HDP a HND jsou základem soustavy národních účtů
( přičemž „čisté“ jsou mnohem přesnějším odrazem výkonnosti NH v daném roce, ale obtíže se zjišťováním výše odpisů při statistickém výkaznictví )
možnost srovnávání makroekonomických ukazatelů jednotlivých zemí ( výkonnosti ekonomik )
HDP a HND na jednoho obyvatele
důchodová ( nákladová ) metoda
1. mzdy a jiné platby zaměstnancům 2684
2. čistý úrok 354
3. retní důchod osob 18
4. nepřímé podnikové daně, úpravy 369
( vykazovány jako výdaje na výrobu )
5. znehodnocení kapitálu ( odpisy ) 479
6. zisky ( před zdaněním )
4527
HNP
minus znehodnocení kapitálu ( tj. odpisy z kapitál. spotřeby ) 480
rovná se čistý NP 4047
úniky ( projevily by se poklesem důchodu )
- úspory (Es) → únik kupní síly z koloběhu
- zdanění ( T ) → část důchodů pocházejícího z výrobní činnosti se nevrací
zpět jako výdaj
- dovoz ( Im ) → při „ otevřené “ ekonomice se část výdajů nevrací zpět
domácím firmám
Největší databáze studijních materiálů pro střední a vysoké školy.
Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkemHND. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemHND. Zobrazit všechny příspěvky
HDP, HND
HDP či HND jsou základem soustavy národních účtů, která slouží jako základ zjišťování výkonnosti ekonomik jednotlivých zemí podle doporučení OSN.
Systém národních účtů umožňuje srovnávat makroekonomické ukazatele jednotlivých zemí.
Další používané ukazatele:
- HDP na jednoho obyvatele
- ND na jednoho obyvatele
* osobní důchod – všechny důchody před zdaněním, které získávají domácnosti
* disponibilní důchod – získáme jej, když od osobního důchodu odečteme daně z osobních příjmů
Při měření makroekonomických veličin vzniká problém, který je nutno vyřešit. Všechny ukazatele je možné konstruovat pouze jako peněžní ukazatele, musíme tedy vycházet z existujících cen statků a služeb.Ceny se však mění, a tak velikost makroekonomických ukazatelů ovlivňuje sám vývoj cen či přesněji cenové hladiny. Z hlediska upokojování potřeb a vývoje výkonnosti národního hospodářství nás však zajímá, jaké bylo skutečné množství statků a služeb, jimiž ekonomika v daném období disponovala. Proto je třeba určitým způsobem vyloučit vliv změn cenové hladiny spojený s inflací či deflací na makroekonomické ukazatele.
Systém národních účtů umožňuje srovnávat makroekonomické ukazatele jednotlivých zemí.
Další používané ukazatele:
- HDP na jednoho obyvatele
- ND na jednoho obyvatele
* osobní důchod – všechny důchody před zdaněním, které získávají domácnosti
* disponibilní důchod – získáme jej, když od osobního důchodu odečteme daně z osobních příjmů
Při měření makroekonomických veličin vzniká problém, který je nutno vyřešit. Všechny ukazatele je možné konstruovat pouze jako peněžní ukazatele, musíme tedy vycházet z existujících cen statků a služeb.Ceny se však mění, a tak velikost makroekonomických ukazatelů ovlivňuje sám vývoj cen či přesněji cenové hladiny. Z hlediska upokojování potřeb a vývoje výkonnosti národního hospodářství nás však zajímá, jaké bylo skutečné množství statků a služeb, jimiž ekonomika v daném období disponovala. Proto je třeba určitým způsobem vyloučit vliv změn cenové hladiny spojený s inflací či deflací na makroekonomické ukazatele.
HDP, HND
HDP či HND jsou základem soustavy národních účtů, která slouží jako základ zjišťování výkonnosti ekonomik jednotlivých zemí podle doporučení OSN.
Systém národních účtů umožňuje srovnávat makroekonomické ukazatele jednotlivých zemí.
Další používané ukazatele:
- HDP na jednoho obyvatele
- ND na jednoho obyvatele
* osobní důchod – všechny důchody před zdaněním, které získávají domácnosti
* disponibilní důchod – získáme jej, když od osobního důchodu odečteme daně z osobních příjmů
Při měření makroekonomických veličin vzniká problém, který je nutno vyřešit. Všechny ukazatele je možné konstruovat pouze jako peněžní ukazatele, musíme tedy vycházet z existujících cen statků a služeb.Ceny se však mění, a tak velikost makroekonomických ukazatelů ovlivňuje sám vývoj cen či přesněji cenové hladiny. Z hlediska upokojování potřeb a vývoje výkonnosti národního hospodářství nás však zajímá, jaké bylo skutečné množství statků a služeb, jimiž ekonomika v daném období disponovala. Proto je třeba určitým způsobem vyloučit vliv změn cenové hladiny spojený s inflací či deflací na makroekonomické ukazatele.
Systém národních účtů umožňuje srovnávat makroekonomické ukazatele jednotlivých zemí.
Další používané ukazatele:
- HDP na jednoho obyvatele
- ND na jednoho obyvatele
* osobní důchod – všechny důchody před zdaněním, které získávají domácnosti
* disponibilní důchod – získáme jej, když od osobního důchodu odečteme daně z osobních příjmů
Při měření makroekonomických veličin vzniká problém, který je nutno vyřešit. Všechny ukazatele je možné konstruovat pouze jako peněžní ukazatele, musíme tedy vycházet z existujících cen statků a služeb.Ceny se však mění, a tak velikost makroekonomických ukazatelů ovlivňuje sám vývoj cen či přesněji cenové hladiny. Z hlediska upokojování potřeb a vývoje výkonnosti národního hospodářství nás však zajímá, jaké bylo skutečné množství statků a služeb, jimiž ekonomika v daném období disponovala. Proto je třeba určitým způsobem vyloučit vliv změn cenové hladiny spojený s inflací či deflací na makroekonomické ukazatele.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)