5. INVESTIČNÍ ČINNOST

INVESTIČNÍ ČINNOST

Efektivnost investice – hodnocení (jednotlivé kroky):
1. účelnost (analýza – kapacitní propočty – využití stávající kapacity; analýza trhů – trendy technologie, rozvoje, životní prostředí)
2. varianty – definování (stávající stav –modernizace – nová investice)
3. náklady (a X b se liší spolehlivostí odhadů očekávaných nákladů i metodikou – u strojní části lze odhad provést snadněji):
a) strojní část
b) stavební vybavení
4. výnosy (v podstatě pouhé odhady; faktor času, inflace, kursy)
5. náklady na kapitál = na kolik přijde kapitál, kterým budeme investici hradit
[ a) optimální kapitálová struktura; b) ekonomická přidaná hodnota ]

[ Ka = Wd * Kd (1 – d) + Wp * Kp + Ws * Ks + Wz * Kz
W = podíly jednotl. kapitálových (cizích) zdrojů
Kd = bankovní úroková míra
WpKp = podíl prioritních akcií X dividend)
WsKs = běžné akcie (podíl X dividenda)
WzKz = nerozdělený zisk = samofinancování
Kz = náklad spojený se samofinancováním (= oportunitní) ] = % náklady na kapitál
vyjádřené úrokovou mírou

6. vlastní propočti efektivnosti jednotlivých variant = až v závěru se počítají ukazatele:
a) rentabilita investic (výnosnost) = průměrný roční ČZ / IN (investiční náklady) (ROI)
výsledek bude index – podniky mají určenou svoji hranici (odvozenou od nákladů na kapitál), podle které se porovnává
b) doba splacení = CF (cash flow) / IN
načítá se za každý rok, až dosáhneme výsledku 1; počet let = počet výpočtů
c) čistá současná hodnota = SHCF (současná hodnota CF) -- IN
n
CFt / (1 + i)t -- IN
t - 1
t = léta provozu investice; i = viz dále d); -- IN = zjištěné hodnoty se porovnávají s IN (pokud jsou vyšší, investice se nevyplatí)
d) vnitřní výnosové procento (= vnitřní podniková úroková míra) = hledáme „i“ = Ka (pro blbé, tedy hlavně pro mě: Ka jsme počítali viz výše ad 5)
e) porovnání dvou vylučujících se variant (bez faktoru času, musí být srovnatelné např. z hlediska životnosti, výkonnosti apod.):
- zda se vyplatí investovat do nové varianty – nižší náklady v provozu X nižší investice do modernizace – vyšší provozní náklady
(N1 – N2) / (I2 – I1) = koeficient efektivnosti dodatečných IN (srovnej s podnikovou normou životnosti); výsledný koeficient srovnáme s vnitropodnikovou normou výnosnosti – podle toho vybíráme levnější X dražší variantu
N = roční provozní náklady; I = investiční náklady
reciprocká hodnota = doba úhrady (= otočené čitatele a jmenovatele); výsledek = počet let za které se vyrovná vyšší investiční náklady, srovnává se s životností
více variant: sestavíme pořadí
Takto zjistíme pouze relativní efektivnost (výhodnost), žádná z těchto variant nemusí splňovat kritéria podniku na efektivnost.

VÝROBNÍ ČINNOST
= další oblast podnikových činností; = přeměna vstupu na výstupy (suroviny, materiál, energie - lidská práce + stroje - výrobky, služby apod.)
- nejlepší kombinace výrobních činitelů, stanovení nejefektivnější kombinace (jaká potřeba strojů, pracovní síly k zajištění výroby)

2 okruhy pro šetření:
1. výchozí – co vyrábět (určuje trh – jaké výrobky, sortiment, množství, v jakých časových dispozicích) = jak bude formulován náš výrobní program
2. na čem vyrobit (technologie, způsob organizování výroby, výrobní kapacity k dispozici, možnosti)

AD 1: výrobní program = charakterizován 4 složkami:
1) objem – zjištění objemu výroby na základě fyzikálních ukazatelů (naturální)
- velmi malé použití v praxi, většinou je třeba použít tzv. smluvní – převedené ukazatele = přepočtené na jednu stejnou hodnotu předem smluvenou X ukazatele hodnotové – celá řada podle toho, co zahrnují
- Ukazatele objemu výroby:

Hrubý výrobní obrat (součet objemů výroby v Kč za všechny
vnitropodnikové faktory bez ohledu na použití
vně X mimo podniku)

- vnitropodnikový obrat

= hrubá výroba (nezahrnuje vnitropodnikový obrat, ale obsahuje
nedokončenou výrobu, kterou nelze realizovat na
trhu)
- změna stavu NV

= výroba, zboží (= určeno pro realizaci)
- suroviny, materiál, odpisy (= zjištění našeho přínosu do výroby = odečteme,
co není naším produktem)

= čistá výroba (přidaná hodnota) (= mzdy + zisk)


2) nomenklatura = přehled druhů výrobků (položek), které podnik vyrábí (české podniky mají současně příliš širokou = příliš mnoho různých druhů ( = podniky jsou méně zranitelnější; = problémy s technickou úrovní; ceny krátké série = drahá výroba) a příliš úzkou nomenklaturu = u výrobků zařazených ve výrobním programu nejsme schopni uskutečňovat různé modely a varianty = jen základní provedení, avšak efektivnost trhu spočívá právě v modelech a variantách; východisko = zúžit nomenklaturu a rozšířit varianty těch výrobků, které zůstanou)


3) sortiment = množstevní vyjádření nomenklatury (kolik kterého výrobku – nomenklatury)


4) jakost = schopnost výrobku splnit požadavky, které jsou na něj kladeny (podniky se mají snažit o 100% jakost, všechny výrobky mají odpovídat určeným požadavkům); vedle jakosti je třeba rozlišit úroveň parametrů (špičková firma X průměrná úroveň, i mírně podprůměrná úroveň může být žádoucí, pokud jsou takové parametry určeny); tato úroveň by měla být odpovídající trhu (= jakou je trh ochoten akceptovat)



AD 2:
- plánování, rozhodování o investicích, podle požadavků zákazníků – jaké kapacity potřebujeme mít k dispozici;
- kapacita = schopnost vyrobit určité množství výroby za danou časovou jednotku v optimálních podmínkách = optimální kvalifikace, suroviny atd. (skutečná výroba bude mít VŽDY odchylky)

Prodejci

– dod. objednávek – dodávka do domu

Vnější příjemci objednávek – podomní obchodníci, kteří navštěvují zákazníky s cílem reagovat na jeho požadavky

Prodejci – misionáři – úkolem prodejce není uzavřít obchod, ale přesvědčit zákazníka, aby upřednostnil výrobky prodejce

Sjednavatelé nových objednávek – úkolem je získat nové potenc. zákazníky

Prodejci pro organizaci – úkolem udržovat dluohod. vztahy se zákazníky – týmová práce za asist. odborníků

Prodejci pro spotřebitele – prodej fyzických výrobků a služeb – pojištění

Prodejci zajišťují technickou podporu – u vysoce odb. produktů, asistence odborníků – detailní info, zejm. význ.klienti

Reklamní obchodníci – poskytují rady k vystavenému zboží, prodejní propagace


Investiční činnost

Investice – z hlediska makroekonomie jsou to pojetí kapitálová aktiva tvořená statky, které nejsou bezprostředně spotřebovány, ale spotřebovávají se postupně a slouží k výrobě jiných spotřebních nebo kapitálových statků.
2 druhy investic: hrubé = součet nových investičních statků + stávající inv. statky
čisté = hrubé investice – opotřebení investic (odpisy)
Investice jsou zdrojem dlouhodobého ekonomického ekonomického růstu.
3 druhy investic: hmotné (rozšiřují výr. kap.), finanční (CP, obligace, akcie..), nehmotné (knot how, výdaje na výzkum…)

Při hodnocení investic postupujeme následovně:

o stanovíme kapitálové náklady na investici, do kterých patří pořizovací cena investice, zvýšení čistého pracovního kapitálu, výdaje spojené s likvidací
o vyčíslíme předpokládané čisté peněžní příjmy, které investice přinese, tj. tržby minus výdaje, do kterých patří mzdy, cena surovin, energie
o pokud financujeme vlastními zdroji, určíme náklady na kapitál vlastního podniku
o stanovíme současnou hodnotu očekávaných peněžních příjmů (cash flow)

12. Strategie podniku
Strategie = posloupnost kroků a činností, které směřují k dosažení vytyčených cílů. Posloupnost volíme s vědomím, že neznáme všechny možné budoucí okolnosti a souvislosti, ani všechny přípustné alternativy. Účelem je integrace dílčích strategií jednotlivých složek podniku. Strategie vyjadřují základní představy o tom, jakou cestou budou firemní cíle dosaženy. Předurčuje budoucí činnosti podniku.

Strategická myšlení
- základní podmínkou je zvládnutí principů strategického myšlení, ke kterým patří:
o variantnost – strategii je třeba vypracovat ve více variantách
o permanentnost – proces je třeba neustále sledovat a vyhodnocovat
o globální systémový přístup – musíme přihlížet k celosvětovému vývoji ve všech oblastech

K nejdůležitějším vlastním zdrojům patří

K nejdůležitějším vlastním zdrojům patří odpisy a zisk. Nejčasnějším zdrojem cizího kapitálu jsou banky. Žádost o půjčku musí být doložena podnikatelským záměrem, ve kterém je:
- na co se půjčka požaduje
- čím nebo kým je půjčka ručena
- splátkový kalendář

Leasing – umožňuje užívat stálá aktiva bez jejich nákupu. Pronajímatel je vlastníkem a poskytuje nájemci právo na jejich užívání. Formy:
- operativní leasing – pronajímatel zabezpečuje opravy a údržbu a po uplynutí doby pronájmu se předmět vrací pronajímateli
- finanční leasing – pronajímaný předmět je splácen formou splátek dle splátkového kalendáře, náklady na opravy a údržbu nese nájemce a po uplynutí doby pronájmu nájemce předmět odkoupí za zůstatkovou cenu
- prodej a zpětný pronájem – podnik jako vlastník stálé aktivy tuto prodá a současně uzavře smlouvu o zpětném nájmu


Hodnocení efektivnosti investic
- při hodnocení investičního záměru používáme následující kritéria:
o výnosnost, tj. porovnání výdajů na investici s výnosy, které realizace této investice přinese. Výnosem je přírůstek čistého zisku a přírůstek odpisů
o rizikovost, tj. míra nebezpečí, že nebude dosaženo předpokládaných výnosů
o doba splácení, tj. čas potřebný k tomu, aby se investice přeměnila zpět do peněžní formy

Plánování investic

– investiční plán je rozveden v investičních projektech, které uvádějí věcnou i ekonomickou stránku pořízení investic.

- k věcné stránce patří:
o co má být pořízeno nebo obnoveno
o kdo zajistí projektovou dokumentaci
o kdo bude realizovat dodávku

- k ekonomické stránce patří:
o rozhodnutí o způsobu financování
o vyhodnocení efektivnosti projektu

Při rozsáhlé investiční výstavbě jsou účastníky:
- investor (organizace, která financuje investici)
- projektant (organizace zpracovávající projekt výstavby)
- dodavatel (dodávku zabezpečuje buď vlastní výstavbou nebo dovozem)

Zdroje financování investic
- zdroje, ze kterých lze investice financovat, je možno rozdělit na:

vklady vlastníků nebo účastníků (akcie)
vlastní nerozdělený zisk
odpisy
zdroje výnosy z prodeje a likvidace hmotného majetku a zásob
investiční úvěr od banky
cizí obligace vydané a prodané
splátkový prodej
leasing (finanční pronájem s následující koupí)

11. Investiční činnost

Investice = kapitálová aktiva tvořená statky, které nejsou bezprostředně spotřebovány, ale spotřebovávají se postupně a slouží k výrobě jiných spotřebních nebo kapitálových statků. Dva druhy investic:
- hrubé investice = suma nových investičních statků + stávající investiční statky
- čisté investice = hrubé investice – opotřebení investic

Každá vyšší výroba investičních statků znamená snížení výroby spotřebních statků a naopak. Má-li dojít k vyšší výrobě spotřebních statků, musí být nejdříve zvýšena výroba statků investičních. Proto rozhodování, v jakém poměru mají být investice a spotřeba patří na všech úrovních, ke klíčovým zásadním otázkám.
Investování je závislé na mnoha faktorech:
- tempu růstu produktivity práce
- výši úrokových měr
- daňovém systému
- míře rizika
- jaké výnosy nová investice přinese

Na ovlivňování investic má vliv hospodářská politika vlády, především její rozpočtová politika, na straně příjmové tvořena daněmi a na straně výdajové příděly do kapitol rozpočtu. Dále je ovlivňována i množstvím státních zakázek a dotacemi.

Podnikové pojetí investic

- investice jsou zdrojem dlouhodobého ekonomického růstu. Rozlišujeme 3 základní skupiny:
o hmotné (tvoří nebo rozšiřují výrobní kapacitu)
o finanční (cenné papíry, akcie, obligace)
o nehmotné (know how, výdaje na výzkum a vzdělání)

- pořizování hmotných investic tvoří hlavní část investiční činnosti strojírenského podniku. Menší část tvoří výdaje na pořízení nehmotného majetku a finanční investice. Finanční investice jsou naopak hlavní částí investic bank, investičních společností apod.

- ve výrobních podnicích tvoří převážnou část investiční činnosti pořizování hmotných investic, tj. výdaje na výstavbu, obnovu, modernizaci či rekonstrukci majetku. Tyto výdaje přinesou peněžní příjmy podniku během budoucích období, zpravidla delších než 1 rok.

- dobrá investice je zdrojem přírůstku zisku podniku, každá investice ale zatěžuje podnik vyššími fixními náklady. Odpisy lze v tomto případě charakterizovat jako fixní náklady, které při nedostatečném využívání investic zvyšují průměrné náklady na jednotlivé výrobky, tj. snižují rentabilitu výroby. Neefektivní investice neúměrně finančně zatěžují podnik.

- bez investic nelze efektivně vyrábět a v konkurenčním boji obstát. Je nutné investiční činnost řídit pomocí investičního plánu podniku, který je sestaven tak, aby zabezpečil naplnění dlouhodobých cílů podniku stanovených ve strategickém podnikatelském plánu.

Nákupní činnost

Nákupní činnost
a) praktické provádění činností, které předpokládá kupní smlouvy
b) základní doklady od dodavatele: dodací list a faktura

Dodací list
- slouží ke kontrole zásilky, vkládá se přímo do zásilky neboje zaslán poštou a nebo je předán osobně
- zástupce kupujícího potvrdí podpisem převzetí zásilky
náležitosti: číslo dodacího listu
kupující, dodavatel + adresy
datum vyskladnění zásilky
číslo objednávky nebo kupní smlouvy
popis zboží
jména pracovníka, který zásilku expedovat a který vyhotovil dodací listopad

Faktura
- vystavuje ji prodávající, je to daňový doklad
náležitosti: název firmy
peněžní ústav, číslo účtu prodávajícího
číslo faktury
konstantní symbol – označuje účel platby
datum splatnosti faktury, forma úhrady
cena za jednotku množství bez DPH, sazba DPH, DPH celkem, cena celkem
dopravné, slevy
úrok z prodlení
Existuje zálohová faktura – má stejné náležitosti, ale není zde vyčísleno DPH.