4) Plán zásobování

Plán zásobování

Na základě průzkumu trhu materiálů a propočtu potřeb podniku se sestavuje plán zásobování. Plán zásobování se sestavuje ve formě bilance materiálů na skladě:
1) Propočtu spotřeby materiálů
2) Propočtu velikosti zásob, které je třeba udržovat na
skladě.
V bilanci se vždy porovnávají zdroje a potřeby. V plánu zásobování se tedy porovnávají zdroje materiálu s potřebou materiálu. Z bilance pak můžeme odvodit výpočet velikosti nákupu:

N = S + KZ – PZ

N – nákup; S – spotřeba; KZ – konečná zásoba; PZ – počáteční zásoba

Propočet velikosti spotřeby materiálu

Pro propočet spotřeby materiálu potřebujeme znát:
1) Normy spotřeby materiálu
2) Plánovaný objem produkce

Normy spotřeby materiálu na jednotku produkce propočítává podnik zpravidla pro ty druhy materiálových zásob, které se nejvíce podílejí na spotřebě. Pro ostatní druhy materiálu jejich spotřeba se stanoví odhadem.
Normy spotřeby materiálu určují optimální množství materiálu potřebného ke zhotovení výrobku nebo vykonání služby. Obdobný výzkum jako spotřeby materiálu mají technickohospodářské ukazatele. Jsou to zpravidla stanovy jako aritmetický průměr z norem spotřeby používaných v jednotlivých závodech podniku.


Propočet velikosti zásob materiálu

Většina podniků si musí k zajištění plynulé činnosti vytvářet určité zásoby materiálu. Musí je nakoupit, zaplatit a skladovat. S udržováním zásob jsou tady spojeny náklady na pořízení a skladování. Zásoby váží finanční zdroje, které jindy podniku mohou chybět. Zásoby materiálu je proto třeba udržet na takové výši, aby zabezpečily plynulou činnost podniku, a aby celkové náklady s nimi spojené byly co nejnižší. Zásobu, která splňuje tyto požadavky, označujeme jako zásobu optimálním. Optimální výši zásob by měla vyjadřovat norma zásob.
Běžná zásoba – má zajistit předpokládanou spotřebu v období mezi dvěmi dodávkami.
Dodávkový cyklus – je doba mezi dvěmi po sobě následujícími dodávkami.
Pojistná zásoba – vyrovnává případné odchylky v dodávkách nebo ve spotřebě.
Technická zásoba – vytváří se tam, kde je třeba materiál před výdejem do spotřeby upravit
Celková zásoba – je tvořena součtem těchto složek.


Normová zásoba se stanoví jako průměrná zásoba.

Z max. + Z min.
Z = ----------------------------
2


Řízení materiálových zásob

Řízením zásob rozumíme vývoje zásob tak, aby zajišťovaly plynulou činnost podniku s minimálními náklady na pořízení a skladování zásob. Nejčastěji používanou metodou řízení zásob je metoda ABC. Podobné propočty norem zásob jsou časově i nákladně náročné. Neprovádějí se proto u všech druhů materiálových zásob. Při použití metody ABC třídíme materiálové zásoby do tří skupin:
1) Skupina A – zahrnuje druhy jejichž hodnota přesahuje rozhodující podíl na hodnotě celkové roční spotřeby materiálu.
2) Skupina B – obsahuje ty druhy materiálu, u nichž lhůta mezi vyhotovením objednávky a jejím vyřízením je krátká.
3) Skupina C – sem se zařazuje zbytek druhů materiálu. Nakupují se podle požadavků útvarů podniku.
Evidence a rozbor materiálových zásob

Evidence materiálových zásob se vede na prvotních dokladech. Pro každý druh materiálu vystavuje podnik zpravidla skladní kartu. Materiálové zásoby pořizuje podnik pro zajištění své činnosti. Měl by s nimi proto nakládat co nejhospodárněji. Objem výkonu by tedy měl růst rychleji než objem zásob.
Souhrnným ukazatelem hospodaření se zásobami ve výrobním podniku je ukazatel vázanosti zásob na jednu korunu produkce. Množství produkce připadající na jednu korunu vázanou v zásobách.

__Z__
Q



PC x OS PC 2 x ( PC – OP)
O = ------------------ O = ------------ O = -------------------------
100 K K - n

3) Zásobování

Zásobování

Zásobováním nazýváme činnosti, kterými podnik zajišťuje potřebný materiál pro svou činnost. Cílem zásobování je zajistit materiál v potřebném množství, druzích a kvalitě, za výhodné ceny a ve stanovené době.
Skladování představuje činnosti, při nichž se hmotné statky soustřeďují na určitém místě a ve stanoveném množství a připravují se pro další činnosti: výdej do spotřeby u materiálových zásob, další zpracování dokončené výroby a polotovarů vlastní výroby a prodej výrobků. Při skladování musí být dodrženy určité podmínky, které vyplívají z povahy zásob. Materiálové zásoby skladuje podnik v nákupních skladech. Materiál přichází do podniku zpravidla od dodavatele, provádí tzv. odběr, potom příjemka materiálu a materiál se ukládá do skladu. Při převzetí materiálu na sklad vystavuje skladník, který materiál přebírá, příjemku, tj. doklad o převzetí materiálu na sklad. Materiál je evidován na skladní kartě. Výdej materiálu se uskutečňuje na základě požadavku dílny nebo jiného odebírajícího útvaru podle výdejky. Zásobovací činnost zajišťuje v podniku zásobovací útvar.

Zásobami jsou: 1) Materiálové zásoby
2) Nedokončená výroba
3) Polotovary vlastní výroby
4) Výrobky a zvířata
5) Zboží


Struktura materiálových zásob

Do materiálových zásob patří:
1) Suroviny a základní materiál
2) Pomocné látky
3) Provozovací látky
4) Náhradní díly
5) Obaly
6) Drobný hmotný majetek

Pomocné látky – jsou hmot, které přechází přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu (barvivo na
látky, lak na nábytek)
Provozovací látky – jsou hmoty, které jsou zapotřebí pro provoz podniku jako celek (palivo, mazadla,
oleje)
Náhradní díly – jsou předměty určené k uvedení hmotného majetku do původního stavu (ložiska,
ventily)
Obaly – slouží k ochraně a dopravě nakoupeného materiálu, zboží a výrobků.

Drobný hmotný majetek – představuje drobné hmotné předměty, které slouží k činnosti podniku
krátkou dobu nebo mají nižší cenu (nástroje, přístroje, pomůcky)

Zboží – jsou předměty, které podnik nakupuje za účelem prodeje.


Nákupní průzkum potřeb a volba dodavatele, kupní smlouvy

V tržní ekonomice plní zásobování aktivní funkci pomocí marketingu. Marketingový útvar se zabývá průzkumem trhu materiálů a surovin a na základě získaných poznatků ovlivňuje hlavní činnost podniku. Při nákupním průzkumu potřeb sleduje marketingový útvar stav a vývoj trhu surovin a materiálů. Marketingový útvar musí zajistit vhodné dodavatele, kteří mohou nejlépe uspokojit potřeby podniku.
Na základě jednání s vybranými dodavateli uzavírá podnik smlouvu o dodávce materiálu. Dodavatel oznamuje splnění smlouvy fakturou, kterou je podnik povinen zaplatit podle dohody nebo zákonných předpisů.

Zásobovací činnost podniku

Zásobovací činnost podniku
a) Je to zabezpečování podniku materiálem, energií, službami
b) pohyb materiálu a jeho řízení
c) V podniku to má na starost zásobovací útvar, který spadá do marketingového oddělení.

V širším pohledu zahrnuje:
1) plánování materiálových zásob
2) právní zajištění dodávek
3) nákupní činnost
4) skladování
5) výdej materiálu do spotřeby

Zásoby nakupované (materiál, suroviny – polotovary, zboží, zvířata)
vlastní výroby (nedokončená výroba, polotovary, výrobky, zvířata,, materiál,,)

Plánování materiálových zásob a normy zásob

- ideální stav je použít tzv. metodu just-in-time (tj. nevytváříme žádné zásoby a dodaný materiál jde rovnou do výroby, nenavštíví vůbec sklad. Vyžaduje absolutní spolehlivost dodavatelů, u nás jen teoreticky)
- pokud se nedá použít metoda - ) vytváříme zásoby - ) jak velké je budeme tvořit? Snažíme se vytvářet tzv. optimální zásoby
- plánování = potřebné množství materiálu podnik nakupuj v různých časových intervalech od různých dodavatelů
- velikost dodávek, jejich rytmus, náklady na jejich opatření náklady na skladování ovlivňují hospodaření podniku

K plánování slouží:
1. propočet plánované spotřeby materiálu
2. stanovení velikosti dodávek
3. stanovení výše dodávek
4. stanovení plánované spotřeby materiálu = vypracovává se na určité období, podkladem pro výpočet jsou THN spotřeby materiálu na jednotku výkonu a informace o plánovaných výkonech
5. zdroje bilance materiálových zásob potřeby

Bilanční rovnice
Q = množství, které máme vyrobit
S = spotřeba materiálu
S = Q x THN

a) S= spotřeba materiálu
b) KZ=konečná zásoba
c) PZ=počáteční zásoba
N = S + KZ = PZ

KZ závisí
- s = průměrná denní spotřeba materiálu
- ČNZ (časová norma zásob) = doba, po kterou nám má zásoba vydržet
KZ = ČNZ x s

ČNZ = 1/2c + p + t x s
c = dodávkový cyklus:doba mezi 2 dodávkami mat.
p = pojistná zásoba ve dnech (pro případ, že by se očekávaná dodávka materiálu zpozdila)
t = technologická zásoba (nemusí být u každého mat. Je jen u takového, který ihned po dodávce nemůžeme zpracovat)
s = průměrná denní spotřeba