Beranklův model – protikladem Baumolova, vychází z předpokladu, že příjmy hotovosti jsou kontinuálním tokem, ze kterého je možno uhrazovat výdaje. Výdaje stojí na konci sledovaného období. Cílem modelu je maximalizace zpětných toků z krátkodobých úročitelných CP s přihlédnutím k administrativním fixním nákladům s prodejem spojených a s rizikem platební neschopnosti.
Pokladní hotovost
Čas
Miller-Orrův model – se nejvíce blíží skutečnému praktickému životu. Vychází z úvahy, že příjmy nejsou koncentrovány do jednoho období, ale jsou rozloženy do celé plánovací periody. To samé platí i pro výdaje. Vyšli z předpokladu, že denní zůstatek se nahodile mění
Horní mez
Denní hotov. zůstatek
Bod návratu
Dolní mez
Čas
Žádné komentáře:
Okomentovat