• jakákoli monopolní síla umožňující určování ceny
• poptávka nenalézá ekvivalent na dané možnosti výrobní technologie
• zdroje nejsou efektivně rozmisťovány (z pohledu „celospolečenské efektivnosti“
Externality
• efekt přelévání
• výroba či spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady či přínosy subjektu jiného bez vyrovnání
• kladné externality
• záporné externality
Externality
• cena zboží není schopna vyjádřit jeho společenskou hodnotu
• společenská mezní míra transformace produktu (SMRPT) – míra, ve které může společnost transformovat jedno zboží ve druhé – se musí shodovat se společenskou mezní mírou substituce (SMRS) – míra, ve které si společnost přeje směňovat jedno zboží za druhé
• ale ekonomické subjekty berou v úvahu pouze své soukromé míry transformace a substituce
Zobrazují se příspěvky se štítkemnedokonalá konkurence. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemnedokonalá konkurence. Zobrazit všechny příspěvky
Individuální poptávka po produkci jedné firmy v NK
Příčiny nedokonalé konkurence
• nákladové podmínky (úspory z rozsahu)
Bariéry konkurence
• státní zásahy (státní monopol)
• právní restrikce (ochranné známky, patenty)
• vlastnictví klíčového výrobního faktoru
• diferenciace produktu
• omezené informace
Rovnováha NK firmy
• zisk = TR - TC
• max. zisku
• MC = MR
• průběh nákladů jako v DK
• firma může ovlivňovat cenu – tedy i průběh příjmů
Příjmy firmy v NK
• nákladové podmínky (úspory z rozsahu)
Bariéry konkurence
• státní zásahy (státní monopol)
• právní restrikce (ochranné známky, patenty)
• vlastnictví klíčového výrobního faktoru
• diferenciace produktu
• omezené informace
Rovnováha NK firmy
• zisk = TR - TC
• max. zisku
• MC = MR
• průběh nákladů jako v DK
• firma může ovlivňovat cenu – tedy i průběh příjmů
Příjmy firmy v NK
Velmi krátké období
Krátké období
Dlouhé období
Rovnováha
• změna poptávky a nabídky
• pavučiny
Nedokonalá konkurence
• není-li splněn alespoň jeden z předpokladů dokonalé konkurence
• monopol
• oligopol
• monopolistická konkurence
Nedokonalá konkurence
• existence diferencovaného produktu →
• firma může ovlivňovat cenu
Dlouhé období
Rovnováha
• změna poptávky a nabídky
• pavučiny
Nedokonalá konkurence
• není-li splněn alespoň jeden z předpokladů dokonalé konkurence
• monopol
• oligopol
• monopolistická konkurence
Nedokonalá konkurence
• existence diferencovaného produktu →
• firma může ovlivňovat cenu
9.5 Neefektivnost nedokonale konkurenčních trhů
Ve všech tržních strukturách nedokonale konkurenčního trhu dochází k projevům neefektivnosti (výrobní i alokační).
Efektivnost výrobní – trh nutí výrobce k tomu, aby vyráběli rozsah produkce, při kterém jsou minimalizovány náklady na jednotku produkce.
Alokační efektivnost – nejde jen o to vyrobit, ale i spotřebovat – vyrovnání mezních nákladů s prostředky, které jsou kupující ochotni vydat na koupi dodatečné jednotky produkce.
Přebytek spotřebitelů – rozdíl mezi množstvím peněžních prostředků, které by spotřebitelé byli ochotni za dané množství produkce zaplatit a kolik skutečně platí.
Přebytek výrobce – rozdíl mezi částkou, za kterou by výrobci byli ochotni prodat a částkou, za kterou skutečně prodávají.
E* - rovnovážný bod trhu.
Již na obrázku 9.1 je zobrazena výrobní neefektivnost. Alokační neefektivnost ilustruje následující obrázek.
Efektivnost výrobní – trh nutí výrobce k tomu, aby vyráběli rozsah produkce, při kterém jsou minimalizovány náklady na jednotku produkce.
Alokační efektivnost – nejde jen o to vyrobit, ale i spotřebovat – vyrovnání mezních nákladů s prostředky, které jsou kupující ochotni vydat na koupi dodatečné jednotky produkce.
Přebytek spotřebitelů – rozdíl mezi množstvím peněžních prostředků, které by spotřebitelé byli ochotni za dané množství produkce zaplatit a kolik skutečně platí.
Přebytek výrobce – rozdíl mezi částkou, za kterou by výrobci byli ochotni prodat a částkou, za kterou skutečně prodávají.
E* - rovnovážný bod trhu.
Již na obrázku 9.1 je zobrazena výrobní neefektivnost. Alokační neefektivnost ilustruje následující obrázek.
9. Rovnováha na trzích nedokonalé konkurence
9.1 Rovnováha výrobce v postavení monopolu
Celkový objem nabídky. Výsada, o kterou se monopol opírá, vytváří výhodné předpoklady pro maximalizaci rozdílu mezi celkovým příjmem a celkovými náklady→ trvalé ziskové zvýhodnění. Monopolní firma využívá překážek vstupu do odvětví. Diktát ceny není neomezený – musí mít optimální kombinaci množství realizované produkce a ceny (závislost na tvaru poptávkové křivky – resp. cenové elasticitě). Monopol vytváří nátlak na poptávku, nutí ji se podřizovat – avšak ji nepřehlíží a neignoruje.
To lze dokázat na:
- monopol je tržním producentem – existence je spojena s realizací
- poptávka je funkce vyjadřující ochotu nakupovat daný produkt v různém množství a cenách.
- v reálných tržních podmínkách existují substituty (možnost vzdát se spotřeby určitého statku).
Monopol nemůže mít absolutní nadvládu, lidé se můžou svobodně rozhodnout, že zboží nekoupí.
Monopolní firma vychází jako každá jiná z porovnání mezních nákladů a mezního příjmu. Monopolní firma je schopna měnit tržní situaci (podle dodávané produkce). V podmínkách nedokonalé konkurence je mezní příjem klesající – závislé na poptávce (větší množství může realizovat za nižší cenu). Křivka průměrného příjmu bude zároveň poptávkovou křivkou.
Celkový objem nabídky. Výsada, o kterou se monopol opírá, vytváří výhodné předpoklady pro maximalizaci rozdílu mezi celkovým příjmem a celkovými náklady→ trvalé ziskové zvýhodnění. Monopolní firma využívá překážek vstupu do odvětví. Diktát ceny není neomezený – musí mít optimální kombinaci množství realizované produkce a ceny (závislost na tvaru poptávkové křivky – resp. cenové elasticitě). Monopol vytváří nátlak na poptávku, nutí ji se podřizovat – avšak ji nepřehlíží a neignoruje.
To lze dokázat na:
- monopol je tržním producentem – existence je spojena s realizací
- poptávka je funkce vyjadřující ochotu nakupovat daný produkt v různém množství a cenách.
- v reálných tržních podmínkách existují substituty (možnost vzdát se spotřeby určitého statku).
Monopol nemůže mít absolutní nadvládu, lidé se můžou svobodně rozhodnout, že zboží nekoupí.
Monopolní firma vychází jako každá jiná z porovnání mezních nákladů a mezního příjmu. Monopolní firma je schopna měnit tržní situaci (podle dodávané produkce). V podmínkách nedokonalé konkurence je mezní příjem klesající – závislé na poptávce (větší množství může realizovat za nižší cenu). Křivka průměrného příjmu bude zároveň poptávkovou křivkou.
Intenzita síly stlačující cenu p2 je závislá na schopnosti nabídky rozšiřovat nabízené zboží.
8. Trhy nedokonalé konkurence
Současné tržní struktury jsou produktem změn, které provázely vývoj tržního hospodářství, zejména jeho výrobních subjektů, a to po stránce technické i vlastnické.
8.1 Základní souvislosti vývoje výrobní jednotky tržního typu
Tržní výroba se začala rozvíjet na úrovní rukodělné řemeslné práce (výrobce vyrábějící na vlastním zařízení, jako samostatný výrobce statku). Malovýroba měla převládající podíl na celkové produkci – trh sehrává koordinační funkci – propojoval výrobce oddělených dělbou práce a vlastnictvím (také nástroj kooperace místních trhů). Charakteristická je tendence setrvačnosti – zdokonalování je pomalé (výkonnost souvisí se stupněm zvládnutí pracovních postupů).
Produktivnost (účinnost využívání zdrojů) se zvýšila s přechodem k manufakturní výrobě – nadále se opírala o zručnost, ale znamenala průlom do tradiční dělby práce a specializace – každý pracovník se specializoval na jednu část výrobku, ve dvou procesech:
- heterogenní manufaktura – dělba práce podle součástí z nichž se skládal výrobek.
- manufaktura organická – dělba práce založená na operacích.
Současné tržní struktury jsou produktem změn, které provázely vývoj tržního hospodářství, zejména jeho výrobních subjektů, a to po stránce technické i vlastnické.
8.1 Základní souvislosti vývoje výrobní jednotky tržního typu
Tržní výroba se začala rozvíjet na úrovní rukodělné řemeslné práce (výrobce vyrábějící na vlastním zařízení, jako samostatný výrobce statku). Malovýroba měla převládající podíl na celkové produkci – trh sehrává koordinační funkci – propojoval výrobce oddělených dělbou práce a vlastnictvím (také nástroj kooperace místních trhů). Charakteristická je tendence setrvačnosti – zdokonalování je pomalé (výkonnost souvisí se stupněm zvládnutí pracovních postupů).
Produktivnost (účinnost využívání zdrojů) se zvýšila s přechodem k manufakturní výrobě – nadále se opírala o zručnost, ale znamenala průlom do tradiční dělby práce a specializace – každý pracovník se specializoval na jednu část výrobku, ve dvou procesech:
- heterogenní manufaktura – dělba práce podle součástí z nichž se skládal výrobek.
- manufaktura organická – dělba práce založená na operacích.
Jelikož je cena vůči nim objektivní ...
Jelikož je cena vůči nim objektivní (nezměnitelná), usiluje o maximalizaci zisku→ musí snižovat náklady (forma cenové konkurence), hledá účinnější využití výrobních faktorů, jimiž disponuje. Dokonalá konkurence je cestou úspor, zdokonalování a hospodářského pokroku. Je to však situace ideální, které se reálné trhy více či méně vzdalují.
2) Nedokonalá konkurence – reálné poměry na reálných trzích. Základní formy nedokonalé konkurence:
- monopol (jeden) – (pozor užíváno jako označení formy nedokonalé konkurence) – na straně nabídky stojí jediný výrobce. Aby mohl realizovat výsadu – musí koupěschopná poptávka přesahovat nabídku. Pokud se výjimečně objeví, tak pouze dočasně (extrémní krajní forma). Konkurence eliminována není (omezeno rozměrem koupěschopné poptávky). Dalším omezením může bát existující substituty, potenciálně možná výroba aj. – Nejostřejší forma nedokonalé konkurence.
- oligopol (malá skupina) – nejtypičtější forma nedokonalé konkurence – rozhodující část produkce dodává několik málo firem. Cena je výsledkem nátlaku vedoucí skupiny, který se realizuje prostřednictvím cenové strategie a metod cenové tvorby. Vedoucí firmy mají zájem na stabilizaci výhodné situace. Díky svému postavení nedovolují dalšímu výrobci vstoupit na trh.
2) Nedokonalá konkurence – reálné poměry na reálných trzích. Základní formy nedokonalé konkurence:
- monopol (jeden) – (pozor užíváno jako označení formy nedokonalé konkurence) – na straně nabídky stojí jediný výrobce. Aby mohl realizovat výsadu – musí koupěschopná poptávka přesahovat nabídku. Pokud se výjimečně objeví, tak pouze dočasně (extrémní krajní forma). Konkurence eliminována není (omezeno rozměrem koupěschopné poptávky). Dalším omezením může bát existující substituty, potenciálně možná výroba aj. – Nejostřejší forma nedokonalé konkurence.
- oligopol (malá skupina) – nejtypičtější forma nedokonalé konkurence – rozhodující část produkce dodává několik málo firem. Cena je výsledkem nátlaku vedoucí skupiny, který se realizuje prostřednictvím cenové strategie a metod cenové tvorby. Vedoucí firmy mají zájem na stabilizaci výhodné situace. Díky svému postavení nedovolují dalšímu výrobci vstoupit na trh.
Příčiny vzniku nedokonale konkurenčního prostředí
- Jedním z velmi významných předpokladů vzniku nedokonale konkurenčního prostředí je:
* rozdílná ekonomická síla jednotlivých výrobců v důsledku koncentrace
* odlišné nákladové a poptávkové podmínky jednotlivých odvětví (minimální rozsah efektivní výroby jednoho výrobce je velký)
* vysoké bariéry vstupu (např. vysoké fixní náklady)
* vysoká diferenciace produktu
* patentová práva
* cla
* vysoké dopravní náklady
Odlišné nákladové a poptávkové podmínky jednotlivých odvětví
- Situace příznivá
a) Vzniku monopolu b) Vzniku oligopolu c) Podmínky blízké
dokonalé konkurenci
Ad a) Firma může postupným zvyšováním objemu své produkce a zároveň využíváním úspor z rozsahu produkce získávat stále významnější postavenína trhu, až do okamžiku, kdy bude dodávat veškeré poptávané množství (určené křivkou tržní poptávky D), tj. stane se monopolem.
* rozdílná ekonomická síla jednotlivých výrobců v důsledku koncentrace
* odlišné nákladové a poptávkové podmínky jednotlivých odvětví (minimální rozsah efektivní výroby jednoho výrobce je velký)
* vysoké bariéry vstupu (např. vysoké fixní náklady)
* vysoká diferenciace produktu
* patentová práva
* cla
* vysoké dopravní náklady
Odlišné nákladové a poptávkové podmínky jednotlivých odvětví
- Situace příznivá
a) Vzniku monopolu b) Vzniku oligopolu c) Podmínky blízké
dokonalé konkurenci
Ad a) Firma může postupným zvyšováním objemu své produkce a zároveň využíváním úspor z rozsahu produkce získávat stále významnější postavenína trhu, až do okamžiku, kdy bude dodávat veškeré poptávané množství (určené křivkou tržní poptávky D), tj. stane se monopolem.
Ad b) Na daném trhu existuje několik ...
Ad b) Na daném trhu existuje několik málo výrobců, nabízejících rozhodující objem zboží, jedná se o situaci příznivou pro vznik oligopolu. V tomto případě se náklady firem, snažící se zvyšováním objemu produkce o získání monopolního postavení (až do uspokojení celé tržní poptávky), zvyšují, čímž je vytvořena přirozená bariéra proti vzniku monopolu.
Ad c) Situace odpovídající podmínkám dokonalé konkurence. V daném odvětví existuje hodně malých firem, jejichž náklady při zvyšování produkce prudce stoupají, tím existuje přirozená bariéra jejich expanze.
Formy nedokonalé konkurence
- Monopol
- Monopson
- Oligopol
- Monopolistická konkurence
Monopol
- Monopol je taková tržní situace, kdy na trh daného produktu dodává jediná firma. Tato firma není vystavena konkurenci jiných firem, které by dodávaly stejný či podobný produkt. To však neznamená, že monopolista není vystaven žádné konkurenci. Je vystaven konkurenci substitutů daného statku. Čím vzdálenější jsou tato substituty, tím větší je tržní síla monopolu.
Ad c) Situace odpovídající podmínkám dokonalé konkurence. V daném odvětví existuje hodně malých firem, jejichž náklady při zvyšování produkce prudce stoupají, tím existuje přirozená bariéra jejich expanze.
Formy nedokonalé konkurence
- Monopol
- Monopson
- Oligopol
- Monopolistická konkurence
Monopol
- Monopol je taková tržní situace, kdy na trh daného produktu dodává jediná firma. Tato firma není vystavena konkurenci jiných firem, které by dodávaly stejný či podobný produkt. To však neznamená, že monopolista není vystaven žádné konkurenci. Je vystaven konkurenci substitutů daného statku. Čím vzdálenější jsou tato substituty, tím větší je tržní síla monopolu.
Nedokonalá konkurence
- Příklad nám ukazuje dvě důležité skutečnosti:
a) na nedokonale konkurenčních trzích firmy „tvoří svou cenu“, přesněji, že „hledají svou cenu“
(na dokonalém trhu firma přijímá cenu – „Price Taker“ - a pouze této ceně přizpůsobuje své nabízené množství )
b) firma maximalizuje zisk při takové ceně, při které se mezní příjem rovná mezním nákladům, tj.: MR = MC
Efektivnost firem
- Efektivnost firem na dokonale a nedokonale konkurenčních trzích posoudíme, když porovnáme mezní náklady s mezním užitkem.
- V dokonalé konkurenci firma vyrábí množství, jehož mezní náklady jsou stejné jako jeho mezní užitek, to svědčí o ekonomické efektivnosti.
- Firma produkující za nedokonalé konkurence má menší mezní náklady než cenu. Má tedy menší mezní náklady než mezní užitek, to svědčí o určité neefektivnosti. Kdyby firma svou produkci zvýšila, byly by vynaložené (mezní) náklady menší než získaný (mezní) užitek. Lze říci, že nedokonale konkurenční trhy jsou méně efektivní než dokonale konkurenční trhy.
a) na nedokonale konkurenčních trzích firmy „tvoří svou cenu“, přesněji, že „hledají svou cenu“
(na dokonalém trhu firma přijímá cenu – „Price Taker“ - a pouze této ceně přizpůsobuje své nabízené množství )
b) firma maximalizuje zisk při takové ceně, při které se mezní příjem rovná mezním nákladům, tj.: MR = MC
Efektivnost firem
- Efektivnost firem na dokonale a nedokonale konkurenčních trzích posoudíme, když porovnáme mezní náklady s mezním užitkem.
- V dokonalé konkurenci firma vyrábí množství, jehož mezní náklady jsou stejné jako jeho mezní užitek, to svědčí o ekonomické efektivnosti.
- Firma produkující za nedokonalé konkurence má menší mezní náklady než cenu. Má tedy menší mezní náklady než mezní užitek, to svědčí o určité neefektivnosti. Kdyby firma svou produkci zvýšila, byly by vynaložené (mezní) náklady menší než získaný (mezní) užitek. Lze říci, že nedokonale konkurenční trhy jsou méně efektivní než dokonale konkurenční trhy.
Příjmy v nedokonalé konkurenci - příklad
Celkový příjem (TR) má parabolický průběh. Průměrný (AR) a mezní příjem (MR) jsou klesající funkce, MR klesá strměji než AR.
Nedokonalá konkurence - příklad
* Protože má penzión nulové mezní náklady, bude maximalizovat zisk tam, kde je maximalizován celkový příjem. To bude v případě, když pronajme 25 pokojů. Od dvacátého šestého pokoje je totiž mezní příjem záporný, čili celkový příjem klesá. Vedení penzión tedy stanoví cenu 250 Kč a bude pronajímat 25 pokojů.
• Jaký má smysl, aby měl 5 pokojů volných? Neměl by je raději přestavět, dejme tomu na hernu nebo na něco podobného? Vedení penziónu ví, že poptávka po ubytování je proměnlivá, a proto si raději ponechá volné pokoje jako rezervu pro období s vyšší poptávkou.
Funkce mezního příjmu
Funkce poptávky (d) a mezního příjmu (MR) penziónu a maximalizace celkového příjmu v bodě MC=MR.
Nedokonalá konkurence - příklad
* Protože má penzión nulové mezní náklady, bude maximalizovat zisk tam, kde je maximalizován celkový příjem. To bude v případě, když pronajme 25 pokojů. Od dvacátého šestého pokoje je totiž mezní příjem záporný, čili celkový příjem klesá. Vedení penzión tedy stanoví cenu 250 Kč a bude pronajímat 25 pokojů.
• Jaký má smysl, aby měl 5 pokojů volných? Neměl by je raději přestavět, dejme tomu na hernu nebo na něco podobného? Vedení penziónu ví, že poptávka po ubytování je proměnlivá, a proto si raději ponechá volné pokoje jako rezervu pro období s vyšší poptávkou.
Funkce mezního příjmu
Funkce poptávky (d) a mezního příjmu (MR) penziónu a maximalizace celkového příjmu v bodě MC=MR.
Nedokonalá konkurence a intenzita konkurence
- Pojem nedokonalá konkurence může vyvolat dojem, že na nedokonale konkurenčních trzích je konkurence mezi firmami slabší, avšak na nedokonale konkurenčních trzích může být konkurence velmi intenzivní – tvrdá až agresivní.
- Konkurenční boj na trzích, kde je jen několik málo velkých firem, které se navzájem „mají na očích“, může tu a tam dokonce přerůstat v „cenovou válku“.
- Rozdíl mezi dokonalou a nedokonalou konkurencí není v „tvrdosti“ konkurence, ale v něčem jiném – v cenové tvorbě.
Obecná charakteristika nedokonalé konkurence
- Nedokonalou konkurenci lze pro zobecnění charakterizovat jako trh, na kterém existuje alespoň jeden prodávající (firma), který může ovlivnit tržní cenu.
- Protože výrobek dané firmy se liší od výrobků jiných firem, může daná firma stanovit jeho cenu. Bude-li chtít firma prodat větší množství výrobků, bude muset za jinak stejných okolností cenu snižovat. To se projeví v klesající křivce poptávky po produkci firmy.
- Konkurenční boj na trzích, kde je jen několik málo velkých firem, které se navzájem „mají na očích“, může tu a tam dokonce přerůstat v „cenovou válku“.
- Rozdíl mezi dokonalou a nedokonalou konkurencí není v „tvrdosti“ konkurence, ale v něčem jiném – v cenové tvorbě.
Obecná charakteristika nedokonalé konkurence
- Nedokonalou konkurenci lze pro zobecnění charakterizovat jako trh, na kterém existuje alespoň jeden prodávající (firma), který může ovlivnit tržní cenu.
- Protože výrobek dané firmy se liší od výrobků jiných firem, může daná firma stanovit jeho cenu. Bude-li chtít firma prodat větší množství výrobků, bude muset za jinak stejných okolností cenu snižovat. To se projeví v klesající křivce poptávky po produkci firmy.
Individuální poptávka
a) V podmínkách dokonalé konkurence je individuální poptávka dokonale elastická, což znamená, že firma může prodat jakýkoliv objem produkce za stejnou cenu.
b) V podmínkách nedokonalé konkurence je individuální poptávková křivka klesající, aby firma prodala dodatečnou jednotku produkce, musí snížit její cenu.
Nedokonalá konkurence - příklad
- Motivační příklad: Penzión a jeho nabídka pokojů
* Trh ubytovacích služeb je trhem nedokonalé konkurence, protože jde o diferencovanou službu a protože hosté nejsou dokonale informováni o všech penziónech a jejich cenách. To znamená, že poptávka po pokoji v penziónu bude klesající: při nižší ceně pronajme penzión více pokojů a naopak.
Penzión disponuje kapacitou 30 pokojů, cena pokoje v katalogu je 300 Kč/den, avšak při této ceně pronajme 20 pokojů, takže jeho celkový příjem bude 6 000 Kč.
* Zbývá kapacita 10 neobsazených pokojů, proto zveřejní nižší cenu a to 290 Kč/den.
* Pro zjednodušení předpokládáme, že penzion má nulové mezní náklady (MC=0).
* Vedení zjišťuje, že při ceně 290 Kč/den pronajme 21 pokojů, takže jeho celkový příjem bude 6 090 Kč (290 * 21) a celkový příjem se zvýšil o 90 Kč.
b) V podmínkách nedokonalé konkurence je individuální poptávková křivka klesající, aby firma prodala dodatečnou jednotku produkce, musí snížit její cenu.
Nedokonalá konkurence - příklad
- Motivační příklad: Penzión a jeho nabídka pokojů
* Trh ubytovacích služeb je trhem nedokonalé konkurence, protože jde o diferencovanou službu a protože hosté nejsou dokonale informováni o všech penziónech a jejich cenách. To znamená, že poptávka po pokoji v penziónu bude klesající: při nižší ceně pronajme penzión více pokojů a naopak.
Penzión disponuje kapacitou 30 pokojů, cena pokoje v katalogu je 300 Kč/den, avšak při této ceně pronajme 20 pokojů, takže jeho celkový příjem bude 6 000 Kč.
* Zbývá kapacita 10 neobsazených pokojů, proto zveřejní nižší cenu a to 290 Kč/den.
* Pro zjednodušení předpokládáme, že penzion má nulové mezní náklady (MC=0).
* Vedení zjišťuje, že při ceně 290 Kč/den pronajme 21 pokojů, takže jeho celkový příjem bude 6 090 Kč (290 * 21) a celkový příjem se zvýšil o 90 Kč.
Výhody ze směny
- Trh nejen zabezpečuje efektivní alokaci výrobních faktorů, ale ekonomickým subjektům přináší výhody ze směny v podobě tzv. přebytku spotřebitele a přebytku výrobce. Přebytek spotřebitele (viz. kapitola Chování spotřebitele).
Přebytek výrobce
- Každé úrovni ceny odpovídá optimální množství, kdy se cena rovná mezním nákladům. MC předcházejících jednotek vyrobené produkce jsou však nižší něž cena, za kterou jsou prodány. Tak vzniká rozdíl mezi cenou a mezními náklady, který se nazývá přebytkem výrobce na jednotku produkce.
Nedokonalá konkurence
Nedokonalá konkurence
- Dosavadní analýzy chování firmy předpokládaly, že firma operuje na tzv. dokonale konkurenčním trhu, kde jsou splněny všechny následující podmínky:
* Dokonalá informovanost kupujících
* Nulové náklady na změnu dodavatele
* Homogenní produkt
- Nesplnění jediné z výše uvedených podmínek mění trh v nedokonale konkurenční.
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Přebytek výrobce
- Každé úrovni ceny odpovídá optimální množství, kdy se cena rovná mezním nákladům. MC předcházejících jednotek vyrobené produkce jsou však nižší něž cena, za kterou jsou prodány. Tak vzniká rozdíl mezi cenou a mezními náklady, který se nazývá přebytkem výrobce na jednotku produkce.
Nedokonalá konkurence
Nedokonalá konkurence
- Dosavadní analýzy chování firmy předpokládaly, že firma operuje na tzv. dokonale konkurenčním trhu, kde jsou splněny všechny následující podmínky:
* Dokonalá informovanost kupujících
* Nulové náklady na změnu dodavatele
* Homogenní produkt
- Nesplnění jediné z výše uvedených podmínek mění trh v nedokonale konkurenční.
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Základní rozdíl mezi dokonalou a nedokonalou konkurencí
základní rozdíl mezi dokonalou a nedokonalou konkurencí je průběh poptávkové křivky :
1) poptávka firmy po dokonalé konkurenci 2) poptávka firmy po
nedokonalé konkurenci
ad 1)
- dokonale konkurenční firma může prodat libovolné množství statku, které si přeje, podíl své vodorovné křivky, aniž by kdy stlačovala cenu
ad 2)
- nedokonalý konkurent je v pozici, kdy jeho poptávková křivka se sklání směrem dolů, protože jeho zvýšené Q stlačuje dolů P, kterou může za Q dostat.
Zároveň pokud není chráněný monopolista → pokud „ soupeř“ sníží P, vlastní křivka monopolisty se citelně posune doleva.
Monopolní konkurence
a) existuje mnoho prodávajících
b) žádný z nich nemá rozhodující podíl na trhu ( volný příchod )
c) produkty jsou diferencované
- všechny firmy uspokojují podobné potřeby spotřebitelů
- každá firma se pokouší odlišit svůj výrobek od výrobků konkurentů
- výrobky firem jsou blízkými, ale ne zcela dokonalými substituty
1) poptávka firmy po dokonalé konkurenci 2) poptávka firmy po
nedokonalé konkurenci
ad 1)
- dokonale konkurenční firma může prodat libovolné množství statku, které si přeje, podíl své vodorovné křivky, aniž by kdy stlačovala cenu
ad 2)
- nedokonalý konkurent je v pozici, kdy jeho poptávková křivka se sklání směrem dolů, protože jeho zvýšené Q stlačuje dolů P, kterou může za Q dostat.
Zároveň pokud není chráněný monopolista → pokud „ soupeř“ sníží P, vlastní křivka monopolisty se citelně posune doleva.
Monopolní konkurence
a) existuje mnoho prodávajících
b) žádný z nich nemá rozhodující podíl na trhu ( volný příchod )
c) produkty jsou diferencované
- všechny firmy uspokojují podobné potřeby spotřebitelů
- každá firma se pokouší odlišit svůj výrobek od výrobků konkurentů
- výrobky firem jsou blízkými, ale ne zcela dokonalými substituty
Mezní náklady jako měřítko pro efektivní alokaci. monopol a oligopol
Mezní náklady jako měřítko pro efektivní alokaci zdrojů můžeme aplikovat na jakoukoliv společnost ( kapitál, sociální, komunistická, fašistická )
ale není dokázáno, že:
→ dokonalá konkurence maximalizuje největší dobro pro největší počet lidí
→ produkce maximum společenského užitku
→ jejím výsledkem je nejlepší dosažitelná úroveň společenského blahobytu.
→ lidé nejsou vybaveni stejnou kupní silou ( bez vlastní viny )
→ na základě toho ovlivňování individuální poptávkové křivky není nutně spravedlivé
( dokonce slušné )
monopol a oligopol
→ monopolistická konkurence
→ monopol
→ oligopol
Nedokonalá konkurence v odvětví existuje vždy, když jednotliví prodávající mají určitý stupeň kontroly nad cenou statku v tomto odvětví →
→ firmy ale nemá absolutní kontrolu nad cenou svého produktu ( má určitou
volnost při rozhodování o své ceně, ale cena musí být zároveň v takové
výši, aby firma růstala životaschopnou, tj. nevypadla z odvětví )
→ stupeň volnosti se u jednotlivých firem liší ( monopolní síla představuje sílu
dopadu změny ceny na odbyt firmy )
→ intenzivní soupeření se odlišuje od dokonalé konkurence ( snaha o posun
poptávkové křivky dále od počátku )
ale není dokázáno, že:
→ dokonalá konkurence maximalizuje největší dobro pro největší počet lidí
→ produkce maximum společenského užitku
→ jejím výsledkem je nejlepší dosažitelná úroveň společenského blahobytu.
→ lidé nejsou vybaveni stejnou kupní silou ( bez vlastní viny )
→ na základě toho ovlivňování individuální poptávkové křivky není nutně spravedlivé
( dokonce slušné )
monopol a oligopol
→ monopolistická konkurence
→ monopol
→ oligopol
Nedokonalá konkurence v odvětví existuje vždy, když jednotliví prodávající mají určitý stupeň kontroly nad cenou statku v tomto odvětví →
→ firmy ale nemá absolutní kontrolu nad cenou svého produktu ( má určitou
volnost při rozhodování o své ceně, ale cena musí být zároveň v takové
výši, aby firma růstala životaschopnou, tj. nevypadla z odvětví )
→ stupeň volnosti se u jednotlivých firem liší ( monopolní síla představuje sílu
dopadu změny ceny na odbyt firmy )
→ intenzivní soupeření se odlišuje od dokonalé konkurence ( snaha o posun
poptávkové křivky dále od počátku )
Konkurence
konkurence
Při prodeji svých výrobků na trhu jsou firmy omezeny konkurenčním prostředím → toto konkurenční prostředí má rozmanitou strukturu ( formy )
platí většinou:
- na straně poptávky existence konkurenčního prostředí x na straně nabídky nemůžeme konkurenční prostředí vždy předpokládat.
Základní podmínkou pro efektivní konkurenci je velké množství výrobců ( dodavatelů ) každého druhu statku nebo služby. ( ideální stav )
Nejčastěji odchylky konkurence → klasifikace tržní struktury podle stupně konkurence mezi dodavateli → hlavní formy trhu:
1. dokonalá konkurence
2. nedokonalá konkurence - 2.1. monopolní konkurence
- 2.2. monopol
- 2.3. oligopol
Při prodeji svých výrobků na trhu jsou firmy omezeny konkurenčním prostředím → toto konkurenční prostředí má rozmanitou strukturu ( formy )
platí většinou:
- na straně poptávky existence konkurenčního prostředí x na straně nabídky nemůžeme konkurenční prostředí vždy předpokládat.
Základní podmínkou pro efektivní konkurenci je velké množství výrobců ( dodavatelů ) každého druhu statku nebo služby. ( ideální stav )
Nejčastěji odchylky konkurence → klasifikace tržní struktury podle stupně konkurence mezi dodavateli → hlavní formy trhu:
1. dokonalá konkurence
2. nedokonalá konkurence - 2.1. monopolní konkurence
- 2.2. monopol
- 2.3. oligopol
Konkurence
ad 1) velké množství dodavatelů prodávajících humogen. produkt
ad 2.1) velké množství dodavatelů, kteří však prodává „diferencované“ produkty.
ad 2.2) pouze jeden dodavatel
ad 2.3) jen několik málo dodavatel s významnými podíly na trhu → důl. je jejich
ekonom. síla
dokonalá konkurence
→ žádný subjekt, který vyrábí, nemá možnost ovlivnit tržní cenu –
individuální poptávka je dokonale pružná
→ při rozhodování musí volit pouze optimální objem výstupu
nedokonalá konkurence
→ trh s existencí ( alespoň ) jednoho subjektu s možností ovlivnit
tržní cenu ( možnost manipulovat s cenou )
→ při rozhodování musí volit optimální objem výstupu a zároveň
stanovit výši ceny
ad 2.1) velké množství dodavatelů, kteří však prodává „diferencované“ produkty.
ad 2.2) pouze jeden dodavatel
ad 2.3) jen několik málo dodavatel s významnými podíly na trhu → důl. je jejich
ekonom. síla
dokonalá konkurence
→ žádný subjekt, který vyrábí, nemá možnost ovlivnit tržní cenu –
individuální poptávka je dokonale pružná
→ při rozhodování musí volit pouze optimální objem výstupu
nedokonalá konkurence
→ trh s existencí ( alespoň ) jednoho subjektu s možností ovlivnit
tržní cenu ( možnost manipulovat s cenou )
→ při rozhodování musí volit optimální objem výstupu a zároveň
stanovit výši ceny
Rovnováha firmy za nedokonalé konkurence
4.2. Rovnováha firmy za nedokonalé konkurence
Platí v DK i v NDK:
• zisk je rozdílem mezi celkovými příjmy a celkovými náklady
• zisk je maximální při takovém objemu, kdy je největší rozdíl mezi TR a TC když MR=MC.
• firma je v rovnováze, vyrábí-li objem produkce, při němž maximalizuje zisk MR=MC.
Celkový příjem v NDK získáme:
TR=P.Q
Charakter příjmů je zásadně ovlivněn konkurencí. Celkové příjmy mohou růst nebo klesat.
Je-li poptávka elastická, pak je procentní růst objemu produkce větší než procentní pokles ceny. Cena sice klesá ale TR roste.
Je-li poptávka neelastická pak procentní růst objemu prodané produkce je menší než procentní pokles ceny při snižování ceny TR klesají. Pro růst příjmů musí výrobci snižovat cenu.
Mezní a průměrný příjem v NDK:
Na rozdíl od DK mají křivky MR, AR záporné směrnice ( protože křivka poptávky je zde klesající a nikoli jako v DK konstantní ) a křivka MR není totožná a AR ( křivka MR klesá rychleji ).
Mezní příjem je ovlivněn elasticitou poptávky. Je-li poptávka elastická MR je kladný, je-li poptávka jednotkově elastická je MR nulový, je-li neelast. je MR záporný.
MR je nižší než cena.
Platí v DK i v NDK:
• zisk je rozdílem mezi celkovými příjmy a celkovými náklady
• zisk je maximální při takovém objemu, kdy je největší rozdíl mezi TR a TC když MR=MC.
• firma je v rovnováze, vyrábí-li objem produkce, při němž maximalizuje zisk MR=MC.
Celkový příjem v NDK získáme:
TR=P.Q
Charakter příjmů je zásadně ovlivněn konkurencí. Celkové příjmy mohou růst nebo klesat.
Je-li poptávka elastická, pak je procentní růst objemu produkce větší než procentní pokles ceny. Cena sice klesá ale TR roste.
Je-li poptávka neelastická pak procentní růst objemu prodané produkce je menší než procentní pokles ceny při snižování ceny TR klesají. Pro růst příjmů musí výrobci snižovat cenu.
Mezní a průměrný příjem v NDK:
Na rozdíl od DK mají křivky MR, AR záporné směrnice ( protože křivka poptávky je zde klesající a nikoli jako v DK konstantní ) a křivka MR není totožná a AR ( křivka MR klesá rychleji ).
Mezní příjem je ovlivněn elasticitou poptávky. Je-li poptávka elastická MR je kladný, je-li poptávka jednotkově elastická je MR nulový, je-li neelast. je MR záporný.
MR je nižší než cena.
Vznik nedokonalé konkurence, charakteristika tržních struktur
4.1. Vznik nedokonalé konkurence, charakteristika tržních struktur
Firma vyrábí diferencovaný produkt nebo výrazný podíl produkce, může ovlivnit tržní cenu. Nedokonalá konkurence je trhem, kde existuje alespoň jeden prodávající ( firma ), který může ovlivnit tržní cenu. Pro zvýšení prodeje musí firma cenu snižovat - záporná směrnice křivky poptávky po produkci firmy.
Podle míry nedokonalosti rozlišujeme:
4.1.1. Monopolistická konkurence
Velké množství výrobců, jeden výrobek mírně diferencovaný ( zubní pasty ), volný vstup do odvětví. Ceny jednotlivých výrobků se mohou lišit.
4.1.2. Oligopol
Několik výrobců, stejný produkt, omezený přístup do odvětví z důvodu značné ekonomické síly těchto oligopolních firem, ceny jsou vyšší než v podmínkách dokonalé nebo monopolistické konkurence. Oligopolní výrobci mohou ovlivňovat cenu tím, že omezují nabídku.
Speciálním případem je smluvní oligopol. Oligopolní výrobci se dohodnou na ceně aby se navzájem neoslabovali a všichni realizovali zisk. Potom se každý takový výrobce chová na svém trhu jako monopolista.
Dalším případem je oligopol s dominantní firmou. Zde existuje jedna silná firma a několik malých které nemohou tu velkou ohrozit.
Tzv. cenové vůdcovství.
4.1.3. Monopol
Absolutní nedokonalost. Absolutní moc na spotřebitelem. Jediný výrobce. Může si diktovat podmínky. Maximální cena je dána jen koupěschopností poptávky. Jedná se o faktickou likvidaci konkurence na straně nabídky.
Firma vyrábí diferencovaný produkt nebo výrazný podíl produkce, může ovlivnit tržní cenu. Nedokonalá konkurence je trhem, kde existuje alespoň jeden prodávající ( firma ), který může ovlivnit tržní cenu. Pro zvýšení prodeje musí firma cenu snižovat - záporná směrnice křivky poptávky po produkci firmy.
Podle míry nedokonalosti rozlišujeme:
4.1.1. Monopolistická konkurence
Velké množství výrobců, jeden výrobek mírně diferencovaný ( zubní pasty ), volný vstup do odvětví. Ceny jednotlivých výrobků se mohou lišit.
4.1.2. Oligopol
Několik výrobců, stejný produkt, omezený přístup do odvětví z důvodu značné ekonomické síly těchto oligopolních firem, ceny jsou vyšší než v podmínkách dokonalé nebo monopolistické konkurence. Oligopolní výrobci mohou ovlivňovat cenu tím, že omezují nabídku.
Speciálním případem je smluvní oligopol. Oligopolní výrobci se dohodnou na ceně aby se navzájem neoslabovali a všichni realizovali zisk. Potom se každý takový výrobce chová na svém trhu jako monopolista.
Dalším případem je oligopol s dominantní firmou. Zde existuje jedna silná firma a několik malých které nemohou tu velkou ohrozit.
Tzv. cenové vůdcovství.
4.1.3. Monopol
Absolutní nedokonalost. Absolutní moc na spotřebitelem. Jediný výrobce. Může si diktovat podmínky. Maximální cena je dána jen koupěschopností poptávky. Jedná se o faktickou likvidaci konkurence na straně nabídky.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)