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)