Podniky se dále rozlišují

• dle vlastnictví na podniky
- soukromé,
- státní,
- smíšené.
• dle právní formy na
- soukromé podniky samostatných podnikatelů
- obchodní společnosti
- osobní (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost),
- kapitálové ( společnost s ručením omezeným,akciová společnost),
- družstva,
- státní podniky a ostatní veřejné podniky.

Druhy obchodních společností
• Osobní společnosti - v. o. s.
- k. s.
• Kapitálové společnosti - a. s.
- s. r. o.
• Ostatní
- družstvo, státní podniky, tichá společnost, kartel,
Konsorcium

Charakteristika základních právních forem podnikání

1. RUČENÍ
Živnostník, FO - neomezeně, ale neexistuje žádný předpis o minimální výši záručního kapitálu
Pozn.: zde si nikdo nebude připravovat plánovitě krach
v. o. s. - ručí neomezeně celým svým os. majetkem Pozn: zde si nikdo nebude připravovat plánovitě krach.
k.s.- společnost neomezeně, komplementáři neomezeně, tj. celým svými i osobním majetkem. Komanditisté
ručí jen do výše nesplaceného majet. vkladu. Odlišnou úpravu lze zahrnout do společenské smlouvy.

2. OPRÁVNĚNÍ K ŘÍZENÍ
Živnostník, FO – jednotlivec sám řídí i pracuje
v. o. s. – podle společenské smlouvy lze pověřit i zástupce
k.s.- komplementáři jsou oprávněni k vedení společnosti, komanditisté mají právo nahlížet do účetních dokladů
a mají právo na vydání jednoho stejnopisu roční účetní závěrky

3. POČET ZAKLADATELÚ
Živnostník, FO – 1 osoba
v. o. s. –min. 2 osoby PO i FO
k.s. - nejméně 2 osoby, jeden komanditista a druhý komplementář

Počet zakladatelů

Minimální počet společníků
• kapitálové obchodní společnosti - jedna osoba (fyzická nebo právnická)
• osobní společnosti - minimálně dvě osoby
• družstvo -pět fyzických nebo dvě právnickéosoby
Maximální počet společníků – u s.r.o. 50 osob.

Ručení společníků za závazky
• podle platné právní normy existují dvě variant ručení:
a) omezené ručení
b) neomezené ručení

Riziko a podíl na zisku
Míra rizika podnikatele je úměrná jeho účasti na zisku a ztrátě.
Oprávnění k řízení,statutární orgán
Jde o zmocnění vést podnik a zastupovat ho navenek.

Obchodní zákoník upravuje dvě možnosti:
• Ve vybraných případech je ponechána tato otázka na uvážení majitelů (společníků),
• Zákon předepisuje, které orgány podnik musí mít a jaké jsou jejich kompetence.

Povinnost tvorby základního kapitálu

Základní kapitál může být vytvářen resp. rozšiřován
- vklady podnikatele a společníků, resp. Získáním tichého společníka,
- přijetím nových členů společnosti,
- prodejem akcií.
Minimální rozsah základního kapitálu, potřebného pro založení společnosti je ze zákona definován u kapitálových společností a u družstva.

Finanční možnosti
• Jedná se především o možnost zvýšení či snížení vl. kapitálu a přístup k cizímu kapitálu.
• Přístup k cizímu kapitálu je závislý především na výši kapitálu, míře ručení společníků a předpisech, které zajišťují jistotu věřitelů.

Administrativní náročnosta rozsah výdajů
Administrativní náročnost je spojena především s úpravou podmínek, za kterých podnik vzniká.

Zákaz konkurence
Jedná se o možnost společníků a zaměstnanců společnosti a družstva podnikat ve stejném předmětu činnosti.

Zveřejňovací povinnost

Je upravena zejména Obchodní zákoníkem a Zákonem o účetnictví a dalšími právními normami. Zveřejňovací povinností se rozumí povinnost společnosti publikovat rozvahu
a výkaz zisků a ztrát. Součástí je vyhotovení výroční zprávy.

Typologie podniků, právní formy podniku
• dle sektorů
- primární
- sekundární
- terciárním

• dle hospodářských odvětví
- v zemědělství, rybolovu, myslivosti a lesním hospodářství,
- v průmyslu, energetice a stavebnictví,
- ve službách

• dle podílu převládajícího výrobního faktoru na
- podniky s pracovně náročnou výrobou,
- podniky s výrobou investičně a materiálově náročnou.

• dle velikosti podniku, hodnocené prostřednictvím počtu zaměstnanců, počtem strojů, velikostí kapitálu, velikostí celkovéhoobratu, velikostí obratu na pracovníka, výší přidané hodnoty napracovníka a jinými ukazateli na
- malé podniky- střední podniky- velké podniky


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

Řídící funkce

• Řídící funkce - její náplní jsou činnosti spojené s řízením podniku. Jde o vymezení vztahů mezi řízenými jednotkami a vedením podniku, určení rozsahu odpovědnosti a pravomocí managementu podniku, nástrojů řízení a stylu řídící činnosti.
• Správní funkce - zahrnuje činnosti zabezpečující chod celého podniku, převážně administrativní.
• Sociální funkce - neméně významné je zapojení podniku do ochrany, udržování a zkvalitňování životního prostředí (environmentální funkce), do kulturního rozvoje regionu,
do oblasti rozvoje vzdělávání a sportu sponzorskou činností a pod.

• cíle ekonomické a finanční,
• cíle technické,
• cíle sociální,

Dle hierarchie cílů
• cíle hlavní ( nadřazené, primární ),
• cíle dílčí

Podle vztahů mezi cíli můžeme rozlišit
• cíle komplementární,
• cíle konkurenční,
• cíle indiferentní,

Podnikání dle Živnostenského zákona

Živnost je podnikání, na které je vyžadováno živnostenské oprávnění. Živnostenský list musí mít jak fyzická, tak právnická osoba podnikající dle Živnostenského
zákona nebo dle zvláštních předpisů,


Rozdělení živností
Z hlediska průkazu odborné způsobilosti:
• Ohlašovací – smějí být provozovány při splnění stanovených podmínek na základě ohlášení.
• Koncesované – smějí být provozovány jen na základě státem udělené koncese (povolení).

Ohlašovací živnosti
• Živnosti řemeslné
• Živnosti vázané
• Živnosti volné

Všeobecné podmínky provozování živností
a) dosažení věku 18 let ke dni vzniku oprávnění,
b) způsobilost k právním úkonům,
c) bezúhonnost,
d) splnění daňových povinností vůči státu.

Podle předmětu podnikání se živnosti dělí na:

• Obchodní
• Výrobní
• Poskytující služby

Kritéria pro vymezení dělení podniků
• obchodní firma
• počtem zakladatelů,
• způsobem přebírání rizika a rozdělování zisku,
• rozsahem ručení za závazky podniku,
• způsobem řízení podniku,
• způsobem vytváření základního kapitálu,
• možností získání úvěrů a dalších cizích zdrojů,
• daňovým zatížením podniku,
• administrativní náročnost a rozsah výdajů,
• zveřejňovací povinností,

Obchodní firma
Náležitosti, které musí obsahovat obchodní jméno
obchodní společnosti nebo družstva.

Podnikatel

1) každá fyzická nebo právnická osoba zapsaná do obchodního rejstříku,
2) FO nebo Po podnikající dle Živnostenského zákona nebo dle zvláštních předpisů,
3) osoba provozující zemědělskou výrobu a jako taková je zapsaná v evidenci obce,
4) i zahraniční osoby, pokud splňují podmínky uvedené v Obchodním zákoníku.

Ekonomický systém podniku
Systém je množina prvků a množina vazeb mezi nimi a také mezi vnějším okolím systému. Tyto prvky a vazby vytvářejí vlastnosti systému a umožňují mu plnit jeho účelové funkce a cíl.
V rámci podniku lze rozlišit:
a) subsystém technicko technologický, jeho prvky tvoří jednotlivé složky věcného kapitálu, dlouhodobého hmotného majetku, materiálových zásob, a hmotně energetické vazby v rámci jejich uspořádání.

b) subsystém organizační , podnik jedná a vystupuje navenek jako celek, skládá se však z mnoha lidí organizovaných do vnitropodnikových útvarů, jejichž vzájemné vztahy jsou stanoveny vlastními vnitropodnikovými pravidly.

c) subsystém řídící, definuje jako své prvky rozhodovací a řízené jednotky a vztahy mezi nimi. Samotné řízení je realizováno v několika fázích - plánování, organizování, personalistice, vedení, kontrole. Nedílnou součástí tohoto subsystému je subsystém informační.

d) Subsystém ekonomický představují dvě složky:

subsystém technicko ekonomický, charakterizují ho vazby mezi vstupy (inputy) používanými ve výrobě a výstupy (outputy) z ní. subsystém finanční, jeho prvky jsou finanční zdroje (kapitál) vlastní a cizí, alokované do jednotlivých složek majetku, na základě jejich využívání dosahované tržby, výnosy, náklady a zisk, příjmy a výdaje podniku a obrat peněžních prostředků.

Funkce podniku
• Výrobní, obchodní a zásobovací funkce - vyplývají z účelu, za jakým byl podnik založen.
• Vědeckotechnická funkce - spočívá ve vyhledávání nových vědeckotechnických poznatků a informací a jejich aplikaci na podmínky vlastní výrobní činnosti, ve vývoji a realizaci nových
nebo inovovaných výrobků a technologií.
• Organizační funkce - zajišťuje účelnou organizaci výroby, technologických a pracovních procesů a operací
• Personální funkce - jejím úkolem je zajistit rozhodující výrobní faktor, pracovní síly.

Finančně ekonomická funkce

• Finančně ekonomická funkce - směřuje k dosahování ekonomické efektivnosti činnosti podniku zajišťováním produktivity práce a kapitálu, vytváření produkce s optimem nákladů, zabezpečení potřebného rozsahu a struktury finančních zdrojů, dostatečného množství
nejlikvidnějších složek majetku a udržení solventnosti podniku.

• Řídící funkce - její náplní jsou činnosti spojené
s řízením podniku. Jde o vymezení vztahů mezi řízenými
jednotkami a vedením podniku, určení rozsahu
odpovědnosti a pravomocí managementu podniku, nástrojů
řízení a stylu řídící činnosti.

• Správní funkce - zahrnuje činnosti zabezpečující chod
celého podniku, převážně administrativní.

• Sociální funkce - neméně významné je zapojení podniku
do ochrany, udržování a zkvalitňování životního prostředí
(environmentální funkce), do kulturního rozvoje regionu,
do oblasti rozvoje vzdělávání a sportu sponzorskou
činností a pod.

Podniková ekonomika

Předmětem podnikové ekonomiky je podnik jako institucionalizované podnikání.
Podnik se nachází v okolí, které jej obklopuje. Okolí (odběratelé, dodavatelé, banky, obce, stát…) ovlivňuje a sám je jím ovlivňován. Podnik má své charakteristické rysy, vývoj, cíle a funkce, život, organizaci atd.
Podniková ekonomika (nauka o podniku) se stala samostatnou disciplínou hospodářských věd. Mezi další takové disciplíny patří např. management, marketing, ekonomie.

Ekonomie
Dělí se na:
• makroekonomii
- zabývá se hospodářstvím jako celkem a je základem hospodářské politiky,
• mikroekonomii
- zkoumá chování dílčích ekonomických subjektů

Základní pojmy
• Podnikání - je soustavná činnost prováděná podnikatelem samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku.
• Podnik – instituce vzniklá k výkonu podnikatelské činnosti, který je charakteristický rozsahem a kombinací výrobních faktorů. Podle obchodního zákoníku se podnikem rozumí soubor hmotných, osobních i nehmotných složek podnikání.

Typy integrací

• Rutinní (návaznost jader technologie)
• Integrace směrem k distribuci
• Zpětná integrace

Moderní korporace
• Oddělení vlastnictví od řízení
• Převoditelnost vlastnických práv
• Omezené ručení vlastníků

Formy moderní korporace
• Unitární organizace
- jedno centrum
- Hranicí je komunikační přetížení
• Multidivizionální organizace
- Vrcholoví „generalisté“
- Divizionální tým specialistů
• Holdingová forma
- Filiálky mají vyšší stupeň volnosti
• Konglomerát
• Multinacionální podnik

Limity firmy

• Rozšířený model – zavedeme úspory z rozsahu
• k – index specifičnosti aktivit
• B – byrokratické náklady interního ovládání
• T – odpovídající tržní náklady
• G = B(k) – T(k)
• N – rozdíl nákl. fce vlastních výrob. nákladů a nákladové fce tržní nabídky


Limity firmy


Efektivní hranice firmy
• Společné vlastnictví jistých jader výrobních
stupňů je evidentní – komparace není nutná
• Pro řadu základních surovin je vlastní výroba
neekonomická
• Pro jisté polotovary, díly, sestavy, služby je
nutná kalkulace pro určení firemního či tržního
zajištění

Ovlivňují alokaci zdrojů, ...

• Ovlivňují alokaci zdrojů, složení výstupu,
rozdělování důchodů
• Vymezení vlast. práv zlepšuje očekávání
vlastníků, snižuje nejistotu a vede k lepší
alokaci zdrojů.
• Dělitelnost
• Převoditelnost
• Vynutitelnost
Coaseho teorém
• Jsou-li vlastnická práva svobodně převoditelná
a jsou-li transakční náklady nulové, pak výchozí
rozdělení vlastnických práv není podstatné pro
alokaci zdrojů.

Teorie smluvních vztahů
• Předpokladem pro vznik směny je existence
oddělených soukromých vlastníků
• Nkl. předpokládá, že velký počet nabízejících
zaručuje ex ante dokonalou soutěž
• Ale z ex post pohledu má „vítěz“ výhodu do
budoucna – fundamentální transformace –
fyzické investice a investice do human capital

Limity firmy

• Hranice mezi tržním a firemním řešením
• Limitem firmy – faktorem pro vertikální integraci
firmy – je specifičnost aktivit
• Čím je činnost méně specifická – tím je
výhodnější řešení trhem
• Externí dodavatelé sumarizují dodávky od více
zákazníků – úspory z rozsahu

Limity firmy
• Jednoduchý model – nejsou úspory z rozsahu
• k – index specifičnosti aktivit
• B – byrokratické náklady interního ovládání
• T – odpovídající tržní náklady
• G = B(k) – T(k)
Limity firmy

Teorie podnikatelského objevování

• Účastnící trhu se potýkají s tím, že si nejsou
vědomi strategických plánů ostatních
- přílišný pesimizmus
- přílišný optimizmu

• Koncept konkurence v TPO obsahuje pouze
jednu podmínku – svobodný vstup na trh

Teorie podnikatelského objevování
• Umožňuje zkoumat:
• ekonomii reklamy
• ekonomii protimonopolního hospodářství
• ekonomii blahobytu
• ekonomii socialismu


INSTITUCIONÁLNÍ EKONOMIE – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA

Institucionální ekonomie – ek. člověk
• Smluvní člověk (contractual man)
• Omezená racionalita
• Transakční náklady
• Oportunizmus

Instituce

• Jakékoli omezení, které utváří ekonomické
chování člověka
• Formální instituce
• Neformální instituce

Transakce
• Jakýkoli akt směny či transferu mezi účastníky
smluvního vztahu
• Transakční náklady – náklady na provoz ek.
systému (tření)

Institucionální ekonomie
• Zkoumá všechny náklady
• Je více mikro-analytická
• Je si vědoma behaviorálních předpokladů
• Moment specifičnosti aktiv
• Kvalitativní komparativní analýza institucí
• Vlastnická práva