ka=Wú . kú (1 – D) + Wd . kd
ka – průměrné kapitálové náklady podniku
kú – úroková míra pro úvěry před zdaněním
D – daňová sazba pro zdanění zisku
kd – míra dividend na akcie
Wú, Wd – váhy jednotlivých složek kapitálu určené procentem z celkových výdajů
Výpočet současné hodnoty očekávaných příjmů (CF)
SHDF = CF1/(1+K)1 + CF2/(1+K)2 + ……+ CFn/(1+K)n = Σ CFt/(1+K)t
SHCF = současná hodnota CF v období t
CFt = očekávaná hodnota CF v období t
k = průměrné kapitálové náklady podniku
t = období 1 až n (roky)
n = očekávaná životnost investic v letech
Zobrazují se příspěvky se štítkempříjmy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempříjmy. Zobrazit všechny příspěvky
Vztah HV a CF
• VZZ vyjadřuje výsledek hospodaření za sledované období – kumulativní báze
• VCF informuje o příjmech a výdajích peněžních prostředků za sledované období
• Zisk vs. záporné CF – nedaří se inkasovat tržby dostatečně rychle
• Ztráta vs. kladné CF – neschopnost zhodnotit vložený kapitál
• Zisk + kladné CF – příznivá situace
• Ztráta + záporné CF – nepříznivá situace
příjmy a výdaje vs. náklady a výnosy
• Náklady – i položky, které nebyly skutečně uhrazeny v daném období
• Náklady – i položky, které neznamenají úbytek PP
• Výnosy – i položky, které nebyly skutečným příjmem v daném období
• VZZ nezohlední některé výdaje běžného období
• VZZ neodráží některé příjmy běžného období
Metodika sestavování přehledu CF
• Přímá metoda
• Nepřímá metoda
• VCF informuje o příjmech a výdajích peněžních prostředků za sledované období
• Zisk vs. záporné CF – nedaří se inkasovat tržby dostatečně rychle
• Ztráta vs. kladné CF – neschopnost zhodnotit vložený kapitál
• Zisk + kladné CF – příznivá situace
• Ztráta + záporné CF – nepříznivá situace
příjmy a výdaje vs. náklady a výnosy
• Náklady – i položky, které nebyly skutečně uhrazeny v daném období
• Náklady – i položky, které neznamenají úbytek PP
• Výnosy – i položky, které nebyly skutečným příjmem v daném období
• VZZ nezohlední některé výdaje běžného období
• VZZ neodráží některé příjmy běžného období
Metodika sestavování přehledu CF
• Přímá metoda
• Nepřímá metoda
ACL – obalová křivka
– průměrné náklady z hlediska dlouhého období.
Svá rozhodnutí o rozsahu výroby firma nevyvozuje z poměřování samotných nákladů, ale vždy ve vztahu k příjmům. Pro firmu není významné množství produkce, při kterém jsou minimalizovány náklady na jednotku produkce (minimální AC). Těmito náklady není zaručen nejvyšší zisk. Dlouhodobé MC mají obvyklý tvar U-křivky a pak prochází minimem ACL.
6.3 Příjmy a zisk firmy
Celkový příjem (TR) – veškeré peněžní příjmy (tržby), které firma získá za realizovanou produkci:
Pokud se nemění cena, celkový příjem roste s rostoucím objemem realizované produkce.
Zisk, ztráta – vztah příjmů a nákladů. TR – TC – existuje dvojí pojetí zisku, které je důsledkem již známé možnosti interpretovat dvojím způsobem náklady:
a) účetní zisk – zachycen pohled podnikatele – vychází z nákladů evidovaných v účetních knihách (tzv. explicitní náklady) – to co podnikatel skutečně vynaložil v peněžní formě (nákup strojů, surovin, energie, mzdy atd.). Podnikatel odečte náklady od příjmů a rozdíl je ziskem, slouží k poměřování úspěšnosti.
Svá rozhodnutí o rozsahu výroby firma nevyvozuje z poměřování samotných nákladů, ale vždy ve vztahu k příjmům. Pro firmu není významné množství produkce, při kterém jsou minimalizovány náklady na jednotku produkce (minimální AC). Těmito náklady není zaručen nejvyšší zisk. Dlouhodobé MC mají obvyklý tvar U-křivky a pak prochází minimem ACL.
6.3 Příjmy a zisk firmy
Celkový příjem (TR) – veškeré peněžní příjmy (tržby), které firma získá za realizovanou produkci:
Pokud se nemění cena, celkový příjem roste s rostoucím objemem realizované produkce.
Zisk, ztráta – vztah příjmů a nákladů. TR – TC – existuje dvojí pojetí zisku, které je důsledkem již známé možnosti interpretovat dvojím způsobem náklady:
a) účetní zisk – zachycen pohled podnikatele – vychází z nákladů evidovaných v účetních knihách (tzv. explicitní náklady) – to co podnikatel skutečně vynaložil v peněžní formě (nákup strojů, surovin, energie, mzdy atd.). Podnikatel odečte náklady od příjmů a rozdíl je ziskem, slouží k poměřování úspěšnosti.
čistý ekonomický zisk
– podnikatel může vynakládat ve skutečnosti náklady vyšší, než jsou náklady účetně vedené. Vynakládá je v souvislosti s používáním výrobních faktorů, které jsou v jeho vlastnictví a za které neplatí. Je to spojeno s náklady (ztracené) příležitosti = alternativní náklady = představuje hodnotu ušlého statku nebo služby→
ekonomický zisk = účetní zisk minus náklady ztracené příležitosti → Implicitní náklady alternativního použití výrobních faktorů.
Jestliže firma usiluje o maximalizaci zisku na tu kombinaci množství produkce a ceny, při které je zisk maximální. K tomu nestačí jen celkové příjmy, větší vypovídající schopnost mají:
Průměrný příjem (AR):
Mezní příjem (MR) – přírůstkem celkového příjmu (tržby) dosaženým realizací dodatečné jednotky produkce.
6.4 Minimalizace nákladů
Jestliže se náklady firmy na jednotku produkce s rozšiřováním výroby (od určitého rozsahu produkce) zvyšují, může při dané technice výrobce vyrábět více pouze za vyšší cenu. Výrobci mají různé technologie, což nákladovost ovlivňuje přímo. Rozšířením výroby vstupem dodatečných (méně produktivních) výrobců předpokládá, že bude možno prodávat za cenu vyšší→ to je přesvědčí vyrábět více zboží.
ekonomický zisk = účetní zisk minus náklady ztracené příležitosti → Implicitní náklady alternativního použití výrobních faktorů.
Jestliže firma usiluje o maximalizaci zisku na tu kombinaci množství produkce a ceny, při které je zisk maximální. K tomu nestačí jen celkové příjmy, větší vypovídající schopnost mají:
Průměrný příjem (AR):
Mezní příjem (MR) – přírůstkem celkového příjmu (tržby) dosaženým realizací dodatečné jednotky produkce.
6.4 Minimalizace nákladů
Jestliže se náklady firmy na jednotku produkce s rozšiřováním výroby (od určitého rozsahu produkce) zvyšují, může při dané technice výrobce vyrábět více pouze za vyšší cenu. Výrobci mají různé technologie, což nákladovost ovlivňuje přímo. Rozšířením výroby vstupem dodatečných (méně produktivních) výrobců předpokládá, že bude možno prodávat za cenu vyšší→ to je přesvědčí vyrábět více zboží.
Neefektivní alokace výrobních faktorů a finální produkce
- Stát se snaží napomáhat trhu v efektivní alokaci výrobních faktorů i finální produkce.
- Příčiny neefektivní alokace zdrojů mohou být v tržní ekonomice různé. Efektivita ekonomiky řízené trhem se snižuje, jestliže je dokonalá konkurence zaměněna konkurencí nedokonalou, tj. pokud v hospodářství existují výrobci, kteří jsou schopni z různých důvodů ovlivňovat ceny na jednotlivých trzích.
- Existují i další zdroje alokační neefektivnosti (např. jednotlivé tržní subjekty nemusí disponovat úplnými, perfektními informacemi o trhu a v důsledku této skutečnosti nemusí být jejich rozhodnutí o použití výrobních faktorů z hlediska efektivnosti správné).
Přerozdělování příjmů
- Společnost (reprezentovaná státem) nemusí považovat rozdělení příjmů tak, jak se vytvořilo na trzích, za sociálně přijatelné.
- Příčiny neefektivní alokace zdrojů mohou být v tržní ekonomice různé. Efektivita ekonomiky řízené trhem se snižuje, jestliže je dokonalá konkurence zaměněna konkurencí nedokonalou, tj. pokud v hospodářství existují výrobci, kteří jsou schopni z různých důvodů ovlivňovat ceny na jednotlivých trzích.
- Existují i další zdroje alokační neefektivnosti (např. jednotlivé tržní subjekty nemusí disponovat úplnými, perfektními informacemi o trhu a v důsledku této skutečnosti nemusí být jejich rozhodnutí o použití výrobních faktorů z hlediska efektivnosti správné).
Přerozdělování příjmů
- Společnost (reprezentovaná státem) nemusí považovat rozdělení příjmů tak, jak se vytvořilo na trzích, za sociálně přijatelné.
Přerozdělením příjmů ...
- Přerozdělením příjmů se ovšem mění postavení jednotlivých subjektů na trzích finální produkce i na trzích výrobních faktorů. Změny v chování tržních subjektů působí výrazně na situaci na dílčích trzích (hospodářská politika má tak i zde svůj mikroekonomický aspekt) i na vzájemné postavení jednotlivých ekonomických sektorů (což je naopak makroekonomickým projevem hospodářské politiky).
Konflikt mezi efektivitou a hodnotovým systémem společnosti
- Trh může sám zajistit efektivní alokaci zdrojů, avšak efektivní alokace zdrojů není obvykle jediným cílem, který společnost sleduje.
- Efektivní alokace zdrojů se může dostat do konfliktu s ostatními cíli společnosti.
- Stát v tomto případě může ochraňovat hodnotový systém společnosti, avšak to může přinést případné negativní účinky na efektivní alokaci hospodářských zdrojů.
(pozn. klasickým příkladem těchto státních aktivit je v historii často prosazovaná úplná nebo částečná prohibice, která vede k omezování vysoce efektivní výroby alkoholických nápojů).
Konflikt mezi efektivitou a hodnotovým systémem společnosti
- Trh může sám zajistit efektivní alokaci zdrojů, avšak efektivní alokace zdrojů není obvykle jediným cílem, který společnost sleduje.
- Efektivní alokace zdrojů se může dostat do konfliktu s ostatními cíli společnosti.
- Stát v tomto případě může ochraňovat hodnotový systém společnosti, avšak to může přinést případné negativní účinky na efektivní alokaci hospodářských zdrojů.
(pozn. klasickým příkladem těchto státních aktivit je v historii často prosazovaná úplná nebo částečná prohibice, která vede k omezování vysoce efektivní výroby alkoholických nápojů).
Existují i další zdroje ...
- Existují i další zdroje alokační neefektivnosti (např. jednotlivé tržní subjekty nemusí disponovat úplnými, perfektními informacemi o trhu a v důsledku této skutečnosti nemusí být jejich rozhodnutí o použití výrobních faktorů z hlediska efektivnosti správné).
Přerozdělování příjmů
- Společnost (reprezentovaná státem) nemusí považovat rozdělení příjmů tak, jak se vytvořilo na trzích, za sociálně přijatelné.
- Přerozdělením příjmů se ovšem mění postavení jednotlivých subjektů na trzích finální produkce i na trzích výrobních faktorů. Změny v chování tržních subjektů působí výrazně na situaci na dílčích trzích (hospodářská politika má tak i zde svůj mikroekonomický aspekt) i na vzájemné postavení jednotlivých ekonomických sektorů (což je naopak makroekonomickým projevem hospodářské politiky).
Konflikt mezi efektivitou a hodnotovým systémem společnosti
- Trh může sám zajistit efektivní alokaci zdrojů, avšak efektivní alokace zdrojů není obvykle jediným cílem, který společnost sleduje.
Přerozdělování příjmů
- Společnost (reprezentovaná státem) nemusí považovat rozdělení příjmů tak, jak se vytvořilo na trzích, za sociálně přijatelné.
- Přerozdělením příjmů se ovšem mění postavení jednotlivých subjektů na trzích finální produkce i na trzích výrobních faktorů. Změny v chování tržních subjektů působí výrazně na situaci na dílčích trzích (hospodářská politika má tak i zde svůj mikroekonomický aspekt) i na vzájemné postavení jednotlivých ekonomických sektorů (což je naopak makroekonomickým projevem hospodářské politiky).
Konflikt mezi efektivitou a hodnotovým systémem společnosti
- Trh může sám zajistit efektivní alokaci zdrojů, avšak efektivní alokace zdrojů není obvykle jediným cílem, který společnost sleduje.
Jak lze zvýšit zisk?
- Zisk je rozdíl mezi příjmy a náklady, lze jej zvyšovat prostřednictvím:
* snížení nákladů
* zlepšení úrovně prodeje
* zvýšení kvality (jak výrobku či služby, tak zejména technologického procesu)
* nalezení nového trh pro výrobky či služby
* změny výrobního programu (nový výrobek, vyrábět ziskovější výrobky)
* změnou cen? (na dokonale konkurenčním trhu nemůže výrobce měnit cenu, za kterou prodává výrobek či nabízí službu)
* optimalizací objemu výstupů
Příjmy firmy a jejich členění
- Celkový příjem (TR) – je celková částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků. Platí:
TR = P *Q
- Pozor, zvolení objemu výroby a ceny nejsou dva oddělené problémy, ale jedná se o jediné rozhodnutí. Z tohoto hlediska mohou nastat dvě situace:
* cena je konstantou nezávislou na firmě (případ dokonalé konkurence). Firma může všechnu svou produkci prodat, avšak firma nemůže cenu produkce ovlivnit, firma rozhoduje pouze o objemu výroby
* cena závisí na objemu produkce firmy, cena produkce s růstem výroby klesá, firma musí snížit cenu, aby prodala větší množství (případ nedokonalé konkurence), tudíž rozhodnutím o objemu výroby tedy firma automaticky určuje i cenu.
* snížení nákladů
* zlepšení úrovně prodeje
* zvýšení kvality (jak výrobku či služby, tak zejména technologického procesu)
* nalezení nového trh pro výrobky či služby
* změny výrobního programu (nový výrobek, vyrábět ziskovější výrobky)
* změnou cen? (na dokonale konkurenčním trhu nemůže výrobce měnit cenu, za kterou prodává výrobek či nabízí službu)
* optimalizací objemu výstupů
Příjmy firmy a jejich členění
- Celkový příjem (TR) – je celková částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků. Platí:
TR = P *Q
- Pozor, zvolení objemu výroby a ceny nejsou dva oddělené problémy, ale jedná se o jediné rozhodnutí. Z tohoto hlediska mohou nastat dvě situace:
* cena je konstantou nezávislou na firmě (případ dokonalé konkurence). Firma může všechnu svou produkci prodat, avšak firma nemůže cenu produkce ovlivnit, firma rozhoduje pouze o objemu výroby
* cena závisí na objemu produkce firmy, cena produkce s růstem výroby klesá, firma musí snížit cenu, aby prodala větší množství (případ nedokonalé konkurence), tudíž rozhodnutím o objemu výroby tedy firma automaticky určuje i cenu.
Rozpočet EU – historie
Rozpočet EU – historie
- září 1951 – 1957 Pařížská a římská smlouva
- 1951 založení Společenství uhlí a oceli
- 1957 založení Evropského hospodářského společenství
1970 - uskutečnění klíčového rozhodnutí pro historii rozpočtu
- Lucemburské dohody (finanční příspěvky jednotlivých členských zemí byly nahrazeny tzv. vlastními zdroji rozpočtu
- Výběr části daně z přidané hodnoty DPH
1988 – zaveden tzv. 4 zdroj, který je roven % podílu z HNP členské země
(dnes rozhodujícím a převážným zdrojem)
PŘÍJMY ROZPOČTU EU
1. CLA (CELNÍ POPLATKY) = vybírána od ne členských zemí EU, jsou vybrána na základě celního tarifu (společného)
= % podíl na příjmech rozpočtu je (1999) 13,9 %
= 10 % z vybraného cla se odvádí na administrativu
- září 1951 – 1957 Pařížská a římská smlouva
- 1951 založení Společenství uhlí a oceli
- 1957 založení Evropského hospodářského společenství
1970 - uskutečnění klíčového rozhodnutí pro historii rozpočtu
- Lucemburské dohody (finanční příspěvky jednotlivých členských zemí byly nahrazeny tzv. vlastními zdroji rozpočtu
- Výběr části daně z přidané hodnoty DPH
1988 – zaveden tzv. 4 zdroj, který je roven % podílu z HNP členské země
(dnes rozhodujícím a převážným zdrojem)
PŘÍJMY ROZPOČTU EU
1. CLA (CELNÍ POPLATKY) = vybírána od ne členských zemí EU, jsou vybrána na základě celního tarifu (společného)
= % podíl na příjmech rozpočtu je (1999) 13,9 %
= 10 % z vybraného cla se odvádí na administrativu
PŘÍJEM
Příjmy veřejných rozpočtů můžeme členit dle nejrůznějších hledisek:
PŘÍJEM:
A) Z HLEDISKA NÁVRATNOSTI
- nenávratné příjmy = plynou do veřejných rozpočtů od různých subjektů a nemusí se vracet např. daně, dávky, poplatky, příjmy z prodeje majetku
- návratné příjmy = veřejné rozpočty je mají jen dočasně na určitou dobu k dispozici a musí je vrátit příslušným subjektům např. z emise cenných papírů, obligací, z bankovních úvěrů
B) Z ČASOVÉHO HLEDISKA
běžné příjmy = slouží k financování běžných výdajů
kapitálové příjmy = kryjí kapitálové, investiční výdaje (železniční koridory, dálnice, vodovody…)
C) DLE MÍRY ZÁVAZNOSTI
Obligatroní = povinné ze zákona
Fakultativní = jejichž zavedení a výběr závisí na rozhodnutí příslušné vládní autority
PŘÍJEM:
A) Z HLEDISKA NÁVRATNOSTI
- nenávratné příjmy = plynou do veřejných rozpočtů od různých subjektů a nemusí se vracet např. daně, dávky, poplatky, příjmy z prodeje majetku
- návratné příjmy = veřejné rozpočty je mají jen dočasně na určitou dobu k dispozici a musí je vrátit příslušným subjektům např. z emise cenných papírů, obligací, z bankovních úvěrů
B) Z ČASOVÉHO HLEDISKA
běžné příjmy = slouží k financování běžných výdajů
kapitálové příjmy = kryjí kapitálové, investiční výdaje (železniční koridory, dálnice, vodovody…)
C) DLE MÍRY ZÁVAZNOSTI
Obligatroní = povinné ze zákona
Fakultativní = jejichž zavedení a výběr závisí na rozhodnutí příslušné vládní autority
PŘÍJEM
D) DLE TERITORIA = na kterým se příjmy vybírají, můžeme příjmy členit na
- celostátní
- místní
E) DLE DAŇOVÉ PRAVOMOCI = podle toho, která vládní úroveň má zákonem umožněno vybírat daně
F) DLE DAŇOVÉHO URČENÍ
OBĚ TYTO SKUPNY LZE ČLENIT NA DANĚ:
- nadnárodní
- státní
- svěřené
- místní
G) DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY
-daňové příjmy jsou nejvýznamnějšími zdroji příjmů veřejných rozpočtů
- celostátní
- místní
E) DLE DAŇOVÉ PRAVOMOCI = podle toho, která vládní úroveň má zákonem umožněno vybírat daně
F) DLE DAŇOVÉHO URČENÍ
OBĚ TYTO SKUPNY LZE ČLENIT NA DANĚ:
- nadnárodní
- státní
- svěřené
- místní
G) DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY
-daňové příjmy jsou nejvýznamnějšími zdroji příjmů veřejných rozpočtů
Příjmy a zisk
2.5. Příjmy a zisk
Celkový příjem ( TR ) je celková částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků
Vztah objemu vyrobené produkce a její ceny:
• cena je konstantou nezávislou na firmě firma prodá všechnu produkci bez ohledu na výši ceny, poptávka je dokonale elastická. Firma nemůže cenu ovlivnit dokonalá konkurence
• cena závisí na objemu produkce firmy cena s růstem objemu klesá. Rozhodnutím o objemu výroby automaticky firma určuje i cenu nedokonalá konkurence
Průměrný příjem je příjem na jednotku produkce. Křivka průměrného příjmu je vždy totožná s křivkou poptávky po produkci firmy.
Mezní příjem je změna celk. příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku .
Zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady
Rozlišujeme:
• čistý ekonomický zisk = TR - explicitní náklady - implicitní náklady
• účetní zisk = TR - explicitní náklady
• Normální zisk je roven implicitním nákladům.
Celkový příjem ( TR ) je celková částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků
Vztah objemu vyrobené produkce a její ceny:
• cena je konstantou nezávislou na firmě firma prodá všechnu produkci bez ohledu na výši ceny, poptávka je dokonale elastická. Firma nemůže cenu ovlivnit dokonalá konkurence
• cena závisí na objemu produkce firmy cena s růstem objemu klesá. Rozhodnutím o objemu výroby automaticky firma určuje i cenu nedokonalá konkurence
Průměrný příjem je příjem na jednotku produkce. Křivka průměrného příjmu je vždy totožná s křivkou poptávky po produkci firmy.
Mezní příjem je změna celk. příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku .
Zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady
Rozlišujeme:
• čistý ekonomický zisk = TR - explicitní náklady - implicitní náklady
• účetní zisk = TR - explicitní náklady
• Normální zisk je roven implicitním nákladům.
Příjmy, Výdaje
Příjmy
- největší položku tvoří daně ( hlavně nepřímé daně)
- dále pojistné na sociální zabezpečení
- ostatní příjmy (clo, přijaté úroky, soudní poplatky, příjmy rozpočtových organizací)
Výdaje
- největší položku tvoří mandatorní (zákonné) výdaje – důchody, dávky státní sociální podpory)
- dále tzv. veřejná spotřeba státu (udržování silnic, výdaje pro školství, zdravotnictví, bezpečnost státu)
- dotace podnikům (na výrobu tepla, do zemědělství, na těžby)
- dotace místním rozpočtům
- vládní úvěry
- ostatní výdaje (transfery do zahraničí apod.)
- v posledních letech je u nás SR sestavován deficitně a deficitně končí
- vzniklý deficit lze uhradit:
a) emisí státních dluhopisů
b) půjčkou od ČNB (=vnitřní zadlužení státu)
c) zahraniční půjčkou (=vnější zadlužení státu)
- největší položku tvoří daně ( hlavně nepřímé daně)
- dále pojistné na sociální zabezpečení
- ostatní příjmy (clo, přijaté úroky, soudní poplatky, příjmy rozpočtových organizací)
Výdaje
- největší položku tvoří mandatorní (zákonné) výdaje – důchody, dávky státní sociální podpory)
- dále tzv. veřejná spotřeba státu (udržování silnic, výdaje pro školství, zdravotnictví, bezpečnost státu)
- dotace podnikům (na výrobu tepla, do zemědělství, na těžby)
- dotace místním rozpočtům
- vládní úvěry
- ostatní výdaje (transfery do zahraničí apod.)
- v posledních letech je u nás SR sestavován deficitně a deficitně končí
- vzniklý deficit lze uhradit:
a) emisí státních dluhopisů
b) půjčkou od ČNB (=vnitřní zadlužení státu)
c) zahraniční půjčkou (=vnější zadlužení státu)
Příjmy a zisk
Celkový příjem ( TR ) je celková částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků
Vztah objemu vyrobené produkce a její ceny:
• cena je konstantou nezávislou na firmě firma prodá všechnu produkci bez ohledu na výši ceny, poptávka je dokonale elastická. Firma nemůže cenu ovlivnit dokonalá konkurence
• cena závisí na objemu produkce firmy cena s růstem objemu klesá. Rozhodnutím o objemu výroby automaticky firma určuje i cenu nedokonalá konkurence
Průměrný příjem je příjem na jednotku produkce. Křivka průměrného příjmu je vždy totožná s křivkou poptávky po produkci firmy.
Mezní příjem je změna celk. příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku .
Zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady
Rozlišujeme:
• čistý ekonomický zisk = TR - explicitní náklady - implicitní náklady
• účetní zisk = TR - explicitní náklady
• Normální zisk je roven implicitním nákladům.
1.6. Rovnováha firmy a křivka nabídky
Je-li MR=MC, zisk je maximální, protože změnou objemu produkce není možno zisk zvýšit. Objem výroby, pro který tato rovnost platí, je potom optimální a firma je v rovnováze.
Je-li MR>MC, pak při zvýšení výroby o jednotku vzrostou příjmy více než náklady zisk je možno zvýšit zvýšením objemu a objem produkce je nižší než optimální.
Je-li MRKřivka mezních nákladů (její rostoucí část - od bodu uzavření firmy AVC=MC=P) je současně křivkou nabídky firmy v podmínkách dokonalé konkurence.
Vztah objemu vyrobené produkce a její ceny:
• cena je konstantou nezávislou na firmě firma prodá všechnu produkci bez ohledu na výši ceny, poptávka je dokonale elastická. Firma nemůže cenu ovlivnit dokonalá konkurence
• cena závisí na objemu produkce firmy cena s růstem objemu klesá. Rozhodnutím o objemu výroby automaticky firma určuje i cenu nedokonalá konkurence
Průměrný příjem je příjem na jednotku produkce. Křivka průměrného příjmu je vždy totožná s křivkou poptávky po produkci firmy.
Mezní příjem je změna celk. příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku .
Zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady
Rozlišujeme:
• čistý ekonomický zisk = TR - explicitní náklady - implicitní náklady
• účetní zisk = TR - explicitní náklady
• Normální zisk je roven implicitním nákladům.
1.6. Rovnováha firmy a křivka nabídky
Je-li MR=MC, zisk je maximální, protože změnou objemu produkce není možno zisk zvýšit. Objem výroby, pro který tato rovnost platí, je potom optimální a firma je v rovnováze.
Je-li MR>MC, pak při zvýšení výroby o jednotku vzrostou příjmy více než náklady zisk je možno zvýšit zvýšením objemu a objem produkce je nižší než optimální.
Je-li MR
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)