Projektové organizační formy

Charakteristické tím, že v rámci základní organizační struktury podniku vznikne dočasně
organizace orientovaná na uskutečnění určitého projektu (tzn. úkolu se zcela specifickými rysy). Projektová organizace má interdisciplinární charakter. Je ustaven vedoucí projektu, který si vytvoří tým z pracovníků různého zaměření tak, aby jeho sestava vyhovovala řešení projektu. Charakter projektu určuje dělbu pravomoci mezi linii a vedoucím projektu.

Podle toho, jak silně je ovlivněna základní struktura, je rozlišována:
- koordinace projektu, kde dominuje linie a vedoucí je pouze spojnicí pracovníků tvořící tým (shromažďuje návrhy a zpracovává závěry), je používána u nenáročných projektů
- projektová maticová organizace, kde pravomoc je rozdělena mezi linii a vedoucího projektu a aplikuje se na řešení složitějších projektů (např. výrobkové inovace)
- čistá projektová organizace, která se hodí pro velmi složité projekty, kdy je třeba, aby současně se stávající strukturou podniku vznikl plně organizačně samostatný projektový tým, v němž pracovníci jsou zcela vyvázáni z plnění stávajících povinností a jsou podřízeni pouze vedoucímu týmu.

Organizace, jejichž cílem není dosahování zisku, ...

• organizace, jejichž cílem není dosahování zisku, ale uspokojování společenských potřeb (státní zdravotnická zařízení, školy,soudy atd.), jako rozpočtové organizace jsou financovány ze státního rozpočtu nebo rozpočtu obcí, kam odvádějí i své příjmy. Jestliže mohou vykonávat podnikatelskou činnost, je jim umožněno dosaženého rozdílu mezi příjmy a výdaji používat k financování jejich další činnosti;
• příspěvkové organizace ( divadla, muzea, galerie, knihovny aj.), jejichž příjmy však zpravidla nekryjí jejich výdaje a jsou závislé na příspěvcích veřejných rozpočtů

Život podniku
• Založení podniku
• Růst podniku
• Krize a sanace
• Zánik podnik (zrušení a zánik, likvidace, konkurz a vyrovnání)

Organizace – 3 významy

a) podnik = organizace jako výsledek organizování, organizace jako instituce
b) podnik má organizaci, určitou formu uspořádání vztahů (org. řád), organizace je org. struktura
c) podnik je organizován, vlastní realizace organizačního procesu

Nutnost organizovat vychází z dělby práce (1 člověk to nezvládne) z důvodů:
a) rozsahu práce,
b) různorodosti práce,
c) efektivnosti práce.

Aspekty organizace
2 pohledy
a) útvarová organizace
b) procesní organizace

Tyto organizace jsou:
a) formální (2. pohled) – sjednocuje podnikové dění k určitému cíli, předem upravené vztahy
b) neformální – nevědomá, mění se v čase; tvoří se vztahy, keré nejsou předmětem org. řádu
- lidské charakt. vlastnosti
- úroveň vztahů
Útvarová organizace

Úkol

- rozdělit celkový úkol podniku do tolika dílčích úkolů, aby následným přiřazením těchto dílčích úkolů prac. místům vznikla smysluplná dělba práce a uspořádání podnikových procesů
- analýza, rozklad celkových úkolů podniku na části a pak syntéza a z toho vzniknou vztahy mezi prac. místy. Analýza vychází z podnik. cílů.
Syntéza představuje vytváření org. jednotek (prac. místa analýzou). Cílem je zkombinovat dílčí úkoly vzniklé v rámci analýza a vytvořit tak jednotky dělby práce (prac. místa)
Organizační struktura – prac. místa a jejich vzájemné vazby
Tvorba prac. míst – shrnutí úkolů na 1 osobu, základní prve organizace,
Popis prac. míst – co má na kterém prac. místě kdo dělat, rámcový popis prac. místa (prac. náplň), reprodukuje org. řád, je pomocný prostředek pro začlenění prac. do organizace
Typy organizace
1. liniové
2. liniově štábní
3. více liniový (funkcionální)

Formy útvarové organizace – kombinací prvků org. struktury vznikají formy
1. průkopnická – u nového podniku, všechno řídí sám z centra
2. byrokratická – pevně dány vazby, liniový vedoucí a prac.

3. PODNIKOVÁ ORGANIZACE

Pojetí organizace, její cíl a úkoly, formální a neformální organizační struktury, vztahy strategie, organizační struktury a efektivity řízení v podniku
Organizace je jedna z funkcí řízení, je to souhrn činností jejichž cílem by měla být tvorba organizační struktury podniku
Smyslem organizace je dělba práce

Podnik musí
a) stanovit úkoly
b) rozdělit na části
c) koordinovat tyto části a celkový postup
Dobrá organizace podniku není hlavním cílem, ale pouze prostředek, jak dosáhneme cíle. Strukturu org. tvoří systém prvků a vztahů mezi nimi, pak hovoříme o útvarové struktuře.

Vytvářet strukturu:
1. ohraničit úkoly (fce ve smyslu dělby práce – definovat prac. místa)
2. definovat vztahy mezi jednotlivými místy a funkcemi
Určit vztahy nadřízenosti a podřízenosti – rozdělit pravomoc a odpovědnost – vznikají organizační formy

3. Personální řízení

- předmětem řízení jsou lidské zdroje
Lidské zdroje – souhrn pracovníků s jejich kvalifikační strukturou (kolik potřebujeme inženýrů, dělníků a jiných), věkovou strukturou, motivaci, kreativitou - tvořivost, adaptabilitou - přizpůsobivost a flexibilitou – pružnost reagování na změny na trhu.
Systém řízení podniku musí posilovat výkonnostní princip v utváření personálního řízení lidí

4. Organizace personální práce
Ovlivňuje ji způsob org. uspořádání a začlenění person. práce do prac. činnosti.
Organizační strukt. je závislá na velikosti podniku, závisí na typu uspořádání podniku:
- typ liniový,
- liniově štábní,
- funkcionální

6) FONDY ROZPOČTOVÝCH ORGANIZACÍ ZŘÍZENÝCH ÚSTŘEDNÍMI ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY

6) FONDY ROZPOČTOVÝCH ORGANIZACÍ ZŘÍZENÝCH ÚSTŘEDNÍMI ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY

B. VEŘEJNÉ ROZPOČTY ÚZEMNÍ ÚROVNĚ
a) rozpočty a fondy obcí
b) rozpočty rozpočtových organizací obcí
c) rozpočty dobrovolných svazků obcí
d) rozpočty vyšších samosprávních celků (rozpočty krajů)
e) rozpočty okresních úřadů

ROZPOČTY CENTRÁLNÍ ÚROVNĚ = nejvýznamnějším rozpočtem na centrální úrovni je státní rozpočet.

Fond státního rozpočtu
- centralizovaní peněžní fond, který je vytvářen, rozdělován a používán s využitím nenávratného a neekvivalentního způsobu rozdělování.
- má podobu zákona a bilance
- nemusí být vyrovnaný, ale i schodkový x přebytek
- bývá schvalován na 1 fiskální rok (kalendářní rok)

ve vyspělých zemích se používá na centrální úrovni toto členění:
- generální rozpočet
- účty specifických alokací
- dodatkové rozpočty

III. skupina NEZISKOVÉ VEŘEJNOPRÁVNÍ ORGANIZACE

III. skupina NEZISKOVÉ VEŘEJNOPRÁVNÍ ORGANIZACE
- sem spadají organizace, které jsou zřizovány jen pro ně určeným zákonem
např. Česká televize, Český rozhlas, Státní fond život


IV. skupina NEZISKOVÉ ORGNAIZACE ZŘIZOVANÉ PODLE OBCHODNÍHO
ZÁKONÍKU
Sem patří nepodnikatelské obchodní společnosti
Např. společnosti s ručením omezeným, akciová společnost, družstvo

V.skupina STÁTNÍ PDONIK
Rozeznáváme 2 typy podniků:

A) PODNIKY ZBYTKOVÉ
- podniky, které byly privatizovány jen z malé části = hospodaří se značným majetkem státu
- podniky privatizované z velké části = vyvíjí jen minimální výrobní činnost
- podniky s nulovým nebo téměř nulovým majetkem = byly zcela privatizovány


B) STÁTNÍ PODNIKY STRATEGICKÉHO VÝZNAMU
např. Česká pošta, DINAMO, Transgas

účelem nové právní úpravy státních podniků je:
- vytvořit podmínky pro fungování státního podniku jako podnikatelského subjektu v tržním hospodářství
- stanovit právní rámec pro zbytkové podniky

ČLENĚNÍ ORGANIZACÍ A PODNIKŮ VE VEŘEJNÉ EKONOMICE ČR

ČLENĚNÍ ORGANIZACÍ A PODNIKŮ VE VEŘEJNÉ EKONOMICE ČR

a) Z pohledu zakladatele

I. skupina NEZISKOVÉ NEVLÁDNÍ ORGANIZACE ZAKLÁDANÉ SOUKROMÝMI SUBJEKTY

I. Vzájemně prospěšné organizace

a) OBČANSKÁ SDRUŽENÉ A ODBORY VČETNĚ ODOBORVÝCH ORGANIZACÍ
Jedná se o vzájemně prospěšné organizace, které si svá poslání stanovují sama a sdružují občany, kteří chtějí vykonávat stejnou činnosti, či hájit stejné zájmy.
- zahrádkáři, sportovní kluby, chovatelé….

b)ZÁJMOVÁ SDRUŽENÍ PRÁVNICKÝCH OSOB
- typ organizace, který mohou zřídit právnické osoby k ochraně svých zájmů nebo k dosažení společného účelu

c) SDRUŽENÍ BEZ PRÁVNÍ SUBJEKTIVITY, tj. sdružení na základě smlouvy o sdružení - po splnění poslání sdružení většinou zaniká

II. Veřejně prospěšné organizace

II. Veřejně prospěšné organizace

a) OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI
- poskytují veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek.

b) NADACE A NADAČNÍ FONDY nadace = účelové sdružení majetku

c) POLITICKÉ STRANY A HNUTÍ
- poslání každé politické strany je stejné „uspět ve volbách a podílet se na řízení státu“

d)CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNSOTI

e)ORGANIZACE S CIZÍM PRVKEM


II. skupina NEZISKOVÉ VLÁDNÍ ORGANIZACE ROZPOČTOVÉHO A PŘÍSPĚVKOVÉHO TYPU

- Organizace zahrnované do bloku společenských potřeb, tj. organizace působící ve veřejné správě, policii, justici, armádě
- Organizace ostatní

Zásady tvorby vnitřní organizační struktury

Zásady tvorby vnitřní organizační struktury
Management firmy
= neustálý proces organizování, přípravy, plánování, rozhodování, komunikování i kontroly s účelem stanovit a dosáhnout cíle podniku při racionálním využívání všech potenciálních zdrojů

Použití termínu "organizace" v praxi
- soustava vytvořená člověkem k plnění daných cílů
- stupeň organizovanosti urč. systému
- vl. organizační činnost

Organizační struktura
- je vytvořena souborem prvků dané organizace
- lze ji chápat staticky i dynamicky

Pojetí podnikového a VP managementu
Podstatou podnikatel. činnosti je samostatné rozhodování o předmětu podnikání, právní formě, místě, organizační struktuře,…
Podnik vystupuje jako relativně uzavřený celek.
Vnitropodnikové řízení má operativní charakter.

Vnitřní uspořádání podniku

Vnitřní uspořádání podniku

Typy organizačních soustav
Liniová Funkcionální Liniově štábní

Liniová struktura
Spočívá v tom, že dílny nebo pracovníci jsou podřízeni jedinému řídícímu pracovníkovi.

Funkcionální struktura
Základem této struktury je liniová struktura a každá podřízená jednotka má svého vedoucího, který může zadávat příkazy a odpovídat za provoz.


Liniově štábní

Dokumenty upravující organizaci
1) Statutární – souvisí se vznikem podniku (Zakladatelská listina, smlouva, statut, …)
2) Řády – organizační (prac. řád, školní řád, …)
3) Směrnice – upravují postupy chování jednotlivých subjektů za určitých situacích (protipožární, poplachové, …)
4) Pokyny a instrukce – jsou často konkretizováním směrnic pro pracoviště

TICHÁ SPOLEČNOST, Státní neziskové organizace

TICHÁ SPOLEČNOST
= smlouva mezi tichým společníkem a podnikatelem, má písemnou formu, tichý společník se zavazuje poskytnout podnikateli určitý vklad, podnikatel vyplácí podíl na zisku
- společník ničím neručí a má právo kontrolovat účetnictví
- není samostatným právním subjektem, nezapisuje se do OR, aby mohl být společník utajen

Státní neziskové organizace
- různé státní i nestátní právnické osoby, jejichž posláním je uspokojovat potřeby lidí s pomocí státu nebo nepodnikatelské sféry.
- organizace:
a) rozpočtové: jsou státem zřizovány zejména k zajišťování služeb. Na státní rozpočet jsou napojeny věcmi, příjmy a výdaji.
b) příspěvkové: jsou zřizovány státem zejména v oblasti kultury. Na státní rozpočet jsou napojeny příspěvkem.

Druhy organizací

Druhy organizací

1) podle zaměření a způsobu hospodaření
a) ziskové (výdělečné)
b) neziskové (nevýdělečné)

2) podle vlastnictví
a) soukromé
b) družstevní
c) státní
d) církevní
e) obce
f) nadace
g) politické strany
h) zájmová sdružení

3) podle velikosti
a) nejmenší
b) malé
c) střední
d) velké

4) podle výkonů, které poskytují
a) podniky vyrábějící hmotné statky (zpracovatelské, těžební, zemědělské)
b) podniky poskytující služby (obchodní, dopravní, skladovací)

5) podle příslušnosti k určitému odvětví
a) podniky náležející ke zpracovatelskému průmyslu
b) potravinářství
c) peněžnictví, pojišťovnictví
d) pohostinství, ubytování
e) zemědělství

Zvláštním druhem podniku jsou tzv. JOINT VENTURES (společné riziko), nebo-li jinak, podniky, které vznikli spojením našeho a zahraničního kapitálu

Druhy organizací

Druhy organizací

1) podle zaměření a způsobu hospodaření
a) ziskové (výdělečné)
b) neziskové (nevýdělečné)

2) podle vlastnictví
a) soukromé
b) družstevní
c) státní
d) církevní
e) obce
f) nadace
g) politické strany
h) zájmová sdružení

3) podle velikosti
a) nejmenší
b) malé
c) střední
d) velké

4) podle výkonů, které poskytují
a) podniky vyrábějící hmotné statky (zpracovatelské, těžební, zemědělské)
b) podniky poskytující služby (obchodní, dopravní, skladovací)

5) podle příslušnosti k určitému odvětví
a) podniky náležející ke zpracovatelskému průmyslu
b) potravinářství
c) peněžnictví, pojišťovnictví
d) pohostinství, ubytování
e) zemědělství
Zvláštním druhem podniku jsou tzv. JOINT VENTURES (společné riziko), nebo-li jinak, podniky, které vznikli spojením našeho a zahraničního kapitálu.