Body K, L, M

kombinace spotřeby, které poskytují stejný užitek.

Bod R – kombinace s vyšší užitečností.

Bod S – kombinace s nižší užitečností.

E – bod rovnováhy (dosažení maximálního užitku). Linie příjmu je v bodě E tečnou k indiferenční křivce. Všechny jiné cenově dostupné kombinace poskytují menší užitek.

Změny rovnovážného bodu E:
- posun linie příjmu díky růstu (dál od počátku) nebo poklesu (blíž k počátku) důchodu.
- pokles ceny – umožňuje nakoupit větší množství zboží, posouvá bod E náležící linii příjmu na ose dál od počátku.

Tvar křivky – čím více jsou statky zastupitelné navzájem, tím více je křivka rovná (když jsou dokonalými substituty→ tvar přímky). Když jsou to dokonalé komplementy (statky, které se ve spotřebě doplňují) je křivka zalomená a vzájemné nahrazení je vyloučeno.

Vlastnosti indiferenčních křivek:

Indiferentní křivka – (indiferent curve)
Neprotínají se (každým bodem prochází jediná indiferenční křivka). Jejich tvar vyjadřuje souvislost, kterou vyjadřuje zákon substituce:
- budeme-li omezovat spotřebu zboží A, roste mezní užitek zboží A (stává se vzácnějším).
- abychom udrželi stejný celkový užitek, musí vzrůstat spotřeba zboží B, které se tím stává dostupnější, jeho mezní užitečnost klesá.
- dochází k substituci zboží A zbožím B.

Zákon substituce vyjadřuje: čím je zboží vzácnější, tím je jeho relativní hodnota substituce vyjádřena zbožím, které se stává hojnější (ve spotřebě).

Pomocí indiferenčních křivek můžeme odvodit i rovnováhu spotřebitele (pokud zakreslíme příjmové omezení do podoby tzv. linie příjmu). Nalezneme ji tak, když si představíme, kolik by si mohl maximálně koupit výrobku A a kolik výrobku B, uděláme z toho body na osách a spojíme je→ vymezuje všechny dostupné kombinace spotřeby zboží A a B. Ty kombinace, které leží na linii znamenají, že spotřebitel vydává celý důchod.

S růstem množství statku ...

- S růstem množství statku X klesá jeho mezní užitek.
- Mezní míra substituce je s růstem množství statku X klesající.



Indiferenční křivky


Dokonalé substituty Dokonalé komplementy
(od určitého bodu je dosaženo žádoucího poměru obou statků, další zvyšování spotřeby již pak situaci nelepšuje, např. automobil a pneumatiky)

Přímka spotřebních možností (linie příjmu)
- Spotřebitel je omezen svým příjmem, toto omezení se graficky znázorňuje pomocí přímky spotřebních možností (linie příjmu).
- Přímka spotřebních možností zobrazuje maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodů spotřebitele na nákup dvou statků (viz. následující příklad a graf popisující situaci pana Petra).