Křivka bodů K0, L0, M0 – původní hranicí výrobních možností.
Každý z těchto bodů udává poměr mezi spotřebou a investováním do kapitálových statků.
K0 – nejvyšší výdej do kapitálových statků→ v příštím období se posune nejvíce doprava. (posun 2.)
Země M – neinvestuje, její výkonnost se nemění M0 = M1, křivka se neposouvá.
Závěr: Posun křivky směrem doprava nahoru umožňuje, aby v budoucnu rostla běžná spotřeba a zároveň se zvyšovala tvorba kapitálových statků.
• Pokud jsou do výroby zapojovány dodatečné výrobní faktory (změna na straně vstupů), dojde ke směně na straně výstupů. Zapojováním dodatečných jednotek vstupu se bude celkový produkt zvyšovat.
Zákon klesajících výnosů – zvyšujeme-li používané množství některého z výrobních faktorů, zatímco množství ostatních výrobních se nemění, zpomaluje se tempo růstu celkového produktu. To znamená, že klesá množství produkce připadající na dodatečnou jednotku výrobního faktoru, jehož množství se zvyšuje.
Zobrazují se příspěvky se štítkemekonomie příklad. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemekonomie příklad. Zobrazit všechny příspěvky
Př.: Zavedeme:
xK – x jednotek výrobního faktoru kapitál
yL – y jednotek práce
zP- z jednotek výrobního faktoru půdy.
TP1 – celkový produkt, výnos (rozměr výstupu)
Jestliže zvýšíme množství faktoru práce (y+1) a množství kapitálu a pudy se nezmění→ pro dosažený produkt TP2 platí:
TP2 > TP1
Celkový produkt se zvýšil zapojením dodatečné jednotky výrobního faktoru práce – pro přírůstek celkového produktu dosažený za uvedených podmínek budeme používat značení mezní produkt.
TP2 - TP1 = ∆TP = MPL
Zákon klesajících výnosů vyjadřuje, že růst celkového produktu je doprovázen poklesem mezního produktu příslušného výrobního faktoru. Mezní produkt dodatečné jednotky výrobního faktoru je klesající.
Jestliže přírůstek celkového produktu dosažený y-tou jednotkou práce, označíme MPLx a přírůstek y+1 jednotkou práce MPLx+1, pak platí nerovnost:
MPLx > MPLx+1
Konkrétní příklad: Člověk obdělávající určitou půdu dosahuje určitý výnos. Jestliže v následném období bude spolu s ním pracovat další člověk, zvýší se výnos, ale produkt připadající na každého z nich bude menší.
yL – y jednotek práce
zP- z jednotek výrobního faktoru půdy.
TP1 – celkový produkt, výnos (rozměr výstupu)
Jestliže zvýšíme množství faktoru práce (y+1) a množství kapitálu a pudy se nezmění→ pro dosažený produkt TP2 platí:
TP2 > TP1
Celkový produkt se zvýšil zapojením dodatečné jednotky výrobního faktoru práce – pro přírůstek celkového produktu dosažený za uvedených podmínek budeme používat značení mezní produkt.
TP2 - TP1 = ∆TP = MPL
Zákon klesajících výnosů vyjadřuje, že růst celkového produktu je doprovázen poklesem mezního produktu příslušného výrobního faktoru. Mezní produkt dodatečné jednotky výrobního faktoru je klesající.
Jestliže přírůstek celkového produktu dosažený y-tou jednotkou práce, označíme MPLx a přírůstek y+1 jednotkou práce MPLx+1, pak platí nerovnost:
MPLx > MPLx+1
Konkrétní příklad: Člověk obdělávající určitou půdu dosahuje určitý výnos. Jestliže v následném období bude spolu s ním pracovat další člověk, zvýší se výnos, ale produkt připadající na každého z nich bude menší.
Př.: Uveďme si jako příklad přechod ...
Př.: Uveďme si jako příklad přechod z bodu C na bod D = získáme jednotku potravin a ztratíme 2,5 jednotek oděvů.
Alternativní náklady jsou vyjádření druhé nejpříznivější varianty (ta, která nebyla zvolena, ale realizovala by se ta druhá.
• Posun hranice výrobních faktorů – rozvojem kvality a množství výrobních faktorů se hranice posunuje. Ekonomickým pokrokem se posouvá, i když se množství výrobních faktorů nezmění.
Př.: Stanovujeme poměr mezi částí produkce, která bude spotřebována a částí, která poslouží jako kapitálový statek (do výrobní spotřeby). Je to oběť současné spotřeby ve prospěch spotřeby budoucí.
Jestliže například dvě srovnatelné země dosahují stejné výkonnosti, vyjádřené shodnou křivkou výrobních možností, pak rozdílný poměr spotřeby (C0) a poměr kapitálových statků (C1) způsobí, že v následujícím období budou i hranice výrobních možností odlišné.
Alternativní náklady jsou vyjádření druhé nejpříznivější varianty (ta, která nebyla zvolena, ale realizovala by se ta druhá.
• Posun hranice výrobních faktorů – rozvojem kvality a množství výrobních faktorů se hranice posunuje. Ekonomickým pokrokem se posouvá, i když se množství výrobních faktorů nezmění.
Př.: Stanovujeme poměr mezi částí produkce, která bude spotřebována a částí, která poslouží jako kapitálový statek (do výrobní spotřeby). Je to oběť současné spotřeby ve prospěch spotřeby budoucí.
Jestliže například dvě srovnatelné země dosahují stejné výkonnosti, vyjádřené shodnou křivkou výrobních možností, pak rozdílný poměr spotřeby (C0) a poměr kapitálových statků (C1) způsobí, že v následujícím období budou i hranice výrobních možností odlišné.
1.3 Základní ekonomická souvislost užívání zdrojů – hranice výrobních možností
Tendence ekonomického pokroku:
● snaha maximalizovat výsledek vynakládání výrobních faktorů
● snaha využívat co nejúčinněji použitelné výrobní faktory
Zdroje a výsledky jsou v ekonomickém smyslu vzácné.
Využívání výrobních zdrojů je provázeno řadou zákonitostí. Dvě z nich tvoří východiska ekonomie, ty si objasníme:
➢ Omezenost zdrojů nutí k rozhodování, jaké množství výrobních faktorů a na jaké činnosti bude vyčleněno. Platí, že při stejném množství výrobních faktorů se vytváří různá množství rozdílných statků a služeb.
Hranice výrobních možností – množina maximálních výstupů ekonomiky – předpoklady – je-li dáno množství a kvalita výrobních faktorů, kterými společnost disponuje a jsou-li dány způsoby (technologie), pak existuje hranice výstupů, kterou není možno za daných podmínek překonat.
Př.: země provádí volbu mezi dvěma druhy statků, např. potravinami (statek x) a oděvy (statek y). Jsou dvě krajní možnosti, kdy zdroje budou určeny pro výrobu jediného statku (tzn. potraviny nebo oděvy). V těchto případech je výstupem jediný druh produkce, ostatní možnosti představují volbu, jejímž výsledkem je produkt tvořený jak potravinami, tak oděvy. Přitom platí, že rozšiřování výroby jednoho statku se může uskutečňovat jedině za cenu omezování výroby druhého statku.
● snaha maximalizovat výsledek vynakládání výrobních faktorů
● snaha využívat co nejúčinněji použitelné výrobní faktory
Zdroje a výsledky jsou v ekonomickém smyslu vzácné.
Využívání výrobních zdrojů je provázeno řadou zákonitostí. Dvě z nich tvoří východiska ekonomie, ty si objasníme:
➢ Omezenost zdrojů nutí k rozhodování, jaké množství výrobních faktorů a na jaké činnosti bude vyčleněno. Platí, že při stejném množství výrobních faktorů se vytváří různá množství rozdílných statků a služeb.
Hranice výrobních možností – množina maximálních výstupů ekonomiky – předpoklady – je-li dáno množství a kvalita výrobních faktorů, kterými společnost disponuje a jsou-li dány způsoby (technologie), pak existuje hranice výstupů, kterou není možno za daných podmínek překonat.
Př.: země provádí volbu mezi dvěma druhy statků, např. potravinami (statek x) a oděvy (statek y). Jsou dvě krajní možnosti, kdy zdroje budou určeny pro výrobu jediného statku (tzn. potraviny nebo oděvy). V těchto případech je výstupem jediný druh produkce, ostatní možnosti představují volbu, jejímž výsledkem je produkt tvořený jak potravinami, tak oděvy. Přitom platí, že rozšiřování výroby jednoho statku se může uskutečňovat jedině za cenu omezování výroby druhého statku.
Příklad 3:
Vliv fixních nákladů na cash flow - porovnáváme dvě rozdílné formy podnikání – supermarket a hotel. Údaje o jejich tržbách, nákladech a zisku jsou uvedeny v tabulce.
Podnik Tržby Variabilní náklady Fixní náklady Zisk (ztráta)
Období maximální tržeb
supermarket 100 80 10 10
hotel 100 10 70 20
Období poklesu tržeb o 30 %
supermarket 70 56 10 4
hotel 70 7 70 -7
- cash-flow (peněžní tok) vyjadřuje skutečný pohyb peněžních prostředků podniku. Je východiskem pro řízení likvidity. Analýza cash-flow je důsledně založena na příjmech a výdajích a vyjadřuje reálné toky peněz a jejich zásoby v podniku.
Výsledky analýzy CF mají dvojí formu:
1) Přehled o peněžních tocích (absolutní ukazatel - absolutní výše peněžních toků)
2) Soubor poměrových ukazatelů obsahujících CF (nahrazující kategorii zisku)
Podnik Tržby Variabilní náklady Fixní náklady Zisk (ztráta)
Období maximální tržeb
supermarket 100 80 10 10
hotel 100 10 70 20
Období poklesu tržeb o 30 %
supermarket 70 56 10 4
hotel 70 7 70 -7
- cash-flow (peněžní tok) vyjadřuje skutečný pohyb peněžních prostředků podniku. Je východiskem pro řízení likvidity. Analýza cash-flow je důsledně založena na příjmech a výdajích a vyjadřuje reálné toky peněz a jejich zásoby v podniku.
Výsledky analýzy CF mají dvojí formu:
1) Přehled o peněžních tocích (absolutní ukazatel - absolutní výše peněžních toků)
2) Soubor poměrových ukazatelů obsahujících CF (nahrazující kategorii zisku)
Příklad 1:
Zisk versus cash flow - podnik vyfakturoval zboží za 2000 Kč, materiálové náklady byly 1400 Kč, odpisy 200 Kč. Odběratelé zaplatili hotově 60 % fakturované částky, zbytek zaplatí v příštím (2.) období. Za materiál a mzdy platíme v daném období. Daňová sazba je 28 %.
Položka Zisk Cash flow
období období
1 2 celkem 1 2 celkem
Tržby 2000 - 2000 1200 800 2000
Náklady (bez odpisů) 1400 - 1400 1400 - 1400
Odpisy 200 - 200 -1) - -
Zisk/CF 400 - 400 -200 800 600
Daně 112 - 112 -160 - -160
Čistý zisk/CF 288 - 288 -360 800 440
1) do cash-flow se neudávají náklady (odpisy), ale výdaje
Položka Zisk Cash flow
období období
1 2 celkem 1 2 celkem
Tržby 2000 - 2000 1200 800 2000
Náklady (bez odpisů) 1400 - 1400 1400 - 1400
Odpisy 200 - 200 -1) - -
Zisk/CF 400 - 400 -200 800 600
Daně 112 - 112 -160 - -160
Čistý zisk/CF 288 - 288 -360 800 440
1) do cash-flow se neudávají náklady (odpisy), ale výdaje
Příklad 2:
Vliv způsobu odpisování na cash flow - podnik pořídil investici za 10 000 €, z níž v dalších 5 letech bude mít příjem 2150 € ročně (pro zjednodušení abstrahujeme kromě odpisů od dalších nákladů a daní). V horní části tabulky uvažujeme lineární odpisování, v dolní části tabulky degresivní odpisování.
Období 0 1 2 3 4 5 Celkem
Odpisy 2000 2000 2000 2000 2000 10 000
Zisk 150 150 150 150 150 750
Cash flow -10 000 2150 2150 2150 2150 2150 750
Odpisy 4000 3000 2000 800 200 10 000
Zisk -1850 -850 150 1350 1950 750
Cash flow -10 000 2150 2150 2150 2150 2150 750
Některé další závěry o cash flow:
• Vyšší fixní náklady (vyšší fixní peněžní výdaje) zvyšují riziko podnikání, které je podnikateli vynahrazeno vyšší rentabilitou v období vysoké hospodářské aktivity.
• Vyšší zadluženost rovněž zvyšuje riziko podnikání (to je však podnikateli vynahrazeno tzv. finanční pákou).
• Při prudkém rozvoji podniku se může stát, že i vysoce zisková firma se dostane do finančních obtíží, neboť růst spotřebovává finanční zdroje. Proto obvykle tyto firmy potřebují značné úvěry stejně jako firmy ztrátové (ty však potřebují úvěry na krytí provozních výdajů – mezd, nákupu surovin – co je blíží bankrotu).
Období 0 1 2 3 4 5 Celkem
Odpisy 2000 2000 2000 2000 2000 10 000
Zisk 150 150 150 150 150 750
Cash flow -10 000 2150 2150 2150 2150 2150 750
Odpisy 4000 3000 2000 800 200 10 000
Zisk -1850 -850 150 1350 1950 750
Cash flow -10 000 2150 2150 2150 2150 2150 750
Některé další závěry o cash flow:
• Vyšší fixní náklady (vyšší fixní peněžní výdaje) zvyšují riziko podnikání, které je podnikateli vynahrazeno vyšší rentabilitou v období vysoké hospodářské aktivity.
• Vyšší zadluženost rovněž zvyšuje riziko podnikání (to je však podnikateli vynahrazeno tzv. finanční pákou).
• Při prudkém rozvoji podniku se může stát, že i vysoce zisková firma se dostane do finančních obtíží, neboť růst spotřebovává finanční zdroje. Proto obvykle tyto firmy potřebují značné úvěry stejně jako firmy ztrátové (ty však potřebují úvěry na krytí provozních výdajů – mezd, nákupu surovin – co je blíží bankrotu).
d) Formou konstantních plateb – anuit, ale s odkladem splácení úvěru 2 roky
Rok Stav úvěru na počátku roku Úroky Splátka Platba (anuita) Stav úvěru na konci roku
1 3.000.000 165.000 0 0 3.165.000
2 3.165.000 174.075 0 0 3.339.000
3 3.339.075 183.650 598.283 781.933 2.740.792
4 2.740.792 150.744 631.189 781.933 2.109.603
5 2.109.603 116.029 665.904 781.933 1.443.699
6 1.443.699 78.853 703.080 781.933 740.619
7 740.619 40.734 740.619 781.933 0
celkem x 909.085 3. 339.075 x x
Proměnné, které ovlivňují náklady v případě dlouhodobých půjček
. . . na které bychom se měli zaměřit, uvažujeme-li o úvěru
• nominální úroková sazba (fixní na určité dohodnuté období/variabilní podle inflace apod.)
• forma splácení
• frekvence splácení úrokových plateb a úmorů
• časový okamžik zahájení splácení úrokových plateb a úmorů
• poplatek za zpracování žádosti o úvěr
1 3.000.000 165.000 0 0 3.165.000
2 3.165.000 174.075 0 0 3.339.000
3 3.339.075 183.650 598.283 781.933 2.740.792
4 2.740.792 150.744 631.189 781.933 2.109.603
5 2.109.603 116.029 665.904 781.933 1.443.699
6 1.443.699 78.853 703.080 781.933 740.619
7 740.619 40.734 740.619 781.933 0
celkem x 909.085 3. 339.075 x x
Proměnné, které ovlivňují náklady v případě dlouhodobých půjček
. . . na které bychom se měli zaměřit, uvažujeme-li o úvěru
• nominální úroková sazba (fixní na určité dohodnuté období/variabilní podle inflace apod.)
• forma splácení
• frekvence splácení úrokových plateb a úmorů
• časový okamžik zahájení splácení úrokových plateb a úmorů
• poplatek za zpracování žádosti o úvěr
b) Formou nekonstantních plateb – konstantní úmor
Rok Stav úvěru na počátku roku Úroky Splátka Platba (anuita) Stav úvěru na konci roku
1 3.000.000 165.000 600.000 765.000 2.400.000
2 2.400.000 132.000 600.000 732.000 1.800.000
3 1.800.000 99.000 600.000 699.000 1.200.000
4 1.200.000 66.000 600.000 666.000 600.000
5 600.000 33.000 600.000 633.000 0
celkem x 495.000 3.000.000 x x
roční platba = konstantní splátka (600. 000) + úrok (vypočtený ze zbývající dlužné částky)
c) splácení „en bloc“
Rok Stav úvěru na počátku roku Úroky Splátka Platba (anuita) Stav úvěru na konci roku
1 3.000.000 165.000 0 156.000 3.000.000
2 3.000.000 165.000 0 165.000 3.000.000
3 3.000.000 165.000 0 165.000 3.000.000
4 3.000.000 165.000 0 165.000 3.000.000
5 3.000.000 165.000 3.000.000 165.000 0
celkem x 825.000 3.000.000 x x
úroky se vypočítávají ze stále stejné jistiny (3.000.000), která je splacena až jednorázově v pátém roce
1 3.000.000 165.000 600.000 765.000 2.400.000
2 2.400.000 132.000 600.000 732.000 1.800.000
3 1.800.000 99.000 600.000 699.000 1.200.000
4 1.200.000 66.000 600.000 666.000 600.000
5 600.000 33.000 600.000 633.000 0
celkem x 495.000 3.000.000 x x
roční platba = konstantní splátka (600. 000) + úrok (vypočtený ze zbývající dlužné částky)
c) splácení „en bloc“
Rok Stav úvěru na počátku roku Úroky Splátka Platba (anuita) Stav úvěru na konci roku
1 3.000.000 165.000 0 156.000 3.000.000
2 3.000.000 165.000 0 165.000 3.000.000
3 3.000.000 165.000 0 165.000 3.000.000
4 3.000.000 165.000 0 165.000 3.000.000
5 3.000.000 165.000 3.000.000 165.000 0
celkem x 825.000 3.000.000 x x
úroky se vypočítávají ze stále stejné jistiny (3.000.000), která je splacena až jednorázově v pátém roce
Příklad – investiční úvěr ...
příklad – investiční úvěr v hodnotě 3.000.000 Kč, doba splatnosti 5 let, úroková sazba 5,5 % p. a. , poplatek za zpracování – 5 % z nominále, splácení – roční polhůtní:
a) formou konstantních plateb – anuit
Rok Stav úvěru na počátku roku Úroky Splátka Platba (anuita) Stav úvěru na konci roku
1 3.000.000 165.000 537.530 702.530 2.462.470
2 2.462.470 135.436 567.094 702.530 1.895.376
3 1.895.376 104.246 598.284 702.530 1.297.092
4 1.297.092 71.340 631.190 702.530 665.902
5 665.902 36.625 665.902 702.530 0
celkem x 512.647 3.000.000 x x
anuita = (pravidelná roční platba)
anuita je výdajem podniku
úrok v 1. roce = dlužná částka (3.000.000) * úr. sazba (5, 5 %) = 165.000
úroky jsou nákladem podniku
splátka v 1. roce = anuita – úrok = 702.530 – 165.000 = 537.530
. . . ve 2. roce se úrok počítá ze zbývající dlužné částky, tzn. 2. 462. 470 135. 436 Kč splátka = 567. 094 Kč
a) formou konstantních plateb – anuit
Rok Stav úvěru na počátku roku Úroky Splátka Platba (anuita) Stav úvěru na konci roku
1 3.000.000 165.000 537.530 702.530 2.462.470
2 2.462.470 135.436 567.094 702.530 1.895.376
3 1.895.376 104.246 598.284 702.530 1.297.092
4 1.297.092 71.340 631.190 702.530 665.902
5 665.902 36.625 665.902 702.530 0
celkem x 512.647 3.000.000 x x
anuita = (pravidelná roční platba)
anuita je výdajem podniku
úrok v 1. roce = dlužná částka (3.000.000) * úr. sazba (5, 5 %) = 165.000
úroky jsou nákladem podniku
splátka v 1. roce = anuita – úrok = 702.530 – 165.000 = 537.530
. . . ve 2. roce se úrok počítá ze zbývající dlužné částky, tzn. 2. 462. 470 135. 436 Kč splátka = 567. 094 Kč
Př.:Podnik
Na výrobu 1ks potřebuje podnik 2000 Kč (náklady na materiál a mzdy). Každý den bude vyrábět 30ks. Předpokládané roční tržby jsou 27 mil. a průměrná zásoba byla vypočtena ve výši 4,5 mil. Kč a výše pohledávek je 1,5 mil. Kč. Dodavatelské faktury bude podnik splácet v za 15 dnů.
DOP = 15 dní
OCP = 60 dnů + 20 dnů - 15 dnů = 65 dnů
denní potřeba peněz = 30 ks • 2000 Kč = 60000 Kč
kapitálová potřeba na OM = 65 • 60000 = 3,9 mil. Kč
Čím kratší bude obratový cyklus peněz, tím méně kapitálu budu potřebovat
Jak zkrátit obratový cyklus peněz
- zkrátím obratovost zásob -hlavně v oblasti expedice; snížení zásob nedokončené výroby
- zkrácení doby inkasa - prostřednictvím slev při dřívějším placení
- prodloužit dobu odkladu plateb - není dobré tuto variantu volit, neboť zhoršuje vztahy s dodavateli
DOP = 15 dní
OCP = 60 dnů + 20 dnů - 15 dnů = 65 dnů
denní potřeba peněz = 30 ks • 2000 Kč = 60000 Kč
kapitálová potřeba na OM = 65 • 60000 = 3,9 mil. Kč
Čím kratší bude obratový cyklus peněz, tím méně kapitálu budu potřebovat
Jak zkrátit obratový cyklus peněz
- zkrátím obratovost zásob -hlavně v oblasti expedice; snížení zásob nedokončené výroby
- zkrácení doby inkasa - prostřednictvím slev při dřívějším placení
- prodloužit dobu odkladu plateb - není dobré tuto variantu volit, neboť zhoršuje vztahy s dodavateli
Pokračování motivačního příkladu:
Jaké množství elektřiny bude elektrárna vyrábět?
Bude vyrábět množství QP , protože právě při tomto množství bude cena elektřiny rovna mezním nákladům elektráren (P = MC ). Jenže z hlediska společenského je toto množství elektřiny nadoptimální, protože její mezní užitek (ačkoli je roven mezním nákladům elektráren) je nižší než společenské mezní náklady MCS.
- Optimálním množstvím by bylo QS, protože jedině při tomto množství je mezní užitek elektřiny roven úplným mezním nákladům na výrobu elektřiny (MU = MCS). Jenže elektrárny budou vyrábět množství QP.
- Záporná externalita vyvolává nesoulad mezi soukromými náklady a společenskými náklady.
- Společenské náklady jsou veškeré náklady vyvolávané výrobou daného statku. Ale protože se výrobcům daří přenášet část nákladů na jiné, jsou jejich soukromé náklady menší než společenské náklady. Důsledkem je, že výrobci vyrábějí větší množství, než by vyráběli, kdyby museli nést veškeré náklady. Jinak řečeno, soukromě optimální množství statku je větší než společensky optimální množství.
Bude vyrábět množství QP , protože právě při tomto množství bude cena elektřiny rovna mezním nákladům elektráren (P = MC ). Jenže z hlediska společenského je toto množství elektřiny nadoptimální, protože její mezní užitek (ačkoli je roven mezním nákladům elektráren) je nižší než společenské mezní náklady MCS.
- Optimálním množstvím by bylo QS, protože jedině při tomto množství je mezní užitek elektřiny roven úplným mezním nákladům na výrobu elektřiny (MU = MCS). Jenže elektrárny budou vyrábět množství QP.
- Záporná externalita vyvolává nesoulad mezi soukromými náklady a společenskými náklady.
- Společenské náklady jsou veškeré náklady vyvolávané výrobou daného statku. Ale protože se výrobcům daří přenášet část nákladů na jiné, jsou jejich soukromé náklady menší než společenské náklady. Důsledkem je, že výrobci vyrábějí větší množství, než by vyráběli, kdyby museli nést veškeré náklady. Jinak řečeno, soukromě optimální množství statku je větší než společensky optimální množství.
Neefektivnost kladné externality
- Motivační příklad: Jaké jsou výnosy majitelů lesa?
Majitelé lesa mají výnosy z těžby dřeva, ovšem existence lesa přináší prospěch i lidem z okolních obcí. Když majitelé lesů nejsou schopni přimět obyvatele přilehlých obcí, aby jim za tento prospěch platili, nedostávají veškeré výnosy, které z jejich lesů plynou
Situace majitelů lesů je zobrazena na následujícím obrázku.
Tržní nabídka S odráží mezní náklady na udržování lesa. Křivka MV odráží mezní výnosy majitelů lesa z těžby dřeva. Křivka MVS odráží veškerý užitek z lesů, který kromě užitku z těženého dřeva zahrnuje také užitek obyvatel přilehlých obcí.
- Jaké množství lesů budou chtít majitelé lesů udržovat?
Budou chtít vyrovnat mezní náklady se svými mezními výnosy. Množství lesů proto bude QP , ale společensky optimální množství by bylo QS , protože mezní náklady na toto množství lesů se rovnají jejich užitku.
Majitelé lesa mají výnosy z těžby dřeva, ovšem existence lesa přináší prospěch i lidem z okolních obcí. Když majitelé lesů nejsou schopni přimět obyvatele přilehlých obcí, aby jim za tento prospěch platili, nedostávají veškeré výnosy, které z jejich lesů plynou
Situace majitelů lesů je zobrazena na následujícím obrázku.
Tržní nabídka S odráží mezní náklady na udržování lesa. Křivka MV odráží mezní výnosy majitelů lesa z těžby dřeva. Křivka MVS odráží veškerý užitek z lesů, který kromě užitku z těženého dřeva zahrnuje také užitek obyvatel přilehlých obcí.
- Jaké množství lesů budou chtít majitelé lesů udržovat?
Budou chtít vyrovnat mezní náklady se svými mezními výnosy. Množství lesů proto bude QP , ale společensky optimální množství by bylo QS , protože mezní náklady na toto množství lesů se rovnají jejich užitku.
Externality a neefektivnost
- Externality vyvolávají neefektivnost - vedou k výrobě takového množství statku, které není optimální. To nám ilustrují následující 2 příklady.
- Motivační příklad: Nadoptimální množství elektřiny
Uhelná elektrárna produkuje emise a jimi poškozuje lesy v okolí, část lesů hyne a jejich majitelům vznikají škody. Předpokládejme, že elektrárna není nucena hradit majitelům lesa jejich škody. Pak vzniká negativní externalita - elektrárna nenese všechny náklady na výrobu elektřiny.
Situace na trhu s elektřinou je zobrazena na následujícím obrázku.
Neefektivnost záporné externality
Křivka poptávky odráží mezní užitek elektřiny pro spotřebitele. Křivka MC odráží mezní náklady elektrárny (které neobsahují náklady na regeneraci ničených lesů, půdy a zdraví). Křivka MCS odráží společenské mezní náklady, tj. nejen náklady elektráren na výrobu elektřiny, ale také náklady na regeneraci ničených lesů, půdy a zdraví. Křivka tržní nabídky S je totožná s křivkou MCP a tržní rovnováha vzniká v bodě E při množství Q a ceně P. V bodě E je však mezní užitek statku menší než společenské mezní náklady.
- Motivační příklad: Nadoptimální množství elektřiny
Uhelná elektrárna produkuje emise a jimi poškozuje lesy v okolí, část lesů hyne a jejich majitelům vznikají škody. Předpokládejme, že elektrárna není nucena hradit majitelům lesa jejich škody. Pak vzniká negativní externalita - elektrárna nenese všechny náklady na výrobu elektřiny.
Situace na trhu s elektřinou je zobrazena na následujícím obrázku.
Neefektivnost záporné externality
Křivka poptávky odráží mezní užitek elektřiny pro spotřebitele. Křivka MC odráží mezní náklady elektrárny (které neobsahují náklady na regeneraci ničených lesů, půdy a zdraví). Křivka MCS odráží společenské mezní náklady, tj. nejen náklady elektráren na výrobu elektřiny, ale také náklady na regeneraci ničených lesů, půdy a zdraví. Křivka tržní nabídky S je totožná s křivkou MCP a tržní rovnováha vzniká v bodě E při množství Q a ceně P. V bodě E je však mezní užitek statku menší než společenské mezní náklady.
Motivační příklad: Subvence na produkci mléka
Na trhu je velká nabídka mléka a ta se projevila nízkou rovnovážnou cenu mléka. Tržní rovnováha nastává při ceně 6 Kč za litr a množství 20 mil. litrů (viz. bod A na následujícím obrázku). Vláda chce zajistit zemědělcům cenu 6,80 Kč, a proto se rozhodne cenu mléka subvencovat – dávat jim příplatek za každý vyprodukovaný a prodaný litr mléka. Jak velkou subvenci jim bude muset vláda vyplácet, aby jim zajistila cenu 6,80 Kč?
Subvence ve výši 0,80 Kč nestačí, neboť zemědělci budou nabízet větší množství než při ceně 6 Kč (např. 21 mil. litrů namísto původních 20 mil. litrů). Spotřebitelé však budou toto zvýšené množství nakupovat jen tehdy, pokud cena klesne pod 6 Kč (např. na 5 Kč).
Chce-li vláda zajistit zemědělcům cenu 6,80 Kč za litr, musí vyplácet subvenci větší než 0,50 Kč (dle našeho zadání bude tato subvence činit 1,80 Kč).
Subvence 1,80 Kč k litru mléka posunula funkci nabídky dolů o 1,80 Kč. Tržní rovnováha se změnila z původního bodu A v bod E´, kde spotřebitelé nakupují 21 mil. litrů mléka za cenu 5 Kč/l. Producenti mléka však dostávají cenu 6,80 Kč/l (včetně subvence).
Subvence ve výši 0,80 Kč nestačí, neboť zemědělci budou nabízet větší množství než při ceně 6 Kč (např. 21 mil. litrů namísto původních 20 mil. litrů). Spotřebitelé však budou toto zvýšené množství nakupovat jen tehdy, pokud cena klesne pod 6 Kč (např. na 5 Kč).
Chce-li vláda zajistit zemědělcům cenu 6,80 Kč za litr, musí vyplácet subvenci větší než 0,50 Kč (dle našeho zadání bude tato subvence činit 1,80 Kč).
Subvence 1,80 Kč k litru mléka posunula funkci nabídky dolů o 1,80 Kč. Tržní rovnováha se změnila z původního bodu A v bod E´, kde spotřebitelé nakupují 21 mil. litrů mléka za cenu 5 Kč/l. Producenti mléka však dostávají cenu 6,80 Kč/l (včetně subvence).
Motivační příklad: Důsledky cenové regulace nájemného
Vláda stanovila maximálně přípustnou cenu nájemného (cenový strop) ve výši PR, neboť se domnívá, že rovnovážná cena PE, je pro spotřebitele nepřijatelně vysoká (viz. následující obrázek). Takto stanovená cena PR je pro spotřebitele nízká, tudíž jsou motivováni k vyšší poptávce než rovnovážné QD. Cena PR je však současně velmi nízká pro stavební firmy (developery). Při ceně PR jsou ochotni nabízet pouze množství QS. Na trhu se tak postupně vytvoří nedostatek nabídky ve výši QDQS. Uspokojení nadbytečné poptávky je potom možné pouze v rámci černého trhu, na němž je nabízeno zboží za vyšší než regulovanou cenu PR .
- Cenový strop umožňuje spotřebitelů kupovat daný statek za nižší cenu, ale mnozí z nich za to musí zaplatit jinak – mají nepeněžní náklady.
- Aby lidé dostali nedostatkové zboží nebo službu, jsou ochotni nést nepeněžní náklady (např.fronty, obětují svůj volný čas, nabízet protislužby…). Lze říci, že ztráta času, obětovaného na získání nedostatkového zboží či služby, je nepeněžním nákladem kupujícího (a právě na trzích, kde stát reguluje ceny cenovými stropy, vznikají tyto nepeněžní náklady).
- Cenový strop umožňuje spotřebitelů kupovat daný statek za nižší cenu, ale mnozí z nich za to musí zaplatit jinak – mají nepeněžní náklady.
- Aby lidé dostali nedostatkové zboží nebo službu, jsou ochotni nést nepeněžní náklady (např.fronty, obětují svůj volný čas, nabízet protislužby…). Lze říci, že ztráta času, obětovaného na získání nedostatkového zboží či služby, je nepeněžním nákladem kupujícího (a právě na trzích, kde stát reguluje ceny cenovými stropy, vznikají tyto nepeněžní náklady).
Příklad nám ukazuje, ...
- Příklad nám ukazuje, že břemeno spotřební daně dopadá jak na spotřebitele, tak i na výrobce. V našem příkladě se břemeno daně 4 Kč rozdělilo tak, že spotřebitel nese 2 Kč a výrobce 2 Kč.
- Rozdělení břemena mezi výrobce a spotřebitele však závisí na relativní strmosti křivek poptávky a nabídky.
- Je-li poptávka hodně strmá a nabídka málo strmá, dopadá břemeno daně více na spotřebitele a méně na výrobce.
- Je-li poptávka málo strmá a nabídka hodně strmá, dopadá břemeno daně více na výrobce než spotřebitele.
Daň z luxusu
- Výše uvedený příklad ukazuje, že chce-li vláda používat spotřební daň jako „daň z luxusu“, musí si nejprve položit otázku, jaká je pravděpodobně relativní strmost křivek poptávky a nabídky. Z toho totiž plyne, kdo ponese větší část daňového břemene.
- Rozdělení břemena mezi výrobce a spotřebitele však závisí na relativní strmosti křivek poptávky a nabídky.
- Je-li poptávka hodně strmá a nabídka málo strmá, dopadá břemeno daně více na spotřebitele a méně na výrobce.
- Je-li poptávka málo strmá a nabídka hodně strmá, dopadá břemeno daně více na výrobce než spotřebitele.
Daň z luxusu
- Výše uvedený příklad ukazuje, že chce-li vláda používat spotřební daň jako „daň z luxusu“, musí si nejprve položit otázku, jaká je pravděpodobně relativní strmost křivek poptávky a nabídky. Z toho totiž plyne, kdo ponese větší část daňového břemene.
2. Daně nepřímé:
a) daň z přidané hodnoty
b) spotřební daň
Spotřební daň
- Spotřební daň je vybírána z naturální jednotky zboží (např. litru benzínu, krabičku cigaret), kdo vlastně platí tuto spotřební daň? Je to spotřebitel nebo výrobce?
- Motivační příklad: Jak se změní cena cigaret po zvýšení spotřební daně?
Původně stála krabička cigaret 50 Kč a poté stát uvalil spotřební daň 4 Kč z jedné krabičky. Zdražení cigaret povede (díky substitučnímu a důchodovému efektu) kuřáky k tomu, že omezí nákupy a sníží poptávané množství. Menší množství prodávaných cigaret, ale přiměje výrobce k určitému snížení ceny. Cigarety proto nebudou po uvalení daně stát 54 Kč, ale méně (viz. následující obrázek).
Po zavedení spotřební dně ve výši 4 Kč, se nová rovnováha ustálí v bodě E´, při ceně 52 Kč. Takže cigarety budou stát o 2 Kč více. Výrobci snížily produkci na 480 mil. krabiček a budou prodávat krabičku cigaret za 52 Kč. Státu výrobci odvedou 4 Kč a tudíž jim zbude 48 Kč.
b) spotřební daň
Spotřební daň
- Spotřební daň je vybírána z naturální jednotky zboží (např. litru benzínu, krabičku cigaret), kdo vlastně platí tuto spotřební daň? Je to spotřebitel nebo výrobce?
- Motivační příklad: Jak se změní cena cigaret po zvýšení spotřební daně?
Původně stála krabička cigaret 50 Kč a poté stát uvalil spotřební daň 4 Kč z jedné krabičky. Zdražení cigaret povede (díky substitučnímu a důchodovému efektu) kuřáky k tomu, že omezí nákupy a sníží poptávané množství. Menší množství prodávaných cigaret, ale přiměje výrobce k určitému snížení ceny. Cigarety proto nebudou po uvalení daně stát 54 Kč, ale méně (viz. následující obrázek).
Po zavedení spotřební dně ve výši 4 Kč, se nová rovnováha ustálí v bodě E´, při ceně 52 Kč. Takže cigarety budou stát o 2 Kč více. Výrobci snížily produkci na 480 mil. krabiček a budou prodávat krabičku cigaret za 52 Kč. Státu výrobci odvedou 4 Kč a tudíž jim zbude 48 Kč.
Motivační příklad: Subvence na produkci mléka
Na trhu je velká nabídka mléka a ta se projevila nízkou rovnovážnou cenu mléka. Tržní rovnováha nastává při ceně 6 Kč za litr a množství 20 mil. litrů (viz. bod A na následujícím obrázku). Vláda chce zajistit zemědělcům cenu 6,80 Kč, a proto se rozhodne cenu mléka subvencovat – dávat jim příplatek za každý vyprodukovaný a prodaný litr mléka. Jak velkou subvenci jim bude muset vláda vyplácet, aby jim zajistila cenu 6,80 Kč?
Subvence ve výši 0,80 Kč nestačí, neboť zemědělci budou nabízet větší množství než při ceně 6 Kč (např. 21 mil. litrů namísto původních 20 mil. litrů). Spotřebitelé však budou toto zvýšené množství nakupovat jen tehdy, pokud cena klesne pod 6 Kč (např. na 5 Kč).
Chce-li vláda zajistit zemědělcům cenu 6,80 Kč za litr, musí vyplácet subvenci větší než 0,50 Kč (dle našeho zadání bude tato subvence činit 1,80 Kč).
Subvence 1,80 Kč k litru mléka posunula funkci nabídky dolů o 1,80 Kč. Tržní rovnováha se změnila z původního bodu A v bod E´, kde spotřebitelé nakupují 21 mil. litrů mléka za cenu 5 Kč/l. Producenti mléka však dostávají cenu 6,80 Kč/l (včetně subvence).
Subvence ve výši 0,80 Kč nestačí, neboť zemědělci budou nabízet větší množství než při ceně 6 Kč (např. 21 mil. litrů namísto původních 20 mil. litrů). Spotřebitelé však budou toto zvýšené množství nakupovat jen tehdy, pokud cena klesne pod 6 Kč (např. na 5 Kč).
Chce-li vláda zajistit zemědělcům cenu 6,80 Kč za litr, musí vyplácet subvenci větší než 0,50 Kč (dle našeho zadání bude tato subvence činit 1,80 Kč).
Subvence 1,80 Kč k litru mléka posunula funkci nabídky dolů o 1,80 Kč. Tržní rovnováha se změnila z původního bodu A v bod E´, kde spotřebitelé nakupují 21 mil. litrů mléka za cenu 5 Kč/l. Producenti mléka však dostávají cenu 6,80 Kč/l (včetně subvence).
Motivační příklad: Důsledky cenové regulace nájemného
Vláda stanovila maximálně přípustnou cenu nájemného (cenový strop) ve výši PR, neboť se domnívá, že rovnovážná cena PE, je pro spotřebitele nepřijatelně vysoká (viz. následující obrázek). Takto stanovená cena PR je pro spotřebitele nízká, tudíž jsou motivováni k vyšší poptávce než rovnovážné QD. Cena PR je však současně velmi nízká pro stavební firmy (developery). Při ceně PR jsou ochotni nabízet pouze množství QS. Na trhu se tak postupně vytvoří nedostatek nabídky ve výši QDQS. Uspokojení nadbytečné poptávky je potom možné pouze v rámci černého trhu, na němž je nabízeno zboží za vyšší než regulovanou cenu PR .
- Cenový strop umožňuje spotřebitelů kupovat daný statek za nižší cenu, ale mnozí z nich za to musí zaplatit jinak – mají nepeněžní náklady.
- Aby lidé dostali nedostatkové zboží nebo službu, jsou ochotni nést nepeněžní náklady (např.fronty, obětují svůj volný čas, nabízet protislužby…). Lze říci, že ztráta času, obětovaného na získání nedostatkového zboží či služby, je nepeněžním nákladem kupujícího (a právě na trzích, kde stát reguluje ceny cenovými stropy, vznikají tyto nepeněžní náklady).
- Cenový strop umožňuje spotřebitelů kupovat daný statek za nižší cenu, ale mnozí z nich za to musí zaplatit jinak – mají nepeněžní náklady.
- Aby lidé dostali nedostatkové zboží nebo službu, jsou ochotni nést nepeněžní náklady (např.fronty, obětují svůj volný čas, nabízet protislužby…). Lze říci, že ztráta času, obětovaného na získání nedostatkového zboží či služby, je nepeněžním nákladem kupujícího (a právě na trzích, kde stát reguluje ceny cenovými stropy, vznikají tyto nepeněžní náklady).
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)