Financování podniku a hodnocení efektivnosti investic

Zdroje financování podniku
• Externí x interní
• Vlastní x cizí
• Krátkodobé x dlouhodobé
• Externí - vklad majitele, úvěry, obligace, závazky,dotace, zvláštní formy financování

• Interní - čistý zisk, nerozdělený zisk,odpisy, finanční prostředky z prodeje majetku firmy

Zvláštní externí formy financování
• Leasing
• Faktoring
• Forfaiting
• Rizikový kapitál
• Tiché společenství
1)LEASING
• = pronájem dlouhodobého majetku
• získání majetku, nikoliv financí
• forma splátky kupní ceny, ne náklad na užívání, splátka je za urč. podmínek daňový náklad
• výrobce leas. spol. podniku

Příklad 3:

Vliv fixních nákladů na cash flow - porovnáváme dvě rozdílné formy podnikání – supermarket a hotel. Údaje o jejich tržbách, nákladech a zisku jsou uvedeny v tabulce.
Podnik Tržby Variabilní náklady Fixní náklady Zisk (ztráta)
Období maximální tržeb
supermarket 100 80 10 10
hotel 100 10 70 20
Období poklesu tržeb o 30 %
supermarket 70 56 10 4
hotel 70 7 70 -7

- cash-flow (peněžní tok) vyjadřuje skutečný pohyb peněžních prostředků podniku. Je východiskem pro řízení likvidity. Analýza cash-flow je důsledně založena na příjmech a výdajích a vyjadřuje reálné toky peněz a jejich zásoby v podniku.


Výsledky analýzy CF mají dvojí formu:
1) Přehled o peněžních tocích (absolutní ukazatel - absolutní výše peněžních toků)
2) Soubor poměrových ukazatelů obsahujících CF (nahrazující kategorii zisku)

Příklad 1:

Zisk versus cash flow - podnik vyfakturoval zboží za 2000 Kč, materiálové náklady byly 1400 Kč, odpisy 200 Kč. Odběratelé zaplatili hotově 60 % fakturované částky, zbytek zaplatí v příštím (2.) období. Za materiál a mzdy platíme v daném období. Daňová sazba je 28 %.

Položka Zisk Cash flow
období období
1 2 celkem 1 2 celkem
Tržby 2000 - 2000 1200 800 2000
Náklady (bez odpisů) 1400 - 1400 1400 - 1400
Odpisy 200 - 200 -1) - -
Zisk/CF 400 - 400 -200 800 600
Daně 112 - 112 -160 - -160
Čistý zisk/CF 288 - 288 -360 800 440
1) do cash-flow se neudávají náklady (odpisy), ale výdaje

Příklad 2:

Vliv způsobu odpisování na cash flow - podnik pořídil investici za 10 000 €, z níž v dalších 5 letech bude mít příjem 2150 € ročně (pro zjednodušení abstrahujeme kromě odpisů od dalších nákladů a daní). V horní části tabulky uvažujeme lineární odpisování, v dolní části tabulky degresivní odpisování.

Období 0 1 2 3 4 5 Celkem
Odpisy 2000 2000 2000 2000 2000 10 000
Zisk 150 150 150 150 150 750
Cash flow -10 000 2150 2150 2150 2150 2150 750
Odpisy 4000 3000 2000 800 200 10 000
Zisk -1850 -850 150 1350 1950 750
Cash flow -10 000 2150 2150 2150 2150 2150 750
Některé další závěry o cash flow:
• Vyšší fixní náklady (vyšší fixní peněžní výdaje) zvyšují riziko podnikání, které je podnikateli vynahrazeno vyšší rentabilitou v období vysoké hospodářské aktivity.
• Vyšší zadluženost rovněž zvyšuje riziko podnikání (to je však podnikateli vynahrazeno tzv. finanční pákou).
• Při prudkém rozvoji podniku se může stát, že i vysoce zisková firma se dostane do finančních obtíží, neboť růst spotřebovává finanční zdroje. Proto obvykle tyto firmy potřebují značné úvěry stejně jako firmy ztrátové (ty však potřebují úvěry na krytí provozních výdajů – mezd, nákupu surovin – co je blíží bankrotu).

Finanční řízení pracuje s hodnotovým ...

- finanční řízení pracuje s hodnotovým modelem reálných procesů podniku. Pokud chce být ekonom úspěšný musí být ochoten se seznámit se základními technickými a obchodními problémy podniku, musí rozumět procesům, jejichž hodnotový model sleduje
- naopak pracovníci ostatních oblastí podniku by měli mít schopnost komplexního finančního pohledu na důsledky svých rozhodnutí

Peněžní toky (cash flow) podniku
- cash flow je centrální veličina, se kterou se v rámci podniku operuje
- hlavním trvalým a bezpečným zdrojem financování růstu majetku podniku je zisk (viz samofinancování)
- to však nestačí: podnik musí mít dostatek peněžních prostředků (fondů) na krytí peněžních výdajů
• úhrada faktur za suroviny a energii,
• výplata mezd a platů,
• úhrada režijních nákladů,
• splácení půjček (úroky+úmory),
• úhrada daní.
- ke krytí těchto peněžních výdajů je nezbytná realizace dostatečně vysokých peněžních příjmů, např. :
• tržby za při prodeji za hotové,
• inkaso pohledávek,
• úvěry od banky a hotovostní vklady majitele.

Příjmy a výdaje představují ...

- příjmy a výdaje představují trvalý peněžní tok – cash flow.
- úkolem finančního managementu je zajistit nejen tvorbu zisku, ale i to, aby podnik měl v každém okamžiku dostatečný stav hotovosti

Zisk versus cash flow
- proč je kromě zisku nezbytné sledovat rovněž cash flow?
• existuje rozdíl mezi pohybem hmotných prostředků a jejich peněžním vyjádřením (např. nakoupíme stroj na úvěr nebo obdržíme fakturu za materiál a zaplatíme až za měsíc),
• existuje časový nesoulad mezi hospodářskými operacemi vyvolávajícími náklady a jejich účetním zachycením (např. vznik mzdových nákladů a výplata mezd, vznik daňové povinnosti=náklady a placení daní=výdaje),
• používají se různé účetní metody (např. různé metody odpisování dlouhodobého majetku a oceňování zásob), což vede k rozdílům mezi výnosy a příjmy, mezi náklady a výdaji a mezi ziskem a cash flow,
• zisk vychází vždy z rozdílu mezi výnosy a náklady, zatímco koncepce cash flow je důsledně založena na příjmech a výdajích a vyjadřuje reálné toky peněz a jejich zásobu v podniku. Podnik může vykazovat zisk, přesto může mít nedostatek peněz a dostat se do finančních potíží.

- je tedy třeba sledovat i produkovat zisk i cash flow
- cash flow se používá při rozpočtování peněžních příjmů a výdajů podniku, hodnocení investičních projektů i v řadě dalších výpočtů

Základní charakteristiky ekonomického okolí

- úroveň celkové ekonomické aktivity v rámci oboru, oblasti, státu (konjunktura, deprese)
- finanční politika státu (daňové podmínky, dotační a celní politika. . .)
- konkurenční prostředí (volný vstup na trh, monopolizace, kartelové dohody)
- zákonné opatření státu a pravidla regulace (regulace cen, ekologické podmínky, regulace mezd. . .)
- situace na trhu práce a požadavky zaměstnanců zajišťované odborovými svazy
- podmínky zahraničního obchodu a vývoj měnových kurzů
- podmínky na peněžním a kapitálovém trhu (úrokové sazby, nabídka a poptávka po dlouhodobém a krátkodobém kapitálu, stabilita měny. . .)

Funkce finančního řízení podniku
1. získávání finančních zdrojů pro založení a další rozvoj podniku
2. volba optimální kapitálové struktury
3. financování a řízení oběžného majetku, výběr optimální formy krátkodobého financování
4. investování podnikového kapitálu do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, případně do dlouhodobého finančního majetku, volba metod dlouhodobého financování, vyhodnocování efektivnosti investic

5. Rozdělování zisku podniku ...

5. rozdělování zisku podniku s ohledem na daňovou politiku státu a finanční cíle podniku
6. systematické provádění finanční analýzy podniku s cílem hodnocení jeho finanční situace a jejího vývoje
7. finanční plánování tvorby a užití interních a externích zdrojů, krátkodobých a dlouhodobých
8. vnitřní finanční řízení velkých integrovaných celků (koncernů, holdingů atd.)
9. využívání zahraničního kapitálu ve financování podnikových činností a vliv změn měnových kurzů a celních tarifů na finanční rozhodování
10. finanční řízení při reorganizacích, sanaci a zániku podniku
- při plnění těchto základních úkolů musí být dodržovány následující základní principy finančního řízení.

Principy finančního řízení
1. pro finanční řízení je rozhodující konkrétní tok peněžních prostředků – jejich příjmy a výdaje, nikoliv účetně vykazované výnosy a náklady
2. princip čisté současné hodnoty – čistá současná hodnota představuje rozdíl mezi diskontovanými příjmy z určité činnosti a diskontovanými výdaji na tuto činnost
3. princip respektování faktoru času – zásada: koruna získaná dnes má větší hodnotu, než koruna získaná zítra; nutnost aktualizace peněžních toků pomocí metod složeného úrokování

Forfaiting

- odkoupení střednědobých a dlouhodobých pohledávek spojených s prodejem investičních celků, dodávaných na dlouhodobý investiční úvěr
- průběh obchodu dohoda – po realizaci odkoupení pohledávky, která má formu směnky, nebo dlužního úpisu s dlouhodobou splatností
- krytí rizik - požadavek ručení dalšího subjektu, zpravidla banky
- forfaiter zaplatí po dodání určitou část pohledávky ihned, část si ponechá k úhradě nákladů a rizik
- odpovědnost za nesplacení pouze při prokázání nekvalitní a nekompletní dodávky
- výhody pro dodavatele - není vázán kapitál v pohledávkách a eliminuje se riziko nezaplacení pohledávek
- nevýhoda - forfaiting je drahý a je možno ho uplatňovat pouze u obchodů s vysokou marží
- základní rozdíly – faktoring je opakovaný a týká se zpravidla nezajištěných pohledávek, forfaiting jedinečný a pohledávky jsou většinou zajištěny směnkou (zákazníka nebo cizí-tratou)
Dotace
- nenávratný zdroj financování
- ekonomický nástroj státu k prosazení jeho zájmů
- podnik odpovídá za efektivní a účelové využití
- dvě formy dotací:
• přímé (cenové intervece, exportní premie, investiční dotace. . .)
• nepřímé (daňové úlevy, bezúročné půjčky, státní záruka úvěrů. . .)

Finanční řízení (management) podniku

- subjektivní ekonomická činnost zabývající se získáváním potřebného množství peněz a kapitálu z různých finančních zdrojů (financování), alokací peněz do různých forem nepeněžního majetku (investování) a rozdělováním zisku (dividendová politika) s cílem maximalizace tržní hodnoty firmy

Cíle, úkoly a principy finančního řízení podniku
- hlavním dlouhodobým cílem činnosti podniku je produktivní využívání vlastního i cizího kapitálu k maximalizaci tržní hodnoty podniku, ke zvyšování bohatství podnikatele, při respektování ekonomického okolí
- rozhodující dílčí finanční cíle podniku:
• trvalá platební schopnost a perspektiva dlouhodobé likvidity
• trvalý dostatečně vysoký zisk a rentabilita vlastního kapitálu
- finanční cíle jsou základem formování všech dalších podnikových cílů
- jejich stanovení závisí na celé řadě faktorů (např. oboru podnikání, situaci na trhu, umístění podniku, velikosti kapitálu. . .) a je hlavní podstatou podnikatelského know-how
- finanční cíle podniku výrazně ovlivňují jeho finanční rozhodování a celkovou finanční politiku, které jsou však velmi silně závislé i na celkovém ekonomickém prostředí, ve kterém podnik funguje

Faktoring

- odkoupení krátkodobé pohledávky za běžné spotřební zboží, nebo dodávky pro běžnou výrobní spotřebu
- postup:
• dodavatel uzavře s faktorem předem faktoringovou smlouvu
• po dodávce předá faktury faktorovi, který mu podle smlouvy zaplatí cenu sníženou o poplatek
• faktor se postará o inkaso a případné vymáhání pohledávky
- formy faktoringu:
• odkoupení jednotlivých pohledávek
• odkoupení veškerých pohledávek
• odkoupení pohledávek v rámci stanoveného finančního limitu, který se úhradou starších
pohledávek uvolňuje - revolvingový faktoring (nejčastější forma)
- faktoring se provádí i na zahraniční pohledávky
- uzavřením faktoringového obchodu přechází pohledávka z pasiv dodavatele do aktiv faktora
- faktoring je velmi drahým nástrojem; je potřeba vysoká četnost revolvingu zakázek
- faktoring dělíme na skrytý a otevřený

Prodej nepeněžních ...

- prodej nepeněžních částí majetku
- dlouhodobý majetek i oběžná aktiva
- problém: Problematická likvidita zejména fixních aktiv způsobuje, že při prodeji vzniká účetní ztráta
- nelze považovat za běžný způsob financování

Rezervní fond
- zdrojem rezervního fondu je disponibilní zisk
- účelovost rezervního fondu jako zdroje

- dva druhy rezervních fondů:
• zákonné - povinně vytvářené (účelově vytvářený fond pouze ke krytí ztrát společnosti, nebo k opatřením, které mají překonat nepříznivý průběh hospodaření společnosti; jeho výši pro jednotlivé formy společností určuje OBZ)
• dobrovolně vytvářené

Zvláštní formy externího podnikového financování
Finanční leasing
- využívá se v situacích, kdy podnik nedisponuje s dostatkem prostředků pro nákup vlastního majetku
- smlouva o pronájmu na dobu 3-5 roků
- nájemce hradí nájemným pořizovací a jiné náklady spojené s pronajímaným předmětem (úrok z vlož. kapitálu, prémii za riziko a ziskovou přirážku)

Tři druhy finančního leasingu:

• Přímý leasing
- dva účastníci: výrobce (je současně leasingovou společností) a nájemce
- dva druhy smluv: smlouvy s plnou amortizací, smlouvy s částečnou amortizací (dražší o rizikovou přirážku)

• Nepřímý leasing
- mezi výrobce a nájemce vstupuje leasingová společnost, která je majitelem předmětu leasingu a celou operaci financuje

• Dohoda o prodeji a zpětném pronájmu (lease-back)
- majitel prodá majetek leasingové společnosti a současně s ní uzavře smlouvu o jeho pronájmu
- účelem je získání volných peněžních prostředků

Operativní leasing
- základní rozdíl oproti finančnímu leasingu je ten, že po ukončení pronájmu se předmět (který zpravidla mívá dobu použitelnosti delší než je doba leasingu) pronajme dalšímu zájemci
- předmět leasingu je pronajat na určitou dobu
- zrušení pronájmu se sankčně nepostihuje
- do ceny pronájmu jsou zahrnuty i náklady na údržbu
- využívá se zpravidla na pronájem speciálních strojů a zařízení, ale rozsah se stále rozšiřuje
- výhodami jsou vysoká provozuschopnost a snížení nákladů na údržbu

Možný způsob rozdělení zisku po zdanění

1. povinná tvorba rezervního fondu
2. zvýšení základního kapitálu
3. tvorba dalších rezervních a jiných fondů
4. výplata tantiém (odměn členů vedoucích orgánů a. s.)
5. výplata dividend (příp. podílu na zisku tichého společníka)
6. výplata podílu na zisku zaměstnancům
7. nerozdělený (zadržený) zisk

- nerozdělený zisk v rozvaze se rozlišuje na:
• NZ běžného roku
• NZ minulých let

Odpisy dlouhodobého majetku jako interní zdroj financování
- daňové odpisy výrazně ovlivňují náklady podnikatelského subjektu
- odpisová politika státu - regulace chování podnikatelů
- v řadě podniků nejvýznamnější stabilní interní zdroj
- dvojí role odpisů:
• významná nákladová položka
• zdroj interního financování
- podmínka možnosti využití odpisů jako zdroje = VÝNOSY ≥ NÁKLADY
- v období krize prodeje fungování bez odpisů
- použití odpisů jako zdroje financování není účelově omezené, pouze výše příspěvku

Základní formy zvyšování zisku:

1) zvyšování výnosů
- hlavní faktory zvyšování výnosů:
• spokojenost zákazníků růst poptávky, zvyšování objemu prodeje
• změny struktury sortimentu vyráběných výrobků
• zavádění nových vysoce konkurenceschopných výrobků
faktory zaměřené na CRM (customer relationship management), datamining apod.

2) snižování nákladů
- hlavní faktory snižování nákladů:
• snížení fixních nákladů
• snížení variabilních nákladů
• zrychlení obratu oběžného majetku

- výši použitelného zisku zásadně ovlivňují:
• daňová politika (odraz hospodářské politiky státu)
- realizuje se daňovými sazbami a daňovým základem
optimalizace daňového břemene podnikatelského subjektu

• dividendová politika (rozdělení zdaněného zisku mezi vlastníky + samofinancování podniku)
- u malých podniků jednoduché
- v kapitálových společnostech rozhoduje valná hromada
- rozhodování akcionářů mezi vyplacením dividend a růstem tržní ceny podniku

Nejvýznamnějším interním zdrojem financování je zisk, protože zobrazuje:

resp. na začátku podnikání je nejvýznamnější ZK, ale časem by se jím měl stát zisk
• míru účelovosti vyráběných výrobků
• stupeň hospodárnosti podniku
• míru využití vloženého kapitálu

- zisk představuje syntetický ukazatel úspěšnosti podnikání, který výrazně ovlivňuje tržní hodnotu podniku

- tvorba zisku je dlouhodobě závislá na konkurenceschopnosti, produkci, hospodárnosti fungování podniku a poměrech na trhu zboží, práce a trhu finančním (schopnost obstát na trhu)
- účetní zisk (HV podniku) je tvořen třemi základními složkami:
• provozní HV
• finanční HV
• mimořádný HV
v úvahu se bere zisk po zdanění
Ekonomický zisk – Ekonomická přidaná hodnota (EVA)

• NOPAT = zisk z operativní činnosti po zdanění, do určité míry se kryje s provozním HV (v úvahu by se měl brát pouze výnos z klíčové oblasti podnikatelské činnosti; pro zjednodušení je někdy brán jako prostý zisk po zdanění – EBIT
• C = celkový dlouhodobý investovaný kapitál

WACC = (weights average capital costs) průměrné ...

• WACC = (weights average capital costs) průměrné vážené náklady kapitálu – tzn. kapitál potřebný pouze pro tzv. klíčovou oblast podnikatelské činnosti, tento se dá vypočítat:

D = cizí úplatný kapitál, E = vlastní úplatný kapitál, C = (D + E) celkový investovaný úpl. kapitál, rd = úroková míra p. a. cizího kap. , re = požadovaná výnosnost VK, r = míra daně z příjmů PO, (1-t) = úrokový daňový štít
– EVA kvantifikuje nadzisk, neboli zisk, který je investicí do firmy získán navíc oproti alternativní investici. Pro pochopení významu EVA poslouží následující jednoduché rovnice:

po roznásobení dostaneme

kde VK * re je výše nákladů na vlastní kapitál v absolutním vyjádření
- ekonomická přidaná hodnota – ekonomický zisk je nižší než účetní zisk o absolutní hodnotu nákladů na vlastní kapitál
- kritéria funkce EVA:
• EVA > 0 - úspěšnost investora
• EVA < 0 - neúspěšnost investora
- vzhledem k potížím s výpočtem EVA, užívá se v analytické praxi hodnocení pomocí indexů IN

Posouzení půjčky ve formě emise dlužných CP

náklady velmi rozdílné
časový rámec vzniku fixních výdajů po celou dobu splatnosti, v průměru 8-12 let
rychlost opatření relativně pomalé, nezbytné dlouhé přípravy
poskytnutí záruk zástavní právo, záruky veřejného sektoru či jiných podniků
délka splatnosti úvěru v průměru 8-12 let
možnost výpovědi v zásadě během sjednané doby úvěrování není výpověď možná
formality velmi obsáhlé

Externí formy podnikového financování
- kapitál je získáván mimo podnik
• vlastní zdroje (vklady vlastníků, emise akcií, venture kapitál)
• cizí zdroje (bankovní úvěry, obchodní úvěry, zálohy od zákazníků, závazky vůči zaměstnancům, závazky vůči rozpočtům a jiným subjektům, emise dluhopisů, hypoteční zástavní listy, finanční leasing, faktoring a forfaiting, dotace

Interní formy podnikového financování
- kapitál je získáván na základě vnitřní činnosti podniku
• zisk po zdanění a úhradě dividend, nerozdělený zisk minulých let
• odpisy dlouhodobého majetku
• příjmy z prodeje nepeněžních částí majetku
• rezervní fondy

Dluhové financování

Ověřování bonity (úvěruschopnosti)
- z hlediska podnikatelského subjektu – žadatele o úvěr - ovlivňují volbu dluhového financování dva klíčové faktory:
• positivní posouzení podniku v rámci bonitního šetření ze strany poskytovatele úvěru a s tímto přímo související
• možnosti podniku poskytnout věřiteli záruky (zajištění úvěru).
- v rámci procesu ověřování bonity sledují žadatel o úvěr a potenciální poskytovatel úvěru rozdílné cíle
- úvěrový institut se snaží o minimalizaci úvěrového rizika, žadatel o úvěr v prvé řadě o získání úvěru za výhodných úrokových podmínek v požadované výši
- úvěrové riziko = pravděpodobnost, s jakou podnikatelský subjekt splatí bankovní úvěr

Metody hodnocení bonity :
• metody vycházející z finanční analýzy
- vychází, čerpá data z historických účetních výkazů, které však mají řadu slabin a mohou být zmanipulovány nebo dokonce zfalšovány (např. závěrka)
- banky se zaměřují na hospodářský výsledek podnikatelského subjektu v minulosti a na finanční statistiku (úvěrové krytí, zadluženost. . .)
- na základě získaných informací rozděluje banka podnik do tzv. rizikových tříd

Dimense Venture Capital:

princip VC – existují určití investoři, kteří hledají sice rizikové, ale v budoucnosti velmi výnosné investice (nové technologie, materiály, IT, biotechnologie apod.)
- podílový kapitál v případě zakládání nového podniku – oblasti inovativních technologií v rámci New Economy. Úkolem poskytovatelů je poskytnout finanční zdroje, případně rovněž manažerské zkušenosti
investoři kromě kapitálu do společnosti „vloží“ i své manažery, kteří pomáhají řídit firmu; stávají se spoluvlastníkem firmy
- funkce financování a funkce managementu sehrávají svou úlohu ve všech vývojových stádiích podniku a ve všech fázích životního cyklu na trh uváděných výkonů
- podílový kapitál je poskytován sice s vysokým počátečním rizikem, avšak s vidinou pozdějších nadprůměrných výnosů
- cílem může být uvedení podniku na burzu (IPO/Going Public)
- stažení podílového kapitálu (Exit Strategy) z podniku následuje po předem vymezeném časovém období (např. k okamžiku IPO)
Stupně financování formou Venture Capital (ideální stav)
• Early-Stage-Financing:
- Seed-Financing
poskytování zdrojů za účelem zpracování určitého podnikatelského konceptu – například vývoj prototypu nového výrobku, tržní průzkum apod. ; v ČR se náklady na tuto fázi pohybují od 200 tisíc do 4 milion Kč, zisk lze očekávat za min. 7 let