• stát se zásahy do ekonomiky snaží upravit „tržní selhání“
• stát působí na ekonomické subjekty formou donucení
• stát svůj provoz hradí převážně z daní, tím snižuje disponibilní důchod obyvatelstva
• dalším vlivem na mikroekonomickou oblast jsou přerozdělovací procesy
Státní zásahy
• nedokonalá konkurence – cenová regulace, zestátnění
• externality – přesné vymezení vlastnických práv; sankce (zdanění, pokuty, poplatky); dotace
• veřejné statky – daně, místní poplatky
• asymetrická informace – volné šíření informací, informace jako veřejný statek
Vliv státu na tržní rovnováhu
• odčerpáváním důchodu snižuje poptávku na některých trzích
• vlastními výdaji zvyšuje poptávku na některých trzích
• struktura nákupů státu se neshoduje se strukturou nákupu spotřebitelů
Zobrazují se příspěvky se štítkemtržní rovnováha. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemtržní rovnováha. Zobrazit všechny příspěvky
Rovnovážná cena
- Tržní rovnováha nastává v průsečíku křivky poptávky a křivky nabídky, neboť tam se poptávané množství právě rovná nabízenému množství, a na trhu tudíž nevzniká ani nedostatek, ani přebytek zboží.
- Existuje pouze jedna cena, při které se poptávané množství právě rovná nabízenému množství. Tuto cenu nazýváme rovnovážnou cenou.
Rovnovážná cena odráží současně mezní užitek spotřebitelů i mezní náklady výrobců.
Tržní nerovnováha
- Nedostatek – poptávané množství převyšuje nabízené množství. Nedostatek vzniká, když je cena nižší než rovnovážná cena. Nedostatek vyvolává na trhu takové jev, jako jsou fronty nebo pořadníky. Na to reagují výrobci zvyšováním ceny.
- Přebytek – poptávané množství převyšuje poptávané množství. Přebytek vzniká, když je cena vyšší než rovnovážná cena. Na trhu se přebytek projevuje neprodejnými zásobami. Výrobci na to reagují snižováním ceny.
- Každá nerovnováha je nestabilní a přechodnou situací, protože vyvolává pohyb ceny směrem k rovnovážné ceně a tím i pohyb trh směrem k rovnováze.
- Jedinou stabilní situací je tržní rovnováha (tzv. dynamická rovnováha)
- Existuje pouze jedna cena, při které se poptávané množství právě rovná nabízenému množství. Tuto cenu nazýváme rovnovážnou cenou.
Rovnovážná cena odráží současně mezní užitek spotřebitelů i mezní náklady výrobců.
Tržní nerovnováha
- Nedostatek – poptávané množství převyšuje nabízené množství. Nedostatek vzniká, když je cena nižší než rovnovážná cena. Nedostatek vyvolává na trhu takové jev, jako jsou fronty nebo pořadníky. Na to reagují výrobci zvyšováním ceny.
- Přebytek – poptávané množství převyšuje poptávané množství. Přebytek vzniká, když je cena vyšší než rovnovážná cena. Na trhu se přebytek projevuje neprodejnými zásobami. Výrobci na to reagují snižováním ceny.
- Každá nerovnováha je nestabilní a přechodnou situací, protože vyvolává pohyb ceny směrem k rovnovážné ceně a tím i pohyb trh směrem k rovnováze.
- Jedinou stabilní situací je tržní rovnováha (tzv. dynamická rovnováha)
Tržní nabídka v dlouhém a krátkém období
Tržní rovnováha a dokonalá konkurence
Vymezení dokonalé konkurence
- Vymezení pojmu dokonalá konkurence zahrnuje 3 podmínky, abychom mohly považovat trh za dokonale konkurenční:
- Dokonalá informovanost kupujících
- Nulové náklady na změnu dodavatele
- Homogenní produkt
- Nesplnění jediné z výše uvedených podmínek mění trh v nedokonale konkurenční.
- Dokonalá informovanost kupujících - tato podmínka bývá splněna pouze na územně centralizovaných trzích, jako jsou například burzy.V případě trhů územně rozptýlených, jako jsou např. restaurační služby, hotely, cukrárny atp. nemívají kupující k dispozici všechny informace.
- Nulové náklady na změnu dodavatele - pokud se rozhodne kupující změnit dodavatele, tak jej tato změna nic nestojí žádné dodatečné náklady…Ve skutečnosti však spotřebitel např. musí vynaložit minimálně čas na změnu dodavatele (a také náklady na „průzkum“ trhu).
Vymezení dokonalé konkurence
- Vymezení pojmu dokonalá konkurence zahrnuje 3 podmínky, abychom mohly považovat trh za dokonale konkurenční:
- Dokonalá informovanost kupujících
- Nulové náklady na změnu dodavatele
- Homogenní produkt
- Nesplnění jediné z výše uvedených podmínek mění trh v nedokonale konkurenční.
- Dokonalá informovanost kupujících - tato podmínka bývá splněna pouze na územně centralizovaných trzích, jako jsou například burzy.V případě trhů územně rozptýlených, jako jsou např. restaurační služby, hotely, cukrárny atp. nemívají kupující k dispozici všechny informace.
- Nulové náklady na změnu dodavatele - pokud se rozhodne kupující změnit dodavatele, tak jej tato změna nic nestojí žádné dodatečné náklady…Ve skutečnosti však spotřebitel např. musí vynaložit minimálně čas na změnu dodavatele (a také náklady na „průzkum“ trhu).
Státní selhání
9.2.5. Státní selhání
Stát by tedy měl jednak omezovat resp. minimalizovat důsledky tržních selhání a jednak by měl přerozdělovat příjmy tak, jak to společnost považuje za nejspravedlivější.
Na vykonávání těchto úkolů musí stát vynaložit určité prostředky. Otázkou je zda je vynakládání těchto prostředků vůbec efektivní.
Vláda nemusí mít při vykonávání výše uvedených činností dostatečné informace, doba rozhodování a realizace určitého opatření může být neúměrně dlouhá, tržní subjekty mohou zareagovat úplně jinak…
9.2.6. Stát a tržní rovnováha
Státní orgány potřebují pro svou činnost finanční zdroje. Získávají je odčerpáváním zdrojů jednotlivých spotřebitelů a firmám snižují jejich příjmy, a tak i poptávku na jednotlivých trzích. Stát tyto prostředky použije také na nákup statků, ale má jinou strukturu než nákup spotřebitele. Nakupuje více statku Y a tak zvyšuje jeho cenu, a proto spotřebitel přesune část svých zdrojů do nákupu statku X, aby byl v rovnováze, viz teorém pavučiny. Pod vlivem státu se tedy změnila nejen dílčí rovnováha na jednotlivých trzích, ale dochází i ke změnám z hlediska celkové rovnováhy. Stát tak mění alokaci jednotlivých statků mezi jednotlivými trhy.
I stát však může selhat a to díky: neúplným informacím vedoucí k nepřesnému nebo chybnému rozhodnutí, délka rozhodovacího procesu státních orgánů, neúspěch při realizaci státního opatření.
Stát by tedy měl jednak omezovat resp. minimalizovat důsledky tržních selhání a jednak by měl přerozdělovat příjmy tak, jak to společnost považuje za nejspravedlivější.
Na vykonávání těchto úkolů musí stát vynaložit určité prostředky. Otázkou je zda je vynakládání těchto prostředků vůbec efektivní.
Vláda nemusí mít při vykonávání výše uvedených činností dostatečné informace, doba rozhodování a realizace určitého opatření může být neúměrně dlouhá, tržní subjekty mohou zareagovat úplně jinak…
9.2.6. Stát a tržní rovnováha
Státní orgány potřebují pro svou činnost finanční zdroje. Získávají je odčerpáváním zdrojů jednotlivých spotřebitelů a firmám snižují jejich příjmy, a tak i poptávku na jednotlivých trzích. Stát tyto prostředky použije také na nákup statků, ale má jinou strukturu než nákup spotřebitele. Nakupuje více statku Y a tak zvyšuje jeho cenu, a proto spotřebitel přesune část svých zdrojů do nákupu statku X, aby byl v rovnováze, viz teorém pavučiny. Pod vlivem státu se tedy změnila nejen dílčí rovnováha na jednotlivých trzích, ale dochází i ke změnám z hlediska celkové rovnováhy. Stát tak mění alokaci jednotlivých statků mezi jednotlivými trhy.
I stát však může selhat a to díky: neúplným informacím vedoucí k nepřesnému nebo chybnému rozhodnutí, délka rozhodovacího procesu státních orgánů, neúspěch při realizaci státního opatření.
Tržní rovnováha a její podmínky
3.7. Tržní rovnováha a její podmínky ( teorém pavučiny )
Existují tři hlediska při posuzování rovnováhy:
3.7.1. Tržní rovnováha z hlediska délky časového období
S prodlužováním časového období roste elasticita nabídky.
• velmi krátké období - nabídka je zcela neelastická, růst poptávky vyvolá pouze růst ceny
• krátké období - elasticita je vyšší, růst ceny je nižší než ve velmi krátkém období
• dlouhé období - elasticita je ještě vyšší něž v předchozím období
• velmi dlouhé období - růst poptávky vede ke zvýšení objemu prodávaného zboží. Dopad na cenu různý. Záleží zda je větší růst nabídky pokles ceny, nebo poptávky růst ceny.
3.7.2. Tržní rovnováha při současné změně poptávky a nabídky
Růst poptávky i nabídky vede k růstu množství. Zatímco ale růst poptávky vede k růstu ceny, růst nabídky vede k poklesu ceny.
Záleží na vzájemném poměru elasticit nabídky a poptávky
3.7.3. Teorém pavučiny
Teorém pavučiny - dynamický model znázorňující dosahování rovnováhy či prohlubování nerovnováhy na trhu v situaci, kdy na změnu ceny na trhu reaguje nejprve poptávka a až po určité době nabídka. Výrobci tedy reagují na cenu předcházejícího období.
konvergující pavučina - křivka poptávky má menší sklon něž křivka nabídky, trh obnovuje rovnováhu
divergující pavučina - křivka poptávky má větší sklon než křivka nabídky. Trh prohlubuje nerovnováhu.
stabilní pavučina - sklony křivky nabídky a poptávky se rovnají. Nerovnováha se reprodukuje ve stejném rozsahu - neodstraňuje ani neprohlubuje.
oscilace - při složitější závislosti mezi cenou a poptávaným množstvím, např. v případě prohlubování nerovnováhy se může proces v určitém okamžiku zastavit, což je dáno tvarem křivek.
Existují tři hlediska při posuzování rovnováhy:
3.7.1. Tržní rovnováha z hlediska délky časového období
S prodlužováním časového období roste elasticita nabídky.
• velmi krátké období - nabídka je zcela neelastická, růst poptávky vyvolá pouze růst ceny
• krátké období - elasticita je vyšší, růst ceny je nižší než ve velmi krátkém období
• dlouhé období - elasticita je ještě vyšší něž v předchozím období
• velmi dlouhé období - růst poptávky vede ke zvýšení objemu prodávaného zboží. Dopad na cenu různý. Záleží zda je větší růst nabídky pokles ceny, nebo poptávky růst ceny.
3.7.2. Tržní rovnováha při současné změně poptávky a nabídky
Růst poptávky i nabídky vede k růstu množství. Zatímco ale růst poptávky vede k růstu ceny, růst nabídky vede k poklesu ceny.
Záleží na vzájemném poměru elasticit nabídky a poptávky
3.7.3. Teorém pavučiny
Teorém pavučiny - dynamický model znázorňující dosahování rovnováhy či prohlubování nerovnováhy na trhu v situaci, kdy na změnu ceny na trhu reaguje nejprve poptávka a až po určité době nabídka. Výrobci tedy reagují na cenu předcházejícího období.
konvergující pavučina - křivka poptávky má menší sklon něž křivka nabídky, trh obnovuje rovnováhu
divergující pavučina - křivka poptávky má větší sklon než křivka nabídky. Trh prohlubuje nerovnováhu.
stabilní pavučina - sklony křivky nabídky a poptávky se rovnají. Nerovnováha se reprodukuje ve stejném rozsahu - neodstraňuje ani neprohlubuje.
oscilace - při složitější závislosti mezi cenou a poptávaným množstvím, např. v případě prohlubování nerovnováhy se může proces v určitém okamžiku zastavit, což je dáno tvarem křivek.
Agregátní nabídka v dlouhém období
Agregátní nabídka v dlouhém období
V dlouhém období neuvažujeme fixní mzdy
V návaznosti na předchozí kapitolku AS při stabilních mzdách pokračuje úvaha. V bodě E3 resp. i E4 je již vysoká zaměstnanost, současně však dochází k růstu cenové hladiny, čili reálné mzdy klesají. To vede ke snížení nabídky práce ( lidé nechtějí při těchto reálných mzdách pracovat ) a prosazují růst nominálních mezd W. Křivka SRAS1 se posouvá doleva nahoru na pozici SRAS2. Roste cenová hladina, roste nezaměstnanost a klesá poptávané množství i produkt.
Růst cenové hladiny se zastaví v okamžiku, kdy se poptávané množství práce vyrovná s nabízeným množstvím práce.
Tento stav nazýváme Rovnováha na trhu práce
Stav zaměstnanosti při rovnováze na trzích práce se nazývá Plná zaměstnanost L*.
Při plné zaměstnanosti ( a tedy i maximálním využití všech výrobních kapacit ) je vytvořený produkt Y roven potencionálnímu produktu Y*
V dlouhém období neuvažujeme fixní mzdy
V návaznosti na předchozí kapitolku AS při stabilních mzdách pokračuje úvaha. V bodě E3 resp. i E4 je již vysoká zaměstnanost, současně však dochází k růstu cenové hladiny, čili reálné mzdy klesají. To vede ke snížení nabídky práce ( lidé nechtějí při těchto reálných mzdách pracovat ) a prosazují růst nominálních mezd W. Křivka SRAS1 se posouvá doleva nahoru na pozici SRAS2. Roste cenová hladina, roste nezaměstnanost a klesá poptávané množství i produkt.
Růst cenové hladiny se zastaví v okamžiku, kdy se poptávané množství práce vyrovná s nabízeným množstvím práce.
Tento stav nazýváme Rovnováha na trhu práce
Stav zaměstnanosti při rovnováze na trzích práce se nazývá Plná zaměstnanost L*.
Při plné zaměstnanosti ( a tedy i maximálním využití všech výrobních kapacit ) je vytvořený produkt Y roven potencionálnímu produktu Y*
1.3. Úplný monopol
1.3. Úplný monopol (rovnováha, důsledky existence, regulace monopolu)
Protipólem k DK - existuje jen jeden výrobce v odvětví, diferenciace produktu, bariéry vstupu jiných firem do odvětví.
Individuální poptávková křivka splývá s tržní poptávkovou křivkou.
Rovnováha monopolu - kdy zisk je maximální MR=MC. Objem optimální výroby je v QM. Je menší než u DK díky záporné směrnici poptávkové křivky. Firma v NDK sama stanoví cenu své produkce a snaží se maximálně využít výhody jediné firmy v odvětví tj. maximální cena, kterou jsou kupující ochotni zaplatit za daný objem produkce tj. PM P>MC.
V podmínkách NDK neexistuje křivka nabídky, protože neexistuje vztah mezi cenou a množstvím jako v DK. Firma v DK nabízí specifické množství při každé ceně, monopol v závislosti na posunu poptávkové křivky může nabízet různá množství při stejné ceně nebo stejné množství při různých cenách nelze jednoznačně nakreslit nabídkovou křivku.
1.3.1. Monopolní síla
schopnost stanovit cenu vyšší než mezní náklady. Stupeň síly se vyjadřuje Lernerovým indexem.
Má hodnotu od 0 do 1. Pro DK, kdy P=MC se L=0. V NDK, kdy P>MC je L>0. Čím víc se blíží k 1, tím je vyšší stupeň monopolní síly.
Pro vyjadřování monopolní síly se v praxi používají dva ukazatele:
1. míra koncentrace - procentuální podíl nejsilnějších firem v odvětví na produkci v odvětví
2. vztah mezi ziskem a průměrnými náklady
Neefektivnost monopolu - není veden tržním mechanismem k optimálnímu využití společenských zdrojů.
Regulace monopolu je využívána v důsledku jeho neefektivnosti.
1.3.2. Nástroje regulace
• antitrustuvé zákony - zakazují určité chování firem na trhu, omezují sílu monopolu
• daňová politika
• možnost převést monopol do státního vlastnictví
• cenová regulace - regulovaná cena je PR a množství QR. Cena kryje jen průměrné náklady a při této ceně zaniká monopolní zisk a je realizován jen normální zisk.
Protipólem k DK - existuje jen jeden výrobce v odvětví, diferenciace produktu, bariéry vstupu jiných firem do odvětví.
Individuální poptávková křivka splývá s tržní poptávkovou křivkou.
Rovnováha monopolu - kdy zisk je maximální MR=MC. Objem optimální výroby je v QM. Je menší než u DK díky záporné směrnici poptávkové křivky. Firma v NDK sama stanoví cenu své produkce a snaží se maximálně využít výhody jediné firmy v odvětví tj. maximální cena, kterou jsou kupující ochotni zaplatit za daný objem produkce tj. PM P>MC.
V podmínkách NDK neexistuje křivka nabídky, protože neexistuje vztah mezi cenou a množstvím jako v DK. Firma v DK nabízí specifické množství při každé ceně, monopol v závislosti na posunu poptávkové křivky může nabízet různá množství při stejné ceně nebo stejné množství při různých cenách nelze jednoznačně nakreslit nabídkovou křivku.
1.3.1. Monopolní síla
schopnost stanovit cenu vyšší než mezní náklady. Stupeň síly se vyjadřuje Lernerovým indexem.
Má hodnotu od 0 do 1. Pro DK, kdy P=MC se L=0. V NDK, kdy P>MC je L>0. Čím víc se blíží k 1, tím je vyšší stupeň monopolní síly.
Pro vyjadřování monopolní síly se v praxi používají dva ukazatele:
1. míra koncentrace - procentuální podíl nejsilnějších firem v odvětví na produkci v odvětví
2. vztah mezi ziskem a průměrnými náklady
Neefektivnost monopolu - není veden tržním mechanismem k optimálnímu využití společenských zdrojů.
Regulace monopolu je využívána v důsledku jeho neefektivnosti.
1.3.2. Nástroje regulace
• antitrustuvé zákony - zakazují určité chování firem na trhu, omezují sílu monopolu
• daňová politika
• možnost převést monopol do státního vlastnictví
• cenová regulace - regulovaná cena je PR a množství QR. Cena kryje jen průměrné náklady a při této ceně zaniká monopolní zisk a je realizován jen normální zisk.
Tržní rovnováha a její podmínky
Tržní rovnováha a její podmínky ( teorém pavučiny )
Existují tři hlediska při posuzování rovnováhy:
1.7.1. Tržní rovnováha z hlediska délky časového období
S prodlužováním časového období roste elasticita nabídky.
• velmi krátké období - nabídka je zcela neelastická, růst poptávky vyvolá pouze růst ceny
• krátké období - elasticita je vyšší, růst ceny je nižší než ve velmi krátkém období
• dlouhé období - elasticita je ještě vyšší něž v předchozím období
• velmi dlouhé období - růst poptávky vede ke zvýšení objemu prodávaného zboží. Dopad na cenu různý. Záleží zda je větší růst nabídky pokles ceny, nebo poptávky růst ceny.
1.7.2. Tržní rovnováha při současné změně poptávky a nabídky
Růst poptávky i nabídky vede k růstu množství. Zatímco ale růst poptávky vede k růstu ceny, růst nabídky vede k poklesu ceny.
Záleží na vzájemném poměru elasticit nabídky a poptávky
1.7.3. Teorém pavučiny
Teorém pavučiny - dynamický model znázorňující dosahování rovnováhy či prohlubování nerovnováhy na trhu v situaci, kdy na změnu ceny na trhu reaguje nejprve poptávka a až po určité době nabídka. Výrobci tedy reagují na cenu předcházejícího období.
konvergující pavučina - křivka poptávky má menší sklon něž křivka nabídky, trh obnovuje rovnováhu
divergující pavučina - křivka poptávky má větší sklon než křivka nabídky. Trh prohlubuje nerovnováhu.
stabilní pavučina - sklony křivky nabídky a poptávky se rovnají. Nerovnováha se reprodukuje ve stejném rozsahu - neodstraňuje ani neprohlubuje.
oscilace - při složitější závislosti mezi cenou a poptávaným množstvím, např. v případě prohlubování nerovnováhy se může proces v určitém okamžiku zastavit, což je dáno tvarem křivek.
Existují tři hlediska při posuzování rovnováhy:
1.7.1. Tržní rovnováha z hlediska délky časového období
S prodlužováním časového období roste elasticita nabídky.
• velmi krátké období - nabídka je zcela neelastická, růst poptávky vyvolá pouze růst ceny
• krátké období - elasticita je vyšší, růst ceny je nižší než ve velmi krátkém období
• dlouhé období - elasticita je ještě vyšší něž v předchozím období
• velmi dlouhé období - růst poptávky vede ke zvýšení objemu prodávaného zboží. Dopad na cenu různý. Záleží zda je větší růst nabídky pokles ceny, nebo poptávky růst ceny.
1.7.2. Tržní rovnováha při současné změně poptávky a nabídky
Růst poptávky i nabídky vede k růstu množství. Zatímco ale růst poptávky vede k růstu ceny, růst nabídky vede k poklesu ceny.
Záleží na vzájemném poměru elasticit nabídky a poptávky
1.7.3. Teorém pavučiny
Teorém pavučiny - dynamický model znázorňující dosahování rovnováhy či prohlubování nerovnováhy na trhu v situaci, kdy na změnu ceny na trhu reaguje nejprve poptávka a až po určité době nabídka. Výrobci tedy reagují na cenu předcházejícího období.
konvergující pavučina - křivka poptávky má menší sklon něž křivka nabídky, trh obnovuje rovnováhu
divergující pavučina - křivka poptávky má větší sklon než křivka nabídky. Trh prohlubuje nerovnováhu.
stabilní pavučina - sklony křivky nabídky a poptávky se rovnají. Nerovnováha se reprodukuje ve stejném rozsahu - neodstraňuje ani neprohlubuje.
oscilace - při složitější závislosti mezi cenou a poptávaným množstvím, např. v případě prohlubování nerovnováhy se může proces v určitém okamžiku zastavit, což je dáno tvarem křivek.
Rovnováha na kapitálovém trhu
- Na kapitálovém (finančním) trhu se setkávají lidé, kteří nabízejí část svého majetku k zapůjčení (nebo k zakoupení vlastnických práv), aby dosahovali výnosu, s lidmi (firmami), jež naopak finanční zdroje potřebují a jsou ochotni z nich platit úrok (nebo jiný druh výnosu).
- Úrokové sazby celkově rostou, jestliže poptávka po finančních zdrojích převyšuje jejich nabídku, a klesají, když nabídka převládá nad poptávkou.
- Kapitálový trh je nástrojem přerozdělování ekonomických zdrojů v tržní ekonomice a v tomto smyslu umožňuje zvyšovat její výkonnost.
- Na druhé straně značné výkyvy nebo poruchy, které na finančním trhu vznikají, mohou být pro hospodářství země škodlivé. Proto vláda resp. centrální banka neponechává finanční trhy volné hře tržních sil a reguluje jej.
- Firmy mohou uskutečňovat investice do kapitálových statků buď z vlastních zdrojů (jako jsou odpisy, zisky či nové emise akcií), nebo ze zdrojů cizích (což jsou /úvěry od bank nebo obligace). Zdrojem zapůjčených peněz fondů jsou aktiva domácností, jiných firem či vlády. Tato aktiva tvoří nabídku na kapitálovém trhu, zatímco poptávka na kapitálovém trhu představují pasiva.
- Poptávka firem po zapůjčených fondech je závislá na očekávaném výnosu z investic, jež mají být na základě úvěrů financovány. Firma maximalizující zisk usiluje o úvěry v závislosti na svém odhadu vývoje mezní efektivnosti investic v porovnání s úrokem z bankovních depozit, který má povahu nákladů příležitosti.
- Firmy se snaží získat nové úvěry až do bodu, kdy se očekávané čisté výnosy z této investice rovnají úrokové míře z bankovních depozit.
- Tedy, porovnávají mezní efektivnost svých investic s úrokem z bankovních depozit.
- Rovnováha je v bodě kde se protnou S a D. Poptávka je závislá na mezní efektivnosti kapitálu. Nabídka na výši příjmů a úrokové míře.
- Rovnováha je ovlivňována dalšími faktory: nejistota, riziko, míra inflace.
- Úrokové sazby celkově rostou, jestliže poptávka po finančních zdrojích převyšuje jejich nabídku, a klesají, když nabídka převládá nad poptávkou.
- Kapitálový trh je nástrojem přerozdělování ekonomických zdrojů v tržní ekonomice a v tomto smyslu umožňuje zvyšovat její výkonnost.
- Na druhé straně značné výkyvy nebo poruchy, které na finančním trhu vznikají, mohou být pro hospodářství země škodlivé. Proto vláda resp. centrální banka neponechává finanční trhy volné hře tržních sil a reguluje jej.
- Firmy mohou uskutečňovat investice do kapitálových statků buď z vlastních zdrojů (jako jsou odpisy, zisky či nové emise akcií), nebo ze zdrojů cizích (což jsou /úvěry od bank nebo obligace). Zdrojem zapůjčených peněz fondů jsou aktiva domácností, jiných firem či vlády. Tato aktiva tvoří nabídku na kapitálovém trhu, zatímco poptávka na kapitálovém trhu představují pasiva.
- Poptávka firem po zapůjčených fondech je závislá na očekávaném výnosu z investic, jež mají být na základě úvěrů financovány. Firma maximalizující zisk usiluje o úvěry v závislosti na svém odhadu vývoje mezní efektivnosti investic v porovnání s úrokem z bankovních depozit, který má povahu nákladů příležitosti.
- Firmy se snaží získat nové úvěry až do bodu, kdy se očekávané čisté výnosy z této investice rovnají úrokové míře z bankovních depozit.
- Tedy, porovnávají mezní efektivnost svých investic s úrokem z bankovních depozit.
- Rovnováha je v bodě kde se protnou S a D. Poptávka je závislá na mezní efektivnosti kapitálu. Nabídka na výši příjmů a úrokové míře.
- Rovnováha je ovlivňována dalšími faktory: nejistota, riziko, míra inflace.
MONETARISTICKÉ POJETÍ ROVNOVÁHY NA TRHU PENĚZ
- nabídka i poptávka jsou málo závislé na vývoji úrokové míry
- úroková míra zde plní úlohu alternativní ceny současné spotřeby a její úlohou je vyrovnávat nabídku a poptávku po zapůjčitelných fondech
- nelze regulovat vývoj úrokové míry pomocí změn množství peněz v oběhu
- snížení úrokové míry pomocí zvýšení nabídky peněz je pouze krátkodobé vede k růstu poptávky po úsporách, a tím k opětovnému růstu úrokové míry
- z dlouhodobého hlediska se reálná úroková míra vyvíjí na základě mezního fyzického produktu kapitálu a nominálně se sleduje míra inflace (při relativně nízké míře inflace se nominální úroková míra rovná reálné úrokové míře plus míře inflace)
- úroková míra zde plní úlohu alternativní ceny současné spotřeby a její úlohou je vyrovnávat nabídku a poptávku po zapůjčitelných fondech
- nelze regulovat vývoj úrokové míry pomocí změn množství peněz v oběhu
- snížení úrokové míry pomocí zvýšení nabídky peněz je pouze krátkodobé vede k růstu poptávky po úsporách, a tím k opětovnému růstu úrokové míry
- z dlouhodobého hlediska se reálná úroková míra vyvíjí na základě mezního fyzického produktu kapitálu a nominálně se sleduje míra inflace (při relativně nízké míře inflace se nominální úroková míra rovná reálné úrokové míře plus míře inflace)
KEYNESOVSKÉ POJETÍ ROVNOVÁHY NA TRHU PENĚZ
- vývoj lze ovlivňovat změnami množství peněz v oběhu
- pohybuje-li se úroková míra hluboko pod dlouhodobě „normální úrokovou mírou“, nelze dále snižovat zvyšováním množství peněz v oběhu, protože prudce roste spekulační poptávka po penězích
- ekonomické subjekty spekulující s cennými papíry (obligacemi) očekávají, že úroková míra začne růst a přecházejí od držby obligací k držbě peněz. Toto se v keynesovské literatuře označuje jako past likvidity.
- pohybuje-li se úroková míra hluboko pod dlouhodobě „normální úrokovou mírou“, nelze dále snižovat zvyšováním množství peněz v oběhu, protože prudce roste spekulační poptávka po penězích
- ekonomické subjekty spekulující s cennými papíry (obligacemi) očekávají, že úroková míra začne růst a přecházejí od držby obligací k držbě peněz. Toto se v keynesovské literatuře označuje jako past likvidity.
Rovnováha na trhu peněz
nabídka peněz a poptávka po penězích určují společně s úrokovou sazbou rovnováhu na trhu peněz. Ta je úzce spjata s tvorbou zdrojů v ekonomice a s mírou jejich využití, nabídka peněz je ve značné míře ovlivňována peněžní politikou vlády a centrální banky.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)