„Podnik v podniku“

Tvorba „podniků v podniku“ je další možností zpružnění organizační struktury. Svým
charakterem se podniky v podniku podobají spíše „projektům v podniku“. Čím pružnější je
organizační struktura, tím lepší zázemí tvoří pro rychlou reakci chování podniku na změny v jeho okolí. Přestože podmínky, ve kterých působí kterýkoliv podnik, nikdy nejsou neměnné, jsou jednotlivé obory podnikání vystaveny různé míře změn okolí.
„Podniky v podniku“ jako sekundární organizace. např. tzv. podnikatelské jednotky
jsou vytvořeny na základě kombinace kritérií výrobek – trh. Každá podnikatelská jednotka má přesně definované zákazníky, na které se orientuje, a konkurenty, se kterými se střetává. Má své vlastní poslání,cíle,vlastní plán, samostatné řízení zdrojů a odpovídá za dosažený hospodářský výsledek (je ziskovou jednotkou). Je třeba upozornit, že ziskovou jednotkou nemusí být samozřejmě pouze SBU, zisková jednotka může mít i jinou podobu.
Kromě organizační struktury existuje v podniku ekonomická struktura, jejíž součástí jsou tzv. odpovědnostní střediska . Organizační a ekonomická struktura nemusejí být totožné.
„Podniky v podniku“ jako primární organizace. Řada organizačních forem používaných v současnosti excelentními podniky používá systém tvorby „podniků v podniku“ jako základní kritérium strukturalizace, tzn. že „podniky v podniku“ tvoří primární a nikoli sekundární organizaci. „Podniky v podniku“ jsou představovány pružnými
týmovými strukturními formami, jako je např. fraktálová a flotilová organizace, améba.

Základní formy organizačních struktur

• Malým a (nebo) mladým podnikům bude většinou vyhovovat průkopnická organizace, kde dominuje jednoliniový systém uspořádání řídících vztahů.
• Zavedeným (nebo) velkým podnikům v případě, že je pro ně charakteristická menší intenzita změn okolí, jíž musí čelit, se hodí byrokratická organizace založená na bázi liniově štábního systému.
• Podnikům, jež musí čelit velice dynamickým změnám okolí a adekvátně na ně reagovat, a přitom velikost těchto podniků již není vhodná pro použití průkopnické organizace, nezbývá než použít pružných organizačních forem.

Ke zvýšení pružnosti dochází:
- zavedením více kriteriální struktury (např. maticová organizace),
- zavedením projektových organizačních forem,
- snahou o implementaci výhod malých průkopnických forem organizace do velkých firem prostřednictvím tvorby „podniků v podniku“.

Vícekriteriální organizační struktura
Představitelem maticová organizace, kde je primární struktura, která je vytvořena podle 1 kritéria, maticově propojena (tzn. Aplikována současně) se sekundární strukturou, která je vytvořena podle jiného kritéria. O možných kritériích (funkce, objekt) bylo pojednáno v souvislosti s tvorbou organizačních jednotek. Tato organizační forma je sice schopna lépe reagovat na změny okolí prostřednictvím specializovaných manažerů pro výrobek, trh, projekt nebo funkci, větší pružnosti je však dosaženo za cenu porušení jednoty řízení.

Projektové organizační formy

Charakteristické tím, že v rámci základní organizační struktury podniku vznikne dočasně
organizace orientovaná na uskutečnění určitého projektu (tzn. úkolu se zcela specifickými rysy). Projektová organizace má interdisciplinární charakter. Je ustaven vedoucí projektu, který si vytvoří tým z pracovníků různého zaměření tak, aby jeho sestava vyhovovala řešení projektu. Charakter projektu určuje dělbu pravomoci mezi linii a vedoucím projektu.

Podle toho, jak silně je ovlivněna základní struktura, je rozlišována:
- koordinace projektu, kde dominuje linie a vedoucí je pouze spojnicí pracovníků tvořící tým (shromažďuje návrhy a zpracovává závěry), je používána u nenáročných projektů
- projektová maticová organizace, kde pravomoc je rozdělena mezi linii a vedoucího projektu a aplikuje se na řešení složitějších projektů (např. výrobkové inovace)
- čistá projektová organizace, která se hodí pro velmi složité projekty, kdy je třeba, aby současně se stávající strukturou podniku vznikl plně organizačně samostatný projektový tým, v němž pracovníci jsou zcela vyvázáni z plnění stávajících povinností a jsou podřízeni pouze vedoucímu týmu.

Organizační výstavba podniku

Cílem podnikatele je zvyšovat hodnotu svého podniku. V případě, že vlastník nechce, nebo
vzhledem k velikosti podniku nemůže, řídit podnik sám, je třeba oddělit řízení od vlastnictví.
Podmínkou pro oddělení řízení od vlastnictví podniku je, aby profesionální manažeři jednali
v zájmu vlastníků. Protože existuje kritérium umožňující posoudit činnost manažerů (ČSH), může na ně být delegována pravomoc.

Samotný pojem „organizace“ je interpretován různě. Například jako:
- organizační struktura,
- proces organizování,
- podnik, resp. instituce.

Zaměříme se na pojetí organizace jako organizační struktury. Organizační strukturou obvykle
rozumíme účelovou formální strukturu organizačních jednotek ve formálně organizovaném podniku.

Organizační struktura je výsledkem ...

Organizační struktura je výsledkem organizování. Důvodem organizování je nutnost dělby práce a omezenost rozpětí řízení. V řízení, jako v každé jiné činnosti, musí dojít k dělbě práce z důvodu rozsahu, různorodosti a efektivnosti vykonávání manažerské činnosti.

Dělba práce je proces, jímž je celková dělba práce rozdělována do činností tak, aby jejich realizace byla co nejefektivnější. Omezenost rozpětí řízení je pak důvodem pro vytváření více organizačních úrovní.

Postup při tvorbě organizační struktury
Organizační struktura musí být „šitá na míru“ podle situace konkrétního podniku. Manažer musí rozhodnout o tom, jaké úkoly je nutné pro dosažení cíle podniku vykonat, kde a jak by se měly provést a kdo za ně bude odpovídat.
Plnění úkolů znamená uskutečnění:
- činností transformačních (změny vstupů na výstup),
- materiálových toků (pohyb materiálu z jednoho místa na druhé),
- převodu informací (koordinace transformačních kroků,materiálových toků a zpětné vazby).

Předpoklady tvorby organizační struktury

Identifikace činností nutných pro dosažení cíle podniku a jejich seskupení do organizačních jednotek tak, aby bylo možno je co nejlépe provést. Rozdělení, přesné definování a přidělení toků spojených s fungováním podniku jednotlivcům, resp. skupinám, představuje organizaci.
Ze specializace vyplývá rozdělení odpovědnosti. Odpovědnost by měla odpovídat pravomoci. Ten, kdo je odpovědný za určitý úkol, musí mít pravomoc činit kroky a disponovat prostředky
k jeho splnění.
Při tvorbě organizační struktury je třeba rozhodovat podle situace podniku o:
- způsobu tvorby organizačních jednotek
- způsobu provázání vytvořených organizačních jednotek

Způsob tvorby organizačních jednotek
1) Funkcionalizace, kdy jde o specializace podle podnikových funkcí. To předpokládá orientaci organizačních jednotek na vykonávání specializované činnosti.
vedení podniku


konstrukce zásobování výroba prodej správa