8. EFEKTIVNOST VE VEŘEJNÉM SEKTORU (UŽITEK, VÝKON, KVALITA), TENDENCE K NEEFEKTIVNOSTI, VNĚJŠÍ A VNITŘNÍ FAKTORY EFEKTIVNOSTI VEŘEJNÉHO SEKTORU

8. EFEKTIVNOST VE VEŘEJNÉM SEKTORU (UŽITEK, VÝKON, KVALITA), TENDENCE K NEEFEKTIVNOSTI, VNĚJŠÍ A VNITŘNÍ FAKTORY EFEKTIVNOSTI VEŘEJNÉHO SEKTORU

Efektivnost = je dána poměrem užitku k nákladům.

Jedním ze základních problémů efektivnosti ve veřejném sektoru je způsob vyjádření této efektivnosti.
Efektivní je to, co přináší zisk!!

Veřejný sektor je neziskový. Statky, produkované cestou veřejného sektoru, neprochází trhem. Nepůsobí zde tedy spotřebitel, který tím, že koupí, rozhodl, že je statek užitečný.

Veřejná správa = rozhoduje o tom, zda vynakládané prostředky jsou vynaloženy efektivně.

Problém efektivnosti je spojen s problémem užitku a problémem dostatečnosti.
Při řešení otázek efektivnosti veřejného sektoru se setkáváme s těmito pojmy:

Výkon = určitá jednotka, ve které lze vyjádřit produkci statků veřejného sektoru. Např. počet odučených hodin, počet představení v divadle, počet přepravených osob atd. Jedná se o tzv. kvantitativní ukazatele. Stanovit tyto ukazatele není obtížné, nevypovídají však nic o kvalitě výkonu ani o užitku.

5. ÚLOHA STÁTU V EKONOMICE, ZÁSAHY STÁTU DO EKONOMIKY, TRŽNÍ A VLÁDNÍ SELHÁNÍ

5. ÚLOHA STÁTU V EKONOMICE, ZÁSAHY STÁTU DO EKONOMIKY, TRŽNÍ A VLÁDNÍ SELHÁNÍ

Stát = určitá forma organizace lidské společnosti, která je budována na politickém základě a uplatňuje svoji suverenitu na určitém území.

Úloha státu v hospodářském životě je v soudobých vyspělých zemích významná. Ve vyspělých zemích je přerozdělováno prostřednictvím státního rozpočtu okolo 50% hrubého domácího produktu.

TEORETICKÉ PŘÍSTUPY K ÚLOZE STÁTU V EKONOMICE

- keynesiánci: trh sám o sobě nedokáže vyřešit problémy, nezabezpečí rovnováhu a zdůvodňuje nutnost státních zásahů. Keynesiánství přiznává povinnost státu rozvíjet trh, podporovat podnikání, zajisti nedotknutelnost soukromého vlastnictví, sociální jistoty atd.

- neoklasici: stát není až tak potřebný, stát nesmí zasahovat.
- neoliberalisté = vidí problémy v asymetrií informací,
Samuelson = čistá teorie veřejných výdajů, tato teorie rozlišuje:

Soukromě spotřebovávané statky = spotřebovávaná množství lze rozdělit mezi jednotlivce

Kolektivně spotřebovávané statky = je pro ně typická rovnost spotřebitelů ve spotřebě celého množství daného statku.

Charakteristika tržního mechanizmu

Základní princip tržní ekonomiky
- převládá převážně soukromé vlastnictví (doplněno veřejným) výrobních prostředků.

Charakteristika centrálně řízené ekonomiky
- výrobní prostředky převážně ve vlastnictví státu (doplňkově družstevní a nepatrně soukromé vlastnictví)
- produkce včetně cen je direktivně řízena z centra, plánování 5 leté, zkreslování výsledků.
- vypadalo efektivně, ale neosvědčilo se (zaostávání techniky, pomalý růst životní úrovně) => přechod na tržní mechanizmus


Charakteristika tržního mechanizmu
Tržní mechanizmus optimálně působí v podmínkách dokonalé konkurence, tj. v takovém trhu, kde žádný výrobce, obchodník ani spotřebitel není tak velký, aby mohl ovlivnit tržní cenu, výrobky jsou stejnorodé, firmy stejně velké a je jich velký počet, na trhu jsou dokonalé informace.

Naproti tomu při nedokonalé konkurenci narušují trh monopolní postavení velkých společností, silné odbory, případně zásahy do tržní ekonomiky ze strany vlády.

Jestliže nabízené a poptávané množství se vyrovnají, je trh v rovnováze a cena, za kterou se prodávají, se nazývá rovnovážná cena. Při jiných cenách vzniká přebytek nebo nedostatek nabízeného množství se srovnávají s poptávaným.

Stav rovnovážný je na trhu vzácný. Na trhu dochází k neustálému střetu nabídky s poptávkou, kupující s prodávajícími. V tržním mechanismu je provázaná cena, nabídka a poptávka a těžko lze určit, který z činitelů je primární.

Konkurence
a) Cenová
b) Necenová .. kvalita, technická úroveň, diferenciace výrobků, design, image

Oligopolní struktura
Několik velkých výrobců, kteří vyrábějí podstatnou část produkce + malé a střední firmy