• John Maynard Keynes
• 1936 – Obecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz
• R. Kahn, J. Robinsonová, R. Harrod, A. Hansen
• zákon klesajícího sklonu ke spotřebě
• úloha výdajů státních rozpočtů
Neoklasická syntéza
• J. R. Hicks, F. Modigliani, P. A. Samuelson
• syntéza keynesiánství a neoklasiky
Další školy a směry
• Chicagska škola (M. Friedman)
• Škola racionálních očekávání
• Noví keynesiánci
• Škola strany nabídky
• Škola veřejné volby
• Škola vlastnických práv
Zobrazují se příspěvky se štítkemdějiny ekonomie. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdějiny ekonomie. Zobrazit všechny příspěvky
Adam Smith
- Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776)
- ucelený systém politické ekonomie
- ekonomický liberalismus
- národní bohatství – souhrn individuálních hospodářství
- hnací silou sledování vlastního zájmu
- koncepce „neviditelné ruky“ - spontánní řád trhu
- výhody dělby práce
Německá historická škola (19. století)
• Roscher, Hildebrand, Schmoller
• ekonomický řád je poplatný historickému vývoji
• sociální role státu
Marginalistická revoluce
• předchůdce W. H. Gossen (3 zákony)
• 1871 W. S. Jevons, C. Menger; J. B. Clark
• zkoumání mezních veličin
• východiska neoklasické a rakouské školy
- ucelený systém politické ekonomie
- ekonomický liberalismus
- národní bohatství – souhrn individuálních hospodářství
- hnací silou sledování vlastního zájmu
- koncepce „neviditelné ruky“ - spontánní řád trhu
- výhody dělby práce
Německá historická škola (19. století)
• Roscher, Hildebrand, Schmoller
• ekonomický řád je poplatný historickému vývoji
• sociální role státu
Marginalistická revoluce
• předchůdce W. H. Gossen (3 zákony)
• 1871 W. S. Jevons, C. Menger; J. B. Clark
• zkoumání mezních veličin
• východiska neoklasické a rakouské školy
Neoklasická škola
• A. Marshall, A.C. Pigou, V. Pareto
• zkoumání ekonomické rovnováhy
• statický pohled
Rakouská škola
• C. Menger, E. Böhm-Bawerk, L. Mises, F. A. Hayek
• teorie kapitálu a úroků
• zkoumání spontaneity trhu
• individuální svoboda
• J. A. Schumpeter
- Teorie inovací
- předpoklady kapitalismu
Institucionalismus
• T. Veblen, A. A. Berle, G. C. Means, J. K. Galbraith
• studování společenských institucí
• zkoumání nepřítomného vlastnictví
• zkoumání ekonomické rovnováhy
• statický pohled
Rakouská škola
• C. Menger, E. Böhm-Bawerk, L. Mises, F. A. Hayek
• teorie kapitálu a úroků
• zkoumání spontaneity trhu
• individuální svoboda
• J. A. Schumpeter
- Teorie inovací
- předpoklady kapitalismu
Institucionalismus
• T. Veblen, A. A. Berle, G. C. Means, J. K. Galbraith
• studování společenských institucí
• zkoumání nepřítomného vlastnictví
V celých dějinách ekonomie lze rozeznat:
- matematickou větev
- společenskou větev
Merkantilisté
• 16. a 17. století
• národní bohatství ztotožněno s drahými kovy
• zahraniční obchod chápán jako „hra s nulovým součtem“
• prosazování politiky aktivní platební bilance
Fyziokraté
• Francie 18. století
• kritika merkantilismu
• ekonomický liberalismus (laissez-faire)
• ekvivalence směny
• pouze práce a půda dokáže vytvářet čistý produkt
Klasická škola (1776 - 1871)
- společenskou větev
Merkantilisté
• 16. a 17. století
• národní bohatství ztotožněno s drahými kovy
• zahraniční obchod chápán jako „hra s nulovým součtem“
• prosazování politiky aktivní platební bilance
Fyziokraté
• Francie 18. století
• kritika merkantilismu
• ekonomický liberalismus (laissez-faire)
• ekvivalence směny
• pouze práce a půda dokáže vytvářet čistý produkt
Klasická škola (1776 - 1871)
Podle opatření realizovaných státem odlišujeme dvě vývojové fáze:
A) Raný merkantilismus – (soustava peněžní bilance) – snaha zabránit vývozu peněz ze země, zavedena i povinnost zahraničních kupců utratit v zemi získané peníze. Chtěli by nejradši zrušit celý dovoz (kdyby se tak choval každý, mezinárodní obchod by zkrachoval)
Zásady:
- zabraňování či omezování dovozu spotřebního zboží, zejména luxusních předmětů.
- zabraňování vývozu surovin a nezpracovaných zemědělských produktů.
- podpora a zvýhodňování exportu průmyslového zboží a zpracovaných zemědělských výrobků.
- podpora dovozu surovin pro exportní průmysl.
K tomu bylo využíváno cel a vývozních prémií.
B) Rozvinutý merkantilismus – příliv peněz do země lze zabezpečit i tím, že peníze vyvážené do ciziny zabezpečí příliv většího množství peněz do vlastní země – AKTIVNÍ OBCHODÍ BILANCE (export převažuje nad importem) – hospodářství řízené státem.
Thomas Mun – ředitel (obchodník) Východoindické společnosti – prospěch reexportu zboží, negativní následky zabraňování vývozu peněz.
Jean Baptiste Colbert – (francouzský merkantilismus = Colbértismus) – jednostranná podpora exportního průmyslu a jeho konkurenceschopnosti (vedlo to k úpadku zemědělství).
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony
Zásady:
- zabraňování či omezování dovozu spotřebního zboží, zejména luxusních předmětů.
- zabraňování vývozu surovin a nezpracovaných zemědělských produktů.
- podpora a zvýhodňování exportu průmyslového zboží a zpracovaných zemědělských výrobků.
- podpora dovozu surovin pro exportní průmysl.
K tomu bylo využíváno cel a vývozních prémií.
B) Rozvinutý merkantilismus – příliv peněz do země lze zabezpečit i tím, že peníze vyvážené do ciziny zabezpečí příliv většího množství peněz do vlastní země – AKTIVNÍ OBCHODÍ BILANCE (export převažuje nad importem) – hospodářství řízené státem.
Thomas Mun – ředitel (obchodník) Východoindické společnosti – prospěch reexportu zboží, negativní následky zabraňování vývozu peněz.
Jean Baptiste Colbert – (francouzský merkantilismus = Colbértismus) – jednostranná podpora exportního průmyslu a jeho konkurenceschopnosti (vedlo to k úpadku zemědělství).
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony
Význam merkantilismu:
Význam merkantilismu: Pragmatismus v oblasti obchodu a financí mění pohled pří hodnocení ekonomických jevů (kritériem je příliv peněz). Merkantilismus položil základ pro vydělení ekonomie z proudu filozofického myšlení jako samostatné vědy.
Pro následné formování učení klasické školy politické ekonomie bylo významné zejména:
- nastolení otázky pojetí bohatství společnosti a zdrojů či způsobů jeho zvyšování.
- přísná státní regulace hospodářství (zahraniční obchod, výroba, spotřeba).
- pozornost věnována problému směny – orientace na tržní prostředí.
2.2 Vznik ekonomie a vývoj jejího předmětu
Postupem času vzniká protimerkantilistické cítění (proti jednostranně proexportní regulaci). Merkantilismus se dostával do rozporu s realitou. Na přelomu 17. a 18. století – hospodářství chápáno jako přirozený systém→ nejlepší politikou státu je NEVMĚŠOVÁNÍ = FREE TRADE.
Do ekonomického myšlení vstoupila idea hospodářského liberalismu, doprovázená úsilím odhalit zákonitosti fungování tržního hospodářství. Na těchto východiscích došlo k vydělení ekonomie v samostatnou vědu.
Pro následné formování učení klasické školy politické ekonomie bylo významné zejména:
- nastolení otázky pojetí bohatství společnosti a zdrojů či způsobů jeho zvyšování.
- přísná státní regulace hospodářství (zahraniční obchod, výroba, spotřeba).
- pozornost věnována problému směny – orientace na tržní prostředí.
2.2 Vznik ekonomie a vývoj jejího předmětu
Postupem času vzniká protimerkantilistické cítění (proti jednostranně proexportní regulaci). Merkantilismus se dostával do rozporu s realitou. Na přelomu 17. a 18. století – hospodářství chápáno jako přirozený systém→ nejlepší politikou státu je NEVMĚŠOVÁNÍ = FREE TRADE.
Do ekonomického myšlení vstoupila idea hospodářského liberalismu, doprovázená úsilím odhalit zákonitosti fungování tržního hospodářství. Na těchto východiscích došlo k vydělení ekonomie v samostatnou vědu.
Odmítavý postoj k půjčování peněz ...
Odmítavý postoj k půjčování peněz na úrok vedlo ve 4.st. k zásahu proti lichvě (duchovní nesměli přijímat či platit úrok) a v 5.st. to bylo rozšířeno i na laiky.
Myšlenky se pak dlouho neměnily, až v 11.st. se začal rozvíjet obchod (i mezinárodní). To vedlo k rozvoji hospodářství, ale také rozvoji ekonomického myšlení.
• Tomáš Akvinský –13.st. - názorné ekonomické myšlení feudální společnosti. Učení o spravedlivé ceně = směna nemá být zdrojem obohacení jedněch na úkor druhých. Cena má přihlížet k nákladům výrobců, nákladům obchodníků a jejich přiměřenému zisku, k daním, clům a jiným poplatkům. Náklady jsou chápány jako náklady na „přiměřené živobytí“ (výše je subjektivní podle postavení).
• Johannes Buridanus – přelom 13. a 14. st. – chápe, že hodnota statku je taková, jakou ji subjekt stanoví.
Ve 13. století zůstával postoj k půjčování peněz neměnný, ale význam peněz rostl. Vzniká konflikt ve finanční sféře mezi dvěmi koncepcemi:
a) metalistická koncepce – hodnota peněz je dána vnitřní hodnotou. Spíše jako prostředek poměřování hodnot. Tato koncepce získala převahu, hlavně u obchodníků, jelikož neměli zájem na tom, aby panovník mohl libovolně měnit hodnotu peněz. A hlavně by peníze pozbývaly smyslu v obchodu mezinárodním, měnily by se jen v bezcenné plíšky.
Myšlenky se pak dlouho neměnily, až v 11.st. se začal rozvíjet obchod (i mezinárodní). To vedlo k rozvoji hospodářství, ale také rozvoji ekonomického myšlení.
• Tomáš Akvinský –13.st. - názorné ekonomické myšlení feudální společnosti. Učení o spravedlivé ceně = směna nemá být zdrojem obohacení jedněch na úkor druhých. Cena má přihlížet k nákladům výrobců, nákladům obchodníků a jejich přiměřenému zisku, k daním, clům a jiným poplatkům. Náklady jsou chápány jako náklady na „přiměřené živobytí“ (výše je subjektivní podle postavení).
• Johannes Buridanus – přelom 13. a 14. st. – chápe, že hodnota statku je taková, jakou ji subjekt stanoví.
Ve 13. století zůstával postoj k půjčování peněz neměnný, ale význam peněz rostl. Vzniká konflikt ve finanční sféře mezi dvěmi koncepcemi:
a) metalistická koncepce – hodnota peněz je dána vnitřní hodnotou. Spíše jako prostředek poměřování hodnot. Tato koncepce získala převahu, hlavně u obchodníků, jelikož neměli zájem na tom, aby panovník mohl libovolně měnit hodnotu peněz. A hlavně by peníze pozbývaly smyslu v obchodu mezinárodním, měnily by se jen v bezcenné plíšky.
b) Nominalistická koncepce
b) nominalistická koncepce – peníze pouze symbolem, abstraktní počítací jednotka. Peníze především oběživem.
14. století je obdobím radikálního zlomu. Formuje se nový směr, který směřuje ke zrodu svobodného kapitalistického tržního hospodářství. Na tuto cestu vstoupily jako první přímořská města v Itálii (zejména Benátky a Janov), v následujícím století některé oblasti Španělska a Portugalska. V 16. století se nejrozvinutější zemí stalo Holandsko. Vzniká MERKANTILISMUS (až do poloviny 18. století vládnoucí hospodářsko politickou doktrínou).
MERKANTILISMUS – bohatství bylo ztotožněno s penězi, resp. drahým kovem. Zvyšování bohatství probíhá hromaděním drahých kovů v zemi – třemi základními způsoby:
- vlastní těžba drahého kovu.
- koloniální politika získání oblastí s nalezišti drahých kovů.
- zahraniční obchod.
Měl na tom zájem i panovník, merkantilismus se vyvinul v systém státní regulace hospodářství (zejména zahraničního obchodu).
14. století je obdobím radikálního zlomu. Formuje se nový směr, který směřuje ke zrodu svobodného kapitalistického tržního hospodářství. Na tuto cestu vstoupily jako první přímořská města v Itálii (zejména Benátky a Janov), v následujícím století některé oblasti Španělska a Portugalska. V 16. století se nejrozvinutější zemí stalo Holandsko. Vzniká MERKANTILISMUS (až do poloviny 18. století vládnoucí hospodářsko politickou doktrínou).
MERKANTILISMUS – bohatství bylo ztotožněno s penězi, resp. drahým kovem. Zvyšování bohatství probíhá hromaděním drahých kovů v zemi – třemi základními způsoby:
- vlastní těžba drahého kovu.
- koloniální politika získání oblastí s nalezišti drahých kovů.
- zahraniční obchod.
Měl na tom zájem i panovník, merkantilismus se vyvinul v systém státní regulace hospodářství (zejména zahraničního obchodu).
2. Ekonomie a její předmět
2.1 Východiska teoretického ekonomického myšlení
• Historie jako samostatné vědní disciplíny je spojována s proměnami, kterými prošla společnost a hospodářství v 18. století. Vzniku ekonomie předcházel poměrně dlouhý proces formování ekonomického myšlení. I v nejstarších památkách Sumeru, Babylónu či Egypta se můžeme setkat se zprávami o směně, obchodu, penězích, cenách atd. Je to tím, že ekonomie se dotýká každodenní aktivity člověka (ten, aby žil, musí uspokojovat potřeby – získáváním statků).
• Xenofón – (antické Řecko) vznik názvu ekonomie na přelomu 5. a 4. století před n.l. –
- spis Oikonomicos - ekonomikou se rozumí naturální hospodářství – rodinné hospodářství produkující vše nezbytné pro uspokojování potřeb domácnosti. Za nejprospěšnější hospodářskou činnost bylo považováno zemědělství. Odmítavý postoj ke směně, zejména k obchodu, jehož cílem bylo dosažení zisku. Ale postupně se tento postoj oslabuje – pokud není motivací zisk, ale získání statků, kterých se v produkci domácího hospodářství nedostává. Půjčování peněz na úrok (lichva) bylo jednoznačně odmítáno.
- Xenofón, stejně jako ostatní myslitelé, kladl důraz na zemědělskou výrobu a přesto, že domácí hospodářství byla schopna produkovat téměř vše pro vlastní spotřebu, věnoval pozornost i významu a místu obchodu a trhu.
• Historie jako samostatné vědní disciplíny je spojována s proměnami, kterými prošla společnost a hospodářství v 18. století. Vzniku ekonomie předcházel poměrně dlouhý proces formování ekonomického myšlení. I v nejstarších památkách Sumeru, Babylónu či Egypta se můžeme setkat se zprávami o směně, obchodu, penězích, cenách atd. Je to tím, že ekonomie se dotýká každodenní aktivity člověka (ten, aby žil, musí uspokojovat potřeby – získáváním statků).
• Xenofón – (antické Řecko) vznik názvu ekonomie na přelomu 5. a 4. století před n.l. –
- spis Oikonomicos - ekonomikou se rozumí naturální hospodářství – rodinné hospodářství produkující vše nezbytné pro uspokojování potřeb domácnosti. Za nejprospěšnější hospodářskou činnost bylo považováno zemědělství. Odmítavý postoj ke směně, zejména k obchodu, jehož cílem bylo dosažení zisku. Ale postupně se tento postoj oslabuje – pokud není motivací zisk, ale získání statků, kterých se v produkci domácího hospodářství nedostává. Půjčování peněz na úrok (lichva) bylo jednoznačně odmítáno.
- Xenofón, stejně jako ostatní myslitelé, kladl důraz na zemědělskou výrobu a přesto, že domácí hospodářství byla schopna produkovat téměř vše pro vlastní spotřebu, věnoval pozornost i významu a místu obchodu a trhu.
Aristoteles
• Aristoteles – vznik peněz vyvozoval z rozvoje směny a pokud sloužily jako oběživo a usnadňovaly směnu, považoval je za jev přirozený. Jsou-li však použity peníze k „tvorbě“ peněz, např. lichva nebo obchod pro zisk, považuje to za nepřirozené.
Rozlišuje dva druhy bohatství a dva způsoby jeho nabývání a zvyšování:
a) ekonomiku – souhrnem všech statků a činností, pomocí nichž si lidé opatřují věci nezbytné k životu. Systém zaměřený na uspokojování lidských potřeb.
b) chrematistiku – bohatství v peněžní formě a způsoby jeho zvyšování. Snaha trvale rozmnožovat peněžní bohatství.
- Etika Nikomachova – požadavek, že každé zboží musí být užitečné pro toho, kdo jej ve směně získává. Předpokladem směny je, že proti sobě stojí statky odlišných vlastností. Dospěl k závěru, že směna vyjadřuje rovnost, jejíž předpokladem je souměřitelnost zboží. Také kritizuje společenské vlastnictví, protože oslabuje soukromou iniciativu a zájem na výsledcích výroby.
• Aurelius Augustin – autor přelomu 4. a 5. století našeho letopočtu.
- O státě božím – spis – zemědělství je nejlepší hospodářskou činností, odmítavý postoj k hospodářství založenému na směně (tržnímu hospodářství). Nutnost živit se vlastní prací (hodnotí shodně fyzickou a duševní).
Rozlišuje dva druhy bohatství a dva způsoby jeho nabývání a zvyšování:
a) ekonomiku – souhrnem všech statků a činností, pomocí nichž si lidé opatřují věci nezbytné k životu. Systém zaměřený na uspokojování lidských potřeb.
b) chrematistiku – bohatství v peněžní formě a způsoby jeho zvyšování. Snaha trvale rozmnožovat peněžní bohatství.
- Etika Nikomachova – požadavek, že každé zboží musí být užitečné pro toho, kdo jej ve směně získává. Předpokladem směny je, že proti sobě stojí statky odlišných vlastností. Dospěl k závěru, že směna vyjadřuje rovnost, jejíž předpokladem je souměřitelnost zboží. Také kritizuje společenské vlastnictví, protože oslabuje soukromou iniciativu a zájem na výsledcích výroby.
• Aurelius Augustin – autor přelomu 4. a 5. století našeho letopočtu.
- O státě božím – spis – zemědělství je nejlepší hospodářskou činností, odmítavý postoj k hospodářství založenému na směně (tržnímu hospodářství). Nutnost živit se vlastní prací (hodnotí shodně fyzickou a duševní).
Historický vývoj mikroekonomie
- Slovo ekonomika pochází z řečtiny, přesněji jde o „přepis“ názvu díla Oikonomikos řeckého učence Xenofóna (430 – 355 př.n.l.). Toto dílo obsahuje rady jak vést domácí hospodářství.
- První mikroekonomické úvahy lze vysledovat v italském bankovnictví koncem 15. století (L. Pacioli, 1445 - 1510).
- B. Saye (1767 - 1832) rozpracoval teorii výrobních faktorů.
- J. B. Clark (1847 - 1938) došel k závěru, že výrobce musí vlastně stejně jako spotřebitel dosáhnout co nejvyššího užitku z využití výrobních faktorů, které nakoupil za své omezené náklady k výrobním účelům (základy mezní produktivity výrobních faktorů)
- C. Menger (1840 – 1921) a W. S. Jevons (1835 - 1882), kteří současně, ale nezávisle na sobě publikovali v r. 1877 teorii mezního (marginálního, hraničního) užitku, která dokazuje, že lze odvodit optimální situaci spotřebitele při jeho omezeném důchodu.
- G.S.Becker (1930), ukázal, jakými mocnými nástroji se při obecné analýze společnosti mohou stát pojmy nabídka a poptávka, konkurence a rovnováha a používá tzv. „ekonomický přístup k lidskému chování“.
- První mikroekonomické úvahy lze vysledovat v italském bankovnictví koncem 15. století (L. Pacioli, 1445 - 1510).
- B. Saye (1767 - 1832) rozpracoval teorii výrobních faktorů.
- J. B. Clark (1847 - 1938) došel k závěru, že výrobce musí vlastně stejně jako spotřebitel dosáhnout co nejvyššího užitku z využití výrobních faktorů, které nakoupil za své omezené náklady k výrobním účelům (základy mezní produktivity výrobních faktorů)
- C. Menger (1840 – 1921) a W. S. Jevons (1835 - 1882), kteří současně, ale nezávisle na sobě publikovali v r. 1877 teorii mezního (marginálního, hraničního) užitku, která dokazuje, že lze odvodit optimální situaci spotřebitele při jeho omezeném důchodu.
- G.S.Becker (1930), ukázal, jakými mocnými nástroji se při obecné analýze společnosti mohou stát pojmy nabídka a poptávka, konkurence a rovnováha a používá tzv. „ekonomický přístup k lidskému chování“.
CYKLICKÝ VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ
CYKLICKÝ VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ
(cykličnost se nedotýká jen národních ekonomik, ale často zasahuje světovou ekonomiku jako celek – velká hospodářská krize 1924 – 1933)
Hospodářský cyklus je opakující se nesoulad mezi potenciálním produktem a skutečným produktem národního hospodářství.
skutečný HDP <> potenciální HDP → NH přetěžuje disponibilní zdroje
cyklické kolísání skutečného produktu okolo potenciálního vykazuje určitou pravidelnost
ČTYŘI ZÁKLADNÍ FÁZE HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU
1. expanze (rozvoj, konjunktura, rozmach D i S)
2. vrchol (převis S nad D)
3. krize (recese, deprese, pokles S i D)
4. sedlo (dno, vyrovnání a oživení D i S)
(cykličnost se nedotýká jen národních ekonomik, ale často zasahuje světovou ekonomiku jako celek – velká hospodářská krize 1924 – 1933)
Hospodářský cyklus je opakující se nesoulad mezi potenciálním produktem a skutečným produktem národního hospodářství.
skutečný HDP <> potenciální HDP → NH přetěžuje disponibilní zdroje
cyklické kolísání skutečného produktu okolo potenciálního vykazuje určitou pravidelnost
ČTYŘI ZÁKLADNÍ FÁZE HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU
1. expanze (rozvoj, konjunktura, rozmach D i S)
2. vrchol (převis S nad D)
3. krize (recese, deprese, pokles S i D)
4. sedlo (dno, vyrovnání a oživení D i S)
Hlavní proud ekonomie
Hlavní proud ekonomie
→ tj. soudobá ekonomie převládající ve smíšených ekonomikách ( Samuelson )
→ období od 2. svět. Války je ve znamení růstu světového produktu a životní úrovně
→ ale řada problémů ( i rozporů )
→ potíže s udržením stabilních cen a plné zaměstnanosti
→ mezinárodní bankovní systém ohrožují závratné dluhy
rozvojových zemí
→ skládky toxických odpadů, atd.
Moderní kritiky
→ Chicagská škola
libertariáni = skupina, která podtrhuje ústřední význam osobní
svobody v ekonomických a politických záležitostech
→ snahy vlády řešit problémy mohou vést ke vzniku
řady jiných obtíží.
→ Odpůrci zleva ( kritikové kapitalismu )
a) současnou ekonomiku řídí velké byrokratické organizace a nikoli dokonale konkurenční trhy
b) spotřebitelé nejsou pány svých vlastních přání, naše preference jsou vytvářeny pod vlivem reklamy.
c) veřejný sektor ve společnosti živoří, zatímco soukromý sektor
„ si vzkvétá a bytní „
→ tj. soudobá ekonomie převládající ve smíšených ekonomikách ( Samuelson )
→ období od 2. svět. Války je ve znamení růstu světového produktu a životní úrovně
→ ale řada problémů ( i rozporů )
→ potíže s udržením stabilních cen a plné zaměstnanosti
→ mezinárodní bankovní systém ohrožují závratné dluhy
rozvojových zemí
→ skládky toxických odpadů, atd.
Moderní kritiky
→ Chicagská škola
libertariáni = skupina, která podtrhuje ústřední význam osobní
svobody v ekonomických a politických záležitostech
→ snahy vlády řešit problémy mohou vést ke vzniku
řady jiných obtíží.
→ Odpůrci zleva ( kritikové kapitalismu )
a) současnou ekonomiku řídí velké byrokratické organizace a nikoli dokonale konkurenční trhy
b) spotřebitelé nejsou pány svých vlastních přání, naše preference jsou vytvářeny pod vlivem reklamy.
c) veřejný sektor ve společnosti živoří, zatímco soukromý sektor
„ si vzkvétá a bytní „
Marxismus
Marxismus
Karel Marx
→ autor díla „ Kapitál I. – III.“ ( 1867, 1885, 1894 )
→ zformuloval pracovní teorii hodnoty a teorii nadhodnoty
→ největším přínosem Marxe je, že ukázal, jak v ekonomice neustále probíhá
technický pokrok a společenský vývoj.
Socialismus
→ jako doktrína se vyvinul z myšlenek Marxe a dalších radikálních myslitelů 19. stol.
→ charakterizoval ho několik prvků:
* vládní vlastnictví výrobních zdrojů
* plánování
* přerozdělování důchodu
* mírový a demokratický vývoj
Karel Marx
→ autor díla „ Kapitál I. – III.“ ( 1867, 1885, 1894 )
→ zformuloval pracovní teorii hodnoty a teorii nadhodnoty
→ největším přínosem Marxe je, že ukázal, jak v ekonomice neustále probíhá
technický pokrok a společenský vývoj.
Socialismus
→ jako doktrína se vyvinul z myšlenek Marxe a dalších radikálních myslitelů 19. stol.
→ charakterizoval ho několik prvků:
* vládní vlastnictví výrobních zdrojů
* plánování
* přerozdělování důchodu
* mírový a demokratický vývoj
Sovětský komunismus
Sovětský komunismus
→ jako vůdčí osobností V. J. Lenin
→ vyšel z Marxovy domněnky, že kapitalismus uvolní své místo socialismu a po této
přechodné fázi socialismus ustoupí komunismu
→ tento velký experiment byl zrealizován, když se v ekonomicky zaostalém Rusku
chopili moci bolševici
→ vývoj je určován politickými rozhodnutími
→ základní charakteristiky:
→ stát vlastní téměř všechny výrobní faktory
→ zásadní rozhodnutí o výrobě a vstupech jsou dána příkazy
shora, v souladu s plánem
→ v oblastech, kde se ekonomika dostává do vzájemného statku
s domácnostmi ( trh spotřebních statků, trh práce ), ceny určují
plánovači → spotřebitelská poptávka trhy více či méně vyčistí
→ směr ekonomické aktivity určuje stát, nikoliv
spotřebitelé.
→ jako vůdčí osobností V. J. Lenin
→ vyšel z Marxovy domněnky, že kapitalismus uvolní své místo socialismu a po této
přechodné fázi socialismus ustoupí komunismu
→ tento velký experiment byl zrealizován, když se v ekonomicky zaostalém Rusku
chopili moci bolševici
→ vývoj je určován politickými rozhodnutími
→ základní charakteristiky:
→ stát vlastní téměř všechny výrobní faktory
→ zásadní rozhodnutí o výrobě a vstupech jsou dána příkazy
shora, v souladu s plánem
→ v oblastech, kde se ekonomika dostává do vzájemného statku
s domácnostmi ( trh spotřebních statků, trh práce ), ceny určují
plánovači → spotřebitelská poptávka trhy více či méně vyčistí
→ směr ekonomické aktivity určuje stát, nikoliv
spotřebitelé.
Klasická ekonomie
Thomas Robert Malthus
→ v roce 1798 formuloval „ železný zákon mzdový“, který prohlašoval, že růst
obyvatel povede nevyhnutelně k poklesu dělnických mezd na pouhé existenční
minimum
→ vycházel z úvah na základě statistických údajů, že počet obyvatel má tendenci se každých 25 let zdvojnásobit → počet obyvatel roste řadou geometrickou, zdroje výživy ( potraviny ) řadou aritmetickou
David Ricardo
→ analyzoval povahu ekonomické renty = teorie, která je akceptována v téměř
nezměněné podobě dodnes
→ základním způsobem analyzovat pracovní teorii hodnoty, ze které vychází
marxismus, a břemeno veřejného dluhu
→ největším přínosem byla analýza zákonitostí rozdělování důchodu v kapitalistické
ekonomice
klasická ekonomie vyčerpala koncem 19. století své možnosti = dochází k rozvětvení ekonomie
→ v roce 1798 formuloval „ železný zákon mzdový“, který prohlašoval, že růst
obyvatel povede nevyhnutelně k poklesu dělnických mezd na pouhé existenční
minimum
→ vycházel z úvah na základě statistických údajů, že počet obyvatel má tendenci se každých 25 let zdvojnásobit → počet obyvatel roste řadou geometrickou, zdroje výživy ( potraviny ) řadou aritmetickou
David Ricardo
→ analyzoval povahu ekonomické renty = teorie, která je akceptována v téměř
nezměněné podobě dodnes
→ základním způsobem analyzovat pracovní teorii hodnoty, ze které vychází
marxismus, a břemeno veřejného dluhu
→ největším přínosem byla analýza zákonitostí rozdělování důchodu v kapitalistické
ekonomice
klasická ekonomie vyčerpala koncem 19. století své možnosti = dochází k rozvětvení ekonomie
Neoklasická ekonomie
Neoklasická ekonomie
W. Stanley Jevons, Carl Menger, León Walras ( přelom 19. a 20. stol )
→ rozhodujícím momentem jejich páce ( vzájemně nezávislé ) bylo pochopení, jak
preference spotřebitelů ( nazývané „užitkem“ ) vstupují do poptávky po komoditách.
→ ukázali, že poptávka závisí na mezním užitku → tm poskytli chybějící článek pro
úplnou teorii tržního mechanismu ( tj. teorie poptávky )
→ na základě matematické analýzy L. Walrase byla vypracována teorie všeobecné konkurenční rovnováhy → ekonomiku jako celek analyzoval jako stav simultánní ( okamžité ) všeobecné rovnováhy na všech trzích práce, půdy a produktů.
John Maynard Keynes
→ autor díla „ Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz ( 1930 ) s propracovanou makroekonomikou teorií, která doposud chyběla klasické i neoklasické ekonomii.
→ přišel s tvrzením, že země může setrvávat v podmínkách vysoké nezaměstnanosti a značné bídy po mnoho let, protože neexistuje rovnovážný mechanismus, který by zajistil rychlý návrat GNP ( hrubý národní produkt ) k jeho potencionální úrovni → návrat může stimulovat vláda svojí promyšlenou fiskální a monetární politikou.
→ nový přístup k ekonomii, který má napomoci státní a monetární politice zmírnit nejhorší výkyvy hospodářského cyklu.
W. Stanley Jevons, Carl Menger, León Walras ( přelom 19. a 20. stol )
→ rozhodujícím momentem jejich páce ( vzájemně nezávislé ) bylo pochopení, jak
preference spotřebitelů ( nazývané „užitkem“ ) vstupují do poptávky po komoditách.
→ ukázali, že poptávka závisí na mezním užitku → tm poskytli chybějící článek pro
úplnou teorii tržního mechanismu ( tj. teorie poptávky )
→ na základě matematické analýzy L. Walrase byla vypracována teorie všeobecné konkurenční rovnováhy → ekonomiku jako celek analyzoval jako stav simultánní ( okamžité ) všeobecné rovnováhy na všech trzích práce, půdy a produktů.
John Maynard Keynes
→ autor díla „ Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz ( 1930 ) s propracovanou makroekonomikou teorií, která doposud chyběla klasické i neoklasické ekonomii.
→ přišel s tvrzením, že země může setrvávat v podmínkách vysoké nezaměstnanosti a značné bídy po mnoho let, protože neexistuje rovnovážný mechanismus, který by zajistil rychlý návrat GNP ( hrubý národní produkt ) k jeho potencionální úrovni → návrat může stimulovat vláda svojí promyšlenou fiskální a monetární politikou.
→ nový přístup k ekonomii, který má napomoci státní a monetární politice zmírnit nejhorší výkyvy hospodářského cyklu.
Vývoj ekonomického myšlení
Vývoj ekonomického myšlení
Merkantilisté
→ skupiny spisovatelů a rádců u dvorů evropských monarchů v 17. a 18. století.
→ první systematičtí myslitelé v oblast hospodářské politiky
→ navrhovali hospodářskou politiku s cílem podpory vojenské a ekonomické síly
národních států
→ obhajovali hromadění zlata a stříbra
→ zastávali tezi : „ Více vyvést, méně dovést “
Klasická ekonomie
Adam Smith
→ autor knihy Bohatství národů ( 1776 ), představující zrod moderní ekonomie
→ zveřejnil poznatek o existenci řádu v ekonomickém systému
→ věřil na bezmeznou řídící funkci tržního mechanismu
→ byl proti jakémukoliv vměšování státu do volné konkurence
Merkantilisté
→ skupiny spisovatelů a rádců u dvorů evropských monarchů v 17. a 18. století.
→ první systematičtí myslitelé v oblast hospodářské politiky
→ navrhovali hospodářskou politiku s cílem podpory vojenské a ekonomické síly
národních států
→ obhajovali hromadění zlata a stříbra
→ zastávali tezi : „ Více vyvést, méně dovést “
Klasická ekonomie
Adam Smith
→ autor knihy Bohatství národů ( 1776 ), představující zrod moderní ekonomie
→ zveřejnil poznatek o existenci řádu v ekonomickém systému
→ věřil na bezmeznou řídící funkci tržního mechanismu
→ byl proti jakémukoliv vměšování státu do volné konkurence
Rozpočet EU – historie
Rozpočet EU – historie
- září 1951 – 1957 Pařížská a římská smlouva
- 1951 založení Společenství uhlí a oceli
- 1957 založení Evropského hospodářského společenství
1970 - uskutečnění klíčového rozhodnutí pro historii rozpočtu
- Lucemburské dohody (finanční příspěvky jednotlivých členských zemí byly nahrazeny tzv. vlastními zdroji rozpočtu
- Výběr části daně z přidané hodnoty DPH
1988 – zaveden tzv. 4 zdroj, který je roven % podílu z HNP členské země
(dnes rozhodujícím a převážným zdrojem)
PŘÍJMY ROZPOČTU EU
1. CLA (CELNÍ POPLATKY) = vybírána od ne členských zemí EU, jsou vybrána na základě celního tarifu (společného)
= % podíl na příjmech rozpočtu je (1999) 13,9 %
= 10 % z vybraného cla se odvádí na administrativu
- září 1951 – 1957 Pařížská a římská smlouva
- 1951 založení Společenství uhlí a oceli
- 1957 založení Evropského hospodářského společenství
1970 - uskutečnění klíčového rozhodnutí pro historii rozpočtu
- Lucemburské dohody (finanční příspěvky jednotlivých členských zemí byly nahrazeny tzv. vlastními zdroji rozpočtu
- Výběr části daně z přidané hodnoty DPH
1988 – zaveden tzv. 4 zdroj, který je roven % podílu z HNP členské země
(dnes rozhodujícím a převážným zdrojem)
PŘÍJMY ROZPOČTU EU
1. CLA (CELNÍ POPLATKY) = vybírána od ne členských zemí EU, jsou vybrána na základě celního tarifu (společného)
= % podíl na příjmech rozpočtu je (1999) 13,9 %
= 10 % z vybraného cla se odvádí na administrativu
Historický vývoj ekonomických teorií
Historický vývoj ekonomických teorií
Merkantilismus = je ekonomické myšlení, úvahy. Teorie se především orientují na obchod, zásahy státu.
Klasická škola – zabývá se především makroekonomií a prosazovala hospodářský liberalismus a nezasahování ze strany státu - tzv. „neviditelné ruky trhu“. Hlavními představiteli byli Adam Smith a David Ricardo.
Keynesiánství – zabývá se úlohou státu v ekonomice a hospodářkou politikou. Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz teoreticky zdůvodňuje potřebu aktivního působení státu na straně poptávky, hlavní představitel – John Maynard Keynes
Monetarismus – je protipólem keynesiánských teorií, klade důraz na samoregulační funkce peněz v ekonomice, hlavní představitel – Milton Friedman
Merkantilismus = je ekonomické myšlení, úvahy. Teorie se především orientují na obchod, zásahy státu.
Klasická škola – zabývá se především makroekonomií a prosazovala hospodářský liberalismus a nezasahování ze strany státu - tzv. „neviditelné ruky trhu“. Hlavními představiteli byli Adam Smith a David Ricardo.
Keynesiánství – zabývá se úlohou státu v ekonomice a hospodářkou politikou. Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz teoreticky zdůvodňuje potřebu aktivního působení státu na straně poptávky, hlavní představitel – John Maynard Keynes
Monetarismus – je protipólem keynesiánských teorií, klade důraz na samoregulační funkce peněz v ekonomice, hlavní představitel – Milton Friedman
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)