Problematika je relativně složitá, neboť ovlivňuje více podnikových funkcí a zaznamenává často protichůdné názory. Úsek odbytu se zpravidla snaží stav zásob maximalizovat, aby byla zajištěna flexibilní prodejní politika, úsek finanční se snaží naopak o minimalizaci zásob, neboť zásoby váží značné množství finančních prostředků, které by bylo možno výhodněji zúročit. Zásoby tak umožňují na jedné straně optimalizovat nákupní, výrobní a odbytové aktivity, snížit nákupní cenu materiálu využíváním množstevních slev, snížit riziko vyčerpání zásob a následných prostojů ve výrobě a ztrát z ušlých prodejů a konečně umožňují rovnoměrnější využití výrobních kapacit podniku. Na druhé straně vyvolávají náklady, které mohou výsledný efekt podnikání výrazně snižovat.
Celkové náklady spojené s hospodařením se zásobami zahrnují:
- pořizovací náklady – zahrnují cenu pořízení (rovna ceně za jednotku krát množství v naturálních jednotkách) a ostatní náklady (administrativní a jiné výdaje spojené s objednáním a dodáním zásob). Celkové pořizovací náklady rostou přímo úměrně s počtem dodávek zásob (náklady proměnné lineární)
- náklady na skladování a udržování zásob – tj. náklady na osvětlení, vytápění skladů, pojištění zásob, odpisy budov, skladů, úroky z úvěrů. V přepočtu na jednotku skladovaných zásob mají klesající tendenci, chovají se jako náklady proměnné degresivní
Žádné komentáře:
Okomentovat