Teoretická východiska
- Existují dva teoretické přístupy k řešení problematiky chování spotřebitele a formování poptávky založené na:
* teorii užitku
* teorii indiference
- V obou případech se předpokládá, že při nákupních rozhodováních je spotřebitel ovlivňován motivací uspokojovat své potřeby a limitován množstvím peněžních prostředků, které má.
Teorie užitku
- Užitek je subjektivní pocit spotřebitele, plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků.
- Užitečnost se v ekonomii vyjadřuje v peněžních jednotkách.
- Předpokládáme, že racionálně rozhodující spotřebitel při koupi poměřuje dvě základní veličiny: míru uspokojení svých potřeb vyjádřenou užitečností a cenu statku.
Přímá měřitelnost užitku
- Jedním ze základních problém, které spotřebitel řeší, je kolik určitého statku má kupovat?
- Řešení tohoto problému je podobné tomu, jak pan Petr rozděloval svůj volný čas mezi modelářství a zahradničení.
Zobrazují se příspěvky se štítkemformování poptávky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemformování poptávky. Zobrazit všechny příspěvky
Příjmy a zisk
2.5. Příjmy a zisk
Celkový příjem ( TR ) je celková částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků
Vztah objemu vyrobené produkce a její ceny:
• cena je konstantou nezávislou na firmě firma prodá všechnu produkci bez ohledu na výši ceny, poptávka je dokonale elastická. Firma nemůže cenu ovlivnit dokonalá konkurence
• cena závisí na objemu produkce firmy cena s růstem objemu klesá. Rozhodnutím o objemu výroby automaticky firma určuje i cenu nedokonalá konkurence
Průměrný příjem je příjem na jednotku produkce. Křivka průměrného příjmu je vždy totožná s křivkou poptávky po produkci firmy.
Mezní příjem je změna celk. příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku .
Zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady
Rozlišujeme:
• čistý ekonomický zisk = TR - explicitní náklady - implicitní náklady
• účetní zisk = TR - explicitní náklady
• Normální zisk je roven implicitním nákladům.
Celkový příjem ( TR ) je celková částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků
Vztah objemu vyrobené produkce a její ceny:
• cena je konstantou nezávislou na firmě firma prodá všechnu produkci bez ohledu na výši ceny, poptávka je dokonale elastická. Firma nemůže cenu ovlivnit dokonalá konkurence
• cena závisí na objemu produkce firmy cena s růstem objemu klesá. Rozhodnutím o objemu výroby automaticky firma určuje i cenu nedokonalá konkurence
Průměrný příjem je příjem na jednotku produkce. Křivka průměrného příjmu je vždy totožná s křivkou poptávky po produkci firmy.
Mezní příjem je změna celk. příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku .
Zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady
Rozlišujeme:
• čistý ekonomický zisk = TR - explicitní náklady - implicitní náklady
• účetní zisk = TR - explicitní náklady
• Normální zisk je roven implicitním nákladům.
Rovnováha firmy a křivka nabídky
2.6. Rovnováha firmy a křivka nabídky
Je-li MR=MC, zisk je maximální, protože změnou objemu produkce není možno zisk zvýšit. Objem výroby, pro který tato rovnost platí, je potom optimální a firma je v rovnováze.
Je-li MR>MC, pak při zvýšení výroby o jednotku vzrostou příjmy více než náklady zisk je možno zvýšit zvýšením objemu a objem produkce je nižší než optimální.
Je-li MRKřivka mezních nákladů (její rostoucí část - od bodu uzavření firmy AVC=MC=P) je současně křivkou nabídky firmy v podmínkách dokonalé konkurence.
2.7. Tržní nabídka
Je součtem objemů určitého zboží, které jsou ochotni při různých cenách nabízet všichni výrobci tohoto zboží. Čili je součtem individuálních nabídkových křivek. Agregátní nabídka je suma veškerého zboží v ekonomice, které jsou ochotni výrobci nabízet při různých úrovních cen.
Graficky je tržní nabídka horizontálním součtem všech individuálních nabídkových křivek.
2.8. Elasticita nabídky
Různá intenzita změny nabízeného množství v závislosti na změně určujícího faktoru
2.8.2. Faktory ovlivňující cenovou elasticitu nabídky:
možnosti a náklady skladování - čím je skladování nesnadnější a dražší, tím je nižší elasticita
charakter technologie a výrobního procesu - čím je výroba obtížnější, tím je menší elasticita
elasticita nabídky se zvyšuje s prodlužováním časového horizontu
Je-li MR=MC, zisk je maximální, protože změnou objemu produkce není možno zisk zvýšit. Objem výroby, pro který tato rovnost platí, je potom optimální a firma je v rovnováze.
Je-li MR>MC, pak při zvýšení výroby o jednotku vzrostou příjmy více než náklady zisk je možno zvýšit zvýšením objemu a objem produkce je nižší než optimální.
Je-li MR
2.7. Tržní nabídka
Je součtem objemů určitého zboží, které jsou ochotni při různých cenách nabízet všichni výrobci tohoto zboží. Čili je součtem individuálních nabídkových křivek. Agregátní nabídka je suma veškerého zboží v ekonomice, které jsou ochotni výrobci nabízet při různých úrovních cen.
Graficky je tržní nabídka horizontálním součtem všech individuálních nabídkových křivek.
2.8. Elasticita nabídky
Různá intenzita změny nabízeného množství v závislosti na změně určujícího faktoru
2.8.2. Faktory ovlivňující cenovou elasticitu nabídky:
možnosti a náklady skladování - čím je skladování nesnadnější a dražší, tím je nižší elasticita
charakter technologie a výrobního procesu - čím je výroba obtížnější, tím je menší elasticita
elasticita nabídky se zvyšuje s prodlužováním časového horizontu
Odvození nákladové křivky
2.4. Odvození nákladové křivky při dvou variabilních inputech
V dlouhém období uvažujeme produkční funkci se dvěma proměnlivými inputy (prací a kapitálem).
Izokvanta představuje takové kombinace výrobních faktorů, jejichž pomocí je možno vyrobit stejný objem produkce.
Mezní míra technické substituce (MRTS K,L) kapitálu za práci - poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat práci kapitálem, aniž by se změnil objem vyráběné produkce.
Izokosta - linie stejných celkových nákladů - znázorňuje všechny kombinace výrobních faktorů maximálně dostupné vzhledem k daným celkovým nákladům. Optimální kombinace vstupů, tzv. nákladové optimum firmy, je v bodě, kde se linie stejných celkových nákladů dotýká izokvanty. Jsou zde shodné poměry mezních produktů všech výrobních faktorů k jejich cenám.
Nákladové optimum firmy – tam kde se linie stejných celkových nákladů dotýká izokvanty.
2.4.1. Odvození křivky nákladů v dlouhém období
Tvar je určován výnosy z rozsahu (v krátkém období tvar TC byl určován vývojem výnosů z variabilního výrobního faktoru.)
• konstantní výnosy z rozsahu - TC má tvar rostoucí přímky
• rostoucí - TC bude s růstem Q růst pomalejším tempem
• klesající - TC bude růst rychleji než výstup
Křivka TC v dlouhém období vychází z počátku, což je dáno tím, že v dlouhém období může firma měnit rozsah všech ( obou ) výr. faktorů.
V dlouhém období uvažujeme produkční funkci se dvěma proměnlivými inputy (prací a kapitálem).
Izokvanta představuje takové kombinace výrobních faktorů, jejichž pomocí je možno vyrobit stejný objem produkce.
Mezní míra technické substituce (MRTS K,L) kapitálu za práci - poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat práci kapitálem, aniž by se změnil objem vyráběné produkce.
Izokosta - linie stejných celkových nákladů - znázorňuje všechny kombinace výrobních faktorů maximálně dostupné vzhledem k daným celkovým nákladům. Optimální kombinace vstupů, tzv. nákladové optimum firmy, je v bodě, kde se linie stejných celkových nákladů dotýká izokvanty. Jsou zde shodné poměry mezních produktů všech výrobních faktorů k jejich cenám.
Nákladové optimum firmy – tam kde se linie stejných celkových nákladů dotýká izokvanty.
2.4.1. Odvození křivky nákladů v dlouhém období
Tvar je určován výnosy z rozsahu (v krátkém období tvar TC byl určován vývojem výnosů z variabilního výrobního faktoru.)
• konstantní výnosy z rozsahu - TC má tvar rostoucí přímky
• rostoucí - TC bude s růstem Q růst pomalejším tempem
• klesající - TC bude růst rychleji než výstup
Křivka TC v dlouhém období vychází z počátku, což je dáno tím, že v dlouhém období může firma měnit rozsah všech ( obou ) výr. faktorů.
Faktory ovlivňující elasticitu poptávky
1.5.3. Faktory ovlivňující elasticitu poptávky
• povaha potřeb - elasticita je nižší u statků základní potřeby než u luxusních předmětů, dále méněcenné zboží, kde poptávka s růstem důchodu klesá.
• podíl výdajů na určité zboží v rozpočtu spotřebitele - čím je podíl vyšší, tím vyšší je elasticita
• existence a dostupnost substitutů - čím dostupnější jsou substituty, tím je elasticita vyšší
• čas - s prodlužováním časového horizontu se elasticita zvyšuje
Proměnlivá a konstantní elasticita poptávky - elasticita se může měnit v průběhu křivky poptávky
1.5.4. Důchodová elasticita poptávky
vyjadřuje závislost změn poptávaného množství zboží na změnách důchodu spotřebitele.
Důchodová elasticita větší než 1 znamená, že určitá procentní změna důchodu způsobí větší procentuální změnu poptávaného množství určitého zboží.
1.5.5. Křížová elasticita poptávky
udává, jak se změní poptávané množství určitého zboží, změní-li se cena jiného zboží.
Křížová elasticita bude vyjádřena kladným číslem v případě substitutů, záporným číslem v případě komplementů.
• povaha potřeb - elasticita je nižší u statků základní potřeby než u luxusních předmětů, dále méněcenné zboží, kde poptávka s růstem důchodu klesá.
• podíl výdajů na určité zboží v rozpočtu spotřebitele - čím je podíl vyšší, tím vyšší je elasticita
• existence a dostupnost substitutů - čím dostupnější jsou substituty, tím je elasticita vyšší
• čas - s prodlužováním časového horizontu se elasticita zvyšuje
Proměnlivá a konstantní elasticita poptávky - elasticita se může měnit v průběhu křivky poptávky
1.5.4. Důchodová elasticita poptávky
vyjadřuje závislost změn poptávaného množství zboží na změnách důchodu spotřebitele.
Důchodová elasticita větší než 1 znamená, že určitá procentní změna důchodu způsobí větší procentuální změnu poptávaného množství určitého zboží.
1.5.5. Křížová elasticita poptávky
udává, jak se změní poptávané množství určitého zboží, změní-li se cena jiného zboží.
Křížová elasticita bude vyjádřena kladným číslem v případě substitutů, záporným číslem v případě komplementů.
Předpoklady teorie firmy
2.1. Předpoklady teorie firmy
Rozhodování firmy se týká především objemu produkce, popř. její ceny, použité kombinace výrobních faktorů, ... Cílem firmy je maximalizace zisku, kde celkový zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady.Je nutné rozlišovat krátké a dlouhé období. V krátkém období je možné měnit pouze některé inputy (najímat další práci), ostatní zůstávají konstantní existuje alespoň jeden fixní výrobní faktor (kapitál). V dlouhém období jsou všechny inputy proměnlivé.
2.2. Teorie produktu, produkční funkce
2.2.1. Produkční funkce
Objem vyrobené produkce je výsledkem kombinace používaných výrobních faktorů:
kde Q je objem produkce a F1, ..., Fn je množství výrobních faktorů.
Tento vztah je tzv. produkční funkce, která vyjadřuje maximální objem produkce, který je možno vyrobit danou kombinací výrobních faktorů při dané úrovni technologie.
Rozhodování firmy se týká především objemu produkce, popř. její ceny, použité kombinace výrobních faktorů, ... Cílem firmy je maximalizace zisku, kde celkový zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady.Je nutné rozlišovat krátké a dlouhé období. V krátkém období je možné měnit pouze některé inputy (najímat další práci), ostatní zůstávají konstantní existuje alespoň jeden fixní výrobní faktor (kapitál). V dlouhém období jsou všechny inputy proměnlivé.
2.2. Teorie produktu, produkční funkce
2.2.1. Produkční funkce
Objem vyrobené produkce je výsledkem kombinace používaných výrobních faktorů:
kde Q je objem produkce a F1, ..., Fn je množství výrobních faktorů.
Tento vztah je tzv. produkční funkce, která vyjadřuje maximální objem produkce, který je možno vyrobit danou kombinací výrobních faktorů při dané úrovni technologie.
Tržní poptávka
1.4. Tržní poptávka
Tržní poptávka je součtem poptávky jednotlivých spotřebitelů. Proto je křivka tržní poptávky součtem individuálních poptávkových křivek. Agregátní poptávka je součet tržních poptávek na všech dílčích trzích
1.4.1. Individuální poptávka
Je poptávka jediného kupujícího nebo poptávka po produkci jediného výrobce.
1.4.2. Dílčí ( tržní ) poptávka
Je poptávka po jednom výrobku
1.4.3. Změna poptávky a změna poptávaného množství
!!!! neplést cenová hladina ( price level ) X cena ( relative price )
!!!! neplést Změna poptávky ( posun celé křivky ) X změna poptávaného množství ( posun po křivce )
Anglicky posun poptávkové křivky – Shift in Demand curve
Změna posun po křivce – Movements along an Demand curve
Změna poptávaného množství je v závislosti na ceně. Vše ostatní je posun křivky.
Tj. změna velikosti důchodu způsobuje posun celé křivky.
1.4.4. Důchodový a substituční efekt
Důchodový efekt – dojde k růstu ceny statku při nezměněném nominálním důchodu, což vede k poklesu reálného důchodu a k poklesu poptávaného množství.
Substituční efekt – dojde k růstu ceny statku X, resp. růstu jeho relativní ceny vůči statku Y. To povede k poklesu poptávaného množství statku X a přesunu poptávky na statek Y.
Výsledný efekt cenové změny je součtem důchodového a substitučního efektu.
1.4.5. Substituty a komplementy
Substituty jsou zboží vzájemně zaměnitelná např. čaj-káva. Růst ceny jednoho vede k růstu poptávky po druhém
Komplementy jsou zboží, která se vzájemně doplňují např. auto-benzín. Růst ceny jednoho zboží vede k poklesu poptávaného množství obou zboží.
Tržní poptávka je součtem poptávky jednotlivých spotřebitelů. Proto je křivka tržní poptávky součtem individuálních poptávkových křivek. Agregátní poptávka je součet tržních poptávek na všech dílčích trzích
1.4.1. Individuální poptávka
Je poptávka jediného kupujícího nebo poptávka po produkci jediného výrobce.
1.4.2. Dílčí ( tržní ) poptávka
Je poptávka po jednom výrobku
1.4.3. Změna poptávky a změna poptávaného množství
!!!! neplést cenová hladina ( price level ) X cena ( relative price )
!!!! neplést Změna poptávky ( posun celé křivky ) X změna poptávaného množství ( posun po křivce )
Anglicky posun poptávkové křivky – Shift in Demand curve
Změna posun po křivce – Movements along an Demand curve
Změna poptávaného množství je v závislosti na ceně. Vše ostatní je posun křivky.
Tj. změna velikosti důchodu způsobuje posun celé křivky.
1.4.4. Důchodový a substituční efekt
Důchodový efekt – dojde k růstu ceny statku při nezměněném nominálním důchodu, což vede k poklesu reálného důchodu a k poklesu poptávaného množství.
Substituční efekt – dojde k růstu ceny statku X, resp. růstu jeho relativní ceny vůči statku Y. To povede k poklesu poptávaného množství statku X a přesunu poptávky na statek Y.
Výsledný efekt cenové změny je součtem důchodového a substitučního efektu.
1.4.5. Substituty a komplementy
Substituty jsou zboží vzájemně zaměnitelná např. čaj-káva. Růst ceny jednoho vede k růstu poptávky po druhém
Komplementy jsou zboží, která se vzájemně doplňují např. auto-benzín. Růst ceny jednoho zboží vede k poklesu poptávaného množství obou zboží.
Elasticita poptávky
1.5. Elasticita poptávky
reakce spotřebitelů na změny cen i důchodů je odlišná. Je tedy různá pružnost elasticita poptávky.
1.5.1. Cenová elasticita poptávky
vztah mezi změnou ceny poptávaného zboží a změnou poptávaného množství
Cenovou elasticitu poptávky měříme koeficientem cenové elasticity poptávky (EDP). Udává o kolik procent se zvýší (sníží) poptávané množství, když se cena sníží (zvýší) o jedno procento
Podle velikosti koeficientu je poptávka:
• neelastická: EDP <> 1 změna ceny vyvolá větší % změnu objemu poptávaného množství
• jednotkově elastická: EDP = 1 změna ceny vyvolá stejnou % změnu objemu poptávaného množství
1.5.2. Dokonale elastická a dokonale neelastická poptávka
• dokonale elastická poptávka: EDP = nekonečno tj.za určitou cenu se prodá jakékoli množství zboží. Změny poptávaného množství jsou vyvolány jinými faktory než cenou. Křivka je rovnoběžná s osou x.
• dokonale neelastická poptávka: EDP = 0 poptávané množství je konstantní, se změnou ceny se nemění. Křivka je rovnoběžná s osou y.
reakce spotřebitelů na změny cen i důchodů je odlišná. Je tedy různá pružnost elasticita poptávky.
1.5.1. Cenová elasticita poptávky
vztah mezi změnou ceny poptávaného zboží a změnou poptávaného množství
Cenovou elasticitu poptávky měříme koeficientem cenové elasticity poptávky (EDP). Udává o kolik procent se zvýší (sníží) poptávané množství, když se cena sníží (zvýší) o jedno procento
Podle velikosti koeficientu je poptávka:
• neelastická: EDP <> 1 změna ceny vyvolá větší % změnu objemu poptávaného množství
• jednotkově elastická: EDP = 1 změna ceny vyvolá stejnou % změnu objemu poptávaného množství
1.5.2. Dokonale elastická a dokonale neelastická poptávka
• dokonale elastická poptávka: EDP = nekonečno tj.za určitou cenu se prodá jakékoli množství zboží. Změny poptávaného množství jsou vyvolány jinými faktory než cenou. Křivka je rovnoběžná s osou x.
• dokonale neelastická poptávka: EDP = 0 poptávané množství je konstantní, se změnou ceny se nemění. Křivka je rovnoběžná s osou y.
Rovnováha spotřebitele a křivka poptávky za předpokladu neměřitelnosti užitečnosti
1.3. Rovnováha spotřebitele a křivka poptávky za předpokladu neměřitelnosti užitečnosti
K odvození poptávkové křivky v případě neměřitelnosti užitku se použije indiferenční analýza - vychází se z toho, že spotřebitel volí mezi různými kombinacemi spotřebovávaných statků a volí svou preferenční stupnici, tj. pořadí kombinací podle užitku, který mu přinášejí.
Indiferenční křivka - vyjádření množiny kombinací množství dvou spotřebovávaných statků, které přinášejí spotřebiteli stejnou úroveň uspokojení.
Indiferenční mapa - soubor indiferenčních křivek dvou zboží, kde se indiferenční křivky od sebe liší užitkem kombinací.
Tvar indiferenčních křivek určuje zákon substituce. Zboží, které se stává vzácnějším, má větší relativní hodnotu substituce.
Mezní míra substituce ( MRS )- poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat statek X a statek Y, aniž se mění užitek. Vyjadřuje sklon indiferenční křivky. ( pozor v rovnici na obrácený poměr ).
Linie příjmu ( BL ) - Spotřebitel je omezen svým příjmem. Omezení vyjádříme pomocí linie příjmu. Jsou to maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup dvou zboží.
Rovnováha spotřebitele se nachází v bodě, kde se linie příjmu dotýká indiferenční křivky.
1.3.1. Odvození křivky poptávky
změna ceny zboží X při nezměněné ceně zboží Y a nezměněném disponibilním důchodu ovlivní sklon linie příjmu. Každé úrovni ceny X odpovídá jiná linie příjmu, která se dotýká jiné indiferenční křivky, jiný bod rovnováhy a jiný poptávaný objem. Křivka poptávky po zboží se sestrojí z bodů rovnováhy tj. bodů dotyk BL a indiferenčních křivek pro jednotlivé ceny statku X.
K odvození poptávkové křivky v případě neměřitelnosti užitku se použije indiferenční analýza - vychází se z toho, že spotřebitel volí mezi různými kombinacemi spotřebovávaných statků a volí svou preferenční stupnici, tj. pořadí kombinací podle užitku, který mu přinášejí.
Indiferenční křivka - vyjádření množiny kombinací množství dvou spotřebovávaných statků, které přinášejí spotřebiteli stejnou úroveň uspokojení.
Indiferenční mapa - soubor indiferenčních křivek dvou zboží, kde se indiferenční křivky od sebe liší užitkem kombinací.
Tvar indiferenčních křivek určuje zákon substituce. Zboží, které se stává vzácnějším, má větší relativní hodnotu substituce.
Mezní míra substituce ( MRS )- poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat statek X a statek Y, aniž se mění užitek. Vyjadřuje sklon indiferenční křivky. ( pozor v rovnici na obrácený poměr ).
Linie příjmu ( BL ) - Spotřebitel je omezen svým příjmem. Omezení vyjádříme pomocí linie příjmu. Jsou to maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup dvou zboží.
Rovnováha spotřebitele se nachází v bodě, kde se linie příjmu dotýká indiferenční křivky.
1.3.1. Odvození křivky poptávky
změna ceny zboží X při nezměněné ceně zboží Y a nezměněném disponibilním důchodu ovlivní sklon linie příjmu. Každé úrovni ceny X odpovídá jiná linie příjmu, která se dotýká jiné indiferenční křivky, jiný bod rovnováhy a jiný poptávaný objem. Křivka poptávky po zboží se sestrojí z bodů rovnováhy tj. bodů dotyk BL a indiferenčních křivek pro jednotlivé ceny statku X.
Rovnováha spotřebitele a křivka poptávky
1.2. Rovnováha spotřebitele a křivka poptávky za předpokladu přímé měřitelnosti užitečnosti
Optimální množství, které spotřebitel nakoupí je, pokud se MU=P. Optimální kombinace spotřebovávaných statků je taková, kdy již spotřebitel v rámci svého rozpočtového omezení nemůže zvýšit TU tím, že ztrátu jednoho zboží nahradí větším množstvím jiného statku.
Při nákupu více jak jednoho zboží podmínkou rovnováhy spotřebitele je rovnost mezních užitků ve vztahu k jejich cenám.
Racionálně jednající spotřebitel zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se MU poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup rovná meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup všech ostatních statků.
1.2.1. Odvození křivky poptávky
body na křivce poptávky jsou body odpovídající optimálnímu objemu nákupu zboží při různých cenách. Platí pro ně, že cena odpovídá meznímu užitku poslední nakupované jednotky zboží křivka poptávky je proto totožná s křivkou mezního užitku.
Optimální množství, které spotřebitel nakoupí je, pokud se MU=P. Optimální kombinace spotřebovávaných statků je taková, kdy již spotřebitel v rámci svého rozpočtového omezení nemůže zvýšit TU tím, že ztrátu jednoho zboží nahradí větším množstvím jiného statku.
Při nákupu více jak jednoho zboží podmínkou rovnováhy spotřebitele je rovnost mezních užitků ve vztahu k jejich cenám.
Racionálně jednající spotřebitel zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se MU poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup rovná meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup všech ostatních statků.
1.2.1. Odvození křivky poptávky
body na křivce poptávky jsou body odpovídající optimálnímu objemu nákupu zboží při různých cenách. Platí pro ně, že cena odpovídá meznímu užitku poslední nakupované jednotky zboží křivka poptávky je proto totožná s křivkou mezního užitku.
CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY
1. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY
1.1. Užitečnost a její měření
Cílem spotřebitele je maximalizace užitku. Řeší jak rozdělit svůj důchod mezi nákup jednotlivých statků, aby co nejlépe uspokojil své potřeby. Poměřuje tedy uspokojení potřeb ze statku a náklady na statek. Ke změření uspokojení se používá užitek.
Užitek je subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků. Měřitelnost užitku: přímá měřitelnost a neměřitelnost užitku.
Celkový užitek (TU) - vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby. Je závislý především na objemu spotřeby.
Mezní užitek (MU) - vyjadřuje, o kolik vzroste celkový užitek, jestliže se množství spotřebovávaného zboží zvýší o jednotku. Je závislý na významu a intenzitě spotřeby a na disponibilním množství zboží.
Zákon klesajícího mezního užitku - s růstem objemu spotřebovávaného zboží má mezní užitek tendenci klesat.
1.1. Užitečnost a její měření
Cílem spotřebitele je maximalizace užitku. Řeší jak rozdělit svůj důchod mezi nákup jednotlivých statků, aby co nejlépe uspokojil své potřeby. Poměřuje tedy uspokojení potřeb ze statku a náklady na statek. Ke změření uspokojení se používá užitek.
Užitek je subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků. Měřitelnost užitku: přímá měřitelnost a neměřitelnost užitku.
Celkový užitek (TU) - vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby. Je závislý především na objemu spotřeby.
Mezní užitek (MU) - vyjadřuje, o kolik vzroste celkový užitek, jestliže se množství spotřebovávaného zboží zvýší o jednotku. Je závislý na významu a intenzitě spotřeby a na disponibilním množství zboží.
Zákon klesajícího mezního užitku - s růstem objemu spotřebovávaného zboží má mezní užitek tendenci klesat.
1.4. Tržní poptávka
Tržní poptávka je součtem poptávky jednotlivých spotřebitelů. Proto je křivka tržní poptávky součtem individuálních poptávkových křivek. Agregátní poptávka je součet tržních poptávek na všech dílčích trzích
1.4.1. Individuální poptávka
Je poptávka jediného kupujícího nebo poptávka po produkci jediného výrobce.
1.4.2. Dílčí ( tržní ) poptávka
Je poptávka po jednom výrobku
1.4.3. Změna poptávky a změna poptávaného množství
!!!! neplést cenová hladina ( price level ) X cena ( relative price )
!!!! neplést Změna poptávky ( posun celé křivky ) X změna poptávaného množství ( posun po křivce )
Anglicky posun poptávkové křivky – Shift in Demand curve
Změna posun po křivce – Movements along an Demand curve
Změna poptávaného množství je v závislosti na ceně. Vše ostatní je posun křivky.
Tj. změna velikosti důchodu způsobuje posun celé křivky.
1.4.4. Důchodový a substituční efekt
Důchodový efekt – dojde k růstu ceny statku při nezměněném nominálním důchodu, což vede k poklesu reálného důchodu a k poklesu poptávaného množství.
Substituční efekt – dojde k růstu ceny statku X, resp. růstu jeho relativní ceny vůči statku Y. To povede k poklesu poptávaného množství statku X a přesunu poptávky na statek Y.
Výsledný efekt cenové změny je součtem důchodového a substitučního efektu.
1.4.5. Substituty a komplementy
Substituty jsou zboží vzájemně zaměnitelná např. čaj-káva. Růst ceny jednoho vede k růstu poptávky po druhém
Komplementy jsou zboží, která se vzájemně doplňují např. auto-benzín. Růst ceny jednoho zboží vede k poklesu poptávaného množství obou zboží.
1.4.1. Individuální poptávka
Je poptávka jediného kupujícího nebo poptávka po produkci jediného výrobce.
1.4.2. Dílčí ( tržní ) poptávka
Je poptávka po jednom výrobku
1.4.3. Změna poptávky a změna poptávaného množství
!!!! neplést cenová hladina ( price level ) X cena ( relative price )
!!!! neplést Změna poptávky ( posun celé křivky ) X změna poptávaného množství ( posun po křivce )
Anglicky posun poptávkové křivky – Shift in Demand curve
Změna posun po křivce – Movements along an Demand curve
Změna poptávaného množství je v závislosti na ceně. Vše ostatní je posun křivky.
Tj. změna velikosti důchodu způsobuje posun celé křivky.
1.4.4. Důchodový a substituční efekt
Důchodový efekt – dojde k růstu ceny statku při nezměněném nominálním důchodu, což vede k poklesu reálného důchodu a k poklesu poptávaného množství.
Substituční efekt – dojde k růstu ceny statku X, resp. růstu jeho relativní ceny vůči statku Y. To povede k poklesu poptávaného množství statku X a přesunu poptávky na statek Y.
Výsledný efekt cenové změny je součtem důchodového a substitučního efektu.
1.4.5. Substituty a komplementy
Substituty jsou zboží vzájemně zaměnitelná např. čaj-káva. Růst ceny jednoho vede k růstu poptávky po druhém
Komplementy jsou zboží, která se vzájemně doplňují např. auto-benzín. Růst ceny jednoho zboží vede k poklesu poptávaného množství obou zboží.
1. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY
1.1. Užitečnost a její měření
Cílem spotřebitele je maximalizace užitku. Řeší jak rozdělit svůj důchod mezi nákup jednotlivých statků, aby co nejlépe uspokojil své potřeby. Poměřuje tedy uspokojení potřeb ze statku a náklady na statek. Ke změření uspokojení se používá užitek.
Užitek je subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků. Měřitelnost užitku: přímá měřitelnost a neměřitelnost užitku.
Celkový užitek (TU) - vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby. Je závislý především na objemu spotřeby.
Mezní užitek (MU) - vyjadřuje, o kolik vzroste celkový užitek, jestliže se množství spotřebovávaného zboží zvýší o jednotku. Je závislý na významu a intenzitě spotřeby a na disponibilním množství zboží.
Zákon klesajícího mezního užitku - s růstem objemu spotřebovávaného zboží má mezní užitek tendenci klesat.
1.2. Rovnováha spotřebitele a křivka poptávky za předpokladu přímé měřitelnosti užitečnosti
Optimální množství, které spotřebitel nakoupí je, pokud se MU=P. Optimální kombinace spotřebovávaných statků je taková, kdy již spotřebitel v rámci svého rozpočtového omezení nemůže zvýšit TU tím, že ztrátu jednoho zboží nahradí větším množstvím jiného statku.
Při nákupu více jak jednoho zboží podmínkou rovnováhy spotřebitele je rovnost mezních užitků ve vztahu k jejich cenám.
Racionálně jednající spotřebitel zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se MU poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup rovná meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup všech ostatních statků.
1.2.1. Odvození křivky poptávky
body na křivce poptávky jsou body odpovídající optimálnímu objemu nákupu zboží při různých cenách. Platí pro ně, že cena odpovídá meznímu užitku poslední nakupované jednotky zboží křivka poptávky je proto totožná s křivkou mezního užitku.
Cílem spotřebitele je maximalizace užitku. Řeší jak rozdělit svůj důchod mezi nákup jednotlivých statků, aby co nejlépe uspokojil své potřeby. Poměřuje tedy uspokojení potřeb ze statku a náklady na statek. Ke změření uspokojení se používá užitek.
Užitek je subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků. Měřitelnost užitku: přímá měřitelnost a neměřitelnost užitku.
Celkový užitek (TU) - vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby. Je závislý především na objemu spotřeby.
Mezní užitek (MU) - vyjadřuje, o kolik vzroste celkový užitek, jestliže se množství spotřebovávaného zboží zvýší o jednotku. Je závislý na významu a intenzitě spotřeby a na disponibilním množství zboží.
Zákon klesajícího mezního užitku - s růstem objemu spotřebovávaného zboží má mezní užitek tendenci klesat.
1.2. Rovnováha spotřebitele a křivka poptávky za předpokladu přímé měřitelnosti užitečnosti
Optimální množství, které spotřebitel nakoupí je, pokud se MU=P. Optimální kombinace spotřebovávaných statků je taková, kdy již spotřebitel v rámci svého rozpočtového omezení nemůže zvýšit TU tím, že ztrátu jednoho zboží nahradí větším množstvím jiného statku.
Při nákupu více jak jednoho zboží podmínkou rovnováhy spotřebitele je rovnost mezních užitků ve vztahu k jejich cenám.
Racionálně jednající spotřebitel zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se MU poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup rovná meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup všech ostatních statků.
1.2.1. Odvození křivky poptávky
body na křivce poptávky jsou body odpovídající optimálnímu objemu nákupu zboží při různých cenách. Platí pro ně, že cena odpovídá meznímu užitku poslední nakupované jednotky zboží křivka poptávky je proto totožná s křivkou mezního užitku.
Rovnováha spotřebitele a křivka poptávky
1.3. Rovnováha spotřebitele a křivka poptávky za předpokladu neměřitelnosti užitečnosti
K odvození poptávkové křivky v případě neměřitelnosti užitku se použije indiferenční analýza - vychází se z toho, že spotřebitel volí mezi různými kombinacemi spotřebovávaných statků a volí svou preferenční stupnici, tj. pořadí kombinací podle užitku, který mu přinášejí.
Indiferenční křivka - vyjádření množiny kombinací množství dvou spotřebovávaných statků, které přinášejí spotřebiteli stejnou úroveň uspokojení.
Indiferenční mapa - soubor indiferenčních křivek dvou zboží, kde se indiferenční křivky od sebe liší užitkem kombinací.
Tvar indiferenčních křivek určuje zákon substituce. Zboží, které se stává vzácnějším, má větší relativní hodnotu substituce.
Mezní míra substituce ( MRS )- poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat statek X a statek Y, aniž se mění užitek. Vyjadřuje sklon indiferenční křivky. ( pozor v rovnici na obrácený poměr ).
Linie příjmu ( BL ) - Spotřebitel je omezen svým příjmem. Omezení vyjádříme pomocí linie příjmu. Jsou to maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup dvou zboží.
Rovnováha spotřebitele se nachází v bodě, kde se linie příjmu dotýká indiferenční křivky.
1.3.1. Odvození křivky poptávky
změna ceny zboží X při nezměněné ceně zboží Y a nezměněném disponibilním důchodu ovlivní sklon linie příjmu. Každé úrovni ceny X odpovídá jiná linie příjmu, která se dotýká jiné indiferenční křivky, jiný bod rovnováhy a jiný poptávaný objem. Křivka poptávky po zboží se sestrojí z bodů rovnováhy tj. bodů dotyk BL a indiferenčních křivek pro jednotlivé ceny statku X.
K odvození poptávkové křivky v případě neměřitelnosti užitku se použije indiferenční analýza - vychází se z toho, že spotřebitel volí mezi různými kombinacemi spotřebovávaných statků a volí svou preferenční stupnici, tj. pořadí kombinací podle užitku, který mu přinášejí.
Indiferenční křivka - vyjádření množiny kombinací množství dvou spotřebovávaných statků, které přinášejí spotřebiteli stejnou úroveň uspokojení.
Indiferenční mapa - soubor indiferenčních křivek dvou zboží, kde se indiferenční křivky od sebe liší užitkem kombinací.
Tvar indiferenčních křivek určuje zákon substituce. Zboží, které se stává vzácnějším, má větší relativní hodnotu substituce.
Mezní míra substituce ( MRS )- poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat statek X a statek Y, aniž se mění užitek. Vyjadřuje sklon indiferenční křivky. ( pozor v rovnici na obrácený poměr ).
Linie příjmu ( BL ) - Spotřebitel je omezen svým příjmem. Omezení vyjádříme pomocí linie příjmu. Jsou to maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup dvou zboží.
Rovnováha spotřebitele se nachází v bodě, kde se linie příjmu dotýká indiferenční křivky.
1.3.1. Odvození křivky poptávky
změna ceny zboží X při nezměněné ceně zboží Y a nezměněném disponibilním důchodu ovlivní sklon linie příjmu. Každé úrovni ceny X odpovídá jiná linie příjmu, která se dotýká jiné indiferenční křivky, jiný bod rovnováhy a jiný poptávaný objem. Křivka poptávky po zboží se sestrojí z bodů rovnováhy tj. bodů dotyk BL a indiferenčních křivek pro jednotlivé ceny statku X.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)