10) Oběžný majetek

Oběžný majetek


Oběžný majetek tvoří ta část majetku podniku (hospodářských prostředků), která se používá zpravidla krátkodobě a většinou se jednorázově spotřebovává. Oběžný označujeme tento majetek, proto, že rychle mění svou formu, obrací se během krátkého období: peníze-------zásoby materiálu------výrobky-------pohledávky-----------peníze.
Podnik musí tedy zachovávat svou likviditu, tj. platební schopnost. Nejlikvidnější složkou majetku podniku jsou peníze a krátkodobé cenné papíry, jako jsou směnky a šeky. Některé složky oběžného majetku obíhají pomaleji a zůstávají v podniku delší dobu než jeden rok. Proto oběžný majetek členíme ještě z časového hlediska na oběžný majetek krátkodobý a dlouhodobý. Dlouhodobý majetek tvoří některé složky zásob pohledávek.

Zásoby dělíme na tyto složky:
1) Skladované materiálové zásoby
2) Nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby
3) Výrobky
4) Zvířata
5) Skladované zboží

Do materiálových zásob patří:
1) Suroviny a základní materiál
2) Pomocné látky
3) Provozovací látky
4) Náhradní díly
5) Obaly
6) Drobný hmotný majetek

Nedokončená výroba. Podobný charakter mají polotovary vlastní výroby. Liší se od nedokončené
výroby tím, že je na nich dokončena ucelená část výrobního procesu, mohou existovat a prodávat se samostatně.

Výrobky – jsou dokončené předměty vlastní výrobky určené k realizaci (prodeji) mimo podnik. Do zásob řadíme i zvířata.
Zboží – jsou předměty, které podnik nakupuje a beze změny je prodává svým zákazníkům.
Peněžní prostředky – vystupují ve formě hotových peněz nebo vkladů u peněžních ústavů.
Cenné papíry – jsou zvláštní listiny, které pro majitele představují pohledávku vůči tomu, kdo je vystavil.
Pohledávky – jsou nároky podniku vůči třetím osobám.

Krátkodobý (oběžný) majetek

- věcné jako zásoby
- finanční
1. Zásoby
• skladovaný materiál
- suroviny
- pomocné látky přecházející rovněž do výrobku
- náhradní díly
- vratné obaly a obalové materiály
- další movité věci
• nedokončená výroba
• výrobky vlastní výroby
• zboží
• zvířata

2. Pohledávky
Vznikají při obchodním styku s odběrateli a třídí se:
- podle subjektu
- podle splatnosti
- podle jejich rizikovosti
- pravidelné pohledávky či náhodné

Zásoby na logistické trase:

zásoby, které ještě nedosáhli cíle (jsou na cestě) – dopravní zásoba („zboží na cestě“), zásoba rozprac. výroby (nedokončené výrobky ve stavu zpracování).

Technologické zásoby: zásoby, které před další výrob. oper. musí být určitou dobu skladovány (vysychání dřeva)
Strategické zásoby: zabezpečují „přežití“ podniku při kalamitách (přírodní katastrofy atd.) – o vytv. rozhoduje podnik
Spekulační zásoby – snaha o docílení nákupních úspor (očekávané zvýšení ceny)
Použitelné zásoby: položky, které budou do budoucna zpracovány – přiměřené zás. (zásoba, která bude spotř. v urč. době), nadbytečné zás. (rozdíl mezi celkovou prům. zás. a přim. zas.)

Náklady a jejich členění
Pojetí a klasifikace nákladů
Náklady vždy musí souviset s výnosy příslušného období.
Pozor, neplést si náklady a výdaje. Např. Nákup stroje není náklad, ale výdaj. Náklad jsou až odpisy. Atd.
Klasifikace nákladů: druhové, účelové, kalkulační, dle závislosti na změně objemu výroby
Druhové členění nákladů:
Odpovídá na ot. co bylo v podniku spotřebováno (spotřeba surovin, mat., paliv, energie, odpisy, mzdy, ,fin. nákl., nákl. na dod. služby … )

Systém řízení zásob

– strategická rozhodnutí podniku. Cílem – udržování jejich výše na takové úrovni a v takovém složení, které zabezpečí plynulou výrobu a pohotovost. Snaha o co nejmenší náklady s tím spojené. Rozhodnutí: co, kdy a v jakém množství objednat?? Říz.zás. předst.činnosti: prognózování, analýzu, plánování, operativní činn., kontrolní operace a další.

Klasifikace zásob
Nutné správné pojmenování druhů zásob!
Zásoby – dle stupně zpracování (výrobní, nedok. výr., hotových výr., zboží, na log. trase), dle funkce v podniku (techn., strategické, spekulační), dle použitelnosti (použitelné, nepoužit.)
Výrobní zásoby: suroviny na výrobu konečného výr. + mazadla, paliva, obaly…
Zás. nedok. výr: produkty, u nichž již proběhly některé výrobní operace, tudíž nejsou již surovinou, ale ani ještě hotovým výrobkem.
Zásoby hot. výr: dosud neprodané skladované, finální produkty
Zásoby zboží: doposud neprodané finální produkty, které firma nevyrobila, ale nakoupila je za účelem dalšího prodeje

Rozpojovací zásoby: mezi výrob. procesy dochází k rozpojení mat. toku z důvodu vyrovnání časového nebo množ. nesouladu. Eliminace náhodných poruch a nepravidelností mezi jedn. procesy. Členíme na: běžnou zásobu (vzniká v důsledku nákupu nebo dopravy v dávkách), pojistnou zásobu (zásoba pro jistotu, kdyby něco), vyrovnávací zásobu (řeší nesoulad výkonnosti pracovišť), zásoba pro předzásobení (tlumí předvídané výkyvy na vstupu nebo výstupu).

Dva druhy odpisů: účetní, daňové

O účetních odp. zahrnovaných do nákladů, o jejich výši a způsobu odp. rozhoduje podnik sám.
Účetní odpisy – měli by odpovídat úrovni opotřebení DM
Daňové odpisy – stanoveny pro účely výpočtu daně z příjmu (v zákoně stanoveny max. možné částky, které jsou daňově uznatelným nákladem)
DFM – oceňuje se PC
Oběžný majetek – hotovosti a vklady na účtech – jmen. hodn., CP – jmen. hod. v době vzniku a PC při nabytí za úplatu, ceny zásob se mění kolísáním jejich ceny. Předpisy je dáno, že se určují PC, přip. vlastními náklady (jsou-li vyrobeny vl. čin.)

Způsoby ocenění zásob:
metoda FIFO (First in – First Out) – dodávka, která přišla do skladu jako první, se jako první vyexpeduje (výhoda při klesání cen – vykazovaný zisk je nižší)
metoda LIFO (Last in – First Out) – nejdříve se spotřebuje poslední dodávka – využíváno při růstu cen (zmírňuje dopad inflace na zisk podniku) – u nás se nesmí používat
Oceňování pohledávek – jmenovitou hodnotou v případě vzniku, PC, v případě nabytí za úplatu. Není-li pohl. zapl. včas, dochází k jejímu znehodnocení. Pohl. po lhůtě splatnosti a nedobytné pohl. znehodnocují majetek firmy. Nedob. pohl. mohou být odepsány – vykázány jako výdaje. Na pohl. po lhůtě splat. lze vytvořit opravné položky.
Závazky – oceňují se jmenovitou hodnotou
Majetek nabytý bezúplatně nebo jeho cenu nelze zjistit – oceňuje se reprodukční poř. cenou.

Metoda Just-in-Time

Metoda Just-in-Time – cílem této metody je, aby odběratel nemusel udržovat prakticky žádnou zásobu.
Předpokladem této metody je:
- zavedení přísné kontroly kvality u dodavatele
- dodržování režimu pravidelných a spolehlivých dodávek
- vytvoření fungujícího logistického systému v dopravě a manipulaci s materiálem
- dokonalá vzájemná informovanost i v operativním managementu
- precizní uzavření a dodržování smluv o dodávkách
- plná důvěra mezi dodavatelem a odběratelem

Skladové hospodářství – důležitou činností útvaru nákup je skladování. To zahrnuje skladovací proces, balení, objemy přepravních obalů, obrátkovost jednotlivých skladovaných položek, průměrný stav jednotlivých zásob, příjem do skladu, dopravu, manipulaci a třídění. Moderní způsoby skladování se neobejdou bez výškového regálového skladování, vyřešené paletizace a kontejnerizace.


Prodej – základní funkce
- v podmínkách tržního hospodářství je trh prodávajícího nahrazen trhem kupujícího. Na trhu výrobků je možné zakoupit potřebné suroviny, stroje a zařízení, a na trhu práce nezbytnou pracovní sílu s potřebnou kvalifikací. Prodávající rozhoduje o tom, jaké výrobky, za jakou cenu a komu bude nabízet. Kupující má možnost výběru z řady nabídek trhu.


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

Při stanovení optimální ...

Při stanovení optimální velikosti zásob je základním kritériem minimalizace celkových nákladů na pořízení, skladování a udržování zásob.

- je důležité stanovit vhodný objednací systém na doplňování zásob. Kritériem při řízení zásob je minimalizace celkových nákladů na pořízení a udržování zásob. Běžnou pojistnou zásobu udržujeme na takové úrovni, která vyvolává minimální náklady na pořizování, skladování a udržování zásob a náklady vyvolané při opožděném krytí.

- schéma objednacího systému:

zásoba

BZ BO

PZ

čas
t0 td tp
BZ = běžná zásoba
PZ = pojistná zásoba
BO = pojistná zásoba
t0 = čas vyhotovení objednávky
td = čas vyjadřující dodací lhůtu
tp = čas převzetí (včetně času dopravy)

Signalizování při poklesu ...

Signalizování při poklesu bilanční zásoby pod tzv. objednací úroveň – musí být stanovena tak, aby s danou spolehlivostí uspokojovala vznikající vnitropodnikové potřeby od okamžiku signálu do okamžiku příchodu dodávky.

Pří stanovení velikosti objednacího množství mohou nastat 3 varianty:
- objednací množství je dané, neměnné
- objednávané množství je dáno rozdílem mezi stanoveným maximálním množstvím a stavem zásoby, která je v bodu objednávky
- objednané množství odpovídá propočtenému optimálnímu množství

Zásoby jsou doplňovány pomocí strategie:
- s volnými objednacími termíny, tj. že zásoba se objednává vždy, když skutečná zásoba klesne pod předem stanovené množství
- s pevnými objednacími termíny, tj. v předem daných intervalech je propočten rozdíl mezi stanoveným maximálním množstvím zásoby a skutečným množstvím zásoby

Strategické zásoby

- zabezpečují „přežití“ podniku při nepředvídaných kalamitách, např. přírodní pohromy, stávky apod. Nejsou předmětem řízení zásob a o jejich tvorbě a velikosti rozhoduje vrcholový management podniku


Spekulační zásoby
- vytvářejí se ve snaze docílit nákupních úspor. Důvodem může být očekávané zvýšení ceny.


Použitelné zásoby
- zásoby, u nichž se předpokládá, že budou v budoucnu běžně spotřebovány či prodány. Sestává se z dvou složek:
o přiměřené zásoby – zásoba, která bude spotřebována v určité předpokládané době
o nadbytečné zásoby, tj. rozdíl mezi celkovou průměrnou zásobou a přiměřenou zásobou daného materiálu

Řízení zásob

- znamená jejich udržování na úrovni, která odpovídá potřebám výrobní i nevýrobní činnosti podniku. Musí přihlížet na časovou potřebu na výrobu u dodavatele s ohledem na dobu předpokládané spotřeby. Na rozhodnutí o velikosti zásob mají vliv i cena dopravy, balení, skladování a příprava.

- vývoj nákladů při změně a počtu velikosti dodávky:


roční náklady (Kč)

celkové náklady

náklady na dodávku

náklady na skladování

počet dodávek za rok

Zásoby nedokončené výroby

- produkty, na nichž byly provedeny některé výrobní operace. Nejsou už surovinou, ale nejsou také ještě hotovými výrobky. Velikost nedokončené výroby záleží na délce a složitosti výrobního procesu a počtu vyráběných typů výrobků.


Zásoby hotových výrobků
- finální produkty, které nejsou dosud prodané. Jsou skladovány v podnikových prostorách. Podniky s hromadnou výrobou mají velké množství zásob hotových výrobků. Velikost zásob hotových výrobků závisí i na velikosti poptávky. Čím vyšší poptávka, tím nižší zásoba hotových výrobků.


Zásoby zboží
- finální produkty, které byly nakoupeny nebo vyrobeny k přímému prodeji. Patří sem i podnikové prodejny.


Rozpojovací zásoby
- zásoby, kdy mezi jednotlivými výrobními procesy došlo k rozpojení materiálového toku a to z důvodu vyrovnání časového nebo množstevního nesouladu, nebo proto, abychom eliminovali náhodné poruchy.

Tyto zásoby můžeme členit na:

o běžnou zásobu, která vzniká v důsledku nákupu nebo dopravy materiálu v dávkách
o pojistnou zásobu, kterou vytváříme za účelem zachycení náhodných výkyvů
o vyrovnávací zásobu, která řeší nesoulad průměrné výkonnosti navazujících pracovišť
o zásobu pro předzásobení, která má tlumit předvídané výkyvy na vstupu nebo výstupu

Zásoby na logistické trase
- výrobky nebo materiály, které sice již mají v logistickém řetězci konkrétní určení, ale ještě tohoto cíle nedosáhly. Patří sem:
o dopravní zásoba, která představuje „zboží na cestě“
o zásoba rozpracované výroby, která zahrnuje předané materiály a díly, které se nacházejí ve stavu zpracování

Technologické zásoby
- materiály nebo výrobky, které před dalším zpracováním nebo před jejich expedicí potřebují z technologických důvodů být jistou dobu a za určitých podmínek skladovány, aby nabyly požadovaných vlastností (vysychání dřeva, zrání odlitků). Patří sem i zásoby materiálů, které jsou udržovány z důvodu dosažení homogenizace (skládky rud apod.)

Klasifikace zásob

- pojmenování jednotlivých druhů zásob je nezbytné k jejich správnému řízení

výrobní zásoby
zásoby nedokončené výroby
dle stupně zpracování zásoby hotových výrobků
zásoby zboží
rozpojovací zásoby
zásoby zásoby na logistické trase
technologické zásoby
dle funkce podniku strategické zásoby
spekulační zásoby
dle použitelnosti použitelné zásoby
nepoužitelné zásoby


Výrobní zásoby
- suroviny, které představují složku, která tvoří podstatu konečného produktu. Dále sem patří všechny další pro podnik nepostradatelné materiály, které se nestávají součástí finálních výrobků (mazadla, obaly, ...)

Specifické zdroje

→ výrobní zásoby
- vychází z pravděpodobnosti potřeby zvýšení zásob ve vztahu
jejich optimální úrovni→ při zvětšení rozsahu výroby je poměrná
úroveň zásob nižší ( menší pravděpodobnost potřeby
náhradních dílů pro větší objem strojů ve stejnou chvíli )

→ dynamické úspory z učení
- není tak úzce spjata s rozsahem výroby
- spíše je svázána s časovým průběhem výroby → v dlouhém
období dochází k omezování nákladů v souvislosti se
získáváním zkušeností ( osvojení nejlepších metod, technik,
dovednost, obratnost …) jednotlivými pracovníky.
- tyto úspory jsou typické pro nové výroby nebo technologie

ŘÍZENÍ ZÁSOB

• normovaná zásoba v naturálních jednotkách – udává fyzický objem zásoby průměrné, tento ukazatel zajímá především nákupce

ZN = ČN . s naturální jednotky např. kg, ks, 1, atd. s …průměrná denní spotřeba materiálu

• normovaná zásoba ve finančním vyjádření – udává objem peněz průměrně vázaných v zásobách, tento ukazatel zajímá především ekonoma firmy

FN = ZN . p Kč p …cena za naturální jednotku (např. Kč/kg, Kč/ks, Kč/1)

2) skupina B
- sem patří zásoby, které se relativně snadno a rychle objednávají
- tato skupina je pro podnik méně nákladná
- druhově pestřejší než první
- nutno stanovit a hlídat minimální skladový limit, pokud zásoba klesne na tuto hranici
musíme objednat

ŘÍZENÍ ZÁSOB

3) skupina C
- tato skupina je počtem druhů zásob nejpestřejší
- finančně je pro podnik nejméně nákladná
- např. kancelářské tužky, hygienické prostředky pro zaměstnance…

UKAZATELE:

prodaná jídla
stupeň oblíbenosti jídel = . 100 %
počet hostů

určité jídlo
% oblíbenosti urč. jídla = . 100 %
všechna prodaná jídla (porce)

počet hostů . % oblíbenosti
předpokládaný počet porcí urč. jídla =  porce
100


DALŠÍ UKAZATELE:

kapacita výrobního střediska (max. poč. vyrobených jídel za den)
= max. výkon / 1 hod . poč. strojů . prac. doba poč. porcí

skutečný počet porcí
využití kapacity = . 100 %
max. kapacita

skutečný počet porcí … to co jsme schopni vyrobit za 1 den

ŘÍZENÍ ZÁSOB:

ŘÍZENÍ ZÁSOB:
V podniku je velké množství různých druhů zásob, ne všechny mají pro podnik stejný význam, některé jsou třeba ve velkém množství a některé pouze občas a v malých množstvích. Je tedy potřeba jít do větší podrobnosti a jednotlivé druhy zásob si specifikovat a utřídit. Jako jedna z nejběžnějších metod se používá pro řízení jednotlivých druhů zásob ve firmě metoda ABC. Tato metoda člení zásoby do 3 skupin:

1) skupina A
- sem řadíme nejdůležitější suroviny, které firma potřebuje pro svou výrobu
- podnik je spotřebovává ve velkém množství, patří tedy mezi finančně nejnákladnější
- je nutné si spočítat velikost optimální zásoby metodou normování zásob

• časová norma zásob – udává čas, na který nám vydrží průměrná zásoba (průměrná zásoba se počítá průměrem běžné zásoby)

ZB
ČN = + ZP + ZT dny vysvětlivky: ZB …doba, po kterou vystačí zásoba běžná
2 (tato doba se rovná dodávkovému cyklu)
ZP ...doby, po kterou vystačí zásoba pojistná
ZT …doba, po kterou musí být ve skladě
zásoba technická

Oceňování zásob

Oceňování zásob
a) PC – cena pořízení + vedlejší pořizovací náklady – touto cenou se oceňují nakupované zásoby
b) Vlastními náklady – oceňujeme vl. vyrobené zásoby
c) Reprodukční pořizovací cenou – v případě, že nějaké zásoby dostaneme
Oceňování zásob při výdeji do spotřeby
- vážený aritmetický průměr periodický (průměr se počítá za určitou periodu, většinou měsíc)
- vážený aritmetický průměr proměnlivý (počítá se průměrná cena po každé dodávce)
- FIFO
Ukazatelé rozboru zásob
1) počet obrátek =
spotřeba za dané období
= -------------------------------
průměrná zásoba
Vyjadřuje kolikrát se zásoba mat. obrátí ve spotřebě ve sledovaném období.
2) doba obratu =
počet dnů za období
= --------------------------
počet obrátek
Vyjadřuje čas potřebný k přeměně zásob.
3) ukazatel vázanosti zásob =
objem výroby nebo prodeje
= -----------------------------------
průměrná zásoba
Vyjadřuje množství produkce připadající na 1 korunu vázanou v zásobách.

Skladování

Skladování
Sklady slouží k vytváření zásob pro zajištění plynulosti výroby a chrání...
Podle druhů materiálu mohu být sklady v podobě: budov
hal
přístřešků
nádrží
sil
ale i volných, případně oplocených prostranství.
Skladování materiálu musí splňovat tyto stránky:
a) stránka technická (vlhkost, teplota)
b) stránka ekonomická (vytváří optimální zásoby)
c) stránka evidenční (vyhotovení dokladů)
d) stránka právní (se kterou je spojeno dodržování určitých zásad při hospodaření s materiálem)
e) stránka organizační (vymezení vhodného prostoru pro skladování)

Zásady účetního skladování
1. Zásada hygienického skladování zásob
- péče o zásoby, aby si udržely jakost, původní vlastnosti (vzhled, barva, vůně)
2. Zásada dovoleného a nedovoleného sousedství zásob
- správné skladování musí respektovat fyzikální a chemické vlastnosti materiálu a zboží
3. Dodržování provozních a bezpečnostních podmínek
- skladování nesmí bránit volnému přestupu k bezpečnostním zařízení
4. Zásada účetního a přehledného uskladnění a rozmístění zboží a rychlé odměny zásob
- každému druhu zboží musí být vyhrazeno stálé místo, aby skladník měl přehled o stavu zásob, aby sem bylo také usnadněno objednávání a inventarizace
- nově došlé zásoby je nutné ukládat tak, aby nebránily odběru zásob již dříve skladovaných zásob

Evidence zásob

Evidence zásob

Doklady vystavené dodavatelem:
• DODACÍ LIST : slouží ke kontrole při přejímce zboží od dodavatele k odběrateli
• FAKTURA (DAŇOVÝ DOKLAD) : - slouží jako doklad pro placení a zúčtování daně z přidané hodnoty a pro zanesení do účetnictví
- je podkladem pro zaplacení dodávek, které se uskutečňuje zpravidla prostřednictvím úhrady našeho účtu

Doklady vystavené odběratelem:
• PŘÍJEMKA : slouží pro přijetí zboží na sklad a vystavuje se ve skladu příjemce obvykle na základě dodacího listu
• SKLADNÍ KARTA : slouží k evidenci pohybu materiálu, zjištění stavu zásob na skladě a sledujeme na ní konečný zůstatek zásob ke každému dni
• VÝDEJKA : slouží k výdeji materiálu do výroby
• PŘEVODKA : převod ze skladu do skladu
UPOMÍNKY, POBÍDKY, PŘÍHRADOVÉ LÍSTKY