37) Daně a systém sociálního zabezpečení

Daně a systém sociálního zabezpečení


Sociální zabezpečení občanů je důležitou součástí hospodářské politiky moderního státu. Stává se její relativně samostatnou částí, která se nazývá sociální politika.
Výdaje ne sociální zabezpečení se všeobecně člení na dvě základní skupiny:
1) Sociální zabezpečení
2) Zdravotnictví

Výdaje na sociální zabezpečení zahrnují:
1) Náhrady příjmů v době pracovní neschopnosti (dávky)
2) Starobní aj. důchodové zabezpečení
3) Podpory v nezaměstnanosti

Výdaje na zdravotnictví se dnes v ČR zcela jasně nebo částečně kryjí ze státního rozpočtu. Občan má též možnost připojištění, popř. příplatků na nadstandardní lékařské služby. Za součást daňového systému lze dnes v ČR považovat i tzv. povinné pojištění, Jak jsme se již zmínili, jde o:
1) Pojistné na sociální zabezpečení – z čehož se pak pojištěným hradí především nemocenské a
podpory.
2) Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění – z čehož se plně nebo částečně pojištěným hradí
léčebná péče.



Pojistné a sociální zabezpečení


Plátci pojistného jsou:
1) Zaměstnavatelé – a to i za své zaměstnance
2) Osoby samostatně výdělečně činné

Za zaměstnance se považují:
1) Pracovníci v pracovním poměru
2) Pracovníci činní na základě dohody o pracovní činnosti
3) Členové družstev, společníci společností s ručením omezeným a
další vyjmenované skupiny osob.

Za osoby samostatně výdělečně činné se považují zejména:
1) Občané provozující zemědělskou apod. výrobu
2) Občané provozující živnost podle živnostenského zákona
3) Občané provozující podnikání podle zvláštních předpisů (lékaři, advokáti, znalci, auditoři, tlumočníci)
4) Umělci
5) Občané vykonávající nezávislé povolání, např. profesionální sportovci



Všeobecné zdarvotní pojištění


Plátci pojistného jsou:
1) Stát
2) Zaměstnavatelé – a to i za své zaměstnance
3) Pojištěnci – tj. osoby samostatně výdělečně činné, osoby s vlastními
příjmy a osoby bez zdanitelných příjmů.

Stát platí všeobecné zdravotní pojištění zejména za nezletilé do 15 let věku, studenty, aj. nezaopatřené děti, důchodce, ženy na mateřské dovolené, uchazeče o zaměstnání evidované u úřadu práce, osoby konající základní i civilní vojenskou službu a za další vyjmenované skupiny osob. Všeobecné zdravotní pojištění se oproti pojistnému na sociální zabezpečení vztahuje navíc na:
1) Osoby s vlastními příjmy – jsou to ty osoby, které mají výnosy z finančních investic
(kapitálového majetku)
2) Osoby bez zdanitelných příjmů – do této skupiny patří např:
• Ženy v domácnosti
• Zaměstnanci, kteří pracují jen na dohody o provedené práce
• Osoby, které vypomáhají samostatně hospodařícímu rolníkovi
• Nezaměstnaní, kteří nejsou v evidenci úřadu práce

Platební nekázeň se v případě pojistného na sociální i všeobecné zdravotní pojištění postihuje poplatky z prodlení a pokutami.

Životní úroveň

Osobní potřeba – je dána kvalitou spotřebních předmětů, zakoupených v obchodní síti, popř. vyrobených doma (oděvy, potraviny, ledničky, televizory, spotřeba vody, plynu, elektrické energie v domácnostech).

Společenská potřeba – vyjadřuje úroveň poskytovaných služeb v organizacích jako je školství, zdravotnictví, sociální zabezpečení a atd.

Úroveň bydlení – je dána vybaveností a velikostí bytů a rodinných domků a jejich dostupností.

Úroveň volného času – posuzujeme možnost a délku, kterou můžeme věnovat odpočinku, sportu, rekreaci, kultuře, zábavě, společenskému životu.

Sociální jistoty – hodnotí živ. úroveň z hlediska důchodového zabezpečení, zabezpečení v nemoci, nezaměstnanosti.

Pracovní podmínky – umožňují jednotlivým osobám získat peníze na uskutečnění jednotlivých složek živ. úrovně, vedle výše příjmu posuzujeme délku pracovní doby, intenzitu práce a pracovní prostředí

Životní prostředí – stále významněji ovlivňuje živ.úroveň, je tvořeno čistotou vody, ovzduší, půdy, upraveností obcí, jejich architekturou, neporušeností krajiny a přírody.