- Růst a expanze firmy je další možnou alternativou k maximalizaci zisku. Tento cíl je v určitém smyslu nejkomplexnější, protože růst firmy je jak cestou zajištění zisku, tak i cestou zabezpečení jistoty, autonomie a dlouhodobého přežití firmy. Vezmou-li se v úvahu takové jevy jako diversifikace, je růst firmy i cestou snížení rizika.
Manažerské teorie firmy
- Manažerské teorie se zaměřují na chování velkých firem, které již nejsou řízeny vlastníky, ale profesionálními řídícími pracovníky - manažery. Vznikají různé koncepce, které upozorňují, že cíle manažerů mohou být odlišné od zájmů vlastníků.
- Například v klasické akciové společnosti řízené manažery se ziskový cíl firmy může měnit v úsilí o maximalizaci obratu (celkových příjmů) firmy. Čím větší obrat firma vykazuje, tím je její manažer váženější a úspěšnější. Tím se ale samozřejmě mění chování firmy.
Model firmy maximalizující obrat
- Model firmy maximalizující obrat vysvětluje chování firmy v nedokonalé konkurenci, které je podmíněno cílovou funkcí manažerů l podobě maximalizace celkového příjmu. Rozdíl mezi množstvím zboží a cenou, za niž prodává zboží firma maximalizující obrat a firma maximalizující zisk, je znázorněn na následujícím obrázku.
Zobrazují se příspěvky se štítkemfirma. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemfirma. Zobrazit všechny příspěvky
Pro firmu maximalizující ...
- Pro firmu maximalizující zisk nastává optimum (rovnováha) v situaci určené průsečíkem křivek MC a MR: vyrábí objem produkce Q1 a prodává jej za cenu P1 (a dosahuje monopolního zisku).
- Firma, usilující o maximalizaci obratu, najde své optimum v bodě Q2 při ceně P2, tedy v bodě, kde je mezní příjem nulový (MR = 0).
- Kdyby byl objem produkce firmy menší a MR > 0, firma by mohla obrat zvyšovat růstem objemu produkce.
- Pokud by byl objem produkce vyšší a MR < 0, docházelo by ke snížení obratu.
- Jedině v bodě MR = 0 nemá firma důvod měnit objem produkce. Vidíme, že v této situaci MR < MC, to znamená, že firma maximalizující obrat se vzdává části zisku. Přesto ani firma maximalizující obrat nemůže hospodařit se ztrátou, ale musí dosahovat určitého minimálního požadovaného zisku. Hlavními důvody jsou jednak zisk jako zdroj rozvoje firmy a jednak nutnost zabezpečit dostatečnou výši dividend.
- Firma, usilující o maximalizaci obratu, najde své optimum v bodě Q2 při ceně P2, tedy v bodě, kde je mezní příjem nulový (MR = 0).
- Kdyby byl objem produkce firmy menší a MR > 0, firma by mohla obrat zvyšovat růstem objemu produkce.
- Pokud by byl objem produkce vyšší a MR < 0, docházelo by ke snížení obratu.
- Jedině v bodě MR = 0 nemá firma důvod měnit objem produkce. Vidíme, že v této situaci MR < MC, to znamená, že firma maximalizující obrat se vzdává části zisku. Přesto ani firma maximalizující obrat nemůže hospodařit se ztrátou, ale musí dosahovat určitého minimálního požadovaného zisku. Hlavními důvody jsou jednak zisk jako zdroj rozvoje firmy a jednak nutnost zabezpečit dostatečnou výši dividend.
Firma postupně zvětšuje ...
- Firma postupně zvětšuje své výrobní kapacity a objemy produkce, takže se mění i nákladové funkce vyjádřené např. pomocí průměrných nákladů AC (viz. obrázek).
- Firma dosahuje dílčí minima průměrných celkových nákladů z AC1 až po AC5 a je patrné, že se liší.
- Od určitého zvyšování výrobních kapacit a objemu produkce celkové průměrné náklady již jen stoupají (bod O).
- Bod O se nazývá minimum dlouhodobých průměrných nákladů. Jeho nalezení (a realizace) by mělo být jedním ze základních úkolů managementu. Interval nalevo od bodu O se nazývá intervalem úspor z rozsahu, interval napravo se nazývá intervalem ztrát ze změn objemu výroby.
Průměrné náklady v dlouhém časovém období a faktor velikosti firem
- Právě velké firmy jsou schopny využít úspor z rozsahu, tj. nákladových úspor vyvolaných zvyšováním objemu produkce, avšak jen do určitého bodu, kdy se již projevuje např. problém řízení takové velké firmy či logistické a administrativní problémy.
- Firma dosahuje dílčí minima průměrných celkových nákladů z AC1 až po AC5 a je patrné, že se liší.
- Od určitého zvyšování výrobních kapacit a objemu produkce celkové průměrné náklady již jen stoupají (bod O).
- Bod O se nazývá minimum dlouhodobých průměrných nákladů. Jeho nalezení (a realizace) by mělo být jedním ze základních úkolů managementu. Interval nalevo od bodu O se nazývá intervalem úspor z rozsahu, interval napravo se nazývá intervalem ztrát ze změn objemu výroby.
Průměrné náklady v dlouhém časovém období a faktor velikosti firem
- Právě velké firmy jsou schopny využít úspor z rozsahu, tj. nákladových úspor vyvolaných zvyšováním objemu produkce, avšak jen do určitého bodu, kdy se již projevuje např. problém řízení takové velké firmy či logistické a administrativní problémy.
Nákladová funkce firmy
- Nákladová funkce firmy ukazuje, jak se zvyšují náklady v závislosti na růstu produkce.
- Funkce celkových nákladů vyjadřuje závislost celkových nákladů na růstu produkce. Celkové náklady jsou náklady na celý objem produkce.
- Funkce celkových nákladů (TC - Total Cost) se skládá z:
* funkce variabilních nákladů (VC – Variable Cost)
* fixních nákladů (FC – Fixed Cost)
Funkce celkových variabilních nákladů je rostoucí funkcí, protože celkové variabilní náklady se zvyšují s růstem produkce
Funkce celkových nákladů
- Celkové náklady (TC)
- Fixní náklady (FC)
- Variabilní náklady (VC)
- TC = FC + VC
- Funkce celkových nákladů vyjadřuje závislost celkových nákladů na růstu produkce. Celkové náklady jsou náklady na celý objem produkce.
- Funkce celkových nákladů (TC - Total Cost) se skládá z:
* funkce variabilních nákladů (VC – Variable Cost)
* fixních nákladů (FC – Fixed Cost)
Funkce celkových variabilních nákladů je rostoucí funkcí, protože celkové variabilní náklady se zvyšují s růstem produkce
Funkce celkových nákladů
- Celkové náklady (TC)
- Fixní náklady (FC)
- Variabilní náklady (VC)
- TC = FC + VC
Na rozhodování firmy má podstatný vliv časový horizont:
* ve velmi krátkém období nelze měnit objem žádného vstupu a tedy ani objem výroby
* v krátkém období může firma měnit objem pouze některých vstupů, ostatní zůstávají konstantní
* v dlouhém období jsou všechny vstupy proměnlivé, což se projevuje v možností výraznějšího zvýšení objemu výroby
Náklady firmy
- Náklady jsou peněžním vyjádřením spotřeby výrobních faktorů vynaložených na výrobu. Jejich výše je dána množstvím a cenou používaných vstupů – pracovní síly, surovin, energie know-how atd. spotřebovnaných při výrobě.
- Náklady samy o sobě jsou sice důležité, ale ekonomický význam získávají především tehdy, když je porovnáváme s příjmy.
- Ne všechny náklady jsou stejně významné pro rozhodování, neboť mají rozdílnou dynamiku vývoje ke vztahu množství produkce.
* v krátkém období může firma měnit objem pouze některých vstupů, ostatní zůstávají konstantní
* v dlouhém období jsou všechny vstupy proměnlivé, což se projevuje v možností výraznějšího zvýšení objemu výroby
Náklady firmy
- Náklady jsou peněžním vyjádřením spotřeby výrobních faktorů vynaložených na výrobu. Jejich výše je dána množstvím a cenou používaných vstupů – pracovní síly, surovin, energie know-how atd. spotřebovnaných při výrobě.
- Náklady samy o sobě jsou sice důležité, ale ekonomický význam získávají především tehdy, když je porovnáváme s příjmy.
- Ne všechny náklady jsou stejně významné pro rozhodování, neboť mají rozdílnou dynamiku vývoje ke vztahu množství produkce.
Odvození křivky tržní poptávky
Na tržní poptávku působí stejné vlivy jako na poptávku individuální, především změny v důchodech spotřebitelů a změny cen ostatních statků.
Chování výrobce a formování nabídky na dokonale konkurenčním trhu
Podstata firmy
- Firma (podnik) je obecné označení pro ekonomicko - právní (podnikatelský) subjekt, který tvoří jednu ze základních forem institucionálního uspořádání ekonomiky založené na výrobě zboží a poskytování služeb za úplatu.
- Firma vystupuje na trhu výrobků a služeb jako prodávající, na trhu výrobních faktorů jako kupující.
- Základními znaky rozlišující podnik od jiných institucí společnosti jsou: ekonomická samostatnost a právní subjektivita.
- Smyslem firmy (jeho podstatou) je organizování lidské činnosti v daném okruhu uspokojováním cizích potřeb tak, aby i potřeby vlastníků firmy byly uspokojeny
Chování výrobce a formování nabídky na dokonale konkurenčním trhu
Podstata firmy
- Firma (podnik) je obecné označení pro ekonomicko - právní (podnikatelský) subjekt, který tvoří jednu ze základních forem institucionálního uspořádání ekonomiky založené na výrobě zboží a poskytování služeb za úplatu.
- Firma vystupuje na trhu výrobků a služeb jako prodávající, na trhu výrobních faktorů jako kupující.
- Základními znaky rozlišující podnik od jiných institucí společnosti jsou: ekonomická samostatnost a právní subjektivita.
- Smyslem firmy (jeho podstatou) je organizování lidské činnosti v daném okruhu uspokojováním cizích potřeb tak, aby i potřeby vlastníků firmy byly uspokojeny
Zisk firmy
Zisk firmy je rozdělen mezi celkovými výnosy a celkovými náklady formy příslušejícími k výnosům
Z = TR – TC (účetní pojetí)
Firma se nesnaží ani o maximalizaci výnosů, ani o minimalizaci nákladů, ale ve svém důsledku o zvětšování rozdílu mezi výnosy a náklady.
zásadní význam mezních veličin
(tj. mezních kategorií, které jsou veličinami přírůstkovými a sledují vztah dvou proměnných, přičemž udávají, o kolik se zvýší jedna proměnná, vzroste-li druhá proměnná o jednotku)
Platí:
Firma je ochotna nést krátkodobě ekonomickou ztrátu, ale jen do výše fixních nákladů. Pokud její příjem již nepokrývá ani variabilní náklady, zastavuje svou činnost. V dlouhém období není firma ochotna nést žádnou ekonomickou ztrátu a odchází z trhu do jiné příležitosti.
Z = TR – TC (účetní pojetí)
Firma se nesnaží ani o maximalizaci výnosů, ani o minimalizaci nákladů, ale ve svém důsledku o zvětšování rozdílu mezi výnosy a náklady.
zásadní význam mezních veličin
(tj. mezních kategorií, které jsou veličinami přírůstkovými a sledují vztah dvou proměnných, přičemž udávají, o kolik se zvýší jedna proměnná, vzroste-li druhá proměnná o jednotku)
Platí:
Firma je ochotna nést krátkodobě ekonomickou ztrátu, ale jen do výše fixních nákladů. Pokud její příjem již nepokrývá ani variabilní náklady, zastavuje svou činnost. V dlouhém období není firma ochotna nést žádnou ekonomickou ztrátu a odchází z trhu do jiné příležitosti.
Alternativní teorie rozhodování firmy
Behavioristické teorie firmy - cíl firmy je výsledkem střetávání zájmů a cílů jednotlivců a skupin ve firmě. Cíl se může měnit se změnami cílů jednotlivých skupin a se změnami jejich relativní moci uvnitř firmy. Cílem není maximalizace určité proměnné, ale dosažení její uspokojivé výše.
Model zaměstnanecké firmy - cílem je maximalizace důchodu připadajícího na zaměstnance. Důchod má dvě složky: mzdu a podíl na zisku.
Neziskové firmy - cílem není dosahovat zisku, mohou hospodařit i se ztrátou. Společnost je ale potřebuje k zabezpečení svých potřeb. Jsou financovány ze státního rozpočtu. (pošty, telekomunikace, železnice, ...) Existují i netržní subjekty, které přispívají k uspokojování potřeb jako celku, ale jejich činnost není řízena trhem (školy, nemocnice, církevní a dobročinné organizace, státní instituce, ...). Jejich příjem pochází ze státního rozpočtu, darů a sbírek.
Schumpeterova hypotéza - Velké firmy jsou motorem dynamického růstu invencí a technologických změn v tržní ekonomice, protože pouze ony si mohou dovolit rozsáhlé náklady na výzkum, vývoj a marketing nových produktů a tím získat konkurenční výhodu v boji o zvýšení podílu na trhu
Model zaměstnanecké firmy - cílem je maximalizace důchodu připadajícího na zaměstnance. Důchod má dvě složky: mzdu a podíl na zisku.
Neziskové firmy - cílem není dosahovat zisku, mohou hospodařit i se ztrátou. Společnost je ale potřebuje k zabezpečení svých potřeb. Jsou financovány ze státního rozpočtu. (pošty, telekomunikace, železnice, ...) Existují i netržní subjekty, které přispívají k uspokojování potřeb jako celku, ale jejich činnost není řízena trhem (školy, nemocnice, církevní a dobročinné organizace, státní instituce, ...). Jejich příjem pochází ze státního rozpočtu, darů a sbírek.
Schumpeterova hypotéza - Velké firmy jsou motorem dynamického růstu invencí a technologických změn v tržní ekonomice, protože pouze ony si mohou dovolit rozsáhlé náklady na výzkum, vývoj a marketing nových produktů a tím získat konkurenční výhodu v boji o zvýšení podílu na trhu
1.3. Alternativní cíle firmy
1.3. Alternativní cíle firmy
Při maximalizaci zisku je třeba mít dostatečné množství informací - často ale nejsou k dispozici.
1.3.1. Alternativní cíle firmy
• dosažení uspokojivé výše zisku
• dosažení určitého podílu na trhu
• snaha dlouhodobě přežít
• růst a expanze firmy
1.3.2. Alternativní teorie rozhodování firmy
Alternativní teorie popisující rozhodování firmy jsou manažerské a behavioristické teorie.
Manažerské teorie firmy - zaměřují se na oddělení vlastnictví a řízení resp. kontroly velké firmy, které nejsou řízeny vlastníky, ale profesionálními řídícími pracovníky - manažery. Zájmy vlastníků bývají jiné než zájmy manažerů.
Model firmy maximalizující obrat ( Baumolův model ) - chování firmy v NDK, kdy je dosahováno maximálního TR=P.Q. Optimum maximalizující obrat je v množství Q2, tedy MR=0. Je-li poptávka elastická, obrat s růstem objemu produkce roste, je-li neelastická, obrat klesá. Obrat je maximální, když EDP=1.
Firma maximalizující obrat vyrábí vyšší objem produkce za nižší cenu než firma maximalizující zisk.
Behavioristické teorie firmy - cíl firmy je výsledkem střetávání zájmů a cílů jednotlivců a skupin ve firmě. Cíl se může měnit se změnami cílů jednotlivých skupin a se změnami jejich relativní moci uvnitř firmy. Cílem není maximalizace určité proměnné, ale dosažení její uspokojivé výše.
Model zaměstnanecké firmy - cílem je maximalizace důchodu připadajícího na zaměstnance. Důchod má dvě složky: mzdu a podíl na zisku.
Neziskové firmy - cílem není dosahovat zisku, mohou hospodařit i se ztrátou. Společnost je ale potřebuje k zabezpečení svých potřeb. Jsou financovány ze státního rozpočtu. (pošty, telekomunikace, železnice, ...) Existují i netržní subjekty, které přispívají k uspokojování potřeb jako celku, ale jejich činnost není řízena trhem (školy, nemocnice, církevní a dobročinné organizace, státní instituce, ...). Jejich příjem pochází ze státního rozpočtu, darů a sbírek.
Schumpeterova hypotéza - Velké firmy jsou motorem dynamického růstu invencí a technologických změn v tržní ekonomice, protože pouze ony si mohou dovolit rozsáhlé náklady na výzkum, vývoj a marketing nových produktů a tím získat konkurenční výhodu v boji o zvýšení podílu na trhu
Při maximalizaci zisku je třeba mít dostatečné množství informací - často ale nejsou k dispozici.
1.3.1. Alternativní cíle firmy
• dosažení uspokojivé výše zisku
• dosažení určitého podílu na trhu
• snaha dlouhodobě přežít
• růst a expanze firmy
1.3.2. Alternativní teorie rozhodování firmy
Alternativní teorie popisující rozhodování firmy jsou manažerské a behavioristické teorie.
Manažerské teorie firmy - zaměřují se na oddělení vlastnictví a řízení resp. kontroly velké firmy, které nejsou řízeny vlastníky, ale profesionálními řídícími pracovníky - manažery. Zájmy vlastníků bývají jiné než zájmy manažerů.
Model firmy maximalizující obrat ( Baumolův model ) - chování firmy v NDK, kdy je dosahováno maximálního TR=P.Q. Optimum maximalizující obrat je v množství Q2, tedy MR=0. Je-li poptávka elastická, obrat s růstem objemu produkce roste, je-li neelastická, obrat klesá. Obrat je maximální, když EDP=1.
Firma maximalizující obrat vyrábí vyšší objem produkce za nižší cenu než firma maximalizující zisk.
Behavioristické teorie firmy - cíl firmy je výsledkem střetávání zájmů a cílů jednotlivců a skupin ve firmě. Cíl se může měnit se změnami cílů jednotlivých skupin a se změnami jejich relativní moci uvnitř firmy. Cílem není maximalizace určité proměnné, ale dosažení její uspokojivé výše.
Model zaměstnanecké firmy - cílem je maximalizace důchodu připadajícího na zaměstnance. Důchod má dvě složky: mzdu a podíl na zisku.
Neziskové firmy - cílem není dosahovat zisku, mohou hospodařit i se ztrátou. Společnost je ale potřebuje k zabezpečení svých potřeb. Jsou financovány ze státního rozpočtu. (pošty, telekomunikace, železnice, ...) Existují i netržní subjekty, které přispívají k uspokojování potřeb jako celku, ale jejich činnost není řízena trhem (školy, nemocnice, církevní a dobročinné organizace, státní instituce, ...). Jejich příjem pochází ze státního rozpočtu, darů a sbírek.
Schumpeterova hypotéza - Velké firmy jsou motorem dynamického růstu invencí a technologických změn v tržní ekonomice, protože pouze ony si mohou dovolit rozsáhlé náklady na výzkum, vývoj a marketing nových produktů a tím získat konkurenční výhodu v boji o zvýšení podílu na trhu
1.4. Financování firem
1.4. Financování firem ( vnitřní, vnější )
1.4.1. Vnitřní zdroje ( samofinancování )
Odpisy
Nerozdělený zisk
Dlouhodobé rezervy
1.4.2. Vnější zdroje
Dodatečná emise akcií
Emise obligací
Bankovní úvěr ( krátkodobý, střednědobý, dlouhodobý )
Leasing
1.4.1. Vnitřní zdroje ( samofinancování )
Odpisy
Nerozdělený zisk
Dlouhodobé rezervy
1.4.2. Vnější zdroje
Dodatečná emise akcií
Emise obligací
Bankovní úvěr ( krátkodobý, střednědobý, dlouhodobý )
Leasing
1.2. Zisk jako hlavní podnět podnikání
1.2. Zisk jako hlavní podnět podnikání
U normálních firem maximalizujících zisk platí rovnost mezních příjmů a mezních nákladů. U velkých firem to nejde, protože mají většinou rozsáhlý sortiment a není možné sledovat tržní poptávky všech výrobků. Proto velké firmy stanovují cenu prostřednictvím určité přirážky k průměrným nákladům. Hlavním limitujícím faktorem pro rozhodování je poptávka. Zisk je kritériem pro rozhodování o všech základních otázkách činnosti podniku (o množství a struktuře výroby, investicích, inovacích, ...)
1.2.1. Typy zisku
Účetní, ekonomický, nerozdělený, finanční, provozní mimořádný…
Zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady
Rozlišujeme:
• čistý ekonomický zisk = TR - explicitní náklady - implicitní náklady
• účetní zisk = TR - explicitní náklady
• Normální zisk je roven implicitním nákladům.
1.2.2. Maximalizace zisku:
snižování nákladů na výrobu, vyhledávání úspor. Ve velmi dlouhém období technický pokrok.
maximalizace příjmů
• Cenovou konkurencí: firma se dobrovolně vzdá zisku nebo i realizuje ztrátu – pouze krátkodobě.
• Necenovou konkurencí: vyžaduje ale značné prostředky zvýšení nákladů. Pozitivním efektem je však růst poptávky možné zvýšení produkce bez poklesu ceny.
U normálních firem maximalizujících zisk platí rovnost mezních příjmů a mezních nákladů. U velkých firem to nejde, protože mají většinou rozsáhlý sortiment a není možné sledovat tržní poptávky všech výrobků. Proto velké firmy stanovují cenu prostřednictvím určité přirážky k průměrným nákladům. Hlavním limitujícím faktorem pro rozhodování je poptávka. Zisk je kritériem pro rozhodování o všech základních otázkách činnosti podniku (o množství a struktuře výroby, investicích, inovacích, ...)
1.2.1. Typy zisku
Účetní, ekonomický, nerozdělený, finanční, provozní mimořádný…
Zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady
Rozlišujeme:
• čistý ekonomický zisk = TR - explicitní náklady - implicitní náklady
• účetní zisk = TR - explicitní náklady
• Normální zisk je roven implicitním nákladům.
1.2.2. Maximalizace zisku:
snižování nákladů na výrobu, vyhledávání úspor. Ve velmi dlouhém období technický pokrok.
maximalizace příjmů
• Cenovou konkurencí: firma se dobrovolně vzdá zisku nebo i realizuje ztrátu – pouze krátkodobě.
• Necenovou konkurencí: vyžaduje ale značné prostředky zvýšení nákladů. Pozitivním efektem je však růst poptávky možné zvýšení produkce bez poklesu ceny.
1.1. Typy firem v tržní ekonomice
1.1. Typy firem v tržní ekonomice
Z hlediska vlastnických vztahů rozlišujeme následující typy firem:
1.1.1. Firmy v individuálním vlastnictví
Podnikatel v nich hospodaří sám, na jeho účet jdou všechny zisky a ztráty a za závazky ručí celým svým majetkem. Výhodou je pružnost, nevýhodou omezenost zdrojů na rozvoj.
1.1.2. Obchodní společnosti ( jinak obecně partnerství )
Vznik tzv. partnerství, kdy dojde ke sdružení kapitálu více osob. Zvýší se zdroje, ale také právní složitost společnosti.
1.1.3. Akciová společnost
Široké možnosti získání finančních prostředků. Vydávání akcií - cenný papír, který svému majiteli přináší právo spolurozhodovat o zákl. otázkách činnosti firmy hlasováním na valných hromadách. Počet hlasů závisí na počtu akcií. Akcie přináší majiteli podíl na zisku - dividendy.
Zisk a.s. má dvě části:
• nerozdělený zisk (na rozvoj firmy)
• zisk rozdělený mezi akcionáře (dividendy).
Výhodou je větší možnost získání finančních zdrojů.
Nevýhodou je dvojí zdanění zisku v některých zemích (zisk korporace a dividendy), konflikty v zájmech akcionářů a manažerů co řídí společnost.
Firma může vydávat i obligace - zvláštní druh dlužního úpisu, kdy její majitel je věřitelem firmy. Obligace na rozdíl od akcie přináší smluvně dohodnutý úrok na výsledcích firmy nezávislý
Z hlediska vlastnických vztahů rozlišujeme následující typy firem:
1.1.1. Firmy v individuálním vlastnictví
Podnikatel v nich hospodaří sám, na jeho účet jdou všechny zisky a ztráty a za závazky ručí celým svým majetkem. Výhodou je pružnost, nevýhodou omezenost zdrojů na rozvoj.
1.1.2. Obchodní společnosti ( jinak obecně partnerství )
Vznik tzv. partnerství, kdy dojde ke sdružení kapitálu více osob. Zvýší se zdroje, ale také právní složitost společnosti.
1.1.3. Akciová společnost
Široké možnosti získání finančních prostředků. Vydávání akcií - cenný papír, který svému majiteli přináší právo spolurozhodovat o zákl. otázkách činnosti firmy hlasováním na valných hromadách. Počet hlasů závisí na počtu akcií. Akcie přináší majiteli podíl na zisku - dividendy.
Zisk a.s. má dvě části:
• nerozdělený zisk (na rozvoj firmy)
• zisk rozdělený mezi akcionáře (dividendy).
Výhodou je větší možnost získání finančních zdrojů.
Nevýhodou je dvojí zdanění zisku v některých zemích (zisk korporace a dividendy), konflikty v zájmech akcionářů a manažerů co řídí společnost.
Firma může vydávat i obligace - zvláštní druh dlužního úpisu, kdy její majitel je věřitelem firmy. Obligace na rozdíl od akcie přináší smluvně dohodnutý úrok na výsledcích firmy nezávislý
2.3. Alternativní cíle firmy
2.3. Alternativní cíle firmy
Při maximalizaci zisku je třeba mít dostatečné množství informací - často ale nejsou k dispozici.
2.3.1. Alternativní cíle firmy
• dosažení uspokojivé výše zisku
• dosažení určitého podílu na trhu
• snaha dlouhodobě přežít
• růst a expanze firmy
2.3.2. Alternativní teorie rozhodování firmy
Alternativní teorie popisující rozhodování firmy jsou manažerské a behavioristické teorie.
Manažerské teorie firmy - zaměřují se na oddělení vlastnictví a řízení resp. kontroly velké firmy, které nejsou řízeny vlastníky, ale profesionálními řídícími pracovníky - manažery. Zájmy vlastníků bývají jiné než zájmy manažerů.
Model firmy maximalizující obrat ( Baumolův model ) - chování firmy v NDK, kdy je dosahováno maximálního TR=P.Q. Optimum maximalizující obrat je v množství Q2, tedy MR=0. Je-li poptávka elastická, obrat s růstem objemu produkce roste, je-li neelastická, obrat klesá. Obrat je maximální, když EDP=1.
Firma maximalizující obrat vyrábí vyšší objem produkce za nižší cenu než firma maximalizující zisk.
Behavioristické teorie firmy - cíl firmy je výsledkem střetávání zájmů a cílů jednotlivců a skupin ve firmě. Cíl se může měnit se změnami cílů jednotlivých skupin a se změnami jejich relativní moci uvnitř firmy. Cílem není maximalizace určité proměnné, ale dosažení její uspokojivé výše.
Model zaměstnanecké firmy - cílem je maximalizace důchodu připadajícího na zaměstnance. Důchod má dvě složky: mzdu a podíl na zisku.
Neziskové firmy - cílem není dosahovat zisku, mohou hospodařit i se ztrátou. Společnost je ale potřebuje k zabezpečení svých potřeb. Jsou financovány ze státního rozpočtu. (pošty, telekomunikace, železnice, ...) Existují i netržní subjekty, které přispívají k uspokojování potřeb jako celku, ale jejich činnost není řízena trhem (školy, nemocnice, církevní a dobročinné organizace, státní instituce, ...). Jejich příjem pochází ze státního rozpočtu, darů a sbírek.
Schumpeterova hypotéza - Velké firmy jsou motorem dynamického růstu invencí a technologických změn v tržní ekonomice, protože pouze ony si mohou dovolit rozsáhlé náklady na výzkum, vývoj a marketing nových produktů a tím získat konkurenční výhodu v boji o zvýšení podílu na trhu
Při maximalizaci zisku je třeba mít dostatečné množství informací - často ale nejsou k dispozici.
2.3.1. Alternativní cíle firmy
• dosažení uspokojivé výše zisku
• dosažení určitého podílu na trhu
• snaha dlouhodobě přežít
• růst a expanze firmy
2.3.2. Alternativní teorie rozhodování firmy
Alternativní teorie popisující rozhodování firmy jsou manažerské a behavioristické teorie.
Manažerské teorie firmy - zaměřují se na oddělení vlastnictví a řízení resp. kontroly velké firmy, které nejsou řízeny vlastníky, ale profesionálními řídícími pracovníky - manažery. Zájmy vlastníků bývají jiné než zájmy manažerů.
Model firmy maximalizující obrat ( Baumolův model ) - chování firmy v NDK, kdy je dosahováno maximálního TR=P.Q. Optimum maximalizující obrat je v množství Q2, tedy MR=0. Je-li poptávka elastická, obrat s růstem objemu produkce roste, je-li neelastická, obrat klesá. Obrat je maximální, když EDP=1.
Firma maximalizující obrat vyrábí vyšší objem produkce za nižší cenu než firma maximalizující zisk.
Behavioristické teorie firmy - cíl firmy je výsledkem střetávání zájmů a cílů jednotlivců a skupin ve firmě. Cíl se může měnit se změnami cílů jednotlivých skupin a se změnami jejich relativní moci uvnitř firmy. Cílem není maximalizace určité proměnné, ale dosažení její uspokojivé výše.
Model zaměstnanecké firmy - cílem je maximalizace důchodu připadajícího na zaměstnance. Důchod má dvě složky: mzdu a podíl na zisku.
Neziskové firmy - cílem není dosahovat zisku, mohou hospodařit i se ztrátou. Společnost je ale potřebuje k zabezpečení svých potřeb. Jsou financovány ze státního rozpočtu. (pošty, telekomunikace, železnice, ...) Existují i netržní subjekty, které přispívají k uspokojování potřeb jako celku, ale jejich činnost není řízena trhem (školy, nemocnice, církevní a dobročinné organizace, státní instituce, ...). Jejich příjem pochází ze státního rozpočtu, darů a sbírek.
Schumpeterova hypotéza - Velké firmy jsou motorem dynamického růstu invencí a technologických změn v tržní ekonomice, protože pouze ony si mohou dovolit rozsáhlé náklady na výzkum, vývoj a marketing nových produktů a tím získat konkurenční výhodu v boji o zvýšení podílu na trhu
Křivka nabídky a bod uzavření firmy
Křivka nabídky a bod uzavření firmy
Co se stane, pokud se změní tržní cena? Firma nemůže cenu ovlivnit, čili může pouze snižovat náklady. Protože přímka P = AR = MR se při změně ceny posune, nastane nový bod rovnováhy ( v novém průsečíku křivek P-AR-MR a MC ).
V případě, že cena roste může firma zvětšovat objem výroby ( pokud bude MR větší než MC ).
V případě že cena neroste, ale klesá a TC převýší TR, bude firma krátkodobě ( protože v dlouhém období by opustila odvětví ) pokračovat ve výrobě až do bodu kdy bude platit:
TR = VC resp. AVC = MC = P
Tento bod se nazývá bod uzavření firmy
Pokud je firma ve ztrátě, TR -VC a firma dál vyrábí, tak vlastně z příjmů může snižovat ztrátu způsobenou fixními náklady. Pokud však jsou TRTR, firmy reagují tak, že odcházejí z odvětví nabídka poklesne. Pokles nabídky vyvolá růst ceny až se vyrovná s AR. Nestačí aby platilo TR>TC (P>AVC), ale musí platit TR=TC (P=AC). Dlouhodobě ani není možné udržet TR>TC, protože kladný čistý ekonomický zisk, které dostávají firmy, přilákají nové výrobce do odvětví růst nabízeného množství a pokles ceny na úroveň AC.
Podmínka rovnováhy firmy i odvětví v DK je v MR=MC=AC=AR neboli P=MC=AC, tj. v bodě zvratu.
Co se stane, pokud se změní tržní cena? Firma nemůže cenu ovlivnit, čili může pouze snižovat náklady. Protože přímka P = AR = MR se při změně ceny posune, nastane nový bod rovnováhy ( v novém průsečíku křivek P-AR-MR a MC ).
V případě, že cena roste může firma zvětšovat objem výroby ( pokud bude MR větší než MC ).
V případě že cena neroste, ale klesá a TC převýší TR, bude firma krátkodobě ( protože v dlouhém období by opustila odvětví ) pokračovat ve výrobě až do bodu kdy bude platit:
TR = VC resp. AVC = MC = P
Tento bod se nazývá bod uzavření firmy
Pokud je firma ve ztrátě, TR -VC a firma dál vyrábí, tak vlastně z příjmů může snižovat ztrátu způsobenou fixními náklady. Pokud však jsou TR
Podmínka rovnováhy firmy i odvětví v DK je v MR=MC=AC=AR neboli P=MC=AC, tj. v bodě zvratu.
Příjmy a zisk
Celkový příjem ( TR ) je celková částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků
Vztah objemu vyrobené produkce a její ceny:
• cena je konstantou nezávislou na firmě firma prodá všechnu produkci bez ohledu na výši ceny, poptávka je dokonale elastická. Firma nemůže cenu ovlivnit dokonalá konkurence
• cena závisí na objemu produkce firmy cena s růstem objemu klesá. Rozhodnutím o objemu výroby automaticky firma určuje i cenu nedokonalá konkurence
Průměrný příjem je příjem na jednotku produkce. Křivka průměrného příjmu je vždy totožná s křivkou poptávky po produkci firmy.
Mezní příjem je změna celk. příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku .
Zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady
Rozlišujeme:
• čistý ekonomický zisk = TR - explicitní náklady - implicitní náklady
• účetní zisk = TR - explicitní náklady
• Normální zisk je roven implicitním nákladům.
1.6. Rovnováha firmy a křivka nabídky
Je-li MR=MC, zisk je maximální, protože změnou objemu produkce není možno zisk zvýšit. Objem výroby, pro který tato rovnost platí, je potom optimální a firma je v rovnováze.
Je-li MR>MC, pak při zvýšení výroby o jednotku vzrostou příjmy více než náklady zisk je možno zvýšit zvýšením objemu a objem produkce je nižší než optimální.
Je-li MRKřivka mezních nákladů (její rostoucí část - od bodu uzavření firmy AVC=MC=P) je současně křivkou nabídky firmy v podmínkách dokonalé konkurence.
Vztah objemu vyrobené produkce a její ceny:
• cena je konstantou nezávislou na firmě firma prodá všechnu produkci bez ohledu na výši ceny, poptávka je dokonale elastická. Firma nemůže cenu ovlivnit dokonalá konkurence
• cena závisí na objemu produkce firmy cena s růstem objemu klesá. Rozhodnutím o objemu výroby automaticky firma určuje i cenu nedokonalá konkurence
Průměrný příjem je příjem na jednotku produkce. Křivka průměrného příjmu je vždy totožná s křivkou poptávky po produkci firmy.
Mezní příjem je změna celk. příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku .
Zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady
Rozlišujeme:
• čistý ekonomický zisk = TR - explicitní náklady - implicitní náklady
• účetní zisk = TR - explicitní náklady
• Normální zisk je roven implicitním nákladům.
1.6. Rovnováha firmy a křivka nabídky
Je-li MR=MC, zisk je maximální, protože změnou objemu produkce není možno zisk zvýšit. Objem výroby, pro který tato rovnost platí, je potom optimální a firma je v rovnováze.
Je-li MR>MC, pak při zvýšení výroby o jednotku vzrostou příjmy více než náklady zisk je možno zvýšit zvýšením objemu a objem produkce je nižší než optimální.
Je-li MR
Náklady firmy
Náklady firmy v krátkém období
Celkové náklady (TC) - získáme když vynásobením množství cenou inputu. Dělí se na:
· variabilní (VC) - s růstem objemu výroby rostou
· fixní (FC) - s objemem výroby se nemění, musí být hrazeny i když je objem výroby nulový.
Vývoj nákladů lze odvodit z produkční funkce.
Další rozdělení nákladů je na:
· explicitní - musí je firma reálně vynaložit v peněžní podobě na nákup nebo nájem výr. faktorů ( mzdy, materiál…)
· implicitní ( alternativní, ušlé příležitosti ) - reálně je firma neplatí, jedná se o "ušlý příjem" z výrobních faktorů
Náklady průměrné a mezní:
· průměrné (AC) - náklady na jednotku produkce
;
· mezní (MC) - náklady potřebné k rozšíření objemu výroby o jednotku
1.2. Odvození nákladové křivky při dvou variabilních inputech
V dlouhém období uvažujeme produkční funkci se dvěma proměnlivými inputy (prací a kapitálem).
Izokvanta představuje takové kombinace výrobních faktorů, jejichž pomocí je možno vyrobit stejný objem produkce.
Mezní míra technické substituce (MRTS K,L) kapitálu za práci - poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat práci kapitálem, aniž by se změnil objem vyráběné produkce.
Izokosta - linie stejných celkových nákladů - znázorňuje všechny kombinace výrobních faktorů maximálně dostupné vzhledem k daným celkovým nákladům. Optimální kombinace vstupů, tzv. nákladové optimum firmy, je v bodě, kde se linie stejných celkových nákladů dotýká izokvanty. Jsou zde shodné poměry mezních produktů všech výrobních faktorů k jejich cenám.
Nákladové optimum firmy – tam kde se linie stejných celkových nákladů dotýká izokvanty.
1.2.1. Odvození křivky nákladů v dlouhém období
Tvar je určován výnosy z rozsahu (v krátkém období tvar TC byl určován vývojem výnosů z variabilního výrobního faktoru.)
· konstantní výnosy z rozsahu - TC má tvar rostoucí přímky
· rostoucí - TC bude s růstem Q růst pomalejším tempem
· klesající - TC bude růst rychleji než výstup
Křivka TC v dlouhém období vychází z počátku, což je dáno tím, že v dlouhém období může firma měnit rozsah všech ( obou ) výr. faktorů.
Celkové náklady (TC) - získáme když vynásobením množství cenou inputu. Dělí se na:
· variabilní (VC) - s růstem objemu výroby rostou
· fixní (FC) - s objemem výroby se nemění, musí být hrazeny i když je objem výroby nulový.
Vývoj nákladů lze odvodit z produkční funkce.
Další rozdělení nákladů je na:
· explicitní - musí je firma reálně vynaložit v peněžní podobě na nákup nebo nájem výr. faktorů ( mzdy, materiál…)
· implicitní ( alternativní, ušlé příležitosti ) - reálně je firma neplatí, jedná se o "ušlý příjem" z výrobních faktorů
Náklady průměrné a mezní:
· průměrné (AC) - náklady na jednotku produkce
;
· mezní (MC) - náklady potřebné k rozšíření objemu výroby o jednotku
1.2. Odvození nákladové křivky při dvou variabilních inputech
V dlouhém období uvažujeme produkční funkci se dvěma proměnlivými inputy (prací a kapitálem).
Izokvanta představuje takové kombinace výrobních faktorů, jejichž pomocí je možno vyrobit stejný objem produkce.
Mezní míra technické substituce (MRTS K,L) kapitálu za práci - poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat práci kapitálem, aniž by se změnil objem vyráběné produkce.
Izokosta - linie stejných celkových nákladů - znázorňuje všechny kombinace výrobních faktorů maximálně dostupné vzhledem k daným celkovým nákladům. Optimální kombinace vstupů, tzv. nákladové optimum firmy, je v bodě, kde se linie stejných celkových nákladů dotýká izokvanty. Jsou zde shodné poměry mezních produktů všech výrobních faktorů k jejich cenám.
Nákladové optimum firmy – tam kde se linie stejných celkových nákladů dotýká izokvanty.
1.2.1. Odvození křivky nákladů v dlouhém období
Tvar je určován výnosy z rozsahu (v krátkém období tvar TC byl určován vývojem výnosů z variabilního výrobního faktoru.)
· konstantní výnosy z rozsahu - TC má tvar rostoucí přímky
· rostoucí - TC bude s růstem Q růst pomalejším tempem
· klesající - TC bude růst rychleji než výstup
Křivka TC v dlouhém období vychází z počátku, což je dáno tím, že v dlouhém období může firma měnit rozsah všech ( obou ) výr. faktorů.
Předpoklady teorie firmy
Rozhodování firmy se týká především objemu produkce, popř. její ceny, použité kombinace výrobních faktorů, ... Cílem firmy je maximalizace zisku, kde celkový zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady.Je nutné rozlišovat krátké a dlouhé období. V krátkém období je možné měnit pouze některé inputy (najímat další práci), ostatní zůstávají konstantní existuje alespoň jeden fixní výrobní faktor (kapitál). V dlouhém období jsou všechny inputy proměnlivé.
1.2. Teorie produktu, produkční funkce
1.2.1. Produkční funkce
Objem vyrobené produkce je výsledkem kombinace používaných výrobních faktorů:
kde Q je objem produkce a F1, ..., Fn je množství výrobních faktorů.
Tento vztah je tzv. produkční funkce, která vyjadřuje maximální objem produkce, který je možno vyrobit danou kombinací výrobních faktorů při dané úrovni technologie.
1.2.2. Teorie produktu
Celkový objem produkce se mění se změnami množství vstupů.
Celkový fyzický produkt( TPP ) - celkový objem produkce vyrobený určitým množstvím inputu. Měří se ve fyzických jednotkách.
Průměrný fyzický produkt ( APP ) - objem produkce připadající na jednotku inputu (výrobního faktoru)
Mezní fyzický produkt( MPP ) - změna objemu produkce vyvolaná změnou množství inputu o jednotku
Růst celkového fyz. produktu se s růstem množství inputu zpomaluje, může nastat, že od určitého bodu začíná TPP klesat. Je to dáno ze zákona klesajících výnosů ( s růstem jednoho inputu se jeho mezní výnosy snižují ).
Protože uvažujeme změnu jen jednoho vstupu a ostatní považujeme za konstantní, hovoříme o výnosech z variabilního rozsahu.
!!!!Rozdíl od výnosů z rozsahu, kdy rostou všechny vstupy najednou.
1.2. Teorie produktu, produkční funkce
1.2.1. Produkční funkce
Objem vyrobené produkce je výsledkem kombinace používaných výrobních faktorů:
kde Q je objem produkce a F1, ..., Fn je množství výrobních faktorů.
Tento vztah je tzv. produkční funkce, která vyjadřuje maximální objem produkce, který je možno vyrobit danou kombinací výrobních faktorů při dané úrovni technologie.
1.2.2. Teorie produktu
Celkový objem produkce se mění se změnami množství vstupů.
Celkový fyzický produkt( TPP ) - celkový objem produkce vyrobený určitým množstvím inputu. Měří se ve fyzických jednotkách.
Průměrný fyzický produkt ( APP ) - objem produkce připadající na jednotku inputu (výrobního faktoru)
Mezní fyzický produkt( MPP ) - změna objemu produkce vyvolaná změnou množství inputu o jednotku
Růst celkového fyz. produktu se s růstem množství inputu zpomaluje, může nastat, že od určitého bodu začíná TPP klesat. Je to dáno ze zákona klesajících výnosů ( s růstem jednoho inputu se jeho mezní výnosy snižují ).
Protože uvažujeme změnu jen jednoho vstupu a ostatní považujeme za konstantní, hovoříme o výnosech z variabilního rozsahu.
!!!!Rozdíl od výnosů z rozsahu, kdy rostou všechny vstupy najednou.
Firmy jednoho vlastníka
Firmy jednoho vlastníka – fyzické osoby podnikatelé
- živnosti; volné, vázané, koncesované
- vlastník ručí osobně za všechny závazky celým svým majetkem
- poměrně snadná registrace, likvidace
- převážně živnosti malé, velmi často zanikají, ale i vznikají
- na HDP se podílejí cca 10%
- řídí se živnostenským zákonem
- živnosti; volné, vázané, koncesované
- vlastník ručí osobně za všechny závazky celým svým majetkem
- poměrně snadná registrace, likvidace
- převážně živnosti malé, velmi často zanikají, ale i vznikají
- na HDP se podílejí cca 10%
- řídí se živnostenským zákonem
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)