• nezmenšitelnost – velikost spotřeby jednotlivce nemá vliv na množství, které mohou spotřebovávat ostatní
• nevylučitelnost – nemožné či nákladné vyloučit neplatiče (problém černého pasažéra)
Optimální množství veřejného statku
• mezní užitek = mezním nákladům
Asymetrická informace
• neoklasický model DK vychází z předpokladu dokonalé informovanosti
• asymetrická informace – jedna strany trhu ví více než druhá
• asymetrická informace vzniká
- utajenou činností
- utajenou informací
Důsledky asymetrická informace
• Morální hazard – činnost informovaného subjektu při max. užitku vede ke snižování užitku neinformovaných účastníku trhu
• Nepříznivý výběr - „méně žádoucí“ subjekty trhu se budou účastnit směny více než ostatní
• Vytěsňování kvalitního zboží méně kvalitnějším
Zobrazují se příspěvky se štítkemveřejné statky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemveřejné statky. Zobrazit všechny příspěvky
Kladná externalita vyvolává ...
- Kladná externalita vyvolává nesoulad mezi soukromými výnosy a společenským užitkem, což je součet všech užitků ze statků. Protože výrobci nejsou schopni přisvojovat si některé z výnosů, jsou jejich soukromé výnosy menší než společenský užitek. Důsledkem je, že soukromé optimální množství statku je menší než společensky optimální množství.
Vymezení pojmu veřejný statek
- Doposud jsme předpokládali, že jedinci nakupují a spotřebovávají statky, které ovlivňují pouze jejich vlastní užitek. Spotřeba zboží jedním jedincem neměla žádný vliv na užitek jiných subjektů. Pokud např. někdo vypije litr mléka, ovlivňuje to pouze jeho užitek a nikoho jiného. Statky, které vykazují uvedenou vlastnost, se v mikroekonomické teorii označují jako soukromá zboží. Popsaná vlastnost se potom označuje jako vylučitelnost ve spotřebě.
- Soukromé statky se dále vyznačují svou zmenšitelností ve spotřebě. V našem příkladě s mlékem předpokládejme, že je v danou chvíli k dispozici určité množství tohoto zboží. Koupí litru mléka jedním jedincem se snižuje počet litrů mléka, které si mohou koupit ostatní spotřebitelé.
Vymezení pojmu veřejný statek
- Doposud jsme předpokládali, že jedinci nakupují a spotřebovávají statky, které ovlivňují pouze jejich vlastní užitek. Spotřeba zboží jedním jedincem neměla žádný vliv na užitek jiných subjektů. Pokud např. někdo vypije litr mléka, ovlivňuje to pouze jeho užitek a nikoho jiného. Statky, které vykazují uvedenou vlastnost, se v mikroekonomické teorii označují jako soukromá zboží. Popsaná vlastnost se potom označuje jako vylučitelnost ve spotřebě.
- Soukromé statky se dále vyznačují svou zmenšitelností ve spotřebě. V našem příkladě s mlékem předpokládejme, že je v danou chvíli k dispozici určité množství tohoto zboží. Koupí litru mléka jedním jedincem se snižuje počet litrů mléka, které si mohou koupit ostatní spotřebitelé.
Veřejné statky
- Veřejné statky se vyznačují - na rozdíl od soukromých statků:
* nevylučitelností ve spotřebě (např. zřídí-li obec z obecních daní veřejné osvětlení, je prakticky nemožné zabránit v jeho užití lidem, kteří do obce přijeli z jiných míst, u statků tohoto typu je tak nemožné vyloučit ze spotřeby jedince, kteří neplatí za jejich spotřebu)
* nezmenšitelností ve spotřebě (nerivalitní spotřeba), tj. spotřeba veřejného statku jedním jedincem nesnižuje jeho množství dostupné ostatním jedincům. Výroba určitého objemu veřejného statku je spojena s určitými náklady. Jakmile však již je veřejný statek vyroben, jsou náklady na poskytnutí veřejného statku dalšími jedinci nulové ( v příkladě s veřejným osvětlením jeho vybudování stálo jistě nemalé prostředky, jakmile však veřejné osvětlení funguje, je z hlediska nákladů jedno, zda po osvětleném chodníku projde o jednoho člověka více nebo méně).
Rozhodování o veřejném statku
- Veřejný statek se od soukromého statku významně liší i tím, že o jeho množství nemohou rozhodnout spotřebitelé projevením svých preferencí (poptávek) na trhu, nýbrž musí jej určit stát (obec).
* nevylučitelností ve spotřebě (např. zřídí-li obec z obecních daní veřejné osvětlení, je prakticky nemožné zabránit v jeho užití lidem, kteří do obce přijeli z jiných míst, u statků tohoto typu je tak nemožné vyloučit ze spotřeby jedince, kteří neplatí za jejich spotřebu)
* nezmenšitelností ve spotřebě (nerivalitní spotřeba), tj. spotřeba veřejného statku jedním jedincem nesnižuje jeho množství dostupné ostatním jedincům. Výroba určitého objemu veřejného statku je spojena s určitými náklady. Jakmile však již je veřejný statek vyroben, jsou náklady na poskytnutí veřejného statku dalšími jedinci nulové ( v příkladě s veřejným osvětlením jeho vybudování stálo jistě nemalé prostředky, jakmile však veřejné osvětlení funguje, je z hlediska nákladů jedno, zda po osvětleném chodníku projde o jednoho člověka více nebo méně).
Rozhodování o veřejném statku
- Veřejný statek se od soukromého statku významně liší i tím, že o jeho množství nemohou rozhodnout spotřebitelé projevením svých preferencí (poptávek) na trhu, nýbrž musí jej určit stát (obec).
Úředníci a politikové se ...
- Úředníci a politikové se přitom nemohou opřít o poptávku, protože u veřejného statku žádná tržní poptávka neexistuje a nelze ji ani odhadnout. I kdybychom se lidí ptali, kolik by byli ochotni zaplatit za to, že je v obci pouliční osvětlení, nebyli by schopni dát smysluplnou a plnou odpověď.
- Množství veřejného statku (například rozsah pouličního osvětlení), proto nelze určit jinak nežli politickým rozhodnutím.
Poskytování veřejných statků
- Veřejné statky nemusí být nutně poskytovány státními podniky nebo státními úřady a institucemi.
- Z nevylučitelnosti ze spotřeby vyplývá pouze to, že musí být financovány z veřejných rozpočtů - tedy z daní. Stát však může tyto statky objednávat od soukromých firem. Například veřejné osvětlení je veřejným statkem a stát nebo obec jej musí zaplatit ze svého rozpočtu, ale jeho vybudování objedná u soukromé firmy. Podobně státní silnice jsou sice financovány státem, ale stavěny (na objednávku státu) soukromými firmami.
- Množství veřejného statku (například rozsah pouličního osvětlení), proto nelze určit jinak nežli politickým rozhodnutím.
Poskytování veřejných statků
- Veřejné statky nemusí být nutně poskytovány státními podniky nebo státními úřady a institucemi.
- Z nevylučitelnosti ze spotřeby vyplývá pouze to, že musí být financovány z veřejných rozpočtů - tedy z daní. Stát však může tyto statky objednávat od soukromých firem. Například veřejné osvětlení je veřejným statkem a stát nebo obec jej musí zaplatit ze svého rozpočtu, ale jeho vybudování objedná u soukromé firmy. Podobně státní silnice jsou sice financovány státem, ale stavěny (na objednávku státu) soukromými firmami.
Tento nedostatek má své ...
- Tento nedostatek má své příčiny ve dvou oblastech:
* nedokonalé rozhodování státních orgánů
* státní orgány zvolí opatření, které nakonec působí na hospodářství nepříznivě (vzhledem k nejednoznačným důsledkům jednotlivých nástrojů mikroekonomické politiky)
V obou případech kolektivní akce (činnost vlády) nezvyšuje ekonomickou efektivnost, negativné ovlivňuje rozdělení důchodů apod., tj. její působení není z hlediska tržní ekonomiky pozitivní.
- Stát svou činností může chtít zlepšit působení tržní ekonomiky, avšak konečný výsledek může být opačný.
Externality a veřejné statky
Vymezení externalit
- Externalita, neboli efekt přelévání, nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří způsobili náklady, či získali příjmy, za neplatili.
* nedokonalé rozhodování státních orgánů
* státní orgány zvolí opatření, které nakonec působí na hospodářství nepříznivě (vzhledem k nejednoznačným důsledkům jednotlivých nástrojů mikroekonomické politiky)
V obou případech kolektivní akce (činnost vlády) nezvyšuje ekonomickou efektivnost, negativné ovlivňuje rozdělení důchodů apod., tj. její působení není z hlediska tržní ekonomiky pozitivní.
- Stát svou činností může chtít zlepšit působení tržní ekonomiky, avšak konečný výsledek může být opačný.
Externality a veřejné statky
Vymezení externalit
- Externalita, neboli efekt přelévání, nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří způsobili náklady, či získali příjmy, za neplatili.
Mimoekonomická selhání
* mimoekonomická selhání = volné trhy nezaručují, že důchod a spotřeba nutně připadnou těm, co si to nejvíce potřebují nebo zasluhují
= zdroje tržního selhání je „neutrálnost“ k faktorům
„nespravedlnosti“ ( náhoda )
progresivní důchodové daně + přerozdělení bohatství transferovanými platbami, regulace ( přímé zásahy ), lze zasahovat v rámci makro i mikropolitiky
* veřejné statky ( x „soukromé“ ekonomické statky )
- neznamená, že je statek produkován státním podnikem, nebo přímo státem
- výhody z něj plynoucí nejsou určeny pouze jednomu jednotlivci nebo domácnosti
Má ekonomicky významné znaky:
- nezmenšitelnost = má-li jeden subjekt ze statku užitek, nebere tím nikomu jinému
možnost mít stejný užitek z téhož statku současně také
- nevylučitelnost ze spotřeby = jakmile je statek poskytnut, nelze nikomu zabránit,
aby ho používal
= zdroje tržního selhání je „neutrálnost“ k faktorům
„nespravedlnosti“ ( náhoda )
progresivní důchodové daně + přerozdělení bohatství transferovanými platbami, regulace ( přímé zásahy ), lze zasahovat v rámci makro i mikropolitiky
* veřejné statky ( x „soukromé“ ekonomické statky )
- neznamená, že je statek produkován státním podnikem, nebo přímo státem
- výhody z něj plynoucí nejsou určeny pouze jednomu jednotlivci nebo domácnosti
Má ekonomicky významné znaky:
- nezmenšitelnost = má-li jeden subjekt ze statku užitek, nebere tím nikomu jinému
možnost mít stejný užitek z téhož statku současně také
- nevylučitelnost ze spotřeby = jakmile je statek poskytnut, nelze nikomu zabránit,
aby ho používal
Omezení suverenity spotřebitele
→ omezení suverenity spotřebitele
= spotřebiteli se nedostává úplných a objektivních informací ( manipulace vkusu )
= zdrojem tržního selhání
Je subjektivní nedostatek informací na straně spotřebitele
osvěta, regulace,zdaňování, dotace, zákazy, různé formy ochrany spotřebitele
→ veřejné statky a externality
= ceny neodrážejí skutečné společenské MC a společenské MU ← veřejné statky
vykazují přínosy, které jsou nekontrolovatelné rozptýleny mezi obyvatelstvem
← externality jako vedlejší efekty ekonomických aktivit trh neregistruje
= zdrojem tržního selhání je objektivní nedostatek informací nutných pro
správnou funkci tržního mechanizmu
* makroekonomická selhání = hospodářské cykly vyvolané v neřízených ekonomikách změnami objektivních podmínek na straně nabídky a poptávky ( přírodní katastrofy, války, technologické inovace )
stabilizace hospodářského růstu při optimálním využití zdrojů ( disponibilní zdroje → dosažitelný ekonomický blahobyt ) = makroekonomická politika státu
= spotřebiteli se nedostává úplných a objektivních informací ( manipulace vkusu )
= zdrojem tržního selhání
Je subjektivní nedostatek informací na straně spotřebitele
osvěta, regulace,zdaňování, dotace, zákazy, různé formy ochrany spotřebitele
→ veřejné statky a externality
= ceny neodrážejí skutečné společenské MC a společenské MU ← veřejné statky
vykazují přínosy, které jsou nekontrolovatelné rozptýleny mezi obyvatelstvem
← externality jako vedlejší efekty ekonomických aktivit trh neregistruje
= zdrojem tržního selhání je objektivní nedostatek informací nutných pro
správnou funkci tržního mechanizmu
* makroekonomická selhání = hospodářské cykly vyvolané v neřízených ekonomikách změnami objektivních podmínek na straně nabídky a poptávky ( přírodní katastrofy, války, technologické inovace )
stabilizace hospodářského růstu při optimálním využití zdrojů ( disponibilní zdroje → dosažitelný ekonomický blahobyt ) = makroekonomická politika státu
Členění veřejných statků dle teorie potřeb
2) BLOK VEŘEJNÝCH SLUŽEB ORIENTOVANÝCH NA ROZVOJ A KULTIVACE LIDSKÉHO POTENCIÁLU patří sem:
- kultura
- školství
- sociální služby
- zdravotnictví
- sport a tělovýchova
- statky a služby v tomto bloku mají charakter smíšených statků
- tento blok je financován z veřejných výdajů až do úrovně garantované legislativou
3) BLOK ČINNOSTÍ A SLUŽEB ORIENTOVANÝ NA VĚDECKÉ POZOROVÁNÍ A INFORMAČNÍ SYSTÉM patří sem:
- věda a výzkum
- shromažďování, uschovávání a zpřístupňování souborů informací veřejnými informačními systémy, archivy, vědeckými a technickými knihovnami, galeriemi, muzei
- masmédia
- je to systém veřejnoprávních a soukromoprávních institucí, které sát pověřuje vykonáváním těchto funkcí
- kultura
- školství
- sociální služby
- zdravotnictví
- sport a tělovýchova
- statky a služby v tomto bloku mají charakter smíšených statků
- tento blok je financován z veřejných výdajů až do úrovně garantované legislativou
3) BLOK ČINNOSTÍ A SLUŽEB ORIENTOVANÝ NA VĚDECKÉ POZOROVÁNÍ A INFORMAČNÍ SYSTÉM patří sem:
- věda a výzkum
- shromažďování, uschovávání a zpřístupňování souborů informací veřejnými informačními systémy, archivy, vědeckými a technickými knihovnami, galeriemi, muzei
- masmédia
- je to systém veřejnoprávních a soukromoprávních institucí, které sát pověřuje vykonáváním těchto funkcí
Členění veřejných statků dle teorie potřeb
4) BLOK TECHNICKÉ A SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURY patří sem:
- zásobování vodou a energií
- dopravní infrastruktura
- telekomunikace
- řadí se sem bydlení a sociální infrastruktura (dětské domovy, domovy důchodců atd.)
5) BLOK ČINNOSTÍ ORIENTOVANÝCH NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ patří sem:
- státní dozor nad lesním, odpadovým hospodářstvím
- regulace znečištění vody , vzduchu
6) BLOK HOSPODÁŘSKO-POLITICKÝCH AKTIVIT patří sem:
- útlumové a rozvojové programy
- zásobování vodou a energií
- dopravní infrastruktura
- telekomunikace
- řadí se sem bydlení a sociální infrastruktura (dětské domovy, domovy důchodců atd.)
5) BLOK ČINNOSTÍ ORIENTOVANÝCH NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ patří sem:
- státní dozor nad lesním, odpadovým hospodářstvím
- regulace znečištění vody , vzduchu
6) BLOK HOSPODÁŘSKO-POLITICKÝCH AKTIVIT patří sem:
- útlumové a rozvojové programy
HLAVNÍ EKONOMICKÉ DŮVODY EXISTENCE VEŘEJNÝCH STATKŮ
HLAVNÍ EKONOMICKÉ DŮVODY EXISTENCE VEŘEJNÝCH STATKŮ
- kolektivní statky = speciální druh statků, který je charakterizován nedělitelností spotřeby a nevylučitelností ze spotřeby. (obrana, vzdělání, veřejné osvětlení)
- monopoly = trh vede k efektivnosti pouze za předpokladu dokonalé konkurence zboží a výrobních faktorů. Přirozený monopol = léčivé prameny
- externality = produkce nebo spotřeba statků jedním subjektem působí na produkční funkci užitku jiného subjektu, přičemž způsobuje zlepšení nebo zhoršení. Pozitivní x negativní externality
- nedostatečná informovanost = chybí potřebná informovanost o některých tržních skutečnostech nabídky a poptávky a tím není splněna podmínka prvního Paretova optima – tj. tržní rovnováhy
- nekomplexní trhy = vzhledem k existenci nekomplexních trhů dochází k příliš nízké produkci některých statků
- nezaměstnanost = nerovnováha na trhu práce, způsobující nutnost zásahů státu
- kolektivní statky = speciální druh statků, který je charakterizován nedělitelností spotřeby a nevylučitelností ze spotřeby. (obrana, vzdělání, veřejné osvětlení)
- monopoly = trh vede k efektivnosti pouze za předpokladu dokonalé konkurence zboží a výrobních faktorů. Přirozený monopol = léčivé prameny
- externality = produkce nebo spotřeba statků jedním subjektem působí na produkční funkci užitku jiného subjektu, přičemž způsobuje zlepšení nebo zhoršení. Pozitivní x negativní externality
- nedostatečná informovanost = chybí potřebná informovanost o některých tržních skutečnostech nabídky a poptávky a tím není splněna podmínka prvního Paretova optima – tj. tržní rovnováhy
- nekomplexní trhy = vzhledem k existenci nekomplexních trhů dochází k příliš nízké produkci některých statků
- nezaměstnanost = nerovnováha na trhu práce, způsobující nutnost zásahů státu
2. KRITÉRIA ČLENĚNÍ STATKŮ (VEŘEJNÉ STATKY, TRŽNÍ STATKY), SPOLEČENSKY (KOLEKTIVNĚ) A SOUKROMĚ SPOTŘEBOVANÉ STATKY
2. KRITÉRIA ČLENĚNÍ STATKŮ (VEŘEJNÉ STATKY, TRŽNÍ STATKY), SPOLEČENSKY (KOLEKTIVNĚ) A SOUKROMĚ SPOTŘEBOVANÉ STATKY
Pojem statky je souhrnným označením pro zboží a služby.
Základní členění vychází z principu ekonomické vzácnosti, rozděluje soubor statku na: - statky volné (dostatkové) např. vzduch
- statky vzácné (nedostatkové)
veřejný statek = je komodita, z níž mají všichni lidé stejný prospěch. Prospěch daného statku je nedělitelný – tj. lidé nemohou být vyloučeni z jeho používání.
Teorie veřejných statků se zabývá racionálním zdůvodněním alokační funkce rozpočtové politiky.
Státní regulativní zásahy a existence veřejného sektoru jsou zdůvodňovány tím, že neomezený a neregulovaný proces konkurence vede k nežádoucím výsledkům.
Státní regulování konkurence můžeme zkoumat ze dvou pohledů:
- pozitivní teorie regulace = vidí v ekonomických opatřeních ekonomický statek, pro který existuje trh s utvářením nabídky a poptávky.
- normativní teorie regulace = je teorií tržního selhání, státní zásahy a ovlivňování tržního mechanismu jsou považovány za nutné.
selhání trhu v ekonomii blahobytu je definováno jako odchylka od celkové ekonomické rovnováhy – Paretova optima.
Pojem statky je souhrnným označením pro zboží a služby.
Základní členění vychází z principu ekonomické vzácnosti, rozděluje soubor statku na: - statky volné (dostatkové) např. vzduch
- statky vzácné (nedostatkové)
veřejný statek = je komodita, z níž mají všichni lidé stejný prospěch. Prospěch daného statku je nedělitelný – tj. lidé nemohou být vyloučeni z jeho používání.
Teorie veřejných statků se zabývá racionálním zdůvodněním alokační funkce rozpočtové politiky.
Státní regulativní zásahy a existence veřejného sektoru jsou zdůvodňovány tím, že neomezený a neregulovaný proces konkurence vede k nežádoucím výsledkům.
Státní regulování konkurence můžeme zkoumat ze dvou pohledů:
- pozitivní teorie regulace = vidí v ekonomických opatřeních ekonomický statek, pro který existuje trh s utvářením nabídky a poptávky.
- normativní teorie regulace = je teorií tržního selhání, státní zásahy a ovlivňování tržního mechanismu jsou považovány za nutné.
selhání trhu v ekonomii blahobytu je definováno jako odchylka od celkové ekonomické rovnováhy – Paretova optima.
Veřejné statky
9.2.3. Veřejné statky
Zboží, ze kterého mají všichni lidé stejný prospěch. Tento prospěch je nedělitelný a není možné být vyloučen z jeho používání.
Tyto vlastnosti ( nedělitelnost VS, nevylučitelnost ze spotřeby, nulové mezní náklady na zapojení dalšího spotřebitele ) vedou k tendenci ekonomických subjektů podílet se na spotřebě a neplatit za ni, tzv. problém černého pasažéra. Neplacení za veřejný statek zvyšuje jeho užitečnost silná tendence k neplacení za jeho poskytování a přesouvání plateb na jiné subjekty. Aby se za veřejné statky platilo musí zde existovat donucovací prostředky - státní orgány.
9.2.4. Asymetrické informace
Jedna strana trhu ví více než druhá. Podmínkou DK jsou dokonalé ( kompletní ) informace. Aby je mohl získat musí k nim mít přístup. Volné šíření informací zvyšuje konkurenční tržní prostředí a posiluje efektivní alokaci statků. Informace však nejsou zadarmo a je třeba na jejich získání vynaložit další náklady. Někdy je jejich cena příliš vysoká, někdy i nedostupná. Stát usilující o podporu konkurenčního prostředí, musí proto podporovat volné šíření informací a někdy s nimi zacházet jako s veřejnými statky.
Asymetričnost informací vede k morálnímu hazardu a k nepříznivému výběru
Zboží, ze kterého mají všichni lidé stejný prospěch. Tento prospěch je nedělitelný a není možné být vyloučen z jeho používání.
Tyto vlastnosti ( nedělitelnost VS, nevylučitelnost ze spotřeby, nulové mezní náklady na zapojení dalšího spotřebitele ) vedou k tendenci ekonomických subjektů podílet se na spotřebě a neplatit za ni, tzv. problém černého pasažéra. Neplacení za veřejný statek zvyšuje jeho užitečnost silná tendence k neplacení za jeho poskytování a přesouvání plateb na jiné subjekty. Aby se za veřejné statky platilo musí zde existovat donucovací prostředky - státní orgány.
9.2.4. Asymetrické informace
Jedna strana trhu ví více než druhá. Podmínkou DK jsou dokonalé ( kompletní ) informace. Aby je mohl získat musí k nim mít přístup. Volné šíření informací zvyšuje konkurenční tržní prostředí a posiluje efektivní alokaci statků. Informace však nejsou zadarmo a je třeba na jejich získání vynaložit další náklady. Někdy je jejich cena příliš vysoká, někdy i nedostupná. Stát usilující o podporu konkurenčního prostředí, musí proto podporovat volné šíření informací a někdy s nimi zacházet jako s veřejnými statky.
Asymetričnost informací vede k morálnímu hazardu a k nepříznivému výběru
Specifika produkce veřejných statků
Dalším typem tržního selhání je tendence dávat přednost výrobě soukromých statků před výrobou veřejných statků.
Trh není schopen podněcovat výrobu veřejných statků, protože u nich není možné oddělit platící a neplatící spotřebitele vzhledem k jejich nedělitelnosti. Trh sám veřejné statky produkuje jen neochotně, a proto se většina ekonomů domnívá, že produkci veřejných statků nelze ponechat v soukromých rukou. Veřejné statky ( národní a veřejná bezpečnost, podpora výzkumu a vzdělání, zdravotnictví, monopoly – dálniční či železniční síť) – to vše je v evropské tradici v rukou veřejného sektoru. trh má tendenci vylučovat všechny ty, kdo za statky a služby neplatí, z možnosti využívání prospěchu, který přinášejí.
Tržní ekonomika vede k nerovnoměrnému rozdělování důchodů i majetku. Vytváří tendenci na jedné straně hromadit extremní bohatství a na druhé vytvářet pól chudoby. „Demokratický“ princip tržní ekonomiky nespočívá v principu jedna osoba = jeden hlas, ale v principu jedna Kč = jeden hlas.
Tržní ekonomiky trpí různými výkyvy, z nichž nejvýznamnější je střednědobý hospodářský cyklus spojený se střídáním fází konjuktury a recese.
Trh má tendenci nerovnoměrně rozdělovat ekonomické zdroje mezi veřejné a soukromé statky, preferuje statky soukromé před veřejnými. Výrobci totiž mohou manipulovat prostřednictvím reklamy s přáním spotřebitelů, dokonce jsou schopni některé „potřeby“ či přání uměle vytvářet.
Trh bude produkovat vše, o čem bude přesvědčí spotřebitele, že je pro něj výhodné a že to uspokojuje jeho potřeby či pseudopotřeby, a na co bude ochoten vydat část svého příjmu.
Přes všechny výhrady k působení tržního mechanismu je třeba zdůraznit, že k trhu neexistuje, jak nás naše zkušenosti s centrálně plánovanou a řízenou ekonomikou poučily, alternativa. Přes všechna tržní selhání a nedokonalosti je to životaschopný mechanismus, který dovede využít nejvíce potencionálních příležitostí ke skutečnému ekonomickému rozvoji.
Trh není schopen podněcovat výrobu veřejných statků, protože u nich není možné oddělit platící a neplatící spotřebitele vzhledem k jejich nedělitelnosti. Trh sám veřejné statky produkuje jen neochotně, a proto se většina ekonomů domnívá, že produkci veřejných statků nelze ponechat v soukromých rukou. Veřejné statky ( národní a veřejná bezpečnost, podpora výzkumu a vzdělání, zdravotnictví, monopoly – dálniční či železniční síť) – to vše je v evropské tradici v rukou veřejného sektoru. trh má tendenci vylučovat všechny ty, kdo za statky a služby neplatí, z možnosti využívání prospěchu, který přinášejí.
Tržní ekonomika vede k nerovnoměrnému rozdělování důchodů i majetku. Vytváří tendenci na jedné straně hromadit extremní bohatství a na druhé vytvářet pól chudoby. „Demokratický“ princip tržní ekonomiky nespočívá v principu jedna osoba = jeden hlas, ale v principu jedna Kč = jeden hlas.
Tržní ekonomiky trpí různými výkyvy, z nichž nejvýznamnější je střednědobý hospodářský cyklus spojený se střídáním fází konjuktury a recese.
Trh má tendenci nerovnoměrně rozdělovat ekonomické zdroje mezi veřejné a soukromé statky, preferuje statky soukromé před veřejnými. Výrobci totiž mohou manipulovat prostřednictvím reklamy s přáním spotřebitelů, dokonce jsou schopni některé „potřeby“ či přání uměle vytvářet.
Trh bude produkovat vše, o čem bude přesvědčí spotřebitele, že je pro něj výhodné a že to uspokojuje jeho potřeby či pseudopotřeby, a na co bude ochoten vydat část svého příjmu.
Přes všechny výhrady k působení tržního mechanismu je třeba zdůraznit, že k trhu neexistuje, jak nás naše zkušenosti s centrálně plánovanou a řízenou ekonomikou poučily, alternativa. Přes všechna tržní selhání a nedokonalosti je to životaschopný mechanismus, který dovede využít nejvíce potencionálních příležitostí ke skutečnému ekonomickému rozvoji.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)