18) Rovnováha firmy v oligopolistické struktuře, charakteristika této struktury.

Mikroekonomie

18. Rovnováha firmy v oligopolistické struktuře, charakteristika této struktury. Teoretické modely oligopolu (Cournotův model, Stackelbergův model, modely na bázi teorie her).

Charakteristické rysy oligopolu
Oligopolní tržní struktura předpokládá činnost pouze několika firem v odvětví a produkce každé z nich představuje značný tržní podíl a rozhodování firem je závislé.
Tři předpoklady:
1. Relativně malý počet výrobců v odvětví.
2. Charakter vyráběného produktu může být jak homogenní, tak diferencovaný. V případě homogenního produktu jde o tzv. čistý neboli homogenní oligopol. Pokud firmy v oligopolu vyrábějí diferencovaný produkt, hovoříme o diferencovaném oligopolu.
3. Mohou existovat bariéry vstupu do odvětví. Existence oligopolu je ovlivněna vztahem mezi velikostí trhu a optimální velikostí firmy (tj. velikostí, která umožňuje firmě realizovat úspory z rozsahu). Pokud bude trh vzhledem k optimální velikosti firmy v odvětví malý, potom bude tržní poptávku zřejmě zajišťovat malý počet firem. Obr. str. 308

Základní východiska modelů oligopolu
Q – výstup odvětví qi – výstup firem
P = f (Q) P = f (q1 + q2 + … + qn)
i = TRi (qi) – TCi (qi) i = f (Q) * qi – TCi (qi)
i = f (q1 + q2 + … qn) * qi – TCi (qi)

Kartel
Odvětví je reprezentováno skupinou několika firem chovající se jako monopol s mnoha závody. Cílem kartelu je maximalizovat celkový zisk daného odvětví.
= P * Q - TC1 (q1) + TC2 (q2) + … + TCn (qn)
Nutná podmínka maximalizace společného zisku kartelu:
/ qi = MR (Q) – MCi (qi) = 0 MR (Q) = MCi (qi)
Celkový zisk kartelu bude maximální při výrobě takového výstupu, při němž je přírůstek společného celkového příjmu kartelu - MR (Q) – stejně velký jako přírůstek celkových nákladů každé členské firmy kartelu – MCi (qi). Obr. str. 311
Problémy spojené s organizací oligopolního odvětví formou kartelu:
• Určování výrobních kvót členských firem může narazit na jejich neochotu poskytnout dostatečné a pravdivé údaje o nákladech.
• Protože členské firmy kartelu vyrábějí výstup, při němž cena převyšuje jejich mezní náklady, mají tendenci jeho velikost tajně zvyšovat.
• Určení optimálního výstupu vyžaduje znalost tržní poptávkové křivky, což může být spojeno s dodatečnými náklady.
• Ve většině zemí zákonodárce zakazuje podobné dohody výrobců spojené s koordinací jejich činnosti při stanovení ceny a výstupu, protože takové dohody omezují konkurenci.
• Protože jsou kartelové dohody právně nepřípustné, není možné si právní cestou vynucovat jejich dodržování jednotlivými členy.
• Pokud některé členské firmy kartelu realizují podstatně vyšší zisky než jiné členské firmy, mohou u těchto méně ziskových firem vznikat odstředivé tendence. Vysoce ziskové členské firmy mohou vyplácet méně ziskovým členům tzv. postranní platby.
Kartel není stabilní struktura.

Cournotův model
V odvětví existují pouze dvě firmy (duopol), které vyrábějí zcela homogenní produkt, mají stejné nákladové křivky a znají tržní poptávkovou křivku. První (i-tá) firma považuje při rozhodování o velikosti svého výstupu výstup konkurenční (j-té) firmy za konstantní.
J-tá firma nebude změnou výstupu reagovat na změnu výstupu i-té firmy, tzn. qj / qi = 0.
Mění-li i-tá firma velikost výstupu, znamená to i změnu ceny: P / qi 0.
Nutná podmínka maximalizace zisku:
i / qi = MRi (qi) – MCi (qi) = 0 MRi (qi) = MCi (qi)
Celkový výstup duopolu: Q = q1 + q2 a jeho tržní cena bude P (Q) = P (q1 + q2).
Zisková funkce: 1 = P (q1 + q2) * q1 – TC (q1)
Pro různé konstantní úrovně výstupu druhé firmy budou existovat různé výstupy první firmy:
q1 = f1 (q2), což je reakční funkce. Obr. str. 314
Cournotova rovnováha je stabilní. Příklad str. 314-316
Za předpokladu rostoucích mezních nákladů je rovnovážný výstup v Cournotově modelu větší než výstup kartelu. Mezní příjem firmy v Cournotově modelu je větší než mezní příjem odvětví v kartelu.
Mezní příjem kartelu: MR (Q) = P + (q1 + q2 + … + qn) * (P / qi)
Mezní příjem firmy v duopolu: MRi (qi) = P + qi * (P / qi)

Stackelbergův model oligopolu
Stejné předpoklady jako Cournotův model s výjimkou vzájemné reakce firem (qj / qi 0).
Příklad str. 318

Oligopol s cenovým vůdcem
Jedna firma v odvětví přebírá iniciativu při stanovení cen a ostatní firmy tuto cenu přebírají.
• Cenové vůdcovství s dominantní firmou
Dominantní firmou je firma jejímiž jedinými konkurenty jsou četné menší firmy na tzv. konkurenčním okraji. Firmy nalézající se na konkurenčním okraji, se chovají jako dokonale konkurenční firmy: za cenu určenou dominantní firmou mohou prodat jakýkoliv objem výstupu a jejich individuální poptávková křivka je proto při dané ceně horizontální. Podmínkou maximalizace zisku firem na konkurenčním okraji je rovnost přebírané ceny a mezních nákladů každé z nich.
Dominantní firma určuje velikost svého výstupu jako rozdíl mezi tržní poptávkou a nabídkou firem představujících konkurenční lem. Obr. str. 320
• Barometrické cenové vůdcovství
Model s barometrickou firmou předpokládá měnící se firmu v pozici cenového vůdce.

Model se zalomenou poptávkovou křivkou
Firmy v oligopolu vyrábějí diferencovaný produkt. Pokud jedna z firem oligopolu sníží cenu, učiní tak i ostatní firmy. Pokud jedna z firem přistoupí ke zvýšení ceny, ostatní firmy tento krok nenásledují.
Poptávková křivka je složená ze dvou částí: jedna její část vyjadřuje reakci konkurentů na snížení ceny jednou firmou, druhá část absenci reakce konkurentů na zvýšení ceny jednou firmou. Poptávková křivka oligopolisty je elastičtější, když konkurenční firmy nesledují cenu, než když každou změnu ceny sledují. Křivka mezního příjmu není spojitá. Obr. str. 322


Modely oligopolu založené na teorii her
• Kooperativní
• Nekooperativní
Hráčem je každý účastník hry, který sám rozhoduje o volbě jedné z mnoha různých strategií.
Strategie je chápána jako každá z možných činností, pro kterou se může hráč v dané hře rozhodnout.
Výsledky představují konečné výnosy ze hry pro každého z hráčů. Jsou zachyceny ve výplatní matici.
Rovnováhu v teorii her chápeme jako výsledek takových strategických rozhodnutí firem, která vedou ke stabilnímu řešení, tj. nenutí je měnit své chování. Dvojice strategií, které označíme jako a*, b*, budou v rovnováze, když je a* nejlepší strategií firmy A při současném uplatnění strategie b* firmou B a b* je nejlepší strategií firmy B při současném uplatnění strategie a* firmou A. Toto je tzv. Nashova rovnováha. Důležitou součástí Nashovy rovnováhy je i nulový význam vzájemné informovanosti konkurentů.
Dosažení Nashovy rovnováhy nemusí vždy reprezentovat řešení, které je pro jednotlivé hráče řešením nejlepším (Vězňovo dilema).
Tendenci hráčů ke koordinaci a spolupráci můžeme pozorovat v souvislosti s tzv. opakovanými hrami (umožňují firmám hodnotit jejich vlastní pozici a získat informace o chování svého konkurenta).

Změna počtu firem na trhu ...

- Změna počtu firem na trhu (jejich odchody a příchody) udržuje v dlouhém období cenu statku na úrovni průměrných nákladů a ekonomický zisk na nule.

- Křivka nabídky firmy se v dlouhém období mění v jediný bod nabídky.

Dlouhodobá rovnováha firmy
- Pojem dlouhodobá rovnováha vyjadřuje, že na trzích se prosazuje tendence k nulovému ekonomickému zisku. Kladný ekonomický zisk firem je přechodnou situací. Úsilí všech firem o snižování nákladů tlačí cenu dolů a ekonomický zisk k nule.

- Je to právě honba firem za ekonomickými zisky, která je motorem ekonomického růstu. Ale tím, kdo skutečně sklízí plody tohoto úsilí výrobců, je nakonec spotřebitel. Když se firmám podaří snížit náklady, konkurence je donutí snížit ceny statků a spotřebitelé mohou kupovat více statků.

- Dlouhodobá rovnováha firmy se ustálí tam, kde se její mezní náklady rovnají meznímu příjmu, a současně firma dosahuje nulového ekonomického zisku. Tato situace je rovnováhou firmy a současně i rovnováhou trhu.

Rovnováhu firmy na dokonale ...

- Rovnováhu firmy na dokonale konkurenčním trhu v dlouhém období můžeme zapsat jako: P = MR = MC = AC = AR.

Elasticita nabídky
- Cenová elasticita nabídky udává o kolik procent se zvýší (resp. sníží) nabízené množství, když se cena zvýší (resp. sníží) o 1%.

- Velikost cenové elasticity nabídky zobrazuje odezvu výrobců (dodavatelů) na pohyb ceny.

- Jde o obdobu koeficientu cenové elasticity poptávky.

% změny množství nabízeného statku
ES = ----------------------------------------------------------
% změny cen



Q2 - Q1 P2 - P1
ES = ------------------ : ------------------
(Q2 + Q1) : 2 (P2 + P1) : 2

kde: Q1 poptávané množství před změnou ceny
Q2 poptávané množství po změně ceny
P1 cena před změnou
P2 cena po změně

Rovnováha firmy za nedokonalé konkurence

4.2. Rovnováha firmy za nedokonalé konkurence
Platí v DK i v NDK:
• zisk je rozdílem mezi celkovými příjmy a celkovými náklady
• zisk je maximální při takovém objemu, kdy je největší rozdíl mezi TR a TC když MR=MC.
• firma je v rovnováze, vyrábí-li objem produkce, při němž maximalizuje zisk MR=MC.
Celkový příjem v NDK získáme:
TR=P.Q
Charakter příjmů je zásadně ovlivněn konkurencí. Celkové příjmy mohou růst nebo klesat.
Je-li poptávka elastická, pak je procentní růst objemu produkce větší než procentní pokles ceny. Cena sice klesá ale TR roste.
Je-li poptávka neelastická pak procentní růst objemu prodané produkce je menší než procentní pokles ceny při snižování ceny TR klesají. Pro růst příjmů musí výrobci snižovat cenu.

Mezní a průměrný příjem v NDK:
Na rozdíl od DK mají křivky MR, AR záporné směrnice ( protože křivka poptávky je zde klesající a nikoli jako v DK konstantní ) a křivka MR není totožná a AR ( křivka MR klesá rychleji ).
Mezní příjem je ovlivněn elasticitou poptávky. Je-li poptávka elastická MR je kladný, je-li poptávka jednotkově elastická je MR nulový, je-li neelast. je MR záporný.
MR je nižší než cena.

Křivka nabídky a bod zvratu

3.3. Křivka nabídky a bod zvratu
V dlouhém období je nepřijatelné, aby byly TC>TR, firmy reagují tak, že odcházejí z odvětví nabídka poklesne. Pokles nabídky vyvolá růst ceny až se vyrovná s AR. Nestačí aby platilo TR>TC (P>AVC), ale musí platit TR=TC (P=AC). Dlouhodobě ani není možné udržet TR>TC, protože kladný čistý ekonomický zisk, které dostávají firmy, přilákají nové výrobce do odvětví růst nabízeného množství a pokles ceny na úroveň AC.
Podmínka rovnováhy firmy i odvětví v DK je v MR=MC=AC=AR neboli P=MC=AC, tj. v bodě zvratu.

3.4. Rovnováha firmy a rovnováha odvětví
rovnováha spotřebitele (poptávky): P=MU mezní užitek poslední spotřebovávané jednotky se pro všechny spotřebitele musí rovnat její ceně.
rovnováha firmy (nabídky): P=MC pro všechny výrobce
Trh je v rovnováze ( tržní rovnováha ) jsou-li v rovnováze zároveň poptávka i nabídka MU=MC.
Rovnováha odvětví pokud firmy nechtějí vstupovat ani vystupovat do a z odvětví.

Rovnováha firmy a křivka nabídky

2.6. Rovnováha firmy a křivka nabídky
Je-li MR=MC, zisk je maximální, protože změnou objemu produkce není možno zisk zvýšit. Objem výroby, pro který tato rovnost platí, je potom optimální a firma je v rovnováze.
Je-li MR>MC, pak při zvýšení výroby o jednotku vzrostou příjmy více než náklady zisk je možno zvýšit zvýšením objemu a objem produkce je nižší než optimální.
Je-li MRKřivka mezních nákladů (její rostoucí část - od bodu uzavření firmy AVC=MC=P) je současně křivkou nabídky firmy v podmínkách dokonalé konkurence.

2.7. Tržní nabídka
Je součtem objemů určitého zboží, které jsou ochotni při různých cenách nabízet všichni výrobci tohoto zboží. Čili je součtem individuálních nabídkových křivek. Agregátní nabídka je suma veškerého zboží v ekonomice, které jsou ochotni výrobci nabízet při různých úrovních cen.
Graficky je tržní nabídka horizontálním součtem všech individuálních nabídkových křivek.

2.8. Elasticita nabídky
Různá intenzita změny nabízeného množství v závislosti na změně určujícího faktoru

2.8.2. Faktory ovlivňující cenovou elasticitu nabídky:
možnosti a náklady skladování - čím je skladování nesnadnější a dražší, tím je nižší elasticita
charakter technologie a výrobního procesu - čím je výroba obtížnější, tím je menší elasticita
elasticita nabídky se zvyšuje s prodlužováním časového horizontu

1.3. Alternativní cíle firmy

1.3. Alternativní cíle firmy
Při maximalizaci zisku je třeba mít dostatečné množství informací - často ale nejsou k dispozici.

1.3.1. Alternativní cíle firmy
• dosažení uspokojivé výše zisku
• dosažení určitého podílu na trhu
• snaha dlouhodobě přežít
• růst a expanze firmy

1.3.2. Alternativní teorie rozhodování firmy
Alternativní teorie popisující rozhodování firmy jsou manažerské a behavioristické teorie.
Manažerské teorie firmy - zaměřují se na oddělení vlastnictví a řízení resp. kontroly velké firmy, které nejsou řízeny vlastníky, ale profesionálními řídícími pracovníky - manažery. Zájmy vlastníků bývají jiné než zájmy manažerů.

Model firmy maximalizující obrat ( Baumolův model ) - chování firmy v NDK, kdy je dosahováno maximálního TR=P.Q. Optimum maximalizující obrat je v množství Q2, tedy MR=0. Je-li poptávka elastická, obrat s růstem objemu produkce roste, je-li neelastická, obrat klesá. Obrat je maximální, když EDP=1.
Firma maximalizující obrat vyrábí vyšší objem produkce za nižší cenu než firma maximalizující zisk.

Behavioristické teorie firmy - cíl firmy je výsledkem střetávání zájmů a cílů jednotlivců a skupin ve firmě. Cíl se může měnit se změnami cílů jednotlivých skupin a se změnami jejich relativní moci uvnitř firmy. Cílem není maximalizace určité proměnné, ale dosažení její uspokojivé výše.

Model zaměstnanecké firmy - cílem je maximalizace důchodu připadajícího na zaměstnance. Důchod má dvě složky: mzdu a podíl na zisku.

Neziskové firmy - cílem není dosahovat zisku, mohou hospodařit i se ztrátou. Společnost je ale potřebuje k zabezpečení svých potřeb. Jsou financovány ze státního rozpočtu. (pošty, telekomunikace, železnice, ...) Existují i netržní subjekty, které přispívají k uspokojování potřeb jako celku, ale jejich činnost není řízena trhem (školy, nemocnice, církevní a dobročinné organizace, státní instituce, ...). Jejich příjem pochází ze státního rozpočtu, darů a sbírek.

Schumpeterova hypotéza - Velké firmy jsou motorem dynamického růstu invencí a technologických změn v tržní ekonomice, protože pouze ony si mohou dovolit rozsáhlé náklady na výzkum, vývoj a marketing nových produktů a tím získat konkurenční výhodu v boji o zvýšení podílu na trhu

Rovnováha firmy a rovnováha odvětví

Rovnováha firmy a rovnováha odvětví
rovnováha spotřebitele (poptávky): P=MU mezní užitek poslední spotřebovávané jednotky se pro všechny spotřebitele musí rovnat její ceně.
rovnováha firmy (nabídky): P=MC pro všechny výrobce
Trh je v rovnováze ( tržní rovnováha ) jsou-li v rovnováze zároveň poptávka i nabídka MU=MC.
Rovnováha odvětví pokud firmy nechtějí vstupovat ani vystupovat do a z odvětví.

Efektivnost dokonalé konkurence
Efektivnost - efektivní rozdělení výr. faktorů je takové, kdy není možné zvýšit výrobu jednoho zboží, aniž se sníží výroba jiného zboží. Současně žádný ekonomický subjekt nemůže zlepšit svou situaci, aniž se zhorší situace jiných subjektů tzv. Paretovské optimum.
Je-li MU=P>MC firmy nejsou v rovnováze zvýšení výroby, zvýší zisk a nezmění se MU spotřebitelů.
Je-li MU>P=MC nejsou spotřebitelé v rovnováze, protože mohou zvýšit svůj užitek zvýšením množství spotřebovávaného zboží.
Je-li MU

Rovnováha firmy

Rovnováha firmy a odvětví při vzestupu ceny na dokonale konkurenčním trhu.

Při dokonalé konkurenci jednotlivá firma či spotřebitel nemohou ovlivnit cenu na trhu. Cena se tvoří interakcí celkové nabídky a poptávky v odvětví. Cena je tedy pro individuální firmu danou veličinou. Rovnako ceny vstupů v dokonalé konkurenci jsou (téměř)neměnné, tedy průměrné náklady zůstávají.

Pokud se zvýší poptávka, firma víc vyrábí, přináší jí to zisk, průměrné náklady zůstávají nebo se mění pomaly. Do odvětví to přiláká další firmy, zvýšením nabízeného množství cena poklesne a ustálí se na původní hodnotě, jen s tím, že teď se již vyrábí víc.

Rovnováha firmy a odvětví při poklesu ceny v dokonale konkurenčním odvětví.

Pokles ceny znamená pro individuální firmu jít s cenou taky dolů, pod průměrné náklady = ztráta. Takto firmy odvětví opouštějí, vyrábí se méně , zvýší se poptávka, protože se nabídková křivka posouvá, tedy i cena se zvýší a ustálí na původní ceně průměrných nákladů, snížený je jen počet výrobků na trhu – nabídka.